Strana 63
63
Před válkami husitskými bylo tudy při kostelích kutnohorských
hořejším a dolejším celkem devět kaplanství zřízeno, z nichž jedno obsazo-
vali konšelé městští, tři konšelé mincířští a pregéřští a pět jednotliví měšťané
horští. Obročí tato církevní skoro vesměs byla nově zřízena na místě obročí
starších, jichž důchodů klášter Sedlecký od r. 1375 k svým potřebám
užíval. Kromě těchto dvou kostelů připomíná se ještě v Hoře královská
kaple na Vlašském dvoře, ku které právo praesentační král vykonával,60)
kostel sv. Bartoloměje, jenž asi byl spojen se špitálem městským a k němuž
právo patronátní opatu sedleckému příslušelo,61) a pak kostel dolejší
sv. Jana, kaple sv. Jiří na trhu dřevním, kostel Všech svatých v Staré
Kutné Hoře, kaple Marie Magdaleny na Špicberku a sv. Vavřince na
Kaňku, kteréž všechny k farnímu kostelu v Malíně podle listu z r. 1369
příslušely.62) Z vůkolních kostelů, jež zajisté potřebám lidu horního také
sloužily, stávaly v té době kromě zmíněného farního kostela sv. Štěpána
v Malíně a kostelů kláštera Sedleckého, velkého to chrámu Nanebevzetí
Panny Marie, kostela sv. Filipa a Jakuba a kaple Všech svatých, zejména
kostel Panny Marie v Gruntech (ecclesia in Valle sancte Marie prope Montes,
ecclesia parrochialis sancte Marie in Grunth alias in Libeznicz), farni
kostel sv. Václava v Pněvicích a chrám Těla božího a sv. Panny Barbory,
kterýmžto dvěma poslednějším kostelům třeba zvláštní pozornost vě-
novati.63)
jmenuje se „plebanus in Nemotis“, nejspíše oltářník sv. Václava; ačkoliv 1. 1407
jmenuje se ještě Mikuláš Flaška, „altarista ecclesie inferioris“ (orig. v státním ar-
chivu drážďanském č. 3105).
60) Roku 1389 po resignaci Rehoře z Reichenšteina dosazen „ad altare capelle
site in curia monete civitatis in Montibus“ též ,in curia monetariorum" k praesentaci
krále Václava IV. Kašpar ze Sušice ze kaplana, a r. 1407 a 1412 jmenuje se Řehoř
farář v Kostelci (r. 1412 v Starém Kolíně) „prepositus capelle regie in Montibus
Chutnis“ (Lib. confirm. IV., str. 215, V., str. 240 a VI., str. 222, též lib. erect. IX.,
str. N 3). Král Václav IV. svěřil r. 1400 zpovědníku svému biskupu Mikulášovi
z Nazaretu dozor nad kaplemi královskými, mezi nimiž se i kutnohorská uvádí.
(Pelzel, K. Wenceslaus II., str. 434). Podle orig. listiny v archivu zemském z 15. listo-
padu 1409 byl kaplanem jejím Mikuláš Janův z Prahy: Facta est composicio inter
magistros collegii Karoli ex una et dominum Nicolaum Johannis de Praga, capellanum
et cantorem capelle regie in Montibus Chutnis, presbyterum de judicatu et bonis
ville in Draholczicz parte ex altera vacante seu vacantibus per mortem bone memorie
Jaxonis et Margarethe sororis germane eiusdem Jaxonis, possessorum verorum
eiusdem judicatus ... Dle Rehákovy Hory Kutné str. 142 zvala se tato kaple sv. Ladi-
slava a Václava. [Srov. Kurka, Archidiakonáty str. 136.]
61) Roku 1415 po resignaci oltářníka Jana dosazen Jan, dosud farář v Boru,
„ad altare sti. Bartholomei in ecclesia sti. Bartholomei in Montibus Chutpis.“ (Lib.
confirm. VII., str. 158.) — Srov. Řehák, Hora Kutná, str. 134. [Kurka, Archidia-
konáty, str. 136, kde uvádí ještěšpitální kapli sv. Ducha před branou Čáslavskou.]
(2) Jmenují se v listu papeže Urbana V. arcibiskupu Janovi Očkovi z Vla-
šimě. Viz přílohu VI.
3) Už r. 1305 uvádí se „stollo juxta vallem ecclesie beate Marie Virginis
(Emler, Regesta II., č. 2773). R. 1373 Václav farář v Gruntech pronajal kostel za
20 kop ročního platu Petrovi knězi z Litoměřic a r. 1374 jmenuje se místofarář Dětřich.
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142