33 Martin syn Jana z Nového Města pražského byl dodán do žaláře Pešíkem purkrabím z Machova pro zranění jakéhosi laika. 25/2 1410 (120b) propuštěn byl na svobodu, když se byli zaň zaručili otec jeho a Jakub měšťan Nového Města praž- ského, že ho dostaví před korektora pod trestem 10 kop, z nichž připadnouti měla polovice zraněnému a polovice na opravu žaláře, jakož i pod trestem exkomunikace. Spolu napomenul korektor Martina, aby ručitelů svých neoklamal, jinak že by upadl v trest exkomunikace latae sententiae a žaláře jednoho roku. Mimo to doznal Martin, že vypůjčil si od Tomáše notáře meč v ceně 24 gr. a že jej ztratil; bylo mu nařízeno, aby se o ná- hradu s majitelem porovnal. 26/6 1410 nařídil korektor otci jeho, aby jej dostavil v neděli po svátku sv. Prokopa. 26/2 1410 (120b) přivedli žalářníci Jakub a Otepka do žaláře klerika Petra, protože na hlavě zranil klerika Jana z Dubé řeč. Bibath ze školy u sv. Haštala. Téhož dne uložil korektor Petrovi, aby především odprosil („humiliet se“) mistra Jana rektora školy u sv. Haštala a pak přátelsky se vyrovnal se zraněným pod trestem exkomunikace; zaručil se zaň Matěj cathedralis et illuminator z Většího Města Pražského. Kněz Václav střídník v Železné a klerik Bruno zvoník tamtéž obviněni byli, že zranili laixy Peška a Vaňka z Unhoště; ve vzájemné při prodloužena byla 21/2 1410 (120a) lhůta do 25/2 k vedení svědků. Toho dne uvedeni tři svědkové: Jan Duřík (Durzik), Jiřík a Jan laikové z Chýňavy a v přítomnosti zástupce protivné strany Vaňka složili přísahu. 26/2 1410 (121a) byli Václav a Bruno uznáni vinnými, ač se vymlouvali, že se jen bránili, i poručeno jim, aby se odebrali do žaláře a tam setrvali, dokud by nepostavili dobré rukojmí, anebo dokud by se po dobrém nevyrovnali; mimo to bylo jim poručeno, aby vydali zbraně („videlicet presbyter cultellum dictum cord et Bruno gladium“). 1/3 1410 (1224) propuštěn byl Bruno na svobodu a 14/3 (122b) i kněz Václav, když se byli za ně za- ručili plebán v Železné Václav a jakýsi laik Mařík rovněž ze Železné, že závazkům jim uloženým dostojí. 20/4 1410 (124 bis b) rozhodčí Ceněk z Hýskova a Tomáš z Unhoště stanovili, aby obě strany žily nadále v přátelském míru pod trestem ex«omu- nikace a žaláře; korektor prohlášení to mocí svého úřadu potvrdil. Klerik Havel řečený Lupus syn Jana z Radnice propuštěn byl 5/4 1407 (6a) k rozkazu arcibiskupa Zbyňka z vězení, do něhož byl uvržen za to, že s bratrem svým Ondřejem napadl arcibiskupské úročníky (censuales) rožmitálské. Zavázal se, že do soboty po Nanebevstoupení Páně dostaví se před korektora