Strana 50
50
causarum palacii apostolici mistru Tomási de Pantone, kanovníku lincolnen-
skému, aby při mezi Benešem a mistrem Wernherem opětně vyslyšel a roz-
hodl, a k tomu také brzo na to došlo.24) Vydánť je nový nález na prospěch
Beneše, zejména v příčině provádění exekuce, avšak Wernher odvolal se
k samému papeži a obdržel v té příčině příznivé sobě rozhodnutí.
V ten čas rychtář, konšelé i všechna obec města Kutné Hory měli také
rozepři s Václavem opatem a konventem kláštera Sedleckého o správu
špitálu městského a s mistrem Wernherem, farářem kostela v Malíně,
kterémužto kostelu prý kaple v Hoře jako dcera matce je podřízena, o správu
škol kutnohorských a o právo dosazovati k nim mistra školního. Biskup
olomúcký Jan Očko z Vlašimě jakožto úmluvce od obou stran zvolený
rozhodl tyto pře 18. listopadu 1363 tím způsobem, že přiznal opatu a kon-
ventu kláštera právo dosazovati k špitálu městskému kaplany a také
právo sesazovati je, kteří ve věcech duchovních nařízeními jich mají se
spravovati, avšak hospodářskou správu řečeného špitálu ponechal rychtáři,
konšelům a všem měšťanům kutnohorským, aby ji osobami důvěry hodnými
vykonávali. Právo dosazovati a také sesazovati mistra školního na Horách
přiznal výhradně faráři malínskému, avšak za povinnost mu uložil, aby
správu škol svěřoval toliko muži v literním umění zběhlému a aby mu
výživu při vlastním stole poskytoval, tak aby se mu stal oddanějším
a poslušnějším druhem, a aby služba boží bez pohoršení veřejného prospí-
vala a prospěch studentů ve farnosti jeho se rozmáhal.25)
Ze smírčího nálezu tohoto je patrno, že mistr Wernher v ten čas
přebýval skutečně v Kutné Hoře a že Beneši ze Ždánic rozsudek stolice
papežské k nevalnému byl prospěchu. Patrně i arcibiskup Arnošt i císař
Karel IV. drželi ochranou ruku nad klášterem. Teprve za papeže Urbana V.
(1362—1370), když i arcibiskup Arnošt i farář Wernher byli zemřeli,
a biskup olomúcký Jan Očko z Vlašimě (1364—1379) dosedl na stolici
arcibiskupství pražského, obrátily se poměry poněkud na jeho prospěch.
Farář Wernher zemřel r. 1365 a Beneš ze Ždánic podal papeži Urbanu V.
cence VI. anno VII., fol. 75 a v archivu vatikánském.) Papež svolil 10. června 1359
k této žádosti, bera ohled zejména k tomu, že Wernher byl „carissimi in Christo
filii nostri Caroli Romanorum imperatoris semper augusti in regno suo Boemie pro-
curator“ a povolil mu tudy, aby ostal v držení kostela malínského až do konečného
rozhodnutí rozepře. (Registr. pap. Innocence VI., No. 234 na 1. 137 a č. 52 v archivu
orlickém.) Vyřízení toto nevadilo však témuž papeži, aby 25. června 1359 rovněž
příznivě vyřídil žádost Beneše ze Ždánic, by mu provisi na kostel malínský udělenou
opětně potvrdil a aby jej uznal za nástupce po zemřelém Jindřichu Zajíci (Reg.
suppl. Innocence VI. anno VII., fol. 107 v archivu vatikánském. [Mon. Vatic. II.,
str. 379, 380, 386, 388, č. 956, 957, 973, a 975.].)
24) Registra pap. Urbana V. an. I., p. 5, list 577 v.
25) Orig. v archivu orlickém č. 67. Čelakovský, Sbírka pramenů práva
městského II., str. 594, č. 409. — O správcích školy kutnohorské není zpráv z té
doby. Snad neostalo bez výsledku prosebné psaní písaře jihlavského Mikuláše asi
r. 1400 převoru kláštera Sedleckého zaslané, aby mu opatřil správu některé školy.
(Mitteil. Ver. f. Gesch. Deutsch. Böhm. XXII. str. 99.)
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142