Strana 5
v Praze. V Zlaté Koruně pokračoval v sepisování annálů kláštera tamějšího
a sbíral listiny a paměti jeho; v Praze pak sepsal r. 1684 dějiny rodu rožm-
berského.6) Když pak byl 13. září 1685 zvolen za opata kláštera Sedleckého,
věnoval všechnu péči správě a obnově svěřeného mu kláštera, opravoval
budovy a kostely klášterní 7) a hleděl klášteru nové zdroje důchodů zjed-
nati, takže se právem nazývá druhým zakladatelem jeho. Okolnosti ty
přiměly jej také k tomu, že věnoval záhy pozornost dějinám klášterním
a uvedl zachované písemné památky do pořádku, prostudovav je důkladně.
Jsou toho dokladem některé rukopisy v knížecím archivu švarcenberském
na Orlíce nyní chované, a zejména paměti klášterů Sedleckého a Skalického
latinsky sepsané, jež podávají důkaz o učenosti a střízlivém duchu spiso-
vatele, jenž na rozdíl od mnohých současníkův snažil se rozeznávati mezi
historickou pravdou na hodnověrných dokladech založenou a mezi pouhými
báchorkami. Jestliže při tom sám bona fide opakoval některé výmysly
svých předchůdcův a některá místa listin klášterních nesprávně četl neb
vykládal, nelze mu z toho činiti vážné výtky, když se uváží stav tehdejší
vědy historické.
Podnětem pak k shledávání materiálu historického a k sepisování
byly mu nejprve některé praktické otázky, jež se kláštera jeho týkaly.
Jak známo, uzavřel císař Ferdinand II. s papežem Urbanem VIII. 22.
března 1630 smlouvu o náhradě z důchodu solního v Čechách za to, že
duchovenstvo vzdalo se nároku na navrácení statků církevních jemu druhdy
přináležejících. Arcibiskup Harrach přikázal napotom z tohoto důchodu
třem řádům benediktinskému, cistercienskému a premonstrátskému
2000 tolarů, což také r. 1646 papež Innocenc X. zvláštním brevem potvrdil.
Řád cistercienský z podílu na něho připadajícího založil zmíněný seminář
„Bernardeum“ v Praze,8) z kterého však toliko bohaté kláštery měly pro-
spěch, kdežto chudé kláštery Sedlecký a Skalický, nemajíce důchodů na
vyživování mnichů, nemohly se ovšem starati o dorost. Snopek spatřuje
6) Srov. Tadra v Studien u. Mitteilungen aus dem Benedictiner- und Cister-
cienserorden XIII., str. 14, 237 a 368 a Klimesch, Geschichtschreiber des ehemaligen
Cistercienserstiftes Goldenkron v Mitteil. des Ver. f. Gesch. der Deutschen in Böhmen
XXXII. (1894), str. 256.
7) [Viz Laitl-Rulík, Památky starožitného a veleslavného kláštera Sedleckého,
Na Horách Kutných 1807, Braniš, Denkwürdigkeiten des ehemaligen Cistercienser-
stiftes Sedlec, Kuttenberg 1886, Wirth, Barokní gotika v Čechách v XVIII. stol.
a 1. pol. XIX. stol. Pam. arch. XXIII. 1908, str. 128, Chytil, Pam. arch. XXIII.,
187, O. Hejnic, Příčinky k dějinám stavby chrámu P. Marie v Sedlci v Pam. arch.
XXIII., str. 420 a Zd. Wirth, K dějinám stavby klášterního chrámu v Sedlci, tamtéž
XXVI., str. 57, Wirth, Umělecké poklady Čech II., str. 56.]
8) [O semináři sv. Bernarda viz čl. Ber. Scheinpflug, Das St. Bernards-Colle-
gium. Prag 1875 (progr. něm. stát. reálky). P. Sigm. Bredla, Das Collegium Sct.
Bernardi in Prag v Studien u. Mitteil. aus d. Benedictiner- u. Cisterc.-Orden XIII.,
493 a XIV., 53. Zabíral vedle nynějšího domu čp. 584-I. ještě domy čp. 586, 988
a 969-I. Srov. Fr. Krásl, Arnošt hrabě Harrach (v Praze 1886) str. 166 a Ekert,
Posvátná místa král. hlav. města Prahy II., str. 421.]
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142