Strana 69
69
bratrstva jakožto zakladatelům kostela ostati vyhrazeno; avšak r. 1403
bratrstvo obruče darovalo kapli Těla božího se všemi důchody mistrům
národu českého, a těm odtud příslušelo právo osazovati místa dvou správců
kaple svými spolučleny.7) Dle tohoto zajisté příkladu k podobnému účelu
zřídilo se znova v Kutné Hoře bratrstvo Božího těla, jež se zvalo též
„cechem písařův“ neb „brátrstvem z cechu“,8) v jehož čele stálo několik
mistrův (magistri fraternitatis) a jehož úkolem bylo kromě účastenství
na obvyklé tehdy poctě Těla božího starati se o to, aby sbíráním příspěvků
ke stavbě nového kostela odpomohlo se citelnému nedostatku ve správě
duchovní v Kutné Hoře, jak jsme jej byli seznali. Tomuto bratrstvu od-
kázal 17. září 1384 horník Jindřich Perksmyd roční úrok 10 kop pojištěný
na některých domech kutnohorských, aby po smrti jeho, která asi brzy
následovala, užíval ho farář Ondřej a za to bratrstvu přisluhoval čtením
mše i jiným způsobem. Po smrti tohoto faráře měli čtyři poručníci nadání
Perksmydova, kteří byli členy a nejspíše v ten čas mistry bratrstva, Jindřich
z Rožmitálu, Jakub písař mince, Hayman Risen a Ondřej Polenský9)
jiného kněze zvoliti, jenž by bratrstvu podobným způsobem byl k službám.
Kdyby některý z poručníků zemřel, měli pozůstalí tři poručníci zvoliti
nového poručníka z členstva bratrstva, a kdyby opat sedlecký, farář
v Kutné Hoře neb jiná duchovní neb světská vrchnost chtěla na nadání
7) Monum. histor. univers. Prag. II., str. 262. Srov. Pelzel, Lebensgesch.
K. Wenceslaus, I., str: 115, Tomek, Dějepis m. Prahy II., str. 225 a III., str. 434,
Tadra, Kanceláře a písaři str. 7 a Neuwirth u. m. str. 308.
8) R.1388 mluví se o „cives de Montibus Chutnis fraternitatis Corporis Christi,"
r. 1396 o ,magistri czechae fraternitatis in Montibus Kuthnis“ a r. 1401 o „opidani
fraternitatis dicte de czecha opidi Montis Kutnis“. (Borový, Lib. erect. IV., str. 446
a Neuwirth u. m. str. 335 a 339.) Slovo cech v hornické mluvě znamená důl a stavení
k němu příslušející, zejména ta, v kterých se dělníci před začetím práce shromažďují
(Vysoký, Materiál k slovníku technologickému str. 17). V Kutné Hoře je posud
předměstí zvané na Čechu neb vlastně Na cechu, jež se táhne vně valův a starých
zdí městských od brány Kolínské po západní straně města ke bráně Kouřímské i dále
k jihu (Kalousek, Dvě bully dané do Kutné Hory r. 1401 a 1403 ve Zprávách
král. čes. spol. nauk 1885 str. 149).—Máme tudy za to, že výklad Kořínkův v Starých
pamětech kutnohorských str. 32 slova Cechovské předměstí není správný. Píšeť,
že prý „okolo dolu havíři a hašplíři a jiná horní čeládka chtěli bydleti i řemeslníci
a jiní při týchž horách byt sobě oblibující lidé opodál si příbytky stavěli a dlouhé
z obou stran pořadí domů vyzdvihli, v němžto že na větším díle Čechové přebývali,
Čech je nazvali. A to jest to pořadí, kteremuž nyní Cechovské předměstí říkají,
ježto by je slušně měli Čechovské (jakož v městských knihách před dvouma sty
lety a výš popsaných psáno stojí) nazývati.“ V knihách starých píše se Czech a to
možno čísti Cech i Čech. Slovo arci „de czecha“ dokazuje, že tu na cech a nikoli na
Čecha mysliti sluší. [Srov. J. B. Podstránecký, Jména místní v Hoře Kutné a v okolí.
V Praze 1887, str. 10.] Že se však kostel sv. Bartoloměje zval „boemicalis“, dokazuje,
že tu Češi většinou sídlili.
2) Kromě Haymana Risena uvádějí se r. 1388 mezi členy bratrstva (Neu-
wirth, Mitt. Ver. f. Gesch. d. Deutschen in Böhmen XXXI., str. 335).
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142