III. Poměr kláštera k farnímu kostelu sv. Václava v Pněvicích a filiálnímu kostelu Těla božího a sv. Panny Barbory v Kutné Hoře. Když klášteru Sedleckému r. 1375 připojeny jsou důchody z kostelův a kaplí kutnohorských, a když mu asi r. 1381 papež udělil právo, aby i důchodů fary malínské mohl k potřebám svým užívati a správu duchovní ve farnosti malínsko-kutnohorské některému z mnichův svých svěřovati, tu zajisté v Kutné Hoře vznikala obava, aby časem řádná správa du- chovní při hořejším kostele sv. Jakuba újmy neutrpěla a aby klášter v čas nouze opět nesáhl na nová nadání, jež k oběma kostelům hořejšímu i dolejšímu byla učiněna. Farář malínský sice větším dílem přebýval při hořejším kostele sv. Jakuba, kdež také byly školy, jichž správce byl mu podřízen; avšak přítomnost jeho v Hoře byla toliko dobrovolná a na vůli opata sedleckého závisející. Kdyby bylo došlo k nějakým třenicím mezi Horníky a klášterem, mnich, který zastával úřad faráře, mohl každou chvíli přestěhovati se do Malína, a správa duchovní v tak velké obci, jakou tehdy byla Kutná Hora, mohla přijíti do velkého nepořádku. Kromě toho následkem postupu dolování v okolí Kutné Hory stávala se hoření část města, zejména předměstí Na cechu zvané, lidnatější a výstavnější, a obyvatelé její nepatřili k farnosti malínské, nýbrž od dávných časů k farnímu kostelu sv. Václava ve vsi Pněvicích.1) 1) O Pněvicích zachovala se nejstarší zpráva v listu krále Přemysla Otakara daném v Praze 11. listopadu 1274, kterým král „omnia bona ad ecclesiam Pragensem spectancia, scilicet Pnowicz cum aliis villis in provincia Chazlaviensi sitis“ eximoval z pravomoci soudních úředníků krajských a podřídil soudní moci úředníků pražských (Emler, Regesta II., č. 909). Napotom čte se zpráva o faráři a tedy kostelu pněvickém (plebanus ville Pnyewicz, que est circa Montes sita) k r. 1338 v kronice Františka Pražského (FRB. IV., str. 426, též str. 490). Roku 1347 nabyl arcibiskup Arnošt z Pardubic od Sezemy z Rožmitálu polovice hradu a města Rožmitála (ad mensam archiepiscopalem Pragensem) a v narovnání s bratry z Rožmitála r. 1349 učiněném uznáno, že arcibiskupu patří též „medium ortum in villa Pnyewicz“ (orig. v kapitol- ním archivu pražském). Dle register desátků papežských odvedla v dekanátu čá- slavském fara pněvická (Pnyewicz) r. 1352, 1367 a 1369 desátku 72 gr., r. 1384 a 1385 1 kopu 12 gr., r. 1399 2 kopy 24 gr. a r. 1405 1 kopu 12 gr.; kdežto fara malínská s kostely horskými (Malyna cum Montibus Chutnis) r. 1352 odvedla 8 kop 40 gr.,