Strana 74
74
Z indulgence této je patrno, že už r. 1391 stál hlavní oltář v kostele
sv. Barbory a že se doufalo stavbu ukončiti do deseti let, tedy do r. 1401,
neboť návštěva chrámu přispívala k rozmnožení ofěr, jichž se mělo do r. 1396
větším dílem na stavbu kostela užíti. Když pak uplynulo osm let od pro-
hlášení bratrstva Těla božího stran zřízení nové kaple, takže důchody
z ofěr a darů měly se děliti na polovici mezi kapitolu pražskou a správce
kostela sv. Barbory, tu farář kostela pněvického Martin jménem čtyř
poručníků nadání Perksmydova předložil 28. července 1396 listiny, jež se
týkaly mešního tohoto nadání, generálnímu vikáři Mikuláši Puchníkovi,
oznamuje mu, že čtyři poručníci tohoto nadání chtějíce vyhověti vůli
odkazovníka přikázali věnovaný roční úrok 10 kop na věčnou mši nové
kapli Těla božího a sv. Barbory v Hoře Kutné, aby z důchodu toho usta-
noven byl správce kaplanství, jenž by četl sám neb dal jiným čísti mši
v této kapli. K žádosti jeho generální vikář řečenou kapli za trvalé obročí
církevní prohlásil, řečený roční úrok 10 kop kapli té a jejím správcům
přivtělil a ohledně práva patronátního ustanovil, že má podržeti platnost
ujednání, které se r. 1388 mezi kapitolou pražskou a mistry bratrstva
cechovního bylo stalo.18) Bratrstvo patrně dohodlo se s pněvickým farářem
Martinem, jenž byl r. 1394 na faru pněvickou dosazen,19) že prozatimně
sám správu kaple povede a potvrzení a přivtělení nadání Perksmidova
k této kapli při konsistoři opatří, což se také stalo.
Před tím však vyjednávalo bratrstvo též s kanovníkem pražským
Janem Rusem, aby se při kapli Těla božího trvale usídlil a tu kázání
konal. Kníže zhořelecký Jan buď v červnu r. 1394, kdy se uvázal v Kutnou
Horu jménem zajatého panstvem bratra krále Václava, anebo v době,
kdy na místě bratra od 10. srpna 1395 až do února 1396 jakožto hejtman
zemský spravoval zemi 20) učinil výpověď mezi bratrstvem a kanovníkem
Rusem, kterou brat stvo zavázal, aby kanovníku Janu Rusovi ročně
12 kop gr. dávalo. Úrok tento však nebyl dlouho placen, neboť kanovník
Jan Rus musil r. 1398 vymáhati jej na bratrstvu soudně, jehožto mistři
Konrád Náz, Jakub Konrádův, písař mince, Zikmund Kaufman, mistr
Mikuláš Magni a Purkhart zlatník 24. března 1398 smluvili se s ním, že
mu zaplatí zadržalé úroky podle toho, jak od obou stran volení úmluvcové
822, č. 641.] Mluví se tu o žádosti „opidanorum, indigenarum et incolarum ac
universitatis opidi Montis Chutnis, in quo, sicut accepimus, maxima hominum multi-
tudo, qui in argentifodinis proximis et aliis diversis et necessariis laboribus diurno
tempore occupantur, continue conversatur, ut in ecclesia Corporis Christi in eodem
opido canonice de novo fundata et constructa sacra eucharistia... supra altare maius
ipsius ecclesie... licite teneri valeat.“ Český překlad ze XVI. století doplněný ně-
kolika slovy ve smyslu přijímání pod obojí čte se v Bohuslava Bílejovského Kronice
církevní (vydání J. Skalického 1816) na str. 28. Srov. J. Kalousek, O historii kalicha
v dobách předhusitských (1881) str. 171.
18)
Lib. erect. IV., str. 445 a 446.
19)
Lib. confirm. V., str. 197 a 205.
20) Srov. Tomek, Dějepis m. Prahy III., str. 388 násl. Zemřel 1. března 1396.
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142