Strana I
ČESKÉ GLOSSY V „MATER VERBORUM“. Podává ADOLF PATERA. Nákladem vlastním. VPRAZE. KNIHTISKARNA. J. OTTO 1871.

Strana 1
I. Literární úvod. Mezi latinskými slovníky ve středověku byl velmi obliben a rozšířen slovník, který v rukopisech obyčejně přicházívá pod jmény „Mater verborum“ a „glossae Salomonis“. Jest to obšírné encyklopedické dílo (dictionarium universale), v němžto se abe- cedním pořádkem vysvětlují nejen slova latinská než i řecká a hebrejská. Tamže se nalezá stručný výklad předmětů a pojmů ze všech oborů tehdejších věd. Tento učený soubor všeho vě- deckého materialu svých dob užíval se ve středověku co po- můcka při výkladech latinských spisovatelů, a sice nejen cír- kevních otců než i římských klassiků. Poněvadž naučný slovník tento v rukopisech se obyčejně nazývá „Vocabularius Salomo- nis“ anebo „glossae a Salomone collectae“, domnívali se mnozí, že byl sepsán Šalomounem III. kostnickým biskupem a opa- tem kláštera sv. Havla (St. Gallen) ve Švýcařích. Pozorujíce však lépe jeho život, nemůžeme k tomu se přiznati, že by on sám byl mohl sepsati tak velké dílo. Ztrativ záhy rodiče své, kteří patřili k vynikající šlechtě v kantoně svatohavelském ve Švýcařích a kterým přináležely tamtéž mnohé statky, byl dán Šalomounem I biskupem kostnickým († 871) na vychování do kláštera sv. Havla, kdež byl jeho hlavním učitelem znamenitý učenec Iso. R. 878 vzat byl z kláštera biskupem kostnickým Šalomounem II, ujcem svým, a stal se v krátké době potom dvorním kaplanem a kancléřem krále Ludvíka německého. Však navrátil se opět do kláštera svatohavelského a r. 889 složil slib klášterní. Poněvadž při královském dvoře velmi cenili jeho služ- by, byl opět povolán ke dvoru. Bernard, dosavadní opat kláštera sv. Havla, súčastniv se pokusu vzpoury v červnu r. 890, byl úřadu

Strana 2
— 2 — svého zbaven a novým opatem jmenován Šalomoun. K místu tomuto dopomohl mu zejmena Hatto, arcibiskup mohučský, který požíval při dvoře velké přízně a vážnosti. Toutéž dobou zemřel Šalomoun II a místo něho jmenován biskupem kost- nickým Šalomoun III, opat svatohavelský. Co opat a biskup byl Šalomoun velmi činným, podnikal časté a daleké cesty, zejména r. 904 byl v Římě, kdež byl papežem velmi milostivě přijat. Svatohavelský klášter byl za jeho dob často navštěvován vznešenými hostmi, a sám král Konrád I z přátelství k Šalo- mounoví přijel na návštěvu do kláštera, pozdržel se zde ně- kolik dní a obdaroval bohatě nejen klášter mnohými statky, než i samého Šalomouna za jeho dvorní služby, on však s po- volením královým ustoupil je klášteru. Vůbec bylo hlavní snahou Šalomounovou rozmnožiti statky a důchody klášterní, což se mu při jeho oblíbenosti u dvora královského hojně da- řilo. Zejména nabýval klášter mnoho statků rozličnými odkazy. Škola a knihovna klášterní, které za opata Grimolda (r. 841— 872) počaly zkvétati, vynikaly mnohem více za dob Šalomou- nových, který sám jsa velmi vzdělán a proniknut hlubokým citem pro vědu a umění, hleděl co možná nejvíce i v tomto oboru rozšířiti slávu kláštera svatohavelského. Za jeho dob panoval v klášteře velmi čilý vědecký život, a úsilovné pilnosti a velké učenosti tehdejších učenců svatohavelských máme co děkovati sepsání encyklopedického díla, které, byvši dokonáno asi ke konci IX století povzbuzením Šalomounovým a jemu věnováno, známo jest dosud pod jeho jménem „glossae Salo- monis“. Že tomu tak, o tom svědčí též některé rukopisy a sice: Einsiedelský rukopis začíná takto: „Incipiunt glosse jussu Salo- monis Constantiensis episcopi de diversis auctorabilibus libris deflorate et in unum volumen dilucide studioseque digeste feliciter“ a Ochsenhauský následovně: „Incipiunt glosse jussu Salomonis Constantiensis episcopi de diversis libris in unum volumen sub brevitate collecte“. Zejména se jmenují mezi učenci, mnichy svatohavelskými, kteří pracovali o tomto díle, Šalomounův učitel Iso († 871), který snad započal dílo. pak Ratpert († 897), Notker Balbulus

Strana 3
3 — († 912) a Tutilo († 912), kteří nejspíše je dokonali. O Šalo- mounovi se ví s jistotou jen to, že sepsal dvě větší latinské básně, které poslal Verdunskému biskupovi Dadovi a které velice vynikají svou formou a obsahem nad ostatními básněmi tehdejšími. (Vydal je posledně Dümmler v St. Gallische Denk- mäler [1859] str. 229 atd.) Spravovav klášter po 30 let a 6 měsíců a slouživ státu svými radami pod pěti králi, kteří si ho velice vážili, zemřel Šalomoun 5. ledna r. 920. Miloval svůj klášter a hleděl jej co možná slavným učiniti, věnovav na proslavení jeho všechny své síly, pokud mu jeho biskupské a dvorní záležitosti do- volovaly. Původní rukopis Šalomounova slovníku zajisté počali mni- chové brzy přepisovati a znenáhla připisovali do něho mezi řádky to, co se jim sem tam naskytovalo paměti hodného. Též si vysvětlovali mnohý výraz glossami německými. Při pozděj- ším přepisování vzalo se však vše, co bylo stranou nebo mezi řádky psáno, do textu samého a to mnohdy bez pořádku a roz- myslu, tak že učený tento a původně uhlazený spis se stal divnou směsici, nemaje ani přísného pořádku abecedního, ani veskrz správně psaných slov. Posud známe 16 rukopisů, z nichžto většina má též německé glossy a sice: 1) Nejstarší známý rukopis je z X století a nalezá se v knihovně kláštera sv. Havla. Není v něm německých gloss. 2) Bongarsianský rukopis z X století ve folio 159 listů, necelý, neb obsahuje pouze A—E. Nalezá se nyní v městské knihovně v Berně. 3) Pařížský rukopis ve dvou dílech v knihovně sv. Ger- mana. Srov. Dufresne, Glossarium. Praef. §. XLII. 4) Kostnický rukopis. Srov. Bibliotheca Gesnero-Frisio- Simleriana (Tiguri 1574) pag. 741. 5) Weingartenský rukopis z XI století ve dvou dilech. Srov. Zapf. Reisen in einigen Klöster Schwabens etc. (1786) str. 15. Zde mezi jiným píše, že velké inicialky jsou vy- říznuty. 6) Ochsenhauský rukopis z XII století v 4°.

Strana 4
4 — 7) Rukopis Prüflinského kláštera u Řezna, nyní v Mni- chově. Jest z r. 1158. 8) Rukopis Windberský, nyní v Mnichově z XII. století. 9) Mnichovský rukopis z r. 1175, který pochází z Augs- burka. 10) Mnichovský zlomek ve folio z XII století. 11) Rukopis z Malého Scheyrena z r. 1241, nyní v Mni- chově. 12) Rukopis pod č. 222 v Einsiedelnu, XII aneb XIII sto- letí. Není celý, neb končí písmenem N. 13) Zvetlenský rukopis, z kterého jsou otištěny německé glossy v Gerbertově Iter alemannicum. Dodatek str. 109—135. 14) Rukopis Musea království Českého v Praze z XIII stol. 15) Vídeňský rukopis pod č. 2276 ze XIV aneb XV stol. Obsahuje jen málo německých gloss. Viz Hoffmann, Wiener Handschriften p. 372. 16) Vatikánský rukopis je znám pouze z Dufresne, Glos- sarium. Praef. §. XLII. Tištěny byly glossy Šalomounovy v Augsburku v tiskárně kláštera sv. Ulricha a Afry a sice r. 1472—1474, a mají ná- sledující název: „Salomonis ecclesie Constantiensis episcopi glosse ex illustrissimis collecte auctoribus“. Misto a rok tisku nejsou udány. Obsahují 287 listů, strana o dvou sloupcích po 55 řádcích bez kustodů a udání počtu listů. Jeden exemplář tištěných gloss nalezá se v universitní knihovně v Praze pod signaturou XLIV B 30. Z toho patrno, že ve středověku učenci stále cenili tyto glossy co pomůcky ku porozumění latin- ským pohanským a křesťanským spisovatelům a že se udržely v oblibě až do XVI století. 1) 1) Bližších zpráv o tomto slovníku a jeho německých glossách, jakož i o Šalomounovi možná najíti kromě krátkých zpráv v rukovětích k něme- cké literatuře ještě v následujících spisech: 1) Dufresne, Glossarium mediae et infimac latinitatis T. I, pag. XLI et XLII. 2) von Arx Ildefons, Geschichten des Kantons St. Gallen Bd. I (1810) pag. 83—126. 3) Hoffmann A. H., Althochdeutsche Glossen. Erste Sammlung (1826) p. XX—XXVI.

Strana 5
5 — Rukopis „Mater verborum“ aneb gloss Šalomounových v Museu království Českého jest silný a velký foliant. Vazba stará: silné dubové desky jsou potaženy bílou kůží, která jest uprostřed sešívaná. Kování na deskách zůstalo, jen sponky jsou odtrhnuty. Na přední desce jsou dvě staré signatury dřívějších knihoven, v kterých se rukopis choval a sice „X. VI.“ (červeně psaná) a „M. XX“ (černě psaná). Uvnitř z přední a z zadní desky jest papír sloupnut, který přikrýval dubové desky, a jak z přední desky ještě patrno, byly to listy z nějakého latinského rukopisu. List prvý je na přední straně čist a jest zde pouze napsáno: Ex bibliotheca arcis Brzeznicensis. Na celé druhé straně prvého listu jest známá miniatura písmena A, jehož popis jakož i ostatních miniatur rukopisu tohoto dostatečně znám a vylíčen pp. prof. Srezněvským, Wocelem, Buslajevým, Baumem a j. Výška pergamenu 49em 7mm, šířka 34m; výška sloupce 38e 1mm, šířka sloupce 7m 2m2, a výška řádku 5mm. Na postranním okraji jsou listy kružidlem propíchány, by se mohly správně řádky vyčárkovati, které jsou též tence inkoustem provedeny, a sice nejhořejší tři, prostřední tři a nejdolejší tři napříč vždy přes celou šířku strany, ostatní jsou kolmými čárami obrou- beny, které na okrajích sloupců jsou vedeny veskrz s hora dolů po celé straně. Rukopis počíná se následovně: ABBA. SIRVM. NON. EST. ET. SIGNIFICAT. IN. LATINVM. PATER. Ab alto celo. uel mari . id est profundo — — Slovo ABBA nalezá se ještě na prvém listu na dolejší části obruby miniatury. Rukopis psán 4) Graff, Diutiska. Denkmäler deutscher Sprache und Literatur etc. Bd. III (1829) p. 411—421. 5) Graff, Althochdeutscher Sprachschatz. 6 Thle. (Berlin 1834 — 1842.) K tomu: Massmann, Vollständiger alph. Index zu dem althochd. Sprach- schatze. Berlin 1846. V dilu I (1834) v předmluvě str. LXII jest zmínka o rukopisech gloss Šalomounových. 6) Stälin, Wirtembergische Geschichte Theil I (1841) pag. 610—615. 7) Raumer, Die Einwirkung des Christenthums anf die althochdeutsche Sprache (1845) pag. 128—130. 8) Weidmann, Geschichte der Bibliothek von St. Gallen seit ihrer Grün- dung um d. Jahr 830 bis anf 1841 (1846) p. 14—15. 9) Dümmler, St. Gallische Denkmale aus der Karolingischen Zeit (1859) pag. 229—247. 261—265. 10) Ersch und Gruber, Allgemeine Encyklopaedie. Erste Section. Theil 70 (1860) pag. 215—216.

Strana 6
6 — na každé straně třemi sloupci po 51 řádcích. Rukopis končí se na listu 242 str. 1 sl. 1 řádek 27. a sice takto: Tibia vel crura. vel SVRA. Amen. Explicit liber Mater verborum. Christus scriptorem saluet per matris amorem. Vrstvy pergamenu, kte- rých jest 31 a které jsou označeny dole na prvé (ne vždy a vždy na poslední stránce vrstvy číslem, jsou po 8 listech, jen poslední vrstva je o 6 listech a ve vrstvě 18té a 20té jest vytrženo po dvou listech a sice list 137, 143 a 155, 161, tedy bylo původně 246 listů, kdežto nyní máme pouze 242 listy. Ze srovnáni rukopisu našeho s universitním prvotiskem (XLIV B 30) je patrno, že byly listy tyto vytrženy již po sepsání ruko- pisu, tedy jsou též mezery v obsahu. Pergamen, ač dosti silný, je na mnohých místech děravý a několikráte sešíván buď žlutým buď jinobarevným hedvábím. Hořejší okraj pergamenu v zadní části rukopisu velmi utrpěl vlhkem, obzvláště posledních pět listů, z nichžto poslední dva tak byly rozmočeny, že se perga- men na hořejší části daleko do textu rozpadl. Rukopis je složen vlastně ze dvou celých slovníků, počínají- cích se od A a končících s Z a pak z počátku třetího. První z nich je pravý Šalomounův slovník a nalezá se na listu 1 str. 2 do 1. 193 str. 2 sl. 1, ačkoliv již svými pozdějšími dodatky se různí od původního neb nejstaršího rukopisu svatohavel- ského. Druhý slovník, jenž jest mnohem kratší a povstal již později, nalezá se v našem rukopisu na listu 193 str. 2 sl. 1 do I. 241 str. 2 sl. 3. Připojen byl co dodatek k prvému slovníku v době pozdější a nesouvisí s ním, neb nejen že mnohdy opa- kuje to, což bylo již v prvém, ale někdy i odporuje tomu, čemu byl prvý slovník učil. Jest též chatrnější co se vědecké stránky jeho týče. Třetí slovniček, jenž jest zcela nepatrný a obsahuje jen jména duše a části tělesných se týkající, nalezá se na listu 241 str. 2 sl. 3 do 1. 242 str. 1 sl. 1 ř. 27 (tedy za- ujímá pouze 34 řádků). Každé písmeno počíná se pěkně pro- vedenou inicialkou. Ke konci prvé abecedy přechází inkoust v černější. Písmo je pěkné a stejné, patrno, že psáno písařem zkuše- ným a vycvičeným. Rukopis psán zajisté mnichem aneb mnichy,

Strana 7
7 — kteří byli v klášteřích ustanoveni k tomu, by přepisovali ruko- pisy. Poněvadž obyčejně k tomu ustanoveni bývali mnichové menších schopností, proto nalezáme často v jich přepisech mnoho chyb, ani si při mnohých slovech nevěděli rady, což i v našem rukopise na mnohých místech nalezáme. Nejspíše ve XII století dostal se do Čech ze sousední země (snad z Bavor) rukopis Šalomounova slovníka s glossami německými a tu v některém z klášterů, obydleném i od mnichů Čechů, byl rozmnožen českými glossami, které později, ač ve skrovném počtu, přešly do textu samého, jak se to bylo již i dříve stávalo a též snad i nyní dálo s německými glossami, kterých je v textu veliká většina. Co do písma, byl psán náš rukopis teprv v XIII století, neb letopočet, který se nalezá s jmény písaře a malíře na listu 230 str. 1 (aneb dle nového stránkování str. 457) v inicialce P, po- kládáme po zralém uvážení a po bedlivém srovnání za novější. Jsou-li na listu 70“ v písmeně II po stranách miniatury psána jména Lucas(?) a Detricus prior 2), kteří mají označovati jména osob klečicích v miniatuře, psaná rubrikatorem rukopisu, tu bychom měli aspoň malé pokynutí. Brzy po sepsání našeho rukopisu počal některý mnich při čtení jeho opravovati, v čem bylo pochybeno, a vpisovati, což bylo z latinského vynecháno, při čemž též vpisoval mezi řádky české a německé glossy. Později opět jiný čtenář ale ještě v XIII století vpisoval při čtení našeho rukopisu české a ně- mecké významy pěkným drobným písmem. Konečně nale- záme zde glossy, které byly vepsány teprva v novější době a sice v našem století, při kteréžto příležitosti byly i některé glossy v textu se nalezající z latinských slov různými oprava- mi a rasurami padělány. Důvody své podáme v kritickém roz- boru gloss českých. V kterém asi českém klášteře se náš rukopis nalezal, než se dostal do březnické knihovny, nelze nijak určitě udati. Hrabě Josef Kolovrat-Krakovský daroval Museu brzy po jeho založení s mnoha jinými rukopisy a prvotisky i tento vzácný rukopis. 2) Erben Regesta Pars I, str. 356 a 460 čteme: „Dytricus, prior Prae- dicatorum Olomuc.“ (r. 1230 a 1240).

