z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
- s. 39: … minus 18 gr. supplere juxta antiquam solutionem. 1399. Malina cum Montibus Chutnis 4 sex. dedit, tenetur 11 sex. 44 gr. 1405. Malina…
- s. 54: … r. 1395 „religiosus vir frater Johannes, plebanus superioris ecclesie in Montibus Chutnis, professus monasterri Czedlicensis 55 nástupce papeže Urbana VI. v Římě,…
- s. 58: … oltáři „in ecclesia filiali in Namoth ecclesie matricis superioris in Montibus Chutnis,“ též o „ecclesia in Nemoth“ a „in Nemotis“; r. 1408…
- s. 59: … doby faráři malínští zvou se často faráři kutnohorskými (plebani in Montibus Chutnis) a že vedle nich připomínají se časem místofaráři (vice- plebani),…
- s. 60: … 1357 zakladatelé Hermanus et Vincentius fratres dicti Bawarii, cives in Montibus Chutnis, r. 1363 Frenclin a Vincenc bratří Bavorové, r. 1394, 1399,…
- s. 62: … jeden oltářník (pro unius presbyteri capellani in ecclesia parrochiali in Montibus Chutnis institucione). Generální vikářové učinivše z nadání toho trvalé církevní obročí…
- s. 63: … Kostelci (r. 1412 v Starém Kolíně) „prepositus capelle regie in Montibus Chutnis“ (Lib. confirm. IV., str. 215, V., str. 240 a VI.,…
- s. 63: … Nicolaum Johannis de Praga, capellanum et cantorem capelle regie in Montibus Chutnis, presbyterum de judicatu et bonis ville in Draholczicz parte ex…
- s. 66: … 12 gr.; kdežto fara malínská s kostely horskými (Malyna cum Montibus Chutnis) r. 1352 odvedla 8 kop 40 gr., 67 Ves tato…
- s. 69: … m. str. 308. 8) R.1388 mluví se o „cives de Montibus Chutnis fraternitatis Corporis Christi," r. 1396 o ,magistri czechae fraternitatis in…
- s. 73: … altarista altaris Omnium apostolorum in ecclesia Corpori Christi dedicata in Montibus Chutnis“ dal sobě zhoto- viti výpis odkazu tety své Kateřiny Hagerové…
- s. 75: … aneb „superior ecclesia Corporis Christi“ aneb „nova ecclesia parochialis in Montibus Chutnis“; r. 1411 „ecclesia nova de novo in honore Corporis Christi…
- s. 77: … Wenceslai Kauffmann, Urbani Polner et Jacobi, notarii monete, civium in Montibus Chutnis.“ (Lib. confirm. VI., str. 15, 104 a 164.) Farář tento…
- s. 78: … Thome apostoli et Eligii confessoris in nova ecclesia parochiali in Montibus Chutnis). Měšťané horští Ondřej Polner a Konrád Náz, koupivše roční úrok…
- s. 84: … převor, Jan podpřevor, Petr, farář na Horách Kutných (plebanus in Montibus Chutnis), Mikuláš fortnéř, Konrád správce sklepa (cellerarius) a Prokop hofmistr (magister…
- s. 85: … lapidis secus novam capellam Corporis Christi et beate Barbare in Montibus Chutnis impositi solo seu terre ad distinguendum et designandum metas et…
- s. 88: … jmenuje se v listině této „ecclesia nova sancte Barbare in Montibus Chutnis“ a odpustky dávají se: „omnibus Christi fidelibus vere penitentibus, confessis…
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana 62
62
Při dolejším kostele Matky boží Na náměti57) byla toliko dvě kaplanství,
a to: 1. při kapli a oltáři sv. Václava (capella et altare sti. Venceslai inferioris
ecclesiae). Měšťan kutnohorský Dětřich řečený Fuhrman odkázal asi r. 1373
roční úrok 12 kop na dvou dvorech ve klášterní vsi Církvici pojištěný a vdova
Anna Weynrychová přidala k tomu ještě roční úrok 6 kop, aby z něho vy-
držován byl jeden oltářník (pro unius presbyteri capellani in ecclesia
parrochiali in Montibus Chutnis institucione). Generální vikářové učinivše
z nadání toho trvalé církevní obročí ustanovili r. 1381, že kaplan, jenž ho
bude užívati, má čísti v týdnu dvě mše, jednu v kapli sv. Václava a druhou
v špitálu městském. Poněvadž dle všeho obec horská vystavěla dolejší
kostel i tuto kapli, činili konšelé horští nárok na správu tohoto obročí
a také vybírali úroky roční oltáři přikázané, kdežto oltářník od správců
nadání Fuhrmanova praesentovaný kněz Jan z Jihlavy činil nárok i na
ostatní důchody tohoto oltáře, zejména na užívání domu oltáři odkázaného.
