z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
- s. 26: … 1337 král Jan, že klášter společně s Markvardem Šikem z Hory Kutné drží dědinu tu právem od r. 1299.43) Za opata Oldřicha…
- s. 28: … letech 1306—1319, a do těch let spadá tedy první ohraničování Hory Kutné směrem k Pněvicům. Možná, že Nicolaus, kterého kronika zbraslavská uvádí…
- s. 28: … za krále Jana a tím i možná doba zmíněného ohraničení Hory Kutné dá se toliko do let 1311—1315 položiti. Později připomíná se…
- s. 41: … po- měrech zachovaly se nejdéle staré poměry právní, jako v Hoře Kutné. Pro církevní dějiny kutnohorské stal se zvláště důležit patronátní poměr…
- s. 58: … Staré paměti kutnohorské str. 295, Veselského, Průvodce str. 27, Řehák, Hora Kutná str. 217, Zacha, Chrám Matky Boží na Náměti v Roční…
- s. 62: … o důchody této kaple vznikl spor mezi Fridušem, horníkem z Hory Kutné, a knězem Janem, jenž se dovolával jakéhos práva k té…
- s. 63: … Montibus Chutpis.“ (Lib. confirm. VII., str. 158.) — Srov. Řehák, Hora Kutná, str. 134. [Kurka, Archidia- konáty, str. 136, kde uvádí ještěšpitální…
- s. 65: … obviněn, že řekl, že procesí na počest Těla božího v Hoře Kutné konané bylo zavedeno spíše ku poctě dábla nežli boha, a…
- s. 67: … o hranice pozemků této vesnice Pněvic jak směrem k městu Hoře Kutné, tak i k městu Čáslavi, a obě strany zvolily 1.…
- s. 72: … nad potokem Páchem, jinak Vrchlicí v král. svob. horním městě Hoře Kutné (V Praze 1828); J. Er. Vocel, Die Kirche der heil.…
- s. 72: … 81 násl; Petr M. Veselský, Průvodce po kr. horním městě Hoře Kutné (V Hoře Kutné 1877), str. 1 násl.; Jan J. Řehák,…
- s. 72: … M. Veselský, Průvodce po kr. horním městě Hoře Kutné (V Hoře Kutné 1877), str. 1 násl.; Jan J. Řehák, Hora Kutná (V…
- s. 72: … 79; Jiří Zach a Josef Braniš, Chrám sv. Barbory v Hoře Kutné. První doba stavby (Roční zpráva c. k. vyšších reálních škol…
- s. 74: … věčnou mši nové kapli Těla božího a sv. Barbory v Hoře Kutné, aby z důchodu toho usta- noven byl správce kaplanství, jenž…
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana 74
74
Z indulgence této je patrno, že už r. 1391 stál hlavní oltář v kostele
sv. Barbory a že se doufalo stavbu ukončiti do deseti let, tedy do r. 1401,
neboť návštěva chrámu přispívala k rozmnožení ofěr, jichž se mělo do r. 1396
větším dílem na stavbu kostela užíti. Když pak uplynulo osm let od pro-
hlášení bratrstva Těla božího stran zřízení nové kaple, takže důchody
z ofěr a darů měly se děliti na polovici mezi kapitolu pražskou a správce
kostela sv. Barbory, tu farář kostela pněvického Martin jménem čtyř
poručníků nadání Perksmydova předložil 28. července 1396 listiny, jež se
týkaly mešního tohoto nadání, generálnímu vikáři Mikuláši Puchníkovi,
oznamuje mu, že čtyři poručníci tohoto nadání chtějíce vyhověti vůli
odkazovníka přikázali věnovaný roční úrok 10 kop na věčnou mši nové
kapli Těla božího a sv. Barbory v Hoře Kutné, aby z důchodu toho usta-
noven byl správce kaplanství, jenž by četl sám neb dal jiným čísti mši
v této kapli. K žádosti jeho generální vikář řečenou kapli za trvalé obročí
církevní prohlásil, řečený roční úrok 10 kop kapli té a jejím správcům
přivtělil a ohledně práva patronátního ustanovil, že má podržeti platnost
ujednání, které se r. 1388 mezi kapitolou pražskou a mistry bratrstva
cechovního bylo stalo.18) Bratrstvo patrně dohodlo se s pněvickým farářem
Martinem, jenž byl r. 1394 na faru pněvickou dosazen,19) že prozatimně
sám správu kaple povede a potvrzení a přivtělení nadání Perksmidova
k této kapli při konsistoři opatří, což se také stalo.
Před tím však vyjednávalo bratrstvo též s kanovníkem pražským
Janem Rusem, aby se při kapli Těla božího trvale usídlil a tu kázání
konal. Kníže zhořelecký Jan buď v červnu r. 1394, kdy se uvázal v Kutnou
Horu jménem zajatého panstvem bratra krále Václava, anebo v době,
kdy na místě bratra od 10. srpna 1395 až do února 1396 jakožto hejtman
zemský spravoval zemi 20) učinil výpověď mezi bratrstvem a kanovníkem
Rusem, kterou brat stvo zavázal, aby kanovníku Janu Rusovi ročně
12 kop gr. dávalo. Úrok tento však nebyl dlouho placen, neboť kanovník
Jan Rus musil r. 1398 vymáhati jej na bratrstvu soudně, jehožto mistři
Konrád Náz, Jakub Konrádův, písař mince, Zikmund Kaufman, mistr
Mikuláš Magni a Purkhart zlatník 24. března 1398 smluvili se s ním, že
mu zaplatí zadržalé úroky podle toho, jak od obou stran volení úmluvcové
822, č. 641.] Mluví se tu o žádosti „opidanorum, indigenarum et incolarum ac
universitatis opidi Montis Chutnis, in quo, sicut accepimus, maxima hominum multi-
tudo, qui in argentifodinis proximis et aliis diversis et necessariis laboribus diurno
tempore occupantur, continue conversatur, ut in ecclesia Corporis Christi in eodem
opido canonice de novo fundata et constructa sacra eucharistia... supra altare maius
ipsius ecclesie... licite teneri valeat.“ Český překlad ze XVI. století doplněný ně-
kolika slovy ve smyslu přijímání pod obojí čte se v Bohuslava Bílejovského Kronice
církevní (vydání J. Skalického 1816) na str. 28. Srov. J. Kalousek, O historii kalicha
v dobách předhusitských (1881) str. 171.
18)
Lib. erect. IV., str. 445 a 446.
19)
Lib. confirm. V., str. 197 a 205.
20) Srov. Tomek, Dějepis m. Prahy III., str. 388 násl. Zemřel 1. března 1396.