Strana 8
8 — Nejprvnější zprávu o něm vůbec a o jeho českých glossách zvláště podává V. Hanka a sice v „Časopise společnosti vlasten- ského Museum v Čechách“ (Ročník I [1827], sv. 4 str. 69—71). Hanka píše na str. 69 takto: „Dne 14 července b. r. přišel do museum p. Dr. E. G. Graff, rada při řízení a professor z Krá- lovce, s poručením od kustoda vídeňské dvorské bibliotéky p. Kopitara, bych mu o nejstarších pražských rukopisech zná- most dal, a k takovým přístup spůsobil, poněvadž se glessa- řem nejstarší němčiny zanáší. Slíbiv, pokudž mi možná, na- plniti žádost jeho dovedením jej do kapitulní, strahovské a klementínské bibliotéky, předložil jsem mu Mater verborum mimo dva rukopisné slovaře Uguicii Pisani bibliotéky naší, neboť jsem v první hned při zapisování v katalog některá staro- německá slova byl nalezl.“ A dále píše na str. 70: „Pan prof. Graff vytáhna papíry své požádal mne, abych s ním některá slova srovnal, a srovnavše několik — přišli jsme na české — jak mne to obradovalo, a s jakou dychtivostí jsem dále hle- dal, vysloviti možná není.“ Hned za zprávou Hankovou roz- jímá v tomtéž svazku časopisu str. 71—76 redaktor tehdejší Fr. Palacký o důležitosti gloss těchto a podává výtah krátký počínaje latinskými v abecedním pořádku. Prof. Graff pak píše (Diutiska III str. 413 a 414) takto o tomto nálezu: „Ich erkannte ihn sogleich für das Salo- monische Glossar und fand darin nicht nur deutsche, sondern auch böhmische Glossen, theils im Context, theils über- geschrieben.... Diese schon ihres Alters wegen interes- santen slavischen Glossen sind noch besonders durch ihre Uebersetzung der römischen Götternamen für die Geschichte des slavischen Götzendienstes merkwürdig. — Herr Hanka, Direktor des Museums, oder Hr. Dobrovský, den Hr. Hanka mit der Nachricht von diesem Funde sogleich erfreute, wird diese Glossen herausgeben.“ Dále otiskuje Graff tamtéž (Diu- tiska III str. 416—421) německé glossy desíti jemu známých rukopisů, tedy i musejního rukopisu, kteréžto glossy byly opět otištěny v jeho „Althochdeutscher Sprachschatz“ (1834—1842, 6 dílů).

Strana 9
9 — Hanka vydal české glossy z „Mater verborum“ teprv roku 1833 ve své „Zbírce nejdávnějších slovníků latinsko-českých a sice v abecedním pořádku nejprvé latinská slova s vedlé nich české významy na str. 1—24, podav v úvodu str. V—IX krátkou zprávu o samém rukopise. Jos. Jungmann přijal vše- cky tyto glossy do svého velkolepého česko-německého slovníku (5 dílů, 1835—1839). Nejprvé se prohlásil proti pravosti českých gloss, obsa- žených v „Mater verborum“ Bart. Kopitar (Cosmas Luden) a sice v Gersdorfově „Repertorium der gesammten deutschen Literatur Band XIV (1837) pag. 183 ve své recensi spisů „Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae studio et opera A. Boczek T. I (1836)“ a „Geschichte von Böhmen von Fr. Palacký Bd. I (1836)“. Tuto svou pochybnosť opakoval Ko- pitar ještě ve svém spise „Hesychii Glossographi discipulus“ (1840) str. 58, ale ani tu ani tam nepodává důvodů a příčin své pochybnosti. Vědeckého vydání dostalo se glossám v Mater verborum teprva roku 1840 spisem „Die ältesten Denkmäler der böh- mischen Sprache kritisch beleuchtet von Paul Joseph Šafa- řík und Franz Palacký“ (Abhandlungen der k. böhm. Gesell- schaft der Wissenschaften, V. Folge Band I) a sice na str. 203—233. Kdežto dosud Hanka, Palacký a Graff kladli náš rukopis do r. 1102, kladou ho již v tomto spise vydavatelé do r. 1202, poněvadž tu prvníkráte se hledělo na skráceninu nad C v letopočtu (v písmeně P list 230°). Téhož roku (1840) podává prof. Preis (Журнамъ Mини- стерства Народнаго Просвѣщенія т. XXIX отд IV. 49) též stručnou zprávu o „Mater verborum“. Na základě „Alteste Denkmäler a čtení p. prof. Srezněvského vydal roku 1853 v Petrohradě Konstantin Skvorcov „ГлOCCH Mater verborum, памятникъ чешской литератури ХІI столѣтія, съ объясненіями и примѣчаніями“ (v 8° str. 135. 2). Na str. 1 až 30 nalezá se úvod literarní a filo- logický a pak od str. 31—135 probírá v abecedním pořádku (církevněslovanském) jednotlivě samé glossy, připojiv k nim latinské významy a pak ještě dle možnosti filologické vý-

Strana 10
— 10 — klady zejména dle slovníku Jungmannova. Vůbec jest to práce s velkou pílí sestavená, ale patrno, že psána začáteční- kem v slavistice. R. 1859 napsal a otiskl v Petrohradě zna- menitý slavista a archaeolog p. professor Ismail Ivanovič Sre- zněvskij v „Извѣстіяхъ императорскаго археологическаго Общества“ díl I sloup. 1—6 krátký článek o našem rukopisu a o jeho prvé inicialce. Článek prozrazuje velikou znalosť věci a jedině toho při něm je litovati, že jest tak krátký. Krátkou zprávu „über zwei böhmische Interlinear-Glossen der Mater verborum (Sitzungsberichte d. k. böhm. Gesell. der Wiss. 1861. II str. 78 Dec.) podal p. bibliotekář A. J. Vrťátko. V týchže „Sitzungsberichte“ 1865. I str. 48—56 (6 Februar) po- jednává bibliotekář I. J. Hanuš zvláště o českých glossách v textu a o době jich, a hledí dokázati, že byly psány teprv na po- čátku XIV století. Toto své pojednání otiskl obšírněji a po- drobněji v časopise „Krok“, ročník II (1866) str. 46—51, 105.— 109. Stručný článek o „Mater verborum“ napsal též p. V. Ne- beský do Slovníku naučného (díl V [1866] str. 161—162). (Viz též Jungmanna historii literatury české. Druhé vydání [1849] str. 17, č. 11, Hanuše Dodatky I 1869 str. 3 č. 11, pak Sabi- novu a Šemberovu literaturu a j.) O miniaturách v „Mater verborum“ pojednává zejména J. E. Wocel ve svých Grundzüge der böhmischen Alter- thumskunde (1845) str. 131 a 132, ale jen krátce, odkud po- nejvíce se dostala zpráva do rozličných pojednání a ruko- větí k dějinám umění vůbec. Podobně krátkou zprávu po- dává též Alex. Popov ve svém článku „O starobylé české malbě“ (Časopis musea 1846 sv. IV str. 507). J. F. Waagen po- jednává o drobnomalbách v Mater verborum v „Deutsches Kunstblatt“. Red. von Eggers. 1850 No. 17 (29 Apr.). Podrob- něji pojednal o miniaturách v „Mater verborum“ J. E. Wocel v „Archäologische Blätter“ I (1848) a pak v článku „Vyvino- vání křesťanského umění a nejstarší památky jeho, zvláště v Čechách“ (Časopis českého musea 1852 sv. 2 str. 24—31), dále v „Památkách archaeologických a místopisných“ (díl I [1854] str. 186—188) a v „Mittheilungen der k. k. Central-

Strana 11
11 — Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale“ Jahrg. V (1860) Nro. 2 str. 33—39. Na Rusi psal znamenitý znalec umění prof. Buslajev v Moskvě o malbách v „Mater verborum“ ve svém článku „Замѣтки изъ исторіи чешской живо- писи (Русскій Вѣстникъ Т. ХLIX стр. 557—560).“ Nejnověji po- jednává o miniaturách v „Mater Verborum“ p. architekt Baum v Časopise Musea království Českého 1877 sv. I. str. 130—149. II. Kritický rozbor českých gloss. A. Pravé glossy. Jak bylo již v literárním úvodu podotknuto, máme v musej- ním rukopise M. V. troje české pravé glossy a sice: 1. Glossy v textu samém, psané velkou minuskulí, jako celý text, jsou stejného a pěkného pisma. Jest jich poměrně nejméně, neb pravých gloss takových nalezáme pouze dvanáct, totiž: bréza, káně (128°) 3). klětce, lútka, okrin, síto, skriva- nec, slad (365), sviňař, ščemel, vlchvec (255b) a vzchod. Osta- tní glossy české v textu jsou padělány, a promluvíme o nich později. 2. Glossy meziřádkové, psány brzy po dopsání rukopisu, jak inkoust svědčí, avšak již od jiného písaře a to nejspíše mnicha, který opravoval, v čem bylo pochybeno, a připisoval, co bylo vynecháno. Tyto glossy jsou psány písmem tučným a ne tak pěkným jako výše vytknuté. Jest jich 42 a sice: blien (161°), boch, brdo, cievka, člunek (458"), diežka (448°), dre, drn, hloh, hnoj, hrách, klas, klí, lana, lov, lúč (2731), luk, lýtky, meze (53 ). mol, mýto, najat, niť, obojek, ocel (39*), oř, pánev (471 b), perie, plch, prěsada (4582), rys (178°), skorně, slad (262 b), smola, stan, strava, stúpa, ščětiny (315b), šídlo, tale. talov, túl. 3. Ostatní pravé glossy, jichž je veliká většina (285), psány jsou písmem pěkným, drobným, svědčícím o písaři obratném, též 1) Cifra označuje stránku a písmena a, b, e sloupce. Vytkli jsme jen při těch glossách stránky, které vícekrát přicházejí v rukopise.

Strana 12
12 — nedlouho po sepsání rukopisu, nebť se velmi podobají co do písma postranním latinským přípisům na počátku jednotlivých písmen, které byl písař rukopisu pro rubrikátora napsal, aby je tento po provedení iniciálek barvami vepsal. Písař těchto gloss znal i dobře německy, neb většina německých meziřád- kových gloss jest jeho rukou psána. Pravopis gloss pravých jest již přechod od stupně prvního, t. j. od spůsobu označovati jednoduchými literami rozličné hlá- sky příbuzné k druhému stupni pravopisnému, t. j. k složitému pravopisu, kdy hlásky jsou též spřežkami, t. j. umělým sku- pením dvou neb více písmen psány, aby se označila jedno- duchá česká hláska. Poněvadž některé hlásky při všech pravých glossách stejně se píší, nebude toho potřebí, abychom všechny hlásky probrali a pravopis každé stopovali a skutečnými pří- klady dokládalí. Protož vylíčíme pravopis pouze těch hlásek, které se v glossách nestejně píší, a pro snadnější přehled uvá- díme je v abecedním pořádku: 1. c se píše: a) samým c: bradavice, cevv, cevku, ciftec, hird'ice, iatrve- nici, gilce, clenice, cletce, kremenice, kirtice, kilavec (2), 4) krepelice, kurencom, lisice, macobice, nehetci (3). nunvice, ocel (2), pleci, police, poludnice, prezlice (3), fuerepice, fuinice, tirlice, wlaztovice, vlichvec, vratce, zrcadlo, fitnice. b) cz: ſkriuanecz. c) cc: mrauenecc, fquorece, wilchuecc, zaiece (2). 2. č se označuje a) pouhým c: cechel (2), cerezla, ceſrano, ceſrati, ciftec, clu- nek, cluneck, cirtadlo, katirce, mzdicka, namezecnik, pau- cini (2), ſvircek (2). b) pouhým ch: chubr. c) cſ: klokoeſ. d) cſt: colacst. e) cc: luce (2), ozladicc, tluce. f) s: slunek. *) Cifra znamená, kolikráte přichází glossa psána takým pravopisem.

Strana 13
— 13 — 3. č, je vždy se píše pouhým e, pouze jedenkrát je: canie. 4. ch vždy samým ch, jen dvakráte h: hrah, pilh. 5. j a dvojhlásky ia, je, iu se píší a) pouhým i: iatrvenici, iuh, naiat, oboiek, ftefeie (2), zaiecc. b) jen jednou na konci samým j: elij. c) y: hnoy, yavor, yezero, yeff, oye, podvoy. d) g: gill, gilce, giſzſkra. 6. k se píše: a) pouhým c: canie, clenice, cletce, clij, klubco (2), cobila, colacft, comaar, cope, cozz, coſa, craboſca, krocvvi, cruchta, cuchine, kucol, macobice, poftolca, prica, fcorne, wrabicowe. b) samým k: banki, blizkota, cevka, clunek, slunek, deſka (2), hrebatko, hrebik, giſzſkra, kadidlo, kaliſce, kamen, kane, kaſfel, katirce, kauka, kdule, kemin, klazz, kli, klokocí, klubco (2), kokotowi, koll, korab, krada, kremen, kreme- nice, krepelice, krocvvi, kirtice, kirzno, kucol, kurencom, kuzz, kilavec (2). lelek, luk, lutka (2), litki, matki (2), motika, mirkev, mzdicka, namezecnik, oboiek, obrok, okrin, opazek, ozika, paulaka, poſtelka, rak, ribnik, ſennik. ſkob, ſkriuanecz, zlavik, zmírk, ztraka, zukno, zumrak, ſvinak, ſvircek (2), taſka, tlaki, triak, treſlka, trpaſlek, trozka, vborek, vtek, vetrnik. zaklad, zapadka, sseratek, ſlutek; a jednou kk: bukk. c) q: quazz, quaſu, ſquorece. d) ch: puſcha, vborech. e) kc: kclada. f) ck: eluneck. 7. Místo novočeské samohlásky I nalezáme: a) il a li: pilh, wilchnecc; blizkota, vlichvec. b) l: puſcedlne, treſlka. c) el a le: plet atd. 8. Místo novočeské samohlásky r nalezáme: a) ir : birdo, cirtadlo, dirn, dirne, hirdlice, chirt, katirce, kir- tice, kirzno, mirkev, zmirk, zwirbi, ſvircek (2), tirlice, wirfe. b) r: chubr, iatrvenici, trpaſlek, vetrnik, zrcadlo. 9. ř se označuje vždy pouhým r aneb rr.

Strana 14
14 b) c) 10. s se píše: a) samým ſ: koſa, lifice, neueſta, poruſne, poſtana, poſtele poſtelka, poſtolca, pſtruh, ſabe, ſennik, ſcorne, ſkrinanecz. squorece, stan, stblo, ftefeie (2), stupa, fuerepice, ſveft. ſvinak, ſvinar, fuinice, ſvircek (2), treſt, treſika, trpaſlek. pouhým z: blizkota, cerezla, letoz, lechoplezi, opazek, ozla- dicc, ozika, poztaua (2), prezada (3), prezlice (3), prozo, prozpi, ritezne, rozochi, rriz, riz, zani, zaze, zlad (2), zla- vik, zleme, zlez (2), zlezena, zmola, zmírk, zochor, zozna, ztraka, ztraua, ztruhar, zukno, zumrak, zwezt, zvrab, zwir- bi, trezt, trozka, vvezlo (2), wlaztovice, zemzki. c) ſz: ſzito. d) ſzſ: giſzſkra. e) zz: klazz, cozz, kuzz, quazz, ruzzi, zzled, zzochor. 11. š se označuje: a) pouhým ſ: ceſrano, ceſrati, craboſca, quaſu, letoſe, lifta. olſe (2), puſcha, ſidlo, taſka, wirſe. b) ſſ: kaſſel, praſſi, ropuſſi (2), weſſ, vſſati. 12. šč se píše ſc: chmeliſce, kaliſce, puſcedlne, ſcetini (2), ſcemel. 13. u se píše obyčejně samým u, jen na počátku těchto slov v: vborech, vborek, vhli, vhone, vtek, vſſati. 14. v se píše: a) u: hrina, yauor, kauka, quazz, quaſu, kilauec, mrauenecc, neueſta, paneu, paulaka, plauat, poſtaua, poztana (2), roz- hneuane, ſkriuanecz, ſquorece, ztraua, fuerepice, fuinice, wilchuece, zeuati. b) v: cevka, dratva, hlavne, iatrvenici, kilavec, mirkev, ne- vod, nunvice, panev (2), podvoy, zlavik, ſveſt, ſvinak, ſvinar, zvrab, ſvircek (2), talov, tvoridlo, vapenni, vapno, vetrnik, wlaztovice, vlichvec, vole, vratce, ſerav. vv, w: cevv, kokotowi, krocvvi, lovv, zwezt, zwirbi, vvezlo, wezlo, weſl, wlaztovice, wilchuece, wozhri, wrabicowe, wra- dittlo, wreteno, wirſe, wrub, wirr, wiza, wzchod. 15. y se označuje vždy pouhým i. 16. z se píše vždy samým z.

