Strana 27
27
Kojicům, Vinařicům a Záboří, při čemž došla uznání zásada, že klášter,
když drží pokojně statek tři léta a šest neděl a jej má v deskách zapsán,
není povinen odpovídati na žalobu o takový statek podanou na soudě
zemském, nýbrž toliko na soudě kralovském.48) K zboží kojickému a tr-
navskému patřily dříve neb později vsi Telčice, Chvaletice, Babice, na pravém
břehu Labe Solnice, Chrčice a klášterské hospodářství s právem vybírati
clo, při čemž během času městečko Týnec nad Labem povstalo. Téhož r. 1338
vedl klášter spor s kapitolou pražskou o hranice vsi Pněvic u města Kutné
Hory ležící a o podíl, který mají klášter a kapitola míti na důchodu z hor,
a tři úmluvcové vypověděli r. 1339, že meze pozemků vsi Pněvic a hory
Rus (Rousy) jak směrem k městu Kutné Hoře, tak směrem k městu Čáslavi
mají ostati na týchž místech, jak při prvním ohraničení pozemků před léty
bylo ustanoveno.49) Bylo tím uznáno, že půda, na které stálo město Kutná
Hora, původně klášteru Sedleckému náležela.
skými ležícího, jejž mlynář Kunát Vobisak a následující držitelé měli platiti (Reg. IV.,
č. 2070).
48) Emler, Regesta IV., č. 529, 531 a 549. O zboží kojické soudili se totiž
Dalibor a Vrš, synové Držislava z Kojic; avšak r. 1343 upustili od všech nároků
k němu, když klášter slíbil jim ročně dávati dar z milosti 18 kop a Vršovi zimní
šat, pokud bude na živě ([Regesta imp. VIII., č. 177.]. Emler Regesta IV., č. 1296.)
49) Emler, Regesta IV., č. 610 a 636. Úmluvcové, probošt pražský Drslav,
Domanko řeč. z Pfaffenthalu právník (jurisperitus) a vrchní úmluvce olomucký
a vyšehradský kanovník a doktor decretorum Jan Padovánský vypověděli: „Super
omnibus autem limitibus atque confiniis ville Pnyewicz circa civitatem Kutnam
posite tam ex parte civitatis ipsius, quam ex parte civitatis Czaslauie ac agrorum
dicte ville et montis, qui dicitur Rus, super quibus questio vertebatur, taliter ordi-
namus, quod limites, qui nunc sunt et de quibus constat ad presens, inviolati et illesi
permaneant; et ne ullo tempore super ipsis limitibus aliquis dubietatis scrupulus
possit oriri, mandamus utrique parti, ut, cum isto tempore propter nives et glacies
ipsi limites atque confines commode distingui neque discerni possunt, sed post Pascha,
cum tempus opportunum advenerit et per nos omnes aut per dominum Pragensem
prepositum fuerint requisiti, tunc communiter utriusque partis expensis advocare
debeant Bertholdum Pirchner et Wilmannum et Nicolaum Claricii, qui tunc predicte
limitacioni interferunt et fuerunt scabini Montis tempore limitacionis ipsius, et Ja-
cobum, notarium Montis, Henlinum Album, Henczlinum Bruner, Johannem Lewl,
cives Montis, nunc scabinos ibidem, ut ipsi vel eorum maior pars, qui tunc haberi
poterunt et quibus melius mete et limites sunt cogniti, advocatis al is, si quos ad
hoc aptos esse sciverint, una nobiscum predictas mètas atque limites conspiciant, et
si eas iuste atque rite positas esse reperierint, ipsas augmentent, roborent et approbent,
sin autem ipsas in aliquo dirutas sive minus iustas invenerint, eas in melius et ad
debitum et ordinatum modum possint et debeant de nostra licencia reformare;
utraque pars eorum ordinacioni sive limitacioni inviolabiliter et in perpetuum parere
firmiter teneantur.“ (Emler, Regesta IV., č. 636.) Pro vznik města Kutné Hory
je velmi důležitá otázka, kdy se stalo první její ohraničení, o němž se v listině té
děje zmínka, čili kdy byli Berchtold Pirchner, Wilmann a Mikuláš Klaric, o nichž
se v listině praví, že byli přítomni tomuto vyměřování hranic, konšely nebo kmery
kutnohorskými. Nejlépe zpraveni jsme o synu urburéře a minemistra Klarice Miku-
láši Klaricovi, kterému král Václav II. r. 1296 dal rychtu budějovickou. Po zavražděni
krále Václava III. r. 1306 odňali mu ji Jindřich z Rožmberka a Vítek z Landšteina
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142