Strana 1
PRAMENY UČENÉ SPOLEČNOSTI ŠAFAŘÍKOVY V BRATISLAVÉ POŘÁDAJÍ J. F. BABOR, A. PRAŽÁK, O. SOMMER SVAZEK 3 SOUDNÍ KNIHY OSVĚTIMSKÉ A ZÁTORSKÉ Z R. 1440-1562 VYDAL, UVODEM, POZNÁMKAMI A REJSTŘÍKEM OPATŘIL RUDOLF RAUSCHER PRAHA 1931 NÁKLADEM UČENÉ SPOLEČNOSTI ŠAFAŘÍKOVY V BRATISLAVĚ VYTISKLA STÁTNÍ TISKÁRNA V PRAZE

Strana 2

Strana 3

Strana 4

Strana 5
PŘEDMLUVA. Když před deseti lety jsem konal vědeckou cestu v Polsku, prohlédl jsem si v Krakově také knihy osvětimské a zátorské. Byl jsem na ně upozorněn četbou prací prof. Kaprasa, který dávno přede mnou zdůraznil jejich vý- znam pro právní dějiny československé. Když jsem psal před třemi lety článek do Kaprasova sborníku, vrátila se mi myšlénka vydati tyto knihy. Protože pak zkoumání osvětimských a zátorských knih bude vždy spiato se jménem Kaprasovým, věnuji mu i toto své vydání. Cílem mým při vydávání těchto knih byla opravdová snaha prospěti vědě československé i polské. Jistě naleznou zde badatelé obou národů řadu nových poznatků. Ve vydání hleděl jsem, aby edice podala co nejvěrnější obraz knih. Proto ponechal jsem pořad zápisů tak, jak je v knihách. Uchýlil jsem se pouze v knihách osvětimských tím, že jsem jejich složku čtvrtou, pátou a šestou přemístil za složku třináctou a zápisy, vyskýtající se v Tom. Zator. č. 11 na začátku, přeřadil jsem na místa, kam podle svého času a podle svého obsahu patří. Odůvodnění podáno je v úvodě. Každý zápis tvořící celek, jak je to patrno z knih, je označen pořadovým číslem. Doba označující zasedání soudu je proloženě uvedena nad zápisy, tak jak se to zpravidla vyskýtá v knihách samých. Odchylku tvoří prvých 134 zápisů knih osvětimských a pak zápisy v knihách zátorských. Prvé jsou po- vahy zvláštní, při druhých jsou uváděna krátká regesta při jednotlivých zá- pisech. Pravidelnosti však není. Veškery doplňky vydavatelovy jsou uvedeny kursivou, tudíž i písmena a slabiky, které písař ve slovech úmyslně nebo snad i neúmyslně vynechal a které pokládal jsem za nutno doplniti. Při vydávání těchto knih působil dosti značné obtíže jejich přepis. Ne- jen proto, že některá místa, zvláště z doby starší, jsou psána velmi nepo- řádně a nejasně, jak dosvědčují již zprávy ze 17. stol. a překlad knih do pol- štiny, ale i proto, že šlo o stanovení zásad, jaké metody by se při přepisu mělo použíti. Máme před sebou památku polskou, která je psána jazykem českým, leckde promíšeným polskými výrazy a obraty. Podle instrukce, kterou vy- dala Polská akademie, mělo by se postupovati tak, že by se tato právní pa- mátka vydala věrně paleograficky a přepis by beze zřetele, z které doby jest, byl do písmene věrný.1) S hlediska československých badatelů by však paleografický přepis památky ze stol. 15. a 16. psané česky nevyhovoval, 1) Radil mi tak prof. Balzer ze Lvova, který mne upozornil na instrukci kra- kovské akademie (Instrukcja wydawnicza dla średniowiecznych żródeł historycznych, 1925). 5

Strana 6
protože památky z tak pozdní doby přepisují se u nás modernisací písma a pravopisu. Přesných pravidel pro toto modernisování bohužel není, ba není ani návodu, jako tomu je v Polsku.2) Protože tato právní památka je vydávána v Československu, na radu prof. Friedricha a prof. Smetánky, volil jsem vydání s modernisováním písma. Řídil jsem se tu zásadami, obvyklými v přepisech českých textů vy- dávaných v Archivu českém. Označování jotace ponechal jsem ve slabikách sě, zě, cě (= tě), dzě (= dě). Jotaci ve slabice lie jsem pominul (na př. podlie, králie a p.). Kvantity používal jsem české. Tam však, kde bylo možno tušiti vliv polský, přepsal jsem výraz v poznámce paleograficky věrně. Tím jsem hleděl vyhovět nejen historikům, ale i filologům. Přepis působil obtíže také proto, že se v knihách vyskýtá více ruk zapisovatelů s naprosto neustá- leným pravopisem. Abych se neuchyloval v přepisu od originálu, ponechával jsem některé charakteristické rysy jistých ruk. Tím jsem se ovšem vědomě uchýlil od zásady, zavésti v celém rukopisu jednotný pravopis. Také ve jménech osob a míst, tam, kde bylo možno tušit vliv polský, jsem zachoval jejich formu. To se týká i pravopisu v koncovce ski a cki a p. Úchylkou od zásady modernisace pravopisu pokládal jsem za nutné pře- psati paleograficky věrně zápisy ruky C v osvětimských knihách.3) Její zá- pisy obsahují totiž velmi hojné polonismy, daleko více nežli zápisy rukou ji- ných. Máme před sebou patrně ruku Poláka, který neuměl tolik česky, jako jiní písaři. Stejně tak i v pozdějších polských zápisech, pokud se v knihách vyskýtají, podávám přepis do písmenky věrný. To se týká i latinských zá- pisů a nadpisů latinských a osobních i místních jmen, pokud se v nich vy- skýtají. Vedlo mě k tomu to, že vlastní jména v těchto zápisech jsou zapsána často v jiné formě (polské), nežli v zápisech českých. Opravdu rád vyslovuji zde dík za rady a pomoc, jež mi poskytl prof. Kapras, který sledoval mou práci s velkým zájmem. Děkuji i za rady prof. Friedrichovi a zvláště prof. Smetánkovi, který přečetl knihy v korekturách, věnoval jim neobyčejnou péči a svými radami přispěl mi velmi značně. Díkem jsem zavázán i ředitelství zemského archivu v Krakově, které velmi ochotně zapůjčilo mi knihy osvětimské a zátorské do Bratislavy a při mých pracích v krakovském archivu mi neobyčejně laskavě vycházelo vstříc. Povinný dík náleží i polskému ministerstvu kultu a vyučování, které mi do- volilo studium v polských archivech. V Bratislavě v květnu 1931. RUDOLF RAUSCHER. 2) Siemieński, O metodzie modernizacyi pisowni w wydawnictwach zródel polskich XVI wieku. (Sprawozdania Towarzystwa naukow. Warszaw. 1910.) 3) Jde tu o zápisy č. 4, 5, 57—59, 66, 67, 82—86, 92, 125—133. 6

Strana 7
ÚVOD. Přehled dějinného vývoje Osvětimska a Zátorska. Nepatrná knížetství Osvětimsko a Zátorsko náležejí svým vývojem k těm územím, které se vytvářejí z dělby rodinného území jednotlivých polských knížat ve Slezsku a v Krakovsku.1) Původně náleželo toto území ke Kra- kovsku, za Kazimíra Spravedlivého však přiklonilo se k Opolsku a do té doby se vzdaluje od polských zemí a sleduje osud zemí slezských nejen při jich vnitřním dělení, nýbrž i při jejich vztazích k českému státu. Po smrti Vladi- slava opolského r. 1282 rozdělili si jeho synové dědictví tak, že vznikla tři, vlastně čtyři knížetství, při čemž území Osvětimska a Zátorska náleželo k Těšínsku. Po smrti těšínského knížete Měška v letech 1314—1316 rozdělili se jeho synové opětně o dědictví, při čemž Kazimírovi dostal se Těšín, Vla- dislavovi Osvětimsko, Zátorsko a Tožek a v té době poprvé se objevuje Osvětimsko a Zátorsko v samostatné podobě. Všechna tři tato území spojená v jedno, stávají se r. 1327 lénem českým a tím osud jejich se i politicky i vý- vojem právním připojuje k zemím českým. Synem Vladislavovým Janem II. vymřela tato linie piastovská a Osvětimsko, Zátorsko i Tožek vrátily se opětně k Těšínsku. R. 1407 obdržel všechny tyto tři krajiny Přemko, Těšín- sko dostává se jeho bratru Boleslavovi, čímž opětně obě knížetství se rozdělují. Po smrti Přemkově (r. 1433) zůstávají jeho synové na čas nerozděleni a za nedospělé bratry vykonává tu vládu nejstarší z nich Václav. V letech 1442 až 1445 se bratři rozdělují: Václavovi dostává se Zátorska, Přemkovi Tožek a Janovi Osvětim. Tím ovšem nastává pro Zátorsko a Osvětimsko nová doba, neboť poprvé se Zátorsko objevuje jako knížetství od Osvětimska oddělené. Již v prvé polovině 15. století začíná snaha králů polských spoutati osud Osvětimska a Zátorska s Polskem,2) neboť obě knížetství byla nejen neda- 1) Literatura k dějinám Osvětimska a Zátorska jest dosti hojná: Biermann, Beiträge zur Genealogie der Herzoge v. Auschwitz, Notizenblatt d. hist. stat. Section d. k. k. mähr. schles. Gesellschaft zur Beförderung d. Ackerbaues, 1862.Nr. 5., 6. Bier- mann, Zur Geschichte d. Herzog Zator u. Auschwitz, Sitzungsberichte d. ph. hist. Klasse d. A. Wien, Bd. XL., 1862. Rychlík Ig., Ksiestwo oswiętimskie i zatorskie. Sprawozd. gimnasium, Tarnów, 1887. Bostel, Sadownictwo ziemskie Oswiecimskie i Zatorskie od r. 1440—1565. Przewodnik naukowy i literacki. 1888. Kutrzeba, Prawa, przywileje, statuty i lauda księstw oswięcimskiego i zatorskiego, Archiwum komisji prawniczej, IX. (1913), Kapras, Zemský soud a zemské knihy těšínské, Čas. Čes. Mus. LXXXIII., týž, Zemská zřízení opolsko-ratibořské a těšínské, Sborník věd práv. a stát. 1922, týž, Právo hornoslezské, Ksiega pamiatkowa ku czci Osw. Balzera 1925, Kutrzeba, Historja zródel dawnego prawa polskiego II. (1926) str. 23—28. Srv. rovněž můj článek: Soudní knihy osvětimské z r. 1440—1557, Sborník prací z dějin práva čsl. I. (1930) a článek Soudní knihy zátorské 1490—1562. Sborník Friedrichův 1931. 2) Bostel, 1. c. 929; listiny, jež týkají se osudu těchto zemí, uveřejňuje Grün- hagen-Markgraf, Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen

Strana 8
leko Krakova, ale byla také na cestě z Krakova na západ. Příčinou i zámin- kou zasahání do vnitřních poměrů těchto zemí bylo také loupeživé rytíř- stvo, které nalézá v obou knížetstvích úkryt. Král polský uskutečňuje nej- prve své cíle vůči Osvětimsku a uzavírá smlouvu s osvětimským knížetem Janem r. 1453. V této smlouvě polský král navázal na provinění, jehož se dopustil osvětimský kníže a shodl se s ním na tom, že buď mu polský král odpustí a koupí osvětimské knížetství, nebo mu bude povinen osvětimský kníže zaplatiti určitou částku jako náhradu.3) Skutečně král se rozhodl koupiti Osvětimsko a šlechta i města již r. 1454 holdovala polskému králi4) a ve smlouvě z r. 1456 byly stanoveny bližší podmínky kupní smlouvy tak, že kníže Jan měl zůstati ještě čtyři léta v hodnosti starosty knížetství osvě- timského a polský král měl mu platiti ročně 300 hř. Částka, za niž Osvět- timsko definitivně bylo koupeno, stanovena r. 1457 na 50.000 hř.5) Osud Osvětimska tím byl rozhodnut. Zátorsko mezi tím mělo svou vlastní historii. R. 1456 přijal král Kazimír v ochranu zátorského knížete Václava. Je zajímavo, že ho přijímá týmž poměrem lenním v ochranu, v ja- kém byl kníže dříve ke králům českým: quatenus ipsum et ipsius successores in eisdem privilegiis et in aliis libertatibus conservaremus et confirmaremus in proteccionemque et tutelam nostram et regni nostri reciperemus, prout ipsum ipsiusque antecessores reges Bohemie tenebant et tuebantur.6) Král polský slíbil, že nebude žádati na knížeti účasti ve válkách a válečných vý- pravách a rovněž tak ani peněžních příspěvků (kontribucí). Jsou zde také vysloveny i jiné zásady, které nás rovněž zajímají. Kdokoliv, kdo má v kní- žetství svůj majetek nemovitý, by se utekl přímo ku králi před soud, toho polský král přinutí, aby se se svým sporem vrátil před knížete; stejně tomu tak jest, odvolá-li se kdo od knížecího soudu k soudu královskému. Kníže zátorský byl zde zachován při svých právech a ve svém dřívějším posta- vení právním. Ale vývoj pokračoval dále. To jest patrno ze zachované smlouvy mezi polským králem a mezi čtyřmi syny Václavovými r. 1470.7) Kazimír, Václav, Jan a Vladislav se zde zaručují, že do roka neuzavrou žádné smlouvy kupní o knížetství zátorské. Je z toho patrno, že se již v té době jednalo o koupi Zátorska podobně jako Osvětímska. Nedošlo však k ní, neboť zachovaná česká listina z r. 1477 dosvědčuje, že uvedení čtyři knížata se rozdělili dva a dva o maličké knížetství Zátorské.s) čeho nemohl uskutečniti král Kazimír, to dokončil král Albrecht r. 1494 a koupil Zátorsko za 80.000 zlatých s tím však, že poslední zátorský kníže Januš se svou ženou Barbarou bude moci do své smrti knížetství držeti. Naopak král polský se zavazuje vypláceti kní- Fürstenthümer II. (1883) str. 577—622. Listiny zde uvedené bylo by lze ještě doplniti dalšími, jež v orig. i v opisech jsou uloženy v zám. archivu v Těšíně. 3) Smlouvu tuto uveřejňuje Grünhagen-Markgraf. 1. c. 594 č. 22, 23. 4) L. c. č. 24 str. 601. Král potvrzuje šlechtě osvětimské její práva, Kutrzeba, Prawa, str. 240 č. 1. 5) L. c. č. 26, 27, 28. 31) Kutrzeba, Prawa, 1. c. 241 č. 2. 7) Grünhagen-Markgraf, 1. c. str. 614 č. 36. 8) Grünhagen-Markgraf, 1. c. str. 615 č. 38. 8

Strana 9
žeti určitou částku peněžitou i určité množství soli z dolů věličských a boch- něnských. Zaručuje knížeti ochranu, zachování soudnictví, které zůstává plně při knížeti, což opětně pro nás má zvláštní význam.9) Naopak kníže Januš je zavázán králi věrností a také v tomto směru vykonává králi slib,10) který opakuje pak ještě následujícím králům polským, totiž králi Alexan- drovi a Zigmundovi I.11) I šlechta zátorská se zavazuje polskému králi věr- ností pro případ, že kníže zemře a naopak polský král vydává jí potvrzení všech jejích dosavadních práv a privilegií, která měla od knížete Januše, ale také i od předešlých knížat.12) Když r. 1513 byl kníže Januš zavražděn, dostalo se Zátorsko prostě polskému králi, aniž měli potomci Janušovi ně- jaký nárok na dědictví. Pro právní vývoj obou těchto knížetství je zajímavo, že obě knížetství jsou s Polskem spojena zcela zvláštním právním poměrem a že je dokonce dána možnost, aby se samostatně dále v nich rozvíjel právní řád. Zvláštní právní postavení Osvětimska a Zátorska je způsobeno tím, že polský král, jako lenní pán poskytuje šlechtě obou knížetství řadu privilegií zdůrazňu- jících, že právní poměr její k polskému králi je zvláštní a zakládá se i na právních poměrech dřívějších knížat obou knížetství ku králům českým.14) Panovníci polští poskytovali pak šlechtě obou knížetství privilegia nejen v době, kdy se vyjednávalo o koupi,15) ale i později, kdy obě knížetství byla již zakoupena. Privilegia tato týkají se nejen užívání řek, lesů a hor,16) při čemž poskytují se šlechtě osvětimské a zátorské zvláštní výsady, ale také přímo i úpravy právního poměru šlechty těchto knížetství ke králi polskému a také vnitřních právních poměrů v knížetstvích.17) šlechtě poskytováno jest zvolnění z povinností, které měla vůči panovníku polskému jako svému len- nímu pánu. Sjezdy své může šlechta konati za přítomnosti starosty (hejt- mana) nebo jeho náměstka. Obě knížetství mají svůj zvláštní zemský soud (lavice), který soudí a vynáší nálezy, v nichž se objevuje formulovaný právní obyčej, jak žije mezi šlechtou. A právě proto se v privilegiích vyskýtají také předpisy, že výsadní postavení soudů zemských má býti zachováno, bylo-li králem v určitém případě porušeno.18) V těchto privilegiích jsou ovšem ob- saženy také předpisy, na nichž je vybudován vnitřní právní řád. Dříve než se o tomto právním řádu zmíníme, přihlédneme ještě k dal- 3) Grünhagen-Markgraf, 1. c. str. 617 n. č. 41, 42. 10) Grünhagen-Markgraf, 1. c. 41, 42. 11) Grünhagen-Markgraf, 1. c. č. 43, 44; Balzer, Codex iuris Polonici III. č. 26. 12) Balzer, Codex iuris Polonici III. č. 27, 28, 36. 13) Srv. Balzer, 1. c. III. č. 146 str. 295—296. 14) Srv. priv. krále Kazimíra z r. 1456 Václavovi knížeti osvětimskému. Ku- trzeba, Prawa, 1. c. 241 č. 2.... ipsum dominum Venceslaum ducem Osswiecimiensem et Zathoriensem in nostram et regni nostri tuicionem et proteccionem recipimus et pri- vilegia per reges Bohemie sibi et suis antecessoribus data et concessa confirmamus et confirmavimus ... 15) Kutrzeba, Prawa, 1. c. 245—7 č. 7. z r. 1502, Balzer, Codex III. č. 28. z r. 1507, č. 36 z r. 1508. 10 Kutrzeba, I. c. č. 17, str. 277 z r. 1532. 17) Kutrzeba, 1. c. č. 18. str. 279—286 z r. 1532. 15) Kutrzeba, 1. c. č. 20, str. 289. 9

Strana 10
ším politickým osudům obou těchto zemí. Bylo snahou králů polských, aby obě malé, ale významné země připoutali zcela a úplně k Polsku. Protože šlechta zátorská a osvětíimská nenáležela k šlechtě polské, nýbrž tvořila zvláštní stavovské obce i po připojení obou zemí k Polsku, snažili se králové polští rušit toto postavení tím, že vyjímali řadu osob ze šlechty obou kní- žetství z práva osvětimského a zátorského, čili z příslušnosti ku šlechtě obou knížetství a podřizovali je pod pravomoc práva polského. Je dosti příkladů takovéhoto vyjmutí z pod práva osvětimsko-zátorského.19) Snaha tato o při- poutání Osvětimska a Zátorska k Polsku objevuje se jasně r. 1543, kdy svo- láván jest společný sněmík z obou knížetství a v instrukci královského posla naň poslaného se zdůrazňuje potřeba jednoty polské a prospěšnost připojení se stavů osvětimských a zátorských ku stavům polským.20) Pokus tento opa- kován r. 1562, kdy opětně zasedá sněmík v Osvětimě a z něho jsou vysíláni poslanci na sněm, aby vtělení obou knížetství bylo uskutečněno. Na sněmu r. 1562/3 vzniklo prvé privilegium o vtělení Osvětimska a Zátorska. Protože však byly ještě na sněmu difference, v novém zasedání teprve r. 1563/4 bylo dílo dokončeno. Dvě privilegia z r. 1563 a z r. 1564 obsahují doklady právě o důležitých otázkách a bodech, v nichž se obě knížetství odlišovala od ostat- ního Polska. Obě knížetství byla se svými stavy, se svými zámky, tvrzemi, jinými nemovitostmi i s jinými obyvateli v tělo, v jednotu, v právo i v titul království polského do práva, privilegií svobod přijata a sloučena s korunou polskou. Šlechta obou knížetství byla adoptována v šlechtickou obec polskou. Důležito bylo, že šlechtě byly zaručeny staré výsady a stará privilegia. Nej- větší pozornost v těchto privilegiích byla věnována organisaci osvětimských a zátorských úřadů a soudů. Právní postavení obou knížetství tudíž po ce- lých téměř sto let od r. 1457, resp. od r. 1494 do r. 1564, je zvláštní povahy. Obě knížetství jsou spoutána s Polskem jen osobou královou a požívají zvláštního ústavního postavení. Toto zvláštní ústavní postavení jak obou knížetství, tak také osvětimské a zátorské šlechty vůči šlechtě polské není v současné době zvláštností. Právní poměr obou knížetství k Polsku jest, jak patrno z pramenů velmi blízkým právnímu poměru, v němž bylo Osvětimsko a Zátorsko dříve k České koruně, ve stejném právním poměru, v jakém byla i jiná knížetství slezská k zemím českým. Jistě není rovněž příliš násilným srovnáním, uvedeme-li v této souvislosti i zvláštní právní poměr, v němž byly mezi sebou země České koruny a stavové těchto zemí. Uvědomíme-li si, že i zde mají stavové v každé zemi svá privilegia a svobody, své sněmy i své soudy, pak právní postavení šlechty Osvětimska a Zátorska po uvedenou dobu nebude se nám zdáti podivným. Je přirozeno, že toto zvláštní postavení obou knížetství muselo se obje- viti i v právních památkách, jež pocházejí z této doby. A právě z této doby pocházejí soudní knihy osvětimské a zátorské, které částečně spadají do- konce i do doby, kdy ještě nebylo Osvětimsko a Zátorsko spoutáno k Polsku. 19) Srv. Kutrzeba, 1. c. str. 299—311. 20) Srv. Kutrzeba, 1. c. str. 295—6 č. 23, uveřejněna zde instrukce král. posla. 10

Strana 11
Povaha právního řádu v Osvětimsku a Zátorsku. Dříve než se zmíníme o soudní organisaci Osvětimska a Zátorska, jest se nám dotknouti důležité otázky, na jakém základě spočíval právní řád v těchto zemích. První naší otázkou, o níž musíme uvažovati, jest, v jakém poměru byl právní řád v Osvětimsku a v Zátorsku jednak k právnímu řádu v okolních zemích, jednak k právnímu řádu v Polsku. Jak bylo ukázáno, Osvětimsko a Zátorsko politicky náleželo ke Slezsku. Byl tu tudíž ve starší době právní řád slezský. Slezsko je zemí, v níž v nejstarší době je primitivní právo slo- vanských kmenů, jež se zde původně usídlely.21 Již během XIII. stol. na- stává zde však recepce cizího práva německého, zvl. práva saského.22) Tato recepce zapouští hlubší kořeny ve Slezsku Dolním než ve Slezsku Horním. Je to patrno i z toho, že v Horním Slezsku na poč. XV. stol. vystřídáváno jest právo německé právem českým a nastává zde recepce českého práva přímo ze sousedního Opavska, Krnovska, Moravy i z Čech.23) To jest sku- tečnost již dokázaná a také bezesporná. Je podivuhodno, že Osvětimsko a Zátorsko zůstává věrno původci svého právního řádu v době, kdy politické poměry odpoutaly je od Slezska. Je to způsobeno tím, že, jak bylo ukázáno, zůstala jim možnost dalšího samostat- ného vývoje právního zachována a Osvětimsko a Zátorsko používá této mož- nosti plnou měrou. V pramenech nalezneme velmi jasně zdůrazněno, že v obou knížetstvích vládne týž právní řád jako v ostatních knížetstvích slez- ských nebo ve Slezsku vůbec.24) Je zajímavo, že zde nalezneme i potvrzení, že právní řád ve Slezsku je v souvislosti s právním řádem českým.25) Snad se toto vědomí právě opřelo o stav, který nastal, když vedlejší země české byly spojeny pod vládou Matyáše Korvína v těsnější spojení mezi sebou. Nezvratným dokladem toho, že v Osvětimsku a Zátorsku žilo vědomí staré přináležitosti ke Slezsku ještě v době, kdy politicky obě země již ke Slezsku nenáleží, je památka, která má skutečně velmi význačné místo jak v právních dějinách slezských, tak právě i v právních dějinách Osvětimska a Zátorska. Jest to slezský landfríd z r. 1512 16. listopadu.26) Vznik land- frídu tohoto spadá do doby, kdy všechny země české používají vyvinuté in- stituce landfrídní k upevnění právních poměrů v jednotlivých zemích čes- kých i mezi sebou navzájem. Úsilí po trvalé úpravě landfrídních po- 21) K této otázce srv. Kapras, Zemská zřízení opolsko-ratibořské a těšínské. Sborník věd práv. a stát. 1922. Týž, Právo hornoslezské, Ksiega pamiatkowa Osw. Balzera, 1925, též sep. Kapras, Z dějin českého Slezska (1922) str. 104. 22) K této otázce srv. Meister, Über die Aufnahme und über die fortdauernde Gültigheit der Sachsenrechtes in Schlesien (1808), Gaupp, Das deutsche Recht ins- besondere die Gütergemeinschaft in Schlesien. Z. f. deutsches Recht III. Suarez, Sammlung alter und neuer schles. Provinzialgesetze I—II. (1771) Einleitung str. VII. 23) Kapras, Právo hornoslezské, sep. str. 6. 24) Srv. privilegium krále Zikmunda I. z r. 1540 čl. 1. Kutrzeba, Prawa, 1. c. str. 289. Srv. O. č. 438, 540; Z. 209, 334. 25) O. č. 399. 26) Originál tohoto landfrídu není znám. Jsou známy dva opisy německého tekstu a dva opisy českého tekstu. Kutrzeba, Prawa, 1. c. 231—233. Jest ovšem také známo potvrzení královské z r. 1513. Pátrání naše po originálu nevedlo k cíli. 11

Strana 12
měrů soustřeďuje se ve sněmování všech českých zemí v Kladsku r. 1512.27) Sněm kladský 16. prosince 1512 předcházely sněmy v jednotlivých zemích, na nichž stavové se radili o úpravě zemského míru. Tak v Čechách byl konán sněm. o sv. Kateřině.28) V současné době konaly se i sněmy na Moravě a ve Slezsku a ze slezského sněmu vznikl landfríd z 16. listopadu 1512.. Když byly vykonány veškery přípravy, sjeli se vyslanci zemských sněmů českých do Kladska a tu se jednalo o uzavření landfrídu všech zemí českých navzájem. Návrh tohoto landfrídu byl přednesen od poslů českých i moravských. Sta- vové slezští byli nejdříve ochotní přijmouti návrh a dali svůj návrh přečísti česky. Podle tohoto jednání byly uzavřeny vzájemné landfrídní smlouvy mezi Čechami a Slezskem, mezi Moravou a Čechami a mezi Moravou a Slezskem. V těchto smlouvách stavové jednotlivých zemí českých navzájem si slibují pomoc při stihání zemských škůdců, kteří by prchli z jedné země do druhé.29) Landfrid slezský je tudíž spojen s vývojem v ostatních zemích českých a i jeho potvrzení s počátku roku 1513 spadá v jedno s potvrzováním jiných landfrídů českých. Není tudíž vzdálen zemím českým okolnostmi, za nichž vznikl. A jistě se nám vtírá otázka, zda obsahově není rovněž podoben land- fridům českým, když okolnosti politické přibližují ho tak blízko k českým landfrídům. A tu ovšem, přehlédneme-li obsah jeho, jsme skutečně překva- peni, jak blízko je právnímu řádu českému. Především jest nám zřejmo, že tento landfríd jest stejnou právní institucí jako na Moravě. Právě tak jako zde, tak i ve Slezsku byl vlastně základem právního řádu v zemi. A zdá se, že zde nabyl vlastně povahy pozdějších zemských zřízení v zemích českých. V právních pramenech osvětimských a zátorských nazývá se také tento landfrid „constitutio“ neb „constitutiones“, právě tak jako se nazývají zemská zřízení v Čechách.30) Měl tudíž význam instituce trvalé, nikoli pro- zatímní, jaké původně zemské míry měly míti a měly. To jest patrno i na jeho obsahu, neboť obsahuje nejen ta ustanovení, která především směřují k ochraně zemského míru mimosoudním zakročováním proti nebezpečným pachatelům, nýbrž také ustanovení, která upravují soudní řád a postup před řádnými soudy. I tím se blíží povaze zemských zřízení a také tím lze si vy- světliti, proč zůstává po dlouhou dobu základem právního řádu v zemi osvě- timské a zátorské. Nebyl také jen dobrovolným zřízením mezi stavy, neboť závěrečné jeho 27) Rezek, O sněmu kladském 1512. Sborník hist. vydaný na oslavu desít. trvání Klubu hist. 1883, str. 5—8. Srv. mé Zemské míry na Moravě (1919) str. 9—10. 28) Lobkov. knih. v Roudnici n. L. rkp. VI Ee 18: „Sněmové stavův král. českého od 1. 1492 až do 1. 1541 (fol. 11.—11. Praví se tu na př. o jednání v Kladsku: „... item na ty pány, kteří mají do Kladska jeti, má dán býti list mocný pod pečetí zemskú a mají jej sebú vzíti a tu mají jednati s zeměmi Moravskú, Slezskú, Lužickú a šesti městy, a nemohli by se všemi jednati, ale s kteroužkoli zemí budou moci. 29) Zápis mezi Moravou a Slezskem viz AČ. X. 348 č. XCVI. Ostatní zápisy jsou v zemském archivu čes. v korunním archivu a to: Zápis stavů slezských na 15 let s krá- lovstvím Českým, 18. pros. 1512, kor. archiv č. 1561, Zápis stavů moravských se stavy českými 18. pros. 1512, kor. archiv č. 1562. K oběma jsou tu také potvrzení krále Vla- dislava ze dne 22. ledna 1513. 30) V zákoně Sigmunda I. z r. 1532, Kutrzeba, Prawa, 1. c. str. 280, 284. 12

Strana 13
ustanovení přímo předepisovalo povinnost všem slezským stavům přistou- piti k landfrídu se sankcí, že ten, kdo nepřistoupí, bude prohlášen a stihán jako rušitel obecného dobrého a pokoje. A toto ustanovení plně korrespon- duje s analogickými předpisy landfrídů moravských.31) Snad také tento článek působil i při přijetí landfrídních ustanovení v Osvětimsku a Zá- torsku, v zemích, které ku Slezsku v době vzniku landfrídu již nenáležely. Obsahově slezský landfríd se blíží právním pramenům českým. Vyply- nulo to z okolností, za nichž landfríd vznikl a nebylo skutečně nic nepřiroze- ného, přijal-li slezský landfríd některá ustanovení z moravských landfrídů, které v té době jsou již velmi vyvinutou institucí, na níž spočíval právní řád na Moravě. Srovnáme-li ovšem obsah slezského landfridu, je nám zřejmo, že přímý vliv určitého landfrídu moravského zde nebyl, přece však jednak obsahem, jednak stilisací slezský landfríd přímo připomíná památky mo- ravské i české z doby současné, byť bychom nalezli určité zvláštnosti pro Slezsko.32) Nesporně můžeme prohlásiti, že právní obsah slezského land- frídu je bližší právnímu řádu českému než právnímu řádu jinému. Důsledek z toho plynoucí je rovněž zřejmý: přijalo-li Osvětimsko a Zátorsko za zá- klad svého právního řádu ustanovení slezského landfrídu v době, kdy již poutaly je svazky s korunou Polskou, pak pokračovalo ještě dále ve vývoji předcházejícím v recepci ustanovení, která byla blízka právnímu řádu českému. Osvětimsko a Zátorsko až do plného připojení k Polsku mohlo si, jak zmíněno, tvořiti právo nové samo. Bylo to důsledkem zvláštní soudní a správní organisace jejich, jak uvidíme. A tu zemské soudy, osvětimský a zá- torský stanoví obecnými nálezy, co za právo má býti pokládáno. Je to 31) Možno tu právě porovnati příslušné ustanovení landfrídu moravského a slezského: AČ X. 324 landfríd 1496. Čl. XVIII. landfrídu slezského. Jestliže by který obyvatel zemí Slez- Pakli by který svévolně proti vůli Kr. ských k tomu landfrídu přistúpiti a tím J. Msti. hajtmana a pánuov i našemu to- se spravovati a podle toho zachovati ne- muto zřiezenie zasaditi se chtěl a přizná- vaciého listu nedali, ten napřed řádu chtěl, takového najvyšší hajtman s po- svého, v kterémž jest, má zbaven býti, a mocí všej země k poslušenství připraviti statek jeho k ruce J. M“ a země má při- a vo to trestati na hrdle i na statku jako rušitele obecného dobrého a pokoje. padený býti, a všichni máme sobě naň po- moci . . . 32) Uvedeme některé podrobnosti se současným nebo i pozdějším právním řádem v zemích českých, majíce na paměti, co jsme shora řekli: Čl. III. landfrídu (prvou část jeho) srv. Vlad. zř. z. (1500) čl. 37, čl. V. srv. s čl. 74 Kn. Tovač.; čl. VI. srv. s landfr. 1496 „Jestliže by kdo v zemi svévolně protiviti se chtěl (Kn. Drn. str. 2.); čl. IX. srv. s usnesením sněmu morav. z r. 1511, Ač. X. 346 Nárok o čest; čl. X. srv. s čl. 544 Z. zř. Vlad.; čl. XI. srv. s čl. 440 a 540 Z. zř. Vlad. a srv. Kn. Drn. str. 107 zřízení roku 1516, kde obsah je podobný. Čl. XII. srv. s usnesením sněmu morav. z r. 1511 čl. 4. AČ. X. 343. O tázání zločincuov; srv. též čl. 544 z zř. Vlad. Čl. XIII. srv. s čl. 2. usnesení mor. sněmu z r. 1511 Kdo by odpovědníka neb zhůbci přijal na své obydlé AČ. X. 342 srv. s čl. 201 Kn. Tovač. Čl. XV. srv. s AČ. X. 344 čl. 5. a 6. O odpovědi. Čl. XVI. s AČ. X. 344 čl. 7. O sedlácích, jak odpuštění bráti mají. Čl. XVII. srv. Zřízení o ruč- nicích z r. 1524 v Čechách a Kn. Drn. str. 111. čl. XVIII. srv. AČ. X. 324 čl. Item k tomu listu. Čl. XIX. srv. čl. 548 z. zř. Vlad. a Kn. Drn. stř. 107. 13

Strana 14
způsob, který je rovněž obvyklý v sousedních knížetstvích Slezských, aneb současně i na Moravě a v Čechách. I někteří z těchto nálezů blíží se obsahem svým právním památkám moravským. 33) Kromě toho právní řád obou kní- žetství doplňuje se přímo z knížetství Slezských. Neboť osvětimský i zá- " torský soud žádá za různých okolností a z různých příčin poučení z „dvorů“ t. j. ze soudů jednotlivých knížetství Slezských a obrací se o tato poučení vlastně za hranice polského státu v době, kdy nejvyšší soudní instancí je a má býti král polský. Případy, kdy brány na poradu „knížecí dvory“ byly různé. Především byl to případ, kdy strana, jíž se zdálo, že jí bylo ukřivděno, sama se odvo- lala na knížecí dvory. Podmínkou tu bylo, že se již nález stal a že z vyřknu- tého nálezu se strana odvolala. Toto odvolání, jak patrno ze zápisů našich knih, bylo velmi časté a bylo dokonce upraveno i obecným nálezem, s nímž se setkáváme v Osvětimě.34) Je přirozeno, že mohlo rozhodnutí dvorů vésti k dal- šímu projednávání sporu a že přispívalo i procesním stranám, které se těchto rozhodnutí dovolávaly. Ale toto dožadování dvorů nebylo pouze při odvoláních. Nebyly to pouze strany, které se dožadovaly poučení na dvorech. I sami přísedící soudu nevědouce si rady s určitými otázkami před soudem projednávanými, obraceli se na dvory, aby jim byla dána „nauka“, jak určitý spor rozhodnouti,35) a teprve pak, když tato „nauka“ přinesena, vy- náší zemský soud svůj nález.36) Je pochopitelno, že pronikal tímto způsobem právní obyčej z jiných knížetství Slezských do Osvětimska a Zátorska a to opětně v době, kdy již obě knížetství ke Slezsku nenáležela. Jistě vynoří se nám otázka, které dvory slezské to byly. A tu vidíme, že to bylo Těšínsko, Ratibořsko, Bytomsko a Opolsko, tudíž Horní Slezsko, kam proniklo české právo. Zvláště Těšínsko nesporně má převahu mezi všemi dvory slezskými. Je zajímavo, že dožá- dání dvorů dálo se nejen tím způsobem, že dožádán byl dvůr jeden, ale také současně bývalo dožadováno dvorů více, na př. tři.37) Tím se docilovalo právní jistoty, jak sporný případ rozhodnouti, zároveň však právní styk se tím rozhojňoval. Jak se zdá, styk Zátorska s jinými slezskými dvory byl užší než Osvětimska, snad proto, že Zátorsko bylo připojeno k Polsku později. Ale i z Osvětimska dálo se odvolávání do knížetství Slezských. O všech těchto otázkách zmiňujeme se zde především proto, aby v edičním úvodu byly vysvětleny některé zmínky ve vydávaném pramenu. Jistě definitivní řešení těchto otázek zůstane badatelům dalším, neboť není ani podle moderních zásad edičních, úkolem úvodu k edici řešiti otázky, pokud s edicí nesouvisejí. Jde tu právě o velmi důležitou otázku, zda a 33) Tak na př. nález země Zátorské o zběhlých poddaných z r. 1514, Kutrzeba, Prawa, 273 č. 12 je obsahově podoben ustanovení knihy Tovač. kap. 194 o závadných sedlácích, a nález o poručenství z r. 1523, Kutrzeba, Prawa, 274 č. 13 je podoben kap. 160 knihy Tovač. O sirotcích, jak statkové jich mají opatřeni býti a jak po nich spadají. 34) O. č. 502. 35) Z. č. 5, 107, 108, 109, 114. 36) Z. č. 117. 37) Z. č. 110. 14

Strana 15
jakou spojitost měl právní řád v Osvětimsku a Zátorsku prostřednictvím Horního Slezska s právním řádem českým. O otázce této jednali, po př. se jí dotkli badatelé již uvedení. Bostel vyjádřil se opatrně. Zjistil nega- tivní stránku porovnávaje právní řád osvětimský a zátorský s polským a byl nakloněn hledati spíše tertium comparationis v právním řádu v zemích českých. Skutečně také používá velmi často porovnání se zemským zří- zením těšínským.38) Přímo o recepci českého práva v Osvětimsku a Zá- torsku mluví Kapras.39) Odchylného mínění je Kutrzeba, který tvrdí, že na soudě zátorském a osvětimském rozhodování sporů děje se podle sas- kého zrcadla, resp. podle jeho přepracování t. zv. slezského práva zem- ského. Podle mínění Kutrzebova tato právní památka, jež platila ve Vrati- slavsku, byla recipována stejně i v Osvětimsku a Zátorsku jako landfríd z r. 1512.40) Okolnosti, jež jsme zde uvedli, svědčily by spíše ve prospěch mínění Bostelova a Kaprasova. Zemské soudy v Osvětimě a v Zátoře a řízení před nimi. Soudy zátorský a osvětimský byly středem právního tvo- ření a právního života v obou knížetstvích.41) Existují jistě již v době před r. 1440, od kdy se nám zachovaly teprve soudní knihy. V každém z obou knížetství jest zemský soud zvláštní. Nazývá se soudem zemským, právem zemským, jus terrestre, judicium terrestre, judicium banitum terrestre, judicium scabellae ducatus Zatoriensis. Předsedá mu nejprve kníže, jehož zastupuje starosta. V době pozdější předsedá soudu starosta, který je usta- novován polským králem. Starosta je jmenován společně pro Osvětimsko a Zátorsko.42) Jest to zpravidla některý polský velmož, který zaujímá zá- roveň i některou vysokou hodnost polskou. Jest na př. podskarbím, kanc- léřem korunním a p. Není-li přítomen, předsedá soudu podstarosta, který je pro každou zemi ustanoven zvláště. Kromě nich je v soudě zemský soudce, který je rovněž pro každou zem, Osvětimskou i pro Zátorskou ustanoven zvláště. Není ovšem překážky, aby táž osoba nebyla zároveň soudcem v obou zemských soudech. Soudce jest totiž ustanovován starostou za shody přísedících soudu. Jest tudíž od- vislým nejen na starostovi, ale rovněž na přísedících. Kromě těchto úředníků zasedají na zemských soudech přísedící. Všichni plnoletí šlechtici mají se dostavovati k soudům a tu konati svou povinnost jako „dobří lidé z lavice“, jako páni „lavičníci“ a tvoří stolici práva osvětimského, po př. práva zátorského. Kolik přísedících muselo býti přítomno, o tom s počátku neslyšíme. V nejstarší části knih osvětim- ských na štěstí několikráte nám zapisující poznamenal, které osoby na 38) Bostel, 1. c. 838. 39) Kapras, Právo hornoslezské, sep. 6. 40) Kutrzeba, Historja žródel dawnego prawa polskiego II. str. 25., týž, Prawa księstw Osw. i Zatorskiego, 1. c. 231 uvádí, že by bylo nutno probádati i zvl. landfríd těšínský, který však od něho nebyl blíže určen. 41) O těchto soudech a o jejich činnosti srv. studii Bostelovu, 1. c. 933 násl. 42) U zápisů Z č. 149., 153., 154., 155. mluví se o starostech. Byli v té době usta- noveni dva starostové, pro Osvětimsko a pro Zátorsko? 15

Strana 16
soudě byly přítomny. A tak vidíme, že na soudě je přítomno 15 osob,43) 18 osob,44) ale i 7 osob,45) po př. 9 osob.46) Již během zápisů do knih osvě- timských slyšíme, že projednávání sporu se nedálo pro nepřítomnost nále- žitého počtu přísedících. Tím více se setkáváme s těmito případy v knihách zátorských. Zde také nalézáme ustanovení, že podle starodávného obyčeje počet přísedících má býti nejméně osm osob.47) Přísedící zemských soudů tvořili vlastní tvůrčí orgán právní, neboť nalézali právo a tvořili nález. Sudí zemský řídil celé řízení před soudem. Byl prostředníkem mezi stranou a mezi přísedícími, neboť strany nemohly se obraceti přímo na přísedící. Soudce ohlašoval nález, ale netvořil ho. Kromě těchto osob jest na soudě zemský nebo zámkový písař, dále t. zv. služebník zemský. Kromě nich jmenují se ještě holubci, rzadci a vrotny, kteří přicházejí však jen výminečně.48) O činnosti služebníka a písaře se ještě zmíníme. Soud osvětimský zasedal zpravidla vždy v úterý po Třech králích, po převodní neděli, po sv. Janu Křtiteli a po sv. Michale. Soud zátorský za- sedal zpravidla vždy ve čtvrtek o suchých dnech, po popelci, po sv. Duchu, po povýšení sv. kříže a po sv. Lucii. Výminky z těchto pravidelných zase- dání byly, byly však způsobeny různými okolnostmi, které bývají také přímo uváděny, zvláště když soudy zasedati nemohly. Kompetence zemských soudů vztahovala se jak na otázky sporné, tak i nesporné. Ve sporech projednávaných před soudem přicházely spory jak civilní tak i trestní. Nejčastěji přicházely spory o nemovitosti a o různé pohledávky, méně přicházejí otázky trestněprávní. Také činnost soudů v otázkách nesporných (zápisy testamentů před soudem, zápisy o poru- čenství) přicházejí v knihách osvětimských a zátorských řídce a hlavně jen v době starší. Zemské soudy mohly vystupovati také jako soudy hraničné. Pro kompetenci soudu při sporech bylo důležito vlastnictví nemovi- tostí, ležících v Osvětimsku a Zátorsku. Podle tohoto vlastnictví podléhaly jednotlivé osoby buď soudu osvětimskému nebo zátorskému. Pouze ma- jetek královský byl z kompetence soudů vyňat. Postup řízení před soudem byl krátce tento: Pře před soudem zaha- jovala se půhonem. Půhon musela si pohánějící strana (póvod) vyžádati do určité doby před zahájením sporu. Půhon vykonával soudní zřízenec, služebník tím způsobem, že doručil půhon, stilisovaný jménem soudcovým, pohnané straně. V knihách osvětimských zachoval se nám formulář tohoto půhonu49) a z něho jest patrno, že soudce sám svým jménem poháněl s tím, aby pohnaný v určitý den před soudem stál a zde pohánějící straně práv byl. Puhon zněl na určitou osobu a bylo v něm vytknuto vlastnictví 43) O č. 1, 237. 44) O č. 13. 45) O č. 55, 56. 44) O č. 68, 79. 47) Z č. 231, 389. 18) O č. 50. 12) O. č. 44, 134. 16

Strana 17
této osoby k určité nemovitosti. Protože toto vlastnictví bylo velmi důle- žitým pro příslušnost k soudu, býval půhon formulován i tak, že se pohá- něla určitá nemovitost sama. Pravidlem bylo poháněti vždy jedním pů- honem o jednu spornou věc a také jednu osobu. Výminku tvořili nedílní bratří, jež bylo možno poháněti jedním půhonem, ale muselo to býti v pů- honu zvláště uvedeno. Při půhonu postupováno bylo vůbec podle předpisů landfrídu z r. 1512 čl. II.—IV., zvláště v otázce, kdy má státi před soudem pohánějící a kdy pohnaný. Pro pohnaného bylo možno po třikráte žádati o „rok do rokóv z omluvných důvodů, jež byly vždy před soudem uváděny. Byly to na př. panská potřeba, t. j. nepřítomnost pro veřejnou službu, dále nemoc, voda, nebo konečně potřeba řečníka, po př. důkazu, Čtvrtý rok byl rokem za- vitým a pohnaný byl k tomuto roku poháněn „ku skázání“. Nedostavil-li se pohánějící k soudu, pak ztratil při. Získal-li pohánějící při, pak následovalo další řízení exekuční: Pó- vodu byl dáván list soudní a služebník, aby provedl uvázání. Půhony před soudem velmi často byly odkládány a vyřízení sporů bylo odsouváno a řízení protahováno. Páni na soudě měli velmi mnoho po- chybností a byli velmi opatrní při vynášení konečného nálezu. Proto ovšem celé řízení velmi často dlouho trvalo a procesní strany nejednou se dohodly na smírném mimosoudním vyřízení sporu, k čemuž sám soud pak napo- máhal a určoval, do kdy se má spor smírnou cestou vyříditi. Oba soudy osvětimský i zátorský jsou soudy samostatnými a tvoří každý své nálezy zvláště. Ale mnoho je mezi nimi společného. Jest to pře- devším společný právní řád, který je v Osvětimsku i Zátorsku založen na slezském landfrídu. Jsou tu dále i tytéž osoby, jež mají nemovitý majetek v obou knížectvích a v obou také společně vystupují nejen jako strany, nýbrž i jako přísedící v soudech. A je proto pochopitelno, že řízení před oběma soudy bylo téměř shodné a není tudíž podivno, že ve vážném pří- padě, kdy šlo o zásadní rozhodnutí otázky, která se ještě před soudem ne- vyskytla, soud osvětimský i zátorský se schází společně, obě lavice tvoří jedno těleso a pak také společně nalézají nový nález. Popis knih osvětimských a zátorských. Soudní knihy osvětimské a zátorské zachovaly se nám dnes v zemském archivu v Krakově (Państwowe Archiwum Ziemskie w Krakowie). Osvětimské soudní knihy byly chovány původně na zámku osvětimském. Byť se docho- valy zprávy o tom, přece podrobností nevíme, jak byly zde uloženy. Soudní knihy zátorské byly původně uloženy u soudu zátorského. Z r. 1609 zacho- vala se nám ustanovení zákona, podle něhož zátorské knihy měly býti cho- vány v zámku zátorském a starosta zátorský měl povinnost dovoliti, aby tu knihy mohly býti uloženy.50) Knihy tyto s jinými soudními knihami po 50) Volumina legum II. str. 1674 čl. 36. Miejsce chowania ksiag ziemskich Za- torskich. Za instancja poslów ziemskich i za prośba obywatelów księstwa Zatorskiego pozwalamy na zamku zatorskim sklepu do chowania ksiąg ziemskich, który starosta naš zatorski sądowi ziemskiemu puścić powinien. 17 2

Strana 18
r. 1784 byly přeneseny do t. zv. bernardynského archivu do Lvova, kde zůstaly až do r. 1897, kdy byly přeneseny do organisovaného krajského archivu v Krakově. Tento archiv po převratu byl nazván archivem zemským.51) Oboje knihy obsaženy jsou nyní ve třech svazcích, nepřesně ozna- čených sign. Terr. Zator No 11., 13. a 14. Tomus Terr. Zator No. 11. obsahuje v malém kvartu soudní zápisy zá- torské od r. 1531—1562, tom. 13. obsahuje zápisy osvětimské od r. 1440— 1557 a tom. 14. obsahuje opětně zápisy zátorské od r. 1490—1527. K těmto svazkům připojuje se ještě tom. Terr. Zator No. 12., který obsahuje, jak bude ještě řečeno dále, polský překlad všech zápisů obsažených v tom. 11., 13. a 14. Knihy osvětimské a zátorské byly původně psány na jednotlivých nevá- zaných složkách papíru. Víme o tom ze zprávy z r. 1638, která výslovně praví, že knihy osvětimské a zátorské již tehdá byly starými, psanými ne- pořádně ve formě restříkové, byly nevázané a starobylostí a častým užívá- ním byly pokaženy, takže hledání a čtení v nich bylo již r. 1638 velmi obtíž- ným.52) S počátku 17. stol. z r. 1627 máme také zachovaný popis těchto knih. V této době totiž byly knihy revidovány spolu s privilegiemi zemskými a se- staven jejich inventář. V tomto inventáři o knihách soudních se praví, že jsou zachovány:53) 1. Ad modum regestri wszyte w pargamin poczynaja się sub anno 14400 konczą się in anno 1564 z sprawa Jana Osolinskiego z Janem Komorowskim. 2. Ad modum regestri wszyte w skure de anno 1490 koncza się dekretem między Rajskim a Bujakowskim. 3. In quarto introligowane w skure poczynaja się we ctwartek po S. Duchu konzca dekretem między Wincentem Andrzejkiem a Janem Chwal- kiem z Linczów. Z tohoto seznamu můžeme přibližně zjistiti, zda se nám dnes knihy osvětimské a zátorské zachovaly v témže stavu, jako byly r. 1627. Vidíme tu, že knihy zátorské byly již r. 1627 v stejném stavu jako dnes. Z knih osvě- timských se však část ztratila, neboť dnes končí tyto knihy r. 1557, kdežto dříve sahaly až do r. 1564.54) Ztráta tato musela vzniknouti však ještě před 51) Srv. Heck Waleryan, Archiwa miejskie księstw Oswięcimskiego i Za- torskiego (Kraków 1891) str. 12—13, 18—21. Kutrzeba, Katalog. krajowego Archivum aktów grodzkich i ziemskich w Krakowie. Teka grona konserwatorów Ga- lycyi zachodniej tom. III. (1909) str. 93. Kutrzeba, Historja zródel dawnego prawa polskiego, tom. II. str. 410—413. 52) Cast. Ośw. t. 66. str. 1008. Co się zaś tknie ksiag ziemskich zatorskich i oswię- cimskich ante et post incorporationem tych ksiestw do korony w sklepie Zator. będa- cych, iž sa stare w regestrzykach nieporzadnie niewiazane, czeskim językem i pismem starem do przeczytania trudnem pisane, iniuria vetustatis i używaniem czestym napso- wane, že gdy ekstrakty potrzebujacym ich maja być wyjmowane, z wielka praca i trud- nościa dochodzić przychodzi, pod którym aktem maja być wydane. 53) Castr. Zator. tom. 7. str. 739—744 (strany jsou přivázány na počátku tom.) na str. 741. 34) Dosvědčuje to i list o majetkovém převodu, uveřejněný níže v poznámce 61/II., který uvádí, že osvětimský soud zasedal ještě r. 1558. 18

Strana 19
r. 1638, neboť polský překlad knih osvětimských léta 1558—1564 neobsa- huje. V knihách osvětimských nastaly ztráty také ještě před r. 1627 v nej- starší části, jak bude patrno z popisu. Celkem však možno říci, že těchto ztrát není mnoho, a zvláště, že knihy zátorské zachovaly se nám ve velmi za- chovalém stavu. Zda ovšem knihy osvětimské, resp. zátorské byly psány již v době před r. 1440, resp. 1490, o tom není zpráv, ačkoliv podle pozdější metody zapisování do soudních knih osvětimských, resp. zátorských bylo by lze souditi, že oboje knihy byly již dříve založeny a psány, že však se nám nezachovaly. Na druhé straně však starobylost prvních zápisů v knihách osvětimských a nedokonalost jich svědčí proti této domněnce, takže snad jen nepatrná část z nejstarších zápisů se nám nedochovala. Všechny tři svazky tom. 11., 13. a 14. byly koncem XVII. nebo poč. XVIII. stol. nově svázány v hladkou hnědou kůži. A tu ovšem některé složky v knihách osvětimských byly patrně přemístěny a přehozeny. Porovnáním zápisů v jednotlivých složkách je to patrno a právě zde naše edice se snaží jednotlivé složky připojiti k sobě, jak asi původně se k sobě pojily. Jak v knihách osvětimských, tak zátorských uvádí se jejich název, jímž povaha těchto knih jest zároveň charakterisována. Na počátku knih osvětim- ských jest nadpis: „Registrum terrestre Oswantiense sub anno domini MOCCCCXXXX.55) Na jiném místě jest název „Registr se počíná zem- ský.“56) V knihách osvětimských není těmito nadpisy označován nějak pra- videlně začátek jednotlivých složek, po př. zápisů nového písaře. Je tu v tomto směru neupravenost a nepořádek. Jen jednou se vyskýtá případ, kdy písař novou složku zápisů zahajuje zvláštním nadpisem. Nadpis tento zněl: Acta seu inscriptiones juris terrestris terre Oswienczimiensis anno do- mini milesimo quingentesimo quartodecimo incepte et per me Petrum nota- rium introducte.57) Po této stránce v knihách zátorských jeví se jistá pravi- delnost, neboť tu velmi často při zasednutí nového písaře, po př. soudce za- hájeny jsou knihy zátorské zvláštním nadpisem. Tak na př. ihned na počátku jest charakteristický název: Incipit regestrum sive liber rerum, que aguntur in iure terrestri coram nobilibus terrigenis districtus Zatho- riensis ...58) A podobný nadpis, označující, že jde o „acta rerum circa jus terrestre gestarum“, je uveden i na jiných místech, tam zpravidla, kde za- číná psáti nový písař,59) po př. vyskýtají se později nadpisy české.60) Někdy v tekstu zápisů mluví se o těchto knihách jako o knihách zemských. Od těchto knih zemských dobře jest odlišiti t. zv. knihy zámkové, do nichž zapisovány byly listy různého právního obsahu a z těchto zápisů mohly po př. býti pořizovány i opisy opatřené úředními pečetěmi v případě, když se originály ztratily.61) 55) O č. 2. 56) O č. 135. 57) O č. 299. 58) Z č. 1. 59) Z č. 47, 229. 60) Z č. 341, 421. 61) Srv. O č. 429. K tomu dlužno upozorniti, že i v Těšínsku vedly se zvl. knihy zámkové, t. j. matriky knížecí kanceláře, do nichž byly přepisovány listy o pře- 19

Strana 20
Vnější popis soudních knih osvětimských jest tento: Tomus Terr. Zator. No. 13, který obsahuje knihy osvětimské, je kniha rejstříkového formátu (12x33 cm), obsahující 998 stran nového paginování. Na hřbetě jejím jest tento název: „Inducta Decret. Zator. 1446 ad 1586. Index 7. No. 13.“ Nadpis tento jest psán na papíře přilepeném na hřbetě, při čemž na kůži hřbetu je patrný nadpis starší v místech, kde papír nového nadpisu jest odtržen. Vlastní zápisy osvětimské obsahují strany 1—296. Str. 297—303—312 je složka z knih zátorských z druhé poloviny 16. stol. psaná již polsky. Po- psána jest jen na str. 297—303, ostatní strany jsou prázdné. Od str. 313 až do konce jsou souvislé soudní zápisy zátorské, a to od str. 313—712 Decreta vody nemovitostí. Srv. Kapras, Zemský soud a zemské knihy těšínské (sep.) (1909) str. 9—10. Přes to, že jsem podrobil zámecký archiv v pol. Těšíně pečlivé prohlídce, nepodařilo se mi nalézti listiny, o nichž se prof. Kapras zmiňuje. Zámecký archiv ovšem nebyl dosud uspořádán a bude patrně přemístěn. Prof. Kapras poskytl mi ze svých opisů dvě ukázky převodních listů o nemovitostech, které byly vyhotoveny v Osvětimě. Protože nepřímo týkají se také obsahu našich knih, uveřejňuji tyto listy se svolením prof. Kaprasa. I. My Jakub z Dubna, vévoda sudomírský a starosta krakovský a osvětimský etc., a Gotart z Přetěšína, sudí země Osvětimské, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří aneb čtúce slyšeti bude, že přišel jest před nás slovútný panoše Vencek Krop z Damkovic, zemenín osvětimský, jsa zdráv na těle i na rozumu dobro- volně jest vyznal, že jest přivolil urozenému panu Janovi Klochovi z Běstviny, jeho erbóm i potomkóm, aby rybník k jeho dědině Damkovskej, jmenovitě k roli Jaklové na konci u Damkovic, udělal k jeho břehu, a cožkolvěk takovým rybníkem k jeho břehu i kus těch rolí ten jistý rybník zaleje a zatopí, buď málo nebo mnoho, to věčně k Běst- vinské dědině slušeti má. A toho jest nadepsaný Vencek Krop nadepsanému panu Ja- novi Klochovi, jeho erbóm i potomkóm věčně odstúpil, dal a před námi vzdal, a to k vsi a k dědině Běstvinské, a nadepsaný pan Jan Kloch z Běstviny, jeho erbové a potomkové jmieti, držeti a na věky osěditi mají a s tím učiniti i nechati, což chce, jako s jich pravým a věčným dědictvím, neb nadepsaný pan Jan Kloch protiv tomu břehu svrchu- psanému Venckovi Kropovi, jeho erbóm a potomkóm dal i odstúpil i také před námi vzdal diel od dědiny Běstvinské na Lucek tak daleko i široko, jakož to kopci pozname- náno, a od dědiny Běstvinské ku dědině a vsi Damkovské věčně přihraničeno i oddáno tak, že také nadepsaný Vencek Krop nadepsané Lucky k své vsi Damkovicém jmieti, držeti a věčně osěditi má svými erby i potomky, s tím učiniti i nechati, což chce, jako svým vlastním dědictvím. Prosili sú nás nadepsaný Jan Kloch i Vencek Krop, abychom jim toho své svědomí dali, jakož sme jim dali, a mocí tohoto listu mocně dáváme podlé obyčaje a práva země Osvětimské, a tomu všemu na svědomí a pro potvrzení k tomu listu své sme vlastní pečeti přivěsiti kázali s naším jistým vědomím, jenž dán a psán v Osvětimě v neděli na próvody, léta od nar. syna božího tisícího čtyřistého sedmdesá- tého pátého počítajíce. [2. dubna 1475] A při tom sú byli velmožný a urozený a slo- vútný pan Mikuláš z Dúpovce, kastelán osvětimský, Mikuláš Myškovský z Přetičova, Jan z Březinky, Jan Krop z Damkovic, Jan Krop z Javišovic, Mikuláš z Poruby, Jiřík Zema z Grotca, Adam Abštach z Grotca a Jaroš Koza, písař náš, kterémuž ten list byl poručen. (Zámecký archiv v Těšíně. Orig. perg., jedna pečet visí, jedna utržena.) II. Jan z Otěšína, kancléř králeství Polského, krakovský obecný, Osvětimského a Zátorského knížectví, sandecki i olštínský starosta a podkomoří země Krakovskej, Januš Brodecký z Guory a na Čanci, soudí knížectví Osvětimské, známo činíme tímto listem všem vóbec a každému zvláště, kdož jej uzří aneb čtúce slyšeti bude, že přistoupivše před nás obličně urození páni Mikoláš Biberský z Bogišóv a v Starej vsi z jednej strany, a Jan Rajský z Rajska a v Damkovicích, odstoupujíc na ten čas práva svého polského, s strany druhej, nepřipouzeni ani žádnú lstí zvedeni, dobrovolně a jedno- stranně sou vyznali, že se jest stala mezi nimi smlúva přátelská, věčná, celá a dokonalá, i v ničím neporušitedlná na takový zpuosob: Najprv co se dotýče rybníkuov dvú, jed- noho, slově Nového, a druhého Koutnieho, na gruntě Damkovským ležicích, které na 20

