Strana 6
6
v tom velkou nespravedlnost, že chudý klášter Sedlecký, jenž dle berního
rejstříku měl platy toliko z půl 21 usedlých a jehož důchody prý stačily
toliko na to, aby opat jeho mohl žíti po selsku, má platiti na vychování
dorostu pro bohaté kláštery, obrátil se na visitátora řádu, opata plasského
Ondřeje záhy po svém nastoupení na úřad opatský se žádostí, aby kláštery
řehole cistercienské po příkladu řádu benediktinského platily sobě jeden
každý na své chovance v Bernardeum, a aby klášterům jeho správě svěřeným
Sedleckému a Skalickému netoliko dostávalo se ročního podílu z důchodu
solního, nýbrž aby se jim dostalo též náhrady za prošlá léta od klášterů
bohatších, které o statky své nebyly tou měrou přišly, jako kláštery jeho.
Počítal, že klášter Sedlecký od r. 1636 do 1688 přišel nejméně o 22.435
zlatých tím, že platil na Bernardeum, aniž by tam míval jediného chovance,
a žádal za náhradu této škody. Kapitola řádu r. 1688 konaná odročila
rozhodnutí o jeho žádosti, a teprve opat plasský Ondřej svolávaje 1. června
1693 kapitolu provinciální do Prahy na 8. září o. r. ustanovil, že na ní
má jednati se též o důchodu solním (de pecunia salis) a o náklad na seminář
cistercienský (de fundando seminario), vyzvav zároveň opata Snopka,
aby mu poslal 1. „Argumenta, quibus protendit certam portionem pecuniae
salis suo monasterio deberi“ a 2. „Authenticam demonstrationem abalie-
nationis bonorum, quae videlicet, quomodo et quanta bona monasterio
Sedlicensi sint abalienata."
Opat Snopek navrátiv se z Karlových Varů ihned dal se do práce
se sekretářem svým, aby objasnil a doložil požadavky, o nichž v kapitole
řádu mělo se jednati. Na základě listin archivních sepsal a 23. s pna 1693
předložil obšírný pamětní spis o tom, kterak kláštery mu svěřené Sedlecký
a Skalický utrpěly ze všech klášterů největší pohromy přišedše o všechny
statky, jichž cenu odhadoval na dva miliony zlatých, a kterak tedy mají
spravedlivý nárok na větší podíl z důchodu solního. K spisu svému při-
pojil řadu příloh, mezi jiným seznamy bývalých statků klášterních i přepisy
listin, kterými klášter statků těchto nabyl. Listiny ty pověřili mu arci-
děkan kutnohorský Augustin Zachariáš Kleca a rektor jezovitské koleje
kutnohorské Jan Kolovratský. Na to provinciální kapitola zvolila komisaře,
kteří s opatem Snopkem dlouho vyjednávali, až konečně r. 1697 přiznán
jest klášterům Sedlci a Skalici České podíl 850 kop z důchodu solního.9)
9) „Fundamentalis deductio possessionum et abalienationum bonorum mona-
steriorum Sedlicensis et Scalicensis et exinde emanans demonstratio laesionis juris
in participatione salis, porrecta a fratre Henrico, eorundem monasteriorum abbate,
ad reverendissimum et venerabile capitulum provinciale sacri ordinis Cisterciensis
Pragae in domino congregatum“ se všemi ostatními doklady v rukop. č. 40 v kní-
žecím archivu na Orlíce. Soupis bývalých statků kláštera Sedleckého, jak jej opat
Snopek učinil s poznámkami o tehdejších vlastnících a ceně těch statků, uveřejňujeme
v příloze č. II. Pokud se smlouvy solní z r. 1630 týče, proti kteréž řád cistercienský
protestoval a jež zapsána jest v deskách zemských v kvaternu trhovém třetím zlatém
1. 1630 lit. B 30 [srv. Pešina z Čechorodu Phosphorus septicornis Pragae 1673
pag. 102 sl., Weingarten, Codex Ferdinandeo-Leopoldino-Josephino-Carolinus
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142