z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
- s. 39: … minus 18 gr. supplere juxta antiquam solutionem. 1399. Malina cum Montibus Chutnis 4 sex. dedit, tenetur 11 sex. 44 gr. 1405. Malina…
- s. 54: … r. 1395 „religiosus vir frater Johannes, plebanus superioris ecclesie in Montibus Chutnis, professus monasterri Czedlicensis 55 nástupce papeže Urbana VI. v Římě,…
- s. 58: … oltáři „in ecclesia filiali in Namoth ecclesie matricis superioris in Montibus Chutnis,“ též o „ecclesia in Nemoth“ a „in Nemotis“; r. 1408…
- s. 59: … doby faráři malínští zvou se často faráři kutnohorskými (plebani in Montibus Chutnis) a že vedle nich připomínají se časem místofaráři (vice- plebani),…
- s. 60: … 1357 zakladatelé Hermanus et Vincentius fratres dicti Bawarii, cives in Montibus Chutnis, r. 1363 Frenclin a Vincenc bratří Bavorové, r. 1394, 1399,…
- s. 62: … jeden oltářník (pro unius presbyteri capellani in ecclesia parrochiali in Montibus Chutnis institucione). Generální vikářové učinivše z nadání toho trvalé církevní obročí…
- s. 63: … Kostelci (r. 1412 v Starém Kolíně) „prepositus capelle regie in Montibus Chutnis“ (Lib. confirm. IV., str. 215, V., str. 240 a VI.,…
- s. 63: … Nicolaum Johannis de Praga, capellanum et cantorem capelle regie in Montibus Chutnis, presbyterum de judicatu et bonis ville in Draholczicz parte ex…
- s. 66: … 12 gr.; kdežto fara malínská s kostely horskými (Malyna cum Montibus Chutnis) r. 1352 odvedla 8 kop 40 gr., 67 Ves tato…
- s. 69: … m. str. 308. 8) R.1388 mluví se o „cives de Montibus Chutnis fraternitatis Corporis Christi," r. 1396 o ,magistri czechae fraternitatis in…
- s. 73: … altarista altaris Omnium apostolorum in ecclesia Corpori Christi dedicata in Montibus Chutnis“ dal sobě zhoto- viti výpis odkazu tety své Kateřiny Hagerové…
- s. 75: … aneb „superior ecclesia Corporis Christi“ aneb „nova ecclesia parochialis in Montibus Chutnis“; r. 1411 „ecclesia nova de novo in honore Corporis Christi…
- s. 77: … Wenceslai Kauffmann, Urbani Polner et Jacobi, notarii monete, civium in Montibus Chutnis.“ (Lib. confirm. VI., str. 15, 104 a 164.) Farář tento…
- s. 78: … Thome apostoli et Eligii confessoris in nova ecclesia parochiali in Montibus Chutnis). Měšťané horští Ondřej Polner a Konrád Náz, koupivše roční úrok…
- s. 84: … převor, Jan podpřevor, Petr, farář na Horách Kutných (plebanus in Montibus Chutnis), Mikuláš fortnéř, Konrád správce sklepa (cellerarius) a Prokop hofmistr (magister…
- s. 85: … lapidis secus novam capellam Corporis Christi et beate Barbare in Montibus Chutnis impositi solo seu terre ad distinguendum et designandum metas et…
- s. 88: … jmenuje se v listině této „ecclesia nova sancte Barbare in Montibus Chutnis“ a odpustky dávají se: „omnibus Christi fidelibus vere penitentibus, confessis…
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana 39
39
výsad řádu cistercienského má státi přímo pod stolicí papežskou, neuznával
církevní moci biskupův a arcibiskupův pražských nad sebou, jimž se také
zdráhal platiti desátek papežský, chtěje přímo se stolicí papežskou dohodo-
vati se o obnosu, který by všechny kláštery řehole cistercienské v Čechách
společně na místě žádaného desátku papežského odváděly.97)
Vážnou hmotnou stránku měla pro klášter konečně nadání, kterými
