Povaha právního řádu v Osvětimsku a Zátorsku. Dříve než se zmíníme o soudní organisaci Osvětimska a Zátorska, jest se nám dotknouti důležité otázky, na jakém základě spočíval právní řád v těchto zemích. První naší otázkou, o níž musíme uvažovati, jest, v jakém poměru byl právní řád v Osvětimsku a v Zátorsku jednak k právnímu řádu v okolních zemích, jednak k právnímu řádu v Polsku. Jak bylo ukázáno, Osvětimsko a Zátorsko politicky náleželo ke Slezsku. Byl tu tudíž ve starší době právní řád slezský. Slezsko je zemí, v níž v nejstarší době je primitivní právo slo- vanských kmenů, jež se zde původně usídlely.21 Již během XIII. stol. na- stává zde však recepce cizího práva německého, zvl. práva saského.22) Tato recepce zapouští hlubší kořeny ve Slezsku Dolním než ve Slezsku Horním. Je to patrno i z toho, že v Horním Slezsku na poč. XV. stol. vystřídáváno jest právo německé právem českým a nastává zde recepce českého práva přímo ze sousedního Opavska, Krnovska, Moravy i z Čech.23) To jest sku- tečnost již dokázaná a také bezesporná. Je podivuhodno, že Osvětimsko a Zátorsko zůstává věrno původci svého právního řádu v době, kdy politické poměry odpoutaly je od Slezska. Je to způsobeno tím, že, jak bylo ukázáno, zůstala jim možnost dalšího samostat- ného vývoje právního zachována a Osvětimsko a Zátorsko používá této mož- nosti plnou měrou. V pramenech nalezneme velmi jasně zdůrazněno, že v obou knížetstvích vládne týž právní řád jako v ostatních knížetstvích slez- ských nebo ve Slezsku vůbec.24) Je zajímavo, že zde nalezneme i potvrzení, že právní řád ve Slezsku je v souvislosti s právním řádem českým.25) Snad se toto vědomí právě opřelo o stav, který nastal, když vedlejší země české byly spojeny pod vládou Matyáše Korvína v těsnější spojení mezi sebou. Nezvratným dokladem toho, že v Osvětimsku a Zátorsku žilo vědomí staré přináležitosti ke Slezsku ještě v době, kdy politicky obě země již ke Slezsku nenáleží, je památka, která má skutečně velmi význačné místo jak v právních dějinách slezských, tak právě i v právních dějinách Osvětimska a Zátorska. Jest to slezský landfríd z r. 1512 16. listopadu.26) Vznik land- frídu tohoto spadá do doby, kdy všechny země české používají vyvinuté in- stituce landfrídní k upevnění právních poměrů v jednotlivých zemích čes- kých i mezi sebou navzájem. Úsilí po trvalé úpravě landfrídních po- 21) K této otázce srv. Kapras, Zemská zřízení opolsko-ratibořské a těšínské. Sborník věd práv. a stát. 1922. Týž, Právo hornoslezské, Ksiega pamiatkowa Osw. Balzera, 1925, též sep. Kapras, Z dějin českého Slezska (1922) str. 104. 22) K této otázce srv. Meister, Über die Aufnahme und über die fortdauernde Gültigheit der Sachsenrechtes in Schlesien (1808), Gaupp, Das deutsche Recht ins- besondere die Gütergemeinschaft in Schlesien. Z. f. deutsches Recht III. Suarez, Sammlung alter und neuer schles. Provinzialgesetze I—II. (1771) Einleitung str. VII. 23) Kapras, Právo hornoslezské, sep. str. 6. 24) Srv. privilegium krále Zikmunda I. z r. 1540 čl. 1. Kutrzeba, Prawa, 1. c. str. 289. Srv. O. č. 438, 540; Z. 209, 334. 25) O. č. 399. 26) Originál tohoto landfrídu není znám. Jsou známy dva opisy německého tekstu a dva opisy českého tekstu. Kutrzeba, Prawa, 1. c. 231—233. Jest ovšem také známo potvrzení královské z r. 1513. Pátrání naše po originálu nevedlo k cíli. 11