38 Kutné Hory a jiných měst držíce nemovitosti klášterní pod úrok, chtěli svobodně s nimi nakládati a v příčině jich na vlastním toliko soudě městském odpovídati, rozhodl císař Karel IV. jich spory s klášterem listem daným v Nyře 7. prosince 1357 tím způsobem, že opětně uznal proti takovémuto porušování vrchnostenského práva kláštera. Předepsalť, že kdokoli drží dvory, statky, role, zahrady a jiné nemovitosti, nad nimiž klášteru přináleží pravomoc soudní a vrchní vlastnictví, má ve všech případech, jež se týkají těchto nemovitostí, příslušeti před soud opata neb jeho zástupce na soudě, třebas by na zboží klášterním nesídlil, a byť by i těchto nemovitostí nabyl za peníze na horách vyzískané, a rovněž vysloveno, že toliko se svo ením kláštera může takovéto nemovitosti zciziti.94) Král Václav IV., pokud známo, nepotvrdil klášteru jeho výsad a práv, toliko listem daným na Horách Kutných 31. prosince 1402 osvo- bodil jej opětně od povinnosti prokazovati pohostinství osobám duchovním a urozeným. Kromě toho klášter domáhal se asi toho, aby po příkladu kláštera Skalického byl osvobozen od placení všech berní a jiných dávek na řadu let; avšak král Václav IV. osvobodil jej i poddané jeho toliko ještě od povinnosti dávati úředníkům a jiným lidem vyššího stavu stravu a pla- titi jim jiné útraty.95) Kdežto klášter hájil sobě v dřívějších časech vše- možně immunitu z veřejných břemen a berně asi platil, když k nim stav duchovní dal na sněmě neb sjezdě svolení, r. 1407 vydal králi Václavu IV. zápis, že je povinen ze svých statků platiti 240 kop gr. pr. summy berně královské ve dvou lhůtách ročních.96) Podobně dovolávaje se toho, že dle abbati et conventui dicti monasterii jure debentur.“ (Orig. v archivu orlickém č. 51, 53 a 55. [Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II., str. 515, Reg. Imp. VIII., č. 2237.]. R. 1407 uvádí se na listině klášterní mezi svědky „discretus vir Johannes de Deer, Misnensis dyocesis, pro tunc judex monasterii Czedlicensis“ (orig. v archivu kapitoly pražské XXIV., č. 4.). 94) Orig. v archivu orlickém č. 59. Čelakovský, Sbírka pramenů práva městského II., str. 534, č. 366. Naproti tomu měšťané čáslavští vymohli si na králi Janu 15. dubna 1330 list, v kterém klášteru Sedleckému se nařizuje, aby měšťany, kteří od něho zboží zákupné drží, proti zápisům neutiskovali a k novým platům a dávkám nenutili (Emler, Regesta III., č. 1625. Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II., str. 263, č. 154). 95) Originál v archivu orlickém č. 95. 26) Orig. v arch. orlickém č. 108. Dle seznamu berně královské v starém právním rukopise archivu města Prahy s počátku XV. stol. uvádí se na 1. 253 [viz Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II., 900] klášter Sedlecký, že platí 240 kop gr. královské berně. Větší obnosy platily toliko kláštery Chotěšovský a Maltézský po 330 kopách, Břevnovský a Kladrubský po 300 kopách a Nepomucký po 270 kopách. Srov. též Emler, Die Bernaregister str. XI. V registrech zápisů královských z r. 1453 činí se zmínka o listu opata a kláštera Sedleckého, v němž vyznávají, že jsou dlužni králi Václavu IV. 160 kop gr. jedné summy královské (Archiv český II., str. 460), a v jednom formuláři městské knihovny ve Vratislavi sign. IV., Q. 87 na 1. 210 a za- chovalo se znění listu nejv. písaře desk zemských Mikuláše z Okoře (z 1. 1409—1417. kdy byl nejv. písařem), v kterém opata Sedleckého Jakuba napomínal, aby peníze, kterými je povinován komoře královské, složil Adamovi „notario ungelti et hospiti