Strana 62
62
Při dolejším kostele Matky boží Na náměti57) byla toliko dvě kaplanství,
a to: 1. při kapli a oltáři sv. Václava (capella et altare sti. Venceslai inferioris
ecclesiae). Měšťan kutnohorský Dětřich řečený Fuhrman odkázal asi r. 1373
roční úrok 12 kop na dvou dvorech ve klášterní vsi Církvici pojištěný a vdova
Anna Weynrychová přidala k tomu ještě roční úrok 6 kop, aby z něho vy-
držován byl jeden oltářník (pro unius presbyteri capellani in ecclesia
parrochiali in Montibus Chutnis institucione). Generální vikářové učinivše
z nadání toho trvalé církevní obročí ustanovili r. 1381, že kaplan, jenž ho
bude užívati, má čísti v týdnu dvě mše, jednu v kapli sv. Václava a druhou
v špitálu městském. Poněvadž dle všeho obec horská vystavěla dolejší
kostel i tuto kapli, činili konšelé horští nárok na správu tohoto obročí
a také vybírali úroky roční oltáři přikázané, kdežto oltářník od správců
nadání Fuhrmanova praesentovaný kněz Jan z Jihlavy činil nárok i na
ostatní důchody tohoto oltáře, zejména na užívání domu oltáři odkázaného.
Rozepře odtud vzniklá dostala se až před stolici papežskou; avšak r. 1388
farář hořejšího kostela Ondřej Wilman, písař městský Jindřich z Rožmitálu
a mistr Matyáš, správce škol, jménem obce horské učinili s kaplanem Janem
narovnání v té příčině prostředkováním Donalda, opata kláštera škotského
ve Vídni, a to takové, že konšelům horským přiznáno je knězem Janem
právo patronátní k této kapli, když jej uznali za pravého kaplana a za-
vázali se, že ročně budou z radnice 12 kop platiti a že za prošlá léta dají mu
náhradu 250 florenů za čisté užitky. Správa obročí ostala v rukách obce,
která také se zavázala vydati kaplanu dům, jestliže o něm dokáže, že oltář
má naň právo. Arcibiskup Jan potvrdil 26. září 1388 toto ujednání.58)
2. Při oltáři sv. apoštolů Petra a Pavla a sv. Justiny (altare ss. aposto-
lorum Petri et Pauli et s. Justine). Měšťanka horská Klára Tropperová
odkázala roční úrok 10 kop na dvoře v Paškovicích u Kolína od r. 1380
pojištěný knězi Petrovi ze Zhořelce, aby v kostele Na náměti mše četl.
Vnuk zakladatelky Jan Kauff (Kauffmann?) a kněz Petr ze Zhořelce vy-
mohli r. 1407, že věnování to jako trvalé obročí církevní je zřízeno a že
Kauffovi společně s některými jinými měšťany, kteří nejspíše na stavbu
kostela přispěli, a jich dědicům přiznáno je právo patronátní k tomuto
oltáři.59)
57) [Srv. Kurka, Archidiakonáty, str. 135.]
58) Lib. erect. II., str. 181 a III., str. 312. Před tím r. 1382 o důchody této
kaple vznikl spor mezi Fridušem, horníkem z Hory Kutné, a knězem Janem, jenž se
dovolával jakéhos práva k té kapli. (Tadra, Acta judiciaria II., str. 163 a 166.)
Roku 1413 Jan z Jihlavy resignoval na kaplanství to a na místě jeho dosazen
Jakub, druhdy farář v Hněvkovicích (Libri conf. VII., str. 86.)
59) Lib. erect. VII., str. 141, srov. též V., str. 584. Po Petru ze Zhořelce do-
sazeni za oltářníky: r. 1407 utriusque juris doctor Jan Naz, r. 1408 Ondřej Matoušův
a po resignaci Václava faráře kroměřížského r. 1415 Petr de Gotschaw z vratislavské
diecese. Právo praesentační vykonávali r. 1407 a 1408 Jan Kauff a kněz Petr ze
Zhořelce s Ondřejem Polnerem a Václavem Schikem a r. 1415 Ondřej Polner, Václav
Friduš a Václav Schik (Lib. confirm. VI., str. 225 a 244, VII., str. 148). Exekutorem
I
II
III
IV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142