Strana 21
(inducta) z r. 1566—1575, str. 713—806 z r. 1578, str. 807—998 z r. 1586. Tekst jejich je polský.62) Kniha je paginována jednou rukou po svázání celého svazku. Vedle této paginace v osvětimských knihách vyskýtá se označování folií, a to tak, že odpočítány byly listy ve složce se nalézající a poslední strana označena číslem folia. Počítány byly zpravidla jen listy popsané. I označení foliemi provedeno najednou, ale dříve než označení stránkami. Označení foliemi provedeno ještě před vazbou, čemuž nasvědčuje ta okolnost, že byla svázáním listů na jednom místě (str. 253—4 a 271—2) foliace porušena. poli drželi a v užívání jich alternátu mezi sebú jměli, že Jan Rajský ten rybník Nový na tomž gruntě Damkovským ležícé, kterému říkají „Knížecí“ s erby a potomky svými, bez prokážky všelijakej Mikoláše Biberštýna, erbóv a potomkóv jeho, a protiva tomu jednomu rybníkovi Novému Mikoláš Biberštým dva rybníky, totiž ten nynější rybník, slově Koutný, i s přidatkem druhého rybníčka, vlastného Jana Rajského nadepsaného, na tomž gruntě Damkovským ležicé, kterému říkají „Knížecí“ s erby a potomky svými, bez překážky tolkéž všelijakej Jana Rajského erbóv a potomkóv jeho, jmíti a držeti má nyní i na věčné a potomné časy. Co se týče kmětí dvú duolepsaných, kterých v spolným užívání a držení Mikoláš Biberštýn a Jan Rajský nadepsaní byli, totiž Ondřeje Zbo- rovského, který sedí nad řekú Vislú v lese a v diele Mikoláše Biberštýna, tehdá ten Ondřej i s potomky svými s rolmi a se všém právem a příslušenstvím Mikoláši Biber- štýnovi, erbóm a potomkóm jeho, od toho času věčně a dědičně býti a zóstati má, na kterým ani na potomkách jeho na tom gruntě sedících Jan Rajski z erby a potomky svými žádného práva od toho času věčně sobě nepozóstavuje, kterýžto Ondřej i s po- tomky svými v lesích Jana Rajského, erbóv a potomkóv jeho, žádnej prokážky nemá činiti, ani žádného užívání tak bydlí, jako dříví bráním, tamž jmíti nemá na potomné časy. Druhý pak kměcí na jméno Hanuš Zaypsar, který sedí ve vsi Damkovicích, před tom také v spolném držení pánuov nadepsaných, budúci již toho času i s potomky svými s rolmi i se všém právem a příslušenstvím Janovi Rajskému, erbóm a potomkóm jeho věčně a dědičně býti a zóstati má, na kterým ani na potomcích jeho, na tom gruntě sedících, Mikoláš Biberštýn s erby a potomky svými žádného práva od toho času věčně sobě nepozóstavuje. Co se spustuov a ustupování rybníkuov vodami dotýče, tehdá jeden druhému obapolně, kdy čas rybníkóv lovení přijde, vodami ustupovati má i bude po- viněn s erby, potomky svými, nyní i na potomné a věčné časy. Tu stojíce obličně uro- zenej poctivosti paní Anna Biberštýnová skrze urozeného pana Petra Staroveského a urozenej poctivosti paní Barbora Rajská skrze urozeného pana Stanislava Rajského, na ten čas poručníky své, dobrovolně vyznaly, že tej takovej shodě, mezi pány malženky jejich nadepsanými učiněnej, svou dobrou vóli daly, i strany věna svého dávají. A pro- tože každý z nich toho, jak se svrchu píše, podle opsání jeho, věčné a dědičné se všém právem a příslušenstvím s erby a potomky svými jmíti, držeti, užívati, dáti, darovati, proměniti, zastaviti, v zemským právě oseděti, každý vedlé práva svého i s tím činiti, i nechati podle vuole svej, má a móže tak, jak se jednemu každému z nich, erbóm a po- tomkóm jejich zdáti a najlepej líbiti bude, i prosili sou nás, že bysme jejim toho přéli a potvrzili, což sme podlé zvyklosti knížecství tohoto na jejich slušnú žádost učinili, a mocí úřadu našeho listem tímto potvrzujeme, tomu na svědomí a pro lepší jistotu pečeti naše vlastné jsme zavěsiti a přidáviti dali k tomuto, jenž dán a psán v Osvětimi v úterý první po próvodnej neděli [19. dubna 1558] léta Páně tisícího pětistého patdesátého osmého v roky zemské. A při tom sou byli urození páni Baltzer Porubský z Poruby a na Grodci, podstarostí na ten čas osvětimský, Stanislav Jordán z Zakličína a na Malcu, Valentin Skedenský v Skedni, Pavel Zvěřina z Rakova a na Komorovicích, Petr Pisa- řovský v Pisařovicích, Jan Nidecký v Nídku, Jan Porubský v Porubě, Adam, písař zemský i zámku osvětimského, který ten list v svým poručenství majíc svou rukou vlastní psal, i mnoho jiných dobrých lidí. (Zámecký archiv v Těšíné. Orig. perg., jedna pečeť visí, jedna utržena.) 62) Srv. popis Kutrzebův, Teka grovna konserwatorów Galycyi zachodniej III. str. 219—220. 21

Strana 22
Prvá složka knihy (str. 1—26) skládá se ze šesti archů. Na počátku této složky jsou patrny zbytky jednoho ustřiženého listu, který zachovaným listům předcházel. Zbytky ty jsou na vnitřní straně prvého listu přilepeny a možno tu čísti pouze zbytky některých písmen, které dosvědčují, že šlo na tomto listě o zápisy latinské a současné. Strana prvá dnes zachovaná je tudíž vlastně stranou třetí a jest pokračováním zápisů předcházejících. Str. 25— 26 je právě zbytkem pravé polovice prvého archu této složky a na str. 26 jest prvé označení odpočítaných listů „fol. 13." Druhá složka je nejchatrnější a také nejméně úplná. Je zbytkem daleko větší složky. Obsahuje str. 27—40. Skládá se z jediného celého archu str. 29—32, jenž jest uvnitř této složky. Str. 27—28 je levou, str. 33—34, 35—36, 37—38 a 39—40 jsou pravými polovinami celých archů. Chybějící části jsou ustřiženy a okraj jejich je slepen tak, že tvoří hřbet celé složky. Poslední list str. 39—40 je nahoře odstřižen (rozměry odstřižku 7/9 cm). Odstřižení listu nastalo před jeho popsáním. Mezi str. 28—29 a 32—33 je vevázán úzký proužek papíru (rozměry 4 10 cm), na jehož utrženém y“ okraji možno čísti jen „Judicio sen. Zator.“ Na str. 40 je označení „fol. 7.“ Třetí složka je úplná, skládá se z osmi celých archů (str. 41—74). Prvý arch této složky je poněkud vadně vevázán tak, že str. 41—42 pravým okra- jem přesahuje ve vazbu na str. 73—74. Jako strana 43. a 44. je označen vložený úzký proužek papíru (rozměry 8/ 14 cm) tak, že menší jeho část je vevázána mezi str. 72. a 73. Na straně 74. je označení „fol. 16. čtvrtá složka skládá se z pěti celých archů (str. 95—94) a k nim je připojen ještě jeden volný list (str. 95—96). Na str. 96 je označení „fol. 12.“ Počítáme-li však listy v této složce, je patrno, že jeden list chybí. Nestala-li se chyba při označování folií ztratil se tento list před označením stran. Pátá složka (str. 97—120) a šestá (str. 121—144) skládají se po šesti “ arších, při čemž na str. 120. je označení „fol. 12.“ a na str. 139. „fol. 9.“, protože se tu nečítají další (str. 140—144) nepopsané stránky. Str. 145—6 a 147—8 jsou dva volné listy, na str. 148 je označení 2 “ „fol. 2. Pak následuje sedmá složka skládající se ze tří archů (str. 149—160). Na str. 158. je označení „fol. 5.“, protože poslední list se nepočítá. Podobně tomu je u složky osmé, která skládá se ze šesti archů (str. 161—184), při čemž na str. 174 je označení „fol. 7.“, neboť další prázdné stránky se nepo- čítají. Devátá (str. 185—208) a desátá složka (str. 209—232) jsou pravi- " delné. Skládají se po šesti arších, na str. 208 je označení „fol. 12.“, na str. " 232 rovněž „fol. 12. Jedenáctá složka je složena ze šesti archů (str. 233—254), při čemž po- slední list chybí. Na konci str. 254 je uvedeno znaménko X, které je i na začátku str. 255. Dvanáctá složka je neúplná, skládá se ze čtyř archů (str. 255—270), při čemž na str. 260 jest označení „Registra fol. 3“, neboť ostatní prázdné strany této složky se nečítají. 22

Strana 23
Pak následuje volný list str. 271—272, na němž jest označení „fol. 12.“. Přihlédneme-li k časovému rozdílu zápisů na str. 260 a 271 a uvážíme-li, že jde tu o volný list, můžeme vysloviti odůvodněnou domněnku, že se nám tato složka ztratila a ztratily se také zápisy z r. 1534. Zbyl jen list poslední. Konečně jest složka poslední, která je úplná (str. 273—296) a skládá se “ ze šesti archů. Na poslední stránce je označení „fol. 12“. Z tohoto přehledu je patrno, že se nám knihy osvětimské nezachovaly celé, jak bylo upozorněno. Ztráty nejsou velké, ale jsou přece citelné. Vlastní zápisy zátorské obsaženy jsou v tom. Terr. Zator. 11. a 14. V tomě 14. zátorské zápisy začínají. Tomus 14. je kniha rejstříkového formátu (12)/33 cm) podobná úplně tomu 13. Na hřbetě jejím jest nadpis „Inducta Decreta Zatorie(nsia) 1490 ad 1568. Index 8. No. 14.“ Vlastní zápisy zátorské od r. 1490 do r. 1527 jsou obsaženy na str. 1—166. Od str. 167—1106 jsou obsažena decreta (inducta) zátorská od r. 1565—1568 psaná polsky. Zápisy zátorské jsou na sedmi složkách po šesti arších. Jen prvá složka skládá se z pěti celých archů, při čemž poslední list této složky je právě pravým listem celého archu. Prvý list jest odtržen. Byl snad na něm nadpis. Kniha celá je rovněž paginována jednou rukou velmi pozdní, foliace se nevyskýtá. Tomus 11. Terr. Zator. jest opětně zajímavý jednak svou vnější formou, jednak i obsahem. Jest to kniha malého kvartu (16.5. 21.5 cm) a liší se tím od obou knih prvých. Na hřbetě na přilepeném papíře jest rovněž nadpis „Inducta Decreta Terrest. Zathor 1494 ad 1562. Index 6. No. 11.“ Obsahuje celkem 16 složek, z nichž prvá složka skládá se ze tří celých archů, druhá ze dvou, třetí až šestnáctá vždy ze čtyř celých archů. Nejdůležitější pro nás jest složka prvá. Zkoumáme-li papír této složky, je patrno podle vodního tisku, že se odlišuje od celé další knihy. Z barvy str. 11. je také patrno, že tato strana byla, patrně před dnešní vazbou prvou stranou tohoto svazku, takže prvá složka papíru byla teprve později do knihy vevázána. Na zvláštní povahu této složky ukazují také zápisy, které byly na ní zapsány. Jsou to zápisy vesměs týkající se knih osvětimských. Na str. prvé, která je nepaginována, je zápis prodeje Sigmunda z Bře- zinky, kterýžto zápis je zde úplně přeškrtán. Zápis tento opakuje se a je nepřeškrtán na str. třetí, která je označena jako strana prvá. Na druhé ne- paginované straně prvého listu jest nahoře veliký nadpis In nomine domini. Na prvé straně paginované jest pak tento zápis: Istr. 1 Acta sunt hec feria IlIIa post festum sancti Michaelis archangeli anno domini millesimo qua- dringentesimo monagesimo quarto [1. října 1494]. Coram nobis Micolaj de Poramba, iudice terre Osvianczimiensis generali necnon terrigenis judicio terrestri praesidentibus, constitutus nobilis Sigismundus, uti verus heres in Brzezinka, non compulsus nec coatus nulloque erroris dolo seductus, sed animo deliberato libere et voluntarie recognovit se vendidisse bona sua, videlicet villam Brzezinka in districtu Oswanczimiensi sitam, pro quatuordecim cent. flor. ungaricalibus puri et iusti ponderis serenissimo principi et domino, domino Johanni Alberto, dei gracia regi Polonie, supremo 23

Strana 24
duci Lithuanie, Russie, Prusieque domino et heredi etc., domino nostro gra- ciossimo cum omnibus juribus pertinenciisque, censibus, redditibus etc., in quibuscunque rebus consitant seu quibuscunque vocabulis nominantur seu nominari possunt, nichil juris, proprietatis aut dominii pro se suisque po- steris reservando seu excipiendo, sed jure hereditario et perpetuo titulo possidendam, tenendam, habendam, utifruendam, vendendam, committen- dam, et ad usus beneplacitos convertendam, prout sue serenissime gracie melius videbitur expedire. Na paginované straně druhé jest tento zápis: [str. 21 Acta sunt hec feria IIII post festum beati Mi- chaelis archangeli anno domini millesimo quadrin- gentesimo nonagesimo quarto [1. října 1494]. Coram nobis Micolao de Poramba, iudice terre Osvanczimiensis generali," necnon terri- genis judicio terrestri praesidentibus constituta provida Katherina, Stanislai Woyczik bone memorie filia, sana mente et compos rationis existens non compulsa nec coata, sed animo deliberato, libere et voluntarie recognovit et nobilis Jacobus Czaniecky, avunculus predicte Katherine tanquam verus et legitimus tutor, executor suus satis sibi fecit de patrimonio et matrimonio suo. a) doplněno; v papíře na tomto místě jest otvor. Z obsahu jest patrno, že jde tu o zápisy, které zpravidla, jak bude uká- záno, do knih osvětimských zapisovány nebyly. Zápisy tohoto druhu byly snad psány do knih, t. zv. zámeckých (zámkových). Mohli bychom tudíž souditi, že jde skutečně o zachovanou volnou složku z těchto knih. Ale další zápis na str. 3. domněnku opětně vyvrací. Na str. 3. jest totiž uveden zápis, který svým obsahem náleží do knih osvětimských a proto jsme ho také za- řadili jako zápis č. 274 do vydání knih osvětimských. Mezi stranou druhou a třetí je pak připojen nepaginovaný lístek, který v polovině je přivázán v tuto složku. A na tomto lístku je rovněž zápis náležející do knih osvětim- ských, který zařadili jsme ve svém vydání jako č. 273. tamtéž, neboť obsa- hově souvisí s jinými zápisy. Z toho je patrno, že jde zde o zcela zvláštní složku, která vznikla z prvo- pisů, jež sloužily zapisujícímu k pozdějšímu přepsání těchto zápisů do knih. Ale tu opětně vzniká pochybnost, neboť tyto zápisy nenacházíme v čisto- pisech v knihách osvětimských. Možno tudíž jen vysloviti tyto domněnky, zůstáváme však na pochybách. Jisto ovšem jest, že původně tato složka do knih zátorských nepatřila a že patrně byla přiřaděna do nich jen v pozdější vazbě. A proto ovšem odůvodňuje se naše rozhodnutí zařaditi tyto zápisy na místa, kam časově i vztahem svým náležejí. Zapisování do knih osvětimských a zátorských. Chceme-li prozkoumati metodu a způsob, jakým bylo do knih osvětimských a zátorských zapisováno, musíme přihlédnouti jednak k rukám zapisovatelů, jednak k časovému postupu, v němž jednotlivé zápisy dnes se nám v knihách jeví. 24

Strana 25
Řešení obou těchto otázek působí značné obtíže v nejstarších zachova- ných zápisech osvětimských, neboť zde ruce zapisovatelů se po sobě dosti rychle a značně střídají, ale také zápisy nejsou v chronologickém pořádku po sobě. Zápisy skutečně, jak dosvědčuje již zpráva ze 17. století, jsou také psány nepořádně. Nejen že není uvedena doba zápisu, ale také je zde mnoho oprav a mnoho škrtů. Tyto skutečnosti ovšem ztěžují zkoumání dosti značně, přispívají však k vysvětlení a k charakteristice původního zapisování do těchto knih. Abychom mohli popsati způsoby zapisování do vydávaných knih, po- dáme nejprve přehled rukou zapisovatelů a přehled časový zápisů: Přehled rukou zapisovatelů v knihách osvětim- ských: Strana Číslo zápisu Ruka Strana Číslo zápisu Ruka 3—4 5-7 9 10—16 16 17, 19 21, 22 23—25 26 26 26 26 27—29 29 30 30 30—33 33—36 37—39 2, 3 4, 5 6—12 13 14—27 28—33 34—56 57—59 6065 66—67 68—78 79 80 81 82—86 87—91 92 93—96 97—98 99 107 108—124 125—133 134 A B C B D B1) D B C E C B C B C B C D G D H 41 42 45—46 47—50 51 74 145 145 145—146 146—148 149—150 151—154 155—158 161 174 185—244 244—260 271— 296 75—77 83—87 88 101 102 102—103 103—104 105—106 167 139 135—144 145 153 154—167 168—238 239 240 241 242 243—250 251—254 255 267 268—274 275—298 299—402 403—433 434—483 484—486 487—490 491—500 501 502—503 504—505 506—507 508—543 H A E H E H E E K L M L K2) I L M L N M N H 39 1) Psáno jiným světlým inkoustem. 2) Doplněk u zápisu č. 484 dopsán rukou L. 25

Strana 26
Přehled rukou zapisovatelů v knihách zátor- ských: Strana Číslo zápisu Ruka Strana Číslo zápisu Ruka Tom. 14. str. 1— 3 4—5 5 9 10 10—11 11— 12 1 14 15—17 18. 36 37—38 39 42 43—45 A. B1 Ci B1 Ci K 12—142 164 164, 166 Tom. 11. str. 11—161 162 163—219 47—225 226 227—228 229—388 389 390—434 I K N M Chronologický přehled zápisů v knihách osvětim- ských jest tento: Doba zápisu: Číslo zápisu: 28. června 1468. 1. . . . . . 1440. 2.—5. . . . . 1440. 6.—7. . . . . 12. ledna 1440. . . . . 8.—10. 4. října 1440. . . . . 11. 5. července 1440. . . . . 12. 1455(?) . . . 13. . . . . 12. ledna 1440. 14.—15. 12. ledna 1440. 16.—18. . . . . 28. června 1440. 19.—21. . . . 4. října 1440. 22.—27. . . 6. února 1455 (?) . . . . 28. . 6. února 1455. 29.—33. . . . 34.—35. 30. dubna 1443. . . . 36.—38. 7. ledna 1444. . . . 6. října 1444. 39.—40. . . . 16. září 1444. 41. . . . . 42.—43. . . . 25. září 1444. 6. září 1445 44. . . . . . 5. října 1445 . 45. . . . . 46.—49. 11. ledna 1446. . . . . 26. dubna 1446. . . . 50. . 11. ledna 1446. 51.—52. . . 4. října 1446. 53.—56. . . . 57.—59. . . . 2. října 1464. 4. října 1468. 60.—62. . . . 63.—65. . . 7. února 1469. 2. října 1464. 66. . . . . června 1460. . . 67. . . 26. dubna 1446. 68. . 26. . . . 69.—70. 18. dubna 1447. . . . 3. října 1447. 71.—76. . . . . . . . . 25. června 1448. 77.—80. 81. . 1. října 1448. . . . . . . . . . 5. května 1457. 82.—86. Číslo zápisu: 87.—89. . . * 90. . . . . . . 91. . . . . . . 92. . 93.—96. 97.—98. 99.—103. 104.—106. 107.—112. 113.—114. 115.—124. . 125. . . . 126. . 127.—133. 134. . 135.—138 139. . 140.—144. . 145.—146. 147.—150. 151.—153. 154.—155. . 156.—159. 160.—164. . 165.—167. . 168. . 169. . 170. 171. . 172. . 173.—174. . 175.—176. 177.—182. . 183.—185. . 186.—187. . . . . . . . . . . . * . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . - . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Doba zápisu: 13. ledna 1450. 30. června 1450. 11. ledna 1452. 1456. 8. ledna 1456. 24. dubna 1460. 26. června 1460. 8. ledna 1460. 10. dubna 1464. 26. června 1464. 8. ledna 1465. 25. června 1465. 23. dubna 1465. 19. července 1465. 1. října 1465. 5. února 1466. 15. dubna 1466. 8. dubna 1467. 1467. 12. ledna 1467. 26. dubna 1468. 28. června 1468. 11. dubna 1469. 3. října 1469. 26. června 1470. 2. října 1470. 9. ledna 1471. 23. dubna 1471. 29. června 1473. 3. října 1475. 9. ledna 1476. 1. října 1476. 26

Strana 27
Doba zápisu: Číslo zápisu: 7. ledna 1477. . 188.—189. . . 20. ledna 1478. . 190.—191. . . . 31. března 1478. . 192.—193. . . . . 30. června 1478. 194.—196. . 6. října 1478. 197.—200. . 1. května 1481. 201. 26. června 1481. 202.—205. . . . 2. října 1481. . . 206.—209. . 8. ledna 1482. 210.—211. . . . 1482. * * 212. 25. června 1482 213.—214. . . . . 8. dubna 1483. . . . 215. . . . 11. ledna 1485. 216. . . . . . . . 12. dubna 1485. 217. . . 29. června 1486. 218. 3. října 1486. 219.—220. . 9. ledna 1487. 221.—223. . 24. dubna 1487. 224.—229. . 26. . června 1487. 230—231. . . sVa 1. července 1488. 2.2. . . . *1. 30. září 1488. 21.—236. . . . sV)= 7. února 1469. . . 237. . . . 2 15. dubna 1488. . . 238. . . . 5. října 1490. 239. . . . . . 1491 240. . . . . . . 28. června 1491. 241.—242. . . . . 4. října 1491. . . . 213.—244. . 245.—246. . . . 10. ledna 1492. 247.—249. 1. května 1492. 250. 26. června 1492. 211.—252. . dubna 1503. 25. 253.—254. . 27. června 1503. . . 255.—256. . 25. června 1493. 1. října 1493. 257.—259. . . . 260. . 1. dubna 1494. . . . . . 261. . . . . . . 1. července 1494. 262. . . . . . . 30. září 1494. 28. dubna 1496. 263.—264. . . . 10. ledna 1497. . . . . . 265. . . . . . . 266. 27. června 1497. 267. 8. ledna 1499. . . . . . . dubna 1499. 268. . . . . . . 9. 269. . . . . . . 25. června 1499. . . . . . . 270. 1. října 1499. 7. ledna 1500. 271.—273. . . . . 274. . . 13. dubna 1501. . . . 275. . 1. července 1505. . . 277. . . . 276.— 30. června 1506. 278.—279. . 6. října 1506. . . 280.—281. . . 29. června 1507. 282.—284. . . . 26. června 1509. 285.—286. . 2. října 1509. . . 287. . . . . . ledna 1510. 8. 288. . . . . . 7. ledna 1511. . . . . 289. 29. dubna 1511. 290.—291. . . . 1. července 1511. 292. . . . . . . 30. září 1511. Číslo zápisu: 293. . . . . . . . . . 294. . 295.—296. . . . . 297. . . . . . . . 298. . . . 299.—301. . . . . 302.—303. . . . . 304.—305. . . . . 306.—307. . . . . 308. . . . . . . . . . . . 309. . 310.—311. . . . . 312. . . . . . . 313. . . . . . . 314. . . . . . . . . . . . . 315. 316.—318. . . . . 319. . . . . 320.—321. . . . . 122) 322. . . . 323.—324. . . . 325. . . . 326.—328. . . . . 329.—332. . . . . 333.—335. . . . . 336.—339. . . . . 340. . . . 341.—342. . . . 343. . . . . 344. . . . . . . . 345.—347. . 348.—349. . . . . . 350. . . . 351.—352. . . . . . . . 353.. . 354.—355. . . . 356. . . . . 357.—362. . . . . . . . 363.—368. . 369. . . . . . . 370. . . . . . . 371. . . . . . 372.—374. . . . 375.—378. . . . 379.—381. . . . . 382.—384. . . . 385.—386. . . . 387. . 388.—392. . . . . 393.—395. . . . 396.—400. . . . . 401. . . . . . 402. . . . . 403.—404. . . . . 405. . . . 406.—407. . . . . . 408. . . . . . . Doba zápisu: 13. ledna 1512. 29. června 1513. 4. října 1513. 10. ledna 1514. 25. dubna 1514. 27. června 1514. 9. ledna 1515. 17. dubna 1515. 26. června 1515 8. ledna 1516. 1. dubna 1516. 13. ledna 1517. 29. června 1518. 5. října 1518. 11. ledna 1519. 25. července 1519. 1520. 17. dubna 1520. 8. ledna 1521. 9. dubna 1521. 25. června 1521. 8. října 1521. 7. ledna 1522. 29. dubna 1522. 1. července 1522. 30. září 1522. 13. ledna 1523. 14. dubna 1523. 9. července 1523. 6. října 1523. 12. ledna 1524. 5. dubna 1524. 4. října 1524. 10. ledna 1525. 25. dubna 1525. 27. června 1525. 3. října 1525. 9. ledna 1526. 10. dubna 1526. 26. června 1526. 17. července 1526. 30. dubna 1526. 25. června 1527. 1. října 1527. 7. ledna 1528. 30. června 1528. 6. dubna 1529. 29. června 1529 17. srpna 1529. 5. října 1529. 11. ledna 1530. dubna 1530. 26. června 1530 28. dubna 1531. 18. 27. června 1531. 3. října 1531. 9. ledna 1532. 27

Strana 28
Číslo zápisu: 409.—411. . 412.—414. . 415.—420. . 421.—423. . . 424.— 3423, . 434. . 435.—436. . 437.—441. . 442.—445. . 446. . 447. . 448. . 449. . 450. . . . 451.—452. . 453.—454. . 455.—450. . 457.—458. . 459.—461. . 462.—-404. . 465.—466. . 467. . 468. . . . 469.—470. . 471.—47". . 474.—476 . 477. . 478. 470. . 480. . . . 481.—482. . 483. . . . 484.—485. . 486. . 487. . . . 488.—489. . 490. . . 29. . M. . 20. Doba zápisu: 9. 2. T. 22. 1. 12. 6. 5. 11. 10. 10. 26. 8. 50. 9. 10. 9. 7. dubna 1532. října 1532. ledna 1533. dubna 1533. července 1533. ledna 1535. dubna 1535. června 1535. října 1535. ledna 1536. června 1536. ledna 1537. dubna 1537. června 1537. ledna 1538. dubna 1538. . června 1538. . Fijna 1538. . ledna 1539. 5. dubna 1559. července 15:39. . zárí 1539. . ledna 1540. . června 1540. . Fijna 1540. . ledna 1541. . června 1541. . října 1541. . dubna 1542. . . éervna 1546. . 29. . ledna 1547. června 1546. dubna 1499. dubna 1501. ledna 1503. dubna 1510. ledna 1511. Číslo zápisu: 491. . 492. . 493. . 494. . 495. . 496. . 497. . 498. . 499. . 500. 501. . 502. . 503. . 504. . 505. . 506. . 507. . . . 508.—513. . 514. . 515. . 916. . . . 517.—518. . 519.—520. . 521.—9523. . 524.— 527. . 528.—531. . 532.—9533. . 534. . . . 535.—536. . 587.—538. . 539. 540. . . . 541.—542. . 043. . 544. . . . . Nadpis zápisu Doba zápisu: 18. ledna 1515. . 26. &ervna 1515. 8. ledna 1516. . 26. června 1520. . 26. června 1526. . 25. června 1527. 10. února 1523. 18. února 1524. 6. dubna 1529. 11. ledna 1530. 1531. . 27. června 1536. . 25. června 1538. ^ pa 11. ledna 1547. 14. dubna 1523. 1. října 1549. 7. ledna 1550. 15. dubna 1550. 30. září 1550. 7. dubna 1551. 1. července 1551. 6. října 1551. 12. ledna 1552. . 28. června 1552. 4. října 1552. 10. ledna 1553. . 27. éervna 1553. 3. října 1553. 9. ledna 1554. . 26. června 1554. 7. ledna 1556. . 830. června 1556. 6. října 1556. 12. ledna 1557. Chronologický přehled zápisů v knihách zátorských. Číslo zápisu: 1. 2. 3. . . 4.—6. 7.—8. 9.—10. 11... 12. . 13. . 14. . 15... 16.—17. 18.—19. 20.—22. 23.—24. Doba zapisu: 25. 24. 20. 21. 19. 12. 17. 17. 16. 19. 15. 15. 19. 15. 15. ünora 1490. ünora 1491. prosince 1498. ünora 1499. prosince 1499. brezna 1500. září 1500. prosince 1500. prosince 1501. května 1502. září 1502. prosince 1502. prosince 1504. února 1505. května 1505. Číslo zápisu: 25.—29. 30.—33. 34.—-36. 37.—38. 39.—41. 42. . 43. . . 44.—46. 47. 48. . 49. . 90. . 51.—57. 58.—62. 63.—64. Doba zápisu: 18. září 1505. 18. prosince 1505. 5. března 1506. 4. června 1506. 17. prosince 1506. . 15. června 1508. 21. září 1508. 14. prosince 1508. 16. prosince 1512. 17. února 1513. 15. prosince 1513. 8. června 1514. 21. září 1514. 14. prosince 1514. 1. března 1515. 

Strana 29
Číslo zápisu: 65.—68. 69.—74. 75.—84. 85.—86. 87.—96. 97.—106. . 107.—109. . 110.—112. . 113. . 114. . 115.—116. . 117.—120. . 121.—122. . 123.—126. . 127. . 128. . 129.—130. . 131.—153. . 134.—136. . 1:37. —139. . 140.—142. . 143.—146. . 147.—148. . 149.—152. . 153.—156. . 157.—164. . 165.—171.. 172.—175.. 176.—177.. 178.—185. . 186.—192. . 195.—201. . 202.—205. 206 —208. . 209. — 211. . 212.—213. . 214.—216, . 217. . 218. . 219. 220. 229 —224. 225, 226. , 227. . 228. . aa 224 —236. 255.— 240. 241.—242 243.—244 245.—248 249.—251 Doba zapisu: 1 20. . 90. 2. 14. 15 18. 18. 5. 4. 17. 25. 16. 10. 15. . 22. . 22. . 20. . 20. 14. . 23. 19. 19. 6. 12. 18. 18. . 19. . 28. . 17. 17. 11. . 19. 15. 15. 2. 8. 21. 14. . 24. 20. T. 15. = ео DOL června 1515. září 1515. prosince 1515. ledna 1516. února 1516. května 1516. září 1516. prosince 1516. března 1517. června 1517. září 1517. února 1518. prosince 1518. března 1519. prosince 1519. února 1520. června 1520. září 1520. prosince 1520. února 1521. května 1521. září 1521. prosince 1521. března 1522. června 1522. září 1522. prosince 1522. února 1523. května 1523. září 1523. prosince 1523. února 1524. května 1524. září 1524. prosince 1524. března 1525. června 1525. září 1525. prosince 1525. května 1526. září 1526. března 1527. června 1527. . září 1527. . zári 1508. . února 1524. . brezna 1514. . éervna 1531. . září 1551. . prosince 1531. . února 1532. . kvétna 1532. . zafi 1532. . prosince 1532. . února 1533. . června 1533. . zafi 1533. Číslo zápisu: 252. 253. 254. . 255.—257. . 258. —262. . 265.—274. . 275.—280. . 281.—286. . 287. . 288. . 289.—290. . 291. 292 293.—298. . 299.—302. . 303.—310. . 312.—214. . 315.—323. . 324, —331. 331 33 6. . 329. . 340. 341. . 342. 343 —344. . 345.—2746. . 347.—48. . 349.—550. . 351. . 352. . 353.—3595. . 356.—360. . 361.—362. . 363.—364. . 365.—366. . 367.—368. . 369. . 370.—371. . 12.—217. . 378.—38I. . 382.—2383. . 384.—385. . 286.—2388. . 389. 290.—291. . 592.—393. . 294.— 299. . 400.—402. . 40. —404. . 405. . 406. . 407. . 408. . 409. . 410. . 411. . 412. . 29 Doba zápisu: 19. 18. 19. 16. 16. září 1533. prosince 1533. února 1534. září 1535. prosince 1535. . bfezna 1536. . Cervna 1536. . září 1536. . prosince 15836. „U května 1537. . zárí 1587. . prosince 1537. . brezna 1538. června 1538. . záfí 1538. 9. prosince 1538. . ünoru 1539. . kvétna 1539. prosince 1539. . února 1540. . kvčtna 1540. . zaFi 1540. 2. září 1541. 5. prosince 1541. 23. února 1542. 17. 22. 15. . 16. . 25. . 30. 16. června 1542. . prosince 1542. května 1543. . února 1544. . června 1544. . září 1544. . üÜnora 1545. . züfí 1545. . prosince 1545. „U března 1546. . éervna 1546. . zaFi 1546. . února 1548. . záfí 1548. . prosince 1548. . bfezna 1549. . záfí 1549. . prosince 1549. . . února 1550. . 29. . zaFi 1550. . prosince 1550. 12. 17. kvétna 1550. ünora 1551. září 1551. prosince 1551. září 1552. prosince 1552. února 1553. května 1553. května 1553. února 1554. září 1557. 

Strana 30
Číslo zápisu: 413.—414. . . . 415.—416. . . . 417.—418. . . . . 419. . . 420. . v 421. . . Doba zápisu: 16. prosince 1557. 24. února 1558. 2. června 1558. 22. září 1558. 18. května 1559. 21. prosince 1559. Číslo zápisu: 422. . . . . . . . 423. . . . . . 424.—426. . . . . 427.—429. . . . . 430.—432. . . 433.—434. . . Doba zápisu: 19. září 1560. 19. prosince 1560 29. května 1561. 18. září 1561. 18. prosince 1561. 12. února 1562. Ruka A je ruka, která píše zápis označený jako zápis č. 1, pak píše formulář puhonu (č. 134), který je stilisován jménem soudcovým. Zdálo by se, že se jedná o ruku sudího zemského Gotarda z Přecešína. Ruka tato se však vyskytne opětně ještě r. 1467—68 při zapisování zápisů čís. 154—167. Z toho důvodu a také z obsahu, pokládali jsme zápis č. 1 vlastně za poznámku, která byla připsána na prvé straně složky prvé teprve r. 1168. Ruka B je ruka, která je vlastně nejstarší a která zahajuje nejstarší zápisy r. 1440 (12. ledna) do r. 1452 (11. ledna). Je to ruka dosti zběhlá, zapisující její zná latinsky. Na některých místech a při některých zápisech projevuje tíží ruky a neupravenost zápisů. Ruka C je rukou, která se vyskytá v malém počtu zápisů, rozptý- lených však po nejstarších složkách od r. 1440 do r. 1465 (25. června). Dlouhé rozpětí časové je patrno také na tazích této ruky. Ruka tato píše zápisy latinsky i česky, avšak čeština u této ruky je nejvíce promíšena vý- razy polskými, čímž liší se úplné od ostatních zápisů i v knihách nejstar- ších. Proto pokládali jsme za nutno zápisy psané touto rukou přepsati paleograficky věrně. Snad náleží zapisovateli Poláku, který píše česky. Ruka D charakterisovaná tahy zapisovatele vyššího stáří vyskýtá se v období poměrně krátkém (6. února 1455—26. června 1460), ač zápisy psané touto rukou jsou rovněž rozptýleny po nejstarších složkách osvě- timských knih. Další ruka E vyskýtá se poprvé 1468, 4. října až do r. 1499, 8. listo- padu. Vyznačuje se zvláštní charakteristikou, točenými dříky. Dlouhé roz- pětí časové je na ní patrno, neboť poslední zápisy charakterisovány jsou stárnoucí rukou. Ruce F a G vyskýtají se jen při několika zápisech, takže možno říci, že jejich písaři zapisovali pouze příležitostně. Ruka H vyskýtá se poprvé 1460, 26. června a naposledy 1491, 28. června. Přes velké rozpětí časové není ani při této ruce pravidelného zapisování. Ze znění zápisu č. 139 by se zdálo, že se jedná o ruku Mikoláše řeč. Maršálka z Dubovce, kastelána osvětimského, další zápisy touž rukou však tuto domněnku vyvracejí. Ruka I vyskýtá se v osvětimských knihách dosti řídce. Poprvé se zde vyskytuje 1503, 25. dubna a naposledy 1511. 7. ledna. Táž ruka však v knihách zátorských vyskýtá se velmi dlouho a zapisuje velmi pravidelně od r. 1512 do r. 1540. Je zde také označena, takže můžeme přesně určiti zapisovatele. Jest to Michael Górský (Guorski, Gurski), který později stává se podstarostím zátorským. 30

Strana 31
Ruka K objevuje se v knihách osvětimských jen v malém počtu zá- pisů a také v malém období časovém (od r. 1499, 9. dubna do r. 1501, 20. dubna). Je to však také ruka, která r. 1508 krátce objeví se také v kni- hách zátorských. Rukopis ruky L je opětně určen. Je to rukopis notáře Petra, který zahájil pravidelné zápisy do knih osvětimských r. 1514, 20. června a vedl je ku podivu dlouho a pravidelně do r. 1530, 28. června a pak s přestávkou několika let až do r. 1547. 11. ledna. I ve složce obecných nálezů se ruka tato vyskytne. Další ruka M zapisuje v knihách osvětimských opětně nepravidelně od r. 1531, 18. dubna do r. 1547. 11. ledna dosti řídce. Vyskýtá se však také v knihách zátorských, kde zapisuje zápisy pravidelně od r. 1550, 29. května do r. 1562, 12. února. Konečně je v osvětimských knihách poslední ruka N. Ruka tato se vy- skýtá ku konci zápisů v knihách osvětimských ve složce obecných nálezů (poprvé 1549, 1. října, naposledy 1557, 12. ledna). Nalezneme ji ojediněle také ke konci knih zátorských (r. 1550, 20. února). Touto rukou jsou psány také zápisy v rkpu č. 1427 v museu Czartorijských knížat a jde tudíž o ruku Jakuba Palčovského, který byl podstarostou zátorským. V knihách zátorských naproti knihám osvětimským značný počet za- pisujících rukou je znám. S počátku ruce zapisovatelů se dosti střídají, později zápisy se ustalují. Prvá ruka A, jest ruka Petra, fojta zátorského (poprvé 1490, 25. února, naposled 1502, 19. května). S rukou B. setkáváme se v knihách zátorských dvakráte v poměrně krátké době a také v poměrně malém počtu zápisů (poprvé 15. září 1502, naposled 4. června 1506). Zapisovatel ruky Ci jest opětně znám. Jest to Jan Koláčkovský (Ko- laczkowski). Jeho ruka vyskytá se v knihách zátorských rovněž v době poměrně krátké (1504, 19. prosince, naposledy 1508, 15. července). Ostatní ruce I, K, M a N vyskytají se společně v knihách osvétim- ských a byly popsány již shora. Z přehledu časového jest především patrno, že v nejstarší části knih osvětimských jest skutečně, jak bylo upozorněno, neobyčejné střídání také v době zápisů. Příčiny toho jsou různé. Především ovšem ta, že knihy osvětimské byly rozloženy ve volných složkách archů a zapisující zapsal zápis tam právě, kde měl volné místo, po př. převrácením listu nebo více stránek. Tak jest tomu na př. se zápisem č. 57. a 66. Stejně tak tomu jest i se zápisy na str. 13.—16. a na str. 23., které jsou psány touž rukou r. 1446. Takový náhodný zápis na prázdné místo jest i zápis č. 1 ihned na počátku složky a také zapsání č. 13. mezi zápisy z r. 1440. Druhou příčinou, proč se mezi zápisy vyskýtají nesrovnalosti časové, lze si vysvětliti počáteční snahou zapisovati zápisy týkající se téže věci na stejné místo k sobě. Zápisy týkající se určité věci nebo určitého sporu byly zapisovány tak, že mezi nimi byla ponechána mezera, jak patrno ze str. 2. a 3. V tyto mezery byly později zapisovány zápisy pozdější, týkající se 31

Strana 32
téže věci. Způsob tohoto zapisování bylo by možno pozorovati u zápisu č. 2., 6.—12., 14., 15. Časový pořad mezi těmito zápisy, týkajícími se téže věci je pozdějšími vklady nových zápisů porušen; tak na př. zápis č. 12. je z 5. července 1440, zatím co zápis č. 11. je z 4. října 1440. A opětně zápis č. 14. je psán touž rukou a spadá do doby zápisu č. 7., neboť v zápise č. 8. mluví se o osobě v zápisu č. 14. vytčené jako o osobě zemřelé.63) Také na př. zápis č. 50. z 26. dubna 1446 jest připsán k zápisu č. 49. z 11. ledna 1446, ač zápis č. 51. jest rovněž z 11. ledna 1446. Toto střídání časové vyskýtá se v prvých dvou složkách, právě tam, kde se vyskýtá také střídání ruk. Naproti tomu složka třetí s malou vý- jimkou začíná pravidelné časové zapisování zápisů po sobě. Složka čtvrtá, pátá a šestá jsou opětně zvláštními složkami osvětim- ských knih. Neboť tu opětně se zápisy časově velmi střídají a jsou od sebe velmi často časově vzdáleny. Tyto složky byly tu v době, kdy se zapi- sovalo do složek jiných, kam se zapisovalo v časovém pořadí. Jsou pří- kladem složek, kam se zapisovalo prostě tím způsobem, že se psalo tam, kde bylo prázdné místo. Byly to ovšem zápisy, které vyžadovaly si zvláštní pozornosti a bude o nich ještě níže promluveno, ale jsou tu také zápisy, které souvisí se zápisy dokonce v témže čase na jiném místě zapisova- nými.64) Zápisy zde uvedené jdou od r. 1499 do r. 1557. Právě z důvodů zde uvedených zařadili jsme tyto zápisy obsažené na str. 75—139 na konec svého vydání za složku třináctou (za str. 296). Jde tu o přemístění složek, které byly svázány dnes jinak, než původně mezi sebou zápisy souvisely. K tomuto přemístění vedlo nás také, že složka sedmá navazuje přímo souvislou řadou zápisů na složku třetí. Vrací se tudíž svými zápisy do r. 1490 a pokračuje v zápisech v nepřetržité řadě časové až do r. 1542. Zá- pisy časově jsou tu zcela pravidelně zapisovány až do r. 1542 jen s ne- patrným přerušením a časovým přemístěním. Naproti tomu v knihách zátorských není takového přemísťování časo- vého. Jsou tu zápisy pravidelně za sebou časově seřazeny. Výjimku činí jen ty zápisy opětně, které týkají se obecných nálezů zemského soudu zá- torského; zápisy ty byly soustředěny na určité místo a byly shrnuty rovněž z různé doby.65) Abychom mohli se pokusiti o řešení otázky, jak se zapisovalo do knih osvětimských a zátorských, musíme přihlédnouti k tomu nejprve, co bylo předmětem zápisů. Všeobecně můžeme říci, že do knih těchto zapisovalo se procesní řízení před soudem, zpravidla ovšem ve svém výsledku t. j. nález zemských soudů. S tím se setkáváme od počátku zachovaných nám zápisů až do konce. Nejsou to však pouze znění nálezů, nýbrž zapsání nálezu předchází vylíčení průběhu sporu, a to v zápisech pozdějších dosti po- drobné. A právě v těchto zápisech o průběhu sporu vyskýtají se zápisy vý- povědí stran podané v přímé řeči ve formě protokolu. 63) Otázka tato není jasná, neboť i u č. 22, které spadá do dne 4. října 1440, je rovněž uvedeno jméno Mikuláše Javišovského. 64) Na př. zápisy č. 490 srv. s č. 288.; 491 srv. s č. 302.; 493 srv. s č. 305.. 306.; 494 srv. s č. 317.. 318.. 319. a j. 15) Jsou to zápisy č. 222., 223.—228. (zát.). 32

Strana 33
Zápisy tohoto druhu stávají se obvyklými zvláště v době pozdější, ale nejsou jediným druhem zápisů, jež se v knihách osvětimských a zátor- ských vyskýtají. Nalezneme zde zápis o půhonu, o nějž strany dostavivší se před soud žádají. S tím souvisí, že se zde vyskytne vyznání zemského služebníka o tom, že půhon byl jím vykonán, a také jeho osvědčení, jak tento půhon byl proveden a dále i zápis soudce, jenž sám stilisuje půhon. Jsou zde dále zápisy určení procesního zástupce, zápisy o procesním ruko- jemství, zápis památného, jež dává strana, zápis přípovědi, resp. zápo- vědi, aby se určité zápisy nedály. Vyskytnou se zde zápisy o přátelské smlouvě mezi stranami, kterou má býti, nebo byl ukončen spor mezi stranami. Zpravidla každý procesní úkon má svůj zvláštní zápis a zvláště při odkladech půhonů zápisy líčí nám opětně procesní postup. A to právě umožňuje sledování celého procesního řízení. Ale nikoli pouze procesní zápisy se v knihách těch vyskýtají. Jsou zde také zápisy o testamentu, o letech nedospělých, o převodu majetku, o roz- množení věna a p. Konečně vyskýtá se zde ještě třetí skupina zápisů podle obsahu jejich a to zápisy o složení soudu, které osoby zde zasedaly, o tom, kdy se změnil soudce, kdy byl soud pro různé okolnosti odročen a o jiných veřejnopráv- ních událostech při soudech i při úřadech osvětimských a zátorských. Do této skupiny náleží také zápisy obecných nálezů, jež se při soudě osvětimském a zátorském staly, které mají svou důležitost pro právní řád v obou knížetstvích i pro jejich právní poměr k Polsku. V těchto zápisech jeví se také zvláštní povaha soudu osvětimského a zátorského jako sjezdu šlechty, jemuž zůstala zachována možnost obecnými nálezy tvořit nové právní předpisy. Zápisy do knih osvětimských a zátorských dály se při zasedání soudu, v roky zemské a proto podle nich máme dosvědčeno, kdy zemské soudy osvětimský a zátorský zasedaly, po př. nezasedaly. Jen výminečně děje se zápis mimo zasedání soudu (č. 491 osv.), po případě o řízení, které dálo se před králem polským a podle jeho rozkazu, bylo pak zapsáno do soudních knih (č. 113 osv.) . Zápisů je někdy poměrně velmi málo, za celé zasedání pouze jeden zápis, jindy zápisy se množí a je jich několik za soudní za- sedání. Je přirozeno, že zapisování do knih děje se z iniciativy především soudu. Je to patrno z toho, že zápisy nálezů soudních znějí často sub- jektivně. Není to pak pouze při zapisování nálezů, ale též při zápisech o jiných procesních řízeních, kde rovněž v subjektivní formě vystupuje v zápisu sudí (na př. č. 44. osv., 26., 28., 29. zát.), po př. zapisuje se vý- pověď služebníka zemského (č. 397. osv.). Ale zápisy v knihách osvětimských a zátorských vznikají také z ini- ciativy stran, které žádají, aby jim byly zapsány různé právní akty, a také při projednávání sporných případů před soudem mohou zápisy vzniknouti na žádost stran, které kladou památné a žádají, aby určité pro- 33 3

Strana 34
hlášení druhé strany bylo zapsáno. Soud k tomu pak svoluje, aby zápis byl proveden. Další otázkou, na kterou jest dáti odpověď, jest, kdo zapisoval. Po- znatek, že s počátku v knihách osvětimských ruce zapisovatelů se za sebou střídají, aniž by byli uváděni zapisovatelé, opravňuje k vyslovení do- mněnky, že nebyl ještě určen písař zemský, který by bděl nad zapisováním resp. zapisoval. Jak se zdá, zapisoval sám soudce, starosta, nebo podsta- rosta. Až teprve později se tato otázka upravila a určitý písař zemský měl na starosti zapisování do knih. Hodnotíme-li povahu zápisů podle způsobu zapisování, zdá se, že prvá, druhá i třetí složka osvětimských knih jsou prvopisy, které byly psány ihned při soudním řízení. Soudíme tak, zkoumáme-li vnější podobu těchto zápisů. V zápisech jsou prováděny četné škrty a opravy, takže se zdá, že nejde tu o opisy a čistopisy. Setkáváme se tu i s tím, že dva zápisy obsahují jedno a totéž, při čemž druhý zápis je opravou prvého a prvý proto škrtnut (na př. zápis č. 55. a 56., nebo č. 77. a 78., nebo konečně č. 173. a 174.). Snad i str. 145—8 a pak str. 149—160 jsou prvopisy. Ostatní zápisy zdají se býti čistopisy. Jakým způsobem bylo přepisováno v tyto čistopisy, bylo by snad možno poznati ze zachovaných lístků, proužků papíru, na nichž se nám zachovaly rovněž zápisy z knih osvětimských. Jsou to zmíněné dva proužky, jeden označený jako str. 43. a 44. v knihách osvětimských tom. 13. a druhý v knihách zátorských tom. 11. mezi stranou 2. a 3., náležející rovněž do osvětimských knih. A tu ovšem možno vysloviti domněnku, že při řízení byly činěny poznámky na proužky tohoto druhu a pak přepiso- vány do knih. Jest to ovšem domněnka proto, že právě uvedené zápisy na zachovaných proužcích nebyly přepsány na místo, které jim mezi zápisy náleželo. Ve vydání našem přemístili jsme zápisy uvedené na těchto líst- cích na místo, které jim časově mezi ostatními zápisy náleželo, majíce na zřeteli, že jejich umístění dnešní vzniklo patrně až při pozdější vazbě knih. Pokud jde o formu zápisů, vidíme, že v knihách osvětimských je zpra- vidla nadepsané datum zasedání soudu a pak shrnuty zápisy z tohoto zase- dání se vyskýtající. Je tomu tak v pozdějších zápisech těchto knih. Daleko úpravnější a pravidelnější vnější formu mají soudní knihy zátorské. Od r. 1516 je v nich pravidlem, že nad jednotlivými zápisy jest stručně v regestu uvedeno jméno strany, pohánějící a osoby pohnané. S počátku je to uváděno latinsky, později česky. V tom 14. jest také úprava zápisů provedena tím způsobem, že nahoře na stránce je připsáno datum roku, v němž se zápisy konaly. Písařské poznámky v knihách osvětimských. V kni- hách osvětimských vyskýtají se vedle tekstu i některé poznámky písařovy které k tekstu zpravidla nepatří a týkají se některých otázek hospodářských a poplatků, které byly v Osvětimě, po př. v Zátoře placeny, že mohly se vy- skytnouti tyto poznámky v těchto knihách, je vysvětlitelno tím, že knihy ty byly nevázány, skládaly se, jak uvedeno, z jednotlivých složek papíru, na něž, většinou na zadní stranu zaznamenával si písař různé poznámky. 34

Strana 35
Ihned na prvém listě na prvé straně jest uvedena tato poznámka psaná velmi zběhlým písmem: Item. XIII gr. pro duabus sexag. schospret solvit castrum Zator feria tercia post Elyzabeth [22. list. 1440] sicud ventus tectum deiecit. Eodem die pro claviculis Bretuel VI gr. ad [didit]; eodem feria 2. pro parvis claviculis II gr. ad[didit.]. Eodem die carpentarius VI gr., quod hoc laboravit. Summa“ X gr. d. a) Za slovem summa(?) dvě slova nečitelna. Na str. 32 je další poznámka, která byla napsána již, když byl psán poslední zápis na této straně. Je psána obráceně z dola nahoru. Item feria 2, [14] 440 post Michaelis [5. října 1444] pro pane III d. Item feria 2a pro vitulo III 12 gr. Item pro ovibus VI gr., pro 4 avibus II 12 gr. Item ad cenam pro avibus II 12 gr. Item feria 6 post Francisci [4. pros. 1444] pro pane V d. Item pro pane X gr. Item Salbchus pro pane III d. Item feria 2“ pro avibus I. 1/2 gr. cum III 1 2 d. Item pro II vitulis VII. gr. Na str. 160 je podobně obrácené z dola nahoru napsána poznámka, která se týká hospodářských otázek země osvětimské: Item Dvě Kozě daly orstrového“ ode čtyřiceti dvoruov a od jednoho. Item Bujakuov a quatuor kmetonibus dedit. Item Staroveský a decim kmetonibus dedit. Item Přibkovský a media villa. Item Pisařovice a viginti personis etc. dedit. Item Bulovice a quinque personis solvit. Item Charmezy a sex personis solvit. Item žebrača dedit quinque mediantes. Item villa Groděc ex parte domini Zěma dedit vigintiquatuor me- diantes. Item villa Běstvina sedecim gr. dedit. Item čaněc 3 gr. dedit. Item Helčnarovice V gr. dedit. a) Není jasno, zda čísti orstrového t. j. ortového, či lustrového, mstrového(?). Konečně na str. 40 jest zápis, který rovněž pokládáme za písařskou poznámku, ačkoliv dosavadní literatura přikládala tomuto zápisu význam obecného usnesení soudu osvětimského.66) Poznámka tato zní: Acta feria quinta proxima post trium regum [10. ledna] anno domini millesimo quadringentesimo sexagesimo. 66) Bostel Sadownictwo 1. c. str. 1100. Kutrzeba, Prawa. 1. c. 242 č. 3. Kutrzeba v poznámce vyslovil pochybnost, zda se zde jedná skutečně o obecné usnesení zemské. 35

Strana 36
I nomine domini amen. Službu. Žalují všecky. Item ministeriali divisim a qualibet citacione 1 gr. solvere tenetur. Item ab intromissione 6 gr. solvere tenetur. Item notario a quolibet 1/2 gr., a legendo 1/2 gr., ab inscriptione 1/2 gr. Zápis je psán rukou H. Třetí a čtvrtý řádek je psán zběžně a jinou rukou a slova „žalují všecky“ jsou úplně rozmazána. Zápis je psán na po- slední straně druhé složky na listu z části ustřiženém. Vše to nasvědčuje, že se nejedná zde o obecný zápis. Tomu by svědčila i okolnost, že se tento zápis nevyskýtá v polském překladu, který poznámky, jak bude upozorněno, přímo do tekstu nenáležející, opomenul. Popis filigránů. Pokud jde o filigrány, je dosti velká různost jejich v knihách osvětimských, v knihách zátorských opětně této různosti není. Popis vodních tisků knih osvětimských je tento: 1. Na listu 7—8 a pak dále na listu 59—60, 61—62, 65—66, 69—70 vy- skýtá se vodní tisk v celkové velikosti 8 cm v podobě štítku opatřeného na dolení straně třemi výstupky. Z prostředního vystupuje tyčinka zakončená pěticípou růžicí. Na hoření straně štítku jsou dvě na obě strany rozvětvené tyčinky. Znak ten Piekosińským v jeho vodních tiscích uváděn není. 2. Na listu 21—22 jest jiný vodní tisk v podobě volské hlavy bez očí s ušima, rohy jsou obráceny ven. Z prostředku hlavy vystupuje tyčinka za- končená pěticípou růžicí. Velikost vodního tisku 11.5 cm. Ráz tohoto vodního tisku korresponduje s vodním tiskem uvedeným u Piekosińského, Wybór znaków wodnych z XV. st. (Kraków 1896) č. 951., 961., 985. 3. Na listu 31—32 jest opětně jiný vodní tisk v podobě volské hlavy s očima; rohy jsou obrácené dovnitř. Nahoře z hlavy vystupuje tyčinka rozvětvující se při svém hořením konci na tři. Celková velikost 10 cm. U Piekosińského není. 4. Velmi hojně se vyskýtá (na listu 85—6, 89—90, 95—96, 109—110, 113—114, 117—118, 133—134, 137—138) vodní tisk v podobě volské hlavy s očima, rohy jsou obráceny dovnitř. Z hlavy vystupuje dlouhý kříž, z něhož nahoře vychází pěticípá růžice. Kolem kříže vine se had z prava na levo, s okem a s dvěma výstupky na hlavě. Celková velikost 21 cm. Tomuto znaku podobá se vodní znak uvedený v Piekosińského, Wybór, č. 1101, zde však had otočen z leva na pravo. 5. Tomuto vodnímu znaku podobá se jiný, liší se pouze tím, že kříž nahoře není opatřen růžicí, had vine se zprava na levo, je opatřen troj- cípou korunkou. Dole z pysku volské hlavy vystupuje tyčinka uměle zkrou- cená na dolením konci.67) Vyskýtá se na listu 175—6, 179—80, 183—4 a podobá se vodnímu znaku Piekosiński, Wybór 1. c. č. 1097. 6. Další vodní znak knih osvětimských (list 147—8, 157—8, 187—8, 189—90, 193—4) je rovněž v podobě volské hlavy s očima, rohy jsou obrá- ceny ven, z hlavy vystupuje tyčinka zakončená pěticípou růžicí. Z pysku hlavy vystupuje tyčinka překreslená na dolením konci dvěma tyčinkami a 67) Piekosiński, Wybór, I. c. č. 1097 nazývá toto zkroucení: znak niezrozumialy. 36

Strana 37
zakončená trojúhelníkem rozděleným rovněž na tři části. Celková velikost 16 cm. Ve vodních znacích Piekosińského není. 7. Konečně se zde vyskýtá (na listu 235—6, 239—40, 247—8) vodní znak lišicí se od dosavadních. Jest to štít, v němž jest stylisována lilie, dole zakončená listy. Výška 4.5 cm, šíře 5 cm. Ve vodních znacích Piekosiń- ského není. Popis filigránů v knihách zátorských. V Terr. Zator. č. 14. vyskýtají se dva druhy vodních znaků a sice: 1. na listu 17—8, 21—2, 23—4, 27—8, 31—2, 47—8, 57—8, 73—4, 119—20. 126—7) v podobě volské hlavy s rohy dovnitř otočenými. Z pro- střed hlavy vystupuje kříž, na němž jest otočen had z prava na levo, opa- třený trojcípou korunkou. Celková velikost 18 cm. Podobá se vodnímu tisku uvedeného u Piekosińského, Wybór, č. 1103. 2. Řídčeji vystupuje vodní znak, který plně se podobá vodnímu znaku osvětimských knih, uvedenému pod č. 6. Liší se jen tím, že rohy vola jsou obráceny dovnitř a trojúhelník na hoření straně není uzavřen. Vyskýtá se toliko na listu 107—8, 117—8. Týž vyskýtá se také na prvých listech tomu 11., čímž odlišuje papír stran 1—10 od ostatního papíru tohoto tomu. Cel- ková velikost 14.5 cm. 3. V Terr. Zator. č. 11. jest pak další vodní znak podobající se č. 7 knih osvětimských. Celková výše 4.5 cm, šíře 5 cm. Vodní znak tento je vevázán v půli listu a je z toho patrno, že papír byl v tomto svazku jinak složen. Popis jiných památek s knihami osvětim- skými a zátorskými souvisejících. Při popisu knih osvětimských a zátorských nelze pominouti ani popis tom. 12. Terr. Zator. Tomus tento obsahuje polský překlad osvětimských i zátorských knih a přirozeně vzbudí v badateli o knihách těch pozornost. Polský tento pře- klad vznikl r. 1638, když sejmik zátorský dal podnět, aby soudní knihy osvětimské a zátorské, psané českým jazykem a starým písmem v 17. stol. již nepřístupným, byly přeloženy do polštiny. Sněmík těžil tu z ustanovení polského sněmu z téhož roku podle něhož bylo dovoleno opsati a přepsati soudní knihy vojevodstva krakovského.68) Byl proto požádán zemský písař Jan Pisarzowski, aby knihy osvětimské a zátorské přeložil a přepsal a byli také ustanovení komisaři, kteří překlad prohlédli a opravili. Byli to podsudí Jeroním Przerębski a osvětimský vojský (wojski) Gabriel Pal- czowski.69) 18 ) Srv. Volumina legum II1., 956. 38) Nadpis tohoto svazku zní: Liber actorum terrestrium ducatuum Oswieci- mensis et Zathoriensis iuxta laudum conventu particularis totius nobilitatis ducatuum corundem anno 1638 in Zator sancitum conventuque generali regni Varschaviensi approbatum, ex libris vetustate et usu attritis per generosum Joannem de Pissarzo- wicze Pissarzowski, notarium terrestrem ducatuum suprascriptorum in usum redactus et descriptus, ac per generosos Hieronimum a Przeramb Przerembski, iudicem et Gabrielem de Palczowicze Palczowski, subiudicem, terrestres Zatorienses, uti commis- 37

Strana 38
Tom. 12. je kniha velkého folia a obsahuje str. 1—656. Přihlédneme-li k překladu však blíže, vidíme, že překladatel nepřekládal originální text zcela tak, jak se nám zachoval. Překladatel se snažil především sestaviti zápisy vyskýtající se zvl. v nejstarších knihách osvětimských tak, jak asi po sobě časově následovaly. Modernímu badateli byl by postup překla- datelův dnes velmi vítaným, kdyby se na něj mohl spolehnouti a po př. o něj se opříti. Přihlédneme-li však k překladu blíže, vidíme, že nelze se na překladatele spolehnouti. Jako ukázka, jak si počínal překladatel budiž zde uveden přehled po- řadu zápisů osvětimských, jak je polský seřadil: Prvé číslo značí číslo naše ve vydání knih osvětimských, druhé číslo kursivou označené značí pořadové číslo zápisu v polském překladu (P) podle našeho označení. 1. (21.; zařazen do r. 1442); 2. (1., s datem 12. ledna 1440); 3. (2.); 4. (3.); 5. (4.); 6. (5.); 7. (6.); 8. (7.); 9. (8.); 10. (9.); 11. (11.); 12. (10.); 13. (12. zde uvedeno jako prvé jméno přítomné osoby Otha. Jde o omyl, neboť jménem tím byl začat předcházející zápis před záp. č. 13.); 14. (13., zápis ten datován r. 1442); 15. (14.); 16. (15.); 17. (16.); 18. (17.); 19. (18.); 20. (19); 21. (20); 22. (22.); 23. (23.); 24. (24.); 25. (25.); 26. (26.); 27. (27.); 28. (28.); 29. (29., v datu zcela libovolně uveden r. 1443, ač v původním zápisu je jasně 1445), 30. (30.); 31. (31.); 32. (32.); 33. (33.); 34. (34); 35. (35.); 36. (36.); 37. (37.); 38. (38.); 39. (42.); 40. (43.); 41. (39.); 42. (40.); 43. (41.); 44. (48.); 45. (49.); 46. (50.); 47. (51.); 48. (52.); 49. (53.); 50. (56.); 51. (54.); 52. (55.); 53. (58.); 54. (59.); 55. (60.); 56. (61.); 57. (44.); 58. (45.); 59. (46.); 60. (157.); 61. (158.); 62. (159.); 63. (160.); 64. (161.); 65. (162.); 66. (47.); 68. (57.); 69. (62.); 70. (63.) atd. Z těchto ukázek je patrno, že polský překladatel počínal si tu plně libo- volně, že dopustil se na mnohých místech chyb a také nesprávností, tvoře si časový pořad mezi zápisy sám, buď proto, že určité datum četl chybně, nebo proto, že si tvořil tento pořad sám. Proto není možno se spolehnouti na tento překlad při poznávání časového postupu zápisů na soudech v Osvětim- sku a Zátorsku, ale také nelze se spolehnouti ani na překlad sám. Překladatel před každým zápisem připojil regest polsky nebo latinsky a tento regest připsal také dosti často do překládaného originálu, jak v po- známkách ve svém vydání uvádíme. Dlužno také podotknouti, že překladatel nepřeložil vše, co jest v zacho- vaných dnes knihách obsaženo. Co se mu zdálo, že nepatří přímo k zápisům soudním, to vynechal. Tak vynechal poznámky, které se v knihách osvětim- ských vyskýtají. Jistě ovšem každý badatel bude zkoumati, zda polský překladatel ne- měl po ruce knihy osvětimské a zátorské v zachovalejším stavu, než se vy- sarios ad id per conventum suprascriptum deputatos correctus manibusque eorum subscriptus. Quo in volumine acta Oswiecimensia inhoantur ab anno 1440 de- terminantur vero in anno 1557. Zatoriensia inhoantur ab anno 1490, determinantur in anno 1562. 38

