58 Panny Marie (ecclesia seu capella superior sancte Marie, major ecclesia),“) kterému v XV. století vysoký kostel sv. Jakuba se říkalo, jednak v dolejší části města Na náměti lezícího dolejšího kostela Matky boží Na náměti (ecclesia inferior in Nemotis seu in Amotis nuncupata).47) Okolnost, že od 46) Roku 1357 jmenuje se „altare in capella superiori in Montibus Cuthnis". ke kterému po smrti „Johannis plebani“ dosazuje se oltářník, kterého v úřad uvedl „executor Henricus plebanus de Montibus Cutnis“. (Tingl, Lib. confirm. I. 1, str. 57). Byla tudy už před r. 1357 kaple hořejší dostavěna a při ní správce duchovní ustanoven. R. 1344 zavázali se perkmistr Petr řečený Hopf a manželka jeho Anežka, když byla jim překážka manželství papežem Klimentem VI. na přímluvu markrabí Karla IV. prominuta „instituere unam capellaniam et eam de annis redditibus viginti quinque florenorum auri dotare infra biennium“ (Reg. pap. Klimenta VI. a III. p. I., f. 376 No 306 v archivu vatikánském [Mon. Vatic. I., str. 276 a 277, č. 466 a 467]. a dle všeho šlo tu o zřízení kaplanství při tomto hořejším kostele. Kostel ten r. 1363 nazývá se také „ecclesia sancte Marie in Montibus Cuthnis“ a při dosazování oltářníka spolu- působil „executor plebanus ecclesie s. Marie eiusdem.“ (Emler, Lib. confirm. I. 2, str. 6.) R. 1388 a 1399 zove se též „major ecclesia in Montibus Chutnis“ (Borový, Lib. erect. III., str. 312 a Emler, Lib. confirm. VI., str. 3), konečně r. 1410 nazývá se „superior ecclesia sic dicta ab antiquo“ a připomínají se ,presbyteri et scolares utrius- que ecclesie veteris et nove“, při čemž starým kostelem zovo se sv. Jakub a novým sv. Barbora. [(Čelakovský Sbírka pramenů II. str. 1121 a 1123)). O založení a stavbě chrámu sv. Jakuba srov. Kořínek, Staré paměti kutnohorské, str. 293 (Devotyho vydání str. 223), [Beneš, Arciděkansky chrám sv. Jakuba na Horách Kutnách v Pam. arch. VI., 1865, str. 208], Veselský, Průvodce po kr. m. Hoře Kutné (1877) str. 11, Řehák, Hora Kutná (1879), str. 105, [Zavadil-Lašek, Památky m. Kutné Hory (1887), str. 21.] Braniš, Dějiny umění středov. v Čechách II., str. 4, [Wirth, Kutná Hora] a j. Mínění tu a tam ve spisech těch pronesené, že se stavbou kostela sv. Jakuba už r. 1300 neb 1310 se začalo a že zakladatelem byl Jan Kunklín Ruthart neb Bořuta z Košic, nemá základu v pra- menech. Z r. 1373 zachovala se zpráva, že místofarář Matouš z Velvar vydal „super edificiis XIX sex.“ (Tadra, Acta judiciaria I., str. 53), což je zajisté dů- kazem, že ještě tehdy stavba kostela se prováděla. 47) Mluvilo-li se r. 1357 o „capella superior“ v Kutné Hoře, tedy zajisté v ten čas stávala už také „capella inferior“. V pramenech arci teprve r. 1381 přichází „capella sancti Wenceslai inferioris ecclesiae“ (Borový, Lib. erectionum II., str. 181, též III., str. 312); r. 1384 „ecclesia parrochialis in Nemietel“, r. 1407 mluví se o oltáři „in ecclesia filiali in Namoth ecclesie matricis superioris in Montibus Chutnis,“ též o „ecclesia in Nemoth“ a „in Nemotis“; r. 1408 uvádí se „plebanus ecclesie in Ne- motis“; a r. 1415 ,altare in ecclesia parrochiali sancte Marie in Amotis“ (Lib. erect. VII., p. N. 3 a XIII., p. A 3; Emler, Lib. conf. VI., p. 225 a 244 a VII., p. 148). Srov. Kořínka, Staré paměti kutnohorské str. 295, Veselského, Průvodce str. 27, Řehák, Hora Kutná str. 217, Zacha, Chrám Matky Boží na Náměti v Roční zprávě reál. gymnasia v Kutné Hoře 1882, [Zacha, Chrám Matky Boží v Hoře Kutné v Methodu XI., 1885, str. 125.] a Braniš, Dějiny umění II., str. 9. Ko- řínkovy výklady slova „Námět“ od „nametaného kamení“ ze stavby kláštera Sedlec- kého neb od „namítaných handštanův,“ jež kverci vozíce rudy na rudný trh na stavbu kostela prý věnovali, jež po něm často jsou opakovány, jsou arci pouhé smy- šlenky. [Také nesprávný je výklad J. B. Podstránského (Jména místní v Kutné Hoře a v okolí. V Praze 1887, zvl. otisk z časop. Volné slovo str. 7.), že náměť znamená tolik, co náměstí nebo trh, kde se svážely a prodávaly stříbrné rudy, a že náměstí pochází od slova nametati, mésti, meci.] Namétati je tolik jako nahazovati, a tedy