z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
- s. 39: … minus 18 gr. supplere juxta antiquam solutionem. 1399. Malina cum Montibus Chutnis 4 sex. dedit, tenetur 11 sex. 44 gr. 1405. Malina…
- s. 54: … r. 1395 „religiosus vir frater Johannes, plebanus superioris ecclesie in Montibus Chutnis, professus monasterri Czedlicensis 55 nástupce papeže Urbana VI. v Římě,…
- s. 58: … oltáři „in ecclesia filiali in Namoth ecclesie matricis superioris in Montibus Chutnis,“ též o „ecclesia in Nemoth“ a „in Nemotis“; r. 1408…
- s. 59: … doby faráři malínští zvou se často faráři kutnohorskými (plebani in Montibus Chutnis) a že vedle nich připomínají se časem místofaráři (vice- plebani),…
- s. 60: … 1357 zakladatelé Hermanus et Vincentius fratres dicti Bawarii, cives in Montibus Chutnis, r. 1363 Frenclin a Vincenc bratří Bavorové, r. 1394, 1399,…
- s. 62: … jeden oltářník (pro unius presbyteri capellani in ecclesia parrochiali in Montibus Chutnis institucione). Generální vikářové učinivše z nadání toho trvalé církevní obročí…
- s. 63: … Kostelci (r. 1412 v Starém Kolíně) „prepositus capelle regie in Montibus Chutnis“ (Lib. confirm. IV., str. 215, V., str. 240 a VI.,…
- s. 63: … Nicolaum Johannis de Praga, capellanum et cantorem capelle regie in Montibus Chutnis, presbyterum de judicatu et bonis ville in Draholczicz parte ex…
- s. 66: … 12 gr.; kdežto fara malínská s kostely horskými (Malyna cum Montibus Chutnis) r. 1352 odvedla 8 kop 40 gr., 67 Ves tato…
- s. 69: … m. str. 308. 8) R.1388 mluví se o „cives de Montibus Chutnis fraternitatis Corporis Christi," r. 1396 o ,magistri czechae fraternitatis in…
- s. 73: … altarista altaris Omnium apostolorum in ecclesia Corpori Christi dedicata in Montibus Chutnis“ dal sobě zhoto- viti výpis odkazu tety své Kateřiny Hagerové…
- s. 75: … aneb „superior ecclesia Corporis Christi“ aneb „nova ecclesia parochialis in Montibus Chutnis“; r. 1411 „ecclesia nova de novo in honore Corporis Christi…
- s. 77: … Wenceslai Kauffmann, Urbani Polner et Jacobi, notarii monete, civium in Montibus Chutnis.“ (Lib. confirm. VI., str. 15, 104 a 164.) Farář tento…
- s. 78: … Thome apostoli et Eligii confessoris in nova ecclesia parochiali in Montibus Chutnis). Měšťané horští Ondřej Polner a Konrád Náz, koupivše roční úrok…
- s. 84: … převor, Jan podpřevor, Petr, farář na Horách Kutných (plebanus in Montibus Chutnis), Mikuláš fortnéř, Konrád správce sklepa (cellerarius) a Prokop hofmistr (magister…
- s. 85: … lapidis secus novam capellam Corporis Christi et beate Barbare in Montibus Chutnis impositi solo seu terre ad distinguendum et designandum metas et…
- s. 88: … jmenuje se v listině této „ecclesia nova sancte Barbare in Montibus Chutnis“ a odpustky dávají se: „omnibus Christi fidelibus vere penitentibus, confessis…
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana 73
73
construere), neodporuje tomu, že se nějaký čas už před 1. 1388 se stavbou
kaple skutečně začalo a při tom i členům bratrstva buď v starší kapli
aneb při dvou, třech oltářích nově zřízených se přisluhovalo. Vždyť už
r. 1384 bylo bratrstvo zřízeno a zajisté se o provedení svého úkolu horlivě
staralo. Skutečně už r. 1388 jmenuje se oltářník při oltáři Všech apoštolů