Strana 39
skýtají dnes a zda tudíž nemohli bychom dnes polským překladem doplniti originál. A tu skutečně nalezneme v polském překladu na konci na str. 658—9 nález obecného rázu, týkající se Zátorska, jehož originál v knihách zátorských není. Tento zápis nalézal se patrně na poslední stránce knih zá- torských a dnes se nám nezachoval. Proto otiskujeme jej zde v polském překladě: Sequitur laudum ducatus Zatoriensis lata paň- skiego 1551 we czwartek między Suchemidniami po podniesieniu Swiętego Krzyža [17. září] v roki ziem- skie. Wielmożny pan Mikolaj Myszkowski z Mirowa a na Spytkowicach kasztelan radomski, oświęcimski, zatorski, międzyrzycki etc. starosta. Naj- pierwej Jego Mość tę uchwalę a zrzadzenie, które się jest stalo niegdy za wielmożnego pana Mikołaja z Szydłowcza, kasztelana sędomirskiego, oświę- cimskiego, zatorskiego etc. starosty na on czas, które jest uczynil ze zezwo- leniem dobrowolnem lawice a wszytkiego rycerstwa księstwa zatorskiego, które je napisane na papierze pod pieczęcia J. Mości i takže dobrych ludzi z lawice zatorskiej i takže jest napisane regestrze a w księgach ziemskich starych Jego Mości i z pany, raczyl je potwierdzić. A k temu takže Jego Mość z pany z lawice i z dobrowolnym przyzwole- niem wszytkiego rycerstwa tegoto księstwa zatorskiego raczyl jest k temu przyczynić, że co się dotycze pozwów ziemskich albo roków urzędowych od urzedu zložoných, tedy ci których sie dotycze tak jako powód, i odporna strona, maja być na tej godzinie w regestrze ziemskim opisane. Ježeliby niekto omieszkal, gdy go z regestru będa pronuncyować, tedy powód upadnie w pozwie, a będzie jemu zniszczen tak, jako się to w laynſfredzie szerzej opisuje a brzmi: a przeciwko odpornej stronie zachowuje się wedle obyczaja zwyklości prawa, ješli žeby nie byla a omieszkala. Tedy tež tak, którzy maja od urzędu Jego Mości roki złożone, takież się maja zachować.70) Při popisu knih osvětimských a zátorských dlužno se zmíniti ještě o rukopisu č. 1427 z archivu musea knížat Czartorijských. Rukopis tento71) obsahuje zákony polského práva (Ústawy prawa polskiego) v překladu Jana Palczovského z r. 1555., statut knížetství Zátorského a Osvětimského z 14. srpna 1532, slezský landfríd z r. 1512, popsání výměru lánu, dále ob- sahuje privilegia knížetství Zátorského a Osvětimského podle potvrzení z r. 1550 a konečně 5 opisů listin královských, které týkají se soudu zátorského, při čemž poslední opis zůstal nedokončen. Z obsahu jest patrno, že rukopis tento byl v úzké souvislosti s úřadováním v Osvětimě a v Zátoře. Byl pravděpodobně pořízen Janem Palczovským přímo pro úřední potřebu v obou knížetstvích a rovněž opisy král. listů byly za tím účelem pořízeny. Listu těchto použili jsme na příslušných místech v poznámkách. 75) Vydán již od Kutrzeby, Prawa, 301—302. 71) Popsán jest v Katalogu rukopisů musea knížat Czart. od prof. Kutrzeby, II. 206 a od téhož v rozpravě Prawa księstw Osw. i Zator. 1. c. 234—235. 39

Strana 40

Strana 41
SOUDNÍ KNIHY OSVĚTIMSKÉ z r. 1440-1557

Strana 42

Strana 43
1. [str. 11 Item. Po svatém Janě v úterý [28. červ. 1468] při tem právě byli najprvé:1 pan Maršálek, pan Myškovský, pan Gotart, pan Březinský, pan Barut, pan Mikolaj Krop, pan Jan Krop, pan Jiřík Zema, pan Adam, pan Mikolaj Porubský, pan Martiš Javišovský, pan Lenart Halenovský, pan Michal Glumbovský, pan Jan z Vítkovic, pan Jan z Nové Polanky. 1) Zápis tento jest zařaděn v P. v rok 1442. Podle písma ruky zařadili jsme jej v rok 1468. [str. 2] Item. Registrum terrestre Osvantiense sub anno domini MCCCCXXXX. 2. Item. Děti Mikolášovy Javišovskieho a vzdaly sú svú řeč otci sviemu před právem o ten posag, cožb jmají na Chranstovicách po sviej“ mateři. Anno etc. XLa. “) Rkp. Jawisschoskieho. — b) Za slovem což škrtnuto gangi. — 6) Rkp. swyey. 3. Item. Právo nalezlo, že sestřenčanta “ Janovy čaněckého k mohú svój dziel« vykúpic a v Čaňcu, což na ně přidzě. a) Rkp. sesstrzenczanta. — b) Rkp. Czaneczkeho. — 6) Rkp. dzyel. — d) Rkp. wykupicz. — °) Rkp. przidzye. 4. Vystupil Krowp Mikolay y rzekk: „Pane sendya, racz slysecz, ja sem poswal Orlowzkeho syna y gego dyelnyczen,“ y pany. Wystupysschy y przygela roky pany Orlowzka. A to sem gotowz dokazacz poszwom, wz to slowo kladen pamniatnye. a) V tekstu pozdější nějakou rukou podtrženo. 1) Opsáno paleograficky věrné. 5. Vystupila pany z strany sve v rzsekla tako: „Ja sem przygela roky a z gymenya swego a nygdym ja nesastupila syna swego any dyalu gego a 43

Strana 44
nygdym ja dyalu geho se opyekala, ale sem ja odpirala zbozye swe a w tym kladu pamatnye.“1 2 a) Za slovem roky škrtnuto z strany swe. 1) Opsáno paleografický věrně. — 2) Srv. č. 4. 6. Istr. 31 Item. Mikolaj Javišovský pozval sbuožie Chranstovice od svých dětí o posag a pan Dobek řek: „Jmám peniedzě “ na tem sbuoží a chci ty obeslati, co jich jest sbuožie, mohu-li jej b přivézci před právo. Pakli ně, tehdá, co nám právo najdě, mám-li odpovedět, odpovém, pakli ně, na ty roky po svatém Michale“ [4. října 1440]. Anno MCCCC XL“.] ") Rkp. peniedzie. — b) sic. VP. ich. — 6) Rkp. prziwezczi. 1) Srov. č. 2. 7. Item. Pan Mikoláš Javišovský dva roky o sbuožie,“ co jest Chran- stovice pozval, ustál. A něodpověděno, že mé-li b te, čijie jest zbuožé, před právo přiviest. A něpřivedl pan Dobek. “) Rkp. buozie. — b) sic. — c) Rkp. czigie. 1) Srov. č. 2. a 6. 8. Item. Děti Mikolášovy Javišovského něbožčíka vzdaly svú řeča a podaly panu Machnému o to, což jmají na Chranstovicách svie b mateře po- sag i o to, co jmají činiti s panem Dobkem. Datum Osvancimi, feria tercia Epiphaniarum domini [12. ledna 1440]. Anno eodem XL°.! a) Rkp. recz, sic. — b) Rkp. swye. — 6) Rkp. matrzerze. 1) Srov. č. 2., 6. a 7. 9. Item. Pan Machný pozval sbuožie Chranstovice od dětí Mikolášo- ch Javišovského něbuoščika“ ku skázaňú b o posag na ten rok post nductum pasche [5. dubna 1440]. Anno eodem LXe.1 “) Za slovem něbuoščika škrtnuto Kruša? — b) Rkp. skazanu. — 6) o posag adepsáno. 1) Srov. č. 2., 6.—S. 10. Istr. 31 ltem. Zemanie dali na dvory pana Dobka s panem Machným o ty řeči, což jmají sěbú činiti o Chranstovice“ o posah dětí Mikolášových Javišovského, nebožčíka. Tu jest pan Machný položil peniedě b na dvory a pan Dobek šiel přeč, kdy pře popisováno, a něpoložil na dvory penědzí. d In clau- stro post Epiphaniarum, feria tercia d [12. ledna 1440]. Eodem XL°.1 4) Rkp. sic. — b) Rkp. peniedie. — c) Rkp. peniedzy. — d) tercia nadepsáno. 1) Sror. č. 2., 6.—9. 11. ltem. Feria tercia post Michaelem [4. října 1440] in iudicio ter- restri položil kněžá milost i zemanie rok jistý ku stáňú ve dvě nědělí a panu b Machnému z panem Dobkem b. Anno eodem XL. A při tom byl pan Rudzký.1 a) ve dvě neděli nadepsáno. — b) panu — Dobkem dopsáno až na konci zápisu. 1) Srov. č. 2., 6.—10. 44

Strana 45
12. Item. Anno eodem XL° feria tercia infra octavam Visitationis Marie [5. července 1440] in claustro. Položilo rok právo panu a Machnému s pa- nem Dobkem na ty roky piřvej po svatém Michalem [4. října], aby sě konec stal jemu.1 2 d) Rkp. paniu. 1) Srov. č. 2., 6.—11. 2) Pod tímto zápisem npsáno Item. Otha, čímž měl býti zahájen zápis nový. Zápis ten nedopsán. Snad měl být začat zápis č. 33? 13. Jan Březinský,“ Borunský, Abštach, Jachný, Bulovský, Mikulaj Glubovský,“ Jan Čenětský, Halenovský i syn jeho, Petr Polanský, Lariš," Jan Krop. Petr Čeněc, Jošt z Rajska, Jindřich Plaský, Jindřich, syn Abštach, Vavry, Gotart interfuerunt judicio difinicionibus huiusmodi juris forensis. “) Rkp. Brziesinsky. — b) Rkp. Glu. — c) Rkp. Larisch. 1) Podle rkpu byl tento zápis zapsán později a dodatečně a náleží podle ruky k roku 1455. Srv. zápis č. 30 touž rukou. 14. 1str. 51 Item Pan Mikolaj Javišovský jmá jmieti zkázanie o posah i o druhé věci na roky najprv přišlé naprociv panu Dobku etc. 1) Srov. č. 2., 6.—12. 15. Item. Toho dně paní Kateřina vzdala svú řeč panu Machnému před právem zemským na strátu i na zisk.“ 1 a) Rkp. sik. 1) Srov. č. 2., 6.—12., 14. 16. Item. Mikolaj Krop pozval Lančany před právo a čtři “ hřivny i o to, proč by jim vinu dal před kněží Jeho Milosti. Anno M'CCCC XL. a) Rkp. cztrzy. — b) Datum doplněno později jinou rukou na M'CCCCXL'III. 17. Item. Přišly jsú před právo zemské do Osvětima Jan, Matěj, Stani- slav, Kateřina i Dorota, děti Mikolášovy z Vuoščic, a jsú pozvaly a před právo zemské připravily Kloza Kodzbiala z Městca o otčiznu“ i o strýko- viznu a jejich, o diel kněža Václavóv, o diel Jaškóv, i o diel Petróv, i o diel 45

Strana 46
Mikošóv, otce jejich, a daly jemu vinu o puoldruhého sta hřiven hrošóv a tolko škody. Anno domini MCCCCXL. a) Rkp. otczyssnu, strykowyssnu. — b) Datum později jinou rukou doplněno MOCCCCXLIII. 18. Item. Služebník seznal před právem, že jsú tolko Kloza Kodzbiala z Městca pozvaly a za třetím pozvem roky přijal.1 1) Srv. č. 17. 19. Item. F. 3a post Johannis Baptiste [28. června 1440]. Jan, Matěj, Stanislav, Kateřina, Dorota, všechny vespuol děti Mikošovy s Voščic, vzdaly svú řeč Janovi Březinskému před právem zemským a práva svého všeho odstúpily, kteréšto“ právo v Městcu jměly. A proto jsú byly Kloza Kodz- biala z Městca pozvaly.1 a) Rkp. kterestho. 1) Srv. č. 17., 18. 20. [str. 61 Item. Vystúpil Jan Březinský před právo i dal jest služeb- níkovi volati prvé, druhé i třětie i čtvrtie Kloza Kodzbiela s Městea ku právu zemskému a jest ji“ obvinil o puoldruhésta hřivěn i o tolkéš škody.1 a) Rkp. gy, sic. 1) Srv. č. 17., 18., 19. 21. Item. Vystúpiv Kloz Kodzbiel s Městca neslúchajíc žaloby prociv Březinskému dobyl sobě roku na řečníka do rokóv najprv přišlých.1 1) Srv. č. 17.—20. 22. Item. F. 3a post festum sancti Michaelis [4. října 1440]. Anno ut supra. Vystúpil jest před právo zemské pan Dobek i řekl jest: „Pane sudie i páni zemané, račtě slyšeti, žeť mi brata není a list muoj jest u něho, čím bych jměl odpírati prociv“ panu Mikulášovi Javišovskému.“ Anno domini M'CCCC XL. b 1 a) Za slovem pročiv opakováno ještě jednou prociv. — b) Doplněno jinou rukou později na datum M°CCCCOXLIII. 1) Srv. č. 2., 6.—12., 14., 15. 23. Eodem die, ut supra [4. října 1440]. Vystúpil Krop před právo, dal volac“ služebníkovi prvé, druhé, třetie i čtvrté Lančan a voni jsú sě odvolali b na kněží milost kněza Václava, pána našěho etc.1 d) Rkp. wolacz. — b) Rkp. odwolalila. 1) Srv. č. 16. 24. Toho dně [4. října 1440] vystúpil Kloz Kodzbial před právo zem- ské i položil list před právem s Tošku od kněza Václava, pána našeho naj- milostivšieho, a kněz jeho milost v tom listě píše sudiemu i zemanóm, kteříš na tom sěděli, že by jmy Kloza Kodzbiala nesúdili na ty roky, že sám chce jeho milost při tom býti.1 1) Srv. č. 17.—20. 46

Strana 47
25. [str. 71 Item. Vystúpiv Jan Březinský před právo zemské, prociv tomu listu kniežecému jest svědčil: „Pane sudie i páni zemané, mněť jsě děje moc i právu mému od kněza Václava, od jeho milosti a na jeho milosti právě. Protož to vám osvědčuji, že by to právu mému škodno ne- bylo prociv Klozovi Kodzbialovi“.1 1) Srv. č. 17.—20., 24. 26. Item. Toho dně [4. října 1440] vystúpila před právo zemské paní Kateřina s panem Machným a jsú list ukázali prociv panu Dobku v kláš- teře“ v Osvět.1 a) Rkp. kasterze, sic. 1) Srv. č. 2., 6.—12., 14., 15., 22. 27. Item. Toho dně [4. října 1440] kněžá milost píše za panem Dob- kem, že jest zaneprázen věcami kniežecími, protož že by jměl rok do rokóv najprv přišlých, právu škodno nebudúc.1 1) Srv. č. 2., 6.—12., 14., 15., 22., 26. 28. Istr. 91 Pan Jan Březinský odvolal sě na purkrabí a purkrabí vy- stúpiv poznal, že paní rok přijala třetí den po pozviech. A paní na to odpoviedá: „Jakoch rychlo zvěda,“ kdy mě pozváno, takoch přijala, i roky přijala a uprosila sobě roku na řečníka“. A rok má na řečníka paní. a) sic. 29. Judicium terrestre anno domini etc. L quinto, feria quinta post purificationis Marie [6. února 1455]. Item. Pan Jachný pozval šoltystvo a Lipničské o deset hřiven b o tele škody, i oč by jemu vinu dal,b a oni jsú vystavili dědice, dietě před právem. Tuť jsú jemu nalezli, když dietě léta bude mieti, XVI let, tehdy má odpierati, co lépe uměti bude.1 a) Rkp. scholtistwo. — b) hřiven — dal dopsáno pod zápisem. — c) Rkp. prziod. 1) Zápis mřezován. 30. Item. Halcnovský miení, žeť jest tomu dietěti tak blízký přietel, jako Běrava, a Běrava miení, žeť jest bliší přietel i poručník. A o to rok mají do rokóv a to řekl blízkostí převésti.1 1) Srv. č. 29. 31. Item. Paní Margareta, manželka pana“ Mikulajova Plaského, vy- znala před námi, žeť jest vzdala jemu otčinu i mateřiznu svú,b k čemu by právo měla před panem sudí i před zemany, kteříž na tem právě sěděli, i před plným právem. a) pana doplněno touž rukou v tekstu. — b) svú nadepsáno nad řádkou. 32. Item. Mikolaj Koza “ hotov výroku b dosci učiniti a žena jeho paní Zacharka hotova vzdáti « i odřéci sě podlé výroku protiv Tarlám, i žádá pan Mikolaj Koza, by jemu sě dosti podlé d výroku stalo. a) Rkp. Goza. — b) Za slovem výroku opakováno hotov. sic. — c) Za slovem vzdáti škrtnuto když. — d) podlé dopsáno pod tekstem zápisu č. 34. 47

Strana 48
33. Item. Pan Mikolaj Tarlo má rok do rokóv podlé pozvu proti Miko- lajovi Kozě podlé nálezu práva. 1) Srv. č. 32. 34. Istr. 10] Item. Pan Mikolaj Krop pozval piřvej, druhé i třecé Lan- čany i opata týneckieho i to, což by jmal pod kněží milostí pro octo flore- nis. Veniens ipsius procurator coram iudicio noluit respondere neque audire causam.a 1 a) Poslední věta čte se v P. takto: Veniens ipsemet sonaliter coram iudicio noluit respondere neque audire causam. 1) Srv. č. 16., 23. 35. Item. Dominus abbas de Thynecz debet litteram coram iudicio demonstrare, ut dicit, quod litteram haberent ut eum nec suos homines, hic iudicare debeant. Et si tunc non demonstrabit, ex tune ius transibit ante se pro ista causa, prout haberet agere cum Nicolao Crop. Post conductum pasche [30. dubna 1443]. Anno ut supra XL tercio.I 1) Srv. č. 16., 23., 34. 36. Item. Pan Mikolaj Krop pozval Lančany i o to, kdež by jmal kněz opat pod kněží milostí, o to, oč pozývá, ku skázaňú “ na ty roky post Ephi- phaniarum [7. ledna 1444]. Anno, ut supra XL IIII°.1 ") sic. V P. ku Skáwie. 1) Srr. č. 16., 2.., 14., 45. 37. Item. Právo položilo rok Kropovi z knězem opatem týnecským e dvě neděli, že opat má ukázac a list. Pakli by neukázal, tehdy jmají dáti ropovi vázanie o to, oč pozval, v Lančany.! a) Rkp. vkazacz. 1) Srv. č. 16., 23., 34., 35., 36. 38. Istr. 111 Item. Pan Michal z Laskovic pozval syny Pakošovy i o to, kděž drží, ku skázaňú a o dvě hřivně a kámen mlyný i o dvanáste hřiveň, co jemu mlýn němlel, škod, na ty roky post Epiphaniarum domini [7. ledna 1444]. Anno, ut supra XL IIII°. a) sic. V P. ku skawic. — b) Rkp. hrziweń. 39. Item. Paní Sošina z Lenčóv vzdala svú řeč synu sviemu“ Petrovi před právem to, což jmá činiti s vnokem z Lenčóv, feria tercia post Mi- chaelem [6. října 14441. ut supra XLIIII°. a) Rkp. swyemu. 40. Item. Pan Michal z Laskovic ustál piřvý i druhý i třecí rok na Pakošových synoch o to, oč pozval.1 1) Srv. č. 38. 41. Item. Janek Rudský odložil rok od otce svého a za dvě něděli o to, oč pozval Tarlo s synmi Burkartovými Starú Věsb po piřvém pozvem podlug práva zemského feria IIII exaltationis sancti crucis [16. září 1444] 48

Strana 49
a přes to vždy pozýval sbuožé Starú Věs. A Janek, opat, odložil rok do ze- man i do“ rokóv, co zemanie najdú jim o to v pátek po svatém kříži. [18. září 1444]. a) od otce svého nadepsáno nad nedopsaným od otce. — b) Wssch sic. — c) do nadepsáno. 42. Item. V pátek post Mathei [25. září 1444] ustál Janek Rudský rok od otca svého a, jakož byl b odložil zac dvě něděli do zemanc, oč ji po- zývá Tarlo s synmi Burkartovy o Starú Věs.d 1 a) od otca svého nadepsáno. — b) za slovem byl následuje škrtnuté vzal. Nad tím škrtnuto nadepsané ustál, jakož byl pozval. — c) za — zeman nadepsáno. d) Wiez sic. 1) Srv. č. 41. 43. Item. Ota ustál rok třecí, jako jej paní Marková pozývá a rok přijel. 44. Istr. 121 Já Gotard z Přetěšína, sudie osvantimský, tiemto listem vyznávám, že jsěm dal pozev slovútným panošiem Dobkovi a Mikolajovi Tarlóm z Vítkovic a synóm pana Burkartovým, že pozvali i pozývají Starú Věs“ i ty, což by tam právo jmeli, o čtřib sta hřiven gr. o svú matěřiznu dla blízkosci, i také o diel po svém ujci, něbožčika kněza Jana odumrlizny, a dálej, oč by vinu před právem dali na ty piřvej roky po svatém Michale [5. října 144.5] do Osvantimi mocí tohoto lista. Datum Osvantimi, feria tercia post Egidium [6. září 1445]. Anno, ut supra XLV. S. ") Wiez sic. — b) Rkp. cztrzyrzy. 1) Srv. č. 41., 42. 45. Item. Synovie“ pana Burkartovi i Mikolaj Tarlo vzdali jsú svú řeč panu Burkartovi o to, což jmají činiti s panem Mikolajem » Rudským, svým ujcem, před právem, ač by sami býc nemohli. Feria tercia post festum sancti Michaelis [5. října 1445]. Anno ut supra XLV. 4) Rkp. Synowey. — b) Rkp. Micolayiem. — O) Rkp. bicz. 1) Srv. č. 41., 42., 44. 46. [str. 131 Item. Anno domini, ut supra XL VI“, feria tercia post festum Epifaniarum domini [11. ledna 1446] Abštach a Mikolaj Vrochňovic slí- bili za Mikolaja Tarla, za jeho bratry i za jeho sestry panu Mikolajovi Rud- skému i jeho synóm na gvér, že jmají list v dvě neděli polozic“ a dac b z za- vešistými pečetmi na pargameně. A jestli by listu nědali, tehdá Mikolaj Tarlo“ a rukojme jmají stratiti svú přu. a) Rkp. polozicz. — b) Rkp. dacz. — C) Mikolaj Tarlo dopsáno pod zápisem. 1) Srv. č. 41., 42., 44., 45. 47. Item. Také též Ota a Jan “ Krop slíbili takéž panu Mikolajovi Rud- skému i jeho synóm za pana Purkarta i za jeho syny i za jeho dcerky i za bratří jich rodzěnie i za sestry, že sú slíbili za gvér a takéž jako i za Tarla.1 a) Jan nadepsáno nad škrtnutým Micolaj. — b) za i následuje škrtnuté za seštřenta. — c) Rkp. dzerky. — d) sic. 1) Srv. č. 41., 42., 44., 45., 46. 49

Strana 50
48. Item. Pan Mikolaj Rudský jmá odpověděti panu Purkartovi na ty roky piřvej post festum conductus pasche [26. dubna 1446]1 1) Srv. č. 41., 42., 44.—46., 47. 49. Item. Anno, ut supra XL VI°. Právo i zemanie nalezli osvětimského gbítu tako medzi panem Rudzkým a medzi synmi pana Burkartovy i jeho cerami a medzi Mikolajem Tarlem i jeho bratrem i jich sestrya, že list gvérový na pargameně z zavešistými pečetami jmají položiti u starosty b do c dvú nědělí a dáti jej panu Rudzkému Mikolášovi neb jeho synóm v jich moc. Pakli by jim listóv ve dvú nědělí nědali, tehdá synové i cery d pana Purkartovi i Mikolaj Tarlo i jeho brat i jeho sestry jmají svú při stratiti o to, oč pozvali k právu.1 a) sic. — b) u starosty nadepsáno nad řádkou. — c) do nadepsáno nad škrtnutým ve. — d) sic. Rkp. czerry. 1) Srv. č. 41., 42., 44.—48. 50. Istr. 141 Anno domini, ut supra XL VI°, feria tercia post conductum pasche. [26. dubna 1446] Pan Purkard, kdy žádal před “ právem odpovědi od pana Mikoláša Rudzckého, tehdá pan Rudzký řekl: „Odpoveděti tobě něchci, bo mi sě b něstalo podluko nálezu, bo mi listóv gvérových d ně- vydáno.“ A pan Purkard řekl: „Jám položil listy u starosty podlug nálezu a toho sě táhnu na starostu, jako mi právo nalezlo.“ A Rudský na to odpo- věděl: „Já sem syna svého poslal Mikolajae v ten děn ve dvú nědělí do sta- rosty, jako mi právo nalezlo, po listy, a mně jich vydati nechceno podle nálezu. Tu syn mój to osvědčil zemanóm i holubkóm i rádcóm i vrotnemu, bo mi listóv něvydáno. A s tím syn mój jel přeč.“ A s tím jmají státi oba- polně a najpřvé roky po svatém Janě. ƒ 1 a) pred sic. — b) Rkp. ssye. — c) Opraveno z pobluk, za tím škrtnuto naze. d) sic. Za slovem gverový škrtnuto nedáno. — c) sic. — f) po svatém Jane, sic, připsáno touž rukou poněkud jiným inkoustem. 1) Srv. č. 41., 42., 44.—49. 51. [str. 151 Anno domini M'CCCCXL° sexto feria tercia post Epipha- niarum domini [11. ledna 1446]. Mikolaj Tarlo přišlia jsú se svú sestrú Kateřinú s paní Ničkovú před právo před zemany, sú sě sobú s těmi svolili, že jmají na přételoch dosti métib o ty řeči,“ jakož sestra žádala dielu u bratra otčizny u Mikolaja Tarla i mateřizny pravého dielu, a sú sě pod- volili mocně pode přú stracená. d A za to jsú slíbili Mikolaj Rudzký a Mi- chal Laskovský za Mikolaja Tarla a za jeho sestru Gotard, sudie a Jan Boj- šovský. A oč by sě ty štyřé němohly shoditie, to jmá Kloch, oberman v dvú nědělí vyřéc! medi o jimi, na tem jmá zóstac a to jmá býti post pascam, feria tercia proxima [19. dubna 1446]. a) sic. — b) Rkp. meti. — c) Rkp. rzeczi. — d) sic. — e) za slovem shoditi škrt- nuto tehdá Eloch. — 1) Rkp. wyrzecz. — 9) Rkp. medy. — h) za slovem jimi opako- váno vyřéc. 52. Anno domini, ut supra XLVI°. Pan Pešek ustál dva roky, jakož pozval svřchné právo a glad a své právo, jako jemu nalezeno. a) sic. 50

Strana 51
53. Item. Anno, ut supra XL' sexto, feria tercia post festum sancti Michaelis [4. října 1446]. Venientes honorabiles domini Blasius, plebanus de Kanthi, Micolaus, baccalarius, dominus Micolay, plebanus de Ossek, Stanek de“ Ossek recognoverunt coram iure:b Quia Anna scultetissa in Ossek providens, quod filie sue Barbare pars minor fuit data de patrimonio suo, volens anime sue et mentis ' satisfacere, quia fuit infirma et existens com- pos rationis et sane mentis recognovit coram nobis praefatis dominis: quia assigno et do XXV marc. praefate filie mee Barbare carissime in scultecia in parte mea in Ossek. O csob by všej bylo nad ty penieze, to jmají vespolek děliti. Praesentibus dominis Gotardo, Pesko, Clara, Andrea de Charmuz, Micolao Coza, Michele de Halcznov, Gyrzikone de Pissarzovicz, Czakone de Javisschovicz. a) V rkpe opakováno de. — b) V P. me. — c) sic. — d) Rkp. czso. — 6) V P. Cluja. 54. [str. 161 Item. Anno ut supra XL“ sexto, feria tercia post festum Michaelis [4. října 1446]. Michal čaněčský přijal roky zavité, že jmá odpověděti Mackovi Semkovi, oč jemu dá vinu, před právem na ty roky piřvé post Epiphaniarum domini [10. ledna 1447]. 55. Item.1 Anno, ut supra XL VI , feria tercia post festum Michaelis [4. října 1446]. Skázalo právo panu Mikolajovi Koze“ třetí diel mlýna XXX marc. neb třetí meru b mlynářskú, jakož byl pozval diel mlynářský na Kútském mlýně. Při tom byli Čák, Pešek, Klara, Michal Halenovský, Ondřej z Charmuz, Jan Krop, Jiřík Jindřichovský. a) Rkp. Coze. — b) meru sic. 1) Zápis celý mřežován. 56. Anno eodem XL VI“ post festum Michaelis [4. října 1446]. Item. Pan Mikolaj Koza pozval a mlynářký diel Stankóv o třidesti hřiven po piř- vej, po druhé i po třetie i po štvartieb před právo a mlynář Stanek podvolil sě práv býti panu Mikolajovi Koze a žádný rok nestával. A přeto my čák z Javišovic, Pešek, Klara, Ondřej z Charmy, Michal z Halenova, Jan Krop, Jiřík Jindřichovský, čsochmy na právěď sěděli, skázali sjme panu Miku- lajovi Koze XXX hřiven na diele mlynářském, oč pozval na mlýně.“ 1 a) Rkp. pozwaz. — b) Rkp. swatrtie. — c) Rkp. czsochmy. — d) Rkp. prawe. — ) na mlyne rozmazáno. 1) Srv. č. 55. 57. Anno domini M'CCCCLXIIII “ f. III post Michaelis [2. října 1464] Dominus Johanes Krop revocavit terminum ad procuratorem erga dominam Katharinam Sroczina de Osviaczim ad terminos futuros. “) Datum původně napsáno M°XXXXLXIIII, pak CCCC nadepsáno nad neškrt- nutým XXXX. 58. Item. Domina Bulevska ostendit puerum ad jus in VIII annis et dominus ac judex demandant ad hunc praestolare “ ad VII annos et hoc usque fiat in quindecim annis. a) sic. 51

Strana 52
59. Item. Si dominum Vaclav de Grodzecz alias Nicz deus de hoc seculo raperet, ex tunc resignat domino Ranist, rivalo " suo et suis pueris et domino Andrzich de Grodzecz suam partem hereditatis. a) sic. [str. 171 Proti Tarlovi. 1468. 60. Ty roky po svatém Michale den svatého Franciška [4. října 1468]. Item.1 a Paní Kozina pozvala jest prvým rokem, druhým, třetím slovút- ného Mikuláše Tarla i jeho všecko zbožé k zemským rokóm, a což b jmá v fojtovském právě, k fojtovskému právu jest pozvala.b A pan Stanislav Rudský vystúpivše i prosil jest, aby ten c rok byl odložen c do druhých ro- kóv, poněvaž jeho pozev nezastal v zemi, a dáno jest jemu rok do rokóv. a) Za slovem Item následuje škrtnuté pozvala. — b) A což — pozvala doplněno pod tekstem zápisu. — c) opraveno z ty roky byly odloženy. 1) Zápis mřežován. Hancel s Přezřikamenem. 61. Item. Hancel s Hanušem, puškařem, přišedši před nás sparli sě ře- čami. I vystúpivše rádce prosili jsú, aby Hancla nesúdili, že to jest v měst- ckém právě. A ona řekla jest, že to jest v zemském právě. Pak jsme jim dali rok do rokóv a voni mají provésti s obú stranú, v kterém právě jest.1 1) Srv. č. 143., 158., 158. 62. Item. Slovútný Jan Březinský“ slovútný Jaroš Koza mladý při- pozvali jsú Osěk a Mikuláš šašovský poslal jest list, že bratr jemu doma nenie. I dali sme jim rok do rokóv. a) Za slovem Březinský škrtnuto a Jaroš. 63. 1str. 191 1469. Ten úterý a roky po sv. Dorotě [7. února 1469]. Item.1 Jan Březinský a a Jan z Polanky i s matkú svojí přišedši před právo s uobú stranú zvolili sě sobě dobrovolný rok přátelský oběma stra- nama, neškodietce právu, druhú neděli vstupšé v post [26. února 1469]. a) Za a škrtnuto Michal. 1) Zápis mřežován. 64. Item.1 Toho dne Mikuláš z Rajska a Mikuláš z Pobědra svolili sě, že před právem, že Mikuláš z Pobědra má Mikulášovi z Rajska plniti a dáti XVIII zlatých tu neděli po svatém Michale [1. října 1469] pod základem jistiny. A jestli by nedal na ten čas, tehdá jmá jemu přepásti tolik pře- patku a to jemu má dáti jako jistinu. 1) Zápis mřežován. 65. Item. Toho dne pan Dubenský, kancléř korunní“ přikazuje psal jest, aby ty pozvy, kteréž jsú mezi Janem Březinským a slovútným Jaro- šem, aby toho nesúdili na ty roky.“ A my jsme to odložili do druhých rokóv. a) V P. królewski, což dopsáno později opravovatelem polského překladu. — b) Za slovem roky škrtnuto ale na druhé. 52

Strana 53
66. [str. 211 Anno1 domini M'CCCC LXIIII f. III post Michaelis [2. října 1464]. Domina Orlovska a die hodierna in sex septimanis habet obermana ducere“ contra dominum Petrum Polansky. Ad videndum in eorum pře- kazy nominavit dominum Rutsky et si eundem non poterit, et tunc autem, quem invenire potest, hominem probum non suspectum. a) Za slovem ducere škrtnuto iudicium. V P. slovo ducere přepsáno ducem. 1) Zápis mřežován. 67. [str. 22] Anno domini millesimo CCCCIX" feria quinta post Joannis Baptiste. [26. června 1460]1 1) Nadpis tento zapsán nahoře na str. 22. a nedopsán. Celá strana 22. prázdná. 68. [str. 23] Anno domini, ut supra XL° sexto. Přišedl jest před právo i před zemany, cochmy sěděli,“ před nás v sto- lici a jest vyznal před námi Jiřík, syn Jindřichovského, a jest sě podvolil dáti a vydávati Mikolajovi Penúzkovi z Kútóv osm hřiven gr. na ten piřvý Jan svatý [24. června 1446] a od teho svatého Jana přes rok [24. června 1447] dvanástě a opět od teho svatého Jana třecí rok [24. června 1448] patnástě a na štvartý svatý Jan [24. června 1449] též patnástě hřiven. A na který by rok něvydal, tehdá jmá se Mikolaj Penúzek v Pisařovice bez od- vloky uvázati« a tako dlúho držeti podlug listóv svých, čeho by jemu Jiřík něvydal, co jemu vyznal sto hřiven i děset. A při tom jsú byli v ty časy: starosta Gotard z Přečešína, Jan Bojšovský, Zema, Pešek, Klara, Mikolaj Porubský, Michal Halenovský, Jan Krop i Mikolaj Rudzký. a) Rkp. ssiediely. — b) Rkp. ssie. —() Za slovem vzati škrtnuto a Jiřík. — d) Rkp. diesset. 69. [str. 241 Item. Anno, ut supra XL“ septimo. Paní Sestřencová pozvala pana Klocha na ty roky post conductum pasche [18. dubna 1447]. Tu kněží milost písala “ přikazujéc, aby jeho na ty roky něsúděno, bo jest ne- mocen, aby to odloženo na drohé b roky. I jest odloženo právu jej neškodno. ") Rkp. pisa. — b) sic. 70. Anno ut supra XL VII°. Item.1 Feria tercia post conductum pasche [18. dubna 1447]. Přišli jsú před právo pan Jan Bojšovský i Brodský i vyznali, že jsú rok přételský vzali přivú něděli po Buožém cele a [11. června 1447] v Osvant., mohú-li se přételsky sjednati. Pakli ně, tehdá jich právu nejmá býti škodno a jmají práva patřiti na ty roky po svatém Janě [27. června 1447]. a) Rkp. czele. 1) Zápis mřežován. 71. Anno domini M'CCCC XL VII. Item.1 Právo nalezlo, že děti pana Klochovy něbožčika jmají rok, aš léta budú jméti o to, jakož paní Margreta Sěstřencová“ pozvala Běstvinu o svie věno, feria tercia post festum sancti Michaelis [3. října 1447].2 “) Rkp. Syesstrzenczova. 1) Zápis mřežován. — 2) Srv. č. 69. 53

Strana 54
72. Item. Právo nalezlo, že syn Janek pana Klochóv něboščika jmá rok aš do jeho let o to, jakoš paní Margareta Sěstřencová pozvala Běstvinu o svie věno, feria tercia post festum sancti Michaelis. Anno, ut supra XL VII° [3. října 1447].1 1) Srv. č. 69., 71. 73. Item. Eodem die. Paní Margareta Sěstřencová podala před právem svú přu i své právo synu svému panu Janovi o svie věno i o to, k čemu by právo jmala v Osvantcemi, a po smerci a vštky, b oč pozváno, na zisk i na strátu f. tercia post Michaelis [3. října 1447].1 a) Rkp. ssmerczy. — b) Rkp. wsstky. 1) Srv. č. 69., 71., 72. 74. Istr. 251 Anno,1 ut supra XL VII f. tercia post Michaelis [3. října 1447]. Item. Paní Machna, Kyselovského cera “, přišla jest před právo i po- dala svú řeč i své právo, čso b jmá u Břežnice, panu Mikolajovi Blodskému svému ojcic, aby teho byl mocen, k čemu ona právo jmá, aby on odpíral. a) Rkp. czera. — b) Rkp. czso. — c) sic. V P. přeloženo mężowi. 1) Zápis mřežován. 75. Item. Pan Mikolaj Porambský jmá rok na řečníka. 76. Item. Kněžá milost položila byla rok k spraveňú zavitý Mikola- jovi Tarlovi v Osvant, piřvý úterý po svatém Michale [3. října 1447] s Mi- chalem z Kazimíře, jakod pan Krakovský« o to písal i žádal, tu jest Mi- kolaj Tarlo byl a chcelb sě spraviti, oč by jemu vinu dal, a nejmal komu, bo ten Michal nebyl a nestál na rok na zavitý. A tím chce méti za získané. Anno, ut supra XL VII. a) Rkp. Crac. — b) Rkp. chczel. 77. Item.1 Anno, ut supra XL VIII° feria tercia post Johannis Baptiste [25. června 1448]. Přišedl pan Ondřej“ Charmuský před právo i počal žalovati na pana Jiříka s Pisařovic a pan Jiřík odvolal sě na řečníka, aby jmal rok, a pan Ondřej b řek: „Podalesc svú řeč člověku svému“. a) Ondrei sic. — b) Rkp. Ondrey. — c) Rkp. podalles. 1) Zápis mřežován. Nad zápisem připsán nadpis rukou překladatele do polštiny v P: Charmezki contra Pissarowski. 78. Item. Anno, ut supra XL'VIII°, feria tercia post Johannis [25. června 1448]. Pan Ondřej z Charmuz a počal žalovacb na pana Jiříka s Pisařovic a pan Jiřík žádal na smlúvu. A smluviv sě, řek od něho pan Petr Buojšovský: „Podáváš mi svú řeč?“ A on řek: „Podávám“. A pan Ondřej počal žalovac a pan Petr řek: „Nechci ten čas od něho mlviti“, a pan Jiřík žádal, aby jmal rok na řečníka. A pan Ondřej vystúpil, řek: „Tím já chci získaci d“, i položil pametnie, bo sě e jeho řeči podvázal mlviti. A právo nalezlo: My sme teho němohli najdzi! i dalisjme jim rok do rokóv, aš budě vecej o zeman bylo.1 a) z Charmuz nadepsáno. — b) Rkp. zalowacz. — c) řek nadepsáno. — d) Rkp. zyskaczy. — e) Rkp. ssye. — 1) Rkp. naydzy. — 9) Rkp. weczej. 1) Srv. č. 77. 54

Strana 55
79. Istr. 261 Anno domini M'CCCC XLVIII celebratum fuit judicium bannitum terrestre feria tercia post Johannis Baptiste [25. června 1448], coram quo iudicio“ Nicolaus Pudilko, notarius cum fratre suo Jachny ob- tinuerunt terminum peremptorium super dominum Zemab de Grodicz ra- tione devolucionis patrimonii“ pro ducentis marcis cum dampnis, sicuti ipsum voluerunt citare, qui in presencia domini principis et judicis terrestris sus- cepit terminum paricionis et non paruit. Et praefati fratres racione non pari- cionis voluerunt obtinere causam ipsorum et jus dixit ipsius: „recipite hoc vobis pro iuvamine“. Presentibusd domino Gotardo, iudice, Procopio,e Jachco Porubsky, Ota Halcznovsky, Andrea Charmusky, Nicolao Porambsky, Bulovsky, Nicolao, Johanne Crop. d a) coram quo iudicio nadepsáno nad zápisem. — b) V P. Thoma. — c) Za slovem patrimonii škrtnuto in Lankavicza. — d) Presentibus — Crop připsáno rukou jinou, kterou jest psán následující zápis [ruka B]. — “) Za slovem Procopio škrtnuto Johanne. 80. Anno, ut supra XL VIII“ f. tercia post Johannis [25. června 1448]. Přišedl jest pan Jan Čantavský před právo i podal jest svú řeč panu Miko- lajovi Porambskému, bratru svému, na strátu i na zisk v Rajsku o to, jakoš jmá činiti s panem Mikolajem Kropem i s paňú matkú jeho. 81. Anno domini M'CCCCXLVIII° f. III proxima post festum Michaelis [1. října 1448]. Nicolaus Pudelko, písař, i Jachný, bratřie, jsú ustávali rok druhý na panu Zeme“ a pan Zema vystúpil na druhý rok i řekl: „Ně smiem b odpírac« před pánem svým“. Nikolaj vystúpil i řekl na to: „Pan Zema sám sobě odpírá a nějmá a svědomie od kněza Přemka, tím dá-li Buoh chci otřímati“. A pan Dzema řekl na to: „Čeho mi něvěříte, poluožte mi rok, a já chci svědomie přiniesti od kněza Přemka“. A to byly oboje roky zavité.1 a) Rkp. Dzeme sic. — b) Rkp. ssmiem. — °) Rkp. odpiracz. — d) Rkp. nyegma. 1) Srv. č. 79. 82. Item. Anno domini M'CCCCLVII f. V. infra secundam dominicam post conductum paste.a [5. května 1457.] Unionem fecerunt b inter te- rigenas. c) sic. — b) fecerunt nadepsáno nad škrtnutým facta est. 83. Item pan Byrowa przepoweda sze kw Dwema Kozama bliszkoszczw po brathw po swemu.1 1) Přepsáno paleograficky věrně. 84. Item1 pan Micolay przepoweda ze kw Lipnikowy podle pozwu.2 1) Zápis mřežován. — 2) Přepsáno palcograficky věrně. 85. Iteml pan Poremsky, pan Marek, pan Abstach, pan Jan Crop wstaly rok na payny Katherzina" szs Pissarzowycz podle posswow.2 d) Rkp. sic. 1) Zápis mřežován. — 2) Přepsáno paleograficky věrně. 86. Item1 pan Micolay przepowyeda zye kw Lypnikowy podle posww.2 1) Zápis mřežován. Srv. č. 84. — 2) Přepsáno paleograficky věrně. 55

Strana 56
87. [str. 271 Item. Anno domini M'CCCC L' feria" 3tia post Epipha- niarum a [13. ledna 1450]. Item. Přišli jsú před právo pan Mikolaj Krop s panem Mikolajem Po- rambským b i vyznali jsú, že jsú obapuolne přišli na přietele mocně o svitky své řeči, což jmeli sebú činiti, také že jmají kašdý dvú posaditi, oddati ve tři nedělě v Rajsku a čsoc ci d čtyřé mezi jima najdú a vyřeknú, na tom s obú stranú jmají jmieti dosti pode přú stracená, kderá by strana toho nedržela, čso by ci čtyřé nalezli. Datum Osvan. f. III a post Ephiphaniarum domini. a) feria — Epiphaniarum připsáno jinou rukou. — b) Porambským nadepsáno nad škrtnutým Crop. — c) Rkp. czso. — d) Rkp. czy, za czy škrtnuto ty. 88. Item. Anno domini MCCCC° quinquagesimo. Item. Přišli jsú před právo zemské pan Zema z Grodce a Mikolaj a Jachný, bratří, i vyznali jsú před právem, že jsú se svolili a přišli na přétele mocné, kašdá a strana dvú posadili svú v Osvanc. v poštče b a na něděle Oculi [8. března 1450]. A která by strana svú dvú něposadila, aby strana straně sto hřiven propadla, i také, která by strana toho nedržela, čso ti čtyřé mezi jimi nalezli a vyřekli, kteří budú posadzeni, aby též sto hřiven strana straně propadla a dala, vyjevši ty kusy: jenstvie, němoc, panská potřeba a voda. Ač by pro ty čtyři kusy němohla býti ktorá strana při svedomú, ale to jmá býti posadzenie v tém- dni pod tymi pokutami. A jestliže by to němohlo býti v témdni pro ty čtyři kusy svrchupsané, ale opet potom přes týden [str. 281 jmají posaditi pod tymi pokutami svrchupsanými. A jestliže by opet která strana přes týden něbyla, též pro ty kusy svrchupsané, ale konečne jmají posaditi na ty převody po vělikonoci [12. dubna 1450] pod tymi pokutami svrchupsa- nými a každý své svedomé vezmi, co móže. A za pana Zemu ručili jsú pan Jiřík, pan Michal Fridrichovský, pan Abštach, pan Dobek, a za Mikolaja, za Jachného ručili pan Jan Březinský, Halcnovský, Jan Krop, Mikolaj Krop. Datum in Osvanc. f. III a post Epiphaniarum domini [13. ledna 1450].1 a) Rkp. kasda. — b) Rkp. posstcze. 1) Srv. č. 79., 81. 89. Item.1 Anno domini M'CCCC L°. Stalo se před kněží milostí, že se jsú svolili pan Mikolaj Porambský a pan Mikolaj Krop, pan Jan a Markuš Krop, že jsú mocně obapuolně přišli na přételoch dosti jméti o vštky řeči, což sebú jmali činiti. A jmají přétele posaditi, když se sami svolé. A ti přételé, kteří budú posaděni, ci jmají to mezi jimi mocně vyřéci“ tako, aby to ku právu viecej něšlo. A která by strana toho nědržela, co by přételé mezi jimi nalezli a vyřekli, aby ta strana sto hřiven kněží milosti propadla a ci přételé, kteří budú posadzeni, aby to vždy mocným výrokem mezi jimi vyřekli. A paní Margreta Kropová vzdala též své řeči synóm svým před kněží milostí vštky.2 a) Rkp. wyrzeczy. 1) Zápis mřežován. — 2) Srv. č. 87. 90. 1str. 291 Item. Anno domini, ut supra L° f. III post festum sancti Johannis Baptiste [30. června 1450]. Stalo se svuolení přételské mezi a Janem Rachňovským s jedné strany a mezi Stanislavem s Voštčickým, 56

Strana 57
otčimem jeho, s druhé strany, že paní Ofka Rachňovskieho mátě,b Vuoztčic- kého žena, jmá od tie neděle přez týden od psánie toho před kněží milostí svými právy býti, a která by strana nebyla, aby svú přu stratila. a) Rkp. s Wozstzyczkym, sic. — b) Rkp. matcz. 91. Anno, ut supra L II°. Item. F. II. infra octavas Epiphaniarum [11. ledna 1452]. Stetit ter- minum Gesulchay Johannes super Petrum Bladam etc.; et terminus fuit Blade dicto positus, et non comparuit. 92. Item1 jakoz zye payni Katherzina Pyssarzoffska na rzecznika gest przet prawem odwolala przeczyff Poremskymu, Markowy, Abstachowy, Ja- nowy, thu gest nyestala a nyeodpyrala a Poremsky Mikolay na nye roky ustal, ktorziz tam s ny psany. A zyemeny gym nalesly, aby poswali kw skaseynu.2. 3 1) Po straně zápisu připsáno pozdější rukou A. 1456. — 2) Srv. č. 85. — 3) Pře- psáno paleograficky věrně. 93. [str. 30) Přišli jsú před nás Michal Halenovský a Jachný i pozvali jsú Běrovya ku právu o blízkost o to šoltystvob v Lipníce, co Lory měl. A tu jest přistúpivši Běrova i vystavil jest dietě i ukázal dobré svě- domie, že jemu jest Lory za zdravého života poručil to zbožie v Lipníce i z dietětem. A my sami jemu podlé práva zdali, že to držeti jmá, až do let dieděte toho, blízkosti jich neškodno.1 a) Rkp. Byerowi. — b) Rkp. scholsiwstwo. 1) Srv. č. 83., 84. 94. Item. Paní Orlovská pozvala k právu před nás panie Marcišovę a a ona nechtiec žaloby slyšeci b i odvolala sě na řečníka i má rok až do rokóv na řečníka. a) Rkp. panie Marczissowę. — b) Rkp. slisseczy. 95. Item. Mikolaj Koza hotov výroku dosti učiniti a žena jeho paní Zacharka hotova zdáti i odřéci a sě podlé výroka protim b Tarlóm. I žádá pan Mikolaj Koza d, by jemu sě dosci“ podle výroku stalo. a) Rkp. odrzeczi. — b) sic. — c) dosczy. — d) Rkp. Goza. 96. Item. Paní sestra Tarlová má roku do rokóv.1 1) Srv. č. 95. 97. Anno domini MCCCCLVI. Jachný byl připozval pana Zěmu z Grodca i jeho všecko zbuožé puodlé prvých pozvóv a zemané Jachnému odluožili rok do prvých rokóv zemských.1 1) Srv. č. 88. 98. Item. Téhož dně panu Mikolajovi Porubskému, Markovi, Apštachovi, Janovi Kropovi, kteříž připozvali ku skázaní paňú Kateřinu Pisařovskú a ona nemocí toho čtvrtého pozvu otpierala, sú jim zemané s ní rok do prvých rokóv zemských na skázanie zavitie odluožili.! 1) Srv. č. 85., 92. 57

Strana 58
99. Item. Prvý čtvrtek po svietčkách VI. [8. ledna 1456], kdy právo zemské sedělo, vystúpil pan Jan Březinský i učinil nárok a připověděl [str. 31] sě k tomu zboží, ješto pan Niček v Březince měl, i řekl tak: „že to matěřizna má jest a já sem toho bliší po mateři mé, nebo to byla sestra pana Ničkova rozená a neodbyta z toho zbožie“. — Prvý nárok. 100. Item.1 Prvýa čtvrtek po sviečkách [8. ledna 1456] pan Václav, p. Ničóv syn, s jedné strany a paní Marcišová s synem svým přišli jsú na přátely o svú při a práva a rok toho vzali do stupné neděle [15. února 1456] pod základem sto hřiven, kto by přátelb k tomu nepostavil, aby druhé straně základ připadl sto hřiven. a) Za slovem prvý škrtnuto rok. — b) Rkp. k přátel, sic. 1) Zápis mřežován. 101. Item. Ten čtvrtek po sviečkách [8. ledna 1456], kdy zemené právo měli, vystúpil Porubský a Krop, Jan Abštach před právo i žádal skázanie na Pisařovice, a nikto neodpieral. A my vidúc, že již ztracili a podlug b práva, i prosili smy jich, aby tomu dali státi do rokóv po převodiech prvý čvrtek [8. dub. 1456]. A zda by sě s nimi přátelsky zjednali neodpírajíc již právem toho, pakli by sě nezjednali, že již jim mámy dáti list, že právem již po- získali.1 a) Rkp. ztraczyli. — b) Rkp. podlud. 1) Srv. č. 85., 92., 98. 102. ltem. Dala pamětné paní Kateřina Pobedeská: že ku právu stála, ješto ji pozval pan Mikolaj Koza “ a „zbožie bratra mého u Vítkovic i v Nové Vsi. Tu já stojím prvé, druhé, třetí, čtvrté, poněvadž Koza“ nestál. Tím za právo chci obdržeti.“ a) Rkp. Goza. 1) Srv. č. 95., 96. 103. [str. 32] Item.1 „Já, Jan Střečkóv z Malce, kladl sem penieze Kozovy, kteréž sem jemu dlužen byl XI zlatých před právem zemským, slal sem k němu, aby penieze své bral služebníkem zemským, a on jich bráti nechtěl. Protož sem list zapověděl právem zemským, aby jemu nebyl vydán list súdový. 1) Zápis mřežován. 104. Item. Prvý čtvrtek po převodě [24. dub. 1460] přěd právem zem- ským přišla panna Barbara, Joštova sestra, i svakem svým panem Vyšotú i připověděla sě k otčizně své tu v Rajsku, ješto bratr jejie Jošt předal panu Voščickému. Anno LX°. 105. Item. Pan Ondřej Slupský ustál tři roky,a rok ten čtvrtek po převodiech [24. dub. 1460] na kněžnu Barbaru na Břešče o dvě stě hřiven i o tele škody i chcěl b mieti pozískané. A zemené jemu nalezli rok do rokóv, aby připozval k skázanie na prvé roky. a) tři roky nadepsáno. — b) Rkp. chciel. 58

Strana 59
106. Pan Jan Břězinský pozval paňú a Marcišovú z Břězinky i s Po- lanky, co tam má, o dvě stě hřivní i oč by jie vinu dal. Paní Marcišová odvolala sě na řečníka.1 a) Rkp. panu. 1) Zápis jest zkomolen tím, že vepsán do poznámky, která byla napsána na listu dole obráceně zdola nahoru. 107. 1str. 331 Item f. quinta post festum Johannis Baptiste [26. června 1460]. Pan Ondřej Slupský pozval zbožie Břešče a kněžnu Barbaru“ v zemi Osvět. prvé, druhé, třetí. Nikto neodpieral a na čtvrtý rok poslal sta- rostu« s plnú mocí i odpieral i odvolal sě na krále jeho milosti, že by jemu před jeho milost práv býti chcěl, a pan Ondřej k tomu svolil.1 a) a kněžnu Barbaru nadepsáno nad zápisem. — b) Za slovem třetí škrtnuto čtvrté a po. — C) starostu dopsáno po straně. 1) Srv. č. 105. 108. Anno domini millesimo CCCCLX f. quinta post Johannis Baptiste [26. června 1460]. Paní Orlovská z Polanky odvolala sě na řečníka do rokóv. A zemané jej nalezli, že jmá jmieti rok do druhých“ rokóv na řeč- níka s panem Kropem Mikolajem. a) Rkp. druhih. 109. Item.1 Eodem. [26. června 1460]. Pan Petr Polanský jest jsě od- volal do rokóv na řečníka s paní Annú Orlovskú do druhých a rokóv.2 a) Rkp. druhih. 1) Zápis mřežován. — 2) Srv. č. 108. 110. Item. Eodem termino [26. června 1460]. Paní Anna Orlovská dálej a jest jsě odvolala na řečníka do druhých b rokóv naprotiv panu Pe- trovi Polanskému.1 a) Rkp. daley. — b) Rkp. druhih. 1) Srv. č. 108., 109. 111. Item. Šoltysovej z Psincóv jest nalezeno, že jmá ukázac“ list dzedzičný b aneb právo své, které jmá na šoltystvo. A jmá rok do rokóv s panem Petrem Čaněckým. d) Rkp. ukazacz. — b) Rkp. dzedziczny. 112. Item. Přišla jest paní Agneška Larišová vojtová“ i jest zastúpila pana Jachného v tej řeči, o ktorú šrámekb k Jachnému jsě připytoval, a to řekla, že zastupuje dluh muža svého, a teho sě jmá brániti a odpírati listem svým a jmá rok do rokóv. a) Rkp. woytowa. — b) Rkp. Sramek. [str. 341 Anno domini millesimo CCCCLX° f. tercia proxima post Epipha- nie [8. ledna 1460]. 113. Přišli jsú před nás, krále Kazmíře, krále polského etc., slovútní Jan Střečkovský a Mikolaj Koza, zeměné naši věrní, i jsú obapolně sobě viny i odpory“ před námi dávali i vykládali. Tu my, rozslyševši jejich obapolné 59

Strana 60
řeči, jsme z nálazu práva našeho uložili i osúdili, že již Jan Střečkovský jmá dác a zaplacic XI zlatých dobrých Mikolajevi Kozě a na jeho jimene žádným obyčejem nesáhati a zvláště na dziel« vojtovstva Kútského i na mlýn, což k jeho dzielu slušé, nejmá jse jemu Střečkovský vkládati a kmetě, ktoří by byli pod Střečkovským, Mikolajevi Kozyni jmá jmu zasě navrá- citi. a A v tom jsme medzi jima základ vložili pod přepadkem sta hřiven pode ctí a věrú i podle pře stracením, ktorá by strana teda nedržala, a jiné věci všecky jmají sobě právi býti před sudzím “ naším osvětim., jakož jsme toho položili jmu v kniehy zemské zapsati.1 a) Rkp. oppory. — b) dacz, zaplaczicz. — c) Rkp. dziel. — d) Rkp. nawracziti. — e) Rkp. sudzym. 1) Srv. č. 103. 114. Item. Vystúpil jest Mikolaj Koza i volal Tarlóv k pozvóm svým i žádal skázaňá vedlé pozvóv svých. Tu vystúpivši sestra Tarlóv Kate- řina i řekla: „že jsem já ne mocna bratróm nic straciti, a bo já jsem jak řanca b jich“. I žádala, jmají-li jmieti ktorý čas k tomu. A zemané nalezli, že jmají jmieti rok do rokóv a ona jic jmá obeslac. d 1 a) Rkp. stracziti. — b) Rkp. rzanca. — c) sic. — d) Rkp. obeslacz. 1) Srv. č. 95., 96., 102. [str. 361 Acta feria tercia post Epiphaniarum proxima. Anno domini M'CCCCLXIIII° [10. ledna 1464]. 115. Item. Běrava odvolal sě na řečníka protivko Jachnému do rokóv. 116. Item. Halcnovský naprotivko Běravě odkládá nemocú rok do roku a má rok do rokóv. 117. ltem. Paní Marková naprotivko paniej Zeminej odložila nemocú rok do rokóv a dáno jej rok do rokóv. 118. Item. Paní Orlovská naprotivko panu Mikolajevi Kropovi o pře medzi nimi má jmieti pokoj do smrti a XXV zlatých, co je byl pozval, na tom zbožú budúc.1 1) Srv. č. 108. 119. ltem. Jakuož pan Mikolaj Krop pozval Lipník o tři sta zlatých i o tele škod a gdy a volal ku právu, aby Lipník odpírán, tehdá pan Maršá- lek budúc starostú zemským poslal burkrabí svého ku sudí a k zemanóm, aby nesúdili toho, bo to zbožé králevskie jest. A vystúpivši pan Krop řekl: „V tem já práva svého straciti b nechci“ a) sic. — b) Rkp. stracziti. 1) Srv. č. 84. [str. 361 Acta feria tercia post conductum pasche. Anno domini 1464 [10. dubna 1464]. 120. Paní Marková má rok do polovya naprotivko paniej Zeminej, a jestli bude potřebí pozvu paniej Zeminej, tehdá má připozvati paní Mar- covú.1 a) Opraveno z polova. V P. roków. 1) Srv. č. 117. 60

Strana 61
121. Michala Halcnovský naprotivko Běravě má rok do rokóv na řeč- níka.1 a) Nad slovem Michal napsáno škrtnuté Běrava. 1) Srv. č. 116. 122. Běrava svú řeč vzdal panu Janovi Radzešovskému a panu Petrovi Osovskému.1 1) Srv. č. 116., 121. 123. Michal Halcnovský vzdal svú řeč Janovi Lenartovi a Petrovi, sy- nóm svým.1 1) Srv. č. 116., 121., 122. 124. Item. Jan Jakub Machný od“ svých synoviot ustál rok jeden i druhý i třecí a čtvrté připozval ku právu, jako jemu zemané nalezli, na Plaského Mikolaje i na jeho ženu. Tu jest volal ku právu jedno, druhé, třecie i čtvrtie a Plaský ani jeho žena nebyli. I chcial« jmieti pan Machný za zí- skané. A zemané nalezli: Rok do rokóv Plaský má, aby stál i svú ženú a od- píral. A nestane-li Plaský, tehdá bude osúzen podlé práva, bo služebník vy- stúpil před právo i vyznal, že pozval Plaského jedno, druhé, třetie i čtvrté podlé práva. a) Za slovem od následuje škrtnuté deczi, sic. — b) Rkp. trzeczi. — c) Rkp. chczial. 1) Zápis mřežován. 125. [str. 371 Anno domini M'CCCCmLXIIII feria 3a post Johannis Bap- tiste [26. června 1464]. Coram iudicio Katherzyna, uxor Karvinsky Ni- colai resignat partem alias strikovyszna,“ dzial suae legitime ad lucrum et ad perditionem. Item. Alia pars dixit, utrum dedit penes primas citatio- nes aut non. a) sic. 126. Anno domini M'CCCCLXV f. III. post Epiphanie [8. ledna 1465] sunt haec acta: Item. Vistupili sza przed prawo pani Anna Orlowska a pan Pietr Po- lansky i zwolili szia szwe prze i prawo popsauszi dacz u teho dniu ober- manom Strzezovi, szudi zatorskiemu a panu Janowy Ruthskiemu, a ktoraz bi strana nedala u swich przy popsanich u teho dniu, tada szu przu abi straczila a czi obermanowie magi a to vidacz do gromnycz a nevirzekuli do gromnycz, tedi koniecznie do miessopustnieho uterku. A gestli bi theho neuczinili, tedy pani Anna, Pietr Polansky swu prze odersial." A gestli bi do tich czasov kteri oberman umarl, tedi ginszeho magi postavicz, giz ginne vsziczky zapissi umarzagicz.1 a) Za slovem magi škrtnuto szve. — b) Za škrtnuté straczil nadepsáno odersial. 1) Přepsáno paleograficky věrně. 127. 1str. 381 F. 3a post Johannis Baptiste [25. června 1465]. Coram iudicio terrestri Bulevsky filio coram iudicio annos invenerunt na dvorzech. Item. Alia pars dixit, ut puer ostenderetur coram iudicio et eodem 61

Strana 62
puero invenerunt, ut super alios terminos proxime venturos,“ utrum habeat annos aut non. ") V P. doplněno dignoscatur. — 1) Srv. č. 58. 128. Item pany Markowa ma przed prawem na pyrwe “ roky zyemsky stacz a nyema theho zatna b nyemocza odbycz. A pakly by nyestala, teda ma tho czyrpyecz, czo prawo zemsky naydze. a) pywe sic. — b) sic. 1) Zápis přepsán palcograficky věrně. 129. Item pany Orlovska Anna“ z panya Klara przeczyw panu Pyo- trowy b Polanskemu odwolala szya na prawo rok od roka na rzecznyka. 1) Anna nadepsáno nad řádkou. — b) Pyotrowy nadepsáno nad řádkou. 1) Zápis přepsán paleograficky věrně. 130. Item 1 strana pana Machnego v cztyrzech nyedyelach ma clasez penyesze na dvory.2 1) Zápis mřežován. —2) Přepsán paleograficky věrně. 131. Item 1 strona pany Plaska z panem Mykolayem zs maszem szvym tez ma claszez penesze na dvory v cztirzech nedzyeloch. A gestly by nyepo- loszyl, theda bude oszadzon wedle prawa.2 1) Zápis mřetován. — 2) Přepsán paleografický věrně. 132. Item pany Sboszkowa Brigisa vsdala szw rzecz panu Janovy Brzeszynskyemu naprzeczyvko brathu svemu Charbaszkyemu Laurencio szythto przed prawem na strata i na szyk o otszyszna maczyeryzna brathevyszna. 1) Zápis přepsán palcograficky věrně. 133. Item. Pan Byrava parte ex una, Halcznovsky Michal parte ex altera vzaly szya moczno na przvatele, post sanctum eundem pyrva nyedzela [25. června 1465] magi poszadycz mocznye, obapolnye o thy przekaszy, ktere myedzy gimi sza. A to magi poszadzyvszy pode sztem grzyvyen v pode prze stra- Istr. 491 czenyu tho magi drzecz, czo przvateli naydv. A tho w szadne pravo nyema vnycz. A pakli by sza czy przvatele nyemogli szgodzycz, theda czy przyateli, czo na tem szyadu, magi obermana zvolycz, aby tho vsdy moczným vyrokyem aby vyrzeczono bylo; z strony gednyey Haleznovskyego zraczyl Glambovskym Michalem, Porapskym Nykolayem to drzecz pode sztem grzywyn a z Byerovovey stronya z Ra- doczey dominus Johannes, szandzya Zatorsky, pan Vavrek Charbaszky tesz slybugem pode stem grzywen za Byerava. A totho magi poszadzycz v Osszvyaczymyu u klastorze v yszdbye, tu gdye pravo szedzalo.2 3 a) Za slovem strony škrtnuto judex Crac. 1) Zápis mřežován. — 2) Zápis přepsán paleograficky věrně. — 3) Srv. č. 116., 121.. 122., 125. 134. Já Gotart z Přecešína, súdce země Osvat. přikazuji tobě, pane N. z Be., králevským přikázaním, aby prvním rokem v ten první přišlý čtvrtek stál a súdovně odpoviedal Janovi aneb Petrovi a ze M. o to, nebť vinu dává etc. A od každého pozvu jmá dáti písařovi dva kvartniky vedlé zemskieho úkladu. 62