Strana 15
15 — 17. ž se píše: a) pouhým ſ: baſant, deſka (2), ſtefeie (2), ſahadlo, ſelud, ſe- rav, ſerucha, fitnice, ſlazi, ſlutek. b) Iſ: yeſl, roſſen (2), ſſeratek, ſferucha. 18. žď se označuje ſc: hlemmiſc. Místo a stojí pravidelně e, jen stblo jest bez samohlásky psáno. Měkkosť se vůbec, vyjma canie, neoznačuje, jako labut, nit atd. atd. Dvojení samohlásek vyskytá se pouze jednou při slově comaar. Dvojení souhlásek se častěji vyskytá a sice: berr, bukk, dlann (2), hlemmiſc. gill, koll, llabut, lanna, latti (2), lepp (2), nohh (2), orr, perre, rrepa, rriz, ſennik, talle, topoll, tull, till, vapenni, wradittlo, wirr (vv viz výše). Různosť pravopisu při jednom a tomtéž slově nalezáme v těchto slovech: clunek, slunek a cluneck, kilavec a kilauec, labut a llabut, panev a paneu, poſtana a poztaua, rriz a riz, zochor a zzochor, ſveft a zwezt, topol a topoll, treſt a trezt, ſerucha a ſſerucha. Chyby ve psaní se vyskytují pouze ve slovech: ztrahar m. ztruhar a wraditllo m. wratidllo. Skráceniny v pravopisu nalezáme pouze dvě a sice: p = pre: pzada (2), pzlice, P = pro: pzo, Pzpi. V grammatickém ohledu naskytují se zajímavá pro nás slova ku př.: čerěsla, češrati, češrano, makobice, povraz, vra- bikové, prospi kurencom atd. Přehlasování jest zde již skoro veskrz provedeno, jako: bradavice, hrdlice, klenice, kreme- nice atd. atd. Avšak přistupmež k vyčtení gloss samých. B. baňky puščedlné (banki puſcedlne)5), guua, que a latinis a simi- litudine cucurbita a suspirio uentosa vocatur. 137 46. 5) Při jednotlivých glossách prvá cifra značí stranu rukopisu, a b, c sloupce stránky, a cifra na třetím místě řádek sloupce. — Jung. — Jung-

Strana 16
— 16 — Jung.: baňky lazební neb lazebnické, kterýmiž se krev (zvláště v lázni) pouští, pušťadla, Schröpfkopf. bažant (bafant), fasianus. 112 9. bér (Berr), panicium, fenich. 238 30. Jung.: bér, setaria (pa- nicum Linn.), Fenchgras. blien (blen), ioscianus vel iusquiamus a grecis dicta, a latinis herba calicularis. 161 21. — (blen) iusquiamum, bilse 441 24. Blín. bliskota, blskota (blizkota), fulgetra, lux, que apparet ante to- nitrum. 123 29. boch (boch), perna, quod rustici fiosa appellant. 250 5. Vepřové plece. Viz též Hanka Zb. str. 34, 43 (Bohemarius 260. 499), 89 (Rozkochaný 532), 143 (Welessini lexicon), 169 (Nomenclator), 184 (Vocabula). bradavice (bradavice), emorrodia, warra vel morruta. 94 50. (Tisk: warza.) brána (Brana), serra dicitur lignum multos habens dentes, quod boues trahunt. 315 7. Obyčejně se píše a mluví brány. brdo (birdo), licie, harlofa, quibus stamina telarum ligantur quasi ligia. 176 6. Jung.: brdo tkadlcovské = nástroj z mnoha tisíc ve dvojmo přeložených, velmi pevných, jak nahoře tak dole ke čtyrem činkám připojených nití, v nichž se opět niti, z kterých osnova sestává, shromažďují, a skrze ně protahují, die Kammlitzen, Weberfaden, Zotten. brčza (breza), bedulla, bircha. 31 50. Miklosich: spaza, betula. Bříza. brod (brod), vadum, inferius ymum, vvrt. 359 10 a 29. buk (bukk), fagus, bůcha. 110 51. C. cěv (cevv), trama, spula. 351 43. Cívka v člunku tkadlcovském. cievka (cevka), panus, spul. 458 44. Č. čechel (cechel), sudarium, sveiztuch. 331 41 a 476 31. Miklo- sich: vexxx, velamen. čerésla (cerezla), inguinem, partes corporis juxta pudenda. 153 36. Miklosích: vpECNa n. pl. Joqúss lumbi. Třísla = slabizna v těle. češrano (cefrano), carminato. 346 12. Češrám = čechrám. mannův Slovník. — Miklosich = Miklosich Lexicon palaeoslovenico-graeco- latinum Vind. 1862—1865. — Hanka Zb. = Hanka, Zbírka nejdávnějších slovníků latinsko-českých. V Pr. 1833. — Dalimil = Dalimilova chronika (1874). — Výbor = Výbor s literatury české, díl I (1845). — Rozbor staro- české literatury 2 č. (V Pr. 1842, 1845.) V závorkách nalezající se glossy jsou psány takým pravopisem, jakým v rukopise se nalezají, i je vždy psáno bez tečky, jen osmkráte s čárkou.

Strana 17
17 — češrati (ceſrati), carminare. (Carmen uocatur quicquid pedibus continetur, cui datum nomen existimant seu proter uesa- niam, quod carptim pronuntiaretur : unde hodie lanam, quam purgantes scerpunt. carminare dicimus). 43° 49. Čech- rati vlnu, t. bíti. čistec (ciftec), stagnum, cín. 474 48. Čistec = čín, stannum (dle výslovnosti psáno stagnum, tedy Jungmann chybně objasňuje tuto glossu: čistec = jezero, stagnum). Miklo- sich: vиCтьць, xаGGiтро; stannum. Viz též Hanka Zb. str. 30 (Bohemarius 142), 56 (Rozkochaný 91), 150 (We- lessini lexicon), 171 (Nomenclator). člunek (slunek), cimba, nauis vel nauicula. 65 6. — (clunek), lembus parua scapha, cimba. 173°43. — (cluneck), panu- lie dicte, quod ex eis panni texantur. 458 21. Jung.: člunek tkadlcovský, nářadí člunku podobné, mající v sobě na cívku navíjené niti, které se jeho pomocí na outek mezi podloužnou přízí, roztáhnutou na návojích, prohazují, a s ní se míchají, tkají. črtadlo (cirtadlo). ligones. fossaria eo, quod terram leuant quasi leuones, sech. 177 3. Krojidlo, plužní zub. čubr (chubr). satureia, tumus. 471 15. Čabr, čubr, čibr, satureia hortensis, rusky чaбepъ. Hanka Zb. str. 74. (Rozkochaný 408: putria czybr.) D. diežka (deſka), muletra, muletrum, melevaz. 210 34 a 448 51. Dížka. dlab (dlab), incastratura, compaginatio lignorum, nûot. 148 5. dlaň (dlann), ir, medietas palme, tenir. 162 18. — (dlann), vola, media pars palme. 374 28. doch (doch), culmus, arista stramen spicarum. 65"10. — (doch), glos, glossis, quod de stipula factum est; sovp. 134 26. Nyní obyčejně došek. Viz doklady u Jungmanna. dratva (dratva), drudis, drat. 85 39. dre (dre), glumit, excoriat. 134 39. Dře. drn (dirn), cespes. 134 29 a 410 47. drnie (dirne), cespites fecundi. 113 49. drozň (drozn), turdela, quasi major turdus. star. 356 46 a 356 5. Hanka Zb. str. 58 (Rozkochaný 299: merula drozn), 159 (No- menclator taktéž). Nyní užívá se drozd, v Klatovsku drozen. H. hlavně (hlavne), ticio. 345 13. Tisk: ticio, zantro. Miklosích: rAлKLEH, Žahó;, titio. — Hořící neb obhořelé, opálené dřevo (viz doklady u Jungmanna). hlemýžď (hlemmiſc), ostreum. 166.2. hloh (hloh), rubus, arbuscula, ferens rubicunda poma. 296 21. hnoj (hnoy), rudis, mist. 296 37. 2

Strana 18
— 18 — hrách (hrah), pisa. 257 15. hrdlice (hirdlice), turtur. 357 5. hrěbátko (hrebatko), pultrinus, vůlin. 277 3. hrében (hreben), traculas, wollecambe. 350 27. — hrében ko- kotový (hreben kokotowi), heraclea, hanincamp. 139 37. Hřeben kohoutí. hrěbík (hrebik), cariofilum. 42 28. Hřebíček. hrěblo (hreblo), tiburgna, ovinkruce. 345 4. Hřeblo. hrímota (hrimota), tonitruum. 348a 17. hríva (hrína), iuba, coma. 163"38. hruda (hruda), gleba. 134" 28. Hrouda. humno (humno), area dicitur proprie locus uacuus, ubi tritu- rantur annone. 399 45. Ch. chmelišče (chmelifce), humularium, hopgart. 144 9. Chmeliště, pole, kde se chmel sází. chrěn (chren), raphanum grecum nos radicem uocamus. 282 5. chrt (chirt), uelter, vvint. 361 32. J. jatrvenici (iatrvenici), ianitrices, duorum fratrum inter se uxo- res uocantur, quasi eandem ianuam tenentes vel per ean- dem ianuam iter habentes. 145 5. Hanka Zb. str. 88 (Roz- kochaný 468: fratripola yatrussye), 129 (Welessini lexicon: fratripola, yatrusse). Miklosich: MrръKe, Gérrvugos. sirárno. javor (yauor), platanus. 462 27. jezero (vezero), stagnum. 474 1. Glossa tato utrpěla vlhkem. jež (veff), irinacis. 162 1. Miklosich: Eжa = lyiro; erinaceus. Ježek. jíl (gill), creta. leim. 63 2. Jíl = hlína hrnčířská, argilla. jilce (gilce), gapulum helca. 127 50. Jilec. jiskra (giſzſkra), seintilla. 307 38. juh (iuh), fabonius uentus, qui grece zephirus vocatur. 109 27. K. kadidlo (kadidlo), thus. 357 18. kališče (kaliſce), uolutabra dicuntur, ubi apri porcique se uoluunt. 374 9. Kaliště, kal, močidlo, bahno. kámen vápenný (vapenni kamen), tofus est lapis edificiis inu- tilis, tubstein. 347 19. 20. káně (kane), gauium, larum. 128 23. — (canie) larus 170 23. kašel (kaffel), tussis. 357.27. katrče (katirce), gurgustia, cellula modica vel domus pauperis. 137 33. Chatrče. kavka (kanka), monetula, auis. 208 24. kdule (kdule), matiana, genus pomi. 196 39.

Strana 19
19 — kemín, kmín (kemin), ciminum, virtutem habet calidam et des- sicatam. 413 23. kláda (kelada), cippus, stoch. 49 30. Jung.: kláda, vydlabaný peň, do něhož u vězení za nohy sázejí. klas (klazz), spica. 315 44. klenice (clenice), cornus, churnbovm. 61244. klétce (cletce), auiarium, uogelhus. 26° 18. Miklosich: кASтEца, xelior, cellula. klí (kli), gluten, kleib. 134 41. Miklosich: KAtй, m. xóRa gluten. klij (clij), obex, lun. 224251. klokoč (klokoef), bulla dicitur, quia in aqua uenti intus spiritu sustentatur. 229° 14. Klokot. klubko (klubco), glomus, spera filorum. 134 4. — (klubco), klewe, glomus. 134 12. kobyla (cobila), equa, merha. 98 12. kokotový, viz hrében. kol (kolí), palus, stekko. 237 48. Kůl. koláč (colacft), cruftula panis in medio cauus et tortus. 64 22. komár (comaar). culex. 65 41. kopie (cope), sparus, sper. 473 28. koráb (korab), trieris, nauis magna. 352 18. kos (cozz), merula antiquitus vocabatur modula. 202 5. kosa (coſa), falcastrum, ruthsegen. 110 33. kraboška (craboſca), larua. schem. 170 19. Dalimil 47 v. 35: krabošky sobě zčinichu. krada (krada), ignitabulum, luchta. 146 33. Miklosich: крадa, f. nvoá rogus; xápiros fornax. kremeň (kremen), piritis vulgaris. 257a34. kremenice (kremenice). focacem petram vulgus vocat, qui ferro percussus scintillam emittit. 118 6. krepelice (krepelice), quaquara 280 34. (Z původního k nově paděláno p.) krokvy (krocvvi), tigillum, kavo, habitaculum vel tectum, tra- bes. 345 16. Krokví. krtice (kirtice), talpa dicta, quod sit dampnata perpetua ceci- tate, est enim absque oculis, semper terram fodit et humum egerit, et radices subter frugibus comedit, quod greci aspal uocant. 337 47. Miklosich: крътъ m. àanála, talpa. — Krtice = krtová samice. kruchta (cruchta), cripta, spelunca, grufda. 64 28. krzno (kirzno), mastruga, vestis germanica ex pelliculis fera- rum. 196 38. Miklosich: кoъzne n. vestis pellicea.— KR. oružie vsě krzny zahalichu. (Výb. 30, 12.) kuchyně (cuchine), coquina, cůchne. 60 16. kúkol (kucol), git herba, lolium, brotwrz. 134 31. kurencom, viz prospi. kus (kuzz), frustum, stucke. 123 12. — (kuzz) offam. 228 47.

Strana 20
— 20 — kvas (quazz), frigidaria, sulza. 122 11. kvašu (quafu), couino, manduco. 59 7. kýlavec (kilavec), herniosus, ponderosus. 139 20. — (kilauec), herniosus. 141 7. Miklosich: KHMя xýhn hernia. — Ký- lavý, kýlu, otok neb průtrž mající. L. labut (labut), holor, avis, quam greci cignum appellant. 142" 28. — (llabut) olor. 229 48. — (labut) cignus. 412 25. lana (lanna), numellus, genus uinculi, quo quadrupedes dili- gantur. 452 11. lati (latti), tignum. 345° 17. — (latti), ambrices, tegule. 393 23. lelek (lelek), nocticorax noctua dicitur, que et nocturnus coruus appellatur. 218 33. lép (lepp), uiscum. 360 28; 370 28. létos (letoz), orno, huiro. 233 41. lětošie (letofe), ornotinus, langer. 233 39. lichoplèsy (lichoplezi), sirenas tres fuisse fingunt, ex parte vir- gines et ex parte uolucres habentes alas et ungulas, qua- rum una uoce, altera tibiis, tercia lira canebant, que illectos nauigatione in naufragia trahebant. 322 32. Ochechule. lípa (lipa), tilia, linda. 346° 13. lisice (lifice), trulla, nomen factum eo, quod trudit et detrudit. id est includit calce vel luto lapides, chella. 354 42. Rozbor II str. 38 (Čtenie zimn. času): lissiczy. Lis. lišta (lifta), limbus est, quam nos ornaturam dicimus, fasciola est, que ambit extremitatem vestium aut ex filis aut ex auro contexta assutaque extrinsecus in extrema parte uestimenti vel clamidis. 177 36. Obruba. Sr. něm. Leiste. (lovv), uenatus. iaith. 361 10. (luce), protede, facule de ligno pino. 273 36. — (luce). teda. 338 26. lúh (luh), nautea, aqua corio fetida, in qua coria macerantur. 215 5. — Louh. luk (luk), arceolus, satelboge. 18 10. lútka (lutka), puppa, toche. 467 29. (Dvakráte, jednou v řádce a podruhé v tomtéž místě nad řádkem.) lýtky (litki), suras. 227 28. lov lúč M. makobice (macobice), conus. 56 23. Makovice. matky (matki), planta. 257 32. — (matki), plante sunt rapte de arboribus. 462 1. meze (meze), collimito, reino. 53 23.—(meze) limitem. 177.46 a 47 (dvakráte). — (meze), porca autem est inter duos sulcos terra eminens. 440 6.

