Strana 66
III.
Poměr kláštera k farnímu kostelu sv. Václava v Pněvicích
a filiálnímu kostelu Těla božího a sv. Panny Barbory v Kutné Hoře.
Když klášteru Sedleckému r. 1375 připojeny jsou důchody z kostelův
a kaplí kutnohorských, a když mu asi r. 1381 papež udělil právo, aby
i důchodů fary malínské mohl k potřebám svým užívati a správu duchovní
ve farnosti malínsko-kutnohorské některému z mnichův svých svěřovati,
tu zajisté v Kutné Hoře vznikala obava, aby časem řádná správa du-
chovní při hořejším kostele sv. Jakuba újmy neutrpěla a aby klášter v čas
nouze opět nesáhl na nová nadání, jež k oběma kostelům hořejšímu
i dolejšímu byla učiněna. Farář malínský sice větším dílem přebýval při
hořejším kostele sv. Jakuba, kdež také byly školy, jichž správce byl mu
podřízen; avšak přítomnost jeho v Hoře byla toliko dobrovolná a na vůli
opata sedleckého závisející. Kdyby bylo došlo k nějakým třenicím mezi
Horníky a klášterem, mnich, který zastával úřad faráře, mohl každou
chvíli přestěhovati se do Malína, a správa duchovní v tak velké obci, jakou
tehdy byla Kutná Hora, mohla přijíti do velkého nepořádku. Kromě
toho následkem postupu dolování v okolí Kutné Hory stávala se hoření
část města, zejména předměstí Na cechu zvané, lidnatější a výstavnější,
a obyvatelé její nepatřili k farnosti malínské, nýbrž od dávných časů
k farnímu kostelu sv. Václava ve vsi Pněvicích.1)
1) O Pněvicích zachovala se nejstarší zpráva v listu krále Přemysla Otakara
daném v Praze 11. listopadu 1274, kterým král „omnia bona ad ecclesiam Pragensem
spectancia, scilicet Pnowicz cum aliis villis in provincia Chazlaviensi sitis“ eximoval
z pravomoci soudních úředníků krajských a podřídil soudní moci úředníků pražských
(Emler, Regesta II., č. 909). Napotom čte se zpráva o faráři a tedy kostelu pněvickém
(plebanus ville Pnyewicz, que est circa Montes sita) k r. 1338 v kronice Františka
Pražského (FRB. IV., str. 426, též str. 490). Roku 1347 nabyl arcibiskup Arnošt
z Pardubic od Sezemy z Rožmitálu polovice hradu a města Rožmitála (ad mensam
archiepiscopalem Pragensem) a v narovnání s bratry z Rožmitála r. 1349 učiněném
uznáno, že arcibiskupu patří též „medium ortum in villa Pnyewicz“ (orig. v kapitol-
ním archivu pražském). Dle register desátků papežských odvedla v dekanátu čá-
slavském fara pněvická (Pnyewicz) r. 1352, 1367 a 1369 desátku 72 gr., r. 1384 a 1385
1 kopu 12 gr., r. 1399 2 kopy 24 gr. a r. 1405 1 kopu 12 gr.; kdežto fara malínská
s kostely horskými (Malyna cum Montibus Chutnis) r. 1352 odvedla 8 kop 40 gr.,
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142