Strana 59
59
té doby faráři malínští zvou se často faráři kutnohorskými (plebani in
Montibus Chutnis) a že vedle nich připomínají se časem místofaráři (vice-
plebani), zdá se nasvědčovati tomu, že buď sami faráři malínští, neb ná-
městkové jejich sídlili při hořejším kostele sv. Jakuba a že společně s kaplany
při obou kostelích ustanovenými správu duchovní v Kutné Hoře vedli.48)
Při tom kostel Na náměti záhy začal se považovati za filiální kostel nikoli
již kostela malínského, nýbrž hořejšího kostela kutnohorského, jehož
správce duchovní v druhé polovici 14. století skutečně farní práva v Kutné
Hoře vykonával, třebas formálně oba kostely až do válek husitských
ve farnosti malínské se byly nalézaly. Když pak r. 1375 klášter Sedlecký
obdržel všechny důchody z kaplí kutnohorských a brzo na to (asi r. 1381)
vymohl si, aby toliko mnich byl ustanovován za faráře malínského a aby
i důchody fary malínské na prospěch zadluženého a ochuzelého klástera
se obracely, tu arci nastávala potřeba, aby novými nadáními církevními
správa duchovní v Kutné Hoře se zabezpečila. Oltáře v obou kostelích jsou
nově dotovány a nová některá nadání kostelní jsou zakládána, aby
v kaplích neb při oltářích některý počet kaplanův čili oltářníkův (rectores
capellarum vel altarium, capellani, altaristae) pod správou faráře neb
náměstka jeho službu konati mohl. O tom všem zachovaly nám dosti zpráv
knihy erekční (libri erectionum) a konfirmační (libri confirmationum) při
stolici arcibiskupství pražského od časů arcibiskupa Arnošta vedené.
Při hořejším kostelu sv. Jakuba49) bylo 1. starší nadání mešní (pro
missa in superiori ecclesia seu capella perpetue celebranda), k němuž
Mikuláš Puch (Puš?) odkázal kdysi úrok roční 7 kop pojištěný na vsi
Vidicích (in villa Videl). Patronem tohoto trvalého obročí církevního byl
syn jeho Václav a po smrti jeho Martin Rotlew a Petr Schram, kteří se
r. 1381 postarali o vyhotovení nadační listiny praesentující zároveň k obročí
tomu kněze Jaroslava, syna Konráda z Hořan.50) 2. oltář sv. Jiljí a Prokopa
námět tolik jako nához země, kamení atd. v krajině zejména močálovité, jakou okolí
kláštera Sedleckého a tedy také kostela Matky Boží původně zajisté bylo. Námět
znamená tudy jméno osady, jež povstala na půdě původně močálovité a učiněna
je k stavbě příbytků způsobilou.
48) V listu Mikuláše rychtáře a kmetů Kutné Hory daném in Monte 7. února 1347
vydává svědectví o kšaftu „Leo vicarius plebani de Monte“ (orig. v státním archivu
drážďanském); zmíněný farář Jindřich Zajíc zove se r. 1357 „plebanus de Montibus
Cutnis“ a r. 1358 „decanus Guthnensis“ a mluví se o „předchůdci“ jeho Janovi
(Tingl, Lib. confirm. I., 1, str. 49 a 57). Soupeř jeho Beneš ze Ždánic zove se r. 1373
jednou „Benessius plebanus in Montibus Cuthnis“ a podruhé „plebanus in Malina"
a vedle něho jmenuje se ještě r. 1373 „Henslinus presbyter de Montibus Cuthnis“
a r. 1375 „Mathias viceplebanus in Montibus Cuthnis“ (tamže str. 17, 29 a 111).
R. 1363 nazývá se mistr Wernher „plebanus écclesie in Malina, cui capella Montis
eiusdem velud filia matri subesse dinoscitur.“ (Čelakovský, Sbírka pramenů I1.,
str. 594). Napotom obvykle už mluvilo se o faráři hořejšího kostela na Horách Kutných
(srov. pozn. 40 na str. 54.).
43) [Srov. Kurka, Archidiakonáty, str. 132.]
50) Lib. erect. II., str. 175. Po smrti Jaroslavově dosazen r. 1400 k praesentaci
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142