Strana 63
[str. 411 Registr se počíná zemský den svatého Jiří [23. dubna 1465] léta od narozenie syna božieho tisícého čtyřistého šestdesátého pátého. 135. Item. Pozval Hanuš Matěja Kozuba k rokóm zemským“ a Matěj Kozub dobyl sobě roku na řečníka do prvních rokóv zemských. a) Rkp. zemskich sic. 136. Item. Pan Radvan vzdal jest při svú Mikolajovi Kropovi tu, kterúž má k právu na dědici pana Mikoláše Javišovského. 137. Item. Stračina stála jest ku právu i dala jest volati na pana Kropa z Damkovic, a on jest nestál ku právu. 138. Item.1 Rok panu Machnému s Plaským odložen až do druhého roku najprv přišlého roku zemského.2 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 124. Itemi Anno domini MCCCCLXV v ten úterý v ok- távu Navščívenie panny Marie [19. července 1465] na roky zemská.“ 139. Stala se jest úmluva mezi panem Machným a mezi Plaským o ty pozvy a nesnáze, kteréž jsú mezi sebú jměli pan Machný od synovic od svých a Plaský od ženy od své. Tak jsú přes mě. Mikoláše řečeného Mar- šálka z Dubovce, kastellána osvětimského, a přes pana Myškovského i přes jiné dobré lidi, že ty nesnáze a pozvy tak mezi nimi státi mají do tří let, právu jich neškodno. A v tem času, zeptají-li mezi sebú některého dluhu spravedlivého, mají o to mezi sebú skrz přítely uhoditi.2 a) sic. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 124., 138. Anno domini M'CCCC sexagesimo quinto v ten úte- rý po svatém Michale [I. října 1465] v zemské roky. 140. Přišedl pan Mikoláš řečený Maršálek, kastellán osvětimský, před právo před zemské, kladl pozvy na kněžnu Barboru Orientovú a Jeronyma Rokumberka i ženu jeho Kazi, jakuož je byl ku právu zemskému pozval a oni nestáli. I pýtal pan Maršálek na právě zemském, již-li by svú při obdržel a získal. K tomu přistúpil velmožný pán Istr. 42] pan Jakub z Dubna, pod- skarbie králevstva Polského, starosta krakovský a osvětimský etc., i řekl: „Ját sem toho zbožie, kteréž pan Maršálek pozývá, v drženie a vydržel sem varunk a dávnost vedlé práva zemského“. A zemané tak jsú nalezli, že pan starosta má to ukázati, že podlé práva zemského to zbožie vydržel a i varunk a tomu rok má do prvých rokuov zemských. a) Za slovem vydržel škrtnuto podle práva zemského. 141. Tohož dne Jan Březinský“ předstúpil před zemské právo i kladl pozvy třib, a žádný jich neodpírá,“ před právem zemským na kněžnu Bar- boru, kněžnu blščinskú, i na paní Annu i na pannu Barboru, dcery Orientovy, i na Jeronyma Rokumberka. A zemané jemu našli, když pana Maršálkovy 63

Strana 64
pozvy konec vezmú ztrátú neb ziskem, teprvč pan Jan vzavše své pozvy ku právu mluviti má.1 a) Nadepsáno. — b) tři — neodpírá nadepsáno nad řádkou. — c) Za slovem teprv následující slova mají jich škrtnuta. 1) Srv. č. 140. 142. Tohož1 dne přistúpil před právo zemské Jan Voščicki z Rajska z pozvem na Mikolaje Kropa též z Rajska, a pan Mikolaj Krop odvolal sě na řečníka i dali jsú jemu zemané roku do prvých zemských rokuov.2 1) Nad zápisem připsán nadpis touž rukou jako u č. 77: Woszczycki z Kropem. 143. Tohož dne dáno jest Matějovi Kozubovi na zachodsci, “ že má po- staviti zachotci protiv Hanušovi Přezřikamenovi na prvé roky zemské.1 a) sic. 1) Srv. č. 61., 153., 158. 144. Tohož dne vystúpila jest Kateřina Mikulášova, dievka, a poručila jest svú při panu Janovi Březinskému u Javišovic před právem zemským protiv každému člověku. [str. 45) Sub anno domini MCCCCLXVI° v ten úterý po hromnicéch [5. února 1466]. 145. Přistúpil jest před právo zemské pan Mikoláš, řečený Maršálek a napomínal sě práva svého, kteréž jest jemu odloženo od těch rokuov a minulých, kteréž byly po svatém Michale. I vystúpil jest slovútný panoše Jan Sulikovski i odložil od pana starosty rok do prvých rokóv, právu jeho nic neškodíc o to zbožie Břežče a Osek.1 a) rokuov nadepsáno nad řádkou. 1) Srv. č. 140. 146. Tohož dne vystúpil jest Březinski před právo zemské i obnovil svú řeč podlé svých prvých pozvóv a podlé svých prvých zápisuov.1 1) Srv. č. 140., 141. Anno1 domini M'CCCC LXVI v ten úterý prvý po próvo- diech [15. dubna 1466]. 147. Vystúpil jest Jan Voščiski před právem zemským a obvinil jest Mikulaja Kropa o polovici Kútóv, kteréž za Solú leží, a Mikolaj Krop jemu odpověděl: „Ukaž, jestli k tomu spravedlivost máš“. A Voščický jemu odpo- věděl, že „sudí zemskému, že to se mnú na poly děliti chtěl“. A zemané jim odložilia do rokuov najprvých, že jestli Voščický jmá listy na to, aby je ukázal, a pakli listuov jmieti nebude, ale chtí jib naučiti, kterak to přivésti jmá.2 a) oldložili sic. — b) sic. 1) Nad zápisem připsán touž rukou jako u č. 77 nadpis: Woszczicki contra Krop. — 2) Srv. č. 142. 148. Tohoži dně vystúpil Jan Voščický i obvinil jest Mikolaja Kropa, kterak by jse jemu vkládal v ispy a v paseky a pakač.“ A Mikolaj Krop 64

Strana 65
odpověděl: „Ukaž, jako právo, nebo jsem já toho dědic a državca z dědóv a pradědóv“. A Voščický odpověděl: „Jestlis toho državce z předkóv svých, ukaž to“. A Krop řekl, že ukázati chce.2 a) Rkp. pakacz, sic. 1) Nad zápisem připsán nadpis touž rukou jako u č. 77: Iidem inter se. — 2) Srv. č. 142., 147. 149. [str. 46] Tohož dně vystúpil pan Maršálek před právo zemské i upo- mínal se jest práva svého“ a vzkázanie podle pozvóv svých, jakuož pozval jest Břežče a Osek. A vystúpivši Jan Sulikovski, burkrabie osvětimský, i řekl: „Pánové, zdálo by mu jse, by to odloženo ješče do pána“. A ze- mané to uslyševše i odložili to pánu jeho milosti k vuoli do najprvších ro- kuov, právu jich zemskému neškodno. A to jsě stalo v ten úterý po pró- vodiech [15. dubna 1466].1 a) Za slovem svého škrtnuto: jakož jest pozval Osek a Březce pana. — b) a Osek nadepsáno. 1) Srv. č. 140. a 145. 150. Téhož dně vystúpil“ Jan Březinský před právo před zemské i upo- mínal sě práva a zkázanie podle pozvóv svojích, a zemané jemu také odložili do prvých rokóv.1 )Za slovem vystúpil škrtnuto vystúpil. 1) Srv. č. 141. a 146. Item Anno domini millesimo quadringentesimo sexagesimo septimo v tuto středu po převodiech [8. dubna 1467]. 151. Pan Zbyněk odvolal jse na řečníka“ protiv panu b Janovi Rad- vanovi z Břežnice a nikt jiný. 1) Za slovem řečníka škrtnuto ma. — b) Škrtnuto Mi. 152. Tohož dně pan Skalica a paní Elška, jeho žena, z Grodca odložili nemocú. A zemané jim nalezli rok do rokóv. 153. Tohož dně Matěj Kozub a Hancel dobyli sobě roku do rokóv na zachodce protiv Hanušovi, puškařovi osvětimskému. 1) Srv. č. 61., 143., 158. 154. 1str. 471 Sub anno domini M'CCCC" sexagesimo septimo, že se od- volal pan Mikoláš Skalica na řečníka a jmá rok do rokóv i svú ženú. 1) Srv. č. 152. 155. Item. Tohož dňa odložili jsú zemiané roky jinšé do rokóv.“ a) Za slovem rokóv škrtnuto sú. Anno domini etc. sexagesimo octavo. V úterý v zemské roky po sviečkách [12. ledna 1468.] 156. Přišli jsú před zemany Mikolaj z Markovy Poruby, pan Radvan z Břežnice, Mikolaj Glumbovský, Michal Glumbovský z jednej a Mikolaj 65

Strana 66
Skalica se paní Elškú, manželkú svú strany druhé a jsú sobě rok přételský vzali až do druhých rokóv a v tom jmají přátely posaditi, aby je zjednali, pakli jich nězjednají, tehdá zase v právo vstúpiti a jeho obapolně požívati jmají.1 2 1) Pod tímto zápisem škrtnuto I paní Běrková Ruza svými dietkami. 2) Srv. č. 152., 154. 157. Tohož dně přišly jsú před právo zemskie “ paní Elška z Grodce, manželka Mikolajeva Skalice, a paní Ruza Běrková svými dietkami a jsú své pře Mikolajovi Skalici před právem zemským poručily a vzdaly mocně na zisk i na strátu proti Mikolajovi Porubskému a Janovi Radvanovi a Mikolajovi b Glumbovskému a Michalovi Glumbovskému.1 a) Rku. zemskye. — b) sic. 1) Srv. č. 151., 154., 156. 158. [str. 481 Tohož dne zemané jsú nalezli Hanušovi, puškařovi, a jeho ženě Barboře a Macejovi “ Kozubovi z Osvat., že jmají státi před vělmožným pánem, panem Jakubem z Dubna,b najvyším potskarbím králestva Polského, starostú krak. a osvat., třecého dne, gdy do Osvat. vjede, a což pan starosta mezi nimi najde a osúdí, na tom přestati a obapolně dosti jmieti jmaj.c a) Rkp. Maczejowi. — b) z Dubna dopsáno pod řádkou. — c) sic. 1) Srv. č. 61., 143., 153. 159. Tohož dně vystúpil před zemskie právo Zbyněk z Javišovic svým řečníkem a řekl: „Pane sudí i páni zemané, jakož mě Jan Radvan pozval a já sem na řečníka rok jměl, i hotov sem jemu odpověděc.““ A tak Jana Radvana k právu služebník volal prvé, druhé, třecie i čtvrté, a gdyž Jan Radvan k právu něstál, nalezli jsú zemanie, že stračil a Zbyněk obdržal, ač Radvan na jiné překazy, co ku právu slušie.b 1 a) Rkp. odpowiedecz. — b) ač — slušie dopsáno později touž rukou odlišným inkoustem. 1) Srv. č. 151. Anno domini MCCCCLX octavo v úterý po sv. Ji- řím [26. dubna 1468] v roky zemské. 160. Dáno panie Machně z Nové Polanky naprotiv panu Mikolajovi Kro- povi na řečníka rok do rokóv. 161. Tohož dně dáno panu Mikolajovi Glumbovskému proti panu Miku- lášovi, pánu osvatimskému, na řečníka rok do rokóv. 162. Istr. 491 Tohož dně vystúpil Jaroš, Kozin syn, před právo zemské a před zemany a položil list súdový na zbožé a miesto na Osek a prosil, aby jemu zemané nalezli, držé-le “ ten list súdový a jmá-li moc. A zemané mu jsú nalezli, že ten list držebný; než ponevadž zbožé nynie v jinej ruce jest, dávámy tomu rok do rokóv zemských, aby Jaroš te jisté zbožé Osek k listu súdovému na druhé roky zemské připozval. a) sic. 66

Strana 67
163. Tohož dně vystúpil jest pan Jan Březinský a položil pozvy své tři před zemany i volal je k právu prvé, druhé, třetie, čtvrté i podal na zemany i chcel“ jméti za získané, a zemané jsú nalezli jemu, že jmá rok do rokóv, aby připozval k svým pozvóm, aby své řeči odpierala, paní Martišovú z Po- lanky a z Březinky s synem svým.1 a) sic. 1) Srv. č. 150. 164. Tohož 1 dně vystúpil pan Mikolaj Glumbovský před právo zemské a kladl pozvy proti Mikulášovi Skalici a dal jeho volati prvé, druhé, třetie, čtvrté, a Mikolaj Skalice nestál, a proto vždy jemu rok dáno do rokóv.2 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 161. [str. 50] V úterýpo svatém Janě, Křtiteli buožím, anno etc. LXVIII° [28. června 1468]. 165. Dáno paniej Kateřině Pobodrskej rok do rokóv proti panu Tarlovi vedlé jej pozvóv tří. a) Křtiteli buožím dopsáno později. 166. Téhož 1 dně vystúpil jest pan Mikuláš, kastellán osvět., ustával rok na pana Mikolaje Glumbovského, jakož byl sobě Glumbovský vzal rok do rokóv na řečníka, chcěla to pan Maršálek za získané jmieti, gdyž nestál pan Glumbovský, a vždy jemu dáno rok do rokóv.2 a) Rkp. chcziel. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 161. 167. Tohož dně vystúpil jest Mikolaj Krop a volal vterým rokem panie Machny z Nové Polanky a vystúpivši pan Mikolaj z Pobodra i řekl, že jest nemocna, a v tom jej dáno rok do rokóv.! 1) Srv. č. 160. 1str. 511 Anno domini MCCCC LXIX°. 168. Item ty roky po próvodní neděli [11. dubna 1469] vystúpil jest Hanuš Čelnik před právo zemské s listem kniežecím, a vystúpivše Matěj Kozub, Hancel Mikuláš i k tomu měščené vedlé jich, jsú prosili,“ aby to b v zemském právě súzeno nebylo, že to jest v právě městkým“, a zemané jsú tak našli, aby měščené své zápisy městké proti tomu listu ukázali, a to na ty roky přišlé. a) jsú prosili nadepsáno. — b) Za slovem to slovo nebylo škrtnuto. — c) Opraveno z zemským. 1469 Item feria 3. post festum s. Michaelis [3. října 1469]. 169. Vystúpivše Hanuš Čelnik a k tomu Hancel, s obú stranú práva svá ukázali před právem zemským, a páni zemané odložili jim rok do pána jeho milosti ščastného příjezdu.1 1) Srv. č. 168. 67

Strana 68
Anno domini MCCCC LXXmo. Item.1 Toho, feria 3a post festum sancti Joannis Baptiste [26. června 1470]. 170. Janovi Březinskému dali sme rok do rokóv na řečníka o to, oč jest jej Jan z Polanky pozval.2 1) Zápis mřežován i s nadpisem. — 2) Srv. č. 150., 163. Anno eiusdem, ut supra, feria 3a post festum s. Michaelis [2. října 1470] acta sunt. 171. Item. Toho dne, sluvútný Jan Březinský z jedné a šlechetná paní Kateřina i s synem svým, slovútným Janem z Polanky, z strany druhé o ty všecky věci a nesnadnosti, kteréž jsú mezi sebú obapolně měli, jsú na nás dobrovolně a mocně přišli (str. 52) pode pří ztracení, jmenovitě na pána osvět. pana Mikuláše Myškovského, pana Gotarda, pana Jana Klocha.1 2 1) Srv. č. 150., 163., 170. — 2) Zápis mřežován. Anno domini millesimo CCCCe septuagesimo primo feria IIIa post Epiphaniarum domini proxima [9. ledna 1471]. 172. Item.1 Toho dne slovútný Jan Březinský z jedné a šlechetná paní Kateřina i s synem svým, slovútným Janem z Polanky, z strany druhé o ty všecky věci a nesnadnosti, které jsú mezi sebú mají, obapolně jsú na pana kancléře“ jeho milost b mocně přišli pode pře ztracení, kteráž by strana výroku jeho milosti « nezdržala.2 a) kancléře nadepsáno. — b) Za slovem milost následující kancléře nie škrtnuto. — c) Za slovem milosti nic škrtnuto. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 150., 163., 170., 171. Anno eiusdem, ut supra. Item.1 Ten úterý den svatého Jiří po neděli pró- vodné [23. dubna 1471]. 173. Přišedl jest a vystúpil před právo pan Mikuláš Myškovský, položil jest své pozvy a a kázal jeho volati ku právu prvé na pány Kany. Vystúpivše pan sudie zátorský prosil jest, aby jemu dán rok do rokóv, nebo jest nemocen a když zdráv bude, aby to vyvedl, kterým obyčejem k rokóm nestál a jejich nepřijímal. a) Za a slovo žalobu škrtnuto. 1) Mřežován. 174. 1str. 531 Item. Ten úterý po próvodní neděli [23. dubna 1471] při- šedši a vystúpivše pan Mikuláš Myškovský před zemské právo položil jest své tři pozvy a kázal jest Kaně volati prvé, druhé, třetie a řkúce:“ „Pane sudí, podaj na zemany, jestli jsem já tiem právo své obdržal a získal, oč jsem jej pozval.a“ Vystúpivše pan sudie zátorský od něho prosil jest, aby jemu dáno rok do rokóv, nebo jest nemocen, a když zdráv bude, aby sě toho tak spravil, kterým obyčejem k rokóm nestál a pozvóv nepřijímal.1 a) Od slova a řkúce — pozval doplněno pod zápisem. 1) Srv. č. 173. 68

Strana 69
Anno1 millesimo CCCCLXXIII f. 3. in ipso die beato- rum Petri et Pauli apostolorum. [29. června 1473]. 175. Item. Toho dne pánové zemané nalezli panu Jiříkovi Zěmě, že má ta věc a přa, kteráž jest mezi panem“ Adamem a Jiříkem Abštachy z Grodce, má státi až do rokóv, jeho pozvóm neškodno. a) Za slovem panem škrtnuto Jiříkem. 1) Zápis mřežován i s datováním. 176. Eodem die, ut supra. Item. Jakož jest pan Zbyněk pozval paní Bar- boru Martišovú, ta věc jest mezi nimi do rokóv odložena. 177. [str. 541 Dominus judex Johannes Brzezinsky sus- ceptus est in judicem.“ Anno millesimo quadrin- gentesimo septuagesimo quinto, f. III. post festum sancti Michaelis [3. října 1475]. a) VP. in iudicium. Item. F. III. in vigilia sancti Francisci [3. října 1475]. 178. Paní Anna, pana Mikuláše Myškovského mladšého žena“, jest svú řeč panu Mikulášovi Myškovskému starému vzdala. a) žena nadepsáno. 179. Item. Adam, Jiřík, slovútní panoše z Grodce, mají rok do rokóv, eodem die, ut supra.1 1) Srv. č. 175. 180. Item. Eodem die, ut supra. Paní Dorota, žena pana Janova z Dam- kovic, svú řeč jest jemu vzdala. 181. Item. Eodem die, ut supra. Paní Anna, žena pana Myškovského mladšého, oč jest pozvala pana Petra Komorovského, pan Komorovský má rok do rokóv, jako pozvy ukazují. 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 77: Myszkowska przeciw Komorowskiemu. 182. Item. Eodem die, ut supra. Pan Mikuláš Hlubovský, oč jest pozval paní Barboru z Čaňce, jakožto pozvy ukazují, paní Barbora má rok do rokóv. [str. 551 Anno domini millesimo quadringentesimo septuagesimo sexto f. III. post festum Epiphaniarum domini [9. ledna 1476]. 183. Item.1 Pánové zemané tako nalezli mezi panem Mikulášem Glam- bovským a paní Barboru Halikovnú z Čance, že pan vejvoda etc., pán náš milostivý, mezi nimi obapolně ty věci v tom času sjedná do těch rokóv, oč jest pan Mikuláš paní Barboru pozýval, dobře. Pakli jeho milost v tom času nebude a jejich nezjedná, tehdy pan Mikoláš na druhé roky to jest obdržel, oč jest pozýval vedlé pozvóv svých.1 1) Srv. č. 183. 69

Strana 70
184. Item. Pánové zemané a tako nalezli mezi zemany Jiříkem a Miku- lášem a Adamem z Grodce, že Adam má rok do rokóv na řečníka.1 a) Rkp. zamané sic. 1) Srv. č. 175., 179. 185. Item. Mikuláš Nidecký a paní Anna Lacnová mají rok do prvních rokóv i svými řečníky, totižto Mikulášem Glambovským a Janem Voš- čickým. Iatr. 571 Anno domini millesimo quadringentesimo septuagesimo sexto f. III. post Michaelis [I. října 1476]. 186. Jakož jest pan Lacno pana Nideckého na ty roky pozval, tu pan Nidecký stál k rokóm, a pan Lacno nestál.1 1) Srv. č. 185. Anno et die, ut supra [1. října 1476]. 187. Jakož jest paní Anna Myškovská velmožného pana Petra Komo- rovského pozvala z Malce, Nové vsi, Halčnarovic, Kančugy a fojtství kút- ského rokem “ nebo pozvem prvým ku skázaní, tu jest své právo obdržela a získala, oč jest pozvala vedlé svých pozvóv. A na to jí list súdový vydán a služebník v vazánie dán z práva zemského.1 2 a) Za slovem rokem škrtnuto prvým. 1) Srv. č. 181. — 2) Nad zápisem touž rukou jako u č. 37: Miszkowska przeciw Komorowskiemu. Anno domini millesimo CCCC septuagesimo sep- timo f. III. in crastino Epiphaniarum domini [7. ledna 1477]. 188. Pan Zbyněk před právem položil dva své pozvy proti panie Marti- šové z Jevišovic, tu páni zemané nalezli panie Martišové rok do rokó i s dievkú svú Dorotú. a) sic. — 1) Srv. č. 176. 189. 1str. 441 1477 feria III. in crastino Epiphaniarum domini [7. ledna 1477]. Paní Dorota, Rachňovské dievka, Vuoščická vzdala svú řeč na ztrátu i na zisk, co sluší ku právu Václavu, Ničovu synovi, sestřenci svému, a On- dřejovi Ramšovi z Górek, svaku svému.1 1) Zápis tento vložen mezi stranu 42 a 45 na vloženém lístku označeném jako strana 43 a 44. [str. 581 Anno domini millesimo CCCCLXXm octavo f. III post octavas Epiphaniarum domini [20. ledna 1478]. 190. Jan1 a Matěj, slovútní panoše z Čaňce a z Bulovic, jakož je při- pozval Václav Ničovic z Grodce, mají rok do rokóv přišlých, a to proto, že jich připozev doma nezastal, a pan Melchar řekl, že jsú v Těšínské zemi. 1) Zápis mřežován. 70

Strana 71
191. Eodem die, ut supra. Jakož jest slovútný panoše Zbyněk z Jevi- šovic a poctivá paní Machna z Jevišovic, jsú pozvali poctivé panie Barboru Martišovú, paní Dorotu z Jevišovic, tu páni zemané nalezli, že paní Barbora a paní Dorota z Jevišovic mají rok do rokóv najprve přišlých. 1) Srv. č. 176., 188. [str. 591 Anno eiusdem, ut supra f. III. post domini- cam conductus pasche [31. března 1478]. 192. Jakož jest pozval poctivý Mikulaš Holub slovútného panoše Jana Lariše, fojta osvětimského, tu pánové zemané nalezli, že má rok do rokóv na řečníka najprv přišlé. 193. Item. Toho dne, jakož jest pozval slovútný panoše Zbyněk třemi pozvy “ panie, paní Barboru z Jevišovic, tu pánové zemané nalezli, že má rok do rokóv dle své němocik a paní Dorota také má rok do rokóv tiem oby- čejem, jestli to vyvede; a nebude-li mieti co ku pomoci, proč k rokóm nestá- vala, a jestli toho nevyvede a ku pomoci čeho mieti nebude vedlé práva.“ tehdá panu Zbyňkovi na druhé roky pozev ku zkázaňú dán býti má. a) Rkp. pozval sic. V P. pozwy. — b) sic. — c) vedle práva dopsáno pod zápisem. 1) Srv. č. 176., 188., 191. Anno domini, ut supra, die IIIa in crastino beato- rum Petri et Pauli apostolorum [30. června 1478]. 194. Přišedší paní Markreta paní Melcharová“ z Vítkovic jest vzdala svú řeč b urozenému panu Melcharovi, muži svému vlastnímu a milému, na ztrátu i na zisk a s tiem učiniti i nechati i dále poručiti, komu ráčiti bude. a) Rkp. Malcharova. — b) Za slovem řeč škrtnuto jest vzala. [str. 60) Anno eiusdem, ut supra f. III. in crastino beatorum Petri et Pauli apostolorum [30. června 1478]. 195. Přišedši pan Melchar jest své panie řeč vzdal panu Mikulášovi Myškovskému mladšému na ztrátu i na zisk a s tiem učiniti i nechati. 1) Srv. č. 194. 196. Anno! eiusdem et die, ut supra praenotatis [30. června 1478]. Jakož jest pan Zbyněk a paní Machna z Jevišovic jsú pozvali poctivé panie, paní Barboru a paní Dorotu z Jevišovic, tu jsú obapolně rok přátel- ský na ujednánie vzali do rokóv, právu neškodno.2 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 176., 188., 191., 193. Anno eiusdem, ut supra, f. III. proxima post fes- tum Francisci [6. října 1478]. 197. Jakož jest paní Markreta paní Melcharová z Vítkovic svú řeč byla vzdala, co sě týče toho zbožie Vítkovic, urozenému panu Melcharovi, muži svému vlastniemu a milému, na ztrátu i na zisk, tiem obyčejem pan Melchar jest vzdal tu řeč panu Mikulášovi Myškovskému mladšému na ztrátu i na zisk vzhóru i na dól.1 1) Srv. č. 194., 195. 71

Strana 72
198. Annol eiusdem et die praenotatis, ut supra. Jakož jsú pozvali pá- nové Adam a Jiřík z Grodce pana Mikuláše Tarla, tu pánové zemané nalezli, že má pan Tarlo rok do rokóv na řečníka. 1) Mřežován. 199. [str. 611 Anno 1 et die praenotatis. Jakož jsú pozvali pánové Adam a Jiřík z Grodce pana Mikolaje z Čaňce, tu sobě obapolně vzali rok na smlúvu přátelskú, právu zemskému neškodno obapolně.2 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 198. 200. Anno 1 et die praenotatis. Přišedši pan Mikolaj Tarlo z Vítkovic jest vzdal svú řeč, kterú má proti panu Melcharovi, proti pánuom Adamovi a Jiříkovi z Grodce, panu Mikolajovi Glambovskému a panu Stanislavovi Rudskému na ztrátu i na zisk.2 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 198., 199. Anno domini millesimo quadringentesimo octo- gesimo primo f. III. post dominicam conductus pa- sche [1. května 1481]. 201. Střelčina 1 z Jevišovic přišedši před nás před právo zemské paní Margořata, i jest vzdala svú při na ztrátu i na zisk urozenému a slovútnému panu Mikulášovi starému Myškovskému, Jiříkovi Zěmě.“ a) Rkp. Ziemie. 1) Mřežován. [str. 62) Anno domini millesimo quadringentesimo octogesimo primo f. III. post festum nativitatis sancti Joannis Baptiste [26. června 1481]. 202. Jakož 1 jest pan Mikuláš Myškovský mladší pozval pana Jana a ženu jeho paní Dorotu z Jevišovic, jakož pozvy svědčí,“ přistúpivši paní Barbora, matka jejich, listem svým věnným odpierala řekúc, „že tam ony nic nemají, než já tam všicko mám“. Pánové zemané našli, že paní Barbora svému listu věnnému má rok do rokóv přišlých, a jestli paní Barbora toho v listěb svém věnném nemá, oč jest pozvaný Jan a Dorota z Jevišovic, mají z toho odpoviedati a právi býti. a) Za slovem svědčí škrtnuto jsú pánové zemané našli. — b) Za slovem listě škrtnuto svým. 1) Mřežován. 203. Anno eiusdem et die, ut supra praenotatis [26. června 1481]. Jakož jest paní Markreta Střalčina pozvala paní Margořatu“ a Dorotu a Jana z Jevišovic, tu pán J. Mst. úřadníkem svým, co sě dotýče panie Markrety Michalové z Jevišovic, rozkázali J. Mst., aby ta řeč byla dána do rokóv nebo do J. Msti šťastného příjezdu. Jan a Dorota jeho žena tiem obyčejem má rok do rokóv, jako i se pánem Myškovským Mikulášem mlad- ším.2 a) Rkp. Margorzatha sic. 1) Zápis mřežován. — 2) Srv. č. 201. 72

Strana 73
204. [str. 63] Item, jakož pánové Abštachové jsú pozvali i na dvory oba- polně posielali, pan J. Mst listem svým toho jest JMst. povzdržel až do JMsti šťastného příjezdu. 205. Item. Pan Zbyněk a paní Markreta z Jevišovic přes řečníka svého žalovali jsú před právem zemským na paní Martišovú a Jana, na dceru její, že jemu gvalt dělají. Tu sě paní Martišová listem svým věnným zavodila, i dali sme jim rok do rokóv.1 2 1) Pod zápisem doplněno na zboží jejich, což škrtnuto. 2) Srv. č. 176., 188., 191., 193., 196. Domino Porambsky judice iam praesente. Anno eiusdem ut supra, die vero f. III post festum saneti Michaelis [2. října 1481]. 206. Jakož jest pan Mikuláš Myškovský starý pozval pana Viančka z Dankovic, tu jest bratem svým odeslal, že jest nemocen; ač tak jest, pá- nové zemané dali rok do rokóv. 207. Die eiusdem, pan Mikuláš Myškovský starý svú řeč, kterú má proti panu Viančkovi, jest vzdal synóm svým, jakožto Mikulášovi, Janovi, Petrovi a Pavlovi.1 1) Srv. č. 206. 208. [str. 641 Die eiusdem, ut supra. Jakož jest pan Jindřich pozýval před zemské právo Jana Dubovského, jako pozvové jeho ukazují, tu pánové zemané ukázali je k duchovnému právu, nebo“ ta jest zasé duchovná řeč.“ *) nebo — řeč napsáno později touž rukou, když již následující zápis byl napsán. 209. Die,1 ut supra. Jakož jest paní Margořata Střelčina z Jevišovic pozvala paní Dorotu a pana Jana Macejije“ z Jevišovic, tu pánové zemané našli, že mají rok do rokóv na řečníka.b 2 a) Mazegige sic. — b) na řečníka psáno touž rukou jiným inkoustem; později připsáno? 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 201., 203. Anno domini M'CCCCLXXXII° f. III. post Epifaniarum domini [8. ledna 1482]. 210. Jakož jest pan Mikuláš Osěcký pozval pana Viančka Kropa, tu pánové zemané nalezli, že pan Vianček má rok na řečníka do rokóv prvních.1 1) Srv. č. 206., 207. 211. Item,1 jakož pánové Abštachové a pan Trdlo mají s sebú činiti, tu pan J. Mst prvé i druhé listem svým do svého šťastného příjezdu zavěšil,“ že mají rok do rokóv b a to proto, že jsú nemocni. a) Rkp. zawiessil. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 204. 73

Strana 74
1str. 651 Anno domini millesimo CCCCLXXXII°. 212. Jakož jest paní Margořata Střelčina“ z Jevišovic pozvala, jako pozvové ukazují, tu pánové zemané našli, že paní Dorota a Jan, muž její, že mají rok do rokóv b a to proto, že jsú nemocni.1 a) Za slovem Střelčina následující pozvala škrtnuto. — b) Škrtnuto následující na řečníka. 1) Srv. č. 201., 203., 209. Anno et die, ut supra f. III. in crastino festi nati- vitatis sancti Joannis Baptiste [25. června 1482]. 213. Jakož 1 jest pozývá paní Margořata Střelčina z Jevišovic“ paní Margořatu a pana Michala z Jevišovic, tu pánové zemané našli, že mají rok do rokóv na řečníka.2 a) Za slovem Jevišovic opakováno pozývá. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 201., 203., 209., 212. 214. Item.1 Anno et die ut supra. Vystúpili Adam a Jiřík, žádali práva na Mikoláše Trdla o ty věci, jakož pozvové ukazují. Tu pán J. Mst tu věc odložil na pána J. Mst. 2 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 204., 211. Anno1 domini millesimo CCCC octogesimo tercio f. III. post conductum pasche [8. dubna 1483]. 215. Jakož jest paní Margořata Střelčina z Jevišovic pozývá nebo pozvala paní Margořatu “ a pana Michala z Jevišovic, tu pan J. Mst tu řeč, která sě mezi nimi děje, J. Mst ku svému šťastnému příjezdu rozkázal odložiti.2 a) Rkp. Margorzatha. 1) Celý zápis i s datem mřežován. — 2) Srv. č. 201., 203., 209., 212., 213. [str. 661 Anno domini millesimo CCCC° octogesimo quinto f. III. infra octavam Epiphaniarum domini [11. ledna 1485]. 216. Jakož 1 jest pozval slovútný panoše Jan z Jevišovic paní Margretu o otčiznu svú u Jevišovic, tu na ty roky vystúpivše vzala sobě rok na řeč- níka do druhých rokóv. 1) Mřežován. Anno ut supra, die vero tercia proxima post con- ductum pasche [12. dubna 1485]. 217. Jakož jest pan Melchar pozval pana Mikolaje z Čaňce, jakož po- zvové ukazují, tu pánové zemané našli: Jestli to pan Hlubovský slušným svědomím provede na druhé roky, kterým strana bude chtieti věřiti; pakli nebude chtieti věřiti, toho právem popraviti musí. A jestli toho nevyvede, tehdá svú řeč ztratil pan Hlubovský, oč jest“ od pana Melchara pozván. a) Následující pozván škrtnuto. 74

Strana 75
[str. 671 Anno domini millesimo CCCCo octogesimo sexto die f. V. infra octavas sancti Joannis Baptiste [29. června 1486]. 218. Venientes nobiles Georgius Ziema, Michael de Raiski, Georgius Absstach, Micolaus Pisarzowsky recognoverunt se fideiussoriam" facere pro varunk' pro Ade Absstach et uxor sua Dorothia et hoc more terrestri et consuetudine. a) V P. fideiussorias. — b) V P. pro varenda. Annoet diepraenotatis, hocest f. III.ante Francisci proxima [3. října 1486]. 219. Jakož jest pana Jana Komorovského pozval pan Charmuský, jakož pozvové šíře ukazují, tu pánové zemané našli, že má rok do rokóv. 220. Toho1 dne, jakož pan Mikuláš Rogovský pozval pana Michala z Rajska, jakož pozvové šíře ukazují, pan Krakovský J. Mst. listem svým odepsal, aby té věci nesúzeno, že to J. Mst. sám rozsúditi ráčí, kdy J. Mst. do Osvětimě v štěstí přijede. 1) Mřežován. [str. 681 Annol domini millesimo quadringentesimo octogesimo septimo die f. III infra octavas Epifa- niarum domini [9. ledna 1487]. 221. Jakož jest pan Mikuláš Šašovský Gěraltovský i s syny svými pozval pana Jana šašovského, jakož toho šíře pozvové ukazují, tu pana Šašovského Jana posěl pověděl, že jest nemocen. Tu pánové našli, že má rok do rokóv. 1) Mřežován. 22 222. Anno 1 et die, ut supra. Jakož jest paní Elžběta, paní maršálková polská, paní Raffalová etc. pozvala pana Jana Komorovského, jakož toho šíře pozvové ukazují, tu pan Jan Komorovský k rokóm nestál ani rokóv pozvaných přijal. Pánové zemané tak našli, že“ paní Elžběta, paní maršál- ková, čtvrtým pozvem na druhé roky ku skázanie pozvati má." a) Za slovem že škrtnuto pan. — b) V P. pozwać ma. 1) Mřežován. 223. Anno et die, ut supra. Jakož jest pan Vavřinec Charmuský pozval pana Jana Komorovského, jakož toho šíře ukazují, tu pan Komorovský, k druhým rokóm nestál ani žádný od něho. Tu pánové zemané našli, že pan Charmuský čtvrtým pozvem ku skázaní pozvati má. 1str. 691 Anno, ut supra, die vero f. III post dominicam conductus pasche [24. dubna 1487]. 224. Jakož jest pan Charmuský čtvrtým pozvem připozval ku skázanie pana Jana Komorovského, jakož pozvové ukazují, tu sé pan Komorovský 75

Strana 76
skrze“ posla listem věřicím na krále J. Mst. odvolal i dáno jemu ku králi J. Msti až do druhých rokóv.1 a) Za slovem skrze škrtnuto list. 1) Srv. č. 219, 223. 225. Anno et die, ut supra. Jakož jest velmožná paní Elžka z Komo- rova, paní maršálková královstva Polského, pozývala pana Jana Komorov- ského o zbožé, které k našemu právu slušie, to všecko podlé práva a oby- čeje zěmě a našé obdržela a získala. Nebo kdy pozván pan Jan Komorovský prvé, druhé, třetie i čtvrtým pozvem ku zkázanie, žádného nepřijal ani práva hleděl, potom u práva zkázanie skrze prokurátora svého odvolával sě na královskú milost, tu pan Mikuláš Myškovský jakožto prokurátorb panie maršálkové list královské milosti před pány zemany a právem položil, v kterém stojí přikazujíc, aby pan Jan Komorovský o to, oč jest pozván, byl súzen a zkázán. Potom prokurátor pana Janóv odvolal sě na dvory kniežecé. Tu pánové zemané rozkázali, poněvadž rokóv ani pozvóv nepřijí- mal, že sě nemóže na dvory odvolati.1 a) Rkp. zieme. — b) V P. tutor. 1) Srv. č. 222. 226. [str. 70) Anno et die, ut supra. Jakož jest pan Radvan pozýval pana Jana Komorovského, jakožto pozvové to šíře ukazují, tu prokurátor pana Janóv Komorovského o tu řeč odvolal sě na královskú milost; to jest jemu dáno. 227. Item. Jakož pan Radvan pana Osvětimského pozval, tu sě pan Osvětimský odvolal do rokóv na řečníka. 228. Annol et die, ut supra. Jakož jest velmožná paní Elžka z Komo- rova, paní maršálková království Polského etc., pana Jana Komorovského, bratra svého, pozývala a zbožé, které k a našemu právu slušie prvé, druhé, třetie, jakožto pozvové toho šíře ukazují, i čtvrtým pozvem ku zkázanie, tu žádných b rokóv nepřijímal, ani právem odpíral, než na čtvrtým pozvem prokurátora svého poslal, odvolávajíce sě na královskú milost, pána našeho najmilostivějšého. Tu pan Mikuláš Myškovský jakožtoc prokurátor panie maršálové ukázal a přinesl list královské milosti, v kterém d J. Mst. přika- zuje, aby pan Jan Komorovský byl, oč jest pozván, súzen a zkázán. Potom prokurátor pana Janóv odvolal sě na kniežecé dvory; pánové zemané pově- děli, že poněvadž rokóv nepřijímal ani právem odpíral, nemóže sě na knie- žecé dvory odvolati. Než pánové zemané podlé pozvóv a přeziskóv tak a podle práva i obyčeje zemského takto našli i zkázali, oč jest paní maršál- ková království Polského pozvala, co k našemu právu slušie, to všecko podlé práva a obyčeje zemského obdržela a získala.2 a) k nadepsáno. — b) opraveno z žádné. — c) jakožto — maršálové připsáno v rovné řádce na str. 71, která je jinak prázdná. — d) Za slovem v kterém škrtnuto stoj. — e) Ke slovu jest připsáno na str. 71 od panie maršálové v rovné řádce. Později škrtnuto. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 222., 225. 76

Strana 77
229. [str. 72) Anno et die, ut supra. Jakož jsú pánové Nídeččí pozvali pana Mikuláše Trdla i poručníky jeho, tu sobě do přišlých rokóv na přátely smluviti sě vzali. A jestli sě nesmluví, tehdá pánové Nídečščí“ své právo hleděti mají. a) Rkp. Nideczssezi. Anno, ut supra, die vero feria III post festum na- tivitatis sancti Joannis Baptiste [26. června 1487]. 230. Jakož Jan Radvan pozýval zbožé javišovského, které pan Petr Osvě- timský kúpil u Adama a Doroty i panie Barbory Martišové, tu pan Adam vy- stúpivše dobrovolně zastúpil před právem zemským pana Osvětimského, že pan Adam před právem pana Osvětimského zastúpiti má i se paní svú.2 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 227. Anno1 ut supra, die vero f. 111. post festum nati- vitatis sancti Joannis Baptiste [26. června 1487]. 231. Jakož jest pan Radvan pozval pana Petra, kastellána osvětimského z toho zbožé, které kúpil u panie Doroty u Javišovic, jakožto dědičky, tu pan Adam i se paní svú paní Dorotú, vystúpivše před právo, dobrovolné zastúpil pana Osvětimského proti panu Radvanovi. Potom pánové nalezli z práva, že pan Osvětimský prázden jest podle toho pozvu, pan Adam o tu věc panu Radvanovi odpoviedati má podlé toho zápisu a pozvy vrátiti. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 227., 250. Anno domini 1488 die vero f. III. post festum sancti Johannis proxima, hoc est in octava festi Joannis Baptiste [1. července 1488]. 232. Jakož jest pan Václav Rudský pozval pana Jana Komorovského, jakož pozvové ukazují, tu posel přišed, že jest nemocen. I dáno jemu rok do rokóv.1 [str. 73) Anno, ut supra, die vero f. III. post festum Michaelis Archangeli [30. září 1488]. 233. Jakož jest pan Petr, vojt zátorský, pana Jana Šašovského pozval, jakožto toho šíře pozvové ukazují, i přišedl posel pana šašovského před právo pravíce, že král J. Mst. obeslal jeho prosiece, aby jemu dáno bylo do druhých rokóv. Tu pánové zemané našli, že má rok do druhých rokóv. Annol ut supra, die vero feria III. post festum sancti Michaelis Archangeli [30. září 1488]. 234. Jakož jest pan Adam i se paní svú pana Osvětimského zastúpili před právem zemským, co sě dotýče pozvóv pana Jana Radvana, tu sobě z obú stranú vzali a na přátelské posazenie, právo b neškodno vedlé prvnieho zápisu.2 a) Za slovem vzali škrtnuto rok do rokóv. — b) sic. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 227., 230., 231. 77

Strana 78
235. 1488. Jakož 1 jest pan Jan Radvan pozval pana Adama i paní jeho, tu sě pan Adam odvolal na pana Krakovského J. Mst. I dáno jemu z práva.2 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 227., 230., 231., 234. 236. Anno et die, ut supra. Jakož jest pan Petr, vojt zátorský, pozval ku právu pana Jana Šašovského i odvolal sě na řečníka, tu jemu pánové zemané našli, že má rok do rokóv.1 1) Srv. č. 233. 237. [str. 741 1469. Item, ten úterý roky po svaté Dorotě [7. února 1469]. Item, pan starosta. Item, pan Myškovský. Item, pan Gotart. Item, pan Březinský. Kloch. Item, pan Porubský. Item, Kropi, bratřé. Item, Abstach. Item, Hlubovský. Item, Zěma. Item, Jiřík z Bulovice. Item, Barut. Item, Stanislav Rudcký. Item, Halenovský. Anno domini 1488 feria tercia post conductum pasche [15. dubna 1488]. 238. Jakož jest pan Petr, vojt, pozval pana Jana šašovského vedlé práva i obyčeje zemského, tu posěl jeho na první roky přistúpil i pověděl před prá- vem, že jeho královská milost obeslal. Tu panu šašovskému z práva dáno rok do rokóv. Potom na druhé roky, kdy volán pan Jan Šašovský ku právu, tehdá sě odvolal na řečníka, to jest jemu z práva dáno. Potom na třetie roky, kdy pan Jan Šašovský volán ku právu, tu nestál ani žádný od něho odkládal. Tu páni zemané našli“ panu Petrovi, že má čtvrtým b pozvem připozvati ku zkázanie.1 a) Za slovem našli následuje škrtnuté že. — b) Za slovem čtvrtým následuje škrtnuté rokem. 1) Srv. č. 233., 236. [ str. 1451 Annol domini millesimo quadringentesimo nonagesimo, die vero ut supra, feria tercia post Mi- chaelis aut in octava sancti Venceslai [5. října 1490]. 239. Jakuož byl pan Mikuláš Glambovský pozval rokem prvním, druhým i třetím Jana Ročinského a sestry jeho Kateřinu a Hedviku, pan Hlubov- ský,“ budúc svého práva pilen, chtěl to obdržet, oč jest pozval, protože 78

Strana 79
nadepsaný Ročinský s sestrami svými před právem nestál ani ničím ne- odpieral ani žádný od něho. Tu jsú páni zemané našli, že pan Glambovský má připozvat čtvrtým pozvem ku skázaní nadepsaného Jana Ročinského s jeho sestrami. 6) sic. 1) Mřežovén. Anno domini millesimo quadringentesimo nona- gesimo primo. 240. Jakož jest pan Adam pozval Jana Stryka, jakož pozvové ukazují, tu pan Mikuláš Hlubovský vystúpivše před právo zemské pověděl od něho, že jest nemocen. I dáno jemu rok do rokóv. Anno domini millesimo quadringentesimo nona- gesimo primo, v úterý v vigiliji svatých apoštolóv Petra a Pavlav“ [28. června 1491]. 241. Jakuož jest pozval ku právu zemskému pan Hlubovský pana Jana Komorovského, páni zemané jsú tomu rok odložili do jiných rokóv, protože pan Komorovský list poslal, že po královskej jasnosti potřebách pilných jede. “) sic. Za slovem Pavlav škrtnuto páni zemané. 242. [str. 136] Item. Anno et die, ut supra. Jakuož pan Adam z Grodce pozval ku právu zemskému paní Margořatu z Francišuovic a Jana Stryka, jakuož jejich pozvy šířeji ukazují, jsú obě straně duobrovolně suobě vzaly rok na přátelské srovnání, právu pozieze “ škuody. a) sic. 1) Srv. č. 240. Item. Anno ut supra, die vero feria tercia pro- xima sancti Francisci post festum sancti Michaelis [4. října 1491]. 243. Jakož jest pozval pan Rudský pana Jana Komorovského, jakž po- zvové ukazují, tu sobě obapolně vzali rok přátelský na smlúvu, právu však neškodno. 244. Item. Anno et die, ut supra. Jakož jest pan Hlubovský pozval pana Komorovského, jakož pozvové ukazují, tu pánové zemané vzali ty věci do rokóv na ptání jiných zeman.1 2 1) Srv. č. 241. — 2) Pod tímto zápisem uveden začátek nedokončeného zápisu dal- šího: Item. Jakož jest pan Adam. 1492. Item. Die feria tercia infraoctavam Epifania- rum domini [10. ledna 1492]. 245. Jakož jest pan Mikolaj Hlubovský pozval pana Jana Komorovského, posel od pana Komorovského přijevši pověděl před právem, že pan podskar- bie a starosta J. Mst. rozkázal jemu věci pilné, pro které pan Komorovský k rokóm býti nemohl. I našli jemu páni zemanné rok do rokóv.! 1) Srv. č. 241. 79

Strana 80
246. [str. 1471 Anno et die, ut supra. Jakož jest pan Zigmunt pozval pana Petra Vělunského, i povědědl posel pana Vělunského, že král J. Mst. obeslal, aby k J. Mstí přijel. Tu jemu pánové zemané našli, že má rok do rokóv. Anno domini millesimo 1492 f. III. proxima die bea- torum Philipi et Jacubi appostollorum [1. května 1492]. 247. Jakož jest pan Petr Vělunský pozval pana Jana Hlubovského, jakož pozvové šíře ukazují, tu pan Jan Hlubovský odvolávala sě na za- chodci; my trhu nemohlib jsme najíti, než jsme je obě straně ukázali a dali na dvory. a) Opraveno z odvolal a za tím následuje škrtnuté sě na zachodci do rokóv i ody. — b) Za slovem nemohli škrtnuto toho. 248. Anno et die, ut supra. Jakož jest pozval Zigmunt pana Vělunského, jakož jest pozvové ukazují, tu pan Petr Vělunský řekl: „Pane sudí, podaj na pány zemany, poněvadž tu v zemi nic nemá, má-li mi rukojmě postaviti, aby mi práv byl, oč jemu vinu dám, kdy jemu práv budu.“ A na to sě odvolávám na dvory i penieze kladu, má-li mi v tom strana folgovati“. Tu pánové zemané našli, že strana má folgovati.! a) kdy — budu dodáno pod tekstem. 1) Srv. č. 246. 249. [str. 148] Anno et die, ut supra. Jakož jest pozván “ pan Hlubovský pana Jana Komorovského, jakž pozvové ukazují, tu pánové zemané v jejich dobrú vuoli dali jim na přátely, právu neškodiec. ") sic. 1) Srv. č. 241., 245. Anno domini millesimo CCCC nonagesimo 2° die vero, feria tercia post festum sancti Joannis Bapti- ste [26. června 1492]. 250. Jakož jest pan Hlubovský pozval pana Jana Komorovského, jakož pozvové šíře ukazují, tu sobě z obú stran vzali na přátelské jednánie, právu neškodno.1 1) Srv. č. 241., 245., 249. (str. 1431 Anno 1503 feria tercia post conductum pasche [25. dubna 1503] v roky zemské. 251. Pan Petr šašovský postavil svědomí, lidi z Gilovic, jmenovitě Svěnt- ka šoltysa, Matěje Marca, Michala Kyznara a Hřehoře; ti jsú vyznali pod svú přísahú, že to dobře pomní, jako po Vlatkove, že jsú žádné dani nikomu jinému nedávali než panu šašovskému, pánu svému. 252. Anno et die, ut supra. Jakož pan Baltcar z Koběrnic podlé práva a obyčeje zemského pozval pana Jana Komorovského z Halčnarovic, tu jest pan Komorovský na prvé roky odeslal, že jest nemocen. I našli jemu páni zemané rok do rokóv. 80

Strana 81
Anno domini 1503 feria tercia proxima post fe- stum sancti Johannis Baptiste [27. června 1503] v roky zemské. 253. Jakož pan Mikuláš Vrocheň“ vedlé b práva a obyčeje zemského b pozval slovútné Mikulaje Nídečského, Stanislava Vítkovského a Mikulaja z Polanky, tu vzali sobě rok do rokóv na přátelské sjednání, avšak pozvóm nics neškodno. 6) Za slovem Vrocheň škrtnuto byl. — b) vedle — zemského nadepsáno nad zá- pisem. — c) sic. 254. [str. 150] Anno et die, quibus supra. Jakož pan Baltcar “ z Koběrnic vedlé práva a obyčeje zemského pozval pana Jana Komorovského, tu pan Jan Komorovský na první roky odeslal, že jest nemocen. Páni zemané dali byli jemu b rok do rokóv, jakožto jest zapsáno, a dnes v druhé roky poslal úřadníka svého z Matysem šoltysem s listem, který jemu psán z Krakova, kterého listu přepis sobě ostavili. I ptáno těch poslóv, mají-li moc jakú aneb ukázanie podlé obyčeje této země. Odpověděli jsú, že žádné moci nemají ani ku právu mluviti, než podlé toho listu žádali roku do rokóv. Tu páni zemané znamenajíce, že ten list podlé obyčeje k takovému odtahu nic neukazuje, nalezli a vyřkli, že by pan Baltcar čtvrtým pozvem na skázaní pana Komo- rovského pozval.1 a) Rkp. Baltcsar. — b) Za slovem jemu škrtnuto do. 1) Srv. č. 252. Istr. 1511 Anno domini millesimo quadringentesimo nonagesimo tercio feria III. in crastino sancti Joan- nis Baptiste [25. června 1493]. 255. Jakož jest řeč a pře mezi panem Klimentem a Mikulášem Hlubov- ským, že na roky přišlé služebník má vyznati, jestli pana Klimenta třemi pozvy pozval. 256. Anno et die, ut supra. Jakož jest pan Hlubovský pana Klimenta pozýval, jakož pozvové ukazují, tu pan Hlubovský v tom milčel.“ Pánové zěmané našli, že na ten čas pozvy žádné moci nemají.! a) Rkp. mylczel. 1) Srv. č. 255. Anno, ut supra, die vero feria tercia post festum sancti Michaelis archangeli [1. října 1493]. a 257. Jakož jest pan Petr Vělunský pozval paní Markrétu Zavišovskú, jakož pozvové ukazují, tu pánové nalezli, že má rok do rokóv na řečníka. “) Opraveno ze Zavišovský. 258. Item.1 Jakož jest pozval Jan Stryk paní Michalu “ z Javišovic, i odvolala sě na řečníka. Tu jie pánové zěmané našli, že má rok do rokóv na řečníka. a) Opraveno z Michala. 1) Mřežován. 81 6

Strana 82
259. [str. 152) Anno et die, ut supra. Jakož jest pan Jan Slezák pozval paní Michalovú, jakož pozvové ukazují, tu sě paní Michalová odvolala na řečníka i dáno jie rok do rokóv na řečníka. Annoi domini millesimo quadringentesimo nona- gesimo quarto, fa 3 post pasche.“ [1. dubna 1494]. 260. Jakož pan Stryk pozval paní Michalovú, jakož pozvy ukazují, tu sě paní Michalová odvolala do panské komory.2 a) f. — Pasche nadepsáno. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 258. 1494. Feria III. post festum sancti Joannis nativi- tatis Baptiste [I. června 1494]. 261. Jakož jest pan Jan Zěma pozval pozvem Jana Komorovského, ja- kož pozvové dotýče,“ tu pan Komorovský skrze posla svého odvolal sě na roky přišlé, nebo jest nemocen. a) Rkp. doticze, sic. 1494. Die vero feria proxima die sancti Jeronimi [30. září 1494]. 262. Jan Zěma, Jiřík vzdali svú řeč panu Petrovi, fojtovi zátorskému, na ty roky i na druhé. [ str. 1541 1496. Feria tercia post conductum pasche [28. dubna 1496]. 263. Matěj Bublo, měštanín osvětimský, poručil svú při proti panu Komorovskému, na ten čas panu fojtovi zátorskému. 264. Anno et die, ut supra. Jakož jest Matěj Bublo pana Komorovského pozval, jakož pozvové šíře ukazují, prvé, druhé, třetie, pan Komorovský rokóv nepřijal vedlé obyčeje a práva zěmě,“ a potom sě skrze posla svého odvolával sě, b že jest nemocen, tu pánové zemané našli, že má čtvrtým po- zvem pozvati Matěj Bublo ku skázaní, oč jest pozval. a) Rkp. ziemie; za tím škrtnuto tu pa. — b) sic. 1) Srv. č. 263. [str. 1541 Anno 1497, feria tercia post festum Epifa- niarum domini [10. ledna 1497]. 265. Jakož jest Matěj Bublo pozýval pana Komorovského, jakož pozvové ukazují, tu řečník pana Komorovského žádal, aby gvér zaručil. Strana ža- lobná řekla: „Páni sudí i páni zemané, Matěj Bublo jest na panské potřebě, jestli tomu má rok mieti“. Páni zemané našli, že má rok do druhých rokóv zaručiti a potom na žalobu strany odporné odpověd dáti.! 1) Srv. č. 26.., 264. Anno, ut supra, die vero feria tercia post festum nativitatis sancti Joannis Baptiste [27. června 1497]. 266. Stranám obapolným nahořepsaným pánové zemané vzali tu věc do druhých rokóv na lepšé poradzenie, stranám k žádné škodě ani ku pomoci.1 1) Srv. č. 263., 264.. 265. 82

Strana 83
Anno domini 1499, feria tercia infra octavam Epi- faniarum Domini [8. ledna 1499]. 267. Jakož jest pozval pan Jan Osolinský pana Komorovského, tu slu- žebník pana Komorovského přijevší pověděl příčinu, pro kterú přijeti ne- mohli, to jest pro vodu. Pánové zemané našli panu Komorovskému, že má rok do rokóv. [str. 155] Anno domini MCCCCLXXXXIX, feria tercia post conductum pasche [9. dubna 1499]. 268. Jakož pan Jan Osolinský pozval k právu zemskému pana Jana Ko- morovského z malečského zbožie, jakožto pozvové šíře ukazují, od pana Oso- linského, strany žalobné, jest žádáno, aby žaloba slyšána byla podlé práva zemského. Tu jest vystúpil služebník pana Jana Komorovského od svého “ pána vymlúvajíc, že „pán muoj nemocen jest a pro nemoc přijeti nemohl“, a prosíc, aby ta věc byla dána do krále J. Mstl. pána našeho najmilostivěj- šieho, komory. Tu jsú páni zemané našli podlé práva zemského, že první řeč súzena býti má. Kdež jest řekl, že „pán muoj nemocen“, pro tu nemoc jsú dali páni zemané rok do rokóv podle práva zemského. A jakož dále potom řekl, volajíc se do krále J. Mstí komory, též jsú páni zemané našli, že do krále J. Mstí komory jináč odvolánie býti nemuož, leč každý svú aneb poslem z dostatečnú mocí poslaným.1 1) Srv. č. 267. istr. 156] Anno eodem, ut supra, feria tercia in cras- tino nativitatis sancti Joannis Baptiste [25. červ- na 1499]. 269. Jakož pan Jan Osolinský pozval pana Jana Komorovského k zem- skému právu, jakož toho pozvové šíře ukazují, pan Osolinský, strana žalob- ná, k tomu mluvili, aby podlé práva slyšáni byli. Pan Jan Komorovský odpieral, že k tomu nehotov, to pro tu príčinu, že měl jest přítel jeho přijeti, který před právem zemským řeč jeho měl spravovati. A tak jsú toho dlúho páni zemané očekávali až k večeru. Potom naposledy řečeno od pana Komo- rovského, poněvadž přítele toho není a nepřijel, který řeči jeho spravovati měl, muož-li mieti rok do rokóv na řečníka. Tu jsú páni zemané našli podlé práva a obyčeje zemského, že má mieti rok do prvních rokóv. 1) Src. č. 267., 268. Anno eodem, ut supra, feria tercia post Michaelis [1. října 1499]. 270. Jakož pan Jan Osolinský pozval pana Jana Komorovského k zem- skému právu, jakož toho pozvové šíře ukazují, tu panu Komorovskémua na přeminuléb roky bylo nalezeno rok [str. 1571 do rokóv na přítele,“ který řeč mluviti měl, a dnes pak od pana Osolinského na právo podáno, poněvadž jemu na přítele před tím rok odložen a pan Komorovský tu stojí i s pří- telem, který jeho řeč mluví, má-li žaloby vyslyšeti a právo trpěti. Tu od pana Komorovského stalo se odvolánie na krále J. Mst. Páni zemané podlé práva a obyčeje starodávnieho jsú k tomu připustili a na krále J. Mst tu 83

Strana 84
věc dávají tím obyčejem, aby již ta strana, která se na krále J. Mst volala, krále J. Mst o to starala, ráčil-li by J. Mst tu věc k sobě přijieti aneb nám co jinieho d v tom rozkázati do rokóv přišlých. Pakli by v tom jiného žád- ného rozkázaní od krále J. Mstí nebylo, právo oběma stranoma buď před se. a) Opraveno z od pana Komorovského, při čemž slovo od škrtnuto. — b) Opraveno z na předminulé škrtnutím d. — 6) přítele nadepsáno. — d) sec. 1) Srv. č. 267., 268., 269. Anno domini millesimo quingentesimo, feria ter- cia post Epiphaniarum [7. ledna 1500]. 271. Jakož pan Osolinský skrze fojta zátorského žádal o svědomie listovnie nebo živé, kterého by jemu potřeba ukazovala, žádaje naučenie, mohlo-li by to jemu jíti, i nalezli páni zemané s práva, že jemu jíti má, tak jakž země za právo zachovává.1 1) Srv. č. 267., 268., 269., 270. 272. Istr. 1581 Eodem die et anno“, ut supra. Přistúpili jsú před právo zemské pan Jan Osolinský z strany jedné a pan Jan Komorovský z strany druhé. Tu řečník pana Osolinského podlé práva domlúval se, b aby byla žaloba slyšena. Od pana Komorovského pověděno, že žaloby jeho není hotov slyšeti, než pozvy jeho chce slyšeti. A když pozvy slyšeny, jest od pana Komorovského pověděno: „Pane sudí a páni zemané, tu jste slyšeli, že pana Komorovského viní, že on drží i požívá Oravu zámek, mě- stečka, vsi se vším příslušenstvím. Teď pan Komorovský klade pře na dvory o to, poněvadž Orava zámek s jeho příslušenstvím k tomu súdu ani k tej koruně nepříslušie, má-li tu súzeno býti, či tam pozváno, kde to zboží příslušie a v kterém království záleží“. I našli páni zemané podlé práva a obyčeje starodávnieho, že to na dvory připuštěno býti má. Strana žalobná jest odpověděla, že pan Komorovský jest pozván podlé práva s toho zbožie, kde zasedí, i to v pozvě osaženo jest, s čeho by jej vinil před právem. A o to též na dvory dává, že by tu, kde zasedí,ď měl s toho odpoviedati o to, oč jest pozván menovitě z malečského zboží, které záleží v zemi Osvětimskej, jakž šíře pozvové ukazují.! a) et anno nadepsáno. — b) domlúval se nadepsáno. — c) i požívá nadepsáno. — d) Za slovem zasedí škrtnuto že by. 1) Srv. č. 267., 268., 269., 270., 271. 273. Jakoži byli ručili za pana Jana Komorovského panu Janovi Osolin- skému osvěcené knieže, knieže Kazimír, knieže těšínské etc., pan a Jan Trnka, pan Osvětimský i pan Šašovský“ za čtyři sta zlat. uherských po smlúvě o zámek Oravu s jeho příslušenstvím, po tom po druhém napominutí knieže těšínské jest svój oddiel panu Osolinskému zaplatiti ráčil a b pan Trnka po tom semřel. A v ostatku té summy nadepsané Janovi Myškov- skému a Petrovi Šašovskému jako rukojmiem mocí komisiji králevské uvá- zaňú« dáno ve dvě vsi pana Komorovského jménem Novú ves a Kančugu, aby se oni tím zbožím z rukojemství panu Osolinskému vyvadili. A také za listy panu Komorovskému vydáno na Oravu dvě stě dřeva ku budování 84

