z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
- s. 5: … 7) [Viz Laitl-Rulík, Památky starožitného a veleslavného kláštera Sedleckého, Na Horách Kutných 1807, Braniš, Denkwürdigkeiten des ehemaligen Cistercienser- stiftes Sedlec, Kuttenberg 1886,…
- s. 22: … Heydenrika srov. Laitl-Rulík, Památky starožit. a veleslav. kláštera Sedleckého, Na Horách Kutných 1807, Jos. Braniš, Denkwürdigkeiten des ehemaligen Cistercienser-Stiftes Sedlec, Kuttenberg 1886,…
- s. 24: … dolována. Téhož roku opat uhájil klášteru právo k lárním na Horách Kutných proti urburéřům. Král Václav II. daroval r. 1295 klášteru Sedlec-…
- s. 33: … Lobkovic 30 kop gr. úroka ročního „na oboře své na Horách Kutných 71) Pamětní kniha města Kolína z r. 1501 na 1.…
- s. 37: … kaplí kutnohorských a na správu špitálu před branou čáslavskou na Horách Kutných, jakož i na důchody z hor stříbrných, lázní a jiných…
- s. 38: … nepotvrdil klášteru jeho výsad a práv, toliko listem daným na Horách Kutných 31. prosince 1402 osvo- bodil jej opětně od povinnosti prokazovati…
- s. 51: … ze sekvestrace fary malínské došlé že nařídil vydati faráři na Horách Kutných Benešovi ze Ždánic a že by rád viděl, kdyby mniši…
- s. 59: … Napotom obvykle už mluvilo se o faráři hořejšího kostela na Horách Kutných (srov. pozn. 40 na str. 54.). 43) [Srov. Kurka, Archidiakonáty,…
- s. 61: … farář v Pečkách a r. 1410 Kateřina Kunckremerová, měšťanka na Horách Kutných (Lib. erect. VI., str. 365. — Lib. conf. VI., str.…
- s. 64: … farář v Gruntě spor s mistrem Matoušem, správcem škol na Horách Kutných (Tadra, Acta judiciaria II., 129, 132, 135), Kostel v Gruntě…
- s. 70: … listiny, kterou 27. července 1388 Vincenc z Rožmitálu, hofmistr na Horách Kutných, a šestnácte předních členův bratrstva Těla božího na Horách Kutných…
- s. 70: … Horách Kutných, a šestnácte předních členův bratrstva Těla božího na Horách Kutných kapitole pražské 10) Borový, Libri erect. IV., str. 445. Zmíněný…
- s. 80: … asi vy- hovovati též duchovním potřebám obyvatelů české národnosti na Horách Kutných přebývajících, a litovati jest, že žádné zprávy se nám nezachovaly…
- s. 84: … superioris ecclesie Corporis Christi) a o novém kostele farním na Horách Kutných (nova ecclesia parrochialis in Montibus Chutnis).49) Nástupce Názův, kněz Leonard,…
- s. 84: … pražské. Jan opat, Jan převor, Jan podpřevor, Petr, farář na Horách Kutných (plebanus in Montibus Chutnis), Mikuláš fortnéř, Konrád správce sklepa (cellerarius)…
- s. 85: … dostavil se Jan opat, Jan převor a Petr farář na Horách Kutných do letní síně minomistra Konráda z Vechty ve dvoře královském…
- s. 85: … července 1404 čtyry nové úmluvce: Petra, faráře hořejšího kostela na Horách Kutných, rychtáře kutnohorského Ondřeje Plumila, Hanmanna Aldera, měšťana tamtéž, a bakaláře…
- s. 86: … a jenž před tím měl příležitost jakožto královský minomistr na Horách Kutných dobře se obe- známiti s poměry tamějšími.**) Nově zvolený tento…
- s. 88: … z Vechty stav se arcibiskupem pražským ještě listem daným na Horách Kutných 19. ledna 1414 hleděl na žádost měšťana horského a zajisté…
- s. 89: … a to dle listu Hanúška z Písku a konšelů na Horách Kutných d. ve středu před sv. Tomášem apoštolem (18. prosince) 1.…
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana 70
70
to sáhnouti, měli poručníci právo s radou celého bratrstva nadání to pře-
nésti na jiné místo, kamž by se jim líbilo.10)
Bratrstvo brzo na to dohodlo se s kapitolou pražskou jakožto vrch-
ností obce a kostela pněvického, že založí a vystaví novým nákladným
dílem (de novo opere) chrám ku poctě Těla božího a svaté Panny Barbory
