60 (druhdy též sv. Martina a Benedikta, altare sti. Egidii et Procopii, r. 1357 altare sti. Martini, Procopii, Benedicti et Egidii), jejž Heřman a Čeněk bratří Bavorové, měšťané horští před r. 1357 zřídili, vyhradivše sobě a svým dědicům právo patronátní k němu.51) 3. Oltář Panny Marie v kapli Ruthardově (altare S. Marie virginis situm in capella Ruthardi), založený některým členem rodu ruthardovského zajisté v první polovici 14. století. Když důchody jeho přikázány jsou klášteru Sedleckému, obnovil toto obročí oltářní horník a měšťan Kunrád či Kunklin Ruthard, věnovav mu roční úrok 10 kop na dvou dvorech ve vsi Kluky (in villa Clux) pojištěný a vyhradiv sobě i svým dědicům právo patronátní.52) Kapli Ruthardově říkalo se tuším v 15. století kaple havířská. 4. Kaple a oltář sv. Panny a Všech svatých (capella et altare sanctae Virginis et Omnium sanctorum). Arcibiskup Jan 12. července 1370 potvrzuje nadání učiněné knězem Jindřichem z Tokčavy společně s konšely mincířskými a pregéřskými povýšil tento oltář se svolením místofaráře Matouše na trvalé obročí cír- kevní, když byli konšelé mincířští a pregéřští přispěli k obnovení jeho, koupivše k němu roční úrok 12 kop na dvoře Šintlochu u Čáslavě pojištěný a vyhradivše sobě k němu právo patronátní.53) 5. Oltář sv. Maří Magdaleny Konráda Náze Petr z Domažlic, a to „ad altare seu perpetuum beneficium eccle- siasticum in ecclesia parrochiali superiori in Montibus“ (lib. confirm. VI., str. 31.). Zmíněný v listině Nicolaus Puch bude asi totožná osobnost s horníkem Mikulášem Puschem, jenž r. 1323 koupil od Frenclina Rutharda úrok na lázni v Kutné Hoře, brzo na to měl spor s klášterem Sedleckým o podíl na dolech stříbrných a r. 1330 byl už mrtev. (Emler, Reg. III., č. 853, 1716 a 1870.) 51) Po smrti faráře Jana dosazen k oltáři tomu r. 1357 ,Henricus presbiter Bromchonis“ a napotom jmenují se oltářníci: r. 1363 Bartoloměj kněz ze Svídnice, r. 1388 Mikuláš z Mýta (altarista sancti Martini in Majori ecclesia), r. 1394 Mikuláš z Berouna, r. 1399 Bernhard druhdy kanovník karlštejnský, r. 1403 mistr Pavel, druhdy farář v Chuchli, [který 1. dubna 1406 před konsistoří učinil smlouvu s Petrem panošem z Nebovid o úrok 6 kop ze dvoru v Nebovidech k oltáři svému, že po vy- hoření dvoru uveden byl v náhradu úroku v louky a lesy k němu náležité a mohl jich užívati do té doby, až by bylo možno ze dvoru úrok zase platiti. (Acta judi- ciaria V., str. 94).] a r. 1407 Václav z Pelhřimova. Patroni oltáře toho jmenují se: r. 1357 zakladatelé Hermanus et Vincentius fratres dicti Bawarii, cives in Montibus Chutnis, r. 1363 Frenclin a Vincenc bratří Bavorové, r. 1394, 1399, 1403 a 1407 měšťan Bernhard Gruber (Lib. conf. I., 1, str. 57, I. 2, str. 6, V., str. 202, VI., str. 3, 104 a 197, Lib. erect. III., str. 312.) — R. 1406 vladyka Petr z Nebovid odkázal k oltáři tomu úrok roční 6 kop. (Lib. erect. XIII., f. O 8.) 52) Oltářníci: r. 1397 Mikuláš Schenherr a r. 1398 Boreš, druhdy farář v Gruntech (Lib erect. IV., str. 465 a Lib. conf. V., str. 284 a 308, srov. též Tomek Reg. decim. papal., str. 56.) — Zakladatel „Chunzlinus Ruthardi“ přichází r. 1363 jakožto „civis et magister montis et fovee Asinus“ a z r. 1364 je o něm zpráva, že koupil hrad Ma- lešov (Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II., str. 495 a Archiv čes. II., str. 470.) 53) Lib. erect., I., str. 77. [Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II., str. 630 č. 437.] Oltářníci neb kaplané při něm byli: r. 1370 Jindřich z Tokčavy, r. 1371 Prokop Glacer z Kutné Hory, r. 1401 Václav, syn měštana horského Václava Glacera, a r. 1403 Ludvík druhdy farář v Bohdanči. R. 1370 praví se o obročí tom,