Strana 54
54
malínského měl na žádost opata a konventu kláštera způsobilým kněžím
povoliti, aby v kaplích kutnohorských na jeho místě lidu svátostmi poslu-
hovali a v nich mše sloužili, a klášter měl těm duchovním poskytnouti
dostatečnou výživu a nutné prostředky peněžité. Co z důchodů kaplí
přebývalo, mohl klášter k svému užitku obrátiti.36) Ve smyslu těchto roz-
hodnutí dosadili napotom generální vikářové arcibiskupovi k praesentaci
opata a konventu kláštera Sedleckého k faře malínské 29. prosince 1375
Ludvíka zvaného Sasík, faráře z Arangarthu v diecesi kamínské.37)
Po smrti papeže Rehoře XI. r. 1378, kdy nastalo v církvi západní
rozdvojení po několik desítiletí trvající, obrátil se klášter Sedlecký na
římského papeže Urbana VI. (1378—1389) se žádostí, aby po smrti tohoto
faráře Ludvíka neb po resignaci jeho dovoleno bylo opatu sedleckému
svěřiti správu kostela malínského a kaplí mu podřízených některému
z mnichů kláštera Sedleckého, a to tak, aby jej dle vůle mohl za faráře
dosaditi i zase sesaditi, a aby důchody faře malínské přikázané mohl opět
na prospěch kláštera samého obraceti, poněvadž prý následkem posavadního
ustanovování stálého správce kostela malínského mezi ním a klášterem
mohly by vzniknouti spory a pohoršení. Papež Urban VI. asi r. 1381
žádosti té vyhověl doloživ, že opat povinen je mnicha praesentovati arci-
biskupu pražskému a od něho potvrzení žádati;38) načež opat sedlecký
Dětřich praesentoval arcibiskupu nejprve mnicha Jana, a když ten se r. 1382
vzdal úřadu, mnicha Ondřeje Wilmana za faráře.39) Rovněž i nástupcové
Wilmanovi, mnichové to sedlečtí, kteří byli sobě opatřili svěcení kněžské,
jsou k praesentaci opatů arcibiskupem dosazováni za faráře ke kostelu
malínskému a filiálním jeho kostelům a kaplím v Kutné Hoře,40) ačkoliv
36) Borový, Libri erectionum II., str. 129. Místo o kaplanech kutnohorských
zni takto: „Preterea abbas et conventus predicti monasterii presbyteris dictarum
capellarum, qui nomine, auctoritate et vice predicti vicarii perpetui, quam eis idem
vicarius ad peticionem domini abbatis, quociens necesse fuerit, tenetur committere,
si erunt ydonei, populo et hominibus capellarum ecclesiastica ministrabunt sacramenta
et in dictis capellis divinum officium exercebunt, de victualibus consuetis et expensis
necessariis providebunt, quos eciam mutare poterunt, quociens eis ex causa racionabili
videbitur expedire. (Tamže str. 127, [Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst-
ského II., 518].)
37) „ad presentacionem dd. abbatis et conventus monasterii Cedlicensis ad
perpetuam vicariam ecclesie in Malina, que una cum suis capellis in Montibus Cuttnis
consistentibus per dominum nostrum archiepiscopum ex speciali commissione aposto-
lice sedis memoratis dd. abbati et conventui ac monasterio Cedlicensi applicata et
incorporata [est]. (Emler, Libri confirmationum III. a IV., str. 46.)
38) Srov. bullu pap. Alexandra V., danou v Pise 13. října 1409 v příloze č. X.
39) Tadra, Soudní akta konsistoře praž. II., str. 199, č. 41; [k r. 1387 je o On-
dřejovi zmínka v lib. erect. III a IV., 313.]
40) Po smrti faráře Ondřeje Wilmanna byl r. 1390 ustanoven mnich sedlecký
Jan za faráře ,ad ecclesiam in Malyna parochialem et filiales ipsius ecclesias et capellas
in Montibus Cuthnis“ a r. 1396 mnich Petr (Emler, Libri confirmationum V., str. 47
a 260) — Farář Jan zve se v notářském spise z r. 1395 „religiosus vir frater Johannes,
plebanus superioris ecclesie in Montibus Chutnis, professus monasterri Czedlicensis
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142