56 uděleného žádal papeže, aby ohledně kostela malínského povolil výjimku z obecného tohoto nařízení, a papež k tomu také svolil. Povolil bullou danou v Římě 23. ledna 1401 opatům kláštera Sedleckého, že mohou o své újmě dosazovati ke kostelům a kaplím sobě podřízeným správce duchovní, aniž by žádali arcibiskupa za stvrzení jich; tím způsobem měl býti klášter chráněn před obsazováním přivtělených sobě obročí církevních proti své vůli, avšak nezdá se, že by opatové sedlečtí byli této výsady skutečně užívali.“1) Načež po koncilu pisánském zvolený papež Alexander V. bullou danou v Pise 13. října 1409 znovu potvrdil přivtělení kostela ma- línského a kaplí kutnohorských klášteru Sedleckému, jakož i oprávnění kláštera dosazovati některého člena řádu za faráře malínského, dokládaje, že dle obecného odhadu roční důchody kláštera Sedleckého nepřevyšují obnosu 800 hřiven stříbra, a z těchto že 160 hřiven obnáší důchod z fary malínské a kaplí kutnohorských.42) Aby pak usnadnilo se klášteru dosazo- vání mnichů na úřad farní v Malíně, povolil ještě papež Jan XXIII. bullou 41) V bulle té píše papež opatu a konventu kláštera Sedleckého: „Cum itaque, sicut exhibita nobis nupei pro parte vestia peticio continebat, vos certas ecclesias et capellas vestio monasterio unitas et appropriatas, quas per idoneos vicarios facitis gubernari, canonice obtineatis in proprios usus, vobisque in parte reddatur onerosum in singulis institutionibus vicariorum huiusmodi pro animarum cura eisdem vicariis committenda ad locorum ordinarios habere recursum; nos itaque vestris commodi- tatibus, ut eo devotius divino cultui et salutis operibus insistere valeatis, motu proprio etc. consulere cupientes tibi, fili abbas, et succesoribus tuis abbatibus dicti monasterii, qui erunt pro tempore, ut de cetero futuris perpetuis temporibus in singulis insti- tutionibus vicariorum ecclesiarum et capellarum eidem monasterio iam incorpo- ratarum — singulis vicariis eisdem, sive plebani sive aliis quibusvis nominibus nuncu- pentur, curam animarum, eiusdem cure regimen et liberum exercitium committere libere et licite valeatis, ordinariorum locorum seu quorumcunque aliorum licencia super hoc minime requisita seu obtenta, auctoritate apostolica tenore presentium indulgemus. (Reg. pap. Bonifáce IX. 1401 an. 12. fol. 133b v archivu vatikánském. [Mon. Vatic. V. 2. 962. č. 1711 Bullou 25. května 1403 papež obnovil svolení, aby farní kostel malínský s kaplemi v jeho obvodu mohl býti spravován podle starého do- volení mnichy kláštera bez ohledu na všeobecné odvolání takových ústupků. Mon. Vatic. V., 2. 1218 č. 2090].) 42) Orig. v archivu orlickém č. 99. Příloha č. X. Ku konci této bully mluví se o „annexiones parrochialis ecclesie et capellarum predictarum, quarum centum et sexaginta eidem monasterio, cuius octingentarum marcharum argen i puri fructus redditus et proventus secundum communem estimationem valorem annuum, ut ipsi abbas et conventus asserunt, non excedunt, factas.“ Korrumpované místo vykládáno tak (na př. v Rieggrově Archivu III., str. 362, v Snopkových Memorabiliích (č. 40 varch. orlickem l. 398, v Sartoriově Cistercium bistercium str. 984 a Beckov- ského Poselkyni str. 695.), jakoby tu šlo o důchod ze 160 kaplí kutnohorských, kdežto v listině samé nic takového nestojí, a z celého jednání o faře malínské vysvítá, že se jednalo o obnos důchodů, jejž fara klášteru vynášela. Opat Jindřich Snopek re- gistroval tuto bullu papežskou v pamětní knize klášterní (rkp. orlický č. 40, str. 108) takto: Bulla Alexandri V., qua confirmat applicationem proventuum ex 160 capellis in Montibus Cuttnis per plebanum Malinensem et honorabile capitulum Pragense monasterio Sedliczensi, jus patronatus Malinii et pariter in capellis predictis habenti, anno 1324 factam.“ [rkp. pardubický č. 122, pag. 313.]