poblíže Hor Kuten v obvodu farnosti pněvické a na pozemku kapitoly,
a to na místě, kde snad už dříve stávala menší jakás dřevěná kaple ku
poctě svaté Panny Barbory.11) Jak je patrno z listiny, kterou 27. července
1388 Vincenc z Rožmitálu, hofmistr na Horách Kutných, a šestnácte
předních členův bratrstva Těla božího na Horách Kutných kapitole pražské
10) Borový, Libri erect. IV., str. 445. Zmíněný zde farář Ondřej zove se
„pharrer von Leutolffhaym“ a bude asi totožný s osobností, která r. 1389 v témže
zápisu v knize erekční nazývá se „d. Andreas plebanus in Kyrhlins prope Montes
Kuthnis.“ Mínění, že v obou případech sluší mysliti na faráře pněvického, jež vy-
slovili Zach a Brániš v Roční zprávě vyšších škol v Kutné Hoře 1885, str. 6 a Neuwirth
v Mitt. Ver. f. Gesch. Deutsch. in Böhm. XXXI., str. 331 není asi správné. V 1. 1388
až 1394 byl sice farářem pněvickým Ondřej zv. Ruboš (Neuwirth u. m. str. 337;
Tingl, Acta judiciaria 1392, str. 27, [Tadra, Acta judiciaria III., str. 22] a lib. con-
firm. V., str. 197), avšak to byla asi jiná osobnost, nežli užívatel mešního nadání
Perksmydovského, neboť r. 1385 veden je spor o faru pněvickou mezi kněžími Janem
a Petrem (srov. níže pozn. 12), takže kněz Ondřej nemohl tehdy býti ještě farářem
pněvickým, a farní kostel „in Kyrhlins“ zajisté znamená kostel v Krchlebích.
11) Kořínek, u. m. str. 329 píše: „Po letech, když Horníci porozuměli, že
hory několik set let budou trvati, tu do předělávání kostelíků a kaplic se dali a z dře-
věných kamenné, z nízkých vysoké a z některých těsnějších mnohem prostranější
udělali. Mezi těma kapličkama byla jedna sv. Panny a mučedlnice Barbory, kaplice
na tom kopci, kde nyní ten memphitský chrám stojí, vyzdvižena. Vytrvala ta kaplička
několik kop let, aniž při stavení nového velikého chrámu byla zbořena, nýbrž v tom
place před velikým oltářem zanechána. Až potomně, když již příliš scházela, pádem
hrozila a nový kostel více hyzdila, než okrašlovala, z poručení vrchnosti jest rozbo-
řena.“ Bohužel nevíme, na jakém základě Kořínek toto tvrzení pronášel. V pra-
menech zachovaných není dokladu o této staré kapli; v knihách konfirmačních
a erekčních neděje se rovněž o ní nikde zmínka; avšak okolnost, že pod vrchem,
na kterém chrám sv. P. Barbory byl vystavěn, se dolovalo dávno před r. 1363, kdy
máme první zprávu o dolu Oslu, činí pravděpodobné, že na vrchu tom pro potřebu
havířů byla starší dřevěná kaple patronce havířů sv. Barboře zasvěcená a že tudy
vypravování Kořínkovo není bez podstaty. Beckovský v Poselkyni I., str. 465
a 501 má za to, že okolo r. 1300 kostel ve jménu Těla božího též sv. P. Barbory nad
potokem Páchem jest založen, však — „od dávna tu malá kaplička pod jménem
P. Barbory byla vyzdvižena“ — v té kapli se havíři scházeli a k sv. Barboře modlili;
ta kaplička několik kop let v své podstatě stála, aniž při stavení nového velkého
kostela byla sbořena, ač posledně, když již tůze scházela, pádem hrozila a nový
kostel více hyzdila, než okrašlovala, z poručení vrchnosti jest rozbořena. Beckovský
1. c., str. 697 praví ještě podle Snopka: Nový kostel neb kapla za městem Kutných
Hor ležící nazýval se ten chrám Páně, kterýž se tehdáž při kapli Božího těla stavěl
a nyní se sv. P. Barbory jmenuje. V pamětech Mikuláše Dačického (vlastně Mikuláše
z Práchňan, vyd. Rezkovo I., str. 328) je zpráva, že „kde nyní chrám velký Bar-
borský stojí a ve jméno Těla božího ustanoven a založen jest, byla tu prve malá
kaplička sv. Panny Barbory, kdež nyní oltář neveliký uprostřed téhož kostela zů-
stává, jakž na to vše bulla papežská učiněná ukazuje...