v kostele Těla božího ustanovený a r. 1389 správce nové kaple poblíže Hor
Kuten ku poctě Těla božího a sv. Barbory vystavěné, což by se nedalo
dobře vysvětliti, kdyby se teprve r. 1388 se stavbou bylo začalo.15) Stavba
chrámu v těchto letech tudy zajisté už pokračovala dle plánu napřed
ujednaného,16) a už 27. ledna 1391 papež Bonifác IX. povolil zvláštní
bullou měšťanům a obyvatelům v městě Kutné Hoře, kdež prý veliké
množství lidu stále se udržuje, jež ve vůkolních dolech stříbrných pracuje
a v jiných potřebných živnostech obživu má, aby v kostele Těla božího
v městě jich nově založeném a vystavěném velebná svátost na hlavním
oltáři toho kostela každého téhodne od středečních až do čtvrtečních
nešporů se vystavovala, a aby ti, kdož v tento čas během následujících
desíti let kostel horský navštíví a pobožnost tam vykonají, stali se účast-
nými plnomocných odpustků, a to tak, aby rok a čtyřicet dní se jim z doby
k pokání uložené odpouštělo.17)
o stavbě chrámu sv. Barbory v Pam. arch. XIV., 35, Jos. Šimek, K dějinám
kostela svatobarborského v Kutné Hoře a Dodatky k dějinám kostela sv. Barbory
v K. H. v Pam. arch. XIV., 145 a XV., 225. Srov. Zdeněk Wirth Kutná Hora.
V Praze 1912.]
15) R. 1388, 5. září „d. Leonardus Eysengraber, altarista altaris Omnium
apostolorum in ecclesia Corpori Christi dedicata in Montibus Chutnis“ dal sobě zhoto-
viti výpis odkazu tety své Kateřiny Hagerové r. 1386 učiněného z knihy městské,
kterým věnovala roční úrok 10 kop „czu einer ewigen mess“ a jemu, uživateli toho
nadání kromě toho odkázala stříbrné náčiní na zhotovení kalicha a 15 kop na poří-
zení mešního roucha a knihy, a odkaz ten dal sobě zapsati do knih erekčních patrně
s tím úmyslem, aby tvořil základ trvalého nadání oltářního v novém kostele Těla
božího, a 15. srpna 1389 zmíněný už „Andreas plebanus in Kyrhlins prope Montibus
Kuthnis" zove se „minister novae capellae prope dictos Montes in honore Corporis
Christi et s. Barbarae V. aedificatae“ (Lib. erect. III., str. 311 a IV., str. 445.).
16) Nesdílíme tudy mínění ani Branišova (Chrám sv. Barbory, str. 10 násl.),
že „chrám svatobarborský před 1. 1358 byl založen“, kterémužto názoru odporují
jak pravá listina bratrstva ze dne 27. července 1388, tak i četné jiné prameny, ani
mínění Neuwirthova, že r. 1384 ještě se ani nepomýšlelo na stavbu nové kaple a že
27. července 1388 stavba této kaple ještě nezačala (Mitt. Ver. f. Gesch. Deutsch. in Böhm.
XXXI., str. 310 a 320), nýbrž máme za to, že počátek stavby chrámu svatobarbor-
ského náleží položiti do let asi 1386—1388 a že listina bratrstva ze dne 27. čer-
vence 1388 obsahuje prohlášení ohledně ujednání, jež se nějaký čas před tím byla
stala a při kterých svolení ku stavbě bylo uděleno. Další mínění Neuwirthovo (u. m.,
str. 334), že Petr Parléř byl stavitelem též chrámu sv. Barbory, je arci toliko do-
mněnkou listinnými doklady nedoloženou, jak sám spisovatel uznává. [Srov. Wirth,
Kutná Hora (v Praze 1912).]
17) Registra papeže Bonifáce IX. z 1. 1391 anni 2, liber 26, fol. 191 v archivu
vatikánském [Mon. Vatic. V. 1, str. 254, č. 461]. — Neuwirth v Mitteil. Ver. f. Gesch.
Deutsch. in Böhm. XXXI., str. 338. [Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II.,