z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
- s. III: … věděli, že v něm důležité místo přikládá monografii o dějinách města Kutné Hory do r. 1420. Vedlť jej k ní opravdový zájem vědecký…
- s. 27: … klášter spor s kapitolou pražskou o hranice vsi Pněvic u města Kutné Hory ležící a o podíl, který mají klášter a kapitola míti…
- s. 35: … lidu proti klášteru Sedleckému. Klášter sám, jak známo, po vzdání města Kutné Hory 24. dubna 1421 Pražanům byl vypálen, a mniši, kteří se…
- s. 48: … bylo nastupováno. Zejména napomenuti jsou rychtář, přísežní a všechna obec města Kutné Hory, jakož i všichni jiní osadníci farnosti malínské, kteří platí desátky…
- s. 50: … sobě rozhodnutí. V ten čas rychtář, konšelé i všechna obec města Kutné Hory měli také rozepři s Václavem opatem a konventem kláštera Sedleckého…
- s. 67: … v Praze 14. května 1353 povolil jí, aby mohla obyvatele města Kutné Hory, kteří jí povinné úroky zadržují, poháněti před soud duchovní, kdyby…
- s. 67: … zadržují, poháněti před soud duchovní, kdyby rychtář, přísežní a kmeté města Kutné Hory odpírali jim proti těmto spoluobyvatelům učiniti po právu. (Orig. v…
- s. 68: … neb na hřbitově sedleckém pochovávati,4) tak obyvatelé v hoření části města Kutné Hory, zejména na předměstí jejím za branou Kouřímskou a také v…
- s. 82: … kostela pražského, faráře kostela sv. Václava v Pněvicích, a obyvatelů města Kutné Hory z bratrstva řečeného z cechu (opidanorum fraternitatis dicte de czecha…
- s. 85: … mají sobě vrchního rozhodčího zvoliti.52) Když pak konšelé a obec města Kutné Hory vymohli sobě na papeži Bonifáci IX., že jim bullou danou…
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana III
PŘEDMLUVA.
Kdo mohli nahlédnouti do programu vědeckých úkolů † dvorního
rady Dr. Jaromíra Čelakovského, jejž si byl ustanovil pro léta nejbližší,
věděli, že v něm důležité místo přikládá monografii o dějinách města Kutné
Hory do r. 1420. Vedlť jej k ní opravdový zájem vědecký připínající
se ke vzniku města a k počátečním právním řádům městským i horním,
jako působil tu závazek mladých let související s dávnými vztahy
s Kutnou Horou a jejím archivem, jejž byl Čelakovský z velké části spo-
řádal a tím si titul městského archiváře kutnohorského sotva 25letý
zasloužil a s obsahem jeho plnou měrou se seznámil. Skutečně také v po-
zůstalosti učence, jejž nenadálá smrt zastihla 16. října 1914 v neustá-
vající pilné práci, objeven byl rukopis, který se vydával za počátek dějin
kutnohorských již úvodními slovy první kapitoly zdůrazňujícími, že
„dějiny města Kutné Hory tak úzce souvisejí ve starší době s dějinami
cistercienského kláštera Sedleckého, že přirozenost věci toho žádá, aby
prve zjednáno bylo žádoucí světlo o založení a právním postavení tohoto
kláštera, nežli bude promluveno o poměru, v jakém k němu Kutná Hora
v starších dobách stála.“ Jestliže však tato práce o třech kapitolách je
torso, pokud jde o dějiny kutnohorské, může býti pokládána za ucelené
vypsání starších dějin kláštera Sedleckého, jímž se objasňuje kus církevních
poměrů českých.
Vypsání dějin kláštera Sedleckého do válek husitských, jež z podnětu
† ředitele zemského archivu království Českého Dr. V. J. Nováčka přijala
I. třída České akademie k vydání ve svých publikacích jako práci řádného
svého člena, není výsledkem studia autorova v poslední době, nýbrž vzniklo
už v r. 1894. Tím se stalo, ačkoliv se autor k této práci vracel, přičiňuje
všeliké poznámky a dodatky obyčejně na volné lístky k rukopisu přiklá-
dané, že před vydáním bylo nutno upraviti text vložením těchto přípisků
a doplňků na příslušná místa a znění často nehotovému dáti podobu defi-
nitivní a uvésti pojednání v souhlas s prameny zatím vydanými i novější
literaturou. Maje úkol ten svěřený, snažil jsem se, abych šetře zejména
svérázného slohu spisovatele dostál všem požadavkům v těchto příčinách