z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
- s. 19: … měl klášter Sedlecký proboštství cistercké sv. Prokopa, tak jako v Týnci nad Labem a později v Kouřimi sv. Martina (Sartorius Cistercium bistercium str.…
- s. 26: … král Jan klášteru, aby na obou březích Labe u městečka Týnce nad Labem (infra oppidum Tynecz) zřídil mlýny, a to za tím účelem,…
- s. 40: … vykonával práva patronátní ke kostelům na svých statcích, zejména v Týnci nad Labem, ve Sv. Jakubě, Vlkově, Boru, Křeseticích, Měcho- vicích, Zbyslavi a…
- s. 78: … značný roční úrok 30 kop, který na městečku kláštera Sedleckého Týnci nad Labem od r. 1390 byl zapsán, s tím uložením, že farář…
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana 19
19
které napotom Kutná Hora v ten čas vstávala, větším dílem v sobě zahr-
novaly.
Za Přemysla Otakara II. klášter některé vesnice své na právu českém
založené přetvořoval na vesnice nového založení podle práva emfyteuti-
ckého neb německého. Zajímavý toho příklad zachoval se nám v listině
zr. 1276, dle které opat Walthelm a sbor kláštera Sedleckého svěřili takovéto
přetvoření vsi a dědiny Bylan jakémus Jindřichovi, pozdějšímu asi rychtáři
té vsi, ustanovivše, jaké úroky, platy a dávky mají sedláci platiti z každého
lánu ke vsi přiměřeného a po projití čtyř let též z lesův a křovin, jež v role
budou obráceny. Při tom sousedům bylo vyhrazeno, že mohou lány své
prodávati a se z obce vyhostiti, když vezmou odpuštění od kláštera, a když
nový nabyvatel a soused bude se líbiti vrchnosti a všem sedlákům.15)
Takovýmto způsobem asi v ten čas anebo počátkem XIV. stol. i jiné osady
kláštera Sedleckého jsou na právu emfyteutickém vysazovány aneb nově
zakládány. Platí to zejména o osadách Malínu, Nových Dvorech, Rohozci,
Sv. Mikuláši, Sv. Kateřině, Sv. Jakubu, Chotusicích, Církvici, Močovici,
Křeseticích, Třebonínu, Vlkovu, Malejovici a j., jež klášteru před válkami
husitskými patřily, aniž víme, že by bývaly koupí neb jiným způsobem
bývaly nabyty.16) Přemysl Otakar II. také navraceje klášteru listem ze
dne 30. června 1278 za náhradu 150 hřiven stříbra les Bor, ležící mezi Ko-
línem a Čáslaví, se vším příslušenstvím a v těch hranicích, jak je ustano-
vili nejv. komorník Domaslav a sudí zemský Oneš, výslovně doložil, že
klášter může s lesem tím svobodně nakládati a vesnice v něm zakládati. 17)
Po pádu Otakarově klášter jsa několikráte vojskem rakouským
a braniborským zloupen, upadl do velké chudoby. Dvorce jeho jsou vy-
páleny, stavení pobořena a lidé poddaní na mizinu přivedeni, takže nemohli
15) Emler, Reg. IV., č. 1840. Znění této listiny zachovalo se toliko v českém
překladu z XV. stol. a pamětihodnáj est též tím, že v ní poprvé vyskytuje se jméno
Kutné Hory a patrně i předních Horníků. Mezi svědky uvádějí se totiž „poctiví
muži Jan farář z Malína, Křišťan a opět Křišťan, Frydrych, Adam, Merboto řečený
Tauter tudiež, Markvart z Circhovic (z Cirkvice?), Vojtěch syn jeho, Vlček z Vlgenga,
Gotfrid od Hory a jiní mnozí světští.“
16) [Snopek, v Memorabilia, rkp. orlický, str. 15, rkp. pardubický, str. 25
praví o zboží Sedleckém, že bylo půldruhé míle dlouhé a na míli široké „praedium,
in quo religiosi ipsi successu parvi temporis iuxta instituta primorum patrum manibus
propriis terram excolentes plures villas et pagos instituerunt et erexerunt et plerisque
a sanctis, ut sancti Jacobi, sancti Nicolai, sanctae Catharinae etc. nomina indiderunt.“
(Srv. Devoty, str. 57, Beckovský, Poselkyně, str. 683).] V Chotusicích měl klášter
Sedlecký proboštství cistercké sv. Prokopa, tak jako v Týnci nad Labem a později
v Kouřimi sv. Martina (Sartorius Cistercium bistercium str. 1087). Pouze právo
patronátní měl klášter v Křeseticích, Vlkově, Třeboníně a Boru, jinak ve Lhotě.
(Lib. confirm. 1377, III., str. 83; 1369 I., 2, str. 113, 1401 VI., str. 57 a 1413 VII.,
str. 97.)
17) „quod possint abbas et conventus dicti monasterii de prefata silva facere,
quidquid eis placuerit, situare villas in ipsa et redigere ipsam ad usum ac fructum,
quemcunque voluerint. (Emler, Reg. II., č. 1123.)