z 146 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počátky a rozvoj kláštera
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Práva kláštera
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Poměr kláštera
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Edice
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
Rejstřík
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
Název:
Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými
Autor:
Čelakovský, Jaromír; Vojtíšek, Václav
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
146
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+142
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Úvod
- 11: Počátky a rozvoj kláštera
- 41: Práva kláštera
- 66: Poměr kláštera
- 95: Edice
- 133: Rejstřík
Strana 4
Eustachius Kapihorský, syn Matěje Všetečky, koželuha kutno-
horského, jenž přestoupiv k náboženství katolickému asi r. 1624 vstoupil
do kláštera Sedleckého prý ze „zoufalství“ a převzal r. 1625 správu kláštera,
když opat potavadní Bartoloměj Píka byl z úřadu svého pro nepořádky
sesazen.3) Čině sobě výpisky z privilegií a listů rozličných, též z knih zá-
pisních, register a manuálů kláštera Sedleckého sepisoval „Historii kláštera
Sedleckého řádu sv. Cistercienského“ a stav se děkanem panství chlumeckého
vydal ji r. 1630 se svolením opata kláštera Sedleckého Kryštofa Methudia
tiskem. Kronika jeho obsahuje větším dílem výpisky obecného rázu
z Hájka, Paprockého, Veleslavína a jiných některých spisovatelův, a toliko
malá část jeho pamětí týká se kláštera Sedleckého. Mohlť patrně Kapi-
horský jenom něco málo archivalií sedleckých při práci své užíti.4)
Velké důležitosti pro dějiny kláštera Sedleckého nabyly práce pro-
slulého opata jeho Jindřicha Snopka5) v době císaře Leopolda I.
sepsané. Snopek vstoupil r. 1671 do řádu cistercienského a navštěvoval
v Praze seminář řádu „Bernardeum“ zvaný a byv vysvěcen na kněze
vrátil se r. 1676 do kláštera Zlatokorunského, kdež dvě léta na to stal se
převorem, načež r. 1682 jmenován jest superiorem semináře sv. Bernarda
3) Srov. Paměti Mikuláše Dačického z Heslova (vydání Rezkovo) II., str. 253
a 256 a J. Jireček, Rukověť k dějinám literatury české sv. I., str. 336; [mimo to
Časopis musea král. Českého 1871, str. 95 a 1882 str. 541, a Podlaha, Vlastenecké
smýšlení katol. kněžstva v době pobělohorské, Časop. katol. duchov. 1899, str. 131.]
*) [Historia kláštera Sedleckého řádu svatého cistercienského. Sepsaná a vy-
daná prací E. Simeona Eustachia Kapihorského, téhož řádu cistercienského, na ten
čas děkana panství chlumeckého. Vytištěna v Starém městě pražském u Pavla
Sessia 1. P. 1630. Také B. Balbín měl asi na mysli napsati pojednání o klášteřích
řádu cistercienského a dějinách kláštera Sedleckého; svědčí o tom jeho poznámky
i kus konceptu; viz Šimák, Zpráva o literární pozůstalosti B. Balbína ve Věstníku
České Akademie XXIV., zvl. č. 249, 303, 327, 335.]
5) [Jindřich Snopek narodil se dle vlastnoručního přípisku v knize Memoriae
miscellaneae monasterii B. M. V. de Sedlecz pag. 13. (rkp. mus. m. Pardubic sign. 122)
r. 1651 v Bavorovicích u Hluboké z rodičů chudých, slepého Jiřího a Doroty, vychodil
školu v Hosíně a humaniora v Českém Krumlově. Přípisek zní: Ego Fr. Henricus
in religione, in saeculo Andreas Albericus Snopek nuncupatus, natione Boëmus,
ex pago Baborowicze prope castrum Frawenberg seu Hluboka dictum oriundus,
pauperimis et stipem petentibus parentibus, Georgio Snopek, lumine oculorum orbato,
et Dorothea legitime natus, Hossinii primis elementis litterariis instructus humaniori-
bus scientiis Boëmo-Crumlovii, ubi victus necessaria per primos studiorum annos
ostiatim colligebam imbutus, philosophicis et theologicis Pragae in archiepiscopali col-
legio informatus, ex priore S. Spineae Coronae seminarii S. Bernardi Pragae supe-
rior et ex superiore divina miseratione hu Sedlecii indignus abbas manu propria. —
O opatovi Snopkovi udává nekrologium, že zemřel 15. července 1709 a připojuje:
Hic reverendissimus dominus Henricus Snopek natus est in districtu Bechinensi
circa annum 1650 in pago, cui nomen dorf Schiessnicz, monasterio S. Coronae vicino,
s. professionem emisit a. 1692 8. Septembris, anno desuper 1675 8. Sept. primitias
celebravit, tandem prior S. Coronae, tum etiam in collegio S. Bernardi superior,
abbas 1685 postulatus eligitur Sedlecii. Cuius memoria in benedictione. Dle dopisu
arch. orlického Fr. Tyla J. Čelakovskému z 25. dubna 1894.]