přiznána mu byla práva patronátní nad kostely, špitály a školami netoliko
v osadách na zboží klášterském založených, nýbrž i v několika městech
v Čechách a na Moravě. Nadání ta osvětlují nám zejména poměr kláštera
ke Kutné Hoře, jež na pozemcích jeho větším dílem povstala. Král Jan
na žádost opata Fridricha v dubnu 1325 udělil klášteru Sedleckému právo
patronátní k farním kostelům v Kouřimi, Čáslavi, Kolíně a Hradci Králové,
na Moravě pak v Jamnici a Jaroměřicích s tím doložením, že může důchody
těchto kostelův užíti též k vlastní potřebě. Biskup olomúcký Konrád dav
k tomu r. 1326 svolení, pokud se Jamnice a Jaroměřic týkalo, ustanovil,
že má klášteru připadnouti polovice důchodů kostelních z obou měst;
avšak nástupce jeho biskup Jan VII. byl nucen r. 1341 žádati papeže,
aby klášteru Sedleckému aspoň důchody z kostela jamnického potvrdil
vzhledem k chudobě jeho, když klášter práva patronátního ke kostelu
jaroměřickému ve prospěch pána tamějšího Reimunda z Lichtenburka
domus domini regis in Maiori civitate pragensi,“ ač-li chce velkých škod se uvarovati.
(Loserth, Mitteilungen des Ver. f. Gesch. Deutsch. XXII., str. 98.) [Srov. Č. Klier,
Stručný nástin bernictví král. Čes. v dobách před válkami husitskými v Č. Č. M.
1902, str. 213. Král Václav dal r. 1404 M. Albíkovi, doktoru lékařství, licenciatovi
kanonického práva, svobodých umění mistru, nejv. fyzikovi, 150 kop platu roč. na
král. berni kláštera Sedleckého, a to za týdenní plat 3 kop, který mu byl ukázán na
urboře kutnohorské. (Sedláček, Zbytky register str. 83, č. 577.)]
97) Emler, Regesta III., č. 153. V Tomkových Registra decimarum papalium,
str. 54 čte se při dekanátu čáslavském: „1352. Mons Chuttnis. Dominus abbas de
capellis filiabus solvit 8 sex., recepimus cum protestatione. Tenetur 10 sex. minus
18 gr. supplere juxta antiquam solutionem. 1399. Malina cum Montibus Chutnis
4 sex. dedit, tenetur 11 sex. 44 gr. 1405. Malina 2 sex." — Papež Urban VI. bullou
danou v Římě 2. října 1381 výslovně uznal: „quod ordo Cisterciensis cum ejus mona-
steriis, membris et locis ac personis degentibus in eisdem ab omni jurisdiccione, dominio
et potestate quorumlibet ordinariorum judicum tam pro specialia sedis apostolice
privilegia, quibus non est in aliquo derogatum, quam eciam de antiqua et approbata
ac hactenus pacifice observata consvetudine sit prorsus exemptus et apostolice sedi
immediate subjectus“ a že arcibiskup pražský tudy nemá na soudě svém duchovním
žaloby na kláštery této řehole rozhodovati aneb jakoukoli jurisdikci nad nimi vy-
konávati. (Brandl, Codex Moraviae XI., str. 205. [Grillenberger, Kleinere Quellen
u. Forschungen zur Gesch. des Cistercienser-Ordens II. v Studien u. Mitteil. aus dem
Benedictiner- u. Cistercienser-Orden XIII., 1892, str. 85, regest v Mon. Vatic. V.,
1, 57].) Cisterciáci byli také bullami papeže Bonifáce IV., danou v Lyoně 25. září 1250,
a papeže Alexandra IV., danou v Lateráně 10. ledna 1261, osvobozeni z pravomoci
biskupské a z povinnosti platiti peněžité dávky prelátům a legátům (Codex Silesiae
X., str. 12 a 17). [Srv. Krofta, Kurie a církevní správa zemí českých v době před-
husitské v Č. Č. H. XIV., 1908, str. 18. VI., Papežský desátek a jiné platy odváděné
kurii, zvl. str. 283.]