67 Ves tato stávala druhdy na návrší t. zv. Roviny neb „Na rovni“, na druhé straně potoka Páchu a patřila kapitole kostela pražského, která také práva patronátní nad tamějším kostelem prostřednictvím některého člena svého vykonávala. Hranice pak pozemků této vesnice a tím také zboží kapitole pražské náležejícího dosahovaly k samým hradbám Kutné Hory na jižní a západní straně města a tudy k hranicím pozemků, jež druhdy patřily ke klášteru Sedleckému. Nějaká část pozemků, které druhdy k vesnici Pněvici patřily, byla, jak se zdá, pojata po ohražení města Kutné Hory i do ohrady městské, následkem čehož mnozí obyvatelé Kutné Hory jsouce držitely těchto pozemkův a domů na nich vystavených jakož 1 po- zemkův a domů předměstských, ostávali úročníky kapitoly pražské.2) Kapitola měla proto také podíl na výtěžku z hor stříbrných a hutí, které na jejích pozemcích povstaly, podobně jako klášter Sedlecký na pozemcích svých. Roku 1338, jak už na jiném místě bylo zmíněno, vznikla rozepře mezi kapitolou pražskou a klášterem Sedleckým o hranice pozemků této vesnice Pněvic jak směrem k městu Hoře Kutné, tak i k městu Čáslavi, a obě strany zvolily 1. září 1338 probošta kostela pražského Drslava a práv- níka Dománka z Pfafenthalu za úmluvce, ustanovivše jim kanovníka Jana Padovánského za vrchního rozhodčího, kdyby se nemohli dohodnouti. Úmluvcové tito vynesli 13. ledna 1339 nález, že hranice, jak byly při posledním ohraničování města i obou panství vytčeny, mají ostati ne- dotknuty i proti Kutné Hoře i proti Čáslavi, a že po velikonocích, až sníh sejde, mají osoby, které se posledně měření hranic súčastnily, hraničné kameny ohledati, pokud třeba opraviti a rozmnožiti a meze obapolní na jisto postaviti.3) O tom tedy, že pozemky panství sedleckého a města Kutné r. 1384 4 kopy, 1399 též 4 kopy (avšak dokládá se „tenetur 11 sexagenas 44 grossos“) a r. 1405 2 kopy. (Tomek, Registra decimarum papalium str. 54.) R. 1364 měla kapitola pražská jakous rozepři s farářem pněvickým (účty v archivu kapitoly pražské XIII., č. 21), o jejímž obsahu však nevíme ničeho bližšího. Některé zprávy z XV. století o Pněvicích podal Josef Šimek v Památkách archaeolog. 1893, str. 403 ve článku „Roveň a Pněvice, zašlé osady u Kutné Hory.“ [přetištěném v knize Šimek, Kutná Hora v XV. a XVI. stol. (v Kutné Hoře 1907). Srov. Kurka, Archi- diakonáty str. 141.] 2) R. 1353 stěžovala sobě kapitola pražská u krále Karla IV. „quod nonnulli cives seu persone civitatis Chutnensis solucionem censuum et redituum aliorumque jurium et bonorum, in quibus (honorabilibus preposito, decano, scolastico totique capitulo ecclesie Pragensis) certis ac statutis terminis persolvendis obligari noscuntur, temerarie porogarunt et protrahunt,“ a Karel IV. majestátem daným v Praze 14. května 1353 povolil jí, aby mohla obyvatele města Kutné Hory, kteří jí povinné úroky zadržují, poháněti před soud duchovní, kdyby rychtář, přísežní a kmeté města Kutné Hory odpírali jim proti těmto spoluobyvatelům učiniti po právu. (Orig. v archivu kapitoly pražské X., č. 21. — Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II., str. 494.) 3) Emler, Regesta III., č. 610, 611 a 636. [Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II., str. 518.] Srovn. pozn. 49 na str. 27.