Strana 85
i deset kop pstruhóv suchých, že v tym ve všem ty vsi svrchupsané držány býti mají až do výplaty.2 a) pan — Šašovský dopsáno po straně. — b) a — semřel dopsáno po straně. — c) Rkp. uwazanu. 1) Zápis tento náležející do knih osvětimských je zapsán v Tom. Terr. Zator. 11. na lístku připojeném mezi stranou 2. a s. 2) Srv. č. 267., 268., 269., 270., 271., 272., 489. Anno domini 1501 f. III proxima post conductum pasche in terminis terrestribus [13. dubna 1501]. 274. Jakož Pavel z Dankovic pana Jana Komorovského prvním, druhým, třetím pozvem jest pozval o listy dědičné na fojtstve kútské i o jiné věci, jakož pozvové šířej ukazují, nadepsaný pan Jan Komorovský na prvnie roky skrze posla oznámil svú plnú mocí poslaného, že byl nemocen žádaje odtahu do rokóv, co jsú páni zemané dopustili. A dnes na druhé roky pan Komorovský též poslal list krále J. Msti, pána našeho najmilos., v nimž J. Kská Mst psáti ráčil, aby ta věc byla odložena od toho práva k J. Kské Msti do slušného času. Páni zemané našli, že tu věc odsílají k J. Kské Msti takovým obyčejem, aby pan Jan Komorovský do druhých rokóv o to krále J. Mst staral, že by J. Mst. jestliže by to J. Mst slyšeti neb komu na místě svém poručiti ráčil k rosudku. Pakli by pan Komorovský do prvé přišlých rokóv učiniti toho zanedbal, tehdá právo před se jíti má oběma“ stranama. a) Rkp. obema. 1) Zápis tento náležející do knih osvětimských je zapsán v Tom. Terr. Zator. 11, str. 4. 275. [str. 161 Anno, domini 1505 feria tercia po svatým Janě, Křtiteli buožím. [1. července 1505]. Jakuož pan Jindřich Starověský vinil paní Václavovu Dankovskú i pana Pavla, syna její, že by člověka jali a ji vězili naň“ nežalujíc ani práva nežádajíc, pan Pavel dal za odpověd, že jal člověka a úředníka svého, kte- rému byl statek svuoj poručil a s toho počtu nečinil. A ten člověk pravil, že jest paní osadil a od sěbě duosti učinil, k čemuž sě též paní Václavova přiznala. Naproti tomu panb Pavel odpověd učinil, že on jest dědic toho zbožé, že paní máti jeho jakožto paní věnná nemohla jemu toho utratiti. Tu se jest ptal pan podstarostí « i páni zemané, jestli má list věnný, aby ji ukázala. Tu jest od paní pověděno, že zde listu nemá, než oznámila, že má na všem zboží muže svého věno do svého života aneb do výplaty, jestli by vduoví stolec proměnila. Vyříkáme: Poněvadž paní věno má na všem statku muže svého, že též měla moc člověka propustiti a jiného přijíti. A ten člověk, d Pavel Fochs, i z ženú svú i s svým statkem panu Jindřichovi zuostati má. A jestli paní Václavova s synem svým budú chtieti toho člo- věka s čeho viniti, pan Jindřich aby jí uručil, z čeho by jemu vina byla dána, aby s něho na dědině spravedlivé učinil. a) síc. — b) nadepsáno. — c) Za slovem podstarostí škrtnuto páni, má-li. — d) Za slovem člověk škrtnuto i z žen... 85

Strana 86
[str. 162) Anno domini 1506 feria III. proxima post fe- stum sancti Joannis Baptiste [30. června 1506]. 276. Jakož pan Petr Šašovský a pan Jakub Palčovský jsú pozvali prvým, druhém “ i třetím pozvem pana Jana Komorovského z Helčnarovic a z fojtství kútského, jakož pozvovie šíře ukazují, a pan Jan Komorovský podlé práva a obyčeje země Osvětimské roky přijal a v tom psal i posly poslal s tú věcí se od práva odvolávajíc na krále J. Mst. pána našeho naj- milostivějšího, vyřékáme: poněvadž pan Komorovský roky přijal a volá se na krále J. Mst. že to jemu jíti má takovým obyčejem, aby podlé staré úchvaly do rokóv zemských krále J. Mst o to staral, ráčil-li by J. Kská Mst tu věc slyšeti aneb komisaře dáti. Pakliž by ta věc byla nikterak obmeškána, na druhé roky prvé přišlé mosilo by se b státi, což by právo okázalo oběma stranama. a) sic. — b) mosilo by se nadepsáno. — c) sic. 277. Jakož pan Pavel Vidlák žaloval na pana Komorovského o ověs foj- tovský etc., pan podstarostie i s zemany roky tomu pokládali a pan Komo- rovský v té věci skrze posly své,“ které k nám posílal, nic odpoviedal ani jim té věci neporučil, vyřekáme: poněvadž pan Komorovský na roky skrze pány zemany pokládané proti žalobě pana Pavla Vidláka neodpíral, že by na roky najprv přišlé obě straně každý své spravedlnosti položili, podlé kterých výrok konečný stranám vyjíti má. “) Za slovem své škrtnuto vzkázal. [str. 1631 Anno eodem 1506 feria III. proxima post festum sancti Michaelis archangelis [6. října 1506] v roky zemské. 278. Jakož pan Komorovský skrz posly své, jmenovitě “ pana Jana Zěmu a Mikuláše žebřidovského jsú ptání učinili o ten fojtovský oves, kterýž jest z Nové vsi zapoveděn, bylo-li by to z nálezu zemského etc. Páni zemané jsú na to odpověd učinili: poněvadž Pavel Vidlák, který třetí diel fojtství kút- ského v držení jest ve všech dóchodech a připovídá sě i naříká, poněvadž ten oves b jest k fojtství kútskému dáván, chtíc teho třetinu mieti jako jiných duochodóv, že pan podstarostie i zemané jsú na to zápověd dopustili do rospravy.] a) Poslední slabika z tie opravena v czie. — b) Za slovem oves škrtnuto dán. 1) Srv. č. 277. 279. Jakož pan Petr Šašovský a pan Jakub Palčovský jsú pozvali pana Jana Komorovského, jakož pozvovie šíře ukazují, jsú vyznali, že tu věc ku přátelskému jednání připustili, právu bez škody oběma stranama.1 1) Srv. č. 276. Anno domini 1507 feria III. proxima post festum sancti Joannis Baptiste [29. června 1507] v roky zemské. 280. Jakož pan Petr Šašovský jest pozval pana Komorovského ku právu zemskému prvním, druhým i třetím pozvem, jakož se to nahoře v aktiech 86

Strana 87
šířej okazují,« tu prvním rokem pan Komorovský odvolal se jest na krále J. Mst, kdež páni [str. 1641 zemané na on čas byli našli, že to panu Komorov- skému jíti má takovým obyčejem, že pan Komorovský podlé staré úchvaly měl krále J. Mst o to starati, že by ta věc k místu připravena a spósobena byla, než b by roky zemské přišly.b Pakliž by ta věc obmeškána byla, tehdá na druhé roky zemské mělo se státi, což by právo okazovalo oběma stranama. A když druhé roky přišly, vzaly sobě strany na přátelské srovnání, právu neškodno. Tu pan Komorovský tomu všemu duosti neučinil, kdež na třetie roky pan šašovský Petr práva před se jest patřil, tu pak pan Komorovský skrze služebníka svého kommisí krále J. Mstí jest okázal odvolávajíce se na kommisaře od krále dané. Vyřékáme: poněvadž pan Komorovský na kommisí jest se odvolal, že mu to jíti má, avšak tiem obyčejem, že pan Komorovský svú prací a ná- kladem pány kommisaře k tomu spósobiti má, aby pana šašovského v tom podlé toho, jakož kommisia okazuje, obeslali v tom času, než by roky zemské přišly. Pakliž by vždy ta věc nikterak obměškána byla panem Komorovským, tehdá na roky zemské přišlé stranám to má jíti, což právo okáže. A do toho času že by strany v dobrém pokoji byly a ty póžitky a dóchody, o které pře mezi stranami jest, aby cele zachovány byly do rozeznání.! a) sic. — b) než — přišly nadepsáno nad tekstem zápisu. 1) Srv. č. 276., 279. 281. Jakož pan Petr šašovský a pan Jakub Palčovský jsú pozvali prvním, druhým i třetím pozvem pana Jana Komorovského z Halčnarovic etc., tu pan šašovský a pan Jakub Palčovský, když se pan Komorovský na krále J. Mst odvolal, potom vzal byl sobě s stranami na přátelské srovnání. A když tomu všemu pan Komorovský duosti neučinil, jakož se to šířej v aktiech a zápisu [str. 1651 pana Šašovského okazuje, jsú před se na třetí roky práva patřili. Tu pan Komorovský odvolal se jest na kommisí krále J. Mst skrze služebníka svého, kterú jest před právem okázal, kdež v té kommisí jest se našlo, že pan Jakub Palčovský na tu kommisí nepovinen práva našeho zemského proti panu Komorovskému opúštěti, poněvadž “ není v kommisí menován, kdež pan Jakub za tú příčinú tím třetím rokem jest žádal, že by mu z práva skázaní vyšlo. Vyřékáme: poněvadž pan Komorovský prvním rokěm i druhým panu Jakubovi před právem zemským neodpoviedal a jako se na krále J. Mst byl odvolal a potom té pře byl přistúpil na přátelské srovnánie, temu všemu když pan Komorovský duosti neučinil a zvláště když třetiem rokěm panu Jakubovi neodpíral ani s mocností odeslal ku odpírání, a také, poněvadž pan Jakub spolu s panem Šašovským jest v pozvech menován i v zápisiech a v kommisí krále J. Mstí není menován, tehdá za prostranšú a dostateč- nějšú radú pánóv zeman za panem Jakubem skázaní vyjíti má, a to ve čty- řech neděléch pořád zběhlých.1 a) Za slovem poněvadž škrtnuto nejsú kommisaře. 1) Srv. č. 276., 279., 280. 87

Strana 88
Anno domini 1509 v úterý první po sv. Janě Křti- teli buožém [26. června 1509] v roky zemské. 282. žaloval jest pan Matěj Kysil na pana Jana Čela, že jest vodu strhl z přékopya ke škodě mlýnu jeho i rybníkóm, která voda staradávna šla předkóm jeho bez překazy, jakož toho listem smluvčím dovodil i držením do toho času. Pan Jan Čelo dal za odpověd, že jest zbožé svobodné neza- vedeno od pana Václava [str. 1661 Běrtoltovského kúpil i zaplatil podlé toho, chtíc též toho užíti. Tu vystúpivše nadepsaný pan Václav vyznal, že on jest prodal statek a zbožé své, kterého v držení byl, a tej vody neprodával, čeho v držení nebyl. Vyřékáme: poněvadž pan Matěj s předky svými podlé toho listu od dávných let bez překazy tej b vody v držení byl, že jemu jíti má, tak jako z staradávna šla. a) z přékopy nadepsáno nad řádkou. — b) tej — byl připsáno pod tekstem. 283. Die et anno eodem. Jakož pan Jakub z Podbřezu Krak. pohnal ku právu zemskému pana šimka Kozuba z toho dědictví, které má na Fran- tišovskej dědině, jakož jeho pozvové šířeji ukazují, když jest volán podlé práva, ku právu tu stojíc pan šimek Kozub řekl, že čeká přítele, který jeho řeč před právem zemským mluviti měl, a poněvadž jeho není, má-li tomu delší rok mieti. Páni zemané jsú našli, že podlé práva má rok mieti do přišlých rokóv. 284. Eodem die. Jakož jest pan Pavel z Damkovic žaloval na Marka Kranca, kterak by, sestřenčeta“ jeho při sobě chovajíc, utracoval statek jejich jim ke škodě, páni zemané dali jim tu věc na přátelské jednání a oni mezi sebú jednání najíti nemohli. I jsú páni zemané výrok učinili, že Kranc b jako vlastní strýc jest bliší sirotkóm poručníkem býti a každý rok počet činiti ujcóm jejich před dobrými lidmi a vezma přátely ošacovati, co by z dielu sirotek ročnieho dóchodu přijíti mohlo, a ty peníze aby pod svědomím nigde kladeny byly,« kde by sirotkóm póžitek nesly.! a) sestrzenceta sic. — b) Rkp. Kranz. — c) sic. 1) Srv. č. 491. 1str. 1671 Anno domini 1509 v úterý po svatém Mi- chale [2. října 1509] v roky zemské. 285. Jakož pan Jakúbek Zrdzavý « jest šimka Kozuba prvním, druhým, třetím pozvem ku právu zemskému pohnal s těch rybníkóv, které na Fran- tišovskej dědině v právě zemském má, jakož pozvové šířeji ukazují, když na prvé roky šimek ku právu skrze služebníka jest volán podlé obyčeje, stana před právem, prosil sobě roku do rokóv, že přietele svého na ten čas mieti nemohl, který řeč jeho mluviti měl. Našli jemu páni zemané rok do rokóv. Když pak v dnejšné roky šimek Kozub ku právu jest volán prvé, druhé, třetí, šimek Kozub odeslal panem Janem Přetěšinským, přietelem svým, že jest nemocen, i prosil skrze tohož pana Jana o rok do rokóv. Páni zemané slyšíc takovú věc našli, že má mieti rok do rokóv. a) Rkp. Rzdzawy. V P. Kędzawy. 88

Strana 89
Čelo. 286. Item. V týž roky zemské [2. října 1509] pan Jan Čelo jest ptánie učinil na pana Václava z Běrtoltovic, jestliže paní “ manželka jeho má věno na Halenově. Vyznal pan Václav, že nemá žádného věna na Halc- nově.1 a) paní nadepsáno. 1) Pod tímto zápisem začat zápis nový, který však přeškrtán a zamazán. V P. není. Tento kusý zápis zní: V týž roky jako nahoře [2. října 1509]. Jakož pan Osvětimský jest prvním, druhým i třetím pozvem podle obyčeje země ku právu zemskému pohnal. [str. 168) Anno domini 1510 v úterý po svatých Třech králéch [8. ledna 1510] v roky zemské. 287. Jakož pan Jan Myškovský, kastellán osvětimský, jest pozval prvním, druhým i třetím pozvem podlé práva a obyčeje zemského pana Jana Čela z Komorovic, jakož pozvové šířej ukazují, tu dnes v roky zemské podlé práva služebníkem jest volán, i do večera páni zemané jsú jeho očeká- vali; pan Jan Čelo nestál ani nikoho od sebe neposlal. Tu jest nadepsaný pan Jan Myškovský podal na právo: poněvadž jest pana Jana Čela“ z Komoro- vic pozval prvým, druhým i třetím pozvem a on rokóv nepřijal podlé práva ani na roky nestanul, že tím, oč jest pozval, získati chce. Tu jsú páni zemané posílali dovědovati se na zámek, jestliže pan Jan Čelo roky přijal podlé práva zemského. Naučení jim dáno, že nepřijal. I jsú páni zemané našli podlé práva: poněvadž pan Jan Čelo rokóv napřijal ani na roky zemské nestál ani poslal, že má čtvrtým pozvem pozván býti ku skázaní podlé práva zemského.1 «) Za slovem čela škrtnuto pozval. 1) Srv. č. 490. Anno domini 1511 v úterý po svatých Třech krá- léch [7. ledna 1511] v roky zemské. 288. Jakož slovútný panoše pan Mikuláš z Kornic, syn někdy pana Ji- říka Malečského, jest pohnal pana Jana Komorovského prvním, druhým i třetím pozvem podlé obyčeje ku právu zemskému, jakož pozvové šířeji ukazují etc. Tu pan Komorovský odeslal s mocí, totiž panem Janem“ Zemú a panem b Jazonem, že jest nemocen, prosíce roku do rokóv, čehož jemu páni zemané jsú popřéli.1 a) Opraveno z pana Jana. — b) Opraveno z pana. 1) Srv. č. 492. [str. 169] Anno domini 1511 v úterý první po převod- nej neděli [29. dubna 1511] v roky zemské. 289. Jakož pan Mikuláš z Kornic, syn někdy pana Jiříka Malečského, jest pohnal urozeného pana Jana Komorovského ku právu zemskému, jakož toho pozvové šířej ukazují, tu dnes před právem syn téhož pana Mikuláše pan Bernart a jest obžaloval nadepsaného pana Komorovského, kdež při odporu 89

Strana 90
strany pana Komorovského skrze pana Prokopa Gěraltovského jest na právo podáno: poněvadž strana žalobná v tej zemi osedlosti nemá, má-li se ujistiti, kdyby Pán Buoh panu Komorovskému pomohl jeho zde právem odbýti, že by jemu zase právi byli, z čehož by je viniti chtěl. Tu nadepsaný pan Bernart žádal za odtah do rokóv, že chce jistiti podle nálezu práva. Vyřékáme: poněvadž strana žalobná nenie osedlá v tej zemi, že se uru- čici b má dobrými lidmi osedlými s tej země na ty roky příští, které v úterý první po svatém Janě [I. července 1511] mají býti držány.1 ") pan Bernart nadepsáno. — b) Rkp. vruczyczy. 1) Srv. č. 288. Anno domini 1511 v úterý první po svatém Janě Křtiteli buožím [1. července 1511] v roky zemské. 290. Jakož v přeminulé roky po odpovědi pana Jana Komorovského po žalobě pánóv Malečských výrok a nález se byl stal“ podlé podvolenie pana Bernarta Malečského, že na ty nynějšé roky se ručiti a ujistiti měl jako neosedlý v tej zemi, jakož se svrchu píše, [str. 1701 tu také dnes od nadepsa- ného pana Jana Komorovského skrze pana Prokopa Gěraltovského jest před právem přepověděno, poněvadž se výrok stal v ony roky, že se páni Maleččí jako neosedlí v tej zemi jistiti a ručiti mají, jestliže by pan Ko- morovský jich právem zde odbyl, že by jemu zase v tým právě právi byli, z čeho by je viniti chtěl. Potom od pánóv Malečských skrze kněze Jana Urbanovského jest odpověděno, že páni Maleččí jako hosté z jiných zemí pro dalekost a neznalost beze lsti rukojmí mieti nemohli prosíc, že by jim ta věc od toho práva na krále J. Mst ku uznání podána a připuštěna byla, kdež toho sme jim vedlé jejich odvolání na krále J. Mst připustili takovým obyčejem, aby již menovaní páni Maleččí od toho času až do prvních rokóv zemských, které první úterý po svatém Michale najprv příští [30. září 1511] držány budú, krále J. Mst o to starali, že by to J. Kská Mst k sobě přijíti aneb komu jinému k rozsudku ukázati a poručiti ráčil. A pakli by páni Maleččí toho zanedbali aneb kterakkolvek obmeškali, že by nám od krále J. Mstl v tom naučenie neokázali, tehdy již v týž roky příští obě straně aby stály a k sobě, co potřebie, mluvily, že se oběma stranama nález a výrok podlé zachování práva státi b má. a) Rkp. zstal. — b) Rkp. zstáti. 1) Srv. č. 288., 289. 291. 1str. 171) Tenž den v týž roky zemské. Jakož pan Jakub Františovský žalobu kladl skrze pana Jana Kosovského před právem zemském“ proti Šimkovi Kozubovi podlé okázaní pozvóv, tu nadepsaný šimek Kozub stojíc jest skrze Mikuláše Staroveského odpověděl, že ti pozvové ukázané jsú umořeni skrze smlúvu, které na ten čas ukázati nemohl pro nevědomost takové žaloby na se, b prosíc, že by jemu dáno na okázaní smlúvy v přišlé roky zemské. I jsú jemu páni zemané našli, že v přišlé roky šimek má takové smlúvy a pozvóv nadepsaných umořenie skutečně okázaní učiniti. a) sic. — b) na se nadepsáno. 90

Strana 91
Anno domini 1511 v úterý po sv. Michale [30. září 1511] v roky zemské. 292. Jakož pan Mikuláš Kornic byl pohnal neboštíka pana Jana Komo- rovského se zboží malečského, jakož pozvové šířej ukazují, tu syn jeho pan Bernart dnes stojíc podlé pozvóv dal volati ku právu nadepsaného pana Jana Komorovského již umřelého a při tom jest vystúpil posel od pánóv Komo- rovských mladých a s mocí podávajíc na právo: poněvadž nadepsaného pana Jana Komorovského Pán Bóh b smrti uchovati neráčil, že oni nejsú povinni na ty póhony odpoviedati. Vyřékáme: poněvadž na tu osobu pozvanú Pán Bóh smrt dopustiti ráčil, že ti d pozvové moci nemají. A jestli k tomu,“ kto to zbožie drží, kto co mluviti chce, právo se jemu nezavírá.1 a) mladých nadepsáno. — b) Pán Bóh nadepsáno. — c) Za slovem poněvadž škrt- nuto pan Buoh tu. — d) Za slovem ti škrtnuto tři. — c) Za slovem k tomu škrtnuto zboží, co je. 1) Srv. č. 288., 289. [str. 1721 Anno domini 1512 feria tercia proxima post Epifaniarum [13. ledna 1512]. 293. Jakož páni Komorovští, totiž Jan a Vavřinec, jsú přátelskú smluvú odstúpili a odevzdali věčně a dědičně zbožá svá, totiž malečské zbožé se všém jeho příslušenstvím, jako list hlavní a vzdavší šířej omlúvá, paniej Sigmuntovej sestře své za její otčiznu a mateřiznu etc., tu před pány zemany jsú vyznali mnohomožní a urození páni, totiž pan Jan Myškovský, kastellán osvětimský, pan Jan Strus, starosta chmelniský, Petr, sudie země osvětimské, Petr šašovský a Baltcar z Dubovce a na Oseku, že oni všeci spolnú rukú na prosbu pánóv Komorovských jsú za ně ručili panu Sigmun- tovi za obyčejný varunk toho nadepsaného zbožé podle obyčaje země. Anno domini 1513 v úterý první po sv. Janě Křti- teli božém [29. června 1513] v roky zemské. 294. Jakož paní Kateřina Kropová a Anna Zajíčková, sestřenice vlastné neboštíka Jana Kovalského, jsú pozvaly podlé práva zemského prvním, druhým i třetím pozvem slovútné panoše Jiříka, Ondřeja a Jana Kolačkovského, poručníky neboštíka Jana Zemy z Moščenice, jakož to po- zvové šíře ukazují, ti poručníci nadepsaní rokóv nepřijali ani na roky zem- ské stanuli, tak jako právo a obyčej jest. A pro tu příčinu nadepsané panie Kateřina a Anna chtěly za získané mieti o to, oč jsú pozvaly. Vyřékáme: poněvadž nadepsaní poručníci ani rokóv přijali ani na roky nestáli, že nadepsané panie čtvrtým pozvem na skázanie na přišlé roky po- zvati mají. [str. 1731 Anno domini 1513 v úterý první po sv. Mi- chale [4. října 1513]. 295. Jakož paní Kateřina Kropová a Anna Zajíčková, sestřenice vlastné neboštíka Jana Kovalského, jsú pozvaly podlé práva zemského prvním, dru- 91

Strana 92
hým i třetím pozvem slovútné panoše Jiříka, Ondřeje a Jana Kolačkovského, poručníky neboštíka Jana Zemy z Moštěnice, jakož pozvové i zápis a nahoře poznamenaný šířeji okazuje, kdež pro nepříjem rokóv, nestanutie před prá- vem zemském páni zemané byli našli nadepsaným paniem poručníky již psané čtvrtým pozvem na skázanie pozvati, co jsú učinily. To páni Komo- rovščí slyšíc jsú nás s přáteli svými prosili, že by taková věc se zbožé, které v jejich gbítě záleží, tu v Osvětimi súzena nebyla, pravíc, že zbožá v živěcké krajině sem do osvětimské země k súdu nepříleží “ a že na to práva okázati mohú, prosíc, aby při takových práviech zachováni byli jako i otec jejich dobré paměti, a ostatečně jsú se s tú věcí na krále jest volali. Vyřékáme: poněvadž páni Komorovští jsú se na práva svá i tudiež na krále J. Mst odvolali, že páni Komorovští ve čtyři neděli pořád zběhlé po štěstným příjezdu J. Mstí do Krakova« mají krále J. Mst o to starati, že by nám J. Kská Mst ráčil oznámiti, máme-li tu věc v Osvětimi v právě zemském súditi čili ne. Pakliž toho tak, jako se nadpisuje, neučinie, tehdá jid a právo před se. a) Za slovem zápis škrtnuto šíře. — b) Ve slově nepříleží nadepsáno ne. — c) Za slovem do Krakova škrtnuto tu pak. — d) Nadepsáno a psáno gid. 1) Srv. č. 294. 296. Item. Tenž deň v ty roky. Jakož pan Mikuláš Staroveský“ jest pohnal ku právu zemskému slovútného panoši Pavla Damkovského prvním, druhým i třetím pozvem, jakož pozvové šířeji ukazují, pan Pavel jest slu- žebníkem svém b odeslal, že jest nemocen. I našli sú jemu páni zemané rok do rokóv. “) Rkp. Starovezký. — b) sic. Istr. 1711 Anno domini 1514 v úterý první po sv. Třech králéch v roky zemské [10. ledna 1514]. 297. Jakož pan Mikuláš Staroveský jest ku právu zemskému pozval pana Pavla Damkovského prvním, druhým i třetím pozvem, jakož pozvové šířej ukazují, pan Pavel na přišlé roky nemocí odeslal etc.“ a na ty roky, totiž dnes, odeslal potřebú panskú. I našli jemu páni zemané rok do rokóv.1 “) etc. nadepsáno. 1) Srv. č. 296. Anno domini 1514 v úterý první po převodné ne- děli v roky zemské [25. dubna 1514]. 298. Jakož pan Mikuláš Starověský jest ku právu zemskému pozval pana Pavla Damkovského prvním, druhým i třetím pozvem, jakž pozvové šířej ukazují, pan Pavel na první roky nemocí, na druhé panskú potřebú a třetím jest se vymluvil, že na ten čas přítele neměl, co by jeho potřebu spravil. I prosil jest o rok do rokóv. I našli jsú jemu páni zemané rok do rokóv.1 1) Srv. č. 296., 297. 92

Strana 93
[str. 1851 Acta seu incripciones juris terrestris terre Osvieczimiensis anno domini millesimo quin- gentesimo quarto decimo incepte et per me Petrum notarium introducte. [str. 1861 1514 feria tercia post festum sancti Joan- nis Baptiste [27. června 1514]. 299. Pan Bernart Myškovski jest vystúpil a vyznal, že jest od Martina Rakovského patdesáte črvených zlatých vzal, které jemu má a povinen bude položiti tři neděle před sv. Michalem. Pakliž by toho neučinil, tehdá již odevzdává jim své na vsi Javišovicéch dědictvie ze vším jeho příslušen- stvím. Pakliže těch peněz nepoložili, tehdá oni budú mocni to dědictvie panu Rakovskému odevzdat na místě pana Bernharta. 300. Tohož dně uctivé poctivosti paní Magdalena, manželka Mikuláša z Tychóv, jsúce zdráva na těle i na rozumě, nejsa připuzena ani žádnú lstí svedena, dobrovolně jest vyznala, že se jie jest dosti stalo za její otčiznu a mateřiznu, kterúž měla v Nové Polance od slovútného panoše Mikuláše Bulovského, bratra jejie, slibujíce toho nenařékati ani se k tomu navraco- vati nynie i na věky. 301. Tohož dně, jakuož Mikuláš Starověski jest pozval pana Pavla Dankovského prvním, druhým, třetím pozvem, jakožto pozvové šířej ukazují, pan Pavel Dankovski prvé roky nemocí odložil, druhé roky panskú potřebú a na třetie roky vymlúval se, že přítela čekal, který jeho řeč před právem mluviti měl, žádaje též odtahu, co 1str. (871 jemu bylo podlé práva dopuščeno a dnes na čtvrtý roky, když jest volán ku právu Pavel Dankovski podlé pozvóv, tu se jest odvolal na krále J. Mst prosíce, aby to jemu podlé práva dopuščeno bylo. Kdež páni zemané podlé staradávní zvyklosti jsú tu věc připustili od práva ku králi J. Mstí pod takovú výmluvú, kdy král J. Mst buohdá ščastně ve zdraví se do koruny polské navrátí, aby strana pozvaná krále J. Mst o to starala ve čtyrech neděléch, aby J. Kská Mst tu věc slyšeti neb kommisařóm poručiti ráčil. Pakliž by se to ve čtyrech neděléch nestalo, tehdy aby obě straně práva hleděly. 2 1) Srv. č. 296., 297., 298. 2) Pod tímto zápisem jest nadpis: Feria tercia post festum sancti Michaelis [4. října 1514]. [str. 188] Feria tercia post festum Epiphaniarum [9. ledna 1515]. Anno domini 1515. 302. Tohož dně, jakuož pan Balcar byl se připověděl blískostí k tej polovici Dankovic, kterú mnohomožný pan Jan Myškovský, kastellán osvě- timský, jest prodal panu Mikulášovi Starověskému, chtíce to zboží vyplatiti podle přirozené blízkosti, a potom opět vystúpili pan Lenhart, syn nadepsa- ného pana Jana Myškovského, i s sestrú svú paní Zofijí Palčovskú, ti jsú odevzdali svú přirozenú blískost, kterú k výplatě toho zboží po svým otci mají, panu Petrovi Palčovskému i jeho erbóm, jakuož to list šířej ukazuje. Protuož vyřékáme: i že podlé přirozené blískosti nadepsaný pan Lenhart 93

Strana 94
Myškovský jest s sestrú svú paní Zofijí jsú bliší ku výplatě zboží nade- psaného, polovici Dankovic, a pan Petr Palčovski vedlé jich odevzdánie, jako to list šířej toho ukazuje. 303. Tohož dně. Jakuož pan Balcar byl pozval pana Petra Palčovského o blízkost, kterúž mnienil mieti ku zboží, polovici Dankovic, tu my pozvy ty umařámy a v niveč obracámy. (str. 1891 Feria tercia post conductum pasche [17. dubna 1515]. 304. Tohož dně. Jakuož pan Pavel Dankovský“ skrze pana Mikuláša Starověského, jakož toho pozvové jsú, tu na čtvrtém rokub pan Pavel Dan- kovský jest se odvolal na krále J. Mst, čeho jemu páni jsú dopustili, aby krále J. Mst, kdy se ščastně J. Mst do koruny Polské navrátí, staral. Tu potom jako na ty roky Mikoláš Starověský pozvy své jest před námi ukázal a jich vedlé práva“ užiti chtěl, chtíce za získané mieti, poněvadž pan Pavel Dankovský odvolání svému dosti neučinil a krále J. Mst v tom času, jakož to zápis napřed d ospěvává, nestaral, tu páni zemané tu věc do rokóv pří- štích na pýtanie jsú odložili a na roky příštie podlé práva výrok učiniti mají.! a) Za slovem Dankovský škrtnuto pozvaný budúce. — b) Za slovem roku škrtnuto nadepsaný. — c) Za slovem práva škrtnuto pozývá. — d) sic. — () Za slovem pýtanie škrtnuto jiných dvoróv. 1) Srv. č. 296.—298., 301. 305. Tohož dně. Jakož páni Komorovščí odvolali se byli na krále J. Mst. co se týče pře, kterúž panie Katařina Kropová a Anna Zajíčková, sestřenice vlastné neboštíka Jana Kovalského, žádaje nás, abychom se v takové věci nevkládali,“ co se týče dědictvie jich mieníce spravodlnost mieti, že by taková pře k súdu zemskému do Osvětimě nepříležela. Tu páni [str. 190] Komorovščí v tom času, jako jim bylo dopuščeno, krále J. Mst nestarali ani nám v tej věci od krále J. Mstí žádného naučenie ukázali. A tu jako na ty roky nadepsané panie pozvy své jsú před námi ukázaly a jich vedlé práva užiti chtěly, tu páni zemané takovú věc do rokóv příštích na pýtanie jsú odložili a na roky přišlé podlé práva učiniti mají. a) sic. Feria tercia post festum sancti Joannis Bap- tiste [26. června 1515]. 306. Tohož dně. Jakuož pře, která jest mezi slovútnými paniemi Kata- řinú Kropovú a Annú Zajíčkovú z strany póvodné a slovútnými panošemi Jiříkem, Ondřejem a Janem Kolačkovskými jest byla, na roky prvnie na pýtanie do tych rokóv odložena, tu páni zemané žádného naučenie nemaje“ jsú tu při do rokóv příštiech odložili a pozvy při jich moci zóstavují.1 a) sic. 1) Srv. č. 305., srv. č. 493. 307. Tohož dně. Jakuož pře, kteráž jest mezi slovútnými panošemi pa- nem Mikulášem Starověským a panem Pavlem Dankovským, jest na roky 94

Strana 95
prvnie na pýtanie do tych rokóv odložena byla, tu páni zemané žádného naučenie nemaje“ jsú tu při do rokóv příštích odložili a pozvy při jich moci zóstavují.1 a) sic. 1) Srv. č. 296.—298., 301., 304. [str. 1911 1516. Feria tercia post Epiphaniarum [8. ledna 1516]. 308. Tohož dne. Jakuož pře, kteráž jest mezi slovútnými panošemi, a panem Mikulášem Staroveským b a panem Pavlem Dankovským, byla, na pý- tanie do tych rokóv odtah vzala, kde strany nadepsané jsú tu při na přá- telské jednánie sobě vzaly až do druhé neděle vstúpší v póst. Pakliž by se pojednati nemohly, tehdá se výrok na roky přišlé stane. ci a) Za slovem panošemi škrtnuto na pýtanie. — b) Rkp. Staroveskym. — c) Rkp. zstane. 1) Srv. č. 296.—298., 301., 304., 307. Feria tercia post conductum pasche [I. dubna 1516]. 309. Tohož dně. Jakož pan Petr Porubský prvním, druhým i třetím póhonem jest pohnal ku právu urozeného pana Jana Myškovského z Pře- tičova, kastellána země, ze vsi Hečnarovic, páni zemané póhony ty při moci zóstavujíc jsú pro nemoc jeho roku do rokóv příštiech odložili.! 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 77.: Inter Porembski et Myszkowski. 310. [str. 1921 Annodomini 1517 feria terciapost Epipha- niarum [13. ledna 1517]. ltem. Tohož dně. Jakuož pan Újezdský, sudie země Sevěrské, i s jinými svými tovarišmi, kteří jsú přípověd učinili ku domu pana Jana Myškov- ského v Osvětimi, jměl rok složený jako na dnešný den, tu páni zemané panu Adamovi Předborovi, s kterým o ten duom dělati mají, pro jeho ne- možnost stanúti ku roku a pro“ slušnú příčinu jsú rok na roky najprv příštie odložili. a) Za slovem pro škrtnuto neslušnú. 311. Tohož dně. Jakuož pan Adam Trdlo se pány panem Petrem Po- rubským, sudiem země, a panem Petrem Šašovským a na Gěraltovicéch, co se týče úrokóv a škod rukojemských, připustili na naše rozeznánie mocně, tu my znaje, že taková věc tako skrze nás uznána a zkázána býti nemohla, i odložili jsme tu věc do přišlých rokóv, a co ten ráz nestalo, tam se na ten čas stane. A obě dvě straně jsú mocně k našemu výroku, který se na ten čas stane,“ přivolily. a) Rkp. zstane. [str. 1931 Anno domini millesimo quingentesimo de- cimo octavo, feria tercia post festum sancti Joan- nis Baptiste [29. června 1518]. 312. Tohož dne. Jakuož urozený panoše Jan Čelo z Komorovic, sudie země Těšínské prvním, druhým i třetím póhonem slovútného Matěje Kysele 95

Strana 96
z Běrtultovic pohnal jest o při, kterúžto póhonové šířej vyslovují, tu, kdy na prvním roku bylo, pan Matěj Kysel skrze služebníka zemského volán byl ku právu, pan Matěj Kysel před právem stoje pověděl jest, že přítel jeho, který při jeho spraviti a vésti před právem měl, k jeho potřebě k tomu roku nepřišedl a jeho v tom omýlil. I prosil jest za takovú příčinú rok mieti do druhých rokóv, a páni zemané jsú jemu našli, že má rok do rokóv. Feria tercia post festum sancti Michaelis [5. října 1518]. 313. Jakuož pan Jan Čelo, sudie země Těšínské, jest pohnal ku právu zemskému pana Matěje Kysele, jakuož to pozvové šířej pokazují, pan Matěj Kysel rok ten druhý ne-[str. 1941 mocí odeslal, prosíce za odtah do druhých rokóv, čeho jsú jemu páni zemané dopustili.1 1) Srv. č. 312. Anno domini millesimo quingentesimo decimo nono, feria tercia post festum Epiphaniarum [11. ledna 1519]. 314. Na tych rokóch zemských pan Jan Čelo z Komorovic, sudie země Těšínské, vedlé obyčeje země dal jest volati ku právu pana Matěje Kysele z Běrtultovic. A když byl přivolán a nálezem zemským ku odpoviední byl zkázán, pan čelo, učinivši žalobu vedle póhonóv zemských svých, jest položil před lavicí svědomie hešunkové osvieceného kniežete pana Kazimíra, knie- žete těšínského etc., i také svědomie slovútného Jana Pelky z Kojkovic, starosty skočovského, kterým svědomím mienil a chtěl dluhu svého a ža- loby své dovésti. Tu, kdy svědomie všecko čteno bylo, pan Matěj Kysel skrze pana Jana Kosovského jakožto mocného pečeti kniežete J. Msti i toho dobrého člověka v ničem nerušajíc, tomu svědomí miesta dáti nechtěl, a to proto, že by ta Istr. 1951 osoba, která v tom svědomí hešována, snad nebyla řádu rytířského, a také strana odporná to připomínala, že by dávností zemskú obviněnie ujíti chtěla. A páni zemané při a odpor uslyševši jsú tu při do rokóv příštích odložili, aby obě straně na svých potřebách ku právu se šířej opatřily a páni zemané aby též na artykuly toho svědomie širší vzali poradu. A co se týče tej osoby hešované, pan sudie těšínské jest pověděl, že ta osoba práva zemského užívá.1 1) Srv. č. 312., 313. Anno, quo supra, feria secunda die sancti Jacobi appostoli [25. července 1519]. 315. Jakuož pan Matěj Kysel skrze pana Jana Kosovského jako strana odporná na onych “ rokoch prominulých panu b Janovi Čelovi blískostí a pó- honóv jeho jako straně póvodné spírala dávností, pánovie zemané jsú našli, co se posahu mateřizny dotýče, že to dávností zpieráno býti nemóž, ale aby pan Matěj Kysel předse straně póvodné odpoviedal. Tu strana odporná vzala jest sobě na porazenie a přistúpivši i řekla, [str. 1961 že nevie, by co po otci svým měla; jedno praví, že v svéj mateřizně sedí u Běrtulovic, neb 96

Strana 97
po jeho mateři dáno posahem čtyřiceti hřiven, za kterú summu diel ten u Běrtultovic kúpeno, v kterým strana odporná sedí. I volala se jest táž strana odporná na vývod toho prosíce odtahu. Čeho páni zemané jsú dopu- stili pokládajec tomu rok a na přišlé roky, co vyvede svéj mateřizny, to na- před mieti bude, a co drážej nad tu mateřiznu to zboží jeho stojí, z toho strana odporná straně póvodné beze všech odtahóv na roky zemské přišlé odpoviedati má.1 a) onych nadepsáno nad škrtnutým tych. — b) Opraveno z panóv. — č) sic. — d) Opraveno z roku. 1) Srv. č. 312., 313., 314. Anno domini millesimo quingentesimo vigesimo. 316. Jakuož pan Jan Čelo, kancléř kniežectvie Těšínského a kněz Kasper, bratr jeho, jakožto opekunové sirotek neboštíka pana Jana Čela, sudieho těšínského, měli jako na dnes rok ku právu zemskému s slovútným Matějem Kyselem položený, i přistúpivši strany obě dvě a na místě pánóv čelóv pan Jan Hlubovski jsú sobě roku do druhých rokóv vzali na přátelské jed- nánie, čeho my jim přejemy bez škody “ každej strany. a) Za slovem škody škrtnuto práv. 1) Srv. č. 312.—415. 317. Istr. 197] Tohož dně. Vystúpivší robotný Vojtěch Rudz jest skrze pana Jana Třétěského mocného učinil a řeč svú mocně poručil, ile “ ku právu příleží, slovútnému panu Janovi Střelce z Blšnice, sudiemu zátorskému, a to, co se týče pře o babiznu a mateřiznu jeho, kterú jemu ku křivdě slovútný Mikoláš Vrocheň v Nídku drží. a) yle sic. 318. Tohož dně pan Jan Střalka, sudie země osvětimské, jest pohnal prvním, druhým i třetím póhonem vedluh práva a obyčeje země ku právu slovútného Mikuláše Vrochňa o babiznu i mateřiznu, jakožto póhonové šířej ospěvávají. I volán byl ku právu skrze služebníka již psaný Mikuláš Vrocheň, kde na místě jeho přistúpivší pan Jindřich Starověski jest po- věděl, že by nemocen byl, pro kterú jeho nemoc rok do rokóv stranám odkládámy.! 1) Srv. č. 317. Feria tercia post conductum pasche [17. dubna 1520]. 319. Jakož pan Jan Střalka pohnal jest prvním, druhým, třetím pó- honem pana Mikoláše Vrochňa z Nídku o to, co póhonovie šířej ospěvují, tu, kdy na tom roku bylo, pan Vrocheň jest ku právu přivolán a přivolaný řekl: „Neslyšel jsem žaloby, [str. 195) chci žalobu slyšet“. Tu pan Střalka jest žalobu vedlé póhonóv učinil a pan Vrocheň žalobu vyslyševši prosil za odtah do druhých rokóv, a pan Střalka toho jemu dopustiti nechtěl. I podal to na pány zemany, když žalobu slyšel, a rád ji slyšet chtěl, ač má odpo- viedati. A páni zemané jsú našli, že má odpoviedat, ale pro neúplné bytí 97

Strana 98
pánóv zeman při právě a na rociech jsú tu při odložili do příštích rokóv. A tam pan Vrocheň již má na žalobu odpoviedat a na žádné příčiny jiné sobě ku pomoci bráti nemóž, že by neodpoviedal.1 1) Srv. č. 317., 318., srv. č. 494. Anno domini millesimo quingentesimo vigesimo primo, feria tercia post festum Epiphaniarum [8. ledna 1521]. 320. Vystúpily jsú před nás urozené paní Maruša Mazancovská, panna Anna a panna Hedvika, sestry, vlastné a dcery mnohomožného pana Jana Myškovského, kastellána osvětimského, a urozené paní Anna, Agneška a Zo- fia, sestry vlastné a dcery urozeného pana Jana Přetičovského, nepřipu- zeny ani lstí svedené, jsú vespól svú řeč spraviti před právem poručily na- depsanému panu Janovi Přetičovskému. Kde vystúpivši před nás tenž pan Jan Přetičovski jest od osob nahořepsaných vyznal, že ony všecky a každá z nich svú při poručují urozenému panu Martišovi 1str. 1991 Myškovskému, stolníkovi krakovskému, bratru svému strýčnému milému, kterúžto při vzaly jsú s slovútným panoší Jindřichem Starověským, co se týče polovice vsi Dankovic, jakožto póhonovie šířej umlúvají, a to do práva přéštie a skon- čenie. I pýtány jsú ty osoby předepsané po druhé i po třetie, jestli by jich vuole k tomu byla, kde oni k tomu svú dobrú vuoli daly a přivolily. 321. Tohož dně. Jakuož urozený pan Martiš Myškovský, jakožto mocný člověk od osob nahořepsaných ustavený, jest před námi póhony položil a dal volati ku právu po druhé i po třetie pana Jindřicha Starověského, tu vystúpivši slovútný Petr Starověski jest opověděl před námi nemoc na- depsaného Jindřicha, strýce svého, za kterú přičinú žádal jest od strýce svého, aby taková pře do druhých rokóv rok měla, kde to podluh práva jemu jíti má. 1) Srv. č. 320. Feria tercia post dominicam conductus pasche. Anno, ut supra [9. dubna 1521]. 322. Tohož dně urozený pan Martiš Myškovský jako na druhým roku dal jest volati ku právu po druhé i po třetie pana Jindřicha Starověského. Tu vystúpivši osobú svú tenž [str. 2001 Jindřich Starověski pověděl jest, že jeho omýlil přítel, který jemu ku potřebě přijíti měl, že nepřišedl, a za tú příčinú prosil jest o odtah. A tak za tú příčinú dán jest jemu z práva odtah do dru- hých rokóv zemských najprv příštích.1 1) Srv. č. 320., 321. Eodem anno, ut supra, feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste [25. června 1521]. 323. Tohož dně.1 Jakuož pan Jindřich Starověski prvním, druhým i třetím póhonem skrze pana Martiša, stolníka ku právu zemskému byl po- hnán, tu tenž pan Jindřich jako stran odporná dopýtával se jest, jestliže by strana póvodná byla a stála před právem, že by chtěl se jie spraviti a protiv 98

Strana 99
niej mluviti tak daleko, pokud by jemu toho právo přélo. Tu na ten čas strana póvodná nestála, aniž koho od sebe s mocí poslala. A za takovým strany póvodné nestáním strana odporná chtěla odbytie mieti póhonóv svých, i podala jest toho na nález náš, kde my, iž a nás na ten čas málo bylo, takového nálezu vyrčenie do rokóv najprv příštích odložili jsme.2 a) Rkp. vz. 1) Nález mřežován. — 2) Srv. č. 320., 321., 322. 324. [str. 201] Toho dně pan Martiš, stolník krakovski, poslal na ten rok protiv panu Starověskému pana Jana Přetičovského, bratra svého, kde obě dvě straně před námi stojíce tu při vzaly jsú sobě na přátelské jednánie každé straně právu bez škody až do rokóv přišlých.) 1) Srv. č. 320.—323. Anno domini 1521, feria tercia proxima post fes- tum domini Francisci [8. října 1521] termini terrestres celebrati. 325. Tohož dně vystúpil před nás slovútný Petr Starověski s póhony protiva panu Charmuzskému ptajíce se pánóv zeman za nález, ač pan Char- muzský jemu podlé póhonóv odpoviedati má na ten čas.“ I našli jsú páni zemané: poněvadž roky zemské nejsú držány v úterý první po sv. Michale [1. října 1521], na který první roky pozvyvé b osahují, že pan Petr má rok do rokóv prvních, které budú držány první úterý po svatých Třech králéch [7. ledna 1522], a ty póhony při moci své jsú zóstavili. “) na ten čas nadepsáno nad řádkou. — b) sic. Anno domini 1522, feria tercia post festum Epiphaniarum domini termini terrestres celebrati [7. ledna 1522]. 326. Tohož 1 dně urozený panoše Jan Rusocki a také pan Bernat, syn jeho Rusocki za svými póhony dali [str. 2021 volati ku právu služebníkem zemským urozeného pana Jana Komorovského jako toho, který roky přijal. Tu vystúpivši Janek, služebník pánóv Komorovských, jest pověděl od pánóv svých, že pán jeho odvolává se na přítela, že“ přítele mieti nemohl ku po- třebě své b žádaje mieti za tú příčinú rok do rokóv. Kde za takovú příčinú páni zemané« jsú tej při,ď jako to pozvovie šířej omlúvají, rok do rokóv odložili. a) Následující slovo jemu škrtnuto. — b) Následující ku potřebě jeho nepřišel škrtnuto. — č) zemané nadepsáno nad řádkou. — d) Za slovem při škrtnuto rok. 1) Nález mřežován. 327. Tohož dně slovútný panoše Petr Starověski na prvním roku dal jest služebníkem zemským vedlé svých póhonóv volati ku právu slovút- ného panoši Jindřicha Charmuského, kde vystúpivši před nás pan Jan Třétěski jest pověděl od přítela svého pana Jindřicha Charmuského, že ne- mocen a pro tu příčinu žádá mieti rok do rokóv, kde páni zemané jsú stra- nám rok do rokóv odložili.1 1) Srv. č. 325. 99

Strana 100
328. Tohož dně vystúpivši před nás urozený pan Martiš Myškovski, stolník krakovský, a pan Jindřich Starověski jsú rok ten, který na ty roky před právem zemským měli, dobrovolně na přátelské jednánie sobě vzali a odložili bez škody každej strany. 1) Srv. č. 320—324. [str. 203] Anno eodem, termini terrestres, feria tercia post dominica conductus pasche [29. dubna 1522]. Anno domini 1522. 329. Tohož dně pan Martiš Myškovský, stolník, za svými póhony dal jest ku právu volati pana Jindřicha Starověského, a přivolavši jeho, učinil jest žalobu protiv panu Starověskému vedlé póhonóv svých. A jako póhonovie šířej omlúvají, pan Starověski žalobu přeslyševši položil jest práva své,“ za kterými on zboží své, jmenovitě puol Dankovic, drží, o které jemu vinu dávají, před námi položil. A za tím položil jest před námi peníze na dvory žádajíce, aby jemu naučenie z dvoróv přineseno bylo. A pan stolník podal jest toho na pány zemany, ač to jemu jíti má a má-li ta věc na b dvory podána býti. A páni zemané našli, že strana póvodná má folgovati straně odporné a že ta věc na dvory má dopuščena býti.1 a) sic. — b) Za slovem na škrtnuto roky. 1) Srv. č. 320—324., 328. 330. Tohož i dně urozený pan Jan Rusočski s synem svým panem Ber- nartem dal jest volati pana Jana Komorovského ku právu. A za tím pan Jan Komorovski jest nám svój list dodal, za kterým prosí, aby jemu za nemocí jeho “ rok do rokóv byl odložen. I najdujemy, že za nemocí svú má mieti rok do rokóv protiv tomuž panu Janovi Rusočskému.2 a) Za slovem jeho škrtnuto byl jemu. 1) Zápis mřežován. — 2) Srv. č. 326. 331. Istr. 2041 Tohož 1 dně pan Bernart Rusočski a vedlé póhonóv svých dal jest volati ku právu pana Jana Komorovského, ku kterému roku pan Ko- morovski nestál aniž koho s mocností svú poslal aniž roku odeslal. Tak na- jdujemy: že pan Bernart Rusočski má čtvrtým rokem “ připozvati ku zká- zaní pana Jan Komorovského.2 a) Dopsáno později na místě škrtnutého Myškovski. — b) Za slovem rokem škrtnuto pozvati. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 326., 330. 332. Tohož dně “ pan Petr Starověski dal jest vedlé svých póhonóv vo- lati ku právu pana Jindřicha Charmuského, a pan Charmuski přistúpivši skrze pana Jana Třétěského jest pověděl, že přítele nemohl mieti, který by jeho věc před právem spravil, i žádal tej při odtahu. I najdujemy, že má mieti rok do rokóv.1 a) dně nadepsáno nad škrtnutým roku. 1) Srv. č. 327. 100

Strana 101
Anno, quo supra, feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste [1. července 1522] termini terrestres celebrati. 333. Tohož 1 dně. Jakuož pan Bernart Rusočski z výroku prvnieho na čtvrtý rok ku zkázaní a připozval jest ku právu pana Jana Komorovského, tu pan Jan Komorovský před právo vystúpivši jest prosil, aby o takové zboží, o které se pře točí, které jest králevské,b též nebyl súzen, i volal se jest ku králi J. Jasnosti. Tu páni zemané to obačivši, iž“ na ten čas při sobě pana kastellána jako vyššího v 1str. 2051 právě úřadníka neměli, jsú takovú při do rokóv příštích v tejže mocnosti, právu žádnému v ničemž neškodíc, odložili. A zatím páni zemané připúščejí takovú při stranám ku jednání, aby se v tom času strany jednaly, den tomu pokládajíc na den sv. Petra v oko- vách [1. srpna 1522] v Vadovicéch. Pakli by se strany v tom času nepojed- naly, tehdá roku nehořepsaného hleděti mají a žádnú příčinú jeho odložiti nemohú ani listy ani přikázáním královským, jedině to činiti, co ku právu příleží, a na tom jednání po čtyrech přáteloch každá strana posaditi mají.2 a) Nadepsáno. — b) Opraveno z králevský. — c) Rkp. yz. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 326., 330., 331. 334. Tohož dně urozený pan Jan Rusočski dal jest na třetím roku volati ku právu pana Jana Komorovského. Tu pan Jan Komorovski před právo vystúpivši jest pověděl, že přítel jeho, který jeho řeč před právem spravovati měl a kterého on očekával a naň“ se spustil, jest zabitý, i žádal za tú příčinú mieti odtah do rokóv přístích. A páni zemané takovú při vzali jsú na jiných dvoróv ptánie a naučenie. A jako v tej při naučeni budú, to stranám na roky přišlé oznámeno bude. Tu pan Jan Rusočski jest jemu toho odpieral pravíce, že toho mieti [str. 2061 nemóž, poněvadž první rok tomu panu Komorovskému jest pro tuož příčinu, totiž pro neměnie přítele, který jeho řeč spravovati měl, odložen. I vzali jsú páni zemané takovú při na jiných dvoróv ptánie a naučenie, a jako v tej při naučeni budú, to stra- nám oznámeno bude.2 a) Rkp. nayn. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 326., 330., 331., 333. 335. Tohož dně přistúpivši před právo slovútný panoše Jindřich Char- muski z jednej a Petr Starověski z strany druhé, jakuož na dnešní den měli ku právu složený, takový rok jsú s obapolnú dobrú vuolí do rokóv zem- ských příštích na jednánie přátelské, které má býti v Osvětimi první ne- děli po hodu svatej panny Margořaty, odložili při moci zóstavujíc všecky své póhony. A jestli že by strany se pojednati nemohly, tehdá roku před se hleděti mají.1 1) Srv. č. 327., 332. Anno, quo supra, feria tercia post festum sancti Michaelis [30. září 1522] termini terrestres celebrati. 336. Tohož dně vystúpivši před právo pan Petr Starověski jest od sebe mocným ku správě řečí před právem učinil slovútného panoše Erasma Rud- 101

Strana 102
ského, kdež za třetím póhoným“ dal jest volati ku právu pana Jindřicha Charmuského, za kterým póhoným Petr Starověski skrze pana Rudského jest žalobu učinil [str. 207] protiv panu Charmuskému vedlé póhonóv svých. Na kterú žalobu pan Charmuski jest skrze pana Třétěského odpověděl, že co se týče posahu paniej Hedviky, matky jeho, že jest odbyta z otčizny a mateřizne b své posahem. A“ co se týče anfalu aneb spadku po ujci svým vlastním, panu Jakubu Charmuským, neboštíku, praví, že pan Jindřich Charmuski s bratrem svým panem Jakubem byl, a za tím rozdialem chtěl by pan Starověski ujoviznu svú od pana Charmuského mieti. Protiv tomu pan Charmuski skrze pana Třétěského jest odpověděl, že on nikdáž s bra- trem svým nebyl dielen a tak tam pan Starověski žádného spadku nemá. A toho obitie “ vyznánie jest se zstalo před súdem. Ale pro některé nesnáze s bratrem svým neboštíkem listu nevzali z kancelarie, a toho chce dovésti tak, jakž jemu Vaší milostí najdeno bude. A pan Starověski protiv tomu tak pověděl, že když pan Charmuski dovede takového vyznánie vedlé práva a obyčeje země tejto, že na tom přestati chce. Co se pak týče anfalu po panu Jakubu Charmuským, neboštíku, protiv tomu pan Třétěský odpověděl, že pan Jindřich Charmuski s bratrem svým panem Jakubem nebyl dielen, a když toho rozdielu pan Starověski vedlé práva dovede, z toho pan Charmuski jemu vedlé nálezu pánóv práv býti chci. A pan Petr Istr. 2081 Starověski tak to připustil na dóvod panu Char- muskému, aby toho dovedl, jako s bratrem svým nebyl dielen. I podaly jsú obě straně toho na pány zemany, která strana toho dovoditi má. I jsú páni zemané tomu rok do rokóv odložili, a v tom času aby se strany jednaly od dneska za dvě neděli. 1 “) sic. — b) sic. — c) A — nemá škrtnuto. — d) sic; v P. obecne. — «) Rkp. chczy. —1) Opraveno z neděle. 1) Srv. č. 327., 332., 335. 337. Tohoží dně za výrokem svým pan Jan Rusočský dal jest ku právu volati pana Jana Komorovského a přivolavši jeho položil jest výroky a pó- hony své před námi a k tomu list králevského majestátu, kterého nám prvé neokazoval. I domlúval se jest širokými slovy, aby se výroku jeho ostat- niemu dosti dělo, jakožto páni zemané při mezi stranami točenú vzali jsú na jiných dvoróv ptánie. Zatím pan Jan Komorovski jest též před námi položil list králevského majestátu, kde J. Kská Jasnost nám přikazovati ráčil, abychmy takové při nesúdili ani súditi směli, a jestliže by co súzeno aneb zkázáno bylo, že a to J. Kská Jasnost v niveč obracá. My takové listy dva krále J. Jasnosti před sebú majíc a toho považujíc, že v jednom prvním listě J. Jasnost, abychmy při súdili, přikazovati ráčí, a v druhým J. Kská Jasnost súd ten povstahuje a povstahovati ráčí, abychmy takovú při před J. Kskú Jasnost odložili, [str. 209] to též před sebú majíc, že pan Rusočski za- razem, b kdy se v právo vtočil, lista králevského majestátu před námi nepo- kázal, my listy králevské při sobě pozóstavivši a pře i odpory při moci každé straně zóstavujíc a obačujíc, že takové listy krále J. Jasnosti protivné jsú ku lehkosti i ku škodě právu našemu, vzali jsme sobě ku králi J. Jasnosti, 102

Strana 103
chtíce s J. Jasností o to mluviti, a rozmluvivši při tu s J. Jasností, to, co právo ponese, učinímy.2 a) Za že škrtnuto toho. — b) Rkp. sic. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 326., 330., 331., 333., 334. 338. Tohoži dně pan Bernart Rusocki dal jest volati ku právu pana Jana Komorovského a jeho přivolavši položil jest před námi póhony a vý- roky své. A vystúpivši pan Komorovski před nás, v právo se žádné nedá- vajíc, za listem krále J. Jasnosti prosil, aby tu súzen nebyl. A páni zemané list a mandát krále J. Jasnosti pováživši vzali jsú sobě takovú při ku králi J. Jasnosti, chtíce s J. Jasností o takové trudnosti práva svého“ mluviti, a s J. Jasností se rozmluvivši, póhony, výroky každé strany při moci zósta- vujíc, to, co právo ponese, činiti budú.2 a) práva svého nadepsáno nad řádkou. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 326., 330., 331., 333., 334., 347. 339. Tohoži dně pan Bernardýn Rusočski pohnal jest pana Jana Ko- morovského ku právu prvním, druhým i třetím póhonem,“ jakož to póho- nové šířej omlúvají, [str. 2101 i dal jest jeho ku právu služebníkem volati. Tu pan Jan Komorovski vystúpivši prosil jest nás, aby za listem a mandátem krále J. Jasnosti tu, oč jeho pan Rusočski pohánie, nebyl súzen, a to, že by ty lúky pokosené, o které jeho pohánie, byly na kruntu králevským. My to slyšíc, iž b by se to tytula kruntu králevského«, beremy sobě za prvním mandátem J. Jasnosti tu při ku J. Jasnosti a od J. Kské Jasnosti naučenie vzavši, póhon na ten čas při moci zóstavujíc, to, co právo káže, v právě postupovati budeme. Čeho pan Bernart Rusočski odpieral, že by ty lúky nebyly na kruntu králevským i listy toho dovoditi chtěl.2 a) Za slovem póhonem škrtnuto pana Jana Komorovského. — b) Rkp. yz. — 6) sic. 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 326., 330., 331., 333., 334., 337., 338. Feria tercia post Epiphaniarum [13. ledna 1523]. Anno domini millesimo quingentesimo vigesimo tercio 1523. 340. Tohož dně. Jakuož z výroku pánóv zeman co se týče mezi panem Jindřichem Charmuským a panem Petrem Starověským na ty roky odlo- žena byla, kde se strany domlúvaly výroku na pánoch zemanoch vedlé ža- loby strany póvodné a odporu strany odporné, tu páni zemané obačivši, že jich na ty roky zemské málo v lavici bylo, jsú ty pře do rokóv přišlých odložili.1 1) Srv. č. 327., 332., 335., 336. [str. 211) Anno eodem, quo supra, feria tercia post dominicam conductus pasche [14. dubna 1523]. 341. Tohož dně pan Jindřich Charmuski z jednej a Petr Starověski z strany druhé, zóstavši póhony své a výroky při moci zóstavujíc, při ty,a která se mezi nimi točí, v naději zhody přátelské jsú do rokóv přišlých odlo- žili, a jestliže by se strany nepojednaly, tedy před právo hleděti mají.1 a) sic, opraveno z te. 1) Srv. č. 327., 332., 335., 336., 340. 103

Strana 104
342. Tohož1 dně pan Mikoláš Bujakovski a Petr Pisařovski od slovút- ného panoše Pavla Dankovského na rok ku právu našemu s mocností poslaní z jednej, a pan Jindřich Starověski z strany druhé, před námi stanuvši jsú se před námi domlúvali, jako by skrze obmeškání úřadu a výjezdu pánóv zeman ty róznice mezi nimi povstaly. Tu stranám nadepsaným z úřadu rok ku výjezdu položen první pondělí po hodu sv. Trojice [1. června 1523], každé strany póhony při moci zóstavujíc. 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 77 nadpis: Buiakowski et Pisarzowski contra Staroweiyski. Anno eodem, quo supra, feria quinta in octava Visitationis Marie [9. července 1523] termini terrestres celebrati. 343. Tohož 1 dně pan Jindřich Starověski za póhony [str. 2121 svými dal jest volati ku právu pana Pavla Dankovského, a pan Pavel Dankovski roku neustál, aniž koho s mocností poslal. I najdujemy, že pan Starověski má druhým pozvem pozvat pana Pavla Dankovského ku zkázaní na roky přišlé.2 1) Mřežován. — 2) Srv. č. 342. Anno, quo supra, feria tercia post festum sancti Michaelis [6. října 1523]. 344. Tohož dně. Jakuož pan Jindřich Starověski z nálezu pánóv zeman pohnal byl druhým pozvem pana Pavla Dankovského ku zkázaní jako na dnešní den, tu pan Starověski dal volati ku právu pana Pavla Dankovského a pan Dankovski přez pana Mikuláša Bujakovského, přítele svého, jest po- věděl, že prvniemu pozvu miesta nedává. A páni zemané jsú našli, že má místo. I bral jest to sobě ku pomoci pan Dankovski, že ty roky zemské přešlé nebyly na čas vyloženy, pro povodi vod obcházené, ale na jiný čas od- ložené, o čim pan Dankovski nevěděl, a tak by to roku neustánie jemu ško- diti nemělo. My přeslyševši pře i odpory, beremy tu věc na ptánie a rok do rokóv přišlých stranám odkládámy a v tym stranám rok ku výjezdu [str. 213] úřadu do Dankovic na čtvrtek po hodu Jedenáste tisíc pannen [22. října 1523] pokládámy ku ohledánie krátkosti obú stran, a tam aby se strany na ten čas přátelské jednaly. A pakliž by se “ nezjednaly strany, tehdá súd učiní to, co právo pokáže na roky přišlé.1 a) Nadepsáno. 1) Srv. č. 342., 343. Anno domini 1524, feria tercia post Epiphaniarum [12. ledna 1524]. 345. Toho dně pan Jindřich Starověski skrze pana Brandýsa jest se před právem domlúval, aby pan sudie i páni zemané ve při, která se mezi ním, panem Pavlem Dankovským točí, vedlé práva a vedlé póhonu dru- hého ku zkázaní postupovali, ale iž a páni zemané za příčinami, které protiv tomu pozvu pan Pavel Dankovski dal, tu věc na ptánie sobě byli vzali. Tu na tych rokóv ptánie mezi sebú jsú učinili a svolivši se vyřekli, že za b tako- vými příčinami a najvíce za velikú povodí že pan Dankovský k roku přijeti 104

