17 s konventem mnichů9) spravovali záležitosti klášterní. Zástupcem jich byl převor, jenž též býval knězem, některý z mnichů byl podpřevorem, jiný komorníkem (camerarius, magister curiae), jenž obstarával hospo- dářské a peněžní záležitosti kláštera, jiný byl pokladníkem (bursarius), jiný vrátným (portarius), fortnéřem či klíčníkem, jiný (cellerarius) pečoval o sklep, jiný (cantor, custos) o kůr a biblioteku, jiný byl správcem špitálu klášterního (magister infirmorum, infirmarius), vladařem nemocných, jiný (magister hospitum, hospitalarius) spravoval dům hostinský (domus hospitum), v kterémž klášter králům i jiným vznešenějším osobnostem pohostinství dopřával, jiný byl zakřišťan, a ti zovou se starší sboru (se- niores). Z „vousatých“ neb černých laických bratří neboli konveršův měli jedni na péči dvorce (grangia), polnosti, pastviny a stáda (bubulci, subulci), lesy, zahrady, vinice, rybníky, mlýny, lázně atd. a krajiny vzdě- lávali, lesy mýtili, dvory zřizovali, chrámy stavěli a při nich osady zaklá- dali; jiní provozovali při klášteře řemesla neb jiné práce majíce nad sebou dozorce neb mistry pro jedno každé řemeslo. Jmenují se mezi nimi skalníci, tkadlci, ševci, koželuzi, pekaři atd. a byl zajisté na př. r. 1310 mnichův i konveršův značný počet, když se jim podařilo dle zprávy kronikáře Petra Žitavského odraziti útok lidu horského a jiného vůkolního, jehož množství se páčilo na 10.000 osob.10) Kdežto mniši byli s počátku větším huslav, Valerian, Leonard, Albert, Wolfgang, Kristian (za něhož kaple sv. Ondřeje byla vystavěna), Bartoloměj, Jindřich I., o nichž, jak dlouho živi byli neb co dobrého klá- šteru prospěli, nic jistého věděti se nemůže. Kapihorský (str. 19 a 21) dále praví že po Jindřichovi I. dosazen byl Heidenrych, neb Jindřich toho jména druhý, r. 1287 a po Jindřichovi II. Mikuláš I. a po něm Jindřich III., o nichž se žádné památky, co by klášteru kdy učinili, nevyskytají. — Dle Snopkova rukopisu orlického č. 44 na 1. 17, [a dle pardubického č. 122, str. 27] po Hořislavovi nastoupil Pausanias, druhdy převor, a pak od Godeschalca až po Wolfganga o nich nic se neví, leč že „sub uno tamen ex his argenti minera inventa et montium cultura civitasque Cutten- berga initium habet.“ 10. opatem byl dle něho Christianus 1250, 11. Bartholomaeus, 12. Henricus I. a 13. Heidenricus I., jenž byl r. 1270 kmotrem krále Václava II., založil Zbraslav a měl kmotrem Theodorica, opata Valdsasského. Po něm 14. opat Mikuláš koupil r. 1278 les Bor. 15. Heidenricus II. byl zvolen 1280; byl r. 1290 kmotrem Václavovi III. a pravi se o něm, že proventus monasterii eximie auxit. (Viz FRB IV., str. 19 a 256, kdež k r. 1320 se praví, že 11. července 1320 „pater d. Hey- denricus, abbas Cedelicensis, postquam XL annis honestissime abbatizaverat, re- gimen abbatie resignavit.“ V listinách vyskytá se až 1290, srv. Regesta II., č. 1523 a 1538, kdež jej král Václav II. zve „compater noster carissimus“. [Seznam opatů uvádí Ledr, Dějiny obce Malína, str. 40 a Kurka, Archidiakonáty str. 171.] *) [Mniši sedlečtí nosili bílé kukly (cumque omnes monachos albis vestitos cucullis, ut moris est, conspiceret Guta FRB IV., 79) a Cisterciati zváni byli „monachi grisei“ na rozdíl od černých Benediktinů a bílých Premonstrátů (FRB IV., str. 119).] 10) Srov. FRB IV., str. 115, 161—165 a 174, též Emler, Reg. II., č. 1265 a IV., č. 859. Mezi konversy uvádějí se tu: latomes, textores, sutores, pistores, carpentarius, subulci, bubulci, též magister sutorum, magistri bonorum. Opat Snopek v Memorabilia mon. Sedlicensis (rkp. arch. orlického No. 44, str. 7) píše: religiosorum 300 et conversos 200 fuisse, antiqua docent monumenta. Rozprava I. tř.: Klášter Sedlecký, jeho statky a práva. 2