Strana 21
21— mol (mol), roscidum, humidum, rore madidum. 295"38. Mol mokrý na hlavě ve vlasech, prašivina. motyka (motíka), verriculum, huova. 364 31. mravenec (mrauenece), formica. 137 25. mráz (mraz), gelu, bruma. 129.20. mrkev (mirkev), pastinaca silvestris. 242 14. mýdlo (midlo), sapona, seiph. 139.41. mýto (mito). theloneum. 338 5. mzdička (mzdicka), mercedula, lonelin. 201 1. N. najat (naiat, conductus, gemieterer. 55"44. nálěp (Nalep), toxicata sagitta, gelupte, ut veloces sint et pre- uolent. 300 32. Dalimil (1851) str. 209: V srdce kniezi střelu s nalepem vstřeli dospielu. námezečník (namezecnik), hermafroditus, neque vir neque mu- lier. 139 7. V „Denkmäler“: naměsiečnik, což nepokládám za pravé čtení. Námezečník = podobný k mezku. nebozez (nebozez), terebellus, nevveger. 340 39. nehetci (nehetci), eliotropium, ringel. 93 8 a 17 (dvakráte). — (nehetci). solsequia herba. 324 31. nevésta, svést (neueſta. ſveſt), fratria vel fratrissa, fratris uxor vel uxoris soror. 121 4. nevod (nevod), tragum, genus est piscatorie retis. 351° 26. Vatka neb síť k lovení ryb. (Viz doklady u Jung.) Miklosich: искодъ тауугу sagena; ruskу неводъ. nit (nit), filum. 430"20. noh (nohh), grifa, grif, genus draconis, genus pennatum 137 32 a 33 (dvakráte). Miklosich: norg m. roýpp gryps. nunvice (nunvice), sanctimonialis. nunne. 301 47. Jung.: Ob similitudinem quandam soni „Nonne“ appellatae sunt per contemtum moniales virgines nunvice. Dalimil 45 v. 27: nunvicemi kněze osu. O. obojek (oboiek), millus, collare canum uenatoticorum, factum ex corio. 447 11. obraz (obraz), moneta, můnza. 208 a 43. Dalimil 95 v. 3: Zatrati v zemi rozličné obrazy a dobrý peniez zarazi. obrok (obrok), prebenda. 262 10. Příjmy roční (doklady viz u Jung.). ocel (ocel) calibem, ferrum. 39 a 40. — (ocel) kalibs ipsa mate- ria. 165e 14. odrěti (odreti), glubere, cutem detrahere. 134 38. oje (oye), temo, longitudo aratri vel plaustri, diffl. 339a 16. okrin (okrin), cantar, naph. Miklosich: oкenнъ, lexárn pelvis. olše (olſe), alnus. 233 36 a 392 40.

Strana 22
22 — opasek (opazek), crumena, sacculi genus. 422b40. oř (orr), equus emissarius, qui mittitutur ad jumenta. 100 11. orěch zemský (orech zemzki), tuber, tumor terre prodit. 355b 23. Kaštan zemský. osladič (ozladice), polipodion. 465 48. osten (oſten), stimulus. 328 50. Miklosich: остьпъ oxólow stimulus. osyka (ozika), tremulus, aspa. 351 18. otruby (otrubi), furfures tritici. 41 a41. P. pánev (panev) frixoria, phanna. 122b 17. — (panev) padella 236 a 29. — (paneu) sarthago. 471 544. paučiny (paucini), casses, aranearum tela, retia aranearum. 44 27 a 148°2. pavlaka (paulaka), zomentum, zicha. 383 1. Miklosich: пакмлка tectum, involucrum. perie (perre), stipule sunt folia vel pagine, quibus culmus am- bitur vel fulcitur, ne pondere frugis curuetur, que ambiunt culmum et dicta stipula quasi usta et ustipula. 329a 14. pila (pila), lima. 177 a23. plachta (plachta), sagum. 80b10. — (plachta) linna, saga. 178 31. plavat (plauat), glaucus dicitur viridis, est autem color inter album et nigrum i. plavar. 134 28. Miklosich: nллкъ kerxó; albus. pleci (pleci), humerum, achsila. 144a8. plet, plt (plet), rates proprie sunt connexe inuicem trabes. 468 50. — (plet), rates, classes, naues, nauigia. 470 40. plch (pilh), gliris animal in arboribus simile muri. 134b38. Mi- klosich: "лъXъ glis. podvoj (podvoy), postes, ipse tabule ostii. 261 13. Dalimil 52 v. 21: neslušie mezi dřvi a podvoj prsta vložiti. Veřeje. police (police), armatria, schafrůta. 20 a 46. poludnice (poludnice), driades, deae siluarum. 85 26, 27. Han- ka Zb. str. 61 (Rozkochaný 520: satirus poludnyczye), 147 (Wellessini lex. taktéž), 165 (Nomenclator taktéž). porusné sukno, viz sukno. postava (poſtaua), licinium vocatum, quod textura ejus ligata sit in totum. 176° 15. — (poztaua), stamen (in stamine li- num). 178 35. — (poztaua), stamen, fila stantia, warf. 474 5. — Miklosich: nOCтaxи, despositum. — Výbor I. sl. 665: z jednoho postavce zšité růcho. postele (poftele), lectisternium, betguant. 172 a2. postelka (poſtelka), pancales. 238 11. postolka (poſtolca), cauan, wihil. 45 13. Rada zvířat (1814) str. 120: Postolka i také jiné káně. povras (povraz), funis. 124 48. Provaz.

Strana 23
23 — práh (prah), limen. 177 45. praši (praſli), glabrio, grint. 134a 36. — Prachy (praši), neduh osuté kůže, velmi nakažlivý u koni i u jiného živočicha, jinak prašivina. (Jung.) — Hanka Zb. str. 41: (Bohema- rius 432: prachi. tabes). présada (pzada) plantaria, que exseminibus nata sunt. 257 32. — (pzada) plante, pangi. 458 a 28.—(prezada), plataria. 462e2. — Přesazení, na Slovensku sazenice, hlavatice. préslice (pzlice) in colo. 125 25. — (prezlice) colum. 420 27. — (prezlice). colus. 435 a 4. príka, prka (prica), decliuum, descensum. 69b31. Srov. úprk. príměrie (primere), treuga, pax generalis terre. 480 a 10. proso (pzo). milium. 204 44. Miklosich: upoco xávx00; milium. prospi kurencom (pzpi kurencom), obsipa pullis escam. 440b 45. Prosyp kuřatům. pstruh (pſtruh), trutta, piscis. 480 a 9. puščedlné, viz baňky. puška (puſcha), pixis, pixidis, quam nos corrupte buxidem uoca- mus. 257 50. — Miklosich: normeka sclopetum, mrtí; bühse. R. rak (rak), cancer, animal maritimum, exiguum. 165 50. remdili (Remdih), claua, kolbo (v tištěne M. V. ftanga). 417 16. Hanka Zb. str. 48 (Bohemarius: rzemdyh maniplus), 120 (Welessini lex.: claua rzemdyh), 170 (Nomenclator tak- též). — Řemdih = zbroj starých Čechů, palice (Jung.). Sr. litevské ramtis = Stab. répa (rrepa), rapa a rapiendo, id est comprehendo dicta, est autem a radice amplior rapa, sapore dulcior et folio tenui. 282 30. Miklosich: pxna rapa. rítězně (ritezne), nates, conglobatio natium, caro sedendi officio facta, ne premente corporis mole ossa dolerent. 214 b 15. rohoze (rohoze), vlus, palus et herba palustris. 372 20. Mi- klosich: porosu námpo; papyrus. ropuši (ropuſfi), stiria enim grecum est, id est gutta. 137b 38. — (ropuſfi). stiria. pendens glacies vel spine. 329 19. — Ro- púch, rampouch. rozhněvánie (rozhneuane), offensio. 228 b 49. rozsochy (rozochi), stiva, pars aratri, quam manu tenet arator, rifter. 329 a 30. rožen (roffen), ueribus. uirgultis ferreis 364b 14. — (roffen), veru, spizz 365b 15. rtut (rtut), uivum argentum, quecfilber. 372 35. rusi (ruzzi), trace genus, růzen. 480 a 7. Miklosich: porcunъ russus. rybník (ribnik), viuarium. 372 a 22.

Strana 24
— 24 — rys (rriz), lincis dictus, quia in luporum genere numeratur, bestia ab illis distincta, ut pardus per terga siue similis lupo, unde et ille licos, iste lincis. 178 7. — (riz) linx, animal. 178° 48. S. sabě (fabe), dolones sunt uagine lignee, intra quas latet pugio sub baculi specie. 84 17. Hanka Zb. str. 99 (Rozkochaný 137: sicca sabye), 148 (Welessini lex.: siccia zabie). sáni (zani), traha, flito (v tištěném: schlit). 351 a32. Sáně. saze (zaze), fuligo, nigredo. 124 a22. sěnník (ſennik), fenile, locus, ubi fenum ponitur. 114 38. síto (szito), sedacium, harfip. 311 a25. skob (ſkob). flemen. 117° 41. skorně, škorně (feorne), ocreas, týbialia, que suras tegunt. 227 b 28. skrivanec (ſkriuanecz), caradrion, leracha. 42 18. skvorec (ſquorecc), psitacus, auis indie littoribus gignitur colore uiridi torque puniceo, grandi lingua et ceteris aui- bus latiore, unde et articulata uerba exprimit. 275 5. Mi- klosich: сккорьlъ páo sturnus, alauda; rusky скворецъ sturnus vulgaris. slad (zlad), braxa, malz. 36 49. — (zlad), prazium. 262b 11. slavík (zlavik), luscinia, acredula. 185 1. slěd (zzled), indago, spor, ordo. 150 4. Miklosich: CAEдъ (дro; vestigium. slémě (zleme), tolum, culmen tecti. Tolum est summa pars tecti, unde et contignatio procedit. 347 49. Miklosich: CARNE доxó, trabs. sléz (zlez), malua. malvis. 191 11 a 238 39. slezena (zlezena). splen, milze. 473 47. smola (zmola), pex, inquinamen, hara. 252 c 4. smrk (zmirk), pinum greci peucen uocant. 256 b 26. sochor (zochor), trabeum, dreml 350 4. — (zzochor) motoria, uaga, discursio vel paruum instrumentum, quod opifices utuntur ad mouendos lapides. 209 8. sosna (zozna), picea. 253 a 10. stan (ſtan), tugurium, casula. 355 7. stblo (ſtblo), culmus. 329 a 15. stěšeje (ſtefeie), cardo, extrema pars ualue. 42 9. — (ftefeie). cardo, locus, in quo ostium mittitur. 42, 13. straka (ztraka), pica. 252 50. strava (ztraua), sumptus. 332 a 18. struhař (ztrahar), tornarius, drehsel. 479b 20. stúpa (ſtupa), tipsanarium, stamph. 346 12. sukno porusné, porášné (porufne zukno), linostrina, vestis est ex lana linoque contexta. 178 «33. súmrak (zumrak), crepusculum, hoc est inter lucem et tenebras, dubia lux, zwiſenlichten. 63 5.

Strana 25
25 — sverépice (fuerepice), equaricia, stûth. 98 b 11. Výbor I. sl. 131: Kdež sveřepice nejmajú na obci obory, ty kobyly móž vdáti (viz zde více dokladů). svést (zwezt), glos, gloris, soror mariti. 134° 28. — (ſveft, ne- ueſta), fratria vel fratrissa, fratris uxor vel uxoris soror. 121« 4. — Miklosich: CEACTS soror uxoris. Hanka Zb. str. 88 (Rozkochaný 441: socra swyest), 183 (socrus swyest). sviňák (ſvinak), porcarius. 259 a 41. sviňař (ſvinar), porcarius. 259a 41. Svinar, a je jaksi opra- vováno. svinice (ſuínice), usya, uermis porci. 376 b 2. svrab (zvrab), prurigo, scalpatio. 274 14. svrbi (zwirbi), prurit, quasi perurit, iuchit. 274b 14. svrček (ſvircek), cicades ex cuculorum nascuntur sputo, hec nascuntur in ytalia, nam ibi dulciter canunt, quarum can- tibus estu medio arbusta rumpuntur, eo quod magis ca- nore meridianis caloribus resonant. 49b 41. — (ſvircek), grillus nomen a sono vocis habet. 137 23. Š. ščemel, ščmel (ſcemel), atticus, humbel. 25 5. ščetiny (ſcetini), porcorum pilos, setas uocamus. 259a 50 a 315b41. šídlo (fidlo), subula, ala. 331 - 13. švrček, viz svrček. T. tále (talle), obsides dicuntur qui dari solent cum honore custo- diendi. 225 26. Miklosich: TaAS obses. Nestor, rok 997: понмете къ собѣ тали наша. Výbor I. sl. 234: dávajíť svój život v táli. talov (talov), sanies, pus, tabo, sanguis corruptus, eitir. 301 e 45. taška (taſka), fundam, sistarciam. 124 20. tlaky (tlaki), pubes uirilia. 275 47. Hanka Zb. str. 167 (No- menclator: tlaky pubes). Srov. srbské длака. tluč (tluce), cantabrum, huntaz. 41 a 41. Stlučené obilí aneb na hrubo semlené. topol (topol), populus. 259 a 31. — (topoll), populus, arbor. 278b 2. trest, trst (treft), harundo, canna vel sagitta. 138 a 39. — (trezt), arundo. 400 « 33. tryák (triak), tyriaca est antidotum serpentinum, quo uenena pelluntur, ut pestis peste soluatur. 346 29. Dryák. trěslka (treſlka), typi sunt frigide febres. 357 27. Studená zimnice. Miklosich: тpACAцI febris. trlice (tirlice), scalparis, tessila. 305 a 24. Trlice jest nástroj, na němž se len neb konopě trou. (Jung.) troska (trozka), scoria, purgamenta et sordes sunt, que igne excoquuntur et dieta scoria, quod de ferro excutitur, id eſt sinter. 308 15. Strůska.

Strana 26
26 — trpaslek (trpaſlek), nani, quos greci pigmeos vocant. 260 20. Trpaslík. trud (trud) fomes est astula, que ab arboribus excutitur. ex- cisione autem astule, ambuste aut ligna cauata, a fungis nomine accepto, quod ita capiat ignem. 119 16. Troud. túl (tull). pharetra, teca sagitta rum. 252 18. Miklosich: TOVAY Belodýxy, gapéroa, pharetra. tvoridlo (tvoridlo), tenucla, kesewazercar. 479a27. Nádoba, v níž neb jíž se něco tvoří, zvláště forma na sýry (Jung.). týl (till), occipicium est pars capitis posterior. 227b 8. U. úborek (vborech), calatus, sumber. 38 18. — (vborek), ruska, russa, vel russeola, rubra. 296 45. ѫкоръкъ modii genus, srbsky yóopak. Košík. úhli (vhli), proceres (capita trabium, que eminent extra parietes, proceres dicuntur). 269 a 43. úhonč (vhone), globos, vertigines vel ex solido rotundus, pila, rotunditas. 134 2. Обл. Слов.: огонки — хвосты, которне жен- щины носятъ, обвивая вокругъ шен, зимою (v archangelské gubernii). ušatý zajiec, viz zajiec. útek (vtek), trama. 178« 36. Útek. u tkadlce příze, která člun- kem se do osnovy vetkává, vetkání. (Jung.) V. vápenný kámen, viz kámen. vápno (vapno), calcis, caleh. 38 18. veslo (vvezlo), remus dicitur lorum, quod continet tubam. 289 a 2. — (wezlo), remex, ruder. 469 35. reš (well), pediculus. 245 a 5. větrník (vetrnik), vela greci armena dicunt, proinde quod aere mouentur, aput latinos autem vela a volatu dicta. 361 a30. Větrník = plátno, plachta, do kteréž vítr naléhá, a tak lodí pudí (Jung.). vlastovice (wlaztovice), hirundo. 141 5 31. vlchvec (vlichvec), phitones (v tištěném ex. přidáno: vuissagon). 255 b 37. — (wilchuecc), grincas, taxos ; (grina locus ora- culi appolinis fuit in smirneorum finibus.) 137 30. ENъNEъ udrtis vates, uáro; magus. vole. volě (vole), struma, croph. 329° 51. vozhri (wozhri), muccus, roz. 210 a 2. Miklosich: kesrpu f. mu- cus. Nečistota z nosu tekoucí. vrabikové (wrabicowe), passeres. 241 26. Vrabcové. vrátce (vratce), posticium, latens ostium. 261 19. Vrátka. vratidlo (wraditilo), liciatorium, mittil 176 e1. Miklosich: sea- ruso, àrvior liciatorium. Vratidlo = válec při stavu tkadlcov- ském, na kterém osnova jest navinutá. (Jung.)

