chozím citované z r. 1474 a 1475, dále 1476, 1479), i konečně nápad po zemřelých dětech (1488). Tyto listiny po Albrechtovi patrně s Novým Hradem zdědil syn Jan, jenž zemřel r. 1532, a po něm zase nejstarší syn Hynek, zemřel r. 1548. Snad ještě Jan k nim připojil moc po- řizovati svého nejmladšího bratra Purkarta (1525) a Hynek mocný list Magdaleny z Klinštejna (1541) i svou vlastní moc pořizovati (1546). Teprve dědic jejich Jáchym rozmnožil je vydatněji; list o odběru košáteckého piva byl napsán ještě pro Annu Bezdružickou (1562), po své matce Anně z Lípy vykoupil asi její dluh Jaroslavu Dlaskovi ze Vchynic (1535), od r. 1578 však už se začíná řada listin Jáchymových: dokoupení zápisných vsí buštěhradských (1578, 8. II. dva kusy), roční plat za správu komorních statků (1528, 18. VI., 1579), sleva 1000 tolarů z kou- pě buštěhradských vsí (1580, 24. IV.), výplata Nebužel, Zálezlic a platu v Lužci (1573, 9. X.), předkupní právo na Korycany, Oujezdec, Dědibaby, Kbely a Hovorčovický dvůr (1580, 3. V., dva kusy), na Kostelecn. L. (1584), dlužní úpis na 300 kop klášteru sv. Salvátora (1581, 1. V.), postup dluhopisu Jaroslava Libštejnského manželce Anně (1582, 17. III.), dluh 3000 kop Janu Vchynskému (1587), získání domu na Hradčanech po Melicharovi Stolinském (1593, dva kusy s priorem Stolinského 1554, ba i se starým zápisem Racka Kluka ze Stolenek 1420, 3. IX.). I koupě některých vsí na Mělnicku, Vtelna, Zamach, Chorušic a Choroušek r. 1595 získala archivu starší zápis Alešovi Škopkovi z Dubé na Zamachy a Vtelno (1405), a také v té době patrně přibylo několik listin o zástavě augustiniánského kláštera v Šopce pod Mělníkem, která po celé 16. století přecházela od Běškovců na Kolovraty a zase k Běškovcům a k Lob- kovicům (1502, 1503, 14. VI., 1506, 23. X., 1521, 1543, 1581, 1592, 27. VII. a 12. X.) To všecko jsou sice jenom úryvky, ale svědčí výmluvně o hospodářské pohotovosti mocného šlechtice. Jeho syn Jan mohl je rozmnožiti několika kusy téhož rázu. Kromě moci pořizovati (1604) je to hlavně trhová smlouva, jíž od poručníků Vladislava Abdona Bezdružického koupil druhou půli Buštěhradu (1602), a prolongace držení Nebužel a Zálezlic (1612). Dva listy, které za nesplacenou půjčku králi měly uvésti Jana v držení komorního panství pardubického, nedostaly se do archivu v originálu, nýbrž ve vidimovaných opisech, které si už po Janově smrti dala poříditi jeho vdova Alžběta jako poručnice syna Zbyňka (1614, 2 kusy, 1615). Od tohoto posledního Kolovrata Novohradského na Buštěhradě a Košátkách jsou tu jen dvě listiny, jeho zhost služebníku jeho Taxovi (1626), a papežská dispens ze čtvrtého stupně příbuzenství — ke Zbyňkově sňatku s Magdalenou z Lobkovic (1627), k manželství, které za tři roky bylo přervá- no Zbyňkovou smrtí. Tím byl kolovratský archiv na Buštěhradě uzavřen. Zbývá však ještě několik listin, jichž archivní původ není zcela jasný, o nichž však je jisto, že tu uvázly z rozličných vztahů příbuzenských nebo i služebních: moc pořizovati pro Ctibora z Volštýna (1483); právo kutací u Semil pro Žofku z Cimburka (1499) — snad proto, že jde o Žofku, která byla manželkou Je- třichovou4); zástava Vrutice a Krp Jindřichovi z Chobolic (1455) — přišla do archivu snad při koupi mělnických vsí. Nejasné je také, jak se dostala na Buštěhrad jediná listina z větve Kolovratů Krakovských, potvrzující držení hradu Krakovce (1454). Dobrá vůle Elišky z Ka- 4) Podle dohadu p. Z. Kolowrata. Ctibor z Volfsteinu byl synem Elišky z Kolovrat.