69 bratrstva jakožto zakladatelům kostela ostati vyhrazeno; avšak r. 1403 bratrstvo obruče darovalo kapli Těla božího se všemi důchody mistrům národu českého, a těm odtud příslušelo právo osazovati místa dvou správců kaple svými spolučleny.7) Dle tohoto zajisté příkladu k podobnému účelu zřídilo se znova v Kutné Hoře bratrstvo Božího těla, jež se zvalo též „cechem písařův“ neb „brátrstvem z cechu“,8) v jehož čele stálo několik mistrův (magistri fraternitatis) a jehož úkolem bylo kromě účastenství na obvyklé tehdy poctě Těla božího starati se o to, aby sbíráním příspěvků ke stavbě nového kostela odpomohlo se citelnému nedostatku ve správě duchovní v Kutné Hoře, jak jsme jej byli seznali. Tomuto bratrstvu od- kázal 17. září 1384 horník Jindřich Perksmyd roční úrok 10 kop pojištěný na některých domech kutnohorských, aby po smrti jeho, která asi brzy následovala, užíval ho farář Ondřej a za to bratrstvu přisluhoval čtením mše i jiným způsobem. Po smrti tohoto faráře měli čtyři poručníci nadání Perksmydova, kteří byli členy a nejspíše v ten čas mistry bratrstva, Jindřich z Rožmitálu, Jakub písař mince, Hayman Risen a Ondřej Polenský9) jiného kněze zvoliti, jenž by bratrstvu podobným způsobem byl k službám. Kdyby některý z poručníků zemřel, měli pozůstalí tři poručníci zvoliti nového poručníka z členstva bratrstva, a kdyby opat sedlecký, farář v Kutné Hoře neb jiná duchovní neb světská vrchnost chtěla na nadání 7) Monum. histor. univers. Prag. II., str. 262. Srov. Pelzel, Lebensgesch. K. Wenceslaus, I., str: 115, Tomek, Dějepis m. Prahy II., str. 225 a III., str. 434, Tadra, Kanceláře a písaři str. 7 a Neuwirth u. m. str. 308. 8) R.1388 mluví se o „cives de Montibus Chutnis fraternitatis Corporis Christi," r. 1396 o ,magistri czechae fraternitatis in Montibus Kuthnis“ a r. 1401 o „opidani fraternitatis dicte de czecha opidi Montis Kutnis“. (Borový, Lib. erect. IV., str. 446 a Neuwirth u. m. str. 335 a 339.) Slovo cech v hornické mluvě znamená důl a stavení k němu příslušející, zejména ta, v kterých se dělníci před začetím práce shromažďují (Vysoký, Materiál k slovníku technologickému str. 17). V Kutné Hoře je posud předměstí zvané na Čechu neb vlastně Na cechu, jež se táhne vně valův a starých zdí městských od brány Kolínské po západní straně města ke bráně Kouřímské i dále k jihu (Kalousek, Dvě bully dané do Kutné Hory r. 1401 a 1403 ve Zprávách král. čes. spol. nauk 1885 str. 149).—Máme tudy za to, že výklad Kořínkův v Starých pamětech kutnohorských str. 32 slova Cechovské předměstí není správný. Píšeť, že prý „okolo dolu havíři a hašplíři a jiná horní čeládka chtěli bydleti i řemeslníci a jiní při týchž horách byt sobě oblibující lidé opodál si příbytky stavěli a dlouhé z obou stran pořadí domů vyzdvihli, v němžto že na větším díle Čechové přebývali, Čech je nazvali. A to jest to pořadí, kteremuž nyní Cechovské předměstí říkají, ježto by je slušně měli Čechovské (jakož v městských knihách před dvouma sty lety a výš popsaných psáno stojí) nazývati.“ V knihách starých píše se Czech a to možno čísti Cech i Čech. Slovo arci „de czecha“ dokazuje, že tu na cech a nikoli na Čecha mysliti sluší. [Srov. J. B. Podstránecký, Jména místní v Hoře Kutné a v okolí. V Praze 1887, str. 10.] Že se však kostel sv. Bartoloměje zval „boemicalis“, dokazuje, že tu Češi většinou sídlili. 2) Kromě Haymana Risena uvádějí se r. 1388 mezi členy bratrstva (Neu- wirth, Mitt. Ver. f. Gesch. d. Deutschen in Böhmen XXXI., str. 335).