Strana 105
ani odeslati nemohl a též že ty roky na jiný čas odloženy byly, o kterým pan Dankovski nevěděl, z takových příčin pozev ten druhý kasujemy a v niveč obracémy, při tu zóstavujíc na prvním póhonu, aby práva každá strana hleděly.1 a) Rkp. yz. — b) za nadepsáno nad řádkou. 1) Srv. č. 342., 343., 344. 346. [str. 2141 Tohož dně pan Jindřich Starověski učinil jest žalobu na pana Pavla Dankovského vedlé póhonóv svých a jakožto póhonové šířej omlúvají, kde obě dvě straně svolily se na vývod. Tu páni sú se zvolili, vý- jezd tam “ na dědinu do Dankovic učinitib a vývody tam uhledavši výrok mezi stranami učiniti.1 a) Opraveno z tomu. 1) Srv. č. 342.—345. — b) Nadepsáno nad škrtnutým vyjeti. 347. Tohož dně pře, která se točí mezi panem Petrem Starověským a panem Jindřichem Charmuským, jsú páni do rokóv přišlých odložili v na- ději zhody přátelské. A jestliže by v tom času nepojednaly, tehdá aby strany před se práva hleděly.1 1) Srv. č. 327., 332., 335., 336., 340., 341. Anno domini 1524, feria tercia post dominicam conductus pasche [5. dubna 1524]. 348. Tohož dne, “ co se týče pře, která se točí mezi panem Martišem Myškovským, stolníkem krakovským, z jednej a panem Jindřichem Staro- věským z strany druhé, přineseno naučení z dvoróv a čteno, a kdy přečteno, pan stolník jest se volal ku králi J. Mstl a ne do komory králevské. a) sic. — 1) Srv. č. 320—324., 329. 349. Item. Tohož dně paní Katařina Malečská ku právu pohnaná skrze pana Petra Gěraltovského a pana Jakuba Palčovského jest sobě rok do rokóv na přítela obdržela. [str. 2151 Termini terrestres feria tercia post festum sancti Michaelis celebrati 1524 [4. října 1524]. 350. Tohož dně pan Petr Gěraltovski a pan Jakub Palčovski dali jsú volati ku právu paniej Katařiny Malečskej, a paní Malečská jest rok sobě listem svým pro nemoc odložila i má rok do rokóv.] 1) Srv. č. 349. Termini terrestres feria tercia post Epiphania- rum [10. ledna 1525]. Anno domini 1525. 351. Item. Tohož dně vystúpivši před nás pan Petr Gěraltovski mladší na místě pana otce svého a pan Jakub Palčovski z strany jedné a paní Katařina Malečská z strany druhé jsú sobě dobrovolně vzali na přátelské jednánie do přišlých rokóv, rok nahořepsaný i právo obú stran při moci zóstavujíc. Pakliž by se strany nepojednaly, tehdá práva hleděti mají.1 1) Srv. č. 349., 350. 105

Strana 106
352. Item. Tohož dně pan Martiš“ Myškovski, stolník krakovský, jest vyznal, že jakuož jest poháněl pana Jindřicha Starověského o puol Dankovic ku právu zemskému o nejakové blízkosti, že taková pře vzala mezi nimi konec přátelský a již jeho nynie i na věky pan stolník z toho všeho pro- púštie volno.1 a) Za slovem Martiš škrtnuto stolník. 1) Srv. č. 348. Istr. 2161 Termini terrestres feria tercia post domi- nicam conductus pasche 1525 celebrati [25. dubna 1525]. 353. Tohož dně pan Mikoláš Gěraltovski na místě neboštíka pana Petra Gěraltovského, otce svého, a pan Jakub Palčovského“ dali jsú volati ku právu urozenej b poctivosti paniej Kateřiny Malečské, a vystúpivši paní Malečská jest skrze pana Jana Komorovského, bratra svého, pověděla, po- kládajíc penieze a podávajíc toho na dvory, má-li paní Malečská panu Mi- kolášovi Gěraltovskému i také panu Jakubovi Palčovskému odpoviedat, poněvadž pan Petr Gěraltovski starší, otec jeho a tovařiš ve při pana Pal- čovského, jest umřel a pan Mikoláš s panem Palčovským také toho na nález náš připustili. A protuož my na ten čas pana Osvětimského při sobě ne- majíc, vzali jsme sobě tu při do přišlých rokóv na porazenie, a pan Jakub Palčovski domlúval se a chtěl, aby strana pohnaná jemu jako tomu, který pohnal a živý před právem stojí, odpoviedala. I to jsme také vzali na přišlé roky na porazenie. a) sic. — b) Za slovem urozenej škrtnuto paněj. 1) Srv. č. 149., 350., 351. Termini terrestres celebrati feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste 1525 [27. června 1525]. 354. Tohož dně pan Jakub Palčovski dal jest volati [str. 2171 ku právu paniej Katařiny Malečskej, a kdy paní Malečská ku právu přistúpila, pan Jakub Palčovski jest žalobu protiv paniej učinil o lancuch zlatý i o jiné vedlé póhonóv. Tu paní Malečská jest nám podala list od pana podskarbieho, starosty osvětimského J. Msti, kterým J. Mst nás žádati ráčil, abychomy takovú při do rokóv přišlých odložili, kde jsme na J. Msti žádost o takové obačivši, že jsme na ten čas zúplna v lavici nebyli, tu jsmy při do rokóv přišlých zemských odložili a tam na tych rokóv paní Malečská již má panu Palčovskému odpoviedati. 1) Srv. č. 349., 350., 351., 353. 355. Tohož dně pan Jakub Gěraltovski sám i na místě bratróv svých jest se před právem domlúval, má-li jim paní Katařina Malečská na místě neboštíka pana Petra Gěraltovského, otce jeho, za jeho póhonem odpovie- dati, a páni zemané jsú našli, že páni Gěraltovští mají připozvat paní Maleckú ku póhonu otce svého, a kdy to učiní, tehdá jim paní Malečská povinna bude odpoviedat.1 1) Srv. č. 349., 350., 351., 353., 354. 106

Strana 107
[str. 2181 Termini celebrati feria tercia post festum sancti Michaelis“ 1525 [3. října 1525]. 356. Tohož dně pan Jakub Palčovski dal jest za póhonem svým volati ku právu paniej Katařiny Malečskej, a paní Katařina Malečská ku právu přistúpivši podala jest řeč svú panu Janovi Kosovskému a jeho mocným k súdu učinila. Tu pan Jan Kosovski jest od paniej Malečskej žádal, aby žaloba byla odnovena. A pan Palčovski jest žalobu odnovil vedlé póhonóv svých, že paní Malečská drží při sobě lancuch zlatý i dva prsteny zlaté, tak b dobré jako dvě stě zlaté« črvených ve zlatě," vypójčené v dobré pa- měti kněza Januša na Belsku, které na něho za nálezem krále J. Mstí jsú připadly. A při tom pan Jakub Palčovski položil jest svědomie listovné he- šunkové jednoho dobrého člověka, který dovésti miení, že ty lancuch i prsteny jsú paniej Malečskej pojičené. Pan Jan Kosovski jest od paniej Malečskej pověděl, že kněz Januš předepsaný toho lancuchu a prsteny jej nepojíčal, ale darem, dar za dar, dal. A toho se podvolila Istr. 219) odvésti tak, jako jej právo najde. I přistúpily jsú obě dvě straně k nálezu pánóv zeman a páni zemané obačivši, že na ten čas jich v lavici zúplna nebylo, jsú takovú při ku zkázaní na roky přišlé a odložili. A tam na ten čas vespól se poradivši mají páni zemané mezi stranami výrok učiniti a při tom též paniej Malečské pýtáno, chce-li nejaký dóvod na roky přišlé vésti. A pan Jan Kosovský« jest odpověděl, že paní toho učiniti nemóže, ani se toho podválá. a) Škrtnuto Joannis Baptiste a dopsáno Michaelis. — b) tak — zlatě napsáno na okrají. — c) sic. — d) Za slovem přišlé škrtnuto takovú při: — ) Rkp. Kosowske. 1) Srv. č. 349., 350., 351., 353., 354., 355. Termini celebrati feria tercia post festum Epi- phaniarum 1526 [9. ledna 1526]. 357. Item. Tohož dně vystúpili jsú před právo pan Jan Zubřičski, pan Jindřich Charmuski i se paní manželkú svú paní Barború a také s panem Janem Třétěským a vyznali jsú, že kteréžkolvěk póhony mezi sebú mají, že s vuolí všech stran vzali jsú sobě na jednánie do přišlých rokóv bez škody práva všech stran. 358. Istr. 2201 Tohož dně paní Katařina Přibkovská a paní Marta Mlo- šovská za póhony svými daly jsú volati ku právu Jana Jakuba Gěraltov- ského, bratra svého, kdej pan Jakub Gěraltovski před právo vystúpivši jest pověděl, že přítele nemá, který jeho při před právem spravovati jměl, i prosil sobě roku do rokóv přišlých, co jest jemu dáno. 359. Tohož dně vystúpivši před nás nadepsaná “ paní Katařina Přib- kovská a paní Marta Mlošovská skrze pana Jana Žibřidovského dobrovolně jsú vyznaly, že manželóm svým vlastním panu Mikolajovi Přibkovskému a panu Stanislavovi Mlošovskému daly sú mocnost ku právu vzhóru i na dól učiniti v tym, oč jsú pohnaly pana Jakuba Gěraltovského, bratra svého, i k tomu, oč by jeho více viniti chtěly. a) Opraveno z nadepsaný. 1) Srv. č. 358. 107

Strana 108
360. Tohož dně vystúpil jest před nás pan Jan Fridrichovski“ a pan Jakub Gěraltovski, jsú [str. 221) vyznali, že jakuož jest paní Maruša Fri- drichovská dala ku právu pozvat pana Jakuba Gěraltovského, bratra svého, že takovú při jsú sobě odložili a zachovali na přátelské jednánie do rokóv přišlých. a) Rkp. Frydrochovski sic. 361. Tohož dně pan Jakub Palčovský jako strana póvodná a paní Ka- tařina Malečská jakošto strana odporná očekávali a domlúvali se výroku, který jim jako na dnešní den vyrčen býti měl, ale páni zemané přeslyševši ty žaloby i odpory i také svědomie, obačivši v tym nejakú trudnost, jsú sobě zkázanie takové při na pýtanie vzali na dvór, který jsem“ jim zdáti bude do rokův b přišlých. a) sic, psáno ysem. — b) Rkp. rokuw. 1) Srv. č. 349., 350., 351., 353.—355., 356. 362. Pan Jan Dětmarovski z rozkázanie úřadu země osvětimské dal jest dluhu neboštíka pana Bartoše Dětmarovského, bratra svého, deset zla- tých panu Janovi Bludovskému “ po XXXI grošu počítajíc a pacholeti Sovce zlatý a ort, co u něho slúžilo. a) Opraveno z Blubovskému. Istr. 2221 Termini celebrati feria tercia post domini- cam conductus pasche [10. dubna 1526] 1526. 363. Tohož dně pan Mikolaj Přibkovski a pan Stanislav Mlošovski na druhým roku jakožto mocní poručníci dali jsú volati skrze služebníka ku právu od manželek svých vlastních pana Jakuba Gěraltovského, a pan Ja- kub rok, sluhu i s“ listem svým jest odeslal, že pro nemoc k roku státi nemóž. I najdeno jest jemu, že má rok do rokóv.1 a) Škrtnuto služebníkem. 1) Srv. č. 358., 359. 364. Tohož dně pan Jan Fridrichovski jako mocný od manželky své a pan Jakub Gěraltovski ve při, která se mezi nimi točí, měli rok do tych rokóv. 1) Srv. č. 358.—359., 363. 365. Tohož dně, co se týče pře mezi panem Jakubem Palčovským jako stranú póvodnú a mezi paní Katařinú Malečskú, stranú odpornú, jsú páni zemané do rokóv přišlých za slušnú příčinú odložili a tam [str. 223] na ten čas již strana protiv straně žádnej popravy nečiníc mají v jistotě bez všeli- jakých “ odvlokóv výrok ' slyšeti.1 a) Za slovem všelijakých škrtnuto výrok. — b) Za slovem výrok škrtnuto učiniti. 1) Srv. č. 349., 350., 351., 353.—356., 361. 366. Pan Zubřičski dal jest volati ku právu pana Jana Třétěského i vzal jest sobě rok do rokóv na přítele, kterého na ten čas mieti nemohl.1 1) Srv. 357. 108

Strana 109
367. Item. Pan Jan Zubřičski dal jest volati ku právu pana Jindřicha Charmuského, a pan Charmuský jest sobě roky odložil nemocí. 1) Srv. č. 357., 366. 368. Item. Co se týče pře, která se točí mezi panem Janem Zubřičským a paní Barború Charmuskú, jest je pan podstarostie ku panu starostě J. Mst! odložili.1 1) Srv. č. 357., 366., 367. Termini celebrati feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste 1526 [26. června 1526]. 369. Tohož dně pan Mikolaj Přibkovski a pan Stanislav Mlošovski“ na místě manželek svých jakožto mocní dali jsú istr. 2231 za pohónem manželek svých volati ku právu pana Jakuba Gěraltovského, aby jim vedlé póhona odpovédal. Tu pan Jakub Gěraltovski vystúpivši jest odpověděl, že „já o ten statek pohnaný sám nemohu odpoviedat, že jsem s braty svými ne- dielen“. A my to uslyševši pokládámy rok od dneška za tři neděle“ oběma stranama, aby již tam pan Jakub Géraltovski vyvedl, jako s bratry svými ne jest dielen. Kterýžto rok v tej moci odkládámy, jako dnes mělo býti, že takéž na ten čas mezi stranami má býti najdeno, co na dnešných rokóv najdeno mělo býti.1 a) Za slovem Mlošovski škrtnuto dali. — b) sic. —“) Za slovem neděle škrt- nuto aby. 1) Srv. č. 358., 359., 363. Feria tercia post festum Divisionis apostolorum [17. července 1526]. 370. Jakuož, co se týče pře mezi panem Mikolajem Přibkovským a pa- nem Stanislavovem Mlošovským z jednej a panem Jakubem Gěraltovským z strany druhé, na dnešný den rok byli jsme položili, tu přistúpivši před nás straně obě dvě jsú svolily rok do rokóv zemských přišlých Istr. 2261 mieti, a to v tej moci, jakož ten rok na dnešný den odložen byl, póhony při moci zóstavujíc.1 1) Srv. č. 358., 359., 363., 369. Termini terrestres celebrati feria tercia post dominicam conductus pasche 1527 [30. dubna 1527]. 371. Tohož dně slovútnej poctivosti paniej Anna z Gěraltovic, kanclé- řová ratiborská a paní Agneška Králická daly jsú volati ku právu urozeného pana Jakuba Gěraltovského a v Hlubovicéch. Pan Jakub ku právu při- stúpivši a žaloby neslúchajíc jest pověděl, že přítele nemá, který jeho řeč před právem spravovati měl, i podal jest toho na lavici země tejto, má-li mieti rok do rokóv. I najdeno jest, že tak má mieti rok do rokóv. Termini celebrati feria tercia post festum saneti Joannis Baptiste 1527 [25. června 1527]. 372. Tohož dně“ paní Anna, kancléřová ratiborská a paní Agneška Králická z Gěraltovic daly jsú volati ku právu urozeného Jakuba Gěral- 109

Strana 110
tovského a v Hlubovicéch a pan Istr. 226] Jakub Gěraltovski poslal jest k tomu roku pana Mikoláše Gěraltovského, bratra svého, z mocností listovní, odpoviedajíc nám nemoc svú pro kterú by k tomuto roku státi nemohl, prosíc za tú příčinú mieti rok do rokóv, kde jemu za takovú příčinú najdujeme, že má rok do rokóv.1 “) Rkp. dnye. 1) Srv. č. 371. 373. Tohož dně vystúpivši před súd lavice našé urozená paní Agneška z Gěraltovic skrze poručníka svého pana Jana Cygana,“ sudieho blštinského, učinila jest mocného a poručníka svú při, kterú má s panem Jakubem Géraltovským, vzhóru i na dól spravovati panu Jiříkovi Králickému, man- želovi svému milému. ") Rkp. Czygana, v P. Cygana. 1) Src. č. 471., 372. 374. Tohož dně pan Petr Starověski v Pisařovicéch dal jest za póhonem svým volati ku právu pana Jindřicha Charmuského a pan Jindřich stanuvši jest pověděl, že přítele nemá, kterého jeho řeč před právem spravovati měl; i prosil o odtah, i má rok do rokóv. 1str. 2271 Feria tercia post festum sancti Michaelis 1527 [1. října 1527]. 375. Tohož dně pan Bernardýn Rusočski z Kletče dal jest za třemi póhonmi volati ku právu urozených pánóv Jana a Vavřince z Komorova a na živci, a když póhony čteny byly, páni Komorovští v právo se nevdávajíc pověděli jsú, že se takové póhony dotýkají kruntu a zboží krále J. Mstl dědičného a že ty jiné póhony z toho kruntu urostly. My vyřékámy, poněvadž páni Komorovští poviedají, že se ty póhony zboží krále J. Mstí dotýkají i ztud povznikly, a za tú příčinú volají se ku králi J. Jasnosti," tehdá oběma stranama za takovými příčinamib a zvláště, kdy jest vyšla komissijí krále J. Msti na ten krunt ku výjezdu a ohledánie těch róznic, rok pokládajíc patnástý den po výjezdu na hranice“, do krále J. Jasnosti takovú při odsílámy a takový rok páni Komorovští jako odporná strana d u krále J. Mstl jednati mají, aby toho strana póvodná jista byla. Istr. 228) A pakližby strana odporná toho roku nezjednala a straně póvodnej neozná- mila, tehdá na roky přišlé strana póvodná aby póhonóv svých a práva hleděla. a) Za slovem Jasnosti škrtnuto my. — b) Za slovem příčinami škrtnuto rok. c) výjezdu na hranice nadepsáno nad škrtnutým hodu svatého Šimona Judy. — d) strana nadepsáno mezi řádky. 376. Tohož dně paní Agneška Králičská z Gěraltovic dala jest volati ku právu pana Jakuba Gěraltovského za svým póhonem a pan Jakub před právo vystúpivši skrze poručníka svého pana Alexého Brandýsa prosil jest, aby jemu zápis rokóv přešlých čten byl. A kdy zápis přečten byl, podal jest k nám toho pan Brandýs tymi slovy, kdy paní Agneška vedle toho zápisu svú při manželovi svému vzhuoru i na dól spravovati poručila, 110

Strana 111
má-li ona mocnost o tu svú blískost mluviti. I najdujeme, že má mocnost a pan Jakub Gěraltovski má jie na jejie žalobu odpoviedati. A za takovým výrokem pan Brandýs od pana Jakuba o takový výrok volal se jest a kladl penieze na dvory a strana jest v tom straně druhé folgovala podluh práva. a) poručila nadepsáno. 1) Srv. č. 371., 372., 373. 377. Tohož dně pan Jakub Gěraltovski skrze pana Alexého“ Bran- dýsa osvědčil [str. 229] se jest, že pana Jiříka Králičského na tych rokóv nebylo jako poručníka ve při manželky jeho paněj Agnešky.] “) Rkp. Allexesseho. 1) Srv. č. 371.—373. 378. Tohož dně Jana, Jagoda, Katařina Zymanová, Dorota z Globička, Halžka Račkovská i jiné“ sestry a sestřenice daly jsú volati ku právu pana Jindřicha Charmuského a pan Jindřich přez pana Jana Třétěského jest pověděl, že přítele nemá, který jeho při b spravovati měl. A za tú pří- činú prosil jest za odtah. I má rok do rokóv. a) Opraveno z jiný. — b) při nadepsáno nad řádkou. Feria tercia post Epiphaniarum 1528 [7. ledna 1528]. 379. Item. Tohož dně vystúpivši“ před nás slovútný panoše Jan Zubřičski a Jan Třétěski za některými příčinami zapověděli jsú list vzdavčí paniej Barbory Charmuski," který jest učinila dceři svej Katařině Něbo- rovské, rok stranám pokládajíc ve čtyrech neděléch od toho dne. a) Opakováno v rkpe vystúpivši, sic. — b) sic, v P. Charmeskiej. 1) Srv. č. 357., 366.—368. 380. [str. 230] Tohož dně pan Bernardýn Rusočski dal jest volat ku právu pana Jana a pana Vavřince Komorovský a na živci, bratry vlastné. A páni Komorovští“ stanuvši před súdem lavice našé, podali jsú nám list krále J. Jasnosti, kterým listem J. Kská Jasnost nám přikázati ráčil, abychmy tej pře i při, které ztud povnikly, nesúdili. My J. Jasnosti Kské mandátu a při- kázaní dosti činíc takovú při i pře do J. Kské Jasnosti odsílámy na desátý b den po příjezdě b najprvším“ po příjezdu J. Kské Mštl do Krakova. Avšak v ten spósob, jestliže pan Bernardýn Rusočski vyvede a provede svú při, že ď to jeho krunt, o který pohánie pány Komorovský, jest vlastní a dědičný, tehdá pan Bernardýn na on čas bude mocen“ práva póhonóv a výrokóv svých hleděti, neb mu je při moci zóstavujemy.] a) sic. — b) na desátý — příjezdě nadepsáno nad řádkou. — 6) najprvším — Krakova dopsáno vedle tekstu směrem shora dolů na jedné řádce. — d) Za slovem že škrtnuto toho. — “) Za slovem mocen škrtnuto svých. 1) Srv. č. 375. 381. Toho dně Jagodzianky daly jsú volati ku právu pana Jindřicha Charmuského a pan Jan Třétěski vystúpivši [str. 2311 od něho pověděl, že ne- mocen, a za tú příčinú má rok do rokóv.1 1) Srv. č. 378. 111

Strana 112
Feria tercia post festum sancti Joannis Bapti- ste 1528 [30. června 1528]. 382. Tohož dně pan Jiřík Králičski jako mocný poručník manželky své paniej Agnešky za naučením z dvoróv dal jest volati ku právu pana Jakuba Gěraltovského z Hlubovic, za kterým ku právu přivoláním učinil jest skrze pana Mikoláše Chocinského žalobu v ty slova, že pan Jakub Gěraltovski blískost a mateřiznu “ manželky jeho paniej Agnešky při sobě drží jej ku krátkosti a ku křivdě. A strana odporná, pan Jakub Gěraltovski, skrze přítele svého pana Bernardýna Rusočského jest pověděl, že strana póvodná pan Králičski v žalobě své podluh práva nepostupoval, a to proto, že příteli svému panu Chocinskému pře své mocno před právem b neporučila a pó- honóv podlé žaloby své nepoložila. I připustili jsú toho k našemu rozsudku. I našli jsme: poněvadž strana póvodná učinila žalobu dotýkajíc vedlé pozvóv a také maje při sobě jistce, totiž pana Králicského, že má strana odporná straně Istr. 232] póvodné odpoviedat. A v tom strana odporná od toho výroku odvolala se jest na dvory, neb jeho přijíti nechtěla, a my vedlé práva staro- dávnieho jest jsme to našli, že to jíti má a strana straně v tom folgovati má. a) Za slovem mateřiznu jest úplné přeškrtané slovo jeho? — 1) Za slovem právem škrtnuto nepoložil. 1) Srv. č. 371.—37a., 377. 383. Tohož dně Jagodzianky daly jsú volati ku právu pana Jindřicha Charmuského a pan Jindřich skrze pana Rusocského v právo se nevdávajíc, prosil jest za odtah do rokóv přišlých za tú příčinú, že miení dostati listóv nějakých, jemu k tej při potřebných. I odložili jsme rok do rokóv, kde na tych tam rokóv již pan Jindřich tym paniem odpoviedati na jich žalobu má. 1) Srv. č. 378., 481., srv. 499. 384. Tohož dně pan Alexí Brandýs dal jest volati ku právu pana Ja- nuša Górského v Malcu a pan Januš přistúpivši pověděl jest, že přítele nemá. I prosil jest za odtah, co jest u práva obdržel podluh práva. Feria tercia post conductum pasche. Anno do- mini 1529. [6. dubna 1529]. 385. Tohož dně pan Alexí Brandýs dal volati ku pravému “ pana Hanuše Gór- 1str. 2341 ského v Čaňci. A pan Jan poslem i listem jest rok pro nemoc odložil, že by nemohl k tomu roku státi, i prosil v tej věci za odtah. I dán jest za tu příčinú rok do rokóv.1 a) sic. 1) Srv. č. 384. 386. Tohož dně pan Mikoláš Přibkovski za svým póhonem dal jest volati ku právu paniej Heleny, manželky neboštíka Jindřicha Starověského, i dcer jeho o nejakové šoltystvo, jakožto póhon šířej omlúvá. Paní Helena Staro- věská stanuvši před právem poručila jest při svú panu Petrovi Starověs- kému a pan Petr Starověski jest od niej pověděl, že paní Helena má opravu věnnú na tom zboží a statku, i list toho věna jest před námi položil i prosil 112

Strana 113
jest, aby paní věnná v věně svým v pokoji zanechána byla. To my slyševši a list věnný ohledavši najdujemy, že paní má svého věna v pokoji užiti za svým listem a zvláště, že neboštík manžel jej nikdy o to šoltystvo nařékán a nebyl. A co se týče pana Přibkovského, jemu se právo jeho nezavierá po smrti nadepsanej paniej Heleny jako paniej věnné. a) Rkp. nazawiera. [str. 2341 1529. Feria tercia post festum sancti Joan- nis Baptiste [29. června 1529]. 387. Tohož dně přistúpil jest před náš súd pan Bernardýn Rusocki z Kletče od mnohomožné paněj Anny, podkomořině krakovské Jej Mstí, i žá- dal za služebníka, aby pana Jana a pannen Katařiny a Halžki, pánóv dě- dicóv Oseckých“ volal ku právu. A páni zemané za slušnými příčinami ty roky s tú pří i s jinými odložili jsú na úterý první po hodu svatého Va- vřince [17. srpna 1529]. “) Za slovem Oseckých škrtnuto dal. 1) Srv. č. 375, 380. Anno, quo supra, feria tercia post festum sancti Laurencii [17. srpna 1529]. 388. Jakuož pan Bernardýn Rusočski jako mocný poručník od pana pod- komořého J. Mstí dal jest volati ku právu pana Jana a pannen Katařiny a Helški Osečských“ a pan Erasmus Rudcski od strany pohnané vystúpivši a pověděl jest, že pan Jiří J. Mst jest najvyší opekun toho statku pohna- ného a strana pohnaná ještě toho statku v moci nemá, i prosil jest a toho se domlúval, že by strana pohnaná nebyla povinna odpoviedati, i najdujemy: poněvadž se statek pohánia jich vlastní, že vedle práva našeho povinni od- poviedati.1 a) Osečskich nadepsáno nad řádkou. 1) Srv. č. 375., 380., 387. 389. [str. 2851 Tohož dně vystúpivši před nás pan Erasmus Rudeskia od pannen Katařiny a Helžki Oseckých prosil jest za odtah v tej při do rokóv za tú příčinú, že se strana v přátely neopatřila. I najdujemy, že za tú příčinú mají rok do rokóv.1 a) Za slovem Rudcski škrtnuto od pana Jana od. 1) Srv. č. 375., 380., 387., 388. 390. Item. Tohož dně pan Rusočski od pana podkomořého“ J. Mštl do- mlúval se a žádal jest od práva za opatřenie, když pan Jan, dědic Osecký, jsúce pohnaný tu na tym roku, roku neustana, ani nikt od ného,“ a nestojí. I najdujemy, že my, žádnej straně nechtíce ukrátiti, rok panu Janovi Oseč- skému na roky najprv příštie pokládámy, aby již tam na ten čas stál a na póhon i na žalobu straně póvodné odpoviedal.1 a) podkomořého opraveno z komořého nadepsáním pod nad řádku. — b) ani nikt od něho nadepsáno nad řádkou. 1) Srv. č. 375., 380., 387.—389. 113

Strana 114
391. Tohož dně pan Jan Zema za dvojím póhonem dal jest volati ku právu pánóv Komorovských. Páni Komorovští vystúpivši prosili za odtah v tej při za tú příčinú, že přítele nemají k tej při jim potřebného. I naj- dujemy, že má rok do rokóv. 392. Item. Tohož dně vystúpivši před lavici práva našeho pan pod- komořé J. Mst učinil jest mocným poručníkem pana Bernardýna Rusoč- ského ve při, kterú má se panem Janem a pannú Katařinú a pannú Helžkú Osečskými vzhuoru i nadól do přéštie práva. 1) Srr. č. 175., 380., 387.—190. (str. 2361 Anno, quo supra, feria tercia post festum saneti Michaelis. Anno domini 1529 [5. října 1529]. 393. ltem. Tohož dně pan Bernardýn Rusočski jako mocný poručník od pana podkomořého J. Mstí dal jest volati ku právu pana Jana a pannen Katařiny a Helšky, dědicóv Osečských, a zatím pan podstarostie ukázal nám jest list pana starosty J. Msti v tyto slova: „Generoso Stanislao Plaza de Mstyczow, vicecapitaneo nostro Oswietimensi, grate dielecto. Mikolay z Szyd- lowcza, castellan sudomieski, krolestwa polskeho podskarbie, starosta oswie- timski etc. Plazo, posylam tobie list krola yego milosczi, czo szie dotycze syrotkow a przacziel panow Turziech, ktory day czysez panu podkomorzemu, gdy tam bandzie, y sandowi. A tak szie zachoway, yako yego milosezi wuolya a rozkazanie vest, aby ynaczey nyebylo. Cracovie, tercia octobris, anno domini 1529.“ [3. října.] A potym ukázal též nám jest pan podstarostie list krola jego milosci v tyto slova: Sigismundus, dei gracia rex Polonie, magnus dux Lituanie, Russie, totiusque Prussie et Masovie etc., dominus et heres magnifico Nicolao de Schydlowiecz, castellano Sandomiriensi et regni nostri tesaurario, Rado- miensi, Oswieczimensi, Zatoriensi, Olstynensi capitaneo, sincere nobis di- lecto. 1stS 2371 Magnifice sincere nobis dilecte, generosus Joannes Turzo de Blssczyna significavit nobis, quod contra ullam juris et iusticie racionem pueri sororis ipsius olim vero uxoris Leonardi Fogelwider, consulis Craco- viensis in villa quadam in ducatu Oswieczimensis sitta ab generoso Joanne Tanczynski, succamerario Crac, impetuntur et molestantur, supplicans, ut postquam tutela pupillorum istorum ex testamento ad nos spectans dignos- catur, dignaremur cause eius cognicionem ad nostrum usque feliciter red- ditum in Cracoviam suspendere. Cuius precibus acquiescere cupientes, sin- ceritati tue inuingimus hortari non negligat judicio terrestri Oswieczimiensi presidentibus, ut ab eius cause cognitione ad reditum nostrum in civitatem Crac. supersedeant eamque ad tribunal nostrum remittant. Facturus sin- ceritas tua rem officio suo et gratiam nostram dignam. Datum Vilne, Nona september. Anno domini 1529 [5. září.] My napřed list krále J. Jasnosti pána našeho milostivého i tudiež pana starosty J. Mstl list proslyševši a vuoli a přikázanie J. Kské Mstl obačivši, při tu mezi stranami ku majestátu J. Kské Msti ve všech punktoch a arty- kuloch bez škody stran odsílámy, aby před J. Mšti dvúcátého dně po J. Msti 114

Strana 115
vjezdu ščastným do Krakova, dně vjezdu nepočítajíc, tamže před J. Mst do Krakova rok pokládámy, aby tam na ten čas před J. Mstí straně obě dvě stály, a ten rok, který by tu dnes býti měl, ten na ten čas před J. Msti v tejže mocnosti býti má.1 a) Rkp. milosczi. 1) List přepsán paleograficky věrně. — 2) Srv. č. 375., 380., 387.—390., 392. 394. [str. 2381 Tohož dně pan Jiřík Přetěšinský dal jest volati ku právu slovútných panoší Petra, Mikoláše, Stanislava, Valentina, bratróv vlastních z Skedně, synóv neboštíka Marka Skeděnského a také paniej Maruše Ske- děnské, dvěma póhonama volati ku právu, kde přátelé stran nadepsaných jsú se v tu při vložili a na jednánie přátelské vzali bez škody práva obú stran. 395. Tohož dně pan Jan Zema z Moščenice dal jest za dvěma póhony volati ku právu urozených pánóv, pana Jana a pana Vavřince Komorovských, bratróv vlastních, a páni Komorovští listem svým nemoc svú oznamujíc prosili jsú za rok do rokóv. My za tú příčinú nemoci rok do rokóv stranám nadepsaným pokládámy.] 1) Srr. č. 491. Anno domini millesimo quingentesimo tricesimo, feria tercia post festum Epiphaniarum [11. ledna 1530]. 396. Jakož pan Jiřík Přetěšinský dal jest za svými póhony volati ku právu paniej Maruše manželky neboštíka pana Marka Skeděnského“, a sy- nóv tohož pana Marka, Petra, Mikoláše, Stanislava, Valenteho, pan Matěj Kysel vystúpivši od strany pohnané jest pověděl, že strana pohnaná jest nemocna [str. 239] a že k tomu roku bratróv svých jiných mieti nemóž i prosí za odtah do druhých rokóv. I najdujemy, že strana póvodná již druhý rok ustála a strana pohnaná má rok do rokóv.1 d) Rkp. Skedzienského. 1) Srr. č. 394. 397. Tohož dně vystúpivši před lavici práva našeho Vojtek, služebník zemský ze vsi Lank, jest pod svú věrú vyznal, že jakož nosil jest póhon do živcaa na pana Jana Sviatlovského a na jeho věci zapověděné, že ten póhon dal jest v ruce klúčníkovi pánóv Komorovských a pan Jan Komorovski vzal ji jest z rukú toho klúčníka a četl jest ten póhon, který póhon byl od pana Osvětimského poslán. a) Rkp. Zywcza. 398. Tohož dně vystúpivši před nás mnohomožný pan Vavřiněc Myš- kovski z Mírova a na Spitkovicéch, kastellán osvětimský a starosta kuře- lovský, učinil jest mocným poručníkem a správcí ve při, kterú má se panem Janem Burianem Sviatlovským před právem země Osvětimské, urozeného pana Alexého Brandýsa, že on tu při bude tak mocně spravovati vzhuoru i nadól, jako on sám nadepsaný pan Vavřinec Myškovski.1 1) Srv. č. 397. 115

Strana 116
399. [str. 2401 Tohož dně vystúpivši před« lavici práva našeho mnoho- možný pan Vavřiněc Myškovski, kastellán osvětimský etc.; ukázal jest nám list mocnosti své v tato slova: Cristofferus de Schydloviecz, castellanus et capitaneus generalis Cra- covien. ac regni Polonie cancellarius etc. Significamus tenore praesencium, quibus expedit universis, quod constitutus personaliter coram jure et actis nostris castren, capitanealibus Crac. magnificus dominus Jeronimus de Lasco, palatinus Siradiensis obtulit litteras serenissimi domini, domini Joannis, dei gracia regis b Ungarie etc., quas ad acta nostra praedicta Cra- coviensia illas actiari affectabat, ad cuius postulata easdem actiari admi- simus. Quarum tenor est talis, ut infra continetur: My Jan, z buožé milosti uherský, dalmatský, charvatský král, margkrabě moravské, najvyšé knieže sleské a lucickýc markrabě etc., oznamujem tímto listem všem vóbec, že jest nám měl položiti a vyplatiti statečný Burian Světlovski z Vlčňova a na Strečně pět tisíc zlatých uherských črvoných na zlatě a za tři tisíce peněz uherských dobrých, po stu peněz za zlatý počítajíc, do svatého Ducha minulého [31. května 1528], kdež list a zápis jeho, který jest nám na to udělal, [str. 2411 sám v sobě šířej a světlej ukazuje a zavierá. Na kterúžto summu jest nám pozóstal tenže Burian tři tisíce zlatých na penězéch a dvě stě zlatých ve zlatě. Protuož týmto listem dávámy plnú moc urozenému panu Jeronímovi z Laska etc., vejvodě siradcskému, nám zvláště milému, aby od tohož Buriana tu summu k sobě vzal aneb komuž by na svým listu poručil, aby mu je dal a i na místě našim přijmúc tu summu od něho kvi- toval. Pakliž by jemu ta summa zúplna docela položena nebyla, dávámy tímto listem zvrchupsanému panu Jeronímovi Laskému etc. plnú moc, aby mohl zvrchupsaného Buriana napomínati a tej summy svrchupsanej dobý- vati všelijakým obyčejem tak, jako by se najlépej zdálo a líbilo. Tomu na potvrzenie a lepší vědomost pečet naši menší králevskú k tomuto listu při- tisnúti jestesmy rozkázati ráčili. Jenže jest dán a poslán v Lípě v pátek po velicé noci, léta buožieho tisícého pětistého dvúcátého devátého počítajíc králevstvie našeho uherského třetieho. [2. dubna 1529.] Joannes Rex, manu propria. Et vigore earundem litterarum sue sacre Majestatis regie prae- dictus magnificus Jeronimus, palatinus Siradiensis et serenissimi domini Joannis, dei gracia Ungarie, Dalmacie et Croacie regis conciliarius, publice recognovit, [str. 242] quod magnificum Laurencium Mysskowski, cas- tellanum Oswieczimensem in locum sui constituit et ordinavit in plenipoten- tem ad levandum et extorquendum debitum trium millium et ducentorum florenorum a generoso domino Burian Swietlowski de Wlcznyow et de Strzeczen de ipso suoque debito quietandum et pro ipsis tribus millibus et ducentis florenis debiti praefati agendum contra eundem Burian et cum de verbo suo monendum juxta modum et consuetudinem observanciamque in regno Bohemie et ducatu Slesie diucius observatur, tamdiu, donec praedicta tria millia et ducenti floreni per ipsum Burian in manus praefati magnifici Laurentii Mysskowski ad locum tutum, ubi eum ipse dominus 116

Strana 117
Mysskowski assignaverit repositi juxta tenorem litterarum praedicti sere- nissimi domini Joanis Ungarie regis supra descriptarum plenipotencie praefate. Si autem praedictus generosus dux Burian praedicta tria millia et ducentos florenorum reposuerit in manus praefati magnifici Laurentii, ex tunc quietationem, quam dictus dux Laurentius Mysskowski ipsi do- mino Burian fecerit, semper ratam et gratam atque firmam promitto per suam Majestatem serenissimam et me ipsum teneri et haberi perpetue et in evum nec decetero per aliquem ipsum dominum Burian molestandum fieri. In cuius rei fidem et testimonium certius sigillum meum praesentibus est subimpressum. Actum et datum in castro Cracoviensi, feria sexta, festi sancti Adalberti pontificis et martiris. Anno domini 1529 [23. dubna 1529].1 a) Za slovem před škrtnuto pravíc. — b) Za slovem regis škrtnuto Polonie. — p) sic. 1) Srv. č. 397., 398. 400. [str. 2431 Tohož dně vystúpivši před lavici práva našeho mnoho- možný pan Vavřinec Myškovski, kastelán osvětimský etc., skrze pana Ale- xého Brandýsa jako mocného poručníka svého dal jest za póhonem svým volati ku právu pana Jana Buriana Světlovského. Pan Burian práva ne- ustál ani koho s mocí poslal. A my neukvapujíce se na stranu neposlušnú, rok tej při oběma stranama do rokóv přišlých odkládámy. 1) Srv. č. 397.—399. Anno domini millesimo quingentesimo tricesimo, feria tercia post conductum pasche [26. dubna 1530]. 401. Tohož dně vystúpivše před lavici práva našeho mnohomožný pan Vavřinec Myškovský, kastellán osvětimský etc., skrze pana Alexého Bran- dýsa jako mocného poručníka svého dal jest za póhonem svým volati ku právu pana Jana Buriana Světlovského. Pan Burian práva neustál ani koho z mocností poslal, a my slyšíce žádost od pana Brandýsa, chtíce nález za vy- chrané “ mieti, nechtíce páni se ukvapiti na stranu odpornú a neposlušnú, rok tej při oběma stranama [str. 2441 do rokóv přišlých odkládámy na dru- hým roku.1 ") sic. 1) Srv. č. 397.—400. Anno domini 1530, feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste [28. června 1530]. 402. Tohož dně dal jest volati ku právu mnohomožný pan Vavřiněc Myškovski, kastellán běčský, skrze pana Alexého Brandýsa jakuožto moc- ného poručníka svého na třetím roku za póhonem svým pana Jana Buriana Světlovského. Pan Burian práva neustál ani koho z mocností poslal. A my znajíc, že to již jest právo třetí a zkázaní jsme vedlé práva učiniti měli spravědlivé na třetím roku, a my, nechtíce jse“ z výrokem ukvapiti, vzali sme sobě tu při na poručení ku panu starostě J. Mstí pokládajíce stranám 117

Strana 118
rok do rokóv, tu pak obě straně aby před súdem stály, a stajte aneb ne- stajte, stane jse oběma stranama, co právo káže.1 a) jse opraveno z jsem. 1) Srv. č. 397.—401. Anno1 domini millesimo quingentesimo trice- simo primo, feria tercia post dominicam conduc- tus pasche [18. dubna 1531]. 403. Item. Téhož dně vystúpil jest před súd náš pan Jan Zěma z Moš- čenice a dal volac“ ku právu Piotra Gilovskiego b i Katařiny, ženy jeho, kdež strana odporná jest se na přietela zavolala, kterého mieti nemohla. Tu páni zemané za tymi [str. 2451 slušnými příčinami ty roky s tú pří i s ji- nými odložili jsú na vúterý první hodu sv. Jana Křtitele [27. června 1531]. a) Rkp. wolacz. — b) Opraveno z Gilovskieho. 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 77 nadpis: Inter Zima et Gilowskie. 404. Item. Téhož dně vystúpil před nás pan Jan Vítkovski, dal jest volati ku právu Jana Měčéřa, dávajíc mu za právem svým vinu, kterú miení na nim mieti poddanost, a strana odporná jest se táhla k spravedlnostěm svým, že by nad ní pan Jan poddanosti neměl. Tu pan podstarostí z pří- činy tej ten rok odložil, rok do rokóv ku přeslyšení pře, odepře. Anno ut supra, feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste [27. června 1531]. 405. Item. Téhož dně vystúpil před nás pan Jan Zěma z Moščenice a dal volaca druhým póhonem Petra Gilevskieho i Katařiny, ženy jeho, ku právu, kdež strana odporná jest se nemocí vymluvila a prosila sobě odtahu rok do rokóv. Kdež my zachovávajíc běh práva, odkládámy stranám rok do rokóv, totiž na vúterý první po svatým Michale [3. října 1531].1 a) Rkp. wolacz. 1) Srv. č. 403. Istr. 2461 Anno domini 1531 feria tercia post festum sancti Michaelis [3. října 1531]. 406. Toho, dne dal jest volati ku právu póhonem“ pan Alexí Brandýs jako mocný poručník paniej Magdaleny, paniej Barbory, manželky neboš- tíka Jindřicha Bulovskieho, a strana odporní jest se na přietele volala, kterého mieti nemohla. Tu páni zemané za tymi příčinami slušnými tu při i z dvěma póhony, jakuož se paní b podvolila, odložili jsú na roky, které budú držány první vúterý po hodu Třech králí [9. ledna 1532]. a) póhonem dopsáno po straně touž rukou. — b) Rkp. paaní. Anno domini 1531, feria tercia post festum sancti Michaelis [3. října 1531]. 407. Item. Tohož dne urozený pan Stanislav Rajski skrze poručníka svého pana Alexého Brandýsa dal jest volati ku právu slovútného panoše Mikuláše Bujakovskieho. Tu přistúpivši syn jeho, nemaje žádné mocnosti 118

Strana 119
od otce svého, jest pověděl, že otec jeho, totiž M. Bujakovski o tych póho- nech věděti nechce dajíc příčinu, že jest pohnal tohož Stanislava Raj- skieho mandátem J. Kské Msti nemajíc žádného pokázaní ku pánóm, kteří v lavici sedají od J. Kské Mstí. Tu páni zemané [str. 2471 smluvivši se, jsú našli, že tento svrchupsaný Stanislav Rajský prvý rok jest na Bujakov- ským obdržel. Anno domini 1532 feria tercia post festum sancto- rum Trium regum [9. ledna 1532]. 408. Item. Téhož dne vystúpivši pan Alexí Brandýs, dal jest volati za póhonem svým paniej Barbory Bulovskiej ku právu a paní Barbara ku právu nestanela, než se listem vymlúvala i nemocí,“ že na ty roky býti nemohla, i prosila, že by jiej dáno rok do rokóv. Tu páni a rytierstvo, znaje řeč slušnú, to jsú učinili vedluh práva. a) i nemocí nadepsáno. 1) Srr. č. 402. 1str. 2481 Anno domini MDXXXII, feria tercia post fe- stum conductus pasche in iterminis terrestribus [9. dubna 1532]. 409. Tohož dne vystúpivši před nás pan Alexi Brandýs, jakuož jest byl pohnal paní Barborę Bulovska“ i vyznal jest, že sobě b vzali na přítely rok do rokóv v tejže mocnosti ku zhodě přátelskiej. “) Rkp. Barborę Bulowska. — b) Rkp. sobe sic. 1) Srv. č. 402., 408. 410. Item. Tohož dne, jakož se svrchu píše vystúpivši před nás pan Alexí Brandýs od Stanislava Charmuského, že by mu vedluh smlúvy dosti nečinil a penieze jemu, totižto deset zlatých, na vánoce nepoložil. Tu my vyslyševší pře i odepře vzali jsme sobě“ na pýtanie a tomu pokládámy rok na najprvší roky zemské, které budú držány po svatým Janě Křtiteli, léta, jakuož se svrchu píše etc., i dne [25. června 1532]. “) Rkp. sobe sic. 411. Item. Tohož dne vystúpivši před nás pan Alexí Brandýs od Sta- nislava Charmuského dal za póhonem svým ku právu volat “ pana Jin- dřicha Charmuského, strýca svého, kterému vinu dával, že on vystúpivši před stolice úřadu [str. 249] osvětimského i učinil zeznánie i dopuštěnie na gruntě Charmuským zapisat manželce svej šest set zlatých nad smlúvu,b kterúž spolu z bratrancem svým mají. Tu my slyševší pře i odepře od- kládámy tu věc rok do rokóv.1 ") Rkp. wolať. — b) Rkp. smluve. 1) Srv. č. 410. Item. Anno domini 1532 feria quarta, secunda mensis octobris alias in crastino terminorum ter- 119

Strana 120
restrium, qui celebrantur feria tercia post festum sancti Michaelis proxima [2. října 1532]. 412. Item. Tohož dne, jakuož se svrchu píše, vystúpivši před nás pan Stanislav Charmuský mladší skrze pana Alexého Brandýsa jakuožto moc- ného poručníka svého za póhonem svým dal jest ku právu volati pana Jindřicha, strýce svého. Kdež páni a rytierstvo slyšavši pře i odepře od- ložili jsú tu věc do rokóv bližně přišlých, že by se v tom času ve třech neděléch přátelské mohli zjednat.1 1) Srv. č. 410., 411. 413. Item. Téhož dne vystúpil pan Rusocký od paněj Barbory Char- muskej jako mocný poručník i žádal jesti pana starosty dokládajíc de- krétu krále J. Kské Msti, i žádal jest J. Mst i tudiež lavice, aby paní Barbora Charmuská byla slyšána ve při tej, kterúž má s panem Stanislavem Char- muským. Tu strana odporní dala to na lavice tu věc, měla-li by jiej od- poviedaca aneb nie. My znajíce, že ta věc v výroku J. Kské Msti nebyla opisána, na ty roky odkládáme též tomu rok do rokóv. ") Rkp. odpowiedać. 414. 1str. 250] Item. Při tomže to právě vystúpivši pan Alexí Brandýs od“ Stanislava Charmuského za druhým póhonem dal volat ku právu strýce svého Jindřicha Charmuského, a to o škody a útraty, kteréž podjal přez strýce svého Stanislav Charmuský. Tu věc také pan starosta jeho i s úplnú lavicí v mocnosti póhonóv do rokóv odložiti ráčil bližně přišlých.1 2 a) od nadepsáno nad škrtnutým skrze. 1) Srv. č. 410., 411., 412. — 2) Pod zápisem č. 414 započat zápis: Item. Tohož dne vystup. Pod ním vynecháno prázdné místo, takže následující zápis č. 415. je na stránce dole. ltem. Anno domini 1533 feria tercia post festum Trium regum [7. ledna 1533] in terminis terrestribus. 415. Vystúpil jest před nás Alexí Brandýs jako mocný poručník Stanislava Charmuskieho,“ dal volati za póhonem svým strýce svého pana Jindřicha Charmuskieho. Tu vystúpil Mikuláš Kvasňovský,b jako strana odporní, tomu jest odpíral: kdež páni a rytierstvo slyšavši pře i odepře a najvíc toho všecni dokládali, že pana kastellána nebylo i jiných pánóv, kteří v lavici sedají, tu při v tej mocnosti jsú odložili do rokóv bližně přišlých.1 a) Rkp. Charmuskyeho. — b) Rkp. Kwasnyowsky. 1) Srv. č. 410., 411., 412., 414. 1str. 2511 Item. Léta páně tisícého pětistého třidcá- tého třetieho v úterý první po hodu sv. Třech králí [7. ledna 1533] v roky zemské. 416. Vystúpivši před nás pan Alexí Brandýs od Stanislava Charmu- skieho dal za póhonem druhým svým ku právu volati pana Jindřicha Char- muskieho, kterému vinu dával, že on dopustil manželce svej zapisovati 120

Strana 121
dceře jej Něborovskiej na gruntě Charmuským šest set zlatých nad smlúvu, kterú mezi sebú mají úřadem potvrzenú. Tu také páni a rytier- stvo jsú tu věc v tej mocnosti odložili rok do rokóv.1 1) Srv. č. 410.—412., 414., 416. 417. Téhož dne vystúpil jest před nás urozený pán Jan Chelmský, burgkrabie krakovský, jako mocný poručník Jana Damkovskieho, dal volati ku právu za póhonem svým pana Stanislava Rajského a pana Mikuláše Bujakovskieho, a pan Stanislav Rajský i Mikuláš Bujakovský přistúpivši pověděl, že přítele nemá, i prosil jest za odtah v tej věci do rokóv, kteréž bývají držány po provodnej neděli v první vúterý. [22. dubna 1533.] 418. Item. Léta Páně, ut supra. Vystúpivši před nás urozený pan Alexí Brandýs jako mocný poručník pana Jana Vítkovskieho z Rudultic dal volat ku právu Jana Mečéřa póhonem svým v tym mu vinu dávajíce, že by on jeho sedlákem měl býti. Tomu“ Jan Mečéř jest odpíral, že nic pana Vítkovskieho nedrží, než drží to, co kúpil a co jeho předkovie, prvší državce, drželi toho statku, žeť list Mečéřovi a výrok J. Mští pana starosty nemá vydáván býti až do rokóv bližně přišlých.“ Tu pak páni a rytierstvo, vyslyšavši pře i odepře, v mocnosti póhonu odložili tu při rok do rokóv. a) Tomu — přišlých dopsáno pod tekstem zápisu. 419. Istr. 252] Tohož dne pan Brandýs jest vystúpil i jest osvědčal před súdem stojíce, že byl hotov přijíti to od paniej Bulovskiej, čeho se jest podvolila, totižto přísahu učiniti o ty listy,“ o které jej vinu dal se panem Věpřovským, kdež paní Bulovská nestála ani žádného s mocností ne- postavila.1 a) o ty listy dopsáno nad řádkou. 1) Srv. č. 402., 408. 420. Item. Tohož dne vystúpil jest pan Alexí Brandýs i dal volat pa- niej Barbory Bulovskiej ku právu za póhonem svým, kdež paní Barbora Bulovská nestála ani žádného s mocností neposlala. Tu páni a rytierstvo znajíc ji jako neposlušna“ práva, jsú tu věc odložili rok do rokóv a tam stranu póvodnú výrokem spravedlným opatřá, kdy všocni b vespuol budú. ") sic. — b) sic. 1) Srv. č. 402., 408., 420. Item. Feria tercia post conductum pasche [22. dubna 1533] in terminis terrestribus. 421. Item. Téhož dne vystúpil jest před nás Jan Damkovský a pan Mikuláš a Kvasňovský jako mocný poručník jeho i dal jest volati ku právu pana Stanislava Rajskieho, aby mu byl práv vedluh póhonu jeho. Tu pan Mikuláš Bogišovský jako mocný poručník Stanislava Rajskieho jest po- věděl, že by nemocen býti měl. Tu páni a rytierstvo jsú odložili tu při do druhých rokóv, nebť prosili pře odtahu. a) Opraveno z Jan. 121

Strana 122
422. [str. 253] Item. Téhož dne. Jakuož jest pohnal pan Mi. “ Kvasňov- ský jako mocný poručník J. Charmuskieho i dal jest volati za póhonem svým prvým Stanislava Charmuskieho, že by jemu práv byl vedluh pó- honu, a to o tisíc zlatých, kterýž jemu přepadl vedluh smlúvy, tu strana odporná prosila jest za odtah do druhých rokóv. a) Mi. vepsáno v opraveném Jan. 423. Item. Téhož dne. Jakuož jest pan Mikuláš“ Kvasňovský jako mocný poručník pohnal Jana Damkovskieho i dal jest volati ku právu vedluh póhonu jeho, tu vystúpil jest pan Adam Předbor s strany Mikuláše Bujakovskieho a prosil jest tej pře za odtah, dotýkajíc toho, že by ne- mocen býti měl. Tu páni a rytierstvo jsú odložili tu přeb do druhých rokóv.1 a) Mikuláš nadepsáno nad škrtnutým Jan. — b) sic. 1) Pod tímto zápisem napsáno: Item. Anno d. 1533. Další chybí. Pod tím vyne- chána mezera. Feria tercia post festum s. Joannis Baptiste [1. července 1533]. Anno domini 1533. In terminis terrestribus fieri tunc fieri “ consuet etc. 424. Item. Téhož dne vystúpivši před nás Alexí Brandýs jakuožto mocný poručník Stanislava Charmuskieho i kladl jest svědomie za hešun- kem připravěné jakuožto strana póvodná. I také strana odporní kladla druhé svědomie v táž slova, úřadové, kdež byly okolo těch svědomia pře i odepře. A to, co se dotýče toho slova vánoce, že by měl pan Jindřich Charmuský, [str. 2541 jakuožto se šířej v smlúvě úřadem potvrzenej opisuje, tisíc zlatých měl přepásti panu Stanislavovi Charmuskiemu, bratranci svému, a to že peněz deseti zlatých nepoložil na vánoce, kdež okolo toho byly pře i odepře. Tu pan starosta J. Mst, budúce na ten čas v Osvětimě a maje při sobě úplnú lavice k. Osvětimskyeho jest takovú věc odložil na pýtanie ku králi J. Kské Msti v tej věci, nebť se ta věc J. Msti nezdála slušná. I položil jest J. Mst tomu rok po J. Kské Mstí z Litvy štěsným pří- jezdu do Krakova b v čteřech neděléch pořád zběhlých.1 a) sic. — b) do Krakova dopsáno rovně v řádce po straně. 1) Srv. č. 410.—412., 414., 415. 425. Též pan Stanislav Charmuský vzal jest dvadceti zlatých, kteréž měl dávati bratranci svému J. Charmuski, strýc jeho,“ na každé vánoce po deseti zlatých, avšakuož v mocnosti pře i póhonóv etc.1 a) J. Charmuski, strýc jeho vepsáno nad řádkou. 1) Srv. č. 410.—412., 414., 415., 424. 426. Item. Tohož dne vystúpivši před nás pan Alexí Brandýs jakuožto mocný poručník pana Jana Vítkovskieho i dal volati ku právu Jana Me- čéřa z Vítkovic dávajíce jemu vinu s lesy i s rybníkem i o hranice. Tu pan starosta J. Mst maje úplnú lavice k. Osvětimskieho při sobě dal a pustil jest tuto věc o tu při na kommisaře i volil jest J. Mst kommisaře lavice 122

Strana 123
a rytierstvo kniežecství Osvětimskieho, kteříž tam mají vyjeti na tyto hranice, a rok tomu výjezdu J. Mst jest položil první pondělí po svatým Bartoloměji etc. [25. srpna 1533]. Dálo se dne i léta, ut supra.1 2 1) Srv. č. 418. — 2) Pod zápisem č. 426. započat zápis další, ale nedokončen. Item. Tohož dne vystúpivši před nás Jan Damkovský a na miestu jeho Mikuláše [str. 255] Feria tercia post festum s. Joannis Bapti- ste proxima, qui in loco consveto celebrabantur termini terrestres Oswieczimien. Anno domini MoDoXXXIII° [I. července 1533]. Léta Páně, ut supra. Léta páně, ut supra. 427. Jakuož byla přa mezi panem Stanislavem Charmęskim v roky zemské s jedné a mezi panem Jindřichem Charmeským, strýcem jeho, s strany druhý, jakuož toho strýce svého byl pohnal o nepoloženie a peněz deseti zlatých na čas vedluh smlúvy opisaný o přepadek tisíce zlatých, tu pan starosta J. Mst se pány zemany, vyslyšavši pře i odepře obodvú stran, tu věc vzali sobě do krále J. Mstí pána svého milostivého na příjezd J. Kské Msti do Krakova ve čteřech neděléch po šťaslivým příjezdu J. Kské Mstl. A tam na ten čas budú strany mieti obě rok před J. Ksků Mstí v ten zpuosob, již J. Kská Mst s povědzení b pana starosty J. Msti má uznati anebť naučiti, kterak výrok v tej věci učiněn býti má, cuo se dotýče toho tisíce zlatých přepadku, kterak ta věc osúzena býti má, nebť J. Kská Mst sám osobú svú výrok v tej věci učiniti ráčí, poněvadž Jindřich Charmuský ménil jse do- vésti, že nepřemeškal těch [str. 2561 deseti zlatých u úřadu položiti, jakuož jest před námi podstarostie ty penieze položil, které do těch časóv u úřadu ležely. Avšakž Stanislavovi Charmuskiemu jeho přa do těch časóv v calosti zóstává. Cuo se dotýče toho přepadku tisíca zlatých, dvacet zlatých vzal jest, které jemu strýc jeho položil byl u úřadu, tiež ta přa má býti zacho- vána v mocnosti póhonóv. Dálo se dne i léta, jakuož se nahuoře píše. a) Za slovem nepoloženie škrtnuto listóv. — b) Rkp. spowiedzeny. 1) Srv. č. 410.—412., 414., 415., 421., 425. Létal Páně tisicého pětistého třidcátého tře- tieho v úterý první po hodu svatého Jana Křtitele buožého [1. července 1533]. 428. Jakuož byla přa mezi panem Stanislavem Charmęskym“ s strany jednej a mezi Jindřichem Charmeskym, strýcem jeho s strany druhej, jakuož jí byl pohnal toho strýce svého o sto zlatých škod, ku kterým by on jeho měl připraviti skrze nějakové vyznánie manželce svej, tu pan sta- rosta J. Mst se pány zemany našli jsú výrokem svým, že ten póhon moci nemá, a vniveč ji obrátiti ráčili. Dálo se etc.2 a) sic. 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 27. nadpis: Inter Charmeskie. 2) Srv. č. 427. 429. [str. 2571 Léta Páně etc. Jakuož jest před nás vystúpil Jindřich Charmuský s manželkú svú vlastní paní Barború a žaloblivě jsú pověděli, 123

Strana 124
že listy jich a spravědlnosti jsú jim s penězmi i s jinými řečami ukradeny. I prosili jsú nás pokornými prosbami, abychom jim jiné listy dáti ráčili z kněch zámkových, poněvadž jsú v knichy zámkové vepsány. Tu pak pan starosta J. Mst se pány zemany ráčili výrokem svým nález učiniti, že na roky zemské bližně přišlé na miestu zvyklým mají a povinni budú oba, to jest pan Jindřich Charmuský i s manželkú svú paní Barború, přísahu uči- niti, že takové listy, jakie jsú vepsány v knichy zemské slovo od slova, jsú jim ukradeny. A tak potom, kdy přísahu učiní, mají jim listy z kněh vydány býti dostatečné za pečetmi úřadovými. Dálo se etc. Léta Páně tisicého pětistého třidcátého třetieho v roky zemské, totiž v první vúterý po hodu svatého Jana Křtitele buožého etc. [1. července 1533]. 430. [str. 258] Jakuož byl pohnal Jindřich Charmuský Stanislava Char- muskieho, bratranca svého, o nedopuštěnie nájmu a bráněnie spokojného drženie nájemníkovi jeho, i byly v tej řeči pře i odepře z obú stran. Tu pak pan starosta J. Mst se pány zemany našli jsú výrokem svým, že pan Jindřich Charmuský má spokojně užívati Charmuz bez všelijakiej překazy bratraňca a svého do svej smrti. Dálo se i léta etc. a) Rkp. bratrańca svc. 431. Vystúpivši před nás Jindřich Charmuský i žaloval jse jest skrze přítele svého Mikuláša Kvasňovskieho na Stanislava Charmuskieho, bra- tranca svého, že ho quittovati nechce z těch deseti zlatých, které od něho béře na každé vánoce rok do roku. Tu také pan starosta J. Mst se pány zemany výrokěm“ svým našli jsú, již by ten Stanislav Charmuski kvi- toval pana Jindřicha Charmuskieho z těch deseti zlatých, které béře od něho na každý rok nebť na každé vánoce. a) Rkp. wyrokyem. [str. 2591 Léta Páně tisícého pětistého třidcátého třetieho v roky zemské osvětimské v úterý první po hodu svatého Jana Křtitele buožého [1. července 1533]. 432. Vystúpivši před nás pan Alexí Brandýs jakuožto mocný poručník pana Jana Vítkovskieho z Rudultic i dal volati ku právu za póhonem svým Mečéře z Vítkovic dávajíce jemu vinu o lesy a rybníky i o hranice. Tu pan starosta J. Mst maje úplnú lavice kniežecstvie osvětimskieho při sobě dal a pustil jest tuto věc i s tú pří na kommisaře. I volil jest J. Mst kommisaře lavici a rytierstvo kniežecstvie osvětimskieho, kteříž tam mají vyjeti na tyto hranice. A rok tomu výjezdu J. Mst jest položil v první pondělí po svatým Bartoloměji [25. srpna 1533]. Dálo se dne i léta etc.1 1) Srv. č. 418., 426. 433. Anno ut supra. Že, jakuož byl pohnal Stanislav Rajský i Mikuláš Bujakovský s manželkú svú vlastní [str. 2601 od Jana z Damkovic, i našedl pan starosta J. Mst se pány zemany, že póhony byly neobyčajné ani slušné, 124

