35 mu zaslati, 82) a ačkoli o účastenství opatově na událostech v Kostnici není zpráv,83) přece dá se souditi, že okolnost tato, jakož i napotomní pronásle- dování husitů v Kutné Hoře nemálo přispěly k nepřátelství českého lidu proti klášteru Sedleckému. Klášter sám, jak známo, po vzdání města Kutné Hory 24. dubna 1421 Pražanům byl vypálen, a mniši, kteří se útěkem nebyli zachránili, jsou pobiti. Statky klášterní rozchváceny jsou nyní asi vesměs přívrženci strany husitské.84) Císař Zikmund sice v Norimberce vydal 23. srpna 1422 Jakubovi, opatu kláštera Sedleckého list, v kterém 82) Dle formuláře chovaného v měst. knihovně vratislavské sign. IV., Q. 87 na 1. 205 násl. Loserth v Mitt. d. Vereines f. Gesch. Deutsch. in Böhm. XXII., str. 94 až 96. [Klášteru v Pohledu 30. května 1417 odpustil general. opat Jan skrze opata sedleckého příspěvek 6 zl. k sbírce 6000 zl. na vydání pro koncil kostnický usta- novený (Schubert, Urk.-Regesten aus den Archiven der aufgehob. Klöster str. 147, č. 1134).] 83) [Winter, Die Cistercienser III., str. 105 praví, že vedle kartusianů zvláště cisterciáci působili v Kostnici k odsouzení Husovu. O smýšlení mnichů sedleckých svědčí i ochota, s kterou přijali mnichy kartouzské z Prahy vypuzené, když se k nim utekli. Kartuziáni psali asi 21. října 1419 do Norimberka, že se 22. srpna dostali přes Kolín do Sedlce, kdež opat, převor a ostatní mniši radostně je přijali „alacriter nobis occurrerunt, compassione pia atque cum gaudio reverenter nos susceperunt ac humiliter et devote deduxerunt nos ad ecclesiam, inde ad refeccionem diligenter praeparatam et demum ad cellas decenter provisas et dispositas, assignantes nobis specialem pro divino officio conventualiter peragendo capellam bene competentem extra ecclesiam prope nostras habitaciones, et in ecclesia pro missis privatis hone- stissima deputaverunt in capellis altaria, cuncta nobis necessaria pro divino officio diligentissime ministrantes huc usque. Et de victualibus habundantissime nobis providerunt per plures septimanas, donec dominus rex commisit nobis de suis pe- cuniis debere neces aria ministrari. (Palacký, U. B. zur Gesch. des Hussitenkrieges I., str. 7. Srov. jiné psaní mnichů kartouzských z kláštera Sedleckého ze 7. ledna 1420 tamtéž, str. 13.)] 84) Snopek, Memorabilia, rkp. orlický str. 44 [rkp. pardubický str. 45] praví, že „de desolatione monasterii pauca extant domestica memorabilia,“ ale z jiných spisovatelů je dosti o tom známo, a zejména že „eadem tempestate et anno... religiosi interempti sunt adeo, ut ex tanto numero professorum, quos quingentos fuisse traditur, praeter fratres Joannem et Wenceslaum, qui ad monasterium Victo- riense, et Jacobum abbatem, qui ad caesarem Sigismundum pervenerant, paucissimos alios evasisse constat. Qui imperator et rex Boemiae monasterii pleraque in neces- sitate nervi pro bello adversus Hussitas gerendo destitutus, iis, qui sibi adhaeserant, bona impignoravit, et reliqua omnia sectarii inter se diripuerunt, ut nihil, neque busta et rudera loci seu monasterii abbati in possessione remanserint. Hinc abbas in exilio vitam agens, eam in alieno aerumnis et miseriis finivit.“ Dle Kapihorské ho Historie kl. Sedleckého str. 42 z klenotů kostelních „něco do Jihlavy a něco do Klosterneyburku před tím vyvezeno a tam zachováno bylo.“ Srov. Palacký, Dějiny národu českého III., 2, str. 76 a Tomek, Dějepis m. Prahy IV., str. 147. Opatský dům čp. 447 v Starém městě pražském zabrala r. 1424 obec a prodala jej za 50 kop Alšovi z Kvasnice (Tomek, Základy I., str. 34). [Beyer, Cistercienser-Stift u. Kloster Alt-Zelle, str. 168 a 666 má zprávu, že mniši sedlečtí uprchli do kláštera Starocel- ského a opat Jakub prodal mu r. 1426 kříž perlami vyšívaný z mešního roucha s jinými klenoty za 240 zl. rýn., při čemž si vypůjčil ještě 60 zl., aby mohl zaplatiti dluh Fridušovi Reinswerkovi z Kutné Hory].