86 stupcové kapitoly opět jeli do Kutné Hory, aby vedli rozepři s klášterem svědky a vyslechli výpověď úmluvcův;56) avšak k té došlo teprve později. [Zatím dne 18. února 1407 učinili před konsistoří pražskou Jan, farář v Kutné Hoře, a Leonard, farář pněvický, smlouvu o práva k osadním v posluhování svátostmi, jež neměla býti porušena pod pokutou 1 kopy gr., z níž by polovina připadla na stavbu kostela pražského a polovina straně smlouvu zachovavší; tím však zůstaly nevyřízeny ještě pře ostatní jejich vedené před kurií papežskou a soudem konsistoře o kapli Božího těla a sv. Barbory a několik domů při ní. Také slíbil Leonard, že bude vybízeti lidi, kteří by chtěli pohřbívati své mrtvé, aby učinili povinnost ke kostelu mateřskému a k jeho faráři, a smluvili se, že při sporu nebudou se poháněti k soudu a požadovati pokuty stanovené bez předchozího jednání přátelského.57)] Když pak ve sporech kapitoly pražské a kláštera Sedleckého noví úmluvcové jsou voleni, a to kapitolou pražskou měšťané horští Konrád Náz a Václav kupec (Kaufman) a klášterem Sedleckým měšťané horští Hanman Alder a Jakub z Rožmitálu, a nemohli se dohodnouti — jedni z měšťanů drželi s klášterem a jiní s kapitolou — požádali vrchního úmluvce opata břevnovského Diviše, aby sám výpověď učinil. Stalo se tak 2. července 1407, a výpověď jeho se týkala hlavně podílu, kterého klášter a kapitola na důchodu z hor míti mají. Kromě toho ustanoveno, že obě strany mají zůstati při svých držebnostech, že lidé poddaní neb úročníci mají úroky z nemovitostí svých platiti téže vrchnosti, které od starodávna je odváděli, a že vrchnímu úmluvci ponechává se moc, aby hranice mezi zbožím obou těch vrchností obnovil a potvrdil.53) Avšak opat Diviš počátkem r. 1408 zemřel, a následkem toho obě sporné strany zvolily sobě za vrchního úmluvce biskupa olomuckého a probošta mělnického Konráda z Vechty, který od r. 1405 zároveň byl královským podkomořím a jenž před tím měl příležitost jakožto královský minomistr na Horách Kutných dobře se obe- známiti s poměry tamějšími.**) Nově zvolený tento rozhodčí učinil 16. dubna 1410 v klášteře sv. Jakuba v Praze přátelské narovnání mezi opatem a konventem kláštera Sedleckého jakož i farářem malínským Konrádem 56) Příloha č. VIII. 57) [Tadra, Acta judiciaria V., str. 358.] 83) Originál archivu kapitoly pražské XXIII., č. 34. — Sternberg, Umrisse einer Geschichte der böhm. Bergwerke I., 2, str. 102. Ohledně zboží Sedleckého kláštera a kapitoly pražské praví se: „Demumque pronuncciamus —, quod prescripte partes et ipsarum parcium homines censuales hincinde et subditi ipsorum agris, pratis, pascuis, vineis' ortis, rubetis utantur et fruantur, prout per plura tempora retroacta usi fuerunt et fruebantur, huiusmodique homines censuales et subditi cum censibus ipsorum de eorum agris, pratis, vineis, ortis, pascuis et rubetis respectum habeant ad dominos suos temporales, in quorum fundo et dominio ipsorum agri, prati, vinee, orti et rubeti existunt constituti, prout ab antiquo censuare et respectum habere consueverunt." 30) Tomek, Dějepis m. Prahy V., str. 44, 45, 52 a 103.