Strana 84
84
se zpovídati a od něho svátost oltářní přijímati.“7) Následkem toho farář
pněvický mohl při kostele sv. Barbory jakožto právce jeho všechna farní
práva vykonávati, a také 20. října 1403 farář pněvický Konrád přestěhoval
se k sv. Barboře přijav místo oltářníka při ní, kdežto na jeho místo se
svolením patrona kostela pněvického kanovníka Václava z Radče dosazen
jest mistr Mikuláš Náz.48) Tím se vysvětluje, že od této doby mluví se
v pramenech o faráři hořejšího kostela Božího těla (plebanus superioris
ecclesie Corporis Christi) a o novém kostele farním na Horách Kutných
(nova ecclesia parrochialis in Montibus Chutnis).49) Nástupce Názův,
kněz Leonard, který se svolením bratrstva byl 23. listopadu 1405 za faráře
hlavního kostela pněvického a za správce filiálního kostela svatobarborského
ustanoven a na jehož prospěch zakladatel kaple sv. tří králů Petr z Písku
učinil velké nadání, aby mohl sobě při chrámu sv. Barbory a nejspíše též
při kostele pněvickém kaplany držeti, zajisté sídlil už stále při novém
kostele sv. Barbory před hradbami městskými.50)
Tímto upravením právních poměrů nového kostela nebyly však
ještě ukončeny pře, které o hranicích obapolných práv faráře malínsko-
horského a faráře pněvicko-svatobarborského byly vedeny. Šlo při tom
zároveň o rozhodnutí, kam sahají hranice farnosti jednak malínské, jednak
pněvické, a které důchody z obvodů těch patří klášteru Sedleckému a které
kapitole pražské. Jan opat, Jan převor, Jan podpřevor, Petr, farář na
Horách Kutných (plebanus in Montibus Chutnis), Mikuláš fortnéř, Konrád
správce sklepa (cellerarius) a Prokop hofmistr (magister curie), mniši klá-
štera Sedleckého, jménem celého konventu zvolili 21. března 1400 kanovníky
pražské Vítka z Černčic a Heřmana z Mírova za úmluvce a rozsudí ve sporu
47) [Mon. Vatic. V. 2, str. 1212, č. 2077.] Orig. v archivu m. Kutné Hory č. 1. —
Kalousek, Zprávy české učené společnosti 1885, str. 144. [Čelakovský, Sbírka pramenů
práva měst. II., str. 974, č. 755.] Český překlad dle pamětní knihy úřadu horního
tom. I. uveřejnili Veselský, Kutná Hora str. 41 a Braniš, Chrám sv. Barbory str. 38.
48) Lib. confirm. VI., str. 104. — Srovn. pozn. 27 na str. 76.
43) Lib. confirm. VI., str. 102 a 110, VII., str. 70 a lib. erect. VI., str. 210.
Srov. též pozn. 22 na str. 75.
50) Lib. confirm. VI., str. 164 a lib. erect. VIII. na 1. 163, IX. na 1. H. 4 a
XIII. na 1. 204, kdež se čte k r. 1414: „d Leonardus, rector ecclesie parrochialis
in Pnyewicz, alias plebanus nove ecclesie Corporis Christi et sancte Barbare prope
Montes Kuthnenses.“ Srov. též pozn. 27 na str. 77. Po smrti faráře Leonarda
ustanovil 4. března 1424 generál. vikář Jan z Dubé za nástupce jeho kutnohorského
kněze Jana Jíka k praesentaci děkana a kapitoly kostela pražského, kteří se byli
do Žitavy uchýlili „ad ecclesiam parrochialem s. Wenceslai in Pnyewicz et capellam
ste. Barbare in Montibus Kuthnis eidem ecclesie adnexam, in quibus prenominati
dd. decanus et capitulum jus patronatus et honesti viri fraternitatis czeche in Montibus
Kuthnis duos presbytores nominare et prefati dd. decanus et capitulum unum ex
eisdem nominatis presentare iuxta tenorem literarum apostolicarum ius obtinere
dinoscuntur.“ Jík musil za toto ustanovení zaplatiti generál. vikáři dvě kopy a za-
vázati se, že doplatí ještě 8 kop, jakmile se uváže v držení kostela sv. Barborského.
(Lib. confirm. VIII.—X., str. 72.) Pozoruhodno jest, že se tu už prostě o kapli sv. Bar-
bory mluví bez uvedení též „Těla božího“.
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142