jakou spojitost měl právní řád v Osvětimsku a Zátorsku prostřednictvím Horního Slezska s právním řádem českým. O otázce této jednali, po př. se jí dotkli badatelé již uvedení. Bostel vyjádřil se opatrně. Zjistil nega- tivní stránku porovnávaje právní řád osvětimský a zátorský s polským a byl nakloněn hledati spíše tertium comparationis v právním řádu v zemích českých. Skutečně také používá velmi často porovnání se zemským zří- zením těšínským.38) Přímo o recepci českého práva v Osvětimsku a Zá- torsku mluví Kapras.39) Odchylného mínění je Kutrzeba, který tvrdí, že na soudě zátorském a osvětimském rozhodování sporů děje se podle sas- kého zrcadla, resp. podle jeho přepracování t. zv. slezského práva zem- ského. Podle mínění Kutrzebova tato právní památka, jež platila ve Vrati- slavsku, byla recipována stejně i v Osvětimsku a Zátorsku jako landfríd z r. 1512.40) Okolnosti, jež jsme zde uvedli, svědčily by spíše ve prospěch mínění Bostelova a Kaprasova. Zemské soudy v Osvětimě a v Zátoře a řízení před nimi. Soudy zátorský a osvětimský byly středem právního tvo- ření a právního života v obou knížetstvích.41) Existují jistě již v době před r. 1440, od kdy se nám zachovaly teprve soudní knihy. V každém z obou knížetství jest zemský soud zvláštní. Nazývá se soudem zemským, právem zemským, jus terrestre, judicium terrestre, judicium banitum terrestre, judicium scabellae ducatus Zatoriensis. Předsedá mu nejprve kníže, jehož zastupuje starosta. V době pozdější předsedá soudu starosta, který je usta- novován polským králem. Starosta je jmenován společně pro Osvětimsko a Zátorsko.42) Jest to zpravidla některý polský velmož, který zaujímá zá- roveň i některou vysokou hodnost polskou. Jest na př. podskarbím, kanc- léřem korunním a p. Není-li přítomen, předsedá soudu podstarosta, který je pro každou zemi ustanoven zvláště. Kromě nich je v soudě zemský soudce, který je rovněž pro každou zem, Osvětimskou i pro Zátorskou ustanoven zvláště. Není ovšem překážky, aby táž osoba nebyla zároveň soudcem v obou zemských soudech. Soudce jest totiž ustanovován starostou za shody přísedících soudu. Jest tudíž od- vislým nejen na starostovi, ale rovněž na přísedících. Kromě těchto úředníků zasedají na zemských soudech přísedící. Všichni plnoletí šlechtici mají se dostavovati k soudům a tu konati svou povinnost jako „dobří lidé z lavice“, jako páni „lavičníci“ a tvoří stolici práva osvětimského, po př. práva zátorského. Kolik přísedících muselo býti přítomno, o tom s počátku neslyšíme. V nejstarší části knih osvětim- ských na štěstí několikráte nám zapisující poznamenal, které osoby na 38) Bostel, 1. c. 838. 39) Kapras, Právo hornoslezské, sep. 6. 40) Kutrzeba, Historja žródel dawnego prawa polskiego II. str. 25., týž, Prawa księstw Osw. i Zatorskiego, 1. c. 231 uvádí, že by bylo nutno probádati i zvl. landfríd těšínský, který však od něho nebyl blíže určen. 41) O těchto soudech a o jejich činnosti srv. studii Bostelovu, 1. c. 933 násl. 42) U zápisů Z č. 149., 153., 154., 155. mluví se o starostech. Byli v té době usta- noveni dva starostové, pro Osvětimsko a pro Zátorsko? 15