Strana 27
— 27 — vrčteno (wreteno), in fuso, spinl. 125 b 25. vrše (wirfe), gurgustium, gutturem. 137'30. V tištěném exem- pláři: Gurgustium cellula modica vel domus pauperis. Výbor I. (Alexandreida), sl. 1098 ř. 15—17: Když pastýř před vlkem srší, toho sě stádo rozprší, ten jest nehodný své vrši. — Jung.: špatná malá bouda. vrub (wrub), tessera, krinna. 341 20. Vrub = pamětné dřevo, na němž se něco nařezuje. (Jung.) výr (wirr), bubo. 218° 35. vyza (wiza), echius, ypocus, huso. 87 b 36. — Hanka Zb. str. 64 (Rozkochaný 698: ezox wyzen). Ryba, rod jesetru. vzchod (wzchod), burra, stiega. 37 22, 23. Miklosich: къскодъ aráßams ascensus. Z. zajiec (zaiece). leporem. 173 50. — zajiec ušatý (zaiecc vſlati), lepores auritos. 173 51. základ (zaklad), uadimonium, fidei uissio, sponsio. 359a 23. — Miklosich: ZакAядъ pignus. západka (zapadka), pessulum, sloz. 252 a 4. zemský, viz orěch. zezhule (zezhule), cuculos aues a uoce propria nominantur. 49b 46. zievati (zeuati), hippitare, oscitare, crebre hiare. 141 31. zrcadlo (zreadlo), speculum, spigel. 473 b 47. Ž. žahadlo (ſahadlo), cauterio, polz, ferro. 46 b 12. — Žahadlo = nástroj k žehání, t. pálení. želud (felud), glans. 434 a 7. žerátek (sseratek), cicendela, genus muscarum, quod in nocte lucet, glimo. 412 a33. Hanka Zb. str. 32 (Bohemarius 196: zerzatek nocticula), 68 (Rozkochaný 1012 taktéž). Miklo- sich: жeparъra árôtoamá carbonum congeries. Řeřátko. žeráv (ferav), grues nomen de propria voce sumpserunt. 137 a 41. Miklosich: жcpxxu m. 7éparo; grus. Jeřáb. žerucha (fferucha), nasturicium vocatur sapor, quod accimonia sui nasum torquet. 214 a 48. — (ferucha), nasturcium, sar- damon. 303 b 17. Řeřicha. žitnice (fitnice), granarium, kornhus. 136 a 29. Miklosich: жNTA- uuna ànoôýxr horreum. žlázy (ſlazi), glandulus. drůslut. 134b 12. žlútek (ſlutek), vitellum. 371 21. Následující glossy, které se nalezají v „Alteste Denk- mäler (1840)“ mezi českými glossami, pokládáme za nečeské: duran, simia cum cauda. 319°10 (v textu). U Konrada z Megen- berga „Buch der Natur“ (vyd. Pfeiferem v Stuttgartě 1861) čteme na str. 133, ř. 15 sld.: „Duran ist ain tier grimme

Strana 28
28 — und scharpf und snel und gar starch.“ Jest to slovo, ač ne průvodně, německé. fenikl (psáno vlastně fenikl), pentafilon. 247 7. Nejspíše zde německá glossa fenihil, fenchel, uenichil, uenikel (viz do- klady v „Graff, Alth. Sprachschatz“, III. sl. 525). gitich, gula, gulosa (v tištěném exempláři: geitige). 137 6. Střněm, gitic = lakotný. irch, pellis fracta. 245 8. Německá glossa (viz Graff, Alt. Sp. I. sl. 461), odkudž pošlo naše jircha (srov. lat. hircus). krusina, mastruga. 196 38. Středolatinské slovo: crusna, crosna, crusina, crosina. S tím souvisí naše krzno, strn. kursen, kürsen (eine Art Gewand aus Pelzwerk). lampreda, murena. 211 35. Středolatinské slovo. mirtil, mirtus. 205b10. Německá glossa: mirtil, mirtel, mirtal (viz Graff, Alt. Spr. II. sl. 856). nu nu, eia, militum properantium clamor. 90 49. Mohla by býti i glossa česká, avšak na tomto místě se nezdá býti českou. ser, justicium, luctus publicus. 165 19. Střněm. glossa: sér, do- lor, supplicium; got. sair (viz Graff. A. Sp. VI. sl. 267—269). taha, cetauca. 410 12 (v textu). Německá glossa (viz Graff, A. Spr. V. sl. 364). vana, wannus. 359° 45. Něm. glossa (viz Graff, A. Spr. I. sl. 885). zizala, culix. 65 b 12 (v textu). zubar, renter. 289*45. Německá glossa: zubar, zuber, tina, gerula, amphora (viz Graff, A. Spr. III. sl. 149). Čber. Glossy: gitich, taha, nu nu, zizala a zubar nalezají se též v prvotisku, který, jak jsme již podotkli, byl vytištěn v Augs- burce a obsahuje vedle latinského textu pouze německé glossy. Následujících gloss nenalezáme v „Alteste Denkmäler a sice: nevěsta 121 4, prěsada 458a28, sviňák 259a 41. Následkem toho, že mnohé glossy byly částečně inkou- stem nově přetřeny aneb zvlhčeny, zdají se býti jako nově ve- psány, avšak přihlédnouce bedlivěji k jich písmu a srovnajíce je s pravými glossami, nelze jich připočísti k nově připsaným glossám. Jsou to zejmena následující glossy: brod, čístec, jež. juh, kosa, krepelice, krzno, lelek, lichoplèsy, matky (257°), opasek, podvoj, présada (257°), proso, rítězně, slěd, sviňař, úho- ně, veslo (469b), vrátce, výr. Přehlédnuvše výše uvedené glossy vidíme, že glossátoři, co se látky lexikální týče, nejvíce nám podávají slova z oboru přírodovědy, domácího hospodářství a řemesel. Z řemesel bylo glossátorovi, který připisoval glossy drobným písmem, nejvíce známo tkalcovství. Velmi pořídku se tu setkáváme se slovy abstraktními, a proto soudíme, že veliká většina slov je vzata z úst obecného lidu, a jen velmi skrovná čásť slov byla snad samými glossátory nově utvořena.

Strana 29
29 — B. Padělané a nově vepsané glossy. Ačkoliv již se stanoviska filologického a mythologického jsou závažné příčiny, které vzbuzují pochybnosť o pravosti mnohých českých gloss v M. V., přece stránka palaeografická v tomto případě nejvíce rozhoduje. Jsme si úplně vědomi ob- tíží rozhodovati o pravosti neb podvrženosti mnohých gloss pouze se stanoviska palaeografického, avšak dlouholetými stu- diemi rukopisů i v tomto oboru možno se domoci určitých vý- sledků. 6) Oko přivykší stálým a trvalým čtením dávnověkému písmu, vidí hned jakousi nesrovnalosť písma při padělaných a nově připsaných glossách. Padělané glossy jsou ponejvíce sko- moleny z latinských slov. Při nich vidíme rasury, ale obyčejně nedbalé, tak že můžeme rozeznati při bedlivém pozorování těchto gloss odstíny a ostatky původních písmen. Inkoust nově vepsaných písmen se značně různí od původního písma a pí- smena jsou obyčejně nesouměrně vtěsnána v prostor rasurou nabytý. Písmo při nově připsaných glossách není stejné, často se písař zapomněl a smíchal v jedné glosse ráz písmen z roz- ličných dob. Ruka se mnohdy jaksi třásla, proto písmo nejisté a nerovně. Mnohá písmena se mu často nedařila, zejména to platí při písmenech c, r a s (r opatřoval jakousi virgulí, f hrbem a c psal obyčejně okrouhleji). Inkoust jest při nich různý, někdy tuze černý, někdy opět rozmíšen silně červenou barvou. Mnohé glossy jsou vepsány jakousi smíšeninou barev, která, pohlédneme-li na ni se strany, se leskne a je hustě a silně nanesena na pergamen. Hledíme-li pak pozorně skrze dobré zvětšující sklo na také glossy, objevuje se inkoust aneb tekutina velmi řídkou. 5) Již roku 1866 prostudoval jsem rukopis M. V. a vypsal všechny glossy, avšak shledav některé glossy padělanými a většinn gloss nově ve- psanou, ostýchal jsem se vystoupiti s touto svou prací, boje se, abych se ve svém úsudku nepřenáhlil, a oznámil jsem výsledek svůj pouze několika svým přátelům. Od těch dob obíraje se skoro stále staročeskými a latin- skými rukopisy, mohu dnes již určitěji vysloviti svůj úsudek o českých glossách v M. V. a nabyl jsem úplného přesvědčení, že jsem se před 11 lety nemýlil.

Strana 30
30 — Na mnohých místech pozorovati rasury a patrno, že tam padělatel vpisoval českou glossu, ale poněvadž se mu již zcela nevydařila, tak že sám uznal za dobré ji vyškrábati, napsal ji opět pod týmže slovem, nad kterým se mu glossa nepoda- řila, aneb na jiném příhodném i nepříhodném místě. Pro prvý případ uvádíme za příklad glossu: měna (51°), pro druhý pří- pad glossu: chrámy (1112). Všechny glossy, které se nalezají v našem rukopise pod latinským slovem, k němu patřícím, jsou veskrz nově vepsány. Na mnohých stranách, kde připsal padě- latel více gloss, byla-li tam již stará česká aneb latinská a ně- mecká glossa, to ji nově buď částečně buď zcela přetřel svým inkoustem, aneb zvlhčil glossu, aby se jeho stvůry mnoho neli- šily od pravých gloss. Z českých starých gloss připomínáme na př.: blizkota, deſka (2104), dirne, hreben kokotowi, hruda, iuh, craboſca, kilavec (139°), krepelice, matki (2575), podvoy, prezada (257e) a vratce. Zlatinských gloss uvádíme na př.: heretici (43e), fecitraga (109°), ceruum (237°), fingitur (304 5) atd., z něme- ckých pak: farn (116a), melevaz (2104), merisnekko (211e), fuht (251*), driſchil (3524), při slově ſlauen (297b v textu) nově ve- psáno l nad slovem atd. Tím se stává, že snad i některá glossa, která snad i byla původně stará, zdá se, že je nově vepsána, poněvadž byla nově opět inkoustem zcela přetřena. Z nově vepsaných gloss latinských a německých vytkneme na př.: anferef (25 4), vinschafa (2032), basa (344 ), driſchin (353e) atd. Mnohé nově vepsané glossy jsou nerovně psány a přesahují čáry, mezi kterými se nalezá text, čehož při pra- vých glossách nenalezáme. Na stranách, kde se více pravých gloss nalezá, padělatel již málokdy se odvážil vepsati glossu, tak ku př. str. 137, 139, 177, 178, 252 atd. Mnohé glossy jsou velmi obratně vepsány a jen inkoust je prozrazuje, mnohé pak za to velmi nemotorně a nepodařeně. Vůbec patrno, že nově připsané glossy nebyly najednou vepsány, ale v přestáv- kách, snad během několika let, tu s větší tu s menší obrat- ností. Padělané glossy v textu, kterých je devatenácte, jsou následující: blažu, cebole, dennice (26e 29), hosté, jun, němec, okurka, pastýř, plsť (116542), rak (40b27), svantovit (20a1),

Strana 31
31 — srbi (303e3), svět (56 40). váha (169«23), varle, věnec (61 26). vlchvice, živa (68e28 a 83232), mezi řádky je pouze slovo kramář paděláno. Podáváme je níže v abecedním pořádku zá- roveň s ostatními nově připsanými glossami a hledíme co možná pomocí tištěného exempláře vždy udati latinská a částečně i německá slova, z kterých byla česká skomolena. Padělatel gloss bral slova, jak se mu hodila: kde mu ani nová ani stará čeština nevystačovala, bral slova druhých slovanských nářečí. B. báje (baie), mitos, fabulas a fando poete nominauerunt. 109 51 a 206 b 8. bělboh (belboh), beel, baal, ydolum. 32 9 a 128 44. bělmo (belmo), glauconia. albugo. 434 a 10. běsy (beſſi), demonibus. 188" 10. bezeslavie (bezezlaue), ignominia. 147 31. bezsvětný (bezzuetni). temerarius. 338 ° 41. biřuc (birue), preco. 263 b 42. Biřic. bitec (bitec), gladiator. 108 - 44. blahodobie (blahodobe), eufemia. 99138. blahorodie (blahorode), eugenia, eugenies. 99° 19 a 20 (dvakráte). blahoslovie (blahozloue). eulogium. 100 a 9. blahovolie (blahouole), eudochia. 99b 13. blahozvučie (blahozuuce), eufonia. 99" 38. blána (blana), membrana. 199 35. blažu (blaſu), beo ... rechlo (v tištěném exempláři: beo, bea- tum reddo). 31 41. Z „beatum“ paděláno „blaſu“ takto: ze uděláno 1, zt f a nad u vyškrábána příčná čárka (skratka m). blědý (bledi), delirus, excors. 71 41 a 107 50. — blědí (bledi), peligni. 245° 38. blekotný (blecotni), loquax. 181 25. blenie (blene), balatus, vox ovium. 29 a 7. blíženci (blifenci), gemini. 129b 23. bobr (bobr), fiber, biber. 115b32. bodec (bodecc), clunabulum. 417« 45. bodr (bodr), promus, promptus. 271° 48. bóh (boh), Deus. 424° 44. borec (borecc), agonista. 8 e 20. bóže (boſe), genium. 433 a 31. bracka (bracka), sistrum. 322 8. — (brahcka), singoz, tintina- bulum. 346 51. brada, viz kozie brada. bratr rodný (bratr rodni), germanus frater. 132b 21. brav (brau), grex. 137a 20.

Strana 32
32 — brázda (brazda), sulcus. 331 b 42. breskev (breſkevv), persicum. 251 12. brèzen (brezen), marcium mensem. 195 44. briemě (breme), onus. 230 28. britva (britua), nouacula. 221511. broc (broheſ), rubea. 295 29. broň (bron), candidus (equus). 98 21. brvy (birui), supercilia. 332b 37. bydlitel (bidlitel), incola. 149 a 48. C. cebole (cebolle), cepe (v tištěném exempláři: cepe louh vocata). 48 ° 28. Již pouhým okem patrno, že zde škrábáno a místo původního nemotorně vepsáno ceb, jak i barva inkoustu svědčí. cebulář (cebular), ceparius. 409 a 3. cedu (cedu), excolo, purgo. 107 46. cena (cena), apretium, wert. 17b2. cepy (cepi), tribula, drischil. 352 a 6. ceta (ceta), pecunia. 244 b 24.—cety (cety), nummi, nv (?). 223a50. cketa, sketa (cketa), ineptus. 151b17, 18. cvyk (czuik, ewik), exercitatio. 108 24 a 434 a 4. Č. čáp (chap), ibis. 145 30. čápě (chape), ardea auis. 19a 17. čaroději (charodegi), magi. 188 b 2. čas (eſaz), tempus. 157 51. čeleď (celed), familia. 428 20. — vsé čeled (wſe celed), omnis familia. 229 19. čerep (cerep), ostra, testa. 235 a 20. Vzato z ruštiny (чepeпъ). čeridlo (ceridlo), hanula, parva delubra. 434 51. Ze sloven- ského čuridlo, čeridlo. čerpadlo (cerpadlo), antlia, kurba. 15 31. čest (ceft), honor. 143 � 50. četa (ceta), turma XXX milites habet. 356 17. čieše (ceſe), pocula. 464 33. Čieška (ceſca), patella. 242 b 7. čistá (ciſta), casta. 407 a 33. člověčstvie (chlouecftue), humanitas. 435 e 43. črnidlo (cirnidlo), attramentum, tinte. 24 c 25. črnobýl (cirnobil), artemesia. 21 a 24. črnoknišník (cirnoknifnik), nigromanticus. 215e31. — črnokni- žníci (cirnoknifnici), nigromantici. 188 15 a 45224. črv (cirw), coccum grece, nos rubrum vel uermiculum dicimus. 418b 33.

Strana 33
— 33 — čtena (cſtena), littera. 179 b 23. čupryny (chuprini), caprone, equorum jube in frontem deuexe. 406 ° 16. D. daň (dan), tributum. 352 b 22. daněk (danek), tragelaphus. 350 38. das (daf), genius. 130 a 16. dásně (daſne), gingiue. 134a 12. dci, viz děvana. dědina (dedina), allodium, territorium. 10 44 a 340 26. dehet (dehet). pix. 257 46. děloha (deloha), matrix, lehir. 196 5. den (den). dies. 425 a 31. dennice (denice), aurora est clarescentis diei initium et primus splendor denice, qui grece dicitur ethos (v tištěném exem- pláři: ... splendor aeris, qui...). 26 29. Z aeris padéláno denice takto: z a uděláno d. zr na zs ce, když bylo dříve vyškrábáno zejmena s, jak ještě jsou toho patrné stopy. dennice (denice), aurora. 96 b 29. desietníci (dezzetnici), decuriones. 424 a 46. dětel (detel) pragma, causa. 262 15. děvana letničina i perunova dci (deuana letnicina y perunoua dci), Diana. latone et iouis filia. 76 ° 5 (pod textem). děveř (deuer), leuir, mariti frater. 174 18 a 443 a 41. děvice (deuice), parthenos grece, virgo. 241 a 40. děvosnub (devoznub), procax. 269 9. (Z polského dziewosłab.) diel (del), partem. 241 a 36. diera (dera), cauerna. 45 c 44. divizna (diuizna). verbascum. 363 7. dlaň (dlann), palma. 2375 47. dlh (dilh) debitum. 68 e 47. dobytče (dobitce), pecus. 244 b 50. dobytek (dobitec), pecudes. 244° 3. domněnie (domene), opiniones. 231 5 16. domovitý (domouiti), inquilinus, qui eundem colit foeum. 440b 25. drážní (drazni), incitat 149 a 24. drebne (drebne), riget, stat rigidus. 292 46. drkolie, drkole (dircole), fustis. 432 a 21. drn (dirn), cespes. 134b 28. drob (drob), exta. 428 a 30. drsná (dirzzna), raucida, ranca. 283 2. družec (druſehe), proximus, affinis. 273 44. drzý (dirzi). audax. 25 a 41. dúbrava (dubraua), silva iouis quercum significat. 318 14. duha (duha), iris, arcus celestis. 162 11 a 380 15. dúška (duſca), thimus, binsuga. 345a41.

