5 — Rukopis „Mater verborum“ aneb gloss Šalomounových v Museu království Českého jest silný a velký foliant. Vazba stará: silné dubové desky jsou potaženy bílou kůží, která jest uprostřed sešívaná. Kování na deskách zůstalo, jen sponky jsou odtrhnuty. Na přední desce jsou dvě staré signatury dřívějších knihoven, v kterých se rukopis choval a sice „X. VI.“ (červeně psaná) a „M. XX“ (černě psaná). Uvnitř z přední a z zadní desky jest papír sloupnut, který přikrýval dubové desky, a jak z přední desky ještě patrno, byly to listy z nějakého latinského rukopisu. List prvý je na přední straně čist a jest zde pouze napsáno: Ex bibliotheca arcis Brzeznicensis. Na celé druhé straně prvého listu jest známá miniatura písmena A, jehož popis jakož i ostatních miniatur rukopisu tohoto dostatečně znám a vylíčen pp. prof. Srezněvským, Wocelem, Buslajevým, Baumem a j. Výška pergamenu 49em 7mm, šířka 34m; výška sloupce 38e 1mm, šířka sloupce 7m 2m2, a výška řádku 5mm. Na postranním okraji jsou listy kružidlem propíchány, by se mohly správně řádky vyčárkovati, které jsou též tence inkoustem provedeny, a sice nejhořejší tři, prostřední tři a nejdolejší tři napříč vždy přes celou šířku strany, ostatní jsou kolmými čárami obrou- beny, které na okrajích sloupců jsou vedeny veskrz s hora dolů po celé straně. Rukopis počíná se následovně: ABBA. SIRVM. NON. EST. ET. SIGNIFICAT. IN. LATINVM. PATER. Ab alto celo. uel mari . id est profundo — — Slovo ABBA nalezá se ještě na prvém listu na dolejší části obruby miniatury. Rukopis psán 4) Graff, Diutiska. Denkmäler deutscher Sprache und Literatur etc. Bd. III (1829) p. 411—421. 5) Graff, Althochdeutscher Sprachschatz. 6 Thle. (Berlin 1834 — 1842.) K tomu: Massmann, Vollständiger alph. Index zu dem althochd. Sprach- schatze. Berlin 1846. V dilu I (1834) v předmluvě str. LXII jest zmínka o rukopisech gloss Šalomounových. 6) Stälin, Wirtembergische Geschichte Theil I (1841) pag. 610—615. 7) Raumer, Die Einwirkung des Christenthums anf die althochdeutsche Sprache (1845) pag. 128—130. 8) Weidmann, Geschichte der Bibliothek von St. Gallen seit ihrer Grün- dung um d. Jahr 830 bis anf 1841 (1846) p. 14—15. 9) Dümmler, St. Gallische Denkmale aus der Karolingischen Zeit (1859) pag. 229—247. 261—265. 10) Ersch und Gruber, Allgemeine Encyklopaedie. Erste Section. Theil 70 (1860) pag. 215—216.