z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
- s. III: … věděli, že v něm důležité místo přikládá monografii o dějinách města Kutné Hory do r. 1420. Vedlť jej k ní opravdový zájem vědecký…
- s. 27: … klášter spor s kapitolou pražskou o hranice vsi Pněvic u města Kutné Hory ležící a o podíl, který mají klášter a kapitola míti…
- s. 35: … lidu proti klášteru Sedleckému. Klášter sám, jak známo, po vzdání města Kutné Hory 24. dubna 1421 Pražanům byl vypálen, a mniši, kteří se…
- s. 48: … bylo nastupováno. Zejména napomenuti jsou rychtář, přísežní a všechna obec města Kutné Hory, jakož i všichni jiní osadníci farnosti malínské, kteří platí desátky…
- s. 50: … sobě rozhodnutí. V ten čas rychtář, konšelé i všechna obec města Kutné Hory měli také rozepři s Václavem opatem a konventem kláštera Sedleckého…
- s. 67: … v Praze 14. května 1353 povolil jí, aby mohla obyvatele města Kutné Hory, kteří jí povinné úroky zadržují, poháněti před soud duchovní, kdyby…
- s. 67: … zadržují, poháněti před soud duchovní, kdyby rychtář, přísežní a kmeté města Kutné Hory odpírali jim proti těmto spoluobyvatelům učiniti po právu. (Orig. v…
- s. 68: … neb na hřbitově sedleckém pochovávati,4) tak obyvatelé v hoření části města Kutné Hory, zejména na předměstí jejím za branou Kouřímskou a také v…
- s. 82: … kostela pražského, faráře kostela sv. Václava v Pněvicích, a obyvatelů města Kutné Hory z bratrstva řečeného z cechu (opidanorum fraternitatis dicte de czecha…
- s. 85: … mají sobě vrchního rozhodčího zvoliti.52) Když pak konšelé a obec města Kutné Hory vymohli sobě na papeži Bonifáci IX., že jim bullou danou…
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana 27
27
Kojicům, Vinařicům a Záboří, při čemž došla uznání zásada, že klášter,
když drží pokojně statek tři léta a šest neděl a jej má v deskách zapsán,
není povinen odpovídati na žalobu o takový statek podanou na soudě
zemském, nýbrž toliko na soudě kralovském.48) K zboží kojickému a tr-
navskému patřily dříve neb později vsi Telčice, Chvaletice, Babice, na pravém
břehu Labe Solnice, Chrčice a klášterské hospodářství s právem vybírati
clo, při čemž během času městečko Týnec nad Labem povstalo. Téhož r. 1338
vedl klášter spor s kapitolou pražskou o hranice vsi Pněvic u města Kutné
Hory ležící a o podíl, který mají klášter a kapitola míti na důchodu z hor,
a tři úmluvcové vypověděli r. 1339, že meze pozemků vsi Pněvic a hory
Rus (Rousy) jak směrem k městu Kutné Hoře, tak směrem k městu Čáslavi
mají ostati na týchž místech, jak při prvním ohraničení pozemků před léty
bylo ustanoveno.49) Bylo tím uznáno, že půda, na které stálo město Kutná
Hora, původně klášteru Sedleckému náležela.
skými ležícího, jejž mlynář Kunát Vobisak a následující držitelé měli platiti (Reg. IV.,
č. 2070).
48) Emler, Regesta IV., č. 529, 531 a 549. O zboží kojické soudili se totiž
Dalibor a Vrš, synové Držislava z Kojic; avšak r. 1343 upustili od všech nároků
k němu, když klášter slíbil jim ročně dávati dar z milosti 18 kop a Vršovi zimní
šat, pokud bude na živě ([Regesta imp. VIII., č. 177.]. Emler Regesta IV., č. 1296.)
49) Emler, Regesta IV., č. 610 a 636. Úmluvcové, probošt pražský Drslav,
Domanko řeč. z Pfaffenthalu právník (jurisperitus) a vrchní úmluvce olomucký
a vyšehradský kanovník a doktor decretorum Jan Padovánský vypověděli: „Super
omnibus autem limitibus atque confiniis ville Pnyewicz circa civitatem Kutnam
posite tam ex parte civitatis ipsius, quam ex parte civitatis Czaslauie ac agrorum
dicte ville et montis, qui dicitur Rus, super quibus questio vertebatur, taliter ordi-
namus, quod limites, qui nunc sunt et de quibus constat ad presens, inviolati et illesi
permaneant; et ne ullo tempore super ipsis limitibus aliquis dubietatis scrupulus
possit oriri, mandamus utrique parti, ut, cum isto tempore propter nives et glacies
ipsi limites atque confines commode distingui neque discerni possunt, sed post Pascha,
cum tempus opportunum advenerit et per nos omnes aut per dominum Pragensem
prepositum fuerint requisiti, tunc communiter utriusque partis expensis advocare
debeant Bertholdum Pirchner et Wilmannum et Nicolaum Claricii, qui tunc predicte
limitacioni interferunt et fuerunt scabini Montis tempore limitacionis ipsius, et Ja-
cobum, notarium Montis, Henlinum Album, Henczlinum Bruner, Johannem Lewl,
cives Montis, nunc scabinos ibidem, ut ipsi vel eorum maior pars, qui tunc haberi
poterunt et quibus melius mete et limites sunt cogniti, advocatis al is, si quos ad
hoc aptos esse sciverint, una nobiscum predictas mètas atque limites conspiciant, et
si eas iuste atque rite positas esse reperierint, ipsas augmentent, roborent et approbent,
sin autem ipsas in aliquo dirutas sive minus iustas invenerint, eas in melius et ad
debitum et ordinatum modum possint et debeant de nostra licencia reformare;
utraque pars eorum ordinacioni sive limitacioni inviolabiliter et in perpetuum parere
firmiter teneantur.“ (Emler, Regesta IV., č. 636.) Pro vznik města Kutné Hory
je velmi důležitá otázka, kdy se stalo první její ohraničení, o němž se v listině té
děje zmínka, čili kdy byli Berchtold Pirchner, Wilmann a Mikuláš Klaric, o nichž
se v listině praví, že byli přítomni tomuto vyměřování hranic, konšely nebo kmery
kutnohorskými. Nejlépe zpraveni jsme o synu urburéře a minemistra Klarice Miku-
láši Klaricovi, kterému král Václav II. r. 1296 dal rychtu budějovickou. Po zavražděni
krále Václava III. r. 1306 odňali mu ji Jindřich z Rožmberka a Vítek z Landšteina