64 Při jednom neb druhém kostele kutnohorském byli dočasně dosazováni ještě kazatelé. Tak připomíná se r. 1392 kazatel Na náměti Jan Koželuh (Johannes Kosselhuch, presbyter de Nicolai villa, Wratislawiensis diocesis, predicator in Aymetis in Montibus Chuttnis), jenž toho roku 14. července před duchovním soudem pražským byl vyslýchán pro podezření z kacířství a vypověděl, že obdržel od biskupa vratislavského listy propouštěcí, že v Sedmihradsku byl vysvěcen, v Hoře že úřad kazatele vykonává dvě léta a šest neděl, a přiznal, se, že kázal o Panně Marii v den narození Krista Pána před třemi léty „in presencia magni populi“, že při porodu měla dvě báby porodní, i k jiným kázáním absoletním se přiznal, jako že sv. Bartoloměj byl urozenější nežli ostatní apoštolové, a doznal, že Z nástupců uvádí se: Boreš (Burssico) [jemu r. 1398 Bohunek, rychtář voděradský, daroval půl kopy ročního platu, a Boreš jmenuje se Borsso, modernus plebanus ecclesie s. Marie in Grunth], r. 1398 Mikuláš Schenherr, pak Kříž, [I. 1401 nájemcem fary Václav], r. 1404 Jan Engliš, [jenž r. 1404 slíbil zaplatiti v konsistoři 20 gr. praž. do dvou neděl za listy konfirmační na faru v Gruntě], a r. 1405 Jan, oltářník nového kostela Těla božího a P. Barbory, [který r. 1406 slíbil s Mikulášem z Ratboře zaplatiti 2 kopy gr. Boršovi oltářníku u sv. Haštala v Starém městě pražském za ztracení kalichu a r. 1408 slíbil zaplatiti 5 kop Mikuláši Fogelovi, měšťanu v Kutné Hoře]. Arciděkan kouřímský při tom vykonával právo praesentační. (Tadra, Acta judiciaria I., str. 16, 88 a 202, [III., str. 311, 338, 409; IV., 51, 313, V., 111., 265; VI., 247], lib. confirm. V., str. 308, VI., str. 110 a 139). R. 1382 měl farář v Gruntě spor s mistrem Matoušem, správcem škol na Horách Kutných (Tadra, Acta judiciaria II., 129, 132, 135), Kostel v Gruntě byl dle všeho filiální farního kostela v Libenicích, k němuž právo patronátní kanovníkům vyšehradským příslušelo (Lib. confirm. III., str. 136, V., str. 293 a VII., str. 276.) — Dle Veselského Průvodce str. 44 je kostel Všech svatých „nejstarší chrám kutnohorský“ a dle str. 69 byl „ještě nejstarším chrámem“ v Kutné Hoře kostel sv. Jiří před Kouřímskou branou; avšak v písemných pamětech z doby předhusitské neděje se zmínka ani o jednom ani o druhém tomto kostelu. [Kurka, Archidiakonáty str. 136 uvádí v Kutné Hoře ještě kostel sv. Martina, o němž je zmínka k r. 1419, kdy horníci vmetali do šachet mnoho husitů, zvláště do šachty „Tábor“ zvané u kostela sv. Martina za branou Kouřímskou; o něm píše Mikuláš z Prachňan k r. 1492, že u něho za městem v šachtě nalezli havéři tělo kněze Jana Chodka, faráře kouřimského, kteréhož s jinými Čechy Horníci tam před 70 léty uvrhli (Rezek, Paměti I., str. 328). Pak zná kostel sv. Jana, zmíněný r. 1421, kdy kněží táborští do něho vešli a obyčejem svým služby boží konali, a kostel Všech svatých, dle tradice nejdřív založený. — Tamtéž, str. 174 jmenuje kostely v Sedlci, a to opatský chrám P. Marie, kostel sv. Filipa a Jakuba, kapli Všech svatých, kapli sv. Ondřeje u kostela sv. Filipa a Jakuba, přistavěnou 1267, kapli sv. Kosmy a Damiana, zalo- ženou r. 1412 arcibiskupem Albíkem, v domě opatově kapli opatskou a mimo ohradu špitál. — Str. 130 vypravuje o kostelu v Malíně, str. 140 o kostelu v Libenici a Gruntě.] Obraz Kutné Hory v Kořínkových Pamětech str. 30 má tyto kostely: 1. Kostel sv. Michala a Václava (asi v Pněvicích); 2. sv. Petra a Pavla (pod sv. Barborou), 3. sv. Trojice (za sv. Barborou), 4. kostel sv. Barbory (kapli Těla Božího nejmenuje, ale je viděti v hradbách), 5. sv. Martina (směrem k Vysoké), 6. sv. Jiří (za kolejí jezovitskou u brány Kouřímské), 7. sv. Bartoloměje (u Kuklíku a Kolínské brány), 8. kostel Všech svatých (za branou Kolínskou), 9. kostel sv. Jakuba u Vysokýho řečený, při němž arciděkanství, 10. kostel P. Marie jinak U náměti, 11. kostel sv. Kříže, při němž špitál (před branou Čáslavskou).