Strana 125
že by byly vniveč obráceny. Pakliže by se straně žalobnej zdálo znovu po- hnati, to buď při jej vuoli. Dálo se dne, ut supra, i léta, jakuož se svrchu píše.1 1) Srv. č. 417. [str. 2711 Feria tercia post Epiphaniarum etc. [12. ledna 1535] anno domini 1535 termini terrestres cele- brati. 434. Tohož dně pan Jan Dankovski, dědic z Dankovic, dal jest služeb- níkem zemským volati ku právu pana Stanislava Rajského, za kterým jeho ku právu zavolaný skrze pana Stanislava Plazu, poručníka svého, protiv němu žalobu vedlé póhonu svého učinil, že on drží polovici otčizny jeho vlastnej ve vsi Dankovicéch v osvětimským kbítě zaleželé od něho jako od dědice vlastnieho práva žádného nemajíc, jakož to póhon strany póvodné šířej omlúvá. Na kterú jeho žalobu pan Stanislav Rajski jako strana od- porná skrze pana Alexého Brandýsa, svého mocného poručníka, jest odpo- věd takovú učinil, že by na ten póhon nebyl povinen straně póvodné odpo- viedat dávaje tomu příčinu, že by to póhon byl starý. My slyševši při i odpor našli jsme, že pan Stanislav Rajski jako strana odporná má straně póvodné odpoviedat, póhon při moci zóstavujíc. Za kterým naším výrokem strana odporná skrze poručníka svého místa výroku nedávajíc, jest se o ten lstr. 271] výrok na dvory odvolala a páni zemané kázali stranám odstúpiti, a poradivši se, toho odvolánie na dvory nechtěli pustiti z tej příčiny, že strany ještě o věc pohnanú nejsú ve při stúpili. Za kterým výrokem pan Rajski skrze poručníka svého nadepsaného jest prosil za odtah do rokóv zemských, že jemu přítel nepřišedl, který jeho při před soudem spravovati jměl. 1) Srv. č. 421. Termini terrestres celebrati feria tercia post conductum pasche 1535 [6. dubna 1535]. 435. Tohož dně pan Jan Dankovski dal jest volati ku právu skrze slu- žebníka zemského pana Stanislava Rajského a pan Rajski rok odeslal skrze pana Kryštofa Kolučkovského, že pro svú nemoc na ten čas k temu roku státi nemóž. I najdujemy, že pan Rajski za svú nemocí má rok do rokóv a tam již na tym roku má odpoviedat. 1) Srv. č. 421., 434. 436. Tohož dně pan Jan Dankovski dal jest volati ku právu pana Miko- láše Bujakovského, za kterým voláním pan Mikoláš Bujakovski jest pověděl, že přátel svých k tej potřebě jemu potřebných dosáhnúti nemohl, i prosil za odtah do rokóv, co jemu jest dopuštěno a dáno vedluh práva. (str. 2731 Termini celebrati feria tercia post festum s. Joannis Baptiste 1535 [29. června 1535]. 437. Tohož dně vystúpivši pan Stanislav Plaza jako mocný poručník od pana Dankovského dal jest volati ku právu služebníkem zemským pana Stanislava Rajského a pan Stanislav Rajski přistúpivši před právo jest svú 125

Strana 126
při poručil spravovati vzhuoru i nadól panu Alexému Brandýsovi. Kdež potom pan Stanislav Plaza jest od pana Jana Dankovského žalobu učinil naprotiv panu Stanislavovi Rajskému vedlé póhonu svého a jako šířej póhon omlúvá, kteréžto žaloby dovodil jest listem krále J. Mstí, který jest před námi položil. A zatím pan Alexí Brandýs od pana Stanislava Rajského jest prosil, že by jemu zaručeno bylo, jestliže by které škody a náklady a v tej pře propadl, aby toho jemu pan Jan Dankovski nápravu učinil aneb, oč by jeho v tej pře učiniti chtěl více, aby jemu o to tu před tím súdem práv byl. I ráčili jsú za to pan Vavřiněc Myškovský, kastellán běcski etc., pan Severin Bonner z Bělic, kastellán žarnovski a pan Jakub Šašovski, sudie země Osvětimské, ručil k ruce pana starosty svého a kastellána žarnovského nadepsaného.1 a) a náklady nadepsáno. 1) Srv. č. 421., 434., 435. 438. [str. 2741 Item. Tohož dně pan Stanislav Plaza jako mocný poručník pana Jana Dankovského jest prosil, aby pan Jan Dankovski za listem krále J. Msti jako pravý dědic v ves Dankovice a v otčiznu jeho uvázán byl, a pan Alexí Brandýs jest také prosil, aby pan Stanislav Rajski za listem svým úřadovým země Osvětimské, za kterým to zbožé Dankovice drží, v tom zboží spokojně zachován byl, opoviedajíc před námi, že taková věc v zemi Osvě- timských“ a v jiných zemiech Sleských se nezachovává, aby syn takový, který nejest vlastného manželstvie a lože, měl v statek zemský dědičný uvázán býti, poněvadž v těch zemiech nedědičí takoví synovie. My přesly- ševši pře i odepře a majíce bačnost na list krále J. Msti, kterého nám inter- pretovat aneb vykládat se nehodí, tu při cum toto effectu alias se vším jej puoštím b i dokonáním do krále J. Mstí odsílámy tím spósobem, aby dvú- čátého dně, den vjezdu vynímajíc, po vjezdu krále J. Msti do Krakova před J. Ksků Mst stáli.1 a) sic. — b) sic. V P. postępkem. 1) Srv. č. 421., 434., 435., 437. 439. Tohož dně dal jest volati ku právu pan Stanislav Plaza jako mocný poručník pana Jana Dankovského [str. 275] pana Mikoláše Bujakovského, a pan Mikoláš pověděl, že dietky jeho pohnané nemocný“ jsú. I má rok do rokóv a sám vedlé póhonu povinen bude všecky děti na ten čas před sú- dem postaviti, tak jak jsú v póhoně opisány. a) sic. 440. Tohož dně pan Mikoláš Vlček jako mocný poručník od paniej Bar- bory Třétěský za póhonem jej dal jest volati ku právu pana Stanislava Raj- ského a pan Stanislav Rajski pověděl, že přítele nemá, který jeho při spra- vovati měl, i prosil jest, aby měl rok do rokóv, co jemu jest vedlé práva dáno. 441. Item. Tohož dně pan Petr Pisařovski a pan Petr Staroveski a v Pi- sařovicích dali jsú volati ku právu pánóv Jana, Petra a Jiříka b Halcnov- ských, za kterým voláním pan Jan Halenovski stanuvši před právem sám jest sobě vzal rok do rokóv z příčiny tej, že přítele neměl, který jeho řeč 126

Strana 127
před právem spravovati měl, a drudzí pánovie Halcnovští Petr a Jiřík mají býti připohnáni na přišlé roky, a tam aby straně póvodné od- [str. 276] povie- dali. Pakliž by tam na ten čas nestáli, tehdy budemy protiv nim postupo- vati jako protiv neposlušným tak, jako právo nás naučí.1 a) sic. — b) Za slovem Jiříka škrtnuto: za kterým voláním pan Jan. 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 77. nadpis: Inter Pisarzowski, Starowieyski et Halcznowskie. Termini celebrati feria tercia post festum sancti Michaelis 1535 [5. října 1535]. 442. Tohož dně pan Mikoláš Vlček jako mocný poručník od paniej Bar- bary Třétěskie dal jest volati ku právu pana Stanislava Rajského a pan Stanislav Rajski před súdem stanuvši prosil jest o rok do rokóv, co jest jemu dáno podluh práva.1 1) Srv. č. 440. 443. Tohož dně vystúpivši před nás slovútné poctivosti paní Barbara Třétěská jest skrze poručníka svého pana Mikoláše Vlčka mocným poruč- níkem učinila pana Mikoláše, bratra svého Bogišovskýho v Staré vsi, ve při, kterú má se panem Stanislavem Rajským vzhuoru i nadól.1 1) Srv. č. 440., 442. 444. Tohoži dně pan Petr Pisařovski a pan Petr Staroveský a v Pi- sařovicéch dali volati ku právu pana Jana, Petra a Jiříka Halenovský a za kterým voláním pan Jan Halenovski jest vystúpil před súd sám od sebe i prosil jest rok do rokóv, co jest [str. 2771 jemu za druhým rokem b vedluh práva dáno. Na kterýmžto roku a za tím voláním ku právu pan Petr a Jiřík osobami svými nestáli, než list svój panu sudiemu jsú poslali opo- viedajíc se, že by v tej zemi nic neměli a že by za tú příčinú nepovinni byli k tomu našemu súdu státi. I najdujemy: Poněvadž pan Petr a Jiřík již na druhým roku, ku kterému připohnáni byli, nestáli, my nechtíce se protiv straně neposlušné ukvapiti, pokládámy jí ještě rok do rokóv, které budú držány první úterý po Třech králéch [11. ledna 1536]. A tam jestliže by na tom roku nestáli, tehdá protiva nim postupovati budem jako protiva neposlušným, tak jako nás právo naučí.2 a) V rkpe opakováno ku právu. — b) za druhým rokem nadepsáno. — c) Rkp. zstati. 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 77. nadpis: Inter Pissarzowski, Starowieyski et Halcznowskie. — 2) Srv. č. 441. 445. Tohož dně pan Mikoláš Bujakovski jako strana pohnaná skrze Jana, který se mienil býti Dankovským, na tom roku stanuvši jest se na súdě našim domlúval, poněvadž strana póvodná a žalobná na tym roku ne- stála a žaloby protiv straně odporné nečinila. I najdujemy: Poněvadž nade- psaný Jan jako strana póvodná roku neustál a vedlé práva protiv straně pohnané nepostupoval, že v té při ten Jan [str. 278] má mlčenie mieti. A pan Mikoláš Bujakovski s manželkú i s dietkami svými jako mocní a praví dědici ten statek ve vsi Dankoviciech věčně a dědičně spokojně držeti mají.1 1) Srv. č. 439. 127

Strana 128
Termini celebrati feria tercia post festum Epi- phaniarum. Anno domini 1536 [11. ledna 1536]. 446. Tohož dně. Jakož paní Barbara Třétěská za póhonem svým dala jest volati ku právu pana Stanislava Rajského, pan Stanislav Rajski póhon přeslyševši jest pověděl, že by tej paniej Barbaře nebyl povinovat na jej póhon odpoviedat, poněvadž ona v tej při bez vuole a přítomnosti muže svého, pana Jana Třétěského, najvyšého poručníka svého, postupuje. Na- jdujemy, že poněvadž muž paněj Barbary Třétěský ujel z země Zátorské dle některého nebezpečenstvie, z tej příčiny paní Barbara muože s panem Sta- nislavem Rajským činiti o své věno a živnost svú, kterú má od prvnieho muže svého, [str. 2791 a pan Stanislav Rajski povinen jej odpoviedat a poruč- níci, které před právem jmenovala, mají moc v tej při před právem postu- povat vzhuoru i nadól do přetočenia pře. A po tym výroku strana odporná pan Stanislav Rajski jest se na dvory volala o ten výrok i peníze kladla do- ptávajíc se, má-li strana straně folgovat. I našli jsme, že má.1 1) Srv. č. 440., 442., 443. Termini celebrati feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste 1536 [27. června 1536]. 447. Tohož dně pan Stanislav Rajski dal jest volati ku právu za pó- honem svým pana Jakuba Gěraltovského a pan Jakub Gěraltovski vystú- pivši před súd, pověděl jest, že přítel jeho nepřišedl, který jeho řeč před súdem spravovati jměl. I za tú příčinú prosil za odtah do rokóv příštích, co podluh práva jest jemu dáno. Termini celebrati feria tercia post festum Epi- phaniarum 1537 [10. ledna 1537]. 448. Ty roky páni zemané za příčinú slušnú, iž “ lavice nebyla [str. 280] osedlá, odložili jsú všecky správy v jich mocnosti do příštích rokóv. a) Rkp. yz. Termini celebrati feria tercia post conductum pasche [10. dubna 1537]. 449. Tohož dně pan Stanislav Rajský skrze pana Alexého Brandýsa, poručníka svého, kterého před námi jest zmocnil vzhuoru i nadól, dal jest volati ku právu pana Jakuba Gěraltovského a pan Jakub Géraltovský před súd vystúpivši molvil« jest protiv póhonu, jako by ten póhon nebyl pořádný a vedlé zvyklosti země Osvětimské, že by na ten póhon nebyl povinovat od- poviedat, i podal jest toho k súdu. I najdujemy, že ten póhon při moci zó- stavujemy a iž " pan Jakub Gěraltovski vzal jest sobě do jistce do přišlých rokóv. tehdá též tam na tych rokóch povinen bude panu Rajskému od- poviedat. ") sic. — b) Rkp. vz. Termini celebrati feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste 1537 [26. června 1537]. 450. Tohož dně dal volati “ pan Stanislav Rajski ku právu pana Jakuba Gěraltovského, [str. 2811 sudieho země Osvětimské, kde pan Jakub Gěral- 128

Strana 129
tovski ku právu přistúpivši jest prosil pana Rajského, aby jemu ještě dal odtah ku jistcovi do rokóv přišlých, co pan Rajský jest učinil na žádost jeho, že pan Gěraltovski má odtah. A rok ten v tej mocnosti odložen do druhých rokóv.1 a) dal volati nadepsáno nad řádkou. 1) Srv. č. 449. Termini celebrati feria post Epiphaniarum. Anno domini 1538 [8. ledna 1538]. 451. Tohož dně pan Stanislav Rajski prosil jest, aby jemu čten byl zápis rukojemský, v kterým pan Jakub Gěraltovský, sudie země Osvětimské, s jinými rukojměmi jest ručil za škody a náklady, jestliže by které podjal ve při nějakové, kterú pan Stanislav Rajský měl s nějakovým mládencem, který se mienil býti dědicem Dankovským. A kdy ten zápis čten, pan Jakub Gěraltovský jest se znal k rukojemstvu a prosil, aby najdeno panu Stani- slavovi Rajskému z práva, jakovým zpósobem tych škod a nákladóv dovo- diti měl. Tu páni zemané výrok tej pře jsú sobě do rokóv zemských najprv příštích vzali, kde tam na ten čas v tej při výrok učiněn bude. 1) Srv. č. 421., 434., 435., 437., 438. 452. Tohož dně pan Jiřík Přetěšinský dal jest volati ku právu najprv za svým póhonem paniej Maruše Skeděnské ku právu,“ který rok nemocí jest odložen. A za druhým póhonem tenž pan Jiřík dal volati ku právu pana Petra a [str. 2821 Valenteho Skeděnskieho a pan Petr Skeděnski vystúpivši jest pověděl, že přítele nemá k svej potřebě. I odloženy ty roky z práva do rokóv. A to pan Petr Skeděnski jest též pověděl od bratra svého pana Va- lenteho. ") sic. Termini celebrati feria tercia post conductum pasche 1538 [30. dubna 1538]. 453. Tohož dně páni zemané, kteří v lavici sedají, výrokem jednostaj- ným jsú našli a výrok mezi panem Stanislavem Rajským, stranů póvodnú, ze jednej a panem Jakubem Gěraltovským, sudiem země Osvětimské, stranú odpornú, z strany druhé, co se týče škod, které pan Rajski jest popadl a vzal, pravujíce o blískost, kterú měl na vsi Dankovicéch, za které škody pan sudie jest ručil za pana podčašého, učinili takovým obyčejem, že pan Stanislav Rajski sám svú osobú po rokoch zemských, které budú držány první úterý po hodu svatého Jana Křtitele buožieho na zajitř [26. června 1538] přísahu učiniti má, jako velikú škodu na tom právě a nákladoch jest vzal a popadl. A to, čeho přísahú svú dovedl, to jemu strana póhonná, pan sudie, má odložiti a zaplatiti bez všeho prodlenie, a ta přísaha má býti v klášteře, při kterej tam pan sudie má panu Rajskému dosti učinit. 1) Srv. č. 421., 434., 435., 437., 438., 451., srv. č. 50.. 454. [str. 2831 Tohož dně pan Jakub Gěraltovski, sudie země Osvětim- ské, zasadvši místo své panem Rajským dal jest volati ku právu mnoho- 129

Strana 130
možného pana pana Severina Bonara z Balic, kastellána běčského a na Oseku etc., ku právu, na který rok J. Mst poslal jest služebníka svého Ja- kuba Gřibovského opoviedajíce se, že přítele nemá, který J. Msti při před právem spravovati měl, prosíc za rok do rokóv, co se jest dálo J. Msti vedlé práva, že J. Mst má rok do rokóv. Termini celebrati feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste 1538 [25. června 1538]. 455. Tohož dně pan Alexí Brandýs dal jest volati ku právu pana Ja- nuše Brodečského z Čaňce vedlé póhonu svého a pan Januš vystúpivši jest pověděl, že přítele k svej potřebě nemá, za kterú příčinú má rok do rokóv. 456. Tohož dně pan Jakub Gěraltovski, sudie zemia Osvětimský, dal jest volati ku právu mnohomožného pána, pana Severina Bonara z Balic, kastellána běčského etc. a na Oseku J. Msti, na který rok J. Mst poslati ráčil s mocností Jakuba Gřibovského, služebníka svého, který jest prosil roku do rokóv za příčinú nemoci J. Mstí i nějakých trudností, které J. Mst na ten čas má okolo správ krále J. Msti, za kterými příčinami J. Mst má rok do rokóv.1 a) sic. 1) Srv. č. 454. Istr. 2841 Termini celebrati feria tercia post festum sancti Michaelis 1538 [1. října 1538]. 457. Toho dně pan Jakub Gěraltovský, sudie země Osvětimský, dal jest volati ku právu pana Severina Bonara, kastellána běčského a starosty osvě- timského J. Msti, na kterým roku pan Běčski J. Mst osobú svú stanuvši jest prosil za odtah do rokóv přišlých z tej příčiny, aby v tom času dojíti a do- sáhnúti spolurukojmého druhého svého, pana Vavřince Myškovského, ka- stellána súdečského, muohl. I najdujemy, že za takovú slušnú příčinú J. Mst pan Běčský vedlé práva má rok do rokóv v tej mocnosti póhon pozóstavujíc i všecky jich obrany.1 1) Srv. č. 454., 456. 458. Tohož dně pan Alexí Brandýs dal jest volati ku právu pana Ja- nuša Čaněčského, který rok pan Januš jest listem svým odvolal dávaje pří- činu neustánie toho roku nemoc svú, za kterú příčinú vedlé práva má rok do rokóv přišlých.1 1) Srv. č. 455. Termini celebrati feria tercia post festum Epi- phaniarum 1539 [7. ledna 1539]. 459. Tohož dně pan Jakub Gěraltovski, sudie země Osvětimské, dal jest volati služebníkem zemským ku právu pana Severina Bonara z Balic a z Oseka, kastellána běčského etc., za kterým voláním vystúpili jsú před súd slovútní panoše Michal Górski, podstarostie zátorský, a Jakub Gřibovski s mocností psanú od nadepsaného pana [str. 285] Severina Bonara J. Msti, 130

Strana 131
opoviedaje před námi příčiny a potřeby královské, pro které J. Mst sám svú osobú státi k tomu roku nemohl, a při tym nadepsaný pan Michal Górski a Jakub Gřibovski za svú mocností jsú zmocnili k tej při pana Alexého Brandýše, který také jest dal příčiny, že J. Mst pro pilné a velké správy Kské Msti k tomu roku státi nemohl, protiv čemu strana póvodná, pan Jakub Gěraltovski, jest mluvila a prosila, aby vedlé póhonu a vedlé práva na tym čtvrtém roku zachována byla. Až potom obě straně přistúpily před nás a s obapolným jich přivolením a dobrú vuolí jsú sobě ten rok odložili do rokóv najprv příštích, póhon strany póvodné zachovávajíc při tej moci tak, jako na ty roky vážen a súzen býti měl, čeho se jim dopustilo, že mají rok do rokóv v tejže mocnosti.1 1) Srv. č. 454., 456., 457. 460. Tohož dně vystúpili před súd pan Alexí Brandýs jako strana póvodná a pan Hanuš Górský jako strana odporná, ten rok s obapolnú dobrú vuolí jsú sobě vzali na přátelské jednánie, které má býti první pon- dělí před hromnicemi v Čaňci [27. ledna 1539]. Pakliž by se tam strany nepojednaly, tehdá v tej moci mají rok do rokóv příštích. 461. Tohož dně pan Severin Bonar, kastellán běčski a starosta osvě- timski etc. J. Mst, dal jest služebníkem Istr. 286l zemským za póhonem svým volati ku právu pana Vavřince Myškovského, kastellána súdečského etc. J. Msti, kde vystúpivši před súd pan Vavřinec Myškovský jest prosil, aby J. Mstí dáno na zachodci do “ pana Martina Zborovského, který jest J. Mst za prosbu svú v to rukojemstvo uvedl. b A my jsme J. Msti dali do rokóv od- tah v tej mocnosti zachovávajíc straně všecky dóvody i odvody i co ku právu příslušé. a) do nadepsáno nad řádkou. — b) do rokóv příštích najprve škrtnuto. Termini celebrati feria tercia post conductum pasche 1539 [15. dubna 1539]. a 462. Tohož dně páni zemané a lavice země Osvětimský z příčiny tej, iž pana Osvětimského na rokoch nebylo, pro jeho nebytnost ty roky všecky v jich mocnosti při tej moci jako prvé jsú odložili, každej straně právo v celosti zachovávajícb do rokóv najprv příštích, co se týče věcí všech póhonných. d) Rkp. yz. — b) v rkpe za slovem zachovávajíc opakováno jsú odložili. 463. Item. Tohož dně mnohomožný pán, pan Severin Bonar, kastellán běčský a starosta osvětimský etc., ku všem svým přem a potřebám před právem zemským osvětimským jest zmocnil urozené panoše pana Michala Guorského, podstarostieho zátorského, a pana Brandýsa Alexého, oba jako jeden a jeden jako oba, že budú moc mieti v J. Mstí správách vzhuoru i nadól mocně spravovati tak, jako sám J. Mst pan Běčský, a to, co [str. 2871 skrze ně v těch správách, potřebách spravováno bude, to J. Mst chce za mocné a za vděčné mieti.1 1) Srv. č. 461. 131

Strana 132
464. Item. Tohož dně mnohomožný pán Vavřiněc Myškovský, kastellán súdečský etc. J. Mst, ku všem svým přem a správám a potřebám před prá- vem zemským osvětimským jest zmocnil urozené pana Petra Staroves- kého“ a v Pisařovicéch a pana Floriána žebřidovského, oba jako jeden a a jeden jako oba, že budú moc mieti v J. Msti správách vzhuoru i nadól mocně spravovati tak jako sám J. Mst pan Súdečski, a to, co skrze ně v věcech, správách a potřebách spravováno bude, to J. Mst za mocné a za vděčné mieti. a) sic. Termini celebrati feria post festum sancti Joan- nis Baptiste 1539 [1. července 1539]. 465. Tohož dně pan Jakub Gěraltovský, sudie země Osvětimské, přez přítela svého pana z Dorsu, kterého jest zmocnil k súdu vzhuoru i nadól, dal jest služebníkem zemským volati ku právu mnohomožného pána, pana Severina Bonara, kastellána běčského etc. J. Mst. Tu J. Mst vystúpivši jest zmocnil ku při vzhuoru i nadól pana Alexého Brandýsa, za kterú mocností pan Brandýs jest žádost učinil k súdu, aby J. Mst byl prvé v té při rozpart se panem Vavřincem Myškovským, kastellánem súdečským J. Mstí, čeho strana póvodná odmlúvala. I jsú tu při podali k súdu ku rozeznání. I na- jdeno přez pány súdce jest, že první póhon pana Gěraltovského má mieti prvé místo a prvé má býti konán podlé zvyklosti práva zemí sleských. Po- tom istr. 288] zase pan Brandýs od pana Běčského J. Mstí jest pověděl, že munimenta a obrany aneb listy ku při J. Mstí potřebné ještě J. Mstí nejsú přinešené a nepřišly, kterých J. Mst očekává. I prosil jest za odtah, pokud právo sedí, co se J. Msti jest dálo podluh práva. A zatím pan Alexí Bran- dýs od J. Mstí dal jest služebníkem zemským volati ku právu pana Vavřince Myškovského, kastellána súdečského J. Mst, podlé póhonu svého, za kterým voláním pan Súdečský jest zmocnil ve při vzhuoru i nadól pana Floriána žibřidovského. Kdež pan žibřidovský za tú mocností táhnul se jest k za- chodci, kterého jest ukázal před súdem, pana Maciana, choružého a krakov- ského, který vystúpivši před súd s listem J. Kský Msti, kterým jest zmocněn k tej při před J. Ksků Mstí od pana Martina Zborovského, podčašého Kské Mstí, kterú mocnost jest před súdem položil. Tu my vysleševše b pře i odepře i také list J. Kské Mstí té mocnosti obačivši, ižc takové pře a věci před nás nikdá nepřicházely, vzali jsme sobě ty pře na rozmyšlenie do rokóv příštích a rok v mocnosti každé straně bez škody práva jejich zachovávajíc a zóstavujíc. Za kterým výrokem pan Alexí Brandýs před súd vystúpivši pověděl jest, že by ten výrok měl býti ku ukrácení pře pana Běčského J. Msti. za čím jest appelloval a odvolal se ku králi J. Msti, a to se J. Mstí nebránilo.1 a) Rkp. Macziana, choruzeho. V P. Marciana, sic. — b) sic. — c) Rkp. iz. 1) Srv. č. 454., 456., 457., 459. 466. Tohož dně vystúpivši před súd pan Alexí Brandýs dal jest ku právu volati služebníkem zemským pana Januše Górského z Čaňce a kdy pan Januš přistúpil před súd, učinil jest pan Alexí Brandýs žalobu protiv němu vedlé póhonu svého, protiv které žalobě pan Januš jest odpor učinil. 132

Strana 133
Tu pan starosta J. Mst s pány súdci tejto lavice slavné přeslyševši [str. 2891 pře i odepře, dóvody i odvody, které strany pokazovaly to, co jim potřeba bylo, obačujíc, že takové pře tu vykonány býti nemohú, jsú ty pře na vý- jezd tam “ na ty b místa, oč se mezi stranami róznice a pře točí, odložili a rok stranám položili první pondělí po svatým Bartoloměji [25. srpna 1539], tam aby obě dvě straně konečně stály s dóvody i odvody i obranami svými, a tam na tym roku má mezi stranami nadepsanými výrok konečný učiněn býti, který výrok straně obě dvě mocně a neporušitelně zdržeti a zachovati mají pod přepadkem sta zlatých; která by strana výroku nedržela, aby tu sumu propadla, totiž úřadovi osvétimskému padesáte zlat. a pánóm súdcóm padesáte zlat. “) tam nadepsáno nad řádkou. — b) sic. Termini celebrati feria tercia post festum sancti Michaelis 1539 [30. září 1539]. 467. Rok mezi mnohomožným panem Severinem Bonarem z Balic a v Oseku, kastellánem běčským etc. J. Mstí, a mnohomožným panem Vavřin- cem Myškovským, kastellánem súdečským J. Mstí, jest odložen do rokóv pří- štích z tej příčiny, že strana póvodní J. Mst pan Běčský, obačivši potřeby králevské, které J. Mst pan Súdečský před sebú má, jest skrze poručníky své v tej při jest přivolil, aby ten rok do rokóv příštích odložen byl v tejže mocnosti.1 1) Srv. č. 454., 456., 457., 459., 465. Termini celebrati feria tercia post Epiphania- rum anno Christi 1540 [13. ledna 1540]. 468. Item. Tohož dně vystúpil jest před súd pan Alexí Brandýs jako zmocněný [str. 2001 od mnohomožného pána, pana Severina Bonara z Balic, kastellána běčského etc. J. Mstí, a takovéž vystúpil před súd vespuol s panem Brandýsem pan Florián Žebřidovský jako zmocněný od mnohomožného pána, pana Vavřince Myškovského, kastellána súdečského etc. J. Mstl, i vyznali jsú, že za domluvú přátelskú jsú sobě rok odložili do rokóv přišlých v tejže mocnosti obú stran, póhony i obrany jich všecky zachovávajíc.] 1) Srv. č. 454., 456., 457., 459., 465., 467. Termini celebrati feria tercia post festum Joan- nis Baptiste, anno Christi 1540 [29. června 1540]. 469. Tohož dně pan Jakub Gěraltovský, sudie osvětimský, dal jest volati za póhonem svým ku právu služebníkem zemským mnohomožného pana Vavřince Myškovského, kastellána súdečského, za kterým voláním pan Súdečský J. Mst vystúpivši před súd jest prosil, aby J. Msti dáno bylo do zachodce, do pana Martina Zborovského, podčašého J. Ksk( Msti, etc. nechtíce ani póhonu sluchat ani se v žádnú při dávajíc, zachovávajíc sobě všecky obrany, které by J. Msti potřebné byly k tej při. Pan sudie zmocnivši k tej při pana Alexého Brandýsa, jest skrze něho prosil, aby póhon byl čten, čeho obě straně jsú na nás rozsudek připustily, ač póhon čten býti má. 133

Strana 134
I našli jsme, že póhon čítán býti má, které čítanie póhonu J. Mstl panu Súdečskému při žádné škody nésti nemá. Kdež potom pan Súdečský J. Mst, nedávajíc se v žádnú při a zachovajíc sobě všecky obrany i odtahy v tej při J. Mstl potřebné, prosil J. Mst. aby J. Msti do zachodce bylo dáno. Protiva tomu pan Brandýs od pana sudieho jest pověděl [str. 2911 že to panu Súdeč- skému jíti nemá, ale že jest J. Mst povinen odpoviedat na ten póhon i při. Pustilo to obě straně k rozsudku našemu. I najdujemy, že pan Súdečský J. Mst má rok do rokóv za tú příčinú, že se volá do zachodce zachovávajíc póhon i ten rok při moci i všecky obrany strany póvodné i odporné. 470. Tohož dně, před súd mnohomožný pan Vavřinec Myškovský,“ kastellán sandec., jest J. Mst zmocnil a mocného učinil pana Alexeho Fridri- chovského ku spravování pře, kterú má před súdem země Osvětimské dáva- jíc tomuž panu Alexemu Fridrichovskému úplnú moc, že on takovú při má a bude mocen spravovati vzhuoru i nadól tak jako sám J. Mst pan Súdečský a to s mocností takovú, že, jestliže by potřeba byla, tedy ten pan Alexí Fridrichovský má a móže místo sebe jednoho aneb dvú v tej při správce podstaviti aneb k sobě přistaviti, a to, co by skrze ně v tej při spraveno bylo, J. Mst pan Súdečský chce za mocné a za vděčné mieti.1 a) Za slovem Myškovský škrtnuto jest vystúpil. 1) Srv. č. 469. Termini celebrati feria tercia post festum sancti Michaelis, anno domini 1540 [5. října 1540]. 471. Tohož dně pan Třétěský vystúpil jest před súd náš s listem pana Běčského a starosty osvětimského J. Msti, v kterým listu J. Mst nám psáti ráčil ve při pana Súdečského J. Msti, kterú má před súdem naším se pánem Jakubem Gěraltovským, oznamujíce nám, že podlé pilné [str. 292] potřeby krále J. Mstí pan Súdecký k tomu roku státi nemóže. Tu strana póvodná dala jest za póhonem svým volati ku právu pana Súdečského J. Mst, kdež přistúpivši pan Alexí Fridrichovský jako zmocněný od pana Súdečského, ve při žádnú nevstupujíc ani se dávajíc, jest žádala odpovědi na list pana a Běčského J. Msti. Tu strana póvodní prosila jest, aby byl póhon čten. My póhon přeslyševši a znajíc, že to jest druhý rok, za zvyklostí práva našeho b zachovávajíc póhon strany póvodné při moci, odkládámy ten rok do rokóv najprv příštích.1 a) Za slovem pana škrtnuto sudecského J. Msti. — b) Za slovem našeho škrtnuto ten rok. 1) Srv. č. 469., 470. 472. Tohož 1 dně pan Petr Staroveský a dal jest volati ku právu za pó- hony svými pana Petra Pisařovského staršého. A pán, pan Petr Pisařovský před súd vystúpivši jest pověděl, že přítele nemá, který by řeč jeho před súdem spravovati měl. I prosil jest za tú příčinú roku do rokóv. I najdujemy, že má rok do rokóv. a) sic. 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 77. nadpis: Starowieyski contra Pissarzowski. 134

Strana 135
473. Tohoži dně pan Petr Pisařovský starší dal jest volati ku právu za póhony svými Petra a Staroveskéhob v Pisařovicéch a pan Petr Staroveský před súd vystúpivši jest pověděl, že přítele nemá, který řeč jeho před súdem spraviti měl, i prosil jest za tú příčinú roku do rokóv. I najdujemy, že má rok do rokóv. a) Za slovem Petra škrtnuto Pisařovského. — b) sic. 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 77. nadpis: Pisarzowski contra Starowieyski. Pod tímto nadpisem škrtnuto: Tohož dně pan Petr Staroveský dal jest volati ku právu. Termini celebrati feria tercia post Epiphania- rum, anno Cristi 1541 [11. ledna 1541]. 474. [str. 2931 Tohož dně přistúpili jsú přede súd pan Jakub Gěraltov- ski, sudie země Osvětimský, jako strana póvodná a pan Alexí Fridrichov- ský jako zmocněný od pana Súdečského jako od strany odporné, jsú sobě s jejich dobrú vuolí rok ten dnešný v tejže mocnosti odložili do rokóv při- šlých osvětimských.1 1) Srv. č. 469., 470., 471. 475. Tohož 1 dně vystúpili jsú před súd pan Petr Staroveský“ a v Pisa- řovicéch jako strana póvodná a pan Petr Pisařovský jako strana odporná, jsú sobě s jejich dobrú vuolí ten rok odložili na přátelské jednánie do rokóv příštích.2 a) sic. 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 77. nadpis: Starowieyski contra Pisarzowski. — 2) Srv. č. 472. 476. Tohož dně pan Pavel Zvěřina dal jest za dvěma póhonoma volati ku právu pana Matěje Kysele a pan Matěj Kysel poslal k roku syna svého opoviedajíc nemoc svú, pro kterú k roku temu státi nemuož, a tak má rok do rokóv za tú příčinú. Termini celebrati feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste proxima anno 1541 [28. června 1541]. 477. Tohož dně pan Pavel Zvěřina za dvěma póhony svými dal jest volati ku právu služebníkem zemským Matěje Kysele v Běrtultovicích. Ale iž a Matěj Kysel jest umřel, najdujemy, že pan Pavel Zvěřina má póhonem pana sudieho připozvati k súdu syny Matěje Kysele, aby oni na místě otce svého na ty póhony odpoviedali i ten každý, kto by mienil k tomu statku Matěje Kysele právo mieti. A mají odpoviedat na roky přišlé zemské. a) Rkp. yz. 1) Srv. č. 476. [str. 2941 Termini celebrati feria tercia post festum sancti Michaelis, anno Christi 1541 [4. října 1541]. 478. Tohož dně dal jest volati ku právu pan Pavel Zvěřina synóv ne- boštíka Matěje Kysele, jmenovitě Jana, Petra, Michala, Jiříka, Pavla a Mi- 135

Strana 136
koláše, za kterým voláním vystúpil jest před súd Michal Kysel a pověděl jest, že jiných bratróv svých k tomu roku mieti nemohl, aby tu vedlé jeho stáli. I prosil jest za odtah a za rok do rokóv. Proti tomu pan Zvěřina jest pověděl, že „já nepovinen jsem tych synóv jinde hleděti, jedno tu, kde osedlost mají. A též ten Michal nemuož tu před súdem nic spravovati za tymi příčinami najprv, že od bratróv svých žádné mocnosti nemá, a druhé, že ten Michal jest na klejtu.“ I prosil jest nás pan Zvěřina v tej při za spra- vedlivé opatřenie. I najdujemy, že ten Michal, poněvadž jest na klejtu, nemóž před právem a súdem žádné věci spravovati, a již zvláště jest po- věděl přez pana Petra Pisařovského, že z glejtu vystúpiti nemiení a nechce a tak najdujemy, že strany mají rok do rokóv jako na třetí rok zavitý.1 1) Srv. č. 476., 477. Termini celebrati feria tercia post festum dominice conductus pasche, anno Christi 1542 [18. dubna 1542]. 479. Tohož dně pan Pavel Zvěřina dal jest volati ku právu synóv ne- boštíka Matěje Kysele z Běrtultovic Jana, Petra, Michala, Jiříka, Pavla a Mikoláše a tak za příčinú tú, že na tych rocéch a ne všecsi stáli a že též o některých bratřéch nevědí, kde jsú, ani o nich slychují, rok do rokóv příštích stranám se odkládá [str. 295] v tej mocnosti. A jestliže by který z nich nestáli, tehdá strana bude výrokem opatřena. a) sic. 1) Srv. č. 476., 477., 478. Termini celebrati feria tercia post festum ancti Joannis Baptiste proxima. Anno 1546. [29. června 546 ]. 480. Tohož dně dal jest volati ku právu mnohomožný pán, pan Severin Bonar z Balic, na Ogroděnci a na Kamenci dědic, kastellán běčský, osvě- timský a zátorský etc. starosta, urozeného pana Jana Komorovského.1 1) Celý zápis i s datováním mřežován. Termini celebrati feria tercia post festum sancti Johannis Baptiste proxima. Anno 1546 [29. června 1546]. 481. Tohož dně dal jest volati ku právu mnohomožný pán, pan Severin Bonar z Balic, na Ogroděnci a na Kamenci dědic, kastellán běčský, osvě- timský a zátorský etc. starosta, skrz urozeného pana Bernarta Rusockieho a pana Aleksieho Fridrichovského, jakšto vod J. Msti zmocněného uro- zeného pana Jana Komorovskieho z Komorova a na živci za póhony svými, které před soudem kladeny byly i za žádostí čteny, ku kterým póhonóma nadepsaný pan Jan Komorovski nestál ani žádného vod sebe z mocností neposlal, kde strana žádala pana sudieho za neposlušenstvím jeho a ne- stáním, aby byla v tom spravedlivě opatřena. Kde pan sudie jest po- [str. 2961 dal tu věc na pány súdce. I našlismy: Poněvadž strana odporná nestojí, ani žádného vod sebe z mocností neposílá, že za neposlušenstvím úřadu zemského 136

Strana 137
má být připohnána ku sentenciji na roky prvnie přišlé, které budú po sva- tým Michale držány. A tu jse straně stane, co právo skáže.] 1) Srv. č. 480. a) Rkp. póhonum. Actum in terminis terrestribus feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste proxima, anno 1546 [29. června 1546]. 482. Tohož dně jest žalobu Jan Kuběla na Jana Mečéře z Vítkovic učinil, že mu jest povinovat sto zlat. za blískost mateře své, kterú jměla v Vítkovicích po bratru svým, kde potom jest žádal, aby ta pře jeho pro listy a přátele, kterých na ten čas jmíti nemohl, na roky přišlé odložena byla, při které žádosti jest strana zachována podlé práva. Actum feria tercia in terminis terrestribus post festum Trium regum proxima 1547 [II. ledna 1547].a 483. Tohož dně přistúpil jest Stanislav Žídek na miestu Jana Kuběle b za póhonem svým i dal jest volati ku právu Jana Mečéře, kde strana, totiž syn Mečéřóv, jest pověděl, že otec jeho na ten čas nemocí jest vod Pána Boha složen, žádajíc roku na přišlé roky, při kterej žádosti strana podlé práva jest zachována.1 a) Pod datem škrtnuto: Tak, jakuož byl rok Janovi Mečířovi z Janem Kubolí na dnešní den položen. — b) Za slovem Kuběle škrtnuto i dal jest. 1) Srv. č. 482. [str. 751 Annol domini millesimo quadringentesimo nonagesimo nono, feria III. post conductum pasche [9. dubna 1499]. 484. Stalo se jest dobrovolné svolenie od pánóv zeman země Osvětimské, jednostajným hlasem jsú uchválili, aby každý zemanín osobú svú na každé roky zemské přijel, vyjavše ty, kto by beze lsti nemocen byl aneb že by příčinu znamenitú potřebnú měl, tu věc odeslati má súsedem, člověkem dob- rým, aby se tak v pravdě našlo. Pakliž by buď ktož buď na roky nepřijel aneb tak, jak se svrchu píše, neoznámil, na toho aneb na ty, kteříž by nebyli, ti páni zemané, kteří by na ten čas byli, mají vypiti achtel piva na každého z těch, kteří by nebyli, a ta věc skrze služebníka má býti ozná- mena těm aneb tomu, kteří by nebyli, aby to pivo v témdni zaplaceno bylo. Pakli by on aneb jich více toho piva zaplatiti zanedbali, tehdá se podvolili a podvolují, aby sudie “ osvětimský nynější i potom budúcí z nich každému z jejich dvora vuol nebo krávu ujíti dal aneb kuoň, jaký by zastali, a z toho aby pivo bylo zaplaceno. A který by b se tieži« protivil, ten aby do truhlice zemské deset hřiven propadl. A také uchválili, aby na roky každý ráno hodinu po vschodu slunce v Osvětimi byl pod přepadkem svrchupsaným.b a) Nadepsáno jinou rukou nad škrtnutým úředník. — b) A který by — svrchu- psaným připsáno touž rukou, kterou bylo opraveno v pozn. a. — c) Rkp. tiezy sic. V P. ciⱥży. 1) Srov. Kutrzeba, Prawa księstw Oświęcimskiego i Zatorskiego, 244—245 č. 6. Bostel, Sadownictwo, str. 1100—1101. 137

Strana 138
485. [str. 76] Item.1 Také se stala úchvala tenž deň o služebníky zemské s vuolí na ten čas pana starosty osvětimského, aby ninější i potom budúcí služebníci, když bude z zámku rozkázáno, mají všecky zemany dojíti a u každého v domu býti, tu kdekterý z staradávna rozkazují. A na ten deň, na který zemanóm býti rozkáží, také všichni služebníci v Osvětimě býti mají. Pakli by ve vsi zemanína nebylo, tehdá služebník aby rozkázal ve dvoře jeho u šoltysa. A který by služebník nedošel aneb nedojel, ten aby tři dni v věži seděl na zámce a pánu ovsa maldr dal, vyjavše to, který by beze lsti pro nemoc jeti aneb jíti nemohl, aby pánu na zámek súsedem svým oznámil nemoc svú, aby jiným obesláno bylo. 1) Srov. Kutrzeba, l. c. str. 245, Bostel, l. c. 1101. [str. 771 Léta božieho tisícieho pětistého prvnieho, v úterý po pruovodní neděli [20. dubna 1501] v roky zemské. 486. Jakož slovútný panoše Mikuláš Krop z Damkovic, Pavel a Jan též z Damkovic, synovci jeho, jsú byli před tiem vinili slovútné poctivosti paní Annu, manželku někdy Václava Kropa z Damkovic, i s slovútným pa- noší Pavlem, synem její, i listy dědičné na Damkovice, které by měl neboštík Václav Krop při sobě mieti, chtíc, aby ty listy ukázány byly pro tu příčinu, že oni nahořepsaní Mikuláš Krop, Pavel a Jan, synovci jeho, dědictvie své všecko u Damkovic jsú prodali a nadepsaná paní Anna s Pavlem, synem svým, pravili jsú, že těch listuov nemají ani o nich vědie, tu jsú jim ze- mané našli: Poněvadž jsú o ty listy obviněni a praví, že jich nemají, aby za to v prvnie roky právo učinili, a tak tej věci zemané jsú pruotahy činievali na rozmyšlenie a porazenie jim dávajíc až do nynějších rokuov. Tu nade- psaná paní Václavová dnes přistúpivše před právem zemským pod tú pří- sahú, kteráž jiej nalezena jest, vyznala, že těch listuov, o které jest obvi- něna, neměla ani o nich věděla a že jich nemá ani o nich vie, než nadepsaný Pavel, syn její, nestával a nálezu dosti nečinil. Actum Osvět. Anno domini, die ut supra. [str. 831 Anno domini millesimo quingentesimo ter- cio, die vero videlicet feria tercia post Epiphania- rum proxima [10. ledna 1503]. 487. Jakož pan Jan Osolinský žaloval najasnějšému knížeti pánu a panu Alexandrovi, z buožie milosti králi polskému etc., pánu našemu nejmilosti- vějšému, na pana Jana Myškovského, kast. osvětimského,a na pana Petra Šašovského o rukojemstvie, co jemu byli ručili za pana Jana Komorovského, tu J. K. Mst ráčil psáti panu Osvětimskému i panu Šašovskému přikazujíc, aby podlé rukojemstvie dosti učinili panu Osolinskému, o kterúžto věc J. Kr. Mst ráčil dáti obojím stranám komisaře velmožného pána Jana Jordána z Zakličína, řandce a krakovského a starosty osvět mského. Tu gdyž jest rok složen nadepsaným panu b Osvětimskému a pa nu Šašovskému, jsú se přiznali, že byli ručili za čtyři sta zlatých s kniežtem těšínským J. Mstí a se pánem Trnkú za pana Jana Komorovského panu Janovi Osolinskému podlé smlúvy o zámek Oravu s jeho příslušenstvím mezi nimi učiněné. 138

Strana 139
A také pan Osvětimský se seznal panu Osolinskému, že též jemu ručil za pana Komorovského za dvě stě dřeva i za deset kuop pstruhóv suchých, za listy panu Komorovskému potom vydané. A též seznali, že po smrti pana Trnkově, gdyž pan Osolinský častokrát jest napomínal, kníže těšínské J. Mst svój oddiel panu Osolinskému dal sto a třidceti zlatých i tři zlaté i XII gr. A pan Jordán J. Mst jakožto mocný komisař na místě krále J. Mstí a sta- rosta osvětimský jest tu věc poručil panu Janovi Sedleckému, podstaro- stiemu svému [str. 84) a sudiemu, i zemanóm země Osvětimské, aby ty věci přeslyšěli a stranám obapolným podlé práva a obyčeje zemského spravedli- vost učinili. Tu jsú nadepsaní pan Osvětimský a pan Šašovský prosili, že by tomu delší rok odložen byl a pan Jan Komorovský že by též byl k tomu obeslán, že by je, co zaň ručili, z viery zastúpil neb vyvadil. I jest jim první rok položen první b neděli po svatým Ondřeji [5. prosince 1501] do Osvětimu. Na ten čas pan Komorovský nestál, potom druhý rok složen panu Komo- rovskému s rukojměmi na zemské roky, které byly v úterý po svatiech Třech králéch [11. ledna 1502]. I na roky pan Komorovský nestál, ani s mocí postavil, než listem jakýmsi odeslal, potom opět třetí rok složen od rokóv přez dvě nedělí [25. ledna 1502] pode pře ztracením. Tu opět pan Komo- rovský nestál ani s mocí poslal, než poslal svého šoltysa Halcnarovského pravíc, že do Krakova jede. Tu jsú páni zemané mimo právo a obyčej zemský dali čtvrtý rok do dvú nedělí [8. února 1502], poněvadž pan Ko- morovský prvým, druhým ani třetím rokem nestával, aby rukojmě v tom času vyvadil. Pakli toho neudělá, že by jim uvázání dáno ve dvě vsi pana Ko- morovského, jmenovitě v Novú věs a v Kančugu, aby se oni tím “ zbožím panu Osolinskému zavésti mohli. A gdyž temu všemu pan Komorovský duosti učiniti zanedbal, tu z nálezu zemského pan podstarostie podle úřadu svého jel a dal uvázaní panu Osvětimskému a panu šašovskému ve dvě vsi nadepsané. A oni ty vsi několiko dní držíc, potom dali v ně uvázaní panu Osolinskému [str. 85] v svých oddieloch a zač jsú ručili. A pan Osolinský to přijal a rukojmě propustil. I má ty dvě vsi jmieti, držeti a jich požívati tak dlúho, až pan Komorovský panu Osolinskému od sěbě duosti učiní. A při tom jsú byli a na tom sěděli urození a slovútní páni zemané země Osvětimské: Petr z Poruby, sudie země Osvětimské, Baltazar z Koběrnic, Jiřík Apštach z Grodce, Jan a Marek, bratří vlastní z Přetěšína, Jindřich z Staré vsi, Adam z Pisařovic, Mikulaj z Nítku, Jan Lariš, fojt osvětim- ský, Mikuláš z Bulovic, Václav z Běrtoltovic, Matěj z Běrtoltovic, Štěsný z Čaňce, Jan Kravz z Polanky, Jindřich z Charmuz, Stanislav z Vítkovic. a) Rkp. rzandcze. — b) Napsáno původně pánóm, pak opraveno. — () Následuje rok, ale škrtnuto. — d) Za slovem tím následuje škrtnuté obyčejem. — 6) sic. 1) Srv. č. 267., 268., 269., 270.—273. Anno domini millesimo quingentesimo decimo, v úterý první po převodnej neděli v roky zemské [9. dubna 1510]. 488. Jakož pan Jan Myškovský, kastellán osvětimský, jest pozval prvním, druhým i třetím pozvem pana Jana Čela z Komorovic, jakožto pozvové šířej 139

Strana 140
ukazují, tu pan Jan Čelo podlé práva zemského nepřijal ani na roky přemi- nulé stál ani s mocí neposlal; tím byl chtěl nadepsaný pan Jan Myškovský, oč jest pozval, za získané mieti, a páni zemané byli jsú našli, aby čtvrtým pozvem připozval ku zkázaní nadepsaného pana Jana Čela. A když jest připozván čtvrtým pozvem na roky nynujšé,“ pan Jan Čelo nestál ani s mocí neposlal, tolko list [str. 86] zavřený panu sudiemu psal oznamujíce kommisí krále J. Mstl a pravíc, že mu se před právem odpoviedati nehodí nad tú kommisí. Tu jest nadepsaný pan Jan Myškovský list krále J. Mstí panu sudiemu i zemanóm poslaný ukázal, v nimž J. Mst přikázati ráčil, aby, což jest pozvaného mezi stranami svrchupsanými, podlé práva rozsúděno bylo. Tu jest pan sudie i zemané tu věc podlé práva o obyčeje země rozvažovali: poněvadž pan Jan Čelo jest prvním, druhým, třetím i čtvrtým pozvem po- zván podlé práva a žádných rokóv nepřijal ani na prvé roky ani na druhé nestál, ani s mocí neposlal, našli jsú podlé práva a obyčeje země, že jest nadepsaný pan Jan Myškovský, oč jest pozval, získal a svú při obdržel, že jemu má v Komorovice skutečné uvázaní dáno býti služebníkem podlé práva.1 a) sic. 1) Srv. č. 287. Krauz." 489. Anno, die quibus supra, v týž roky zemské [9. dubna 1510]. Před právem zemským Marek Krauz vystúpivše dobrovolně jest vyznal, že při sobě má čtrnádste zlatých po pólkopy sirotích peníz, totiž synovčat svých, které při sobě mieti a požívati má do devieti let pořád zběhlých od datí tohoto zápisu, od nichž na každý rok puol hřivny sirotkóm platovati má. A když sirotkové k letóm přijdú, teda Krauz má jim peníze hlavné dáti i s platem zadržalým, totiž po devieti letech. Za to jsú ručili slovútný panoše pan Marek a Jan z Skědně, Jiřík Abštach z Grodce a Valentín z Vítkovic.1 a) Nadepsáno nad zápisem větším písmem touž rukou. — b) Opraveno z devietích. 1) Srv. č. 284. [str. 871 Anno domini 1511 v úterý první po svatých Třech králéch v roky zemské [7. ledna 1511]. 490. Jakož pan Mikuláš z Kornic, syn někdy pana Jiříka Malečského, jest pohnal urozeného pana Jana Komorovského prvním, druhým i třetím pozvem podlé práva, že mu o otčiznu svú, totiž o Malečské zboží, jakožto pozvové šířeji okazují; tu nadepsaný pan Mikuláš Malečský znaje, že pro starost a nedostatek zdravie svého snad by proti panu Komorovskému ro- kóm ustávati nemohl, stoje před námi vyznal jest dobrovolně skrze uroze- ného pana Jiříka z Skalice, přítele svého, že jest vzdal a zapsal své všecko právo, kteréž miení mieti po otci svém na Malečském zboží, totiž v Malcu, Kančidě, Nové Vsi, v Hečnarovicích a na fojtsvie kúském, což jest otec jeho držel, synóm svým, totiž slovútným Burianovi, Jindřichovi, Bernartovi a Janovi, úplně a docela ku do “ ziskub a ku ztracenie. Pakli by všici svých ustáti nemohli, ale který aneb kteří byc z nich rokóm ustáti a proti panu 140

Strana 141
Komorovskému v právě činiti chtěli, maje mocnost od jiných, že jim to jíti má.1 a) sic. — b) Škrtnuto bývání a nadepsáno zisku. — c) Nadepsáno by. 1) Srv. č. 288. Istr. 881 Létal od narození syna buožieho tisícého pětistého patnáctého v den čtvrtkový před hodem svatej Agnešky [18. ledna 1515]. 491. Jakuož mnohomožný pan Jan Myškovský, kastelán osvětimský, jest prodal ves Běstvinu i pól žebráče, dědictví své vlastnie, v osvětimským kbítě a zaležalé urozenému panu Martišovi Myškovskému z Mírova, stolní- kovi královskému, i že jsú za ni za varung slíbili urození a slovútní: pan Jan z Komorova a na živci, pan Petr Šašovski u Gěraltovic, pan Zygmunt Jordán z Zakličína, pan Balcar z Dubovce a na Oseku, pan Jan Hlubovski z Čaňce, pan Jan Přetěšinski z Skedně, i že ta zboža svrchupsaná, totiž Běstvinu a pól žebráče podlé práva i obyčeje země, jako varung obyčej má, spravovati a svoboditi mají kromě tisíce zlatých dluhu pana Čijanova, co na Běstvině zapsáno zóstati má. A jiné dlužníky i nároky všecky na to zboží rukojmě nadepsaní zastúpiti a svoboditi mají.2 a) V P. powiacie. 1) Zápis mřežován. — 2) Srv. č. 302. [str. 891 Téhož léta, jako se předpisuje, v úterý po hodu svatého Jana Křtitele buožieho. [26. června 1515]. 492. Jakož urozený pan Baltyzar z Dubovce prodal ves jmenovitě Osek i šoltystvie v tejž vsi, v osvětimským kbítě zaleželé, slovútnému panu Jiří- kovi Zíbertovi, měštěnínovi v Krakově, i že jsú za ni za varung slíbili urození a slovútní pan Martiš Myškovský z Mírova, stolník krakovský, pan Petr Šašovský a na Gěraltovicéch, pan Zygmunt Jordán z Zakličína a na Malcu, pan Jan Hlubovský a na Čaňcu, pan Jan Zubřičský z Zubřic a pan Petr Porubský, sudie země Osvětimské, a Martiš Rakovský, měštěnín v Osvě- timě. I že to zboží svrchupsané, totižto ves Osek i s šoltystvem, podlé práva i obyčeje země, jako varung obyčej má, spravovati a svoboditi mají, a zvláště, že list věnný panie manželky příště přede pány zemany položen a zkažen býti má. [str. 90] Léta páně tisiecého pětistého šestnástého v úterý první po hodu Třech králí v roky zemské [8. ledna 1516]. 493. Jakuož slovútné poctivosti panie Katařina Kropová a Anna Za- jíčková, sestřenice vlastnie neboščíka pana Jana Kovalského, jsú pohnaly prvniem, druhým i třetím pozvem podlé práva a obyčeje zemského slovútné panoše Jiříka, Ondřeje a Jana Kolačkovské jakožto poručníky sirotka ne- boščíka Jana Zemy z Moščenice, jakuožto pozvové šířej okazují, kdež svrchupsaní poručníci rokóv nejsú přijeli ani na pozvy odpoviedali a tím strana póvodná o to, oč pohnala, za získané mieti chtěla. Při tom páni Ko- morovščí jsú ku právu a stolici země Osvětimské psali žádajíce, aby nade- 141

Strana 142
psaní poručníci z toho zboží súzeni nebyli, a prosíc, aby do krále J. Msti ta věc odložena byla. Kdež páni zemané jsú tu věc odložili do ščastného pří- jezdu krále J. Msti do králestvie Polského, aby po J. Msti příjezdu ve čtyrech neděléch pořád zběhlých o to krále J. Mst páni Komorovščí starali, aby J. Kská Mst tu věc před se k rozsudku vzieti aneb kommisaře dáti str. 911 v tej věci ráčil. Kdež po tom J. Mst v králevství dosti dlúho býti ráčil a páni Komorovščí žádného rozkázanie ani naučenie v tom času nám jsú neukázali, a kdy bylo v roky zemské, strana póvodná tím svú při za získanú mieti chtěla, kdež páni zemané jsú našli, aby nadepsaní poručníci čtvrtým póhonem pozváni ku zkázaní byli. Tu ani čtvrtého nepřijali. Kdež opět strana póvodná tím za získané mieti chtěla žádajíce, aby vedlé pozvov, zká- zaní bylo. Kdež opět tu věc páni zemané jsú odložili do druhých rokóv na pýtanie stranám oznamujíce, aby se v tom času pojednali, a v tym času nám naučení přineseno. Při tom v roky zemské dně zvrchupsaného strana póvodná ukázala svědomie dostatečné i že neboščík Jan Zema z Moščenice vyznal dluh i podvolil se sto zlatých platiti dcerám neboščíka Jana Koval- ského, staršé, kdyby svých let došla, sto zlatých ve dvú letú pořád zběhlých, totiž na každý rok po padesáti zlatých. Pakli by staršé sestra zemřela, prvé než by jie sto zlatých vyplněno, tehdá aby tej druhé sestře jejie těch sto zlatých pan Zema vyplnil tím obyčejem, Istr. 921 jako se svrchu píše. Pakli by Jan Zema v tom času, nežli by těch sto zlatých těm paniem neb jejich erbóm vyplnil, zemřel, podvolil se pan Zema a ukázal na svým statku, kdož by jia po ním držel, že to sto zlatých má vydáno býti, jakožto v svě- domí šířej osaženo jest. Protuož my podlé naučenie i podlé zachovánie práva zemského vyřékámy: poněvadž strejci a držitelé zboží rokóv ne- přijali ani práva hleděli ani se na sirotka neodvolali, že strana póvodná o sto zlatých, o které pozývala jest, svú při obdržela, aby ve třech letech pořád zběhlých to sto zlatých po šestnásti skot z toho zboží Moščenice nadepsaným paniem Katařině Kropové a Anně Zajíčkové, sestřenicám ne- boščíka Jana Kovalského, vyplaceno bylo, totiž summu nadepsanú na tři diely rozdělivše, kterejžto summy prvší diel má býti dán na vánoci přišlé a tak na každý rok až do summy svrchupsané zaplacenie. Pakliž by poručníci tomu dosti neudělali, tehdá nadepsaným paniem v Moščenicu uvázaní má býti dáno, aby ony svrchupsanú sumu vybraly pod vědomím dobrých lidí.1 a) sic. 1) Srv. č. 305., 306. Istr. 931 Anno domini millesimo quingentesimo vi- gesimo, feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste [26. června 1520]. 494. Jakož pan Jan Střalka z Blšnice, sudie země zátorské, jest pohnal ku právu zemskému prvním, druhým i třetím póhonem vedlé země obyčeje slovútného panoši Jana Vrochňa z Nídku dávaje jemu vinu od robotného Vojtěcha z Rudz, že by jeho babiznu i mateřiznu v Nídku držel žádného práva k tomu nemaje, jakožto póhonovie v sobě šířej osahovaly, pan Vro- cheň žádal byl žalobu slyšet. A žaloba byla jemu pověděna a oznámena. 142

Strana 143
A kdy žalobu slyšel, jest skrze pana Jana Přetěšinského jakožto mocného poručníka svého na žalobu odpověd takovú učinil, že on to zboží jest za svobodné kúpil a dávnost zemskú v pokoji nenařékaný oseděl, co jest listem kupna dovedl, že již to zboží na dvanáste let držel. To také sobě ku pomoci berúc, že již to zboží v třetí ruce jest a od žádné babizny tej i mateřizny nedocházeno, až deprov na nim by to mieti a dosáhnúti měli. I jest na nás toho podal, měl-li by za takovú dávností ve zboží svým v takovém nařekání pokoje užíti. Tu my maje “ na ten čas při sobě mnohomožného pana Mikoláše Jordána z Za- [str. 941 kličína, kastellána vojnického a starostu osvětimského J. Mst, výrok jsme takový učinili: Poněvadž to zboží již v třetí ruce jest a pan Vrocheň již to zboží dvanáste let nenařékaný v pokoji držel, jako to listem kupna jest vyvedl, vyřékámy, aby již pan Mikoláš Vrocheň nade- psaný pokoj v tej při měl, ukládajíc panu Janovi Střelce předepsanému i Vojtěchovi, člověku jeho nadepsanému, protiv Mikolášovi Vrochňovi v ta- kovej při věčné mlčení.1 ") sic. 1) Srv. č. 317., 318., »19. Anno domini 1526, feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste [26. června 1526]. 495. Mezi panem Jakubem Palčovským jako póvodní stranú a paní Katařinú Malečskú, stranú odpornú. Jako pan Jakub podlé póhonu svého žaloval na paní Malečskú a jí vinu dával o řetaz i dva prsteny zlaté, kte- rých jí kněz Januš“ zátorský byl pójčil, paní Malečská tymi slovy odpierala skrze přítela, který od něj mluvil, že jí ten řetaz i dva prsteny zlaté kněz Januš darem dal, dar za dar. Tu pan Jakub Palčovský jest ukázal svědomie hešunkové, že pan Jan Žěbřičski b budúc podle práva hešunkového připraven, jest pod pří- [str. 951 sahú vyznal, že paniej Malečské ten řetaz i prsteny jsú pojčené etc. Vyřékámy: napřed to, že tomu hešunkovému svědomie i tomu dobrému člověku k lehkosti i jeho dobré pověsti nic škody nésti nemá. Ale poněvadž paní Malečská jest ženská osoba, že jej samej přísahu najdujemy od toho pátku přes týden v Osvětimě v klášteře na tom místě, kde jí od úřadu ukázáno bude, v tyto slova, učiniti má: „Já, Katařina při- sahám, iže mi kněz Januš neboštík ten řetaz zlatý i se dvěma prsteny darem dal. Tak mi Buoh pomáhaj, všechni svatí“. A to pokleknuvší na kolena a podnevši dva prsty vzhuoru.1 a) Rkp. Janusch. — b) Rkp. Ziebrziczski. 1) Srv. č. 349.,351., 353.—356., 361., 365. Anno domini 1527 feria tercia post festum sancti Johannis Baptiste [25. června 1527]. 496. Najdujeme, že pan Jan Dětmarovski za přizonestí “ svú i za svými výroky jest blízek sirotka neboštíka pana Bartoše Dětmarovského panny Anny, ale iž b pan Jan Dětmarovský výroku tomu, v kterýmž jest jemu ten sirotek přisúzen, dosti nečiní, a to v tom, že počtu nečiní a peněz sirot- kovi před úřadem na každý rok neklade, za takovú příčinú ten sirotek Istr. 961 ne jest jemu na ten čas vydán. A když tomu pan Jan dosti učiní 143

