z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
- s. 1: … Pardubitz, str. 171). Z nich má význam Rozprava I. tř.: Klášter Sedlecký, jeho statky a práva. 1 2 dob měli v klášteře…
- s. 17: … et conversos 200 fuisse, antiqua docent monumenta. Rozprava I. tř.: Klášter Sedlecký, jeho statky a práva. 2 18 dílem Němci, Durynkové a…
- s. 55: … přikázati určité důchody, z kterých by obročníci mohli býti živi. Klášter Sedlecký dovolávaje se povolení papežem Urbanem VI. (orig. v archivu orlickém…
- s. 81: … zasazovati a že se jeho právu kvalt a násilí 81 Klášter Sedlecký zřídil [za spolupůsobení arcibiskupa Jana z Jen- štejna, Václava, biskupa…
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana 17
17
s konventem mnichů9) spravovali záležitosti klášterní. Zástupcem jich
byl převor, jenž též býval knězem, některý z mnichů byl podpřevorem,
jiný komorníkem (camerarius, magister curiae), jenž obstarával hospo-
dářské a peněžní záležitosti kláštera, jiný byl pokladníkem (bursarius),
jiný vrátným (portarius), fortnéřem či klíčníkem, jiný (cellerarius) pečoval
o sklep, jiný (cantor, custos) o kůr a biblioteku, jiný byl správcem špitálu
klášterního (magister infirmorum, infirmarius), vladařem nemocných, jiný
(magister hospitum, hospitalarius) spravoval dům hostinský (domus
hospitum), v kterémž klášter králům i jiným vznešenějším osobnostem
pohostinství dopřával, jiný byl zakřišťan, a ti zovou se starší sboru (se-
niores). Z „vousatých“ neb černých laických bratří neboli konveršův
měli jedni na péči dvorce (grangia), polnosti, pastviny a stáda (bubulci,
subulci), lesy, zahrady, vinice, rybníky, mlýny, lázně atd. a krajiny vzdě-
lávali, lesy mýtili, dvory zřizovali, chrámy stavěli a při nich osady zaklá-
dali; jiní provozovali při klášteře řemesla neb jiné práce majíce nad sebou
dozorce neb mistry pro jedno každé řemeslo. Jmenují se mezi nimi skalníci,
tkadlci, ševci, koželuzi, pekaři atd. a byl zajisté na př. r. 1310 mnichův
i konveršův značný počet, když se jim podařilo dle zprávy kronikáře
Petra Žitavského odraziti útok lidu horského a jiného vůkolního, jehož
množství se páčilo na 10.000 osob.10) Kdežto mniši byli s počátku větším
huslav, Valerian, Leonard, Albert, Wolfgang, Kristian (za něhož kaple sv. Ondřeje byla
vystavěna), Bartoloměj, Jindřich I., o nichž, jak dlouho živi byli neb co dobrého klá-
šteru prospěli, nic jistého věděti se nemůže. Kapihorský (str. 19 a 21) dále praví
že po Jindřichovi I. dosazen byl Heidenrych, neb Jindřich toho jména druhý, r. 1287
a po Jindřichovi II. Mikuláš I. a po něm Jindřich III., o nichž se žádné památky,
co by klášteru kdy učinili, nevyskytají. — Dle Snopkova rukopisu orlického č. 44
na 1. 17, [a dle pardubického č. 122, str. 27] po Hořislavovi nastoupil Pausanias,
druhdy převor, a pak od Godeschalca až po Wolfganga o nich nic se neví, leč že „sub
uno tamen ex his argenti minera inventa et montium cultura civitasque Cutten-
berga initium habet.“ 10. opatem byl dle něho Christianus 1250, 11. Bartholomaeus,
12. Henricus I. a 13. Heidenricus I., jenž byl r. 1270 kmotrem krále Václava II.,
založil Zbraslav a měl kmotrem Theodorica, opata Valdsasského. Po něm 14. opat
Mikuláš koupil r. 1278 les Bor. 15. Heidenricus II. byl zvolen 1280; byl r. 1290
kmotrem Václavovi III. a pravi se o něm, že proventus monasterii eximie auxit. (Viz
FRB IV., str. 19 a 256, kdež k r. 1320 se praví, že 11. července 1320 „pater d. Hey-
denricus, abbas Cedelicensis, postquam XL annis honestissime abbatizaverat, re-
gimen abbatie resignavit.“ V listinách vyskytá se až 1290, srv. Regesta II., č. 1523
a 1538, kdež jej král Václav II. zve „compater noster carissimus“. [Seznam opatů
uvádí Ledr, Dějiny obce Malína, str. 40 a Kurka, Archidiakonáty str. 171.]
*) [Mniši sedlečtí nosili bílé kukly (cumque omnes monachos albis vestitos
cucullis, ut moris est, conspiceret Guta FRB IV., 79) a Cisterciati zváni byli
„monachi grisei“ na rozdíl od černých Benediktinů a bílých Premonstrátů (FRB IV.,
str. 119).]
10) Srov. FRB IV., str. 115, 161—165 a 174, též Emler, Reg. II., č. 1265
a IV., č. 859. Mezi konversy uvádějí se tu: latomes, textores, sutores, pistores,
carpentarius, subulci, bubulci, též magister sutorum, magistri bonorum. Opat Snopek
v Memorabilia mon. Sedlicensis (rkp. arch. orlického No. 44, str. 7) píše: religiosorum
300 et conversos 200 fuisse, antiqua docent monumenta.
Rozprava I. tř.: Klášter Sedlecký, jeho statky a práva.
2