68 Hory hraničí s pozemky vesnice Pněvice a tudy se zbožím kapitoly pražské, nebylo žádné pochybnosti, tak jako nebylo pochybno, že obyvatelé na kapitolních pozemcích usedlí přísluší pod duchovní správu faráře pně- vického. Jako pak obyvatelé horští měli příčinu k stížnostem, že nemají ustá- lené duchovní správy a že musí mrtvé své daleko za městem v Malíně neb na hřbitově sedleckém pochovávati,4) tak obyvatelé v hoření části města Kutné Hory, zejména na předměstí jejím za branou Kouřímskou a také v údolí potoka Pachu bydlící stěžovali sobě, že mají daleko do farního svého kostela, a že zvláště v zimním čase, když potoky se rozvodní, toliko s velkými obtížem mohou mrtvé na hřbitově pněvickém pocho- vávati.5) Všechny tyto okolnosti přiměly bohatší obyvatele horské, a mezi nimi zvláště písaře, jichž byl při horách značný počet, že r. 1384 neb nějaký čas před tím založili bratrstvo Těla božího,6) jehož úkolem mělo patrně býti vystavěti nádherný kostel při samém městě Kutné Hoře ku poctě Těla božího, jehož správce by posluhoval jim svátostmi, a při němž by také byly zřízeny hřbitov a škola, jichž by k účelům svým mohli užívati. Podobné bratrstvo Těla božího bylo v prvních letech panování krále Václava IV. zřízeno v Praze, k němuž král a mnozí ze šlechty a duchovenstva patřili, a bratrstvo toto, užívajíc znamení obruče (cum signo circuli et malleo in medio pendente, quod vulgariter obrucz dicitur) začalo r. 1382 na dobytčím trhu stavěti se svolením krále a arcibiskupa vlastním nákladem nádherný kostel neb kapli Těla božího a P. Marie uvolujíc se zříditi v něm několik nadání oltářních, jichž uživatelé měli býti povinni modliti se za zemřelé členy bratrstva. K zakládací listině přivěsilo své pečeti čtyřicet členů, kteří zajisté přispěli značnými obnosy k provedení započatého díla. V čele jich stáli tři řádní hejtmané bratrstva (principales capitanei), a každý z nově přistupujících členů byl zavázán přispěti nejméně pěti kopami k účelům bratrstva. Právo patronátní k novému kostelu mělo členům 4) O hřbitově sedleckém srov. Devotyho Popsání řehole cistercienské str. 118. 5) V bulle papeže Bonifáce IX. ze dne 16. dubna 1401, kterou se potvrzuje založení kostela sv. Barbory, praví se: „Cum autem, sicuteadem peticio (opidanorum fraternitatis dicte de czecha opidi Montis Kutnis) subjungebat, apud eandem capellam, longe a dicta parrochiali ecclesia (sancti Wenceslai in Pnyewicz) distantem, quam plures utriusque sexus homines habitent et resideant et in futurum auctore domino plures residere et habitare verisimiliter sperentur, quorum pueri pro baptismate suscipiendo et decedencium ibidem pro tempore corpora ecclesiastice sepulture tra- denda propter huiusmodi distanciam et inundacionem aquarum, praesertim hyemali tempore plus(quam) solite excrescencium, ad ipsam parrochialem ecclesiam com- mode deferri nequeant“ etc. (Registra pap. Bonifáce IX. zr. 1401 a. 12. lib. 2, fol. 130 v archivu vatikánském. — Neuwirth v Mitteil. d. Ver. f. Gesch. d. Deutschen in Böhm. XXXI., str. 139. [Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II., str. 951, č. 738, Mon. Vatic. V. 2., str. 998, č. 1754].) s) R. 1384 mluví se o odkazu „in di czech und bruderschaft der schreiber, dy sey von news gestift haben czu lob und eren dem hayligen leichnam unsers herren" (Borový, Lib. erect. IV., str. 445).