23 jakož i pozemky ve vsi Břežanech nedaleko klášterního zboží Poboří v kraji kouřímském ležící. Král Václav II. koupi tu listem ze dne 13. října 1290 potvrdil s tím doložením, že klášter má nad novými statky vykonávati všechna ta práva, která mu ohledně jiných statků klášterních byla povo- lena.28) Heydenrik zejména staral se o to, aby rozšířil panství klášterní směrem k Labi, uznávaje důležitost té řeky pro plavbu a dovoz dříví pro zakládání mlýnův a pro rybolov.29) Až r. 1292, kdy byl ze Sedlce zakládán klášter Zbraslavský, koupil opat Heydenrik od opata hradištského Pavla zboží Chleby nedaleko města Nymburka položené a téhož roku nabyl mlýnů na řece Labi při městě Kolíně ležících smlouvou s bývalým vlastní- kem minomistrem a urburéřem Ekhardem uzavřenou.30) Na zboží tom brzy 28) Emler, Reg. II., č. 1517, též III., č. 323. Král Václav II. kromě toho prý téhož roku prodal klášteru městečka Čelakovice a Dymokury u Poděbrad a mlýny při městě Nymburce na Labi ležící za 3500 hřiven stř. (Emler, Reg. II., č. 1523), avšak znění listiny té vzbuzuje pochybnosti o pravosti její (srov. Dudík, Geschichte Mährens VIII., str. 292) a skutek sám není jinak doložen. (Viz ještě Emler, Reg. II., str. 666, č. 1548.) 29) [Klášter Sedlecký usiloval asi o trvalé zajištění práv k řece Labi. 6. května 1375 císař Karel IV. nařídil rychtáři a radě města Kolína, aby přiměli klášter, by nekladl překážek svobodnému plavení dříví po Labi, a kdyby se zpěčovali tak učiniti, aby na jich náklad dali odstraniti přehrady od nich v řece zřízené. (Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II., str. 686, 687. Reg. imp. VIII. Suppl. 1., č. 7417.) 30) Emler, Regesta II., č. 1571 a 1572. Ekhard byl syn minemistra Eberharda, jenž byl zakladatelem novější části Starého města pražského kolem sv. Havla (Čela- kovský, Sbírka pramenů práva městského I., str. XIII. [a Počátky ústavních dějin Starého m. praž. V Praze 1904, str. 42.] a jemuž Přemysl Otakar II. propůjčil ražení mince v Čechách a na Moravě, jakož i kopání na kovy v Německém Brodě. Ze čtyř synů jeho Ekhard stal se též minemistrem, Jaroslav byl r. 1275 mincířem v Jihlavě, Fridrich držel mlýn u Kolína maje oň při s bratrem svým Oldřichem. Po smrti Frid- richově král Václav II. oběma sirotkům po něm pozůstalým přiznal r. 1285 právo k tomuto mlýnu, přidav k němu dva rybáře; avšak strýc sirotků, minemistr Ekhard, jenž se jich ujal proti bratru svému Oldřichovi, přiměl je, aby mu v náhradu za to postoupili polovici mlýna a jednoho rybáře. (Emler. Reg. II., č. 1345) a na to od- koupil jim i druhou polovici. Potom se však dopustil nějakých výstupků — zabil r. 1290 s Wolframem podkomořího Zbislava Zajíce (FRB IV., str. 39) — pro něž mu král konfiskoval všechny statky a mezi jiným též tato „molendina super Albeam fluvium et sub civitate Colonia sita“ a prodal je klášteru Sedleckému za 500 hřiven stříbra. Když brzy na to přijal Ekharda na milost a opět minemistrem učinil, tu došlo k narovnání též o mlýny kolínské, a Ekhart vzdal se všech nároků k nim, když mu král kázal z urbury zaplatiti 500 hřiven stříbra a když klášter kromě toho přidal mu dalších 200 hřiven stříbra. Ekhard tento „filius quondam Eberhardi, magistri monete,“ jakož i otec jeho drželi dle všeho r. 1278 pozemky u Německého Brodu (unus laneus Eccehardi, agri domini Eberhardi antiqui). Král Václav II., prve arci, nežli se stal minemistrem, svěřil mu úřad prubéře mince (officium provisionis in moneta per terras nostras) nařizuje minemistrům, by ho podporovali v úřadě; r. 1301 koupil od něho dům v Brně, aby jej kupcům z Florencie prodati mohl, a r. 1307 jmenuje se Ekhart členem rady v Kutné Hoře, kamž nejspíše v stáří přesídlil a kdež i syn jeho Perlinus úřad konšela (juratus in Chuttis) a 1330 šephmistra zastával. (Emler, Regesta II., č. 1119, 1345, 1572, 1880 a 2339, III., č. 31, 385 a 1658.)