Strana 144
a uručí, aby sirotkóm přes pana vrchnieho a rytierstvie země Osvětimské nevládl, tehdá jemu ten sirotek vydán bude.1 a) sic. — b) sic. Rkp. yz. 1) Srv. č. 362. Ex mandato totius nobilitatis isti duo actus in- feriores sunt in hunc regestrum inducti. 497. Já, Adam Předbor z Paňóv, podstarostie osvětimský, Petr z Po- ruby, sudie země Osvětimské, komisaře ve při mezi urozeným panem Janem Dětmarovským z jednej a mezi poručníky a matkú sirotka neboštíka pana Bartoše Kozlovského z strany druhé od královského majestátu Jeho Jas- nosti jmenovaní a postavení, známo činíme, že jakož jsme z moci toho po- ručenství a komisí stranám nahořepsaným jako na dnešní den rok položili, na kterým roku poručníci a opekunové toho sirotka nestáli, než paní Kozlov- ská, matka tohož sirotka, stanuvší před námi prosila jest za odtah na jiný rok, aby práv svých a poručníkóv dosáhnúti mohla, my dobře obačivski a mandát královské Jasnosti toho jsme paniej Kozlovské připustiti nesměli, ale Jeho Jasnosti poručenství dosti činíc tak mezi stranami vyřékámy: Poněvadž páni ti, kteří se miení býti poručníky ustavenými sirotku Istr. 971 nadepsanémi, na ten rok nestáli ani toho s mocností poslali, že pan Jan Dětmarovski jako strýc vlastní sirotka nadepsaného má býti poručníkem a opekunem sirotka toho a statku i zboží toho, kteréž pan Bartoš Kozlov- ský v zemi Osvětimské má, jmenovitě Dvě Kozia.“ A kdy paní Kozlovská právo své, které na Kozách má, položí před úřadem osvětimským, tehdá jí pan Dětmarovský vedlé práva její povinen bude dosti učiniti. A pan Jan Dětmarovský to zboží povinen bude tím spósobem spravovati, že na každý rok povinen bude počet činiti z platóv a rybníkóv před úřadem země Osvě- timské a tu peníze klásti, aby s radú a opatřením úřadu a zeman země Osvětimské na póžitek sirotka obráceny byly. A co folverku, ospóv, slepic a robot na lidech a jiných tej vsi dóchodóv dotýče, toho pan Jan Dětma- rovský za svú práci užívati má do sirotčích let. Actum feria tercia, die sancte Scolastice virginis. Anno domini 1523 [10. února].1 ") sic. Rkp. obaczywski. — b) sic. 1) Srv. č. 362., 496. Alter actus. 498. Mikoláš z šidlovce, kastellán sadoměskia a královstvie Polského najvyšší podskarbie, radomski, osvětimski, zátorski, křepičski a na Ol- štyně starosta. Petr z Poruby, sudie země Osvětimské, mezi urozenými pa- noší Janem Dětmarovským z strany jedné a urozenú poctivosti paní Barbarú Istr. 281 Kozlovskú z strany druhé, co se týče róznic, které se mezi nimi točí, takový výrok činímy: Jakuož paní Barbara Kozlovská mnohokrát se na- pomínala, aby podlé jejie listu věnného zapsání zóstavena byla, a pan Jan Dětmarovski za některými slušnými příčinami toho bránil, vyřékámy: že podlé prvnieho komisařského nálezu paniej Barbaře oprava a věno vyjíti má podlé zapsánie věna jejie. A paní Barbara při tom peněz věna jejie kla- 144

Strana 145
dení, chce-li jie i dnes užiti, má uručiti dobrými lidmi osedlými z tej země, aby sirotka panu Janovi na roky zemské najprv příštie první úterý po pró- vodné neděli [3. dubna 1524] před úřadem v Osvětimě postavila a dala, po- něvadž ten sirotek ne jinde, jedno tu v zemi Osvětimské svú otčiznu a osedlost má. A pakli by rukojmí nemohla mieti na ten čas, tehdá aby na ty roky přišlé v Osvětimě sirotka postavila a panu Janovi dala. A tych puol- druhého sta zlatých, jakuož jej věno ukazuje, aby uručila, že by po jej smrti na strotka toho aneb na erby jeho přišlo. Pakliž by o to puoldruhého sta zlatých rukojmí v tej zemi mieti nemohla, tehdá aby ty peníze v Osvětim- ské zemi zóstaveny aneb komu pójičeny byly až do let sirotčích aneb do toho času, aže by paní rukojmí nabyla a puoltřetieho sta zlatých paní Bar- bara aby vzala, kdy Istr. 331 sirotka postaví. A jakuož paní Barbara vinila jest pana Jana o sto zlatých pravíc, že by jich svému muži pójičila na dopla- cenie vsi Dvú Koz, i ukazovala nějakové svědomie dobrých lidí, takto vy- řékámy: Poněvadž paní Barbara neukazuje zápisu tej země ani žádného uručení z tej země žádným člověkem, že to ku úřadu a súdu tej země ne- náleží. Ona vie, kde a na kym toho dochoditi má, neb se jie právo v tom nezavírá. A jako pan Jan Dětmarovski paniej Barbaře vinu dával o nějakový list věnný mateře pana Balcarovy, který na to zboží Dvú Koz svědčí, kdež paní Barbara pravila, že toho listu nemá aniž o nim vie, a nad to se dobro- volně podvolila, že za to právo učiniti chce, to také vyřékámy: aby o to při tym brání peněz věna svého přísahu učinila, že toho listu nemá aniž o nim vie. A kdy paní Barbara tomu všemu jako se zvrchu píše, dosti učiní, tehdá penieze své věnné, jako nahoře psáno jest,“ užieti má. A listy, které by na Kozy měla, povinna bude položiti. A jakož pan Jan Dětmarovský paní Barbaru vinil o peníze, prly, o pečet i o jiné klejnoty, které by při niej zóstaly a k jej věnu neslušely, vyřékámy: když toho v tej zemi nezastal a také paní Barbara v tej zemi neosedla, aby jie tam o to hledal, kde zasedí, že se jemu právo nezavierá. Tomu na svědomí a mocnost naše vlastné pečeti k tomuto listu přidávali jsme. A to se dálo v Osvětimě v pátek před 1str. 100] nedělí, ješto slově latinské Reminiscere, v puostě léta od narozenie buožieho tisícého pětistého dvacátého čtvrtého [18. února 1524]. A při tom jsú byli mnohomožní páni, pan Stanislav z Sprovy a na Rohově, kastellán žarnovski, vojski krakovski a starosta opočinski, pan Jan Myškovski z Přetičova a na Čechovicéch, kastellán osvětimski, urození páni, pan Jan a pan Vavřiněc, bratří vlastní z Komorova a na živci, Petr šašovski a na Gěraltovicéch, Bernardyn Rusocki a v Kletči, Vavřiněc Milanovski a v Brodiech, podsta- rostie zátorski i jiných mnoho dobrých lidí. “) sic. — b) účině škrtnuto. 1) Srv. č. 562., 496., 492. Feria tercia posta dominica conductus pasche, anno domini 1529 [6. dubna 1529]. 499. Item. Jakuož děti neboštíka Vojtěcha Jagody, to jest Jagodzianky, pohnaly byly ku právu pana Jindřicha Charmuského o posah mateře své, kde za mnohými roky pan Jindřich Charmuský jest před námi ukázal list 145 10

Strana 146
úřadový, že paní Jelena, máti těch Jagodzianek, jest se vyřekla z otčizny a mateřizny a tím listem pan Jindřich Charmuský jest svú při obdržel, při tom stoje před námi pan [str. 1011 Jindřich Charmuski jest se podvolil těm Jagodziankám vespól deset zlatých dáti a vyplatiti, a to do dvú zlatých na každý rok b do pěti let pořád zběhlých. Pakliž by v tom času Pán Buoh smrti uchovati neráčil pana Jindřicha Charmuského, tehdá Stanislav Charmuský jest se podvolil těch deset zlatých vyplatiti, tak jak se zvrchu píše.1 a) Za slovem post škrtnuto festum sa. — b) na každý rok nadepsáno. 1) Srv. č. 378., 381., 383. Feria tercia post festum Epiphaniarum, anno do- mini 1530 [11. ledna 1530]. 500. Svolili jsú všecsi páni zemané takovú přísahu učiniti králi Jeho Milosti i koruně Polské i súdu osvětimskému v tyto slova: J. N. přisahám králi Jeho Milosti polskému i koruně Polské věřen býti, Jeho Milosti vedluh svej možnosti všeho dobrého pomáhati, a co bych znal a rozuměl škodlivého jeho králevské milosti i koruně, z toho mám a povinen budu vystřéci a bohatému i “ ubohýmu z místa svého spravedlivé súditi ve- dluh svého najvyšégo b rozumu. Tak mi Pán Buoh pomáhaj, pana Maria i všicsi světí. a) Za i škrtnuto bohatému. — b) sic. 1) Tištěno Bostel, l. c. 1104, Kutrzeba, l. c. 276, č. 15. Istr. 1021 Anno domini millesimo quingentesimo tri- cesimo primo. 501. Zvolili se jsú všecci pánové zemané kniežectvie Osvětimskiego to za právo držeť,“ když kdo koho pohnati má, tehdá čtyry neděle před roky pohnati má. d) sic. 1) Tištěno Bostel, 1. c. 1105, Kutrzeba, l. c. 276—7, č. 16. Anno domini 1536 feria tercia post festum sancti Johannis Baptiste [27. června 1536]. 502. Stalo se jest dobrovolné svolenie od všech pánóv zeman zěmě Osvě- timské, kteří pro ukrácenie pří, které se před súdem jich točí, jednostajným hlasem jsú uchválili a statut takový učinili, aby a ve přech přitočnýchb a kterých neomlúvá póhon, žádný se na dvory nevolal, pokad se pře grun- tovná nevykoná výrokem pánóv súdcí, které v lavici sedají, pod přepadkem padesáte zlatých ve zlatě, které by se strana před výrokem volala. Avšak po výroku gruntovním každé straně jest se volno odvolati na dvory.1 a) Za slovem aby škrtnuto za dva. — b) Rkp. przytocznych. 1) Tištěno Bostel, Sądownictwo, 1105—1106, Kutrzeba, Prawa, 286—287, č. 16. Anno domini 1538 feria tercia post festum sancti Johannis Baptiste [25. června 1538]. 503. Páni zemané jsú našli přísahu a rotu panu Rajskému v tyto slova: 146

Strana 147
[str. 103) Já Stanislav Rajský přisahám Bohu, žem“ na náklady práva, kterém b měl s panem podčašém, panem Marcinem Zborovským, jako zmoc- ňoným od nějakého Jana, který se mienil býti dědicem Dankovským na- ložil,a žem na tom škody a útraty vzal summu N.; tak mi Pán Buoh po- máhaj.1 a) Rkp. ziem sic. — b) sic. — c) Rkp. Marczinem. — d) naložil nadepsáno. 1) Srv. č. 421., 434., 435., 437., 438., 451. 504. Já N. B. přisahám Bohu, vstupujíc na písařstvía Osvětimského knížectví a zámku, přetkem králi J. Mstí, potom J. Mstí pánu starostě i sú- dovi zemskému věrnost zachovati, tajemnosti žádnému neoznamovati, také zápisy, výroky i všeliká psaní, tak v úřadě J. Mstl pana starosty i zemstvě věrně spravovati a žádnému také nic k ublížení nečiniti. Tako mi Buoh po- máhaj i všetci svatí.1 a) Rkp. pisarstvi. 1) Srv. č. Bostel, l. c. 1104, č. VII. b. Przysiega sluzebnika.! 505. Ja Mi. To. przysijegam Panu Bohu przijmuyacz urzand sluzebnyka zijemskiego w ksiestwie Oswyetimskim, przodkem krolowy Jeho Milosti, potom Jeho Milosti panu starostye y sandowi zemskimu wijernost zachowat, tayemnosti sandowe zadnemu neoznamowat, zadnemu ku ublizeny nycz neczynit, ze vssy moznosti mei wyernost we vssem zachowat, zeznanya prawdziwe kazdemu [str. 1041 dawat. Tak mi Pan Buoh pomahai y wssetczy swati.2 1) Přepsáno paleograficky věrně. 2) Srov. Bostel, l. c. str. 1105, č. VII.c). [str. 1051 Actum feria tercia post festum Trium re- gum proxima. Anno 1547 [II. ledna 1547]. 506. Tohož dňa přistúpila jest paní Tobiášová Guorská ku právu, za póhonem svým dala volat sirotkóv neboščíka pana Jiříka Přetěšinskieho. Tu pan Stanislav Skěděnski stojíc jest pověděl, nevdávajíc jse v žádnú při, že těch sirotkóv v zemi není a že let nemají. My podlé pořádku práva znajíc, že jest rok prvší, vodkládámy takovú věc do rokóv převších“ při- šlých, které budú po próvodnej neděli [19. dubna] držány. a) sic. [str. 1061 Decretum totius nobilitatis ducatus Oswieczimensis. 507. My za právo držímy:kdyby strýcóv vlastních nebylo aneb také ujcóv vlastních, tehdá úřad a zemané byli povinni sirotky opatrovati. Ale poněvadž strýci vlastní jsú, kteří mají mocnost a právo k sirotkům“ i ku všemu statku jejich, i ty sirotky také ukazujem k jejich strýcům vlastním opatřenie. Neb ti moc mají, co jest sirotčé dobré a užitečné, přijímati i také, co ti strýcovie smluví, to ti sirotkovie k letóm přijdúce mocné držeti mají. A na to, poněvadž ujci vlastní jich znají, že to jest jich dobré a poži- 147

Strana 148
tečné, že také k tomu svolují, cuož by kolvěk v tej věci pánovie strýci těch sirotkóv smluvili a před jeho královskú milostí pánem naším nejmilosti- vějším aneb pány starosty jich milostmi vyznali a potvrzeno bylo, že to ti sirotkové neporušitelně zachovati mají. Actum et datum in Osvieczim, feria tercia post dominicam conductus pasche proxima [14. dubna]. Anno domini 1523.1 a) Rkp. sirothkum. — b) Rkp. strycum. 1) Tištěno Bostel, 1. c. 1103, Kutrzeba, l. c. 274—275, č. 13. [str. 1071 Anno domini 1549. Actum in terminis terre- stribus Osvienczimensibus, feria tercia post fes- tum sancti Michaelis proxima [1. října 1549]. 508. Vystúpivše před soud zemský a lavicu knížecství Osvětimskieho urozený pan Jan Rajski, strana póvodná a zmocněná od urozeného pana Sta- nislava Rajskieho, sudzieho osvětimského, otce svého, postupoval jest podlé póhonóv svých, protiva jejich milosciam“ pánóm Bonaróm, kterémi jest pohnal Jejich Mst o sumu peníz, kterú se méní mieti na Charmeziech, kterak šířej póhony samy v sobě obmávají. Našli sme: Ponevašb jest rok prvší a jejich milost pánové Bonarové zakládají se chorobú skrz psání své, tehdá ta věc odkládá se v tej mocnosti na roky zemské, které budú držány po svatých Třech králéch v úterý prvší [7. ledna 1550]. “) Rkp. Miloscziam. — b) sic. — c) Rkp. skr. 509. Stojíc před soudem zemským urozený pan Stanislav Rajski, sudie knížectvie Osvětimského 1str. 108] vyznal jest, že činí mocné a zmocňuje uro- zeného pana Jana Rajského, syna svého, a urozeného pana Stanislava Skě- děnskieho v Přecěšíně ve při svej, kterú má z jejich milostí pány Bonary podle pohonóv, dajíc úplnú moc svrchupsaným pánóm v tej při postupovati protiva jejich milosciam“ pánóm Bonaróm i jiné osoby na své miesto aneb k sobě přistaviti, tak co ty dvě osobe b zmocněné učiniu, jakž by sám zvrchu- psaný pán Stanislav Rajski učinil až do protočení práva, totiž zisk i strátu.1 a) Rkp. miloscziam. — b) sic. 1) Srv. č. 508. 510. Tohož dně urozený pan Jan Rajski, strana póvodná a zmocněná, domlovala se jest, jestliže to jest rok prvší, který má z jejich milostí pány Bonary podlé póhonóv, poněvadž roky prvšé držány nebyly, našli sme: Po- nevaž " roky přešlé nedošly, že jest prvší rok, zóstavujíc v mocnosti póhony.] a) sic. — b) sic. 1) Srv. č. 508., 509. 511. Tohož dně, jakž navrhu“ psáno, odkládáme ten rok, který jest mezi panem Sta- [str. 1091 nislavem Rajským a jejich milostí pány Bonary, přeb chorobu za psáním Jejich Milostí, poněvadž jest prvší rok na roky zemské bližně přišlé, které budú držány prvší vúterý po svatých Třech králéch v tejže mocnosti [7. ledna 1550].1 a) sic. — b) sic. — c) sic. 1) Srv. č. 508.—510. 148

Strana 149
512. Tohož dně tak, jakuož výrokem najdeno bylo urozenému panu Petrovi Pisařovskýmu staršému vyznati pod přísahú, kterú učinil vstupuje v lavicu, že o žádním listě nevie, který by měl slúžiti předkovi pana Staro- vejskieho,“ jest tomu všemu dosti učinil, jakž jemu výrokem najdeno bylo. a) sic. 513. Tohož dně, jakž nahoře psáno. Tu věc a róznice mezi pány Pisařov- skými podlé póhonóv o obšary odložil jest J. Mst pan starosta na roky zemské osvětimské, které budú po svatých Třech králéch [7. ledna 1550] držány. A v tom času má J. Mst pan starosta tam na grunt Pisařevski zjeti a přátelské úhody mezi nimi pokusiti. 1) Srv. č. 512. [str. 110] Anno domini 1550, feria tercia post festum sanctorum Trium regum [7. ledna 1550]. Actum in ter- minis terrestribus Osvienczimensibus. 514. Podlé póhonu prvšého na dnešním roku vinil pan Severin Zaiffret, strana póvodná, mnohomožné pány, pana Jana Bonara z Balic, kastellána osvětimského, burgrabí krakovskieho, a pana Stanislava Bonara, také z Ba- lic, starostu čchovskieho, i z jinémi bratry mladšémi, kterak šířej póhon sám v sobě zní a obmávia, o nesluštné“ a ne podlé práva držení puol Osěka. Protiva tomu póhonovi jejie Mst pánovie Bonarovie bránili se listem krále J. Msti, pána kterým sú vyjenci b s práva tohoto a vneseni v práva polské, méníci se tu na ten póhon odpoviedati nebýti povinni, nevdávajíci se v žádnú při se pánem Zaiffretem. My vidíc a pováživše takovej list krále J. Msti, pána našeho milostivého, odkládáme tu věc na roky zemské osvě- timské bližně příštie, které budú držány prvší vúterý po provodnej neděli [15. dubna 1550] v tejže mocnosti, a v tom času máme se v tej věci krále J. Msti doložiti, kterého roku sti, pánové Bonarové J. Mst nepřijeli, odpovie- dajieci se v tom súdu zěmském. “) Rkp. neslustne. — b) Rkp. wygenczi. sic. [str. 11I1 Actum terminis terrestribus Osvieczimen- sibus feria tercia post conductum pasche proxima [15. dubna 1550]. Anno domini 1550. 515. Podlé póhonu prvšého na roku dnešním“ urozený pán Severin Zaiffret ustál rok prvší, jakožto strana póvodná ve při svej, kterú má o grunt a zbuožé Osěcké z jejich milostia b pány Bonary, totiž z jeho mi- losťú panem Janem, kastellánem osvětimským, a panem Stanislavem, sta- rostú čchovským, i z jinémi bratry mladšémi, kde podlé obyčejí“ práva skrz služebníka zemského ku právu voláni byli prvé, druhé i po třetie pro- tiva panu Zaiffretovi zvrchupsanému a nestáli ani také z mocností na miestu svým nikoho neposlali. Strana táž póvodná žádala jest, aby toho ustání roku dána byla signifikatoriji, co se její slustně nebránilo.“ Dálo se v Osvětimi v roky zemské, jakož navrchu psáno jest.1 a) dnesnim sic. — b) sic. — c) sic. — d) sic. 1) Srv. č. 514. 149

Strana 150
Istr. 112] Actum in terminis terrestribus Osvieczi- mensibus feria tercia post festum sancti Michaelis proxima [30. září 1550]. Anno 1550. 516. Vystoupivše před lavicu a soud zemský pan Severin Zaiffret, strana póvodná, podlé póhonu svého, který tčen byl, vinil jest mnohomožné pány, totiž J. Mst pana Jana Bonara, kastellána osvětimskýho, burgrabiú krakovskieho, a pana Stanislava Bonara, také z Balic, i z jinémi bratry mlad- šémi o držení nesluštnie“ polovicu vsi Osěka. Gde jeho milost pan Osvětimský v takovým obvinění, nevdávajíce se v žádnú při, bránil se listem krále J. Msti, kterým jest wyjetyb do práva polskieho méníci se tu nebýti povinen od- poviedat a žádající, aby při takovým listě krále J. Msti zachován byl. Strana póvodná bránila se tiem listem, který v soudu tčen byl, kterým jeho krá- levská milost rátil práva Osvětimskiemu a Zátorskýmu kniežecství potvir- diti, v kterým listě také opisuje se, že každý kastellán osvětimský jest po- vinen tu osědlost jmíti i každému na sě žalujícému odpoviedat. Při [str. 113] kterým potvrdzení žádal pan Zaiffret, aby zachován byl. Najdujíme, že podlé toho potvěrdzení krále J. Msti i tudiež podlé zvyklosti práv našich pánovie Bonarovie jsou povinni odpoviedat panu Zaiffretovi, od kterého výroku J. Mst pan Osvětimský appelloval do krále J. Msti, co se straně ne- bránilo. Pan Severin Zaiffret ustál jest druhý rok protiva jejich milostiam panóm Bonaróm podlé póhonu svého a držení nesluštnie polovicu Osěka, kterak tenž póhon sám v sobě šířej zní a obmáva.1 “) Rkp. neslustne. — b) sic. — c) sic. 1) Srv. č. 514., 515. [str. 1141 Actum in terminis terrestribus, feria tercia post conductum pasche proxima [7. dubna 1551]. Anno 1551. 517. Podlé póhonu prvního urozená podstivosti panna Kuna z Dubovce ustála jest první rok protiv urozenej paniej Anně Gěraltovskej z Kružlovej. Neb podlé pořádku práva skrze služebníka zemskýho prvé, druhé i po třetí ku právu volána jest a potom póhon čítán, po kterým čítaní paní Gěral- tovská poslala psání k soudu žádajíci, aby ten póhon pro chorobu její odlo- žen byl podlé pořádku práva. A protož my odkládáme ten rok do rokóv příštích, “ které první vúterý po svatým Janě Křtiteli držány bývají, čeho strana póvodná žádala o signifikatoriji z úřadu, co se její nebránilo. a) Rkp. przistích. 518. Téhož dně urozená podstivosti panna Kuna z Dubovce podlé pó- honu svého, kterým pohnala pania Anne Gieraltowska“ z Kružlovej o blís- kost na grunt Kuozki, kterak póhon vo tom šířej zní a obmává. Gde panna Kuna v tejto Istr. 1151 při zmocnila jest před soudem zemským na místu svým urozené pány pana Kašpara Bludovskýho a pana Jiříka Bujakovskýho dávajíc jejim plnú moc protěv b straně zvrchupsanej soudovně postupovati vzhóru i naduol, tak jednemu jako oběma jako jednemu, k tomu také na 150

Strana 151
místoch svých v nebytnosti své jiné osoby zmocniti, kteří túž moc, jakž zvrchupsaná panna Kuna aneb tito poručníci její budú mieci,“ neb za ptáním pana sudzího po třikrát k tomu svou dobrú vóli dala, i prosila o signifi- katoriji teho z úřadu, co se její nebránilo. a) síc. — b) sic. — c) Od slova tak — jednemu připsáno pod zápisem. — d) Rkp. mieczi. 1) Srv. č. 517. Actum terminis terrestribus feria tercia post festum sancti Joannis Baptiste proxima [I. července 1551]. Anno D. 1551. 519. Tak jakuož urozená podstivosti panna Kuna z Dubovce pohnala jest urozenú paňú Annu Gěraltovskú z Kružlovej o statek Kuozki, na roku dnešním “ táž panna Kuna ani ruka její zmocněná jako strana póvodná podlé póhonu svého nestála, než Istr. 1161 urozený pán Kašpar Bludovski psaní k soudu učinil, že pilnú potřebú na místu paní Kuny k roku nemóž býti. Takový list J. Mst pánové pováživše a žádného zmocněného nevidzúc od panny Kuny ani od její b zmocněných, to také dobře rozvažujíc, že strana póvodná vždycky hotova má býti, k tomu také v dobrej paměti majíc výrok neb zmocnění nadepsanej panny Kuny, gde zmocnila na místu svým ve při takové pana Kašpara Bludovskýho a pana Jiříka Bujakovskýho, také i jiné, které by voni zmocniti chtěli. Tu poněvadž žáden s nich nestál ani na místu svým z mocností neposlal, než jeden s nich psáním stolka se obmlával a ne oba dva a tak s příčin tych, i jakž se zvrchu píše, ten póhon v niveč obra- cáme a kasujíme. a) Rkp. dnesnim. — b) sic. 1) Srv. č. 517., 518. 520. Téhož dně, jakož se zvrchu píše, urozená paní Elška z Věpřa, man- želka urozeného pana Matěje Gněvka, jakuož pohnala jest prvšémi póhony urozeného pana Alexého Brandýsa z Grabyšic, prvý póhon, že nadepsaný pan Brandýs pošedl statek bulovský neboščíka pana Jindřicha Bulovskýho, ku kterému vona méní se právo lepší míti podlé testamentu neboščíka Jin- dřicha Bulovskýho, [str. 1171 druhý póhon, že statek téhož neboščíka pana Jindřicha Bulovskýho v Nové Polance prodal, gde vinuje ne o statek, neš o sumu peněžnú, kterak tyto póhony šířej obmávají.“ Podlé tych póhonóv pan Matěj Gněvek od manželky svej postupoval i ku právu dal volat pana Brandýsa. Na to pan Brandýs pověděl, že „já s vámi nemám činit, ne jest váž b póhon, než paniej Helšky“. Potom pan Gněvek mocnost od manželky svej ukázal, kterej pan Brandýs místa nedával s příčiny tej, že byla úřadová pod pečetí pana podstarostieho, dokládajíc teho, že ku póhonným věcám má být zmocnění před soudem zemským a lavicí a to na soud jest připustil. Najdeno jest panu Brandýsovi, že ta mocnost má místo, že by odpoviedal. Pan Brandýs potom v tej při ustál sobě rok do rokóv. a) Za slovem obmávají škrtnuto: Tu pan Brandýs stojíc před soudem vzal sobě v tej při rok do rokóv. Co následuje dále, připsáno touž rukou, poněkud jiným inkoustem. b) sic. 151

Strana 152
[str. 1181 Actum in terminis terrestribus feria ter- cia post festum sancti Michaelis proxima [6. října 1551]. Anno D. 1551. 521. Paní Helška Gněvková z Vepřa, tak jakuož dvěma póhony po- hnala urozeného pana Alexého Brandýsa, kteréhož ku právu volat dala, aneb na místu její pan Matěj Gněvek, tu pan Brandýs stojíce před soudem vzal sobě rok do rokóv, druhý. Gde my zóstavujeme při tom pana Brandýsa, že to jemu jíti má podlé zvyklosti a pořádku práva, poněvaž jest rok druhý. 1) Srv. č. 520. 522. Téhož dně. Tak jakuož slovútní páni Bulovscí sou pohnali prvním póhonem urozeného pana Alexého Brandýsa o polovici šoltystva bulovskýho, že von drží statek jich vlasný, ku kterému voni právo ménili se míti, kterak vo tom póhon šířej zní a obmává, podlé kteréhož póhonu volat podlé zvyk- losti pana Brandýsa dali služebníkovi zemskýmu. Strana odporná ku 1str. 1191 tomu roku stála, než v žádnú odpověd nevdala se a rok sobě“ do rokóv vzala, což její pak podlé pořádku práva jíti má, poněvaž“ jest prvý rok. “) Rkp. sobe. — b) Rkp. ponevaz. Laudum. Fodem die [6. října 1551]. 523. Stala se jest úchvala a dobrovolné zvolení od mnohomožných a uro- zených pánóv pána a pana Mikoláše Myškovskýho z Mírova, kaštellána ra- domského, starosty osviętimského.“ purgrabie krakovskýho etc., pana Sta- nislava Rajského, soudího země Osvietimskej etc., i od jiných pánóv a rytířstva s slavnej lavice knížetství tehoto, a to takové: Tak jakuož uro- zený vládyka Mikoláš Brandýs, na ten čas písař zemský i zámku osviętim- ského, učinil jest žalobu na pány zemany a obyvatele země Osviętimskej, že listóv úřadových i výrokóv, které se pečetují pečetí J. Msti pana starosty a na místu J. Mští pečetí pana podstarostieho i také pana soudího, od ouřadu z kancelariji neberú, kterémi listy a výroky snad nepotřebnémi úřad zane- prázdnějí, jemu také práci (str. 123] nepotřebnú i ze škodú zadávají, kte- rýchto listóv a výrokóv nemálo jest před soudem položil naučení žádajíc, co by s nimi činiti měl. A protož pánové J. Mst znaje, že se v tom jemu krátkost děje a ižb pečeti jich tak vážné ku nepotřebným věcám při- tiskány bývají, takto sou postanovili: každý, kdožkolvek bude chtěl mieti psání nějakové od ouřadu s kancelariji, povinen bude najprv písaři záplatu učinit, a poky teho neučiní, nepovinen bude jemu písař žádného psání činit. A to takovú: najprv od listu úřadového, dědičného, totiž od koupu, fré- marku, daru a dielóv mezi bratry, na kterýchžto věčnost se značí a gruntu se týčů, štyry zlaté v monetě polskej mají býti dány. Item od věnných listóv, od zástavných a od stoupkóv nevěčistýchs dva zlaté polské. Item od vyrčení a jiných potočných d zlatý jeden. Také též od každého výroku, tak zemskýho jako úřadového, štyry“ groše polské. Jiné psáňá podlé zvyk- losti starodávnej zóstati jmají. Kteréžto postanovení jest hlasice! čteno před soudem před všemi obyvatelmi země Osvietimskej, kteříš se k těmto 152

Strana 153
rokóm byli zjeli, aby každý vo tom dobrú vědomost měl, a to také za právo držal, ninie i na potomné časy. A pro věčnú památku a lepší jistotu ta úchvala jest v kniehy tyto zemské zapsána. a) sic. — b) Rkp. yz. — c) Rkp. newieczystych. sic. — d) potocznych rkp. sic. — *) sic. — f) Rkp. hlasicze. 1) Tištěno Bostel, l. c. 1107—8. č. XI. 1str. 1211 Actum in terminis terrestribus Oswięczi- mensibus“ feria tercia post festum Trium regum proxima [12. ledna 1522]. Anno D. 1552. 524. Tak jakuož paní Gněvková pohnala dvěma póhony pana Alexého Brandýsa, které póhony pan Matěj Gněvek od manželky svej spravoval, na tom roku třetiem pan Brandýs míti po panu Gněvku chtěl, poněvaž osedlosti nemá v knížetství Osviętimským, aby jemu gvér, totiž dostání práva uručil, gdyby ve při svej upadl. Najdeno jest z soudu panu Gněvkovi, aby ručil gvér podlé zvyklosti, což jest učinil. I ručil jest za to pan Stanislav Jordán v Kančudze a pan Jan Porubski v Porubě. b Pan Brandýs najprv dával příčinu protiv póhonu skaziti póhon chcíce, že jest pohnán jako držitel statku bulovského, „gdež jest všem vjadomá věc. že pan Demběnski ninie Bulovice drží, ač já Istr. 1221 dědictví mám“. Najdeno jest z soudu, aby pan Brandýs na ten póhon odpoviedal, poněvač jest pohnán ze všech statkóv v kniežetství Osvietimským držících. V tej při a podlé póhonu, gde pohnala paní Elška Gněvková pana Bran- dýsa o statek bulovský, méniti se k němu právo lepšé míti, tu páni soudci při i odepři mezi stranami přeslyšavše, nechcíci“ se z výrokem skvapiti a straně kterej ublížiti, pro širšej poradení v tej při odkládají tu věc do rokóv příštích, které po provodnej neděli [26. dubna 1552] držány bývají v tejže mocnosti, a tam mezi stranami výrok dostatečný učiněn bude.“ a) sic. — b) Rkp. chczycze. — c) Rkp. nechcziczi. 1) Srv. č. 520., 521. 525. Druhým póhonem, jakuož pohnala táž paní Elška pana Brandýsa o prodání statku polanského, pan Brandýs nechtěl se ve při vdáci“ dokláda- jíc: „žem nepovinen na ten póhon odpoviedat, poněvaž já teho statku ne- držím, a ten, kdož jest držitelem, slušné pohnán býti lstr. 1241 má.“ I žádal, aby to jemu v knihy zapsáno bylo. Tu páni soudci odkládají tu při takže do rokóv příštiech, které ku provodnej neděli držány bývají. A tam vý- rokem strany opatřeny budú. a) Rkp. wdaczi. 526. Téhož dně. Tak jakuož páni Bulovscí pohnali sou pana Alexého Brandýsa o polovici šoltystva bulovskýho, kterak póhon šířej obmává, tu strana póvodná podlé práva volat dala pana Brandýsa, ku ktoromu“ roku pan Brandýs stál, než se ve při vdát nechtěl a vzal sobě " rok do rokóv, což jemu slušně jíti má, poněvaž jest druhý rok.l a) sic. — b) sic. 1) Srv. č. 522. 153

Strana 154
527. Téhož dně. Urozený pan Stanislav Rajski, soudie země Osviętim- ské, jakož pohnal prvním póhonem pana Valenteho Skědenskýho o ubicie a poddaného, ten rok pan Rajski odložil jest na žádost nekterých pánów do rokóv příštích, které po próvodné neděli [26. dubna 1552] držány bývají. a) Rkp. ubiczie. Istr. 1241 Actum in terminis terrestribus feria tercia post festum sancti Joannis proxima [28. června 1552]. Anno 1552. 528. Electio judicis et juramentum eiusdem. Ja Janus Guorski przysięgam pod ta przysięgam, ktoram uczynil do lawicze wstępujac na urzad sendziego Oswiętimskiego przodkiem krolowi jego m. polskiemu i korunije polskiei wyerzen bycz, wszego dobrego pomagacz wedlug mei naiwyssei moznosti. A czobym znal y rozumial gego k. m. y pospoltemu dobremu skodliwego, powinyen bende wystrzegacz kazdego ubogiego, bogatego sprawiedliwie sadzic podlye swego rozumu naiwyssego. Tak mi pan Bog pomagay. Amen.1 1) Zápis přepsán paleograficky věrně. 529. Eodem die d. Joannes et Stanislaus Raiczi electi do lawicze uczynili tez przysięgę ut supra.1 1) Zápis přepsán paleograficky věrně. 530. Téhož dně. Urozený pan Stanislav Kopčovski vystoupivše před soud a lavici od paniej Jiříkovej Abštachovej, siostry svej, i synové její, účinil jest zápověd na list Jeho Msti pana Jana Bonara, kaštellána chelm- skýho, který J. Mst učinil pan Alexí Brandýs na Bulovice i na folvark čaněcký, dávajíc příčinu teho, že okolo šoltystva bulovskýho v právě stojí se panem Brandýsem, kteréž von odprodává. I připustil to jest na soud, jesliže to jemu jíti má. Tu J. Mst i pánové soudci našli sou, že podlé pořádku práva tento list v zápovědi býti má potud, pokud se v tejto při nevzeprú.1 1) Srv. č. 526. 531. Téhož dně. Paní Jiříková Abštachová i z syny svémi skrze poruč- níka svého pana Jana Rajskýho jest vinila pana Alexého Brandýsa o polovici šoltystva bulovskýho podlé póhonu svého, gdež pře mezi stranami slyšána byla. Než že Jeho Mst pan starosta se pány soudci z výrokem skvapiti se nechtěl a pro širšé poradzení v tom, odkládá se ta při a do druhých rokóv najprv příštích, které po sv. Michale [4. října 1552] držány bývají. A tam již bez žádných odtahóv výrok mezi stranami učinen bude. A v tom času přátelského porovnání mohú pokusiti, avšakž již žádná strana na tom roku nebude mohla pře svej popravit.1 a) sic. 1) Srv. č. 526., 530. 154

Strana 155
1str. 1261 Actum in terminis terrestribus feria tercia post festum s. Michaelis proxima 14. října 1552] Anno domini 1552. 532. Tak, jakuož mezi paní Jiříkovú Abštachovú i syny její a mezi panem Alexém Brandýsem na roky dnešnie výrok se státi měl, a to o polovici šoltystva bulovskýho tak, jakuož první odklad i póhony šířej o tom obmá- vají, tu pan podstarostie se pánem soudiem i se pány soudci takovú při odkládají ješče do rokóv příštiech po sv. Třech králoch a to s tej příčiny, že J. Msti pana starosty i pana kastellána při sobe“ nemají, bez kterých se jejim výroku učiniti nezdálo, poněvadž jest nemalá věc. a) sic. 1) Srv. č. 526., 540., 531. 533. [str. 1271 Téhož dně. J. Msť pan Jan Bonar, kastellán chelmský etc., skrze služebníka svého pana Goblickýho žádal jest u soudu zemskýho, aby J. Msti byl vydán list na Bulovice, který pan Brandýs J. Mstí učinil a kterýž byl v zápovědi až dotud strany paniej Jiříkovej Abštachovej i synóv její. Tu pan podstarostie se pánem soudiem i se pány soudci dali sou takovú příčinu teho, že ten list nemóž býti J. Msti vydán, až se prvej okolo šoltystva bulovskýho přa vykoná a výrok stane, tak jakož vo tom prvnějšé zápovědi šířej obmávají.! 1) Srv. č. 526., 530.—532. [str. 1281 Actum in terminis terrestribus feria ter- cia post festum sanctorum Trium regum proxima [10. ledna]. Anno 1553. 534. Podlé póhonu paní Jiříková Abštachová i z syny svémi na dnešním roku vinila jest pana Aleksého Brandýsa skrze pana Jana Rajskýho, přítele svého zmocněného, o polovici šoltystva bulovskýho, na kterúž polovici šol- tystva pokazoval list úřadový, za kterým listem přodkové paniej Jiříkovej to drželi. K tomu také pokazoval sviadomija hešunkové i pod pečetí městckú, že šoltysi bulovscí plat dávali jiném držitelóm teho statku. Pro- tiva tomu strana odporná, pan Alexí Brandýs, pokázal jest list úřadový koupna svého na Bulovice, za kterým koupnem teho od nekoliknáste let svobodně užíval a nikt jeho právem nespieral, dokládajíc teho, žem varunki zemské předržal a vyseděl, nedávajíc místa sviadomí, které pokazovala strana póvodná s příčiny tej, že istr. 1231 to ne sou žádné nároky vo ten statek. I připustil to jest na soud, jestliže von za takovým právem svým koupným i za předržením varunku od takového nároku volen býti má. Tu J. Mšt pan Radomski, starosta oswiętimski,“ se panem soudím i se pány soudci takovú při přeslyšavše a pováživše, takový sou výrok mezi stranami učinili: Poněvaž paní Jiříková Abštachová i z syny svémi Janem, Pavlem a Petrem vo to tak dlúho mlčeli, žádných nárokóv soudovných nečinili vedlé pořádku práva do teho času, a poněvaž jest jasné potvrzení i přivilej J. Knké Msti, že každý obyvatel knížetství teho, kdož by statek jaký držal svobodně a spokojně bez žádných nárokóv tři léta i osmnáste neděl, teda varunk zemský obdržává, tak jakž šířej tento přivilej obmává. A protož, poněvaž 155

Strana 156
pan Brandýs za koupnem svým úřadně v tento statek všedl, i takový varunk převzal, [str. 130] teda při tom šoltystvě zóstati má podlé práva a volen jest od strany od takového nároku ninie i napotom. Od kterého výroku strana póvodná, totiž paní Jiříková i z syny svémi, appellovala jest podlé pořádku zemskýho na dvory, co se její nebránilo.1 a) sic. 1) Srv. č. 526., 530.—532. Actum in terminis terrestribus Osvieczimensi- bus feria tercia post festum sancti Joannis proxima [27. června]. Anno 1553. 535. Tohož dně na při pana Alexého Brandýsa se pány Bulovskými podlé appellacie na dvory sou se znesli na roky dnešnie a tak to obmávají, že kdožkolvek tři léta a osmnáste neděl statek drží, teda varunk zemský vyderžává a při statku zuostává, a protož podlé těch dvoróv pan Brandýs zóstaven jest při statku, polovici bulstr. 131llovskýho šoltystva, od kterého výroku strana druhá, totiž Bulovscí délej ne sou appellovali. Při tom pan Brandýs domloval se škod po straně, poněvaž tu při obderžal, i najdeno jest, že o škody délej podlé práva pořádku a zvyklosti postoupovat má soudovně, ač se jemu zdáti bude.1 1) Srv. č. 526., 530.—532., 534. 536. Tohož dně. Podlé póhonóv pana Alexého Brandýsa, kterémi pohnal pana Stanislava Jordána Maleckýho a pana Jana Porubského z strany uru- čení gvéru za pana Matěje Gněvka o škody, které se méní míti na tomž panu Gněvku, tak jakuož vo tom póhony šířej obmávají, tu strany odporné vzaly sobě rok do rokóv přístích, co jejim podlé pořádku práva jíti má. [str. 1821 Actum in terminis terrestribus feria ter- cia post festum sancti Michaelis proxima. Anno 1553 [3. října]. 537. Podlé póhonóv pana Alexého Brandýsa, kterémi jest pohnal pana Jordána Maleckýho v Kančudze a pana Porubského v Porubě z strany uručení gvéru za pana Macěje “ Gněvka a škody, které méní míti na tomž panu Gněvku, tak jakuož póhony šířej obmávají, tu strany odporné vzaly sobě rok druhý do rokóv příštích, což jejim podle pořádku jíti má, poněvaž jest druhý rok.1 a) Rkp. Maczieje. 1) Srv. č. 536. 538. Tohož dně na póhon pana Alexého Brandýsa, kterým jest pohnal paní Jiříkovú Abštachovú i syny její o škody, které se méní míti ve při na nich pozískané, o polovici šoltystva bulovskýho, tak jakuož póhon šířej obmává, strana póvodná paní Jiříková skrze syna svého [str. 1331 Pavla Bulovskýho vzala sobe “ rok do rokóv příštích, což její podlé pořádku práva jíti má, poněvaž jest první rok.1 a) sic. 1) Srv. č. 526., 530.—532., 534., 535. 156

Strana 157
Actum in terminis terrestribus Osvieczimensi- bus feria tercia post festum sanctorum Trium re- gum proxima [9. ledna 1554]. Anno D. 1554. 539. Tohož dně na póhon pana Alexého Brandýsa, kterým jest po- hnal paní Jiříkovú Abštachovú i syny její o škody, které se mění míti ve při na nich pozískané o polovici šoltystva bulovskýho, tak jakuož póhon šíře obmává, strana póvodná paní Jiříková skrze psání své vzala sobě na chorobu rok do rokóv příštích, což její podlé pořádku práva jíti má, poněvaž jest druhý rok.1 1) Srv. č. 526., 540.—5./2., 5.36.. 545., 548. 1str. 1311 Actum in terminis terrestribus feria ter- cia post festum sancti Joannis proxima [26. června 1554] Anno dom ini 1554. 540. Také jakož pan Alexí Brandýs, strana póvodná, pohnal jest ku právu póhonmi svými paní Jiříkovú Abštachovú i syny její o škody, kteréž se vod nich ménil trpěti, tak jakož vo tom póhon šíře osahuje, tu podlé zvyklosti roky sou služebníkem zemským obvolány, aby každý spravoval, kdož by měl póhoné věci, strana odporná, paní Jiříková Abštachová, i z syny svémi skrze“ pana Stanislava Skědzěnskýho, přítele svého, odpoviedala se jest býti hotova protiv panu Brandýsovi, gdež jeho nebylo. Strana od- porná, paní Jiříková i z syny svémi, podala to jest na soud, jesli k upadla v tom strana póvodná, poněvaž nejest hotova, jakž by hotova měla býti po- dlé lanfretu. Takovú při pánové soudci dobře pováživše, tak sou našli: po- něvaž pan Brandýs, strana póvodná, ne jest hotov ku právu, jakž hotov měl býti, a k tolstr. 135lmu, že se to tak zachovává na inších dvoroch sleských, že strana póvodná vždycky hotova má býti, teda tu pan Brandýs stratil jest póhon svój, že nestál a hotov nebyl na obvolánie služebníka zemskýho po třikrát a po štvrté nad právo, kterého výroku pan Brandýs ne jest přijal, než appelloval do J. Kské Msti pána našeho milostivého, což se jemu ne- bránilo.1 a) Rkp. kskrze. — b) sic. 1) Srv. č. 526., 5.30.—54/2., 534., 535., 538., 539. Actum in terminis terrestribus Osvieczimensi- bus feria tercia post ferias Trium regum proxima [7. ledna 1556] Anno domini 1556. 541. Tohož dně. Jakuož byl prvním póhonem pohnán urozený pan Jakub Géraltovski na dnejšný a den od urozeného pana Jana Halenovského, tehdá na psání a žádost pana Gěraltovského ten rok jest odložen na roky zemské bližně příštie osvěntimský pro chorobu tohož pana Gěraltovského, neb po- něvadž jest rok první, tehdá při tom zóstaven býti má podlé pořádku práva. Actum, ut supra. a) Rkp. dnejsny. 157

Strana 158
Istr. 136] P. Brandýsa o škody dekrét. 542. Tak jakuož urozený pan Alexí Brandýs z Grabyšic, strana pó- vodná, pohnal jest ku právu póhonem svým paňú a Helenu Jiříkovú Abšta- chovú i Pavla, Jana a Petra, syny jejej, b ku odpovídání a sluchání výroku zemského o škody dvě stě hřivěn, které se míní skrze ně míti, a to podlé odeslání J. Kské Mstí, c jakuož vo tom póhon šířej obmává. Tu podlé obyčaje knížecství tohoto volána jest táž paní Abštachová i synovie jejej b třikrát i čtvartý mimo právo, aby stála ku právu, gdež vona ani synovie jejej b ani žádný na místu jejich před právem nebyl ani nestál. Potom na žalobu pana Brandýsa podlé póhonu d jeho, poněvadž paní Abštachová i s syny svými ani žádný na místu jejieche tu nebyl ani nestál, najdeno jest, že v svej při protiva panu Aleksému Brandýsovi nadepsanému táž paní Abštachová i s syny svými upadla a vo ty škody se panem Brandýsem jmenovaným do štyr neděl pořád zběhlých podlé pořádku práva narovnati vinna bude i s syny svými. A pakli se tomu dosti nestalo, tehdá v statek pozemský paniej Abštachovej i synóv jejích, který v Bulovicích mají, panu Brandýsovi jměnovanému uvázaní z úřadu zámku osvětimského [str. 1371 dáno býti má. Kterého statku tak dlúho pan Brandýs nadepsaný užívati má, dokad s ním vo ty škody narovnáno nebude. Actum, ut supra.1 a) Za slovem paňú škrtnuto Jiříkovú. — b) Rkp. jiejiej. —c) Následuje škrtnuté které. — d) Následuje škrtnuté svého. — e) Rkp. jiejiech. 1) Srv. č. 526., 530.—532., 534., 535., 538., 539., 540. Actum in terminis terrestribus Osvieczimensi- bus feria tercia post ferias sancti Joannis Bapti- ste proxima [30. června 1556]. Anno 1556. 543. Tohož dně podlé póhonu, kterýmž jest urozený pan Jan Haic- novski urozeného pana Jakuba Šašovskýho z Gěraltovic a na Kozách ku právu zemskému pohnal, i jest volán ku právu, aby práv byl urozenému panu Petrovi Halcnovskému, jakšto zmocněnému od nadepsaného pana Jana Halcnovského, podlé póhonu, gdež pan Jakub Šašovski jest prosil, aby mu dáno bylo podlé pořádku práva na přátela. I poněvaž jest druhý rok, tehdá najdeno jest, že mu to má jíti podlé práva. Actum, ut supra. [str. 1381 Anno domini 1556. Actum in terminis terre- stribus Osvieczimensibus feria tercia post festum sancti Michaelis proxima [6. října 1556]. D. Halcznowski et d. Gieraltowski. 544. Tohož dně podlé póhonu na třetím roku, kterým jest urozený pan Jan Halcnovský urozeného pana Jakuba Šašovského z Gěraltovic a na Ko- zách ku právu zemskému pohnal, ku kterému roku urozený pan Petr Halc- novský, jakšto zmocněný od pana Jana Halcnovského, otce svého, dal pana Šašovského volati, aby mu práv byl podlé póhonu. Tu pan šašovský skrze urozeného pana Jana Střalku, nevdávajíc se v žádnú při, jest žádal, aby toho roku volen býti mohl s příčiny tej, že pan Jan Halcnovský k tomu gruntu již práva žádného nemá, o který jeho byl pohnal, a skrze pana Petra, syna 158

Strana 159
jeho, k tomu připozván není, který jeho na místu otce svého vinuje. Gde po vyslyšení takovej pře, poněvadž pan Jan Halenovský již ten grunt ode- vzdal a od pana Petra Halenovského k tomu roku pan Šašovský připozván není, najdeno jest, že pan šašovský od toho roku volen býti má, a gdy bude od nadepsaného pana Petra Halenovského k tomu připohnán, tehdá jemu tenž pan šašovský podlé tohož póhonu jako na roku zavitým odpovídati má. Actum, ut supra.1 1) Srv. č. 544. 1str. 1391 Anno domini 1557. Actum in terminis terrestribus Osvieczimen- sibus feria tercia post ferias Trium regum proxima [12. ledna 1557].1 1) Nadpis tento napsán nahoře na str. 149. Ostatní strana celá prázdná, vlastní zápis chybí. 159

Strana 160

Strana 161
SOUDNÍ KNIHY ZATORSKÉ z r. 1490-1562

Strana 162

Strana 163
[str. 11 Incipit regestrum sive liber rerum, que aguntur in iure terrestri coram nobilibus terrige- nis districtus Zatoriensis compilatus per manus Petri, advocati de Zator pro tune notarii, sub ano nove legis ac nativitatis domini nostri Jesu Cristi, millesimo quadringentesimo nonagesimo. Eodem anno 1490.1 Ve čtvrtek den sv. Matěje [25. února 1490] mězi suchými dněmi. 1. Osviecené kníže, kněz Hanuš etc. J. Mst ustál rok vedlé pozvóv na pana Jana Komorovského a vedlé práva i obyčeje země. Tu páni zemané našli s práva J. Mstí čtvrtý pozev na skázanie. 1) Nad zápisem připsáno rukou překladatele do polštiny z Terr. Zator. č. 12: Inter Janussium ducem Oswietinensem et Ioannem Komorowski. Anno domini millesimo quadringentesimo nona- gesimo primo, ve čtvrtek mězi suchými dněmi v puostě [24. února 1491]. 2. Páni zemané našli kniežeti Hanušovi J. Msti, že má dán býti J. Mstr služebník na uvázanie v to sbožé, s kterého J. Mst pana Komorovského ku právu připravoval, a k tomu list súdový s práva má J. Msti vydán býti. 1) Srv. č. 1. 1498 ve čtvrtek mězi suchými dněmi po sv. Luciil [20. pros. 1498]. 3. Páni zemané našli mězi Stanislavem Slupským a Stanislavem Lukav- ským tak, že Stanislav Lukavský má na prvnie roky vyvésti, jako to byl dluh děda jeho, o který se pře mězi nima točí. 1) Touž rukou jako u záp. č. 1 připsán nadpis: Inter Slupski et Lukawski. 1499 ve čtvrtek mězi suchými dněmi v postě [21. února 1499]. 4. Páni zemané našli mězi panem Mikolajem Palčovským a panem Jin- dřichem Porubským, že na přišlé roky pan Jindřich má syna svého Jana postaviti před pány zemany u práva,“ a jestli by nepostavil, tehdá páni zemané mají protiv jemu skázaní vydati. a) Za slovem u práva škrtnuto tu k němu pan Palčovský mluviti má. 1) Touž rukou připsán nadpis: Inter Palczowski et Porembskie. 163

Strana 164
5. Eodem die.1 Páni zemané našli mězi Stanislavem Slupským a Stani- slavem Lukavským tak, že sobě vzali v té věci do jiných zemí na poradzenie v jich věci a jiní rozkázali, aby se v tom času do druhých rokóv jednali. I vzali mězi sebú rok na jednání.2 1) Touž rukou jako u č. 1 připsán nadpis: Inter Slupski et Lukawski. 2) Srv. č. 3. 6. Istr. 2) Eodem die. Přišly jsú před právo a pány zemany v zemské roky slovútné poctivost paní Barbora, Přibkovského Bernarta žena, Kate- řina, Jana Ujca žena, a Maruša, Jana Fridrichovského žena, jsú dobrovolně poručily mužóm svým spravedlnosti své protiv Stanislavovi Slupskiemu na zisk i na ztrátu. 14991 ve čtvrtek mězi suchými dněmi po sv. Lucii [19. pros. 1499]. 7. Slovútní Stanislav Lukavský i Anna, manželka jeho, slíbili a podvolili se před námi, knížetem, i před zemany tak, že na přišlé roky prv příští mají a povinni budú šoltystvo v Babici vyvoliti od každého člověka slovútnému Janovi Střalce aneb jeho potomkóm i jiné všecky nároky. 1) Touž rukou jako u č. 1 připsán nadpis: Inter Lukawski et Strzalka. 8. Eodem die. Paní Zofia Stančiková vzala sobě rok do rokóv na řečníka protiv Jiříkovi Šašovskiemu. 1) Touž rukou jako u č. 1 připsán nadpis: Stanczykowa contra Szaszowski. 15001 ve čtvrtek mězi suchými dněmi v puostě [12. března 1500]. 9. Paní Zofia Stančíková vzala sobě rok do rokóv na němoc protiv Jiří- kovi Šašovskému.2 1) Touž rukou jako u č. 1 poznamenáno nad zápisem lidem. — 2) Srv. č. 8. 10. Rodem die. Pan Stanislav Lukavský položil devět hřiven za šolty- stvo v Babici dělníkóm a ješče má položit IIII hřivny v Babici na pátek po převodnie neděli. Ale ti lidé, kteří vzali těch devět hřiven, mají v tenže pátek přisahati tamže v Babici, jako jim ty čtyři hřivny dlužno spra- vedlivě. 1) Srv. č. 7. 15001 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi den“ sva- tého Lamparta [17. září 1500]. 11. Páni zemané našli s práva, že paní Zofia Polanská má na prvé přišlé zemský roky, již beze všé odvloky, práva býti panu Jiříkovi Šašovskému o to, co na ni před pány zemany žaloval.2 a) Rkp. deni. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Polanska contra Szaszowski. 2) Srv. č. 8., 9. 164

Strana 165
[str. 3) Anno domini millesimo quingentesimo ve čtvrtek mězi suchými dněmi po svaté Lucii [17. pros. 1500]. 12. Páni zemané našli s práva mězi panem Jiříkem Šašovským strany s jedné a paní Zofií Stančikovú strany druhé, že se mají přátelsky jednati do druhých rokóv. Pakli se přátelsky nezjednají, tehdá páni zemané na přišlé roky mají mězi jimi výrok učiniti vedlé práva. 1) Srv. č. 8., 9., 11. Anno domini millesimo quingentesimo primo ve čtvrtek po sv. Lucii mězi suchémi dněmi [16. pros. 1501]. 13. My Hanuš, z buožé milosti knieže osvětimské a zátorské, známo činíme, že jest před nás přišedl Mikolaj Palčovský, zdráv budúc, a jest před námi vyznal, že dievkám svým vlasním jest polepšil puosahu, jménem Bar- boře a Maruši, i též těm dietkám Pisařovským, které jsú od cery od jeho Kateřiny, a to takovým obyčejem, že cerám těm živým Barboře a Maruši ve dvú létú vyplniti řekl a těm sirotám jmenovaným, gdy léta budú jmět, a každé třiceti zlatých, a takie dietkám třiceti. A pakli by pana Mikolaja Palčovského Pán Buoh v tym času smrti uchovati neráčil, tehdá jeho synovie tu sumu vyplniti mají. A při tom jsú byli naši věrní zemané naši“ Michal Laskovski, sudie zemský, Petr Gěraltovski, Jan Fridrichovský a Stanislav Lukavski i jiných mnoho dobrých. Avšak téš jmá každý popravit protiv sumě tej věna vedlé země obyčeja. a) sic. 1) Touž rukou jako u záp. č. 1 dodán nadpis: Palczowski Barbarze i Maruszy, dceram i dzietam Pisarzowskiej Katarzyny poprawia. Léta buožého tisícého pětistého druhého ve čtvrtek mězi suchédněmi po svatém Duše [19. května 1502]. 14. Páni zemané našli, že prvšém rokem pan Slupski odbyl paní Ujcovú, paňú Johanke“ prostú nemocú, a tak pánovie zemané našli, že jmá rok do roku. a) sic. Istr. 41 Léta božého cišečného“ pětistného druhého ve čtvartek mezi suchédněmi svatého kříža [15. září 1502]. 15. Páni zemané našli, že panu Slupskiemu s pania Ujcoja“ odložili rok na řečníka až do rokóv.1 a) Rkp. czisseczneho. — b) sic. 1) Srv. č. 14. Anno domini 1502 ve čvartek mezi suchédněmi svaté Lucie [15. pros. 1502]. 16. Knieže J. Mst, kněz Hanuš, knieže osvětimské a zátorské etc., jest třemi pozvy pozval velmožného pana Petra Myškovského, vévodu lužic- 165

Strana 166
skieho, ku zemskému právu země Zátorské vedlé práva a obyčeje země z Měsca i z jiného všeho zboží, které by J. Mst v Zátorské zemi jmal.a Tu od kniežeta J. Mstl v zemskie roky velmožného pana Petra nadepsaného voláno vedlé práva. I jest přišel J. Msti krčmář Stanislávek z Spitkovic před zemské právo a jest řekl: „Pane sudzí, rač slyšet, úředník panský mě jest poslal, že pána doma pozvy nenašly, že jest na Litvě na králevskie potřebě.“ Kniežeta J. Msti prokurátor jest volal: „Pane sudzí, slyšém toho člověka, že praví, že pána pozvy doma nenašly, u kterého já nevidiem, by k tomu kterú mocnost jmal.“ A nadepsaný ten krčmář Stanislávek řekl: „Viece mi nic nerozkázáno, jedné co mluviem“. Nadepsaného kniežeta J. Msti proku- rátor řekl: „Pane sudí, knieže J. Mst málo na tym chce mět, dán b na pány zemany, poněvadž velmožný pan Petr nadepsaný vedlé pozvóv J. Mstí právu (str. 5] dosti neučinil. Tym chce mět J. Mst za vyhrané.“ Pan sudí podal na zemany a páni zemané našli, že knieže J. Mst jmá velmožného pana Petra čtvrtým pozvem pozvat ku skázaňú na suché dni přišlé. a) Rkp. jimal. — b) sic. 17. Eodem die. Páni zemané našli, že, poněvaž paní Kateřina, manželka pana Slupského, odbyla Příhodu Polohu, tehdy též páni zemané našli, že téš pan Slupský odbyl až“ do rokóv.1 a) až nadepsáno nad řádkou. 1) Srv. č. 14., 15. Sub notariatu Joannis Kolaczkowski. Anno domini 1504“ mezi suchémi dněmi ve čtvrtek po sv. Lucii [19. pros. 1504]. 18. Jakož jest pan Petr Vitanovski i s syny svými pohnal ku právu pana Stanislava Lgockého, páni zemané jsau našli, že jest odbyl roku prvnieho nemocí a jmá ruok do druhých ruokóv. a) Opraveno z 1505 současnou rukou. 19. Eodem die, quo supra. Jakuož jest pan Vaněk z Smolic pohnal ku právu pana Stanislava Slupského a výmluvčí pana Slupského jest pravil, že jest nemocen, pak páni zemané jsau našli, že jest odbyl roku naproti panu Vaňkovi tú nemocí a jmá ruok do ruokuov. Anno domini 1505 ve čvrtek mezi suchémi dněmi popelcovémi [13. února 1505]. 20. Páni zemané jsou našli, že pan Stanislav Slupski jmá ruok do dru- hých ruokóv a na ty jmá již bez zmatku odpovídati panu Vaňkovi z Smolic. 1) Srr. č. 19. 21. Eodem die. Páni zemané jsau našli, že Stanislav Lgotski odbyl dru- hého ruoku, že sobě vzal na výmluvčého a tak jmá ruok do ruokóv.] 1) Srv. č. 18. 166

Strana 167
22. Item. Eodem die. Páni zemané jsau našli, že Stanislav Lukavský odbyl ruoku prvšého nemocí naproti Mikulášovi Staroveskému a tak jmá ruok do ruokóv. [str. 61 Anno domini 1505 ve čtvrtek mezi suchémi dněmi Ducha [15. května 1505]. 23. Páni zemané našli: Jakuož pan Stanislav Slupski jměl odpoviedati panu Vaňkovi, totiž na ten ruok, a pana Vaňka Pán Buoh nemocí svázal, že nemohl k tomu ruoku dosti učiniti, protuož ta věc jmá ruok do druhých ruo- kuov pod túž mocí, jakuo i na ty roky.1 1) Srv. č. 19., 20. 24. Eodem die. Páni zemané jsau našli, že poněvaž pan Stanislav Lu- kavski druhém ruokem právu nestál ani žádného z mocí svú neposlal naproti panu Staroveskému, tehdá pan Staroveski jmá pana Lukavského švrtým póhonem pohnat ku skázaní a odpoviedaní.! a) Rkp. swrtym. sic. 1) Srv. č. 22. a Anno domini 1505 ve švrtek“ mezi suchémi dněmi svatého kříže výroky a nálezy v právě zemském [18. září 1505]. 25. Anno et die, quo supra. Jakuož pan Plaza pohnal pány Radvany ku právu a páni Radvané se jsú s tím odvolali na výmluvčého, potom páni zemané jsau našli, že jmá ruok do ruokóv druhých. a) Rkp. swrtek. 26. Eodem die. Já Klement Brandýs z Radové, sudí zemský, i ze vší lavicí známo činím, kterak pan Jan Plaza jest ustanovil pana Jana Sendri- chovského, že jmá a mocen bude jeho věci v právě zemským spravovati a vymlúvati, a cuož skrze něho zjednáno by bylo, to chce mocně držeti a za- chovati. 27. [str. 71 Eodem die, quo supra. Páni zemané jsau našli, jakuož vý- mluvčí pana Vitanovského jest žaloval na pana Stanislava Lgockého a jeho výmluvčí jest odpověděl, že je nemocen a býti nemuož, protuož páni zemané jsau našli, že jmá rok do druhých ruokuov a na ty již jmá odpoviedati aneb s mocností poslati, aby zaň bylo odpoviedáno.1 1) Srv. č. 18., 21. 28. Eodem die.1 Já Klement Brandýs z Radové, sudí zemský, i ze vší lavicí země Zátorské známo činieme, že před nás, před úplné právo, vystúpil Mikuláš Barut z Staré vsi v roky zemské po svatým kříži léta 1505 [18. září] a jest vedlé práva dal sobě volat pana Stanislava Lukavského, kterýž svrchupsaný Mikuláš položil tři póhoně zběhlé, ku kterým póhoniem Sta- nislav Lukavski dosti nečinil vedlé práva. I jsou našli páni zemané, že jej jměl svrchupsaný Mikuláš švrtú póhoní“ připohnat ku právu, jakuož i uči- 167

Strana 168
nil vedlé práva, na kterýž švrtýb připóhon, kterým byl připohnán ku právu a ke skázaní i na ten svrchupsaný Stanislav nestál aniž odpověděl. Protuož najdujemy, že proti svrchupsanému Mikuláši Staroveskému svú při stratil vo to, voč jej pohnal ku právu.2 a) Rkp. swrtu pohoni sic. — b) Rkp. swrty. 1) Touž rukou jako u č. 1. dodáno v nadpise: Inter Barut et Lukawski. — 2) Srv