Rozepře odtud vzniklá dostala se až před stolici papežskou; avšak r. 1388
farář hořejšího kostela Ondřej Wilman, písař městský Jindřich z Rožmitálu
a mistr Matyáš, správce škol, jménem obce horské učinili s kaplanem Janem
narovnání v té příčině prostředkováním Donalda, opata kláštera škotského
ve Vídni, a to takové, že konšelům horským přiznáno je knězem Janem
právo patronátní k této kapli, když jej uznali za pravého kaplana a za-
vázali se, že ročně budou z radnice 12 kop platiti a že za prošlá léta dají mu
náhradu 250 florenů za čisté užitky. Správa obročí ostala v rukách obce,
která také se zavázala vydati kaplanu dům, jestliže o něm dokáže, že oltář
má naň právo. Arcibiskup Jan potvrdil 26. září 1388 toto ujednání.58)
2. Při oltáři sv. apoštolů Petra a Pavla a sv. Justiny (altare ss. aposto-
lorum Petri et Pauli et s. Justine). Měšťanka horská Klára Tropperová
odkázala roční úrok 10 kop na dvoře v Paškovicích u Kolína od r. 1380
pojištěný knězi Petrovi ze Zhořelce, aby v kostele Na náměti mše četl.
Vnuk zakladatelky Jan Kauff (Kauffmann?) a kněz Petr ze Zhořelce vy-
mohli r. 1407, že věnování to jako trvalé obročí církevní je zřízeno a že
Kauffovi společně s některými jinými měšťany, kteří nejspíše na stavbu
kostela přispěli, a jich dědicům přiznáno je právo patronátní k tomuto
oltáři.59)
57) [Srv. Kurka, Archidiakonáty, str. 135.]
58) Lib. erect. II., str. 181 a III., str. 312. Před tím r. 1382 o důchody této
kaple vznikl spor mezi Fridušem, horníkem z Hory Kutné, a knězem Janem, jenž se
dovolával jakéhos práva k té kapli. (Tadra, Acta judiciaria II., str. 163 a 166.)
Roku 1413 Jan z Jihlavy resignoval na kaplanství to a na místě jeho dosazen
Jakub, druhdy farář v Hněvkovicích (Libri conf. VII., str. 86.)
59) Lib. erect. VII., str. 141, srov. též V., str. 584. Po Petru ze Zhořelce do-
sazeni za oltářníky: r. 1407 utriusque juris doctor Jan Naz, r. 1408 Ondřej Matoušův
a po resignaci Václava faráře kroměřížského r. 1415 Petr de Gotschaw z vratislavské
diecese. Právo praesentační vykonávali r. 1407 a 1408 Jan Kauff a kněz Petr ze
Zhořelce s Ondřejem Polnerem a Václavem Schikem a r. 1415 Ondřej Polner, Václav
Friduš a Václav Schik (Lib. confirm. VI., str. 225 a 244, VII., str. 148). Exekutorem