z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
- s. 45: … parochia Malinensi Benedictus de Zdanicz ab- alienationem praedictarum capellarum in Montibus Cuttnis graviter ferens in curia Romana beneficium illud, quod antea a…
- s. 54: … vicariam ecclesie in Malina, que una cum suis capellis in Montibus Cuttnis consistentibus per dominum nostrum archiepiscopum ex speciali commissione aposto- lice…
- s. 56: … Alexandri V., qua confirmat applicationem proventuum ex 160 capellis in Montibus Cuttnis per plebanum Malinensem et honorabile capitulum Pragense monasterio Sedliczensi, jus…
- s. 97: … infra limites argentifodinarum in Cuttnis. Urbora pecuniaria me- tallorum in Montibus Cuttnis. Census ex huttis. Census ex hortis penes lapideam semitam sitis.…
- s. 97: … sitis. Lanei abtzlehen dicti in montibus Spitzenbergk et alibi in Montibus Cuttnis siti. Census annuus ex mola ad portam Boemi- calem. Census…
- s. 97: … annuus perpetuu ex villa Kothawicz. Proventus ex 160 capellis in Montibus Cuttnis. Census ex curia, foro multiplici, macellis aliisque officinis in Cuttnis.…
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana 45
45
Tímto však způsobem odcizeny jsou klášteru Sedleckému a jeho špitálu
zase důchody z kaplí kutnohorských, a teprve r. 1342 odhodlal se opat
sedlecký Mikuláš vydati se na cestu do Avignonu, aby vymohl při papeži
prope Pragam, vicarii generalis venerabilis fratris nostri Arnesti Pragensis, extra
Romanam curiam sponte factam et per eundem vicarium, habentem super hoc ab
eodem archiepiscopo specialem potestatem extra eandem curiam admissam, vacantem
vigore quarundam litterarum apostolicarum, prout ex ipsarum forma poterat infra
tempus legitimum acceptasse et de ea sibi provisum fuisse canonice, tamen Nicolaus
abbas et conventus monasterii in Sedlecz ordinis Cisterciensis dicte diocesis, ad
quorum collacionem dicta ecclesia pertinere dinoscitur, ac Henricus predictus, qui
predictam ecclesiam ad se spectare falso dicebat, acceptacioni et provisioni huius-
modi contra iusticiam se opponentes fecerunt, prout faciunt ... (mezera), quod
provisio huius suum debitum sorciri potuerunt effectum seque in dicta ecclesia in-
truserunt eamque occuparunt et detinuerunt, prout detinent indebite occupatam,
fructus, redditus et proventus percipiendo ex ea, propter que ex parte dicti Benedicti
fuit ad sedem apostolicam appellatum.“ Zmíněný v bulle této opat Mikuláš byl
opatem sedleckým v letech 1337—1343 neb 1344, a do té doby tedy musí se položiti
vypuzení Beneše ze Ždánic z fary malínské. S tím arci nalézá se v odporu místo,
že Jindřich Zajíc vzdal se práva ke kostelu malínskému do rukou Jana Padovánského,
děkana kostela vyšehradského a generálního vikáře arcibiskupa pražského Arnošta.
Tento, magister Johannes dictus Paduanus, decretorum doctor, jmenuje se od r. 1319
kanovníkem vyšehradským a stal se r. 1330 též olomúckým, boleslavským a žateckým
kanovníkem, zastávaje v 1. 1330—1333 úřad generálního vikáře biskupa olomúckého
Hynka Berky z Dubé (srov. index k Emlerovým Regestům III.). Roku 1338 byl
vrchním rozsudím v rozepři kapitoly pražské s klášterem Sedleckým o hranice vsi
Pněvic (Emler, Regesta IV., č. 610 a 636); napotom nalézáme jej 14. ledna 1343
mezi přítomnými při volbě Arnošta za biskupa pražského a už v lednu 1344 jmenuje
se též kanovníkem kostela pražského a zároveň officialis curiae Pragensis episcopi
a potom archiepiscopi, tedy generálním vikářem biskupa a pak arcibiskupa Arnošta.
(Emler, Regesta IV., č. 1215, 1369, 1385, 1409, 1522 a 1542.) V hodnosti té setrval
asi do r. 1348, kdy se stal děkanem kostela vyšehradského, a jakožto takový vypo-
máhal v 1. 1356 a též asi 1357 Vrativoji, proboštu týnskému, v úřadě generálního
vikáře (Tomek, Dějepis m. Prahy V., str. 106, 121 a 148.) V říjnu r. 1358 byl mrtev,
neb papež Innocenc VI. udělil 28. října 1358 vyšší beneficia některá, smrtí jeho
uprázdněná, zejména proboštství vyšehradské, kanovnictví olomúcké, žatecké a bole-
slavské jiným osobám (Registr. pap. Innocence VI., rok V., str. II. v archivu vati-
kánském. [Mon. Vatic. II., str. 337—339. Srov. o něm Tadra, Kulturní styky str. 267.]
Kdybychom tudy znění bully brali slovně, byl by se kněz Jindřich mohl vzdáti dobro-
volně fary malínské r. 1356 neb 1357, kdy M. Jan Padovánský byl zároveň děkanem
vyšehradským a generálním vikářem arcibiskupa pražského; avšak pak slovo „olim“
v listině nemělo by smyslu a také by bylo nevysvětlitelno, kterak opat sedlecký
Mikuláš, jenž asi r. 1344 zemřel, by byl mohl Beneše ze Ždánic r. 1356 z fary ma-
línské vypuditi. Odpor ten dá se odstraniti jedině tím, když se resignace kněze Jin-
dřicha Zajíce na faru malínskou i udělení její Beneši ze Ždánic před r. 1342 položí
a když v titulování M. Jana Padovánského děkanem vyšehradským a generálním
vikářem nehledáme důkazu, že v této hodnosti měl podíl na změně ve farním úřadě
malínském, nýbrž že r. 1357 v čas vydání bully papežské obě ty hodnosti zastával.
Snopek, Memorabilia (rkp. orlický No. 44, p. 65, [rukopis pardubický č. 122 str.
68]) praví „Et licet successor Ulrici in parochia Malinensi Benedictus de Zdanicz ab-
alienationem praedictarum capellarum in Montibus Cuttnis graviter ferens in curia
Romana beneficium illud, quod antea a clericis secularibus administrabatur, non