55 nástupce papeže Urbana VI. v Římě, papež Bonifác IX. 22. prosince 1403 nařídil, že žádný farní kostel neb trvalé vikářství farního kostela neb jiné obročí, s kterým je duchovní správa spojena a na něž druhdy byli dosa- zováni světští duchovní, nesmí býti spravováno mnichy neb regulárními kanovníky, nýbrž toliko duchovními světskými, a že k úřadům takovým biskupové mají přikázati určité důchody, z kterých by obročníci mohli býti živi. Klášter Sedlecký dovolávaje se povolení papežem Urbanem VI. (orig. v archivu orlickém č. 89) a farář Petr z r. 1399 „Petrus plebanus superioris ecclesie in Montibus“, r. 1400 a 1401 „Petrus plebanus in Montibus Chuttnis“ (L. erect. VI., str. 109 a orig. v archivu kapitoly pražské). Když tento farář Petr byl r. 1405 zvolen za opata sedleckého, tu k presentaci jeho ustanoven za faráře mnich Jan de Reno, jenž byl druhdy mistrem špitálu klášterního; napotom r. 1409 opat Jakub sesadil jej a na jeho místo dosadil mnicha Jana Hasenerla z Německého Brodu, a když ten téhož roku zemřel, mnicha Martina řeč. Swewin; avšak ani ten neostal dlouho v úřadě faráře, neboť r. 1410 jmenuje se farářem v Kutné Hoře mnich Konrad a po jeho smrti dosazen r. 1412 za faráře mnich Augustin, jenž ostal v úřadě až do válek husitských; o něm píše Kapihorský na str. 39, že „horlivostí a v víře katolické stálostí pohnut jsa, když Táboři (r. 1419) posly své do Hory Kutny vyslali, a s nimi aby v způsobu přijímání se srovnávali, žádali, město k tomu přived, že takové bludaře zjímali, do šachet metali a kněží jejich po kopě kupujíc, životův zbavovali, a tak čisté a nepoškvrněné napomínáním upřímného a horlivého pastýře náboženství zachovali.“ [O faráři Augustinovi píše také Snopek, Memorabilia (rkp. orlický pag. 43, pardubický pag. 44:) Anno 1419 frater Augustinus, monasterii Sedleczensis professus et plebanus in Montibus Chuttnis, vir insignis literaturae et vitae exemplaris, qui zelo et constantia fidei motus, dum quidam nobilis, hussitica secta recens imbutus sacerdoti in ara sacrificanti calicem eripuisset, et foras fugiens in hospitio a plebe depraehensus facinus sacrilegum crudeli morte expiasset, et desuper Taboritae nuncios suos Cuttnam, ut cum illis de communione sub utraque tractarent, misissent, ad tantum fervorem fidei oviculas suas praedicatione sua induxit, ut turbatores et novatores istos in desolatas fossas praecipites darent et imposterum eorum prae- dicatores per unam sexagenam grossorum Pragensium emerent et simili morti ac sepulturae traderent. Unde factum, quod intra paucas septimanas ultra 600... in- telierint.] (Emler, Lib. conf. VI., str. 151, 271 a 274, a VII., str. 50 a orig. v arch. orlickém č. 101 a 102.) Tento mnich a farář horský Augustin zanechal rukop. univers. knihovny pražské sign. VIII., C. 22 zápisky, v kterých praví: „A. d. 1404 factus sum monachus in Czedlicz in die sti. Francisci et feci professionem in die Annuncciacionis a. 1405 ; [quo anno] in vigilia sti. Johannis Baptiste dominus Johannes Czaslaw diem claudit extremum, sub quo professus sum, et eligitur do- minus Petrus in abbatem die sti. Procopii. A. d. 1409 in crastino Ascensionis domini d. Petrus abbas migrat ab hoc seculo hora XVII et eligitur venerabilis dominus Jacobus in abbatem feria secunda Pentecostes. Anno d. 1410 moritur dominus Johannes de Reno, plebanus in Montibus, in Bononia, ibidem missus. Eodem anno dominica Gaudete eligitur dominus Conradus, tunc prior, in plebanum in Montibus. A. d. 1412 idem dominus Conradus plebanus diem clausit extremum feria VI. infra conductum Pasche et factus sum successor dominica Quasimodo [geniti]. Item eodem anno dominica Ecce deus proxima post Jacobi facta est strages pergrandis in Malin, et multi Boemi per ignis voraginem et furorem gladii unacum sex sectoribus ac certis familiaribus monasterii miserabili er perierunt etc. (Otištěno chybně v Höfler, Geschichtschreiber der husitischen Bewegung in Böhmen II., str. 66.) [Srv. Kurka, Archidiakonáty str. 131.]