Strana 34
— 34 — dvétèlec (duetelec), bicorpor. zvene licham. 34 9. dvorenín (dworenin), aulicus, houelinc. 26 50. dýbri, débri (dibri), valles. 359 26. H. hace (hace), brace vel succinctoria. 250 15. hacník (hacnik), lumbale, bracas modicus coxare. 183 13. hadači (hadaci), sortilogi. 188° 40. hasapezdník (hazapezdnik), simplege sunt calige ex pellibus facte. 319b 25. hlad (hlad), fames. 111a15. hlahol (hlahol), sonus. 375 a 43. hlava (hlaua), nex, occisio. 451 24. hlemýžď (hlemizd), murex. 211 10. hlezno (hlezno), talus, anchala. 337 6. hluchý (hluchi), surdus. 333 a 20. (hodina), hora. 143b 21. hodina (hodini), horologium. 143 b 48. hodiny holemý (holemi), grandis, magnificus. 136 43. holeni (holeni), tybie. 345h23. horčice (horcice), sinapis. 320 30. hosté (hofte), hospitales .. . perduelles (v tištěném exempláři: hospitales hoftes perduelles): 435 31. Padělaná glossa, neb stoji misto hoftes a s je pouze vyškrábáno, jak jest ještě patrno. hrab (hrab), carpenus, bagenbuche. 43 13. hrábě (hrabe), rastros, lingones. 468 ° 42. hrabivý (hrabiui), rapax. 401 35. hrad ostrožný (hrad oztrofni), arx, altum edificium. 400 45. hradby (hradbi), menia et munitiones. 200b 22 a 207 34. hrád (hrad), grando. 136 1, 218 36 a 434 b 18. hrále (hrale), lancea. 442 b 33. hranice (hranice), rogi, foci. 294b 29. hranostaj (hranoſtay), mustela. 212° 2. krěbí (hrebi), cleros grece, sors. 417b 7 a 417 9. hrěs (hrez), lutum. 186a9. (Miklosich: rpa3b, f. coenum; rusky грязь.) hrědy (hredi), trabes. 350b47. hriesti (hreſti), sepelire et condere corpus. 312 32 hrivna (hrivna), torques, ornamentum colli. 349e 40. Arma (hirma), pubes. 276 a 20. hrot (hrot), cacumen. 37 31. króza (hroza), horror, pavor. 143 a 46. hrozný (hrozni), horrendus. 143 530. hrst (hirſt), manipulum. 193 a 47. hruška (hruſca), pirus. 257 50.

Strana 35
35 — húba (huba), fungus. svam. 124 11. hubený (hubeni), miser. 205 b 44. hudba (hudba), musica. 212 b 40. hudci (hudci), musici. 212 40. húně (hune), gaunaca, causapa, tislach. 128 a 23. hurva (hurna), meretrix. 202 a 12. hus (huzz), anser, ganzo. 15 b 20. húsenice (huzzenice), eruca, grasewrm. 102 48. húsle (huzle), fidos. 116 a 6. hýriti (hiriti), delinquere. 424 b 33. Ch. chlast (chlaft), connbii expers, celebs. 408 a 27. (Miklosich xлCтъ, caelebs.) V češtině neužívá se toho slova. chlěb (chleb), panis. 238 a 44. chlípa (chlipa), Salacia, dea paganorum quasi maritima. 300 40. chrabrosť (chrabroft), fortitudo mentis. 120 12. chrámy (chrami), fana, templa. 111a48. 339a48 a 428 33. chrbet (chirbet), dorsum. 425b40. (chrepe), nares. 214a 26. 27. chriepě chrtán (chirtan), fauces. 113 a24. chvála (chuala), laus. 171° 38. chvorý (chuori), inbecillis. 438 ° 23. chvosty (chvoſti), caude. 407b 42. chyše (chiſe), casa. 407 14. I. i, viz děvana. iho (iho), iugum sernitutis. 164 b 22. ihra (ihra), ludus. 183 b 3. ihrišče (ihrifce). gimnasium. 133 28. imě (ime), no nen. 219 a 22. isok (izok). Majum mensem. 190 33. — (yzok), Siban, mains. 316b37. J. jablo (iablo), malum. 191« 43. jahoda (iahoda), fragmen. 121b8. — jahody (iahodi), genas, ea pars vultus, que inter auriculas et malas est. 1295 40. jalovec (ialouece), iuniperus. 164 51. jáma (iama), fouea. 121a22. jarobud (iarobud), Demetrius. 76a49. jarý (iari), uehemens. 114 14. jasni, viz jeseň. javor (ianor). acer. 3 a 7. ječmy (iecmi), hordeum. 143 24. jed (ied), uenenum. 361'37.

Strana 36
— 36 — jehlice (iehlice), tremulus, contortus micans. 351 21. jelen (ielen), ceruus. 409 « 46. jesen (iezzen), fraxinus, asch. 121° 14. jeseň, jasni (yaſſni, yeſen), Isis lingua egiptiorum terra dici- tur. 162 2. jesetr (iezzetr), accipenser, genus piscis. 3 5 27. ješčer (iefcer, yefcer), lacertus, ydra, draco. 168 14, 380 47 a 442 a 26. ješuť (jezzut), inania. 148 b 18. ješutný (yeſutni), vanus. 359« 40. jezero (iezero), lacus. 169 - 18. jinie (gine), pruina. 274 “ 40. jircha (gyrcha), aluta, loskhut. 11 15. jun (iun), puber... (v tištěném exempl.: puber iunger). 466 35. Patrno, že bylo i v rukopise našem „iunger“, avšak g a skratka er nad g vyškrábána, jak jsou ještě toho pa- trné sledy. junoše (iunofe), adolescens. 387 a 22. jutro (iutro), iuger est quantum par boum potest in die arare. 164 b 3. K. kadeře (cadere), crines. 63 b 33. kamy (cami), lapis. 169 45. karnáček (carnacek), sindonem greci et latini vocant amicto- rium leneum feminarum, quo humeri operiuntur, idem et anabe. 320 «11. kečice (keefice), cesaries. 410 24. kep (kepp), uulua. 433 9. klešče (clefce), forceps, zanga. 118° 11. kleveta (cleneta), kalumpnia. 165 20. kluka, kliuka (cluca), aduncus, haco. 6 5. — (cluca), vneus curuus. 373b 19. kněz (cnez), princeps. 267 3. — knězi (enezi), principes. 86 a 29. kniha (eniha), liber. 175 17. knihari (cnihari), librarii. 175514 knižný (kniſni), scitus. 308 38. (Z ruského книжннй.) koberec (coberehc), mantilia. 193 23. — (coberec), tapetum, tebich. 337 s 45. koláč (colach), munera, dona. 211a4. koleno (coleno), genu. 131 43. kolesa (colezza), uehiculum, currus. 361a 19. komoň (komon), equus. 426 « 48. komonničí, viz starosta. komonníku (komonniku), equiti. 426 40. kon (kon), equus. 426 « 48. konec (conec), finis. 430 28. kony (coni), cantarus, ubi aqua mittitur. 406 27.

Strana 37
— 37 — kopie (cope), lancea. 169 b 32. kopriva (copriua), cliben .i. urtica. 417 b 34. koráb (corab), liburnus, maior navis. 176 b 28. korábník (corabnik), faber naualis. 109 9. korec (corehe), modius. 207 a 14. korisť (coriſt), opima, spolia, preda. 231247 a 263 7. kory (cori), radix. 468 30. kotel (cotel), cacabus, tympanum. 37 15 a 346 9. koty (coti), anchora, senkil. 373" 20. kov (covv), metallum. 203 10. kozie brada (cozebrada), sterillum, boccis bart. 328 35. koslec (cozlec), tragos. 351 19. krahuji (crahugi), accipitres. 3 b 29. kramář (kramar), institor, negotiator uel mercator. 157a 29. — Paděláno z kramer, neb e bylo vyškrábáno a vepsáno a. kramola (cramola), sedicio est dissensio ciuium. 356 12. — Za „kramola“ se nalezá ještě ta (?); snad začátek nového slova, které nebylo dopsáno, aneb ta (pronomen). krastavost (craftauoſt), ruditas, novitas. 470 26. krčma (kirema), copona, taberna. 422 a 6. krčmář (kiremar), kaupo. 167 b51. krčha (creha), fictile, fragilitas carnis. 430 35. kridlatec (cridlatec). pegasus, equus neptuni. 245a23. krín (crin), lilium. 177b 14. kroky (croki), sparum est rusticum telum in modum pedis recuruum. 325° 24. krtóv vnuk, viz radihost. kruh (cruh), cireulus, gyrus. 414 a 42. kruši (cruſfi), fragmenta. 121351. krušina (krufina), ramnus est genus rubi. 282 51. kružidla (crufidla), circines. 413 51. kry (cri), sanguis. 301 b48. krzno (kirzno), clamis, pallium. 416b 28. kúdel (cudel), stuppa canabi. 330 a 2. kuchař (cuchar), cocum. 418 b47. kúkol (cucol), lolium, zizania. 181 17. kupecstvie (cupecftue), mercatus. 201 b 48. kúpiti (cupiti), emere. 94 a 4. kurie noha (curenoha), gallicrus, hanvvz. 127a 24. kuropěnie (curopene), gallicinium, galli cantus. 1272 17 a 432 38. kuroptva (curoptua), perdix. 248 a 43. kúsni (kuzni), machinas, cogitationes malas. 187 b 6. kvap (quap), pluma. 463 20. květen (queten), florilia, tempus florum. 431 18. kyčle (kicle), femora, diech. 114a 10. kývač (kiwacz), secundus (digitus) salutaris. 79 a 17.

Strana 38
38 — L. lada (lada), uenus, dea libidinis, cytherea. 363 14 a 423 5. lada (lada), rura, veteres incultos agros dicebant. 296 23. ladný (ladni), nitens, serenum. 218 58. láhvice (ahuice), lagena, vas vinarium. 169 31. lajno (laino), cacca, stercus. 37° 15. led (led) glacies. 218 b36. leden (leden), ianuarius. 43658. ledvina (leduina), ren. 289 a 23. lěk (lekk), medicina. 197« 51. lékař (lecar), medicus. 198 2. lékarstvie (lecarstue), medicina est sciencia curationum. 197e 49. lektánie (lectane), titillatio. 347a 30. lemeš (lemef), dentale est aratri prima pars, vomer. 73 39 a 374° 19. len (len), ignavia. pigricia, inercia. 146 7 a 151529. lepce (lepce), sorbit. 473 a 51. lěpota (lepota), puleritudo. 277a 22. letnice (letnice), latone 171 10. letničina, viz děvana. létopisec (letopizzec), historiographus. 142 a31. létorosl (letorozl), ramale, uirga. 282 b 25. liceměrníci (licemernici), simulatores, ypocrite. 382 15. liesky (lezki), auellane, haſelnuzze. 25 5. lichoplèsy (lichoplezi), syrene. 336 - 17. lichota (lichota), malignitas. 191b25. lichotný (lichotni), maliciosus. 191537 a 191 39. lichý (lichi), malignus. 191b 30. lis (lizz), torcular. 349° 38. liubi (lubi), amat. 407 a 9. liuby (lubi), dilectio. 79b 24. liutice (lutice), furia dea infernalis. 125 19 a 125 35. — (lutice). Eumenides. 96 b 44 a 427 7. liutý (luti), ferox. 114 14. loket (loket), ulna. 372b 40. lom (lom), lapicedia. 169° 33. lóno (lono). sinus. 321 14. lopata (lopata), pala, scuſela. 236 43. lovec (lovehe), venator. 361 2. lože (loſe), thalamum. 342 a 38. ložesný (loſezni), clinicus dicitur lector. 417b 49. lošnice (loſnice), cubiculum. 65a4. luh (luh), lucus. 183 � 12. — luhy (luhi), lucos, nemora. 182 45. luk (Lvo), serpillus, herba. 314 27. Červeným inkoustem psáno. lukavá (lucaua), falsa sub prodicione. 110 34. lúpeš (lupef), rapina. 283 a 1. lúpešník (lupeſnik), pirata. 108a 43.

Strana 39
39 — lúže (lufe), lacuna, collectio aquarum. 169 13. lyko (lico), liber est corticis pars interior, dictus a liberato cortice. 175 13. lyžice (lifice), coclear. 418 50. lšivý (Ifiui), mendax. 200 3. M. macecha (macecha), nouerca. 221 24. majčenie (maicene), priapismus est pudendorum extensio. 267 49. malek (malekk), quintus (digitus) auricularis. 79a23. malí (mali), minuit. 204 42. máta (mata), menta. 201 50. matera (matera), matrona. 196 22. matuřejú (matureiu), senescunt. 311 41. mazanec (Mazanehe), placenta. 257 12. Červeným inkoustem psáno. (mech), gladius. 134b 1. — ostrie meče, viz ostric. meč med (med), mel. 199b38. měď (med). aes. 389 48. medovina (medouina), mulsum a melle dictum. 210b2. medvědice (medvedice), ursa. 376 9. mech (meh), muscus. 212a27. měna (mena), concambium, wehsel. 51 35. Psáno pod textem latinským. měřu (meru), metior. 203a28. měsiec (mezzec), mensis. 200 12. mest (meſt), mustum. 212« 12. meze (meze), mese, media. 202b 18. — (meze), fines. 430"23. mezinec (mezinehe), quartus (digitus) anularis. 79 a20. mhla (mhla), nebula. 215519. mieč (mech), pila, rotunditas. 255 17. miera (mera), mensura. 201 30. milosrdie (milozzirde), misericordia. 205 23. mlat (mlat), malleus. 191320. mléčnice (mlecnice), lacteus circulus. 168 48. mléko (mleco), lac. 168 b 25. mlň (miln), fulgur. 123 34. mol (mol), tinea. 346 34. mor (mor, morr), pestis. 251 16 a 251 46. morana (morana), Écate, triuia vel nocticula, Proserpina. 87a 49 a 138 17. more (more), mare, pontus. 194a2. — rudé more (rude more), rubrum mare. 195a3. morúsi (moruzzi), pilosi a greeis panites, a latinis incubi vo- cantur. 149.43 a 256311. mosasný (mozazni), de auricalco, von meſlinge. 68 35.

Strana 40
— 40 — motýl (motil), papilio. 458 42. mozh (mozh), medulla. 199a 16. — v mossé (w mozze), in cerebro. 227.47. mračice (mracice), rubus, genus ligni spinosi. 296 18. mrchy (mirchi), cadauera. 405 12. mrščiny (mirſcini), rugas, collectiones vestimenti in unum. 296a45. mrtvé (mirtue), sc. more, mortuum (mare). 195 2 14. múdrost (mudroft), sapiencia. 302 16. murin (murin), maurus, mor. 197245. mysl (mizl), mens. 200 50. myšky (miſki), musculi, capita nervorum. 2122 17. mýtař (mitar), thelonearius. 343u39. mýto (mito), thelinium. 343 37. mžik (mfikk), momentum. 207 24. N. naděliboh (nadeliboh), auitarium. 402 14. nadobná (nadobna), eleganti forma et corpore pulera. 277a30. nadut (nadut), inflatus. 152 5. nach (nach), purpura. 278 38. náchodem (nachodem), incessu, gressu. 148 50. nález (nalez), senatus consultus. 220 17. nápasť (napaſt), erumpna. 102 23. nápor (napor), pulsus. 277b41. nástroj (nastroi), instrumentum. 157a 50. navazač (nauazach), haruspex. 138 a 46. — navazači (nauazaci), aruspices. 106 23 a 188 46. nebe (nebe) ether, himil. 103a37. nebožec (neboſec), misellus, miser. 205 36. nečestie (neceſte), improbitas. 155 3. něha (neha), teneritas. 479a24. nehoda (nehoda), intemperies. 1575 43. něhovati (nehovati), mulcere, molire. 210 24. nejesyt (neiezzit), pelicanus. 245° 18. němec (nemec), barbarus, tardus, truculentus . . . immitis (v ti- štěném exempláři: barbarus . . . truculentus, atrox, immi- tis). 30 51. Paděláno z „atrox“ takto: z at uděláno n. zre, z ox me a c připsáno, při čemž vyškrábáno co se nehodilo. nemluvně (nemluune), infans. 151 24. neposeda (nepozeda), turbidus. 356 14. nestyda (neſtida), tercius (digitus) impudicus. 79a19, neti (neti), filiola. 116 1. netopýri (netopiri), vespertiliones, ydolorum cultores. 365 22. neučený (neuceni), indoctus. 151 9.

Strana 41
— 41 — nevhodie (neuhode), indignatio. 150 49. nevod (neuod), sagena. 300 14. nispule (nizpule), mespila. 202 32. nit (nit), fila. 116a36. niva (niua), locus arua. 181 31. — nivy (niui). nouales agri. 221a51. noha, viz kurie noha. nora (nora), specus. 473 2. novinka (nouinca), nouella, nouiter plantata. 221b 19. nozdry (nozdri), nares. 214a 26, 27. nravy (nraui), mores. 209 37 a 209a39. núze (nuze), inopia. 154 26. O. obec (obece), rem publicam. 288° 36. — (obec), conpascuus ager. 421516. obedraný (obedrani), lacer. lacertus. 168 3. oběť (obet), sacrificium. 299a 10. obezrěniem (obezrenem), obtutu. 453 30. obih (obih), abundantia. 384 50. oboz (oboz), castrenses res. 44 44. obraz (obraz), idolum. 146 a 15. — obrazy (obrazi), nummi, ny (?). 223a 50. obrědi (obredi), cerimonia. 409h 16. obrač (obruch), armilla rotunda, bovg. 20b27. obušie (obuſe), auricule. 44 12. obuzce (obuzce), calumpniator, rapula falsi criminis. 39 32. odr (odr), pulpitum, lectum. 466 44. ohar (ohar), fuscum nigrum, aquilum. 125" 14. ohniščenin (ohnifcenin), libertus, cui post servicium accedit libertas. 176a2. okap (ocapp), compluvium, trovph. 54a18. okop (ocop), uallum, dicitur ipsa munitio. 359"47. okrasy (ocrazi), ornamenta. 456 38. okurka (ocurka), cucumer (v tištěném exempláři: cucumis et cucumer dicitur hujus cucumeris ut vomis et vomer). Pa- dělaná glossa z cucumis (?) dicitur; d (částečně) a tur vy- škrábáno. olij (olij), oleum. 229 23. olše (olfe), alnus, erlin. 10" 42. opálka (opalca), capisterium, multer. 41 17. opasek (opazek), marsupium, sacculum pecunie. 195 43. opec, opice (opec, opice), simia. 319a9 a 319a23. oplečie (oplece), armillas ex auro. 400 12. opoka (opoca), saxa. 471 21. 22 orěchy (orechi), nuces. 222b 10. osénie (ozene), segetes, sata. 303 22.

Strana 42
42 — oskrditi (ozkirditi), pastinare, colere, plantare. 242a25. oslopy (ozlopi), vectes dicti, quod manibus uectentur. 360« 31. osť (ozt), mucro, ferrum. 209 38. ostrabi (oztrabi), restauravit. 291 33. ostrice (oftrice), ostrea. 235 a38. ostrie meče (oztre mece), mucro ensis. 209 43. ostropesd (oftropezd), carduus. 42 23. ostrov (oftrow), insula. 157b11. ostrožný, viz hrad. osud (ofud, ozud), fatum, 113a2 a 113a5. osudie (ozude), lebetas, urnas aureas. 171 25. — (ozude), urna, sepulchrum. 375 45. osudný (oſudni), fatifer, letifer. 112 31. osvěta (ozueta), claritas. 416°8. osy (ozi), vespas, animal exiguum uolatile. 365b44. oščepy (oſcepi), jacula, missilia tela. 14559 a 236 48. otnie, viz rit. otravú (otrauu). veneno. 361 24. ovady (ouadi), abbanos, cynomia. 22° 49. ovce (ouce), ovis. 235 50. ovčin (oucin), caule, ouile ouium. 407 9. oves (ouez), auena. 25a 50. ožeh (oſeh), tiburgna. ovinkrucc. 345 4. oženky (oſenki), primicie, frugum inicia. 267 31. — (oſenki), cerealia arma, instrumenta pistoria vel frumentalia. 409a28. P. palec (palecc), pollex primus. 79 � 15. paličníci (paliefnici), lictores dicuntur, quod fasces uirgarum ligatos ferunt. 443b 14. paměť, viz riť. paprat (paprat), filicem. 110251. parize (parize), parizomata, vestis antiquissima hominum fuit. 240 34. pásek (pazzec), cestus. 410 b4. pastorek (paſtorek), filiaster, ſtiffun. 116 a50. — (paſtorek), pri- vignus. 268 6. pastýř (paſtýr), hulcus ... (v tištěném exempláři: hulcus, pa- stor). 143 50. Paděláno z pastor a sice tak, že o vyškrá- báno a nově vepsáno j. páv (pavv), pauo. 243 32. pasderie (pazdere), acus palee. 385 29. paš (paz), iunctura tabularum. 441251. pašit (pafit), cespis. 181a32. pecera (pecera), antrum, specum. 16a48. pekař (pecar), pistorem. 418b47.

Strana 43
43 — peklo (peclo). infernus, tartarus. 152b4 pelest (peleft), varius (equus). 98 26. pelestý (peleſti), discolor, mutabilis. 360 14. pelyn (pelin), absinthium, wermuthe. 2a38. peň (pen), truncus. 354 49. pěnie (pene), modulatio. 207a 24. peniez (penez), denarius. 7313. pěnkava (pencaua, penkaua), fringellus, fringilla, vinco. 122b 27 a 431 15, 16. perina (perina), plumatium, vederbette. 463 17. perla (perla), margarita. 195a36. péro (pero), penna. 24613. perun (perun), iupiter. 441 b 43. perunova (perunoua), iouis sororem. 441 b24. — perunova, viz děvana. pěsť (peft), pugnus. 237 49 a 277a2. pěšci (peſci), pedites in ludis circensibus. 244 37. pěšina (peſina), trames. 351 a 46. pěvci (peuci), lirici, poete dicti. 179a46. píce (pice), pabulum. 235 51. pícník (pienik), pabulator. 235 49. piesň (peſn), melos, dulcis cantilene cantus. 199 18. pij (píj), penes. 246 5 49. pijavice (piyauice), sanguisuga. 301 33. píščel (piſcel), psalterion, sambucum grece, latine organum. 275 16. pivo (piuo), cereuisia. 409 30. pivoně (piuone), peonia. 247 43. pláč (plach), fletus, lacrime. 431 10. pláče se (place ſe), flet. 289 51. plakati sč (placati ſe), flere. 117 46. plamenník (plamennik), flammiger. 117 13. plasy (plazi), tenie, infule. 340b 29. plášček (plaſcek), pretexta. 266 28. plavý (plaui), flauus. 431 a 5. plaz (plaz), reptile, serpens. 289 46. plecnici (plecnici), renones sunt uelamina humerum et pecto- ris. 289a33. plén (plen), exspolia, exuuie. 106 36 a 107�37. plěník (plenik), manceps. 445a 47. pletu (pletu), flecto, vlichto. 117 31. plésánie (pleſane), ovatio, minor triumphus. 235b 42. plnolunie (pilnolune), quarta plena figura lune. 184 27. plot (plot), sepes. 312e 40. plsť (pilzt), centon ... (v tištěném exempláři: filz). 48 39. Padělána glossa z vilz a sice takto: z v uděláno p a pak připsáno nad z (po straně) t. — (pilft), filtrum, vilz. 116»42.

Strana 44
44 — pluh (pluh), aratrum. 18a24. plzný (pilzni), frugalis. 431 26. počitári (pocitari), mathematici. 188 26. podlomek (podlomek), gemursa sub minimo digito pedis tuber- culum. 433 54. podplamenice (podplamenice), colirida, subcinericius panis. 419 25. podražec (podraſec), titimallum. 347 47. podvaly (poduali), bases. 30 26. podvazky (poduazki), fasceoli. 112a30. podvod (poduod), impostura, fraus. 148a41. pohoda (pohoda), sudum, serenum. 333� 50 a 476a36. poklad (poclad), erarium, gazophilatium. 100 50 a 12859. poluču (polucfu), nanciscor. adipiscor. 213 10. pomeč (pomech), pedica, qua pedes ligantur. 245 a 6. pomezie (pomeze), confinium, gereine. 55 38. pomíluj (pomilui), miserere. 205 49. ponebie (ponebe), palatus, gumo. 236 13. porvata (poruata), proserpina. 463 33 a 466 26. posah (pozah), dotalicium. 85b 18. poselnice (poffelnice), pedissequa, ancilla. 244 49. — (pozzel- nice), serua. 315.26. poskočníci (pozkocnici), saltatores. 142 243. — (poſcocnici), sa- lisatores. 188°45. postať (poſtat). positura. 261b14. postrížiny (poſtrifini), tonsure. 348 a36. pótka (potca), pugna, certamen. 276 31 a 409 49. potopa (potopa), diluvium. 79b 40. potupa (potupa), cauillum, cauillatio. 407 e8. povést (poueft), fama. 111 1 a 428 7. prach (prach), pulvis. 277 29. prak (prak), funda. 124b1. praščeď (praſced), progenies. 270 26. — (praſced). propago, so- boles. 271a 48. praši (praſi), allopicia, grint. 10 2. pravda (prauda), fas, lex diuina est. 112a25. pravice (prauice), dextra manus. 75 48. pravidlo (prauidlo), examussis, rigestap. 1072 47. — (prauidlo), norma, thema. 219 9 a 343 46. právo (prauo), jus. 112 25. pravoslavný (prauozlauni), orthodoxus. 233 2. pražma (praſma), primicie de mele et frumento. 267 36. přáslo (prazlo), sepes. 312 40. pře (pre), lis, rixa. 17957. prěměna (premena), metonomia. 203 35. prčnos (prenozz, prenoz), metaphora. 202 27 a 203 a4. prepelice (prepelice), coturnix. 422 5. prépèvec (prepeuehe), precentor, qui uocem premittit.. 263 23.

Strana 45
45 — prětvora (pretvora), vinſchafa, metamorphosis. 203 12. prije (priye), affrodis grece, latine uenus. 8a20, 101 e 25 a 362 14. príjemné (priyemne), amenum. 394 22. pripíjeti (pripiyeti), libare. 175a37. Pod řádkem. príslovie (prizloue), proverbia. 273 43. — (pzloue), adagia. 385° 44. priešera (prefera), portentum est, quod subito apparet et ali- quid pretendit. 466a20. prišlec (priſlec), extraneus, ab alea terra. 428 a 34. prietel (prietel), fabisor, fantor. 109 17 a 1132 43. priuzný (priuzni), cognatus, agnatus. 391a35 a 419421. prieval (preual), procella. 269a21. prok (proc), residuus. 290 11. Pod řádkem. prorok (prok), propheta. 272 1 24. prsteny (pirſteni), sigilla. 318a8. pruhy (pruhi), stigmata ignea, uulnerum signa. 478a8. prvenec (piruenehe), primogenitus. 267"43. prvospie (piruozpe), conticinium. 58° 9. prýze (prize), imbrex, ziegal. 147 6. psanec (pzanehe), pulsus, exul. 277b38. ptakopravce (ptacoprawce), augur. 402 2 40. — (ptacoprauci), au- gures. 188° 2. — (ptacoprauce), augures. 234° 45. ptence (ptence), pullos, filios auium. 277 32. pudí (pudi), repudiat. 289 46. puchýř (puchir), pus, sanies. 278 10. púšč (puſc), desertum. 74 18. púta (puta), compedes. 421 26. pýr (pir), fauilla est cibus ignis. 113442. R. radihosť, vnuk krtóv (radihoft wnukk kirtow), mercurins a mer- cibus et dictus. 447-45. (ray), paradisus. 239a47 a 458 27. ráj rak (rac), cancer . .. forceps (v tištěném exempl.: Cancer . na- ca . forceps). 40 27. Padělaná glossa z naca, a sice: zn uděláno r, a pak vyškrabáno. raky (raki), tumbe, sepulchra. 355 27. ranúšek (ranuſec), manius, pronomen dictum ab eo, quod mane quis initio natus sit. 445 36. řasno (razno), fimbrium. 116b 46. řasy (razzi), cilia sunt tegmina oculorum. 412e6. rebri (rebri), scale. 305 15. rěčník (recnikk), retor, orator. 291e47. rěžeto (reſeto), cribrum. 63 2. rit: v riti otnie pamět (writi otne pamet), pubes, virilia (což však patří k pravé glosse tlaky). 275e47.

Strana 46
— 46 — riza (riza), uestis, peplum. 366 25. robenec (robenec), puer. 276535. rodná, viz sestra. rodný, viz bratr. roháč (rohach), mergus. 202 a 22. roj (roy), examen, zvarem. 10753. rovy (roui), cloace. 417 41. rozhlásí (rozhlaſfi), increbrescit, fama frequentat. 149e25. rozhranic (rozhrane), triuium. 353 31. rozkol (roſcol), scisma, divisio. 308 a3. rozkoš (rozcof), libido. 176 a28. rozščep (roſcep), scisma, divisio. 308 a3. rty (rti), labia. 168a15. ručitel (rucitel), satisdator, fidejussor, burgo. 116a4. rudé more, viz more. řujen (ruien), october mensis. 227534 a 454 20. rukojeť (rucoiet), manubrium, hilza. 193 47 a 445 27. rúno (runo), vellus. 361 b32. ryd (rid), singultus, suspiriis uiscerum pulsus. 321 31. ryh (rih), singultus, ex stomacho fit vel ex frigido bibendo. 321 a 35. ryk (rik), rugitus ferarum. 296a 50. rýn (rin), renus fluuius. 289b11. rysk (rife), cursus equestris. 66° 39. Trysk. rzáti (rſati), hinnire, stridere. 141 28. S. sádra (zadra), gipsum. 134 a 18. salaše (falaſe), mappalie, casa pastoralis, gurgustium. 193 24 a 434 7. samec, viz straka. samice, viz straka. saň (ſan), hydris, serpens draco. 144a30 a 437 51. — (ſan), cerberum pagani aiunt infernorum canem tria capita ha- bentem. 409° 22. — sani (ſani), tiphones, dracones. 345 15. sekyra (zekira), asciola. 401 a8. sen (zen), sopor. 473 a47. sesti (zeſti), soror. 473 8. sestra rodná (zeztra rodna), germana. 132b24. sík (fik), ficus. 115° 13. sikolec (zicolece), pedo, baculum est curuum. 245 20. sirotci (zirotci), orphani. 233 a 14. sijeti (zeti), recia. 257 16. siv (zin), glaucus. 134 19. — sivé (ziue), glauci oculi. 134 22. skládánie (ſeladane), poema. 464 22. skop (ſeop), spado, eunuchus castratus. 325 23.

Strana 47
— 47 — skora (ſeora), birsa, corium, cutis. 37 3. — (zcora), pellis. 245 45. skoták (ſcotac), bubuleus. 36 49. skoty (ſcoti), iumenta. 164 34. skranec (zeranehe), sertum, corona. 315a 15. skraně (ferane), tympera, loca uicina oculis, circumtimpora. 346b 20 a 415 24. skravad (ferauad), sarthago. 471 b44. skrehet (ferehet), stridor. 329 e 6. skret (fcret), demon. 72° 38. — skreti (ſeretti), dii penates, dii domestici. 79a 49. — (fcreti), penates intimi et secretales. 170232 a 246"23. skríně (ferine), cistella, serinium. 415 29 a 471 39. skruši (ferufi), conquassauit, confregit. 54a48. skrýše (ferife). latebra. 170 8. skula (ſeula), rima, crepido, scissura. 470 10. skvrna (ſkwirna), macula. 187547. slavnost (zlaunoft). sollempnitas. 324a 10. slép (ſlep). cecus. 408 a3. slon (zlon). elephas. 9255. slonovina (zlonouina). ebur. 87a 45. slonový (zlonoui). eburneum. 87a 21. slovanská země, viz země. slověnín (zlouenin). Wandalus, Wint. 378 42 — slověné (zlo- wene), auarie, winede ; wandali iuxta wandalicum amnem. qui ab extremis gallie erumpit, inhabitasse et extraxisse nomen perhibentur. 25 17 a 359 24. sluha (zluha), minister, famulus. 204 8. sluch (zluch). famella. 428° 18. sluka (zluka), fiscedula, snepho. 115"48. slzy (zilzi), lacrimas. 168 39. smutná (zmutna), tragedia. 350 48. snahú (znahu), conatu. conamine. 218b7. snacha (ſnacha), pronuba. 272a30. sněm (znem), conuentus. 421 37. snieh (ſneh). nix. 218 35. sotu (zotu), pulsum, percusionem. 277 2. sova (zoua), strix. 329' 23. spina, viz špína. spolek (zpolek), consortium, gnozschaph. 57 28. sponka (ſponca), monile. ornatus mulierum. 448 18. srače (frace), tunica, uestis antiquissima. 356a35. sráči (frafli), juges, auspicium est. cum uinctum iumentum stereus fecit. 441 41. sram (zram), verecundia, pudor. 364 21. srbi (zirbi). Sarabaite, proprie currentes vel sibi uinentes. 302 31. — (Sirbi). 303 3. V tištěném exempláři zní toto

Strana 48
48 — místo takto: Sarmentum a serendo dictum id est quasi sirimentum. Zcela patrno, že byla glossa „Sirbi“ pa- dělána ze „Sarmentum“ a sice: a se částečně vyškrábalo a S v místě, kde bylo nejblíže k a, silněji inkoustem se přetřelo; z m. které je částečně škrábáno, uděláno bi; en je vyškrábáno, kdežto tü zůstalo, poněvadž padělatel nechtěl nejspíše mezerou, která by pak povstala, pode- zření uvaliti na toto místo. Z „dietum“ je paděláno dicti a z sirimentum firbntm. — (zirbi), Sarmathe populi. 471a40. srocenie (frocene), factio, conjuratio. 110 29. srp (zirp), falx seca. segensa. 110 51. stáda (ſtada ges. 434b 40. stan (ftan), teutorium. 340"34. starosta (ztaroſta). prefectus. 264 39. — starosta komonničí (ztarofta comonnichi), prefectus equitum. 264 45. stěhu (ſtehu), figo, ſtecho. 116226 a 430 8. stěnice, ščenice (ſcennice), cymex, wantlus. 67a 18. stezky (ſtezki), tramites. 351 50. sti (ſti), faui dicti sunt a favendo. 429a31. stoh (ſtoh), nubilar, scoph. 452547. stolec (ftolecc), sedes, solium. 311 33. stonožka (ſtonofka), centupeda. genus animalis. 408 32. stračec sytivratóv syn (ztracec fitiuratovv zin), picus saturní filius. 253 11. straka samec, -ce (ztraka zamec ce), picus. 253 16. strana (ſtrana), tractus, plaga. 350 20. strázň (ſtrazn), passio. 241 40. strěček (ſtrecek), oestus, animal armorum aculeis permolestum. 228 b 34. strědozemie (ftredozeme), meditullium dicitur non medium terre, sed procul a mari. 446 13. strěla (ſtrela), sagitta. 300 26. — strěl že vrženie (ſtrel ſe vir- fene). Radiorum autem ictus. 227 26. strnutie (ftirnute), spasmos. tenores. 325 26. strojce (ftroice), instructor, auctor. 157347. struha (ſtruha), incilla, fossa. 438e 42. struna (ftruna), fida, chorda in cythara. 430 38. strýna (ſtrina), tya, amita, basa; soror matris. 344 10 a 357 19. stúpa (ſtupa), tasinarium, stamph. 338a42. stvor, skvor (zcuor), osiros rex fuit egipthi et interpretatur pauper. 456e4. súdce (zudce), pretor. 266 45. sudlice (zudlice). quiris, spizstange. 467 25. súdnice (zudnice), pretorium. 266 49. súpeř (zuper), adversans. 6a27. súvrat (zuvrat), limen siue margis. 351a46.

Strana 49
49 — svatovit (fuatouytt). Ares bellum ... (v tištěném exempl: Ares bellum nuncupatur). 20 1 Padělaná glossa z nuncupatur a sice: nejprvé co vadilo, bylo vyškrábáno a z nun udě- láno ſuat a z cupatur ouytt. — (fuatouit, zuatouit). Mavors, mavortem poete dicunt martem. 197224 a 446 2. svekry (zveeri), socrus et socer ita distinguuntur. socerum vi- rum dicimus, socrum feminam. 323 "6. — (fuecri), socrus, socra. 472 46. svest (zwezt). glos. uiri soror. 4343 16. svět (fuet). mundus. 210 10. svět (fuet), consilium ... t consulit (v tištěném exempl.: Con- silium .querit. consulit). 56 40. Padělaná glossa z querit a sice: q částečně vyškrábáno a udělá něho ſ. zr t. i vyškrábáno a t zůstalo státi. — (ſwet) consilium. 421 32. světice (fuetice). numenide. dee. sancte. 223 38. světlonoše (zuetlonoſe), lucifer. 965 29, 30. — (fuetlonofe), luci- fer, iubar. 182b 11. světluše (zuetluſe). lucina. dea. 76° 10. — (ſuetluſe), lucina. 182 27. svoba (zuoba). feronia, dea paganorum. 429 34. svor (zuor). zodiacus. circulus. 383 44. svory (zuori), poplites, genuum flexura. 258 43. svyčaj, viz zvyčaj. syn, viz stračec. sytivrat (ſytiwrat), Saturnum pagani illum esse aiunt, qui pri- mus ab olimpo uenit, arma iouis fugiens. 304"4. sytivratóv syn, viz stračec. Š. šamrha (famirha), trocheus, genus rote ad lusum. 354 7. ščedně (ſcedne). parce, honeste. moderate. 240 a41. ščepari (fcepari), insitores. pelcer, qui inserunt arbores. 156 25. ščerk (ſcerk). glarea, lapilli parni harene maris mixti vel gleba, scrupo. 434 7 a 471 47. ščevel (ſceuel), rumex, ruf. 470 31. ščirý (ſciri). sincerus. 320b 44. ščít (fcit), scetra, scutum. 306 22. šelma (felma), pestis. 460 29. šemránie (femrane), crepitus. 63a21. šetek (ſetekk), genius. stedegot. 433 13. špína (zpina), squalor. sordes. 154 12. T. taše (tafe), ducit, trahit. 86-17. témě (teme). sinciput. 320 50. teneta (teneta), plage proprie dicunter funes illi, quibus ten- duntur recia circa ymam et summam partem. 257 14.

Strana 50
50 — teplice (teplice), therme, calida loca i. balnea, thermarium. 340 40 a 344 " 19. test (teft), socer est, qui filiam dedit. 323 5. těsto (teſto), basa. teik. massa. 30 15. tešč (tefe), nacua. 359a7. tětivy (tetiui), nerui. 217 16 a 451532. těžké (tefke), grane. 434 30. tieže (tefe), moles. aceruus. 207" 10. tis (tiff), taxus, uenenosa arbor. 338 b9. tká sč (teaſe), pervagatur, peragrat. 251 27. tma (tma). falanx, multitudo militum. 110 13. točenice (tocenice). vitta. 371« 45. topeš (topeff). topsus. topstein. 349 23. tréba (treba), sacrificium est uictima. et quecunque in ara con- cremantur, seu proponuntur. 299a3. trčnovci (trenouci), molares dentes. 207 246. trenožka (trenofka). tripodes. 353 a 46. trepice (trepice), cramula, hahala. 62 31. tretačka (tretacka). trideus h. e. tertiana febris. 353 6. trézubec (trezubec). tridens. 352 15. trh (tirh), forum, forum publicum. 120 27 a 431b41. trihlav (trihlavv), triceps, qui habet capita tria capree. 352b 40. trn (tirn), ramnus, spinarum genus. 282 b45. trnie (tirne). spine. 326b7. tryzna (trizna), inferie, placatio inferorum, sacrificia. 152 4 a 439 20. túha (tuha), tedium est angor mentis. 338 29. tur (tur), taurus ; ur, uris, bubalus. 338 �48 a 375 42. tvoridlo (tuoridlo). formula. leist. 119« 46. tvrd (tvird), firmamentum, celum. 116 16 a 116 19. týn (tin). sepem. munimentum. 312 37. U. učený (vceni). doctus. 308 38. udatstvo (udatftuo), fortitudo, virtus. 120b 7. údy (vdi), artus. 430 7. udice (vdice), hamus. 138 17. uhry (vhri), porrigo, vicium porcorum, gulla. 259 24. úkol (vcoll), thesis, positio. 344 50. ukrutník (verutnik, ukrutnik). grassator, latro. 136 18 a 136 20. uloženie (vloſene), depositum. 73 45. úmluva (vmluua), fedus est pax. 113 22 a 429 3. umývadlo (vminadlo), seifus, in quo manus lavamus. 307-38. únor (vnor), februarius mensis. 113 25 a 429a34. úp (vp). gemitus, ululatus. 129 39. úplavice (vplauice), proluuies uentris. 362 251.

Strana 51
— 51 — úrědnik (vrednik), municeps dictus, eo quod munia capiat. 211a25. usnie (vzne), corius ab antiquis masculino genere dicebatur. 422 a 22. úsvit (vſuit), diluculum. 79 12. útroba (vtroba), precordia sunt loca cordi vicina. 263b 48 a 466 3. úval (vuall), conualis. 421 32. úvrat (vwrat), versura, anevvante. 365a15. usel (vzel), nodus, nexus. 218 43. ušasne (ufafne), obstupescit. 226a26. úžest (vſeft), angor. 395 51. V. v, viz v mozzě, v riti. vadí sě (uadife), litigat. 180b 36. váha (waha), lanx, statera. 169 23. Padělana glossa z waga, jak zcela patrno: g vyškrábáno částečně a h vepsáno, též se nespojuje h s následujícím písmenem nahoře, jak to máme zde. vánic (vane), flatus, winde. 117b 18. varle (varlle), ventriculus. 362 7. Padělaná glossa z varbe, jak zcela patrno, že z b dvě 11 udělána. vatra (vatra), fulmen, dictum a fuluore flamme. 123 4 a 431 46. vaz (vaz), ulmus. 372 36 a 372 39. vded (wded), upupa. 375b41. vdruží se (wdruſi ze), inserit se. 156 31. věc (vehe), res. 290 25. věce (vecfe), locus conuentui forum. 120 27. věděnie (vedene), sciencia. 307a 7. věhlas (vehlaſf), prudencia. 254 3 a 274 3. věhlasný (vehlazni), prudens. 273 49. vějieř (veyer), uentilabrum. 362 24. věk (wek), aetas. 390 35. velblúd (velbblud), eamelis cam nomen dedit. 406 a 42. veles (veleff), pan, ymago hircina. 237 20 a 238 17. věnec (wenec), corona . . . m' (v tištěném exempl.: coronamus velamus). 61 26. Padělaná glossa z „coronam' uelam'“ a sice: corona zůstalo, z m' paděláno w, pak připsáno e, a zla, které je částečně vyškrábáno, uděláno c, m' zů- stalo a je pouze přetrhnuto. — (venec), dyadema, sertum, corona. 76 17 a 315 15. věno (veno), dos. 85 18. verěje (vereie), janue, ualue. 436a 39. ves (vez), vicus. 367 36. veslář (vezlar), remex dietus, quod remum gerit. 288e3. veslo (vezlo), remus, rudir. 288 46. vesmir (vezmir), mundus est universitas omnis, que constat in celo et in terra. 210 4.

Strana 52
— 52 — vesna (vezna), ver. 339 22. — (vezzna), ver. 363 34. věščby (veſebi), uaticinia, poetarum carmina. 360 32. věštec (veftec), vates, propheta diuinus. 360b 26. věty (veti), ramis, frondentibus. 282 37. věše (veſe), turres. 356 38. vítěz (vitez), heros, fortis, victor. 140 8 a 367 45. vlchvice (vilchvice), sagapeta (v tištěném exempláři: sagapeta vilffulla). 300 7, 8. Padělaná glossa z „vilefulla“ a sice: vilc zůstalo a z „fulla“ (vulla) uděláno „hvice“. vlk (wilk), lupus. 185 33. vlkodlak (vileodlac), faunus, pici filius. 113 6. — vlkodlaci (vilko- dlaci, vlicodlaci), pilosi, qui grece panites latine incubi appellantur. 149 47 a 256a 18. vlna (uilna), lana. 169525. vloha (wloha), indolis. 151 a14. vnuk (vnuk), nepos. 217 6. — vnuk krtóv, viz radihosť. vodovod (vodo uod), aqueductus. 66 540. vojevoda (voieuoda). dux. 267° 9. — vojevody (voieuodi), duces. 86a29. vól vraný (wrani vol), furuum bouem. 432� 19, 20. vozataj (vozatay), aureax, auriga. 402° 28. vrah (wrah), diabolus. 76b3. vran (wran), coruus. 61 43. vran (wran), mauron (equus), niger. 98° 36. vraný vól, viz vól. vrece (wrece), cilicium est uestimentum ex pilis caprarum confectum. 412 35. vrchy (virchi), kacumina, uertices. 165 28. vršiti (virfiti), triturare, conculcare, drischin. 353 25. vrv (virvv), resticula, restis. 291 28. vrženic, viz strěl. vsě čeleď, viz čeleď. vstavač (wftauach), satyrion, natervvrz. 304 33. všedně (wſedne), indies. 150 19. výboj (viboi), excussio. 108 a 49. výbojník (viboinik), excussor, sicarius. 108a44. výkal (vical), spermen, semen. 326a43. — výkalem (vicalem), spermate, semine. 473 6. výr (wir), bubo. 36°39. — (vir), bubo. 329° 26. výti (uiti), gannire. 127546. vskriešenie (wzcrefene), resurrectio. 291b 46. vspěši (vzpeſi), triptes, species, demonum a uerbo tripo i. ludo, quia deludunt dormientes. 353 9.

Strana 53
— 53 Z. záchod (zachod), occasus. 453e43. zákona datel' (zakona datel), legislator. 173a 26. — sákony (za- coni), leges. 172 1. zapuzenie (zapuzene), repudium. 290 a 2. zářuj (zarui), september mensis. 313 15. závoj (zauoi), velamen. 361 41. závory (zauori), repagula, hostia. 289 18. zběh (zbeh), perfuga, fluchtiger. 248 36 a 459 15. zduvaju (zduuaiu), conflo, zesament blaso. 56 19. zelva (zelua), nurus. uxor filii. 223 42. země (zeme), telluris, dea terre. 338 33. — země slovanská (zlouanſca zeme), Illirie regio. 154a 14. zer (zerr), mania, ab insania et furore uocata. 445 b 21. zet (zet), gener, qui (filiam) duxit. 323 b 5. zmij (zmiy). serpens. 314b 14. znamenie (znamene), omen, augurium. 229 42. — (znamene), homina, auguria, auspicia. 142b46. znoj (znoy), aestus. calor. 390 26. zvyčaj (ſuicfai), usus. 376 35. Z. žabka (fabca), falcis est. qua arbores amputantur. 110b47. žabra (fabra), brancia. 36b 45. žáby (fabi), rane. 282e7. žale (ſale), nenia, carmina mortuorum, klagesac. 216 20. žarovišče (faroviſce), piram, rogum i. lignorum constructionem, in quo mortui comburuntur. 460 44. žas (ſazz), exthasis. 106 19. že viz střel. želv (felv. felw), testudo. 341 44 a 342a2. žestok (feftoc), confuriosus. 125a31. — žestoký (ſeztoki), cru- delis, seuus. 64 42. žezi (zezi), sitis. 322 28. živa (fiua). Dea frumenti céres, sed hoc pagani fiua (v tiště- ném exempláři: ... sed hoc pagani aiunt). 68 28. Padělaná glossa z aiunt a sice: a částečně vyškrábáno a uděláno z něho ſ, skratka n vyškrábána, a z t uděláno a. — (fiua). Diua . dea . fiua .imperatrix (v tištěném exempláři: Diua . dea ſiue imperatrix). 83 32. Patrno, že ze ſiue pa- děláno ſiua. — (fiua). ceres. 409 9. I nápis v inicialce A na prvém listu: ESTAS SIVA pokládám za nově připsaný. šivok (ſinok), animal. 144e2. žizň (fizn), ubertas, habundantia, fecunditas. 360 1.

Strana 54
— 54 — šlč (flich), fel, uirus. 113 30. žrtva (firtua), holocaustum, victima. 142 19, 142523 a 367b 35.— žrtvy (firtui), sacrificia. 211a5. Následujících gloss nenalezáme v „Alteste Denkmäler“. a sice: dvorenín, pěnkava (431 15, 16). pohoda (333a50), saň (437 51), starosta (264a39), věnec (6126 v textu), zběh (248 36). (Vyňato z Časopisu Musea království Českého r. 1877. I, 120—130, II, 372—390 a III, 488—513.)