Strana 77
77
5. Oltář sv. Filipa a Jakuba apoštolův a sv. Štastného a Adaucta mu-
čeníků (altare sanctorum Philippi et Jacobi apostolorum necnon beatorum
Felicis et Adaucti martyrum in nova capella Corporis Christi et beate
Barbare prope muros Montis Cutnis), jejž 18. ledna 1400 založili měšťané
horští Jakeš z Písku a Jakub Kříž, poručníci odkazu Jílka krejčího, věno-
vavše k němu úrok 10 kop zapsaný na Lhotce a Rabštejnu v kraji čá-
slavském (super villa Lhotka et Rabstein et omnibus bonis ad Rabstein
pertinentibus), jež drželi Prokop kupec a choť jeho Vor ila z Rabštejna,
vdova po Jiřím Rotlevovi. Úrok tento původně byl zapsán na jméno Jílka
krejčího, jenž jej odkázal 19. listopadu 1393 novému kostelu v summě
100 kop na Rabštejně pojištěných, a teprve přesel na svrchu zmíněné po-
ručníky jeho odkazu, kteří oltářníkem jmenovali Pavla kněze z Třebenic,
uloživše mu, aby za duši jich příbuzného Jílka (pro anima Gilkonis) se
modlil, a vyhradili sobě a dědicům svým právo patronátní k oltáři, což
vše generální vikář Mikuláš Puchník 7. února 1400 potvrdil.28)
6.—8. Kaple Marie Panny a Svatých apoštolův s třemi kaplanstvími
(capella b. Marie Virginis et sanctorum apostolorum sita in nova ecclesia
Corporis Christi et sancte Barbare prope Montes Chuttnas). Měšťan horský
Mikuláš Weissmann odkázal r. 1396 úrok roční 18 kop zapsaný v summě
180 kop na zboží v Paběnicích, jež držel Ješek z Písku, dvěma kněžím Janu
Turkovi z Wincingu a Janu z Kameníku, aby čtli mše v nové kapli, kterou
Petr z Písku založil, a aby byli poslušni poručníků jeho nadání Václava
z Písku a jeho bratra Jindřicha Weissmanna. Když byl tento Jiedřich
zemřel, přivtělil arcibiskup Wolfram se svolením krále Václava IV. 29.
listopadu 1400 na žádost Petra a Václava bratří z Písku roční ty úroky
k dvěma oltářům neb kaplanstvím v kapli Marie Panny a sv. apoštolů
zřízeným, ustanoviv, že právo patronátní k těmto dvěma trvalým obročím
má náležeti Petrovi a Václavovi bratřím z Písku a jich dědicům.29) Kromě
dansmole (Lib. confirm. VIII., str. 134); avšak ten asi Kutnou Horu nikdy nespatřil.
Naproti tomu v Pněvicích byl farářem do r. 1400 Martin, r. 1400 ustanoven Konrád,
doposud oltářník sv. Jana, r. 1403 mistr Mikuláš Náz, rovněž dříve oltářník sv. Jana;
načež r. 1405, když Náz na místo to resignoval a do Bojman za faráře přišel, do-
sazen jest za faráře Leonard, druhdy farář v Bojanech, a to „ad ecclesiam sancti
Wenceslai in Pnyewicz matricem et eius filialem Corporis Christi et s. Barbare prope
Montis Chuttnis... de consensu fratrum czeche, videlicet mfagistri?] Nicolai,
m[agistri?] Wenceslai Kauffmann, Urbani Polner et Jacobi, notarii monete, civium
in Montibus Chutnis.“ (Lib. confirm. VI., str. 15, 104 a 164.) Farář tento (Leonardus
plebanus in Pneywicz, alias Corporis Christi et ste. Barbare in Montibus) vysadil
18. května 1411 Václavu z Košic se svolením kapitoly pražské a svých osadníků zá-
dušní pozemky ve vsi Mrchojedech (ante ecclesiam in Pnyewicz extra muros Montis
Kuttne) pod úrok roční půl kopy (Lib. erect. VIII. na 1. 168 a XIII. na 1. R 8)
a vedl správu kostela sv. Barborského až do válek husitských. R. 1424 připomíná se,
že byl mrtev. (Lib. confirm. VIII., str. 72.)
23) Lib. erect. VI., na 1. 117.
29) Lib. erect. VI., na 1. 153 v.—155. K prvnímu kaplanství dosazen po resig-
naci Jana Turka de Wyncig r. 1405 Jan Engliš, dříve farář v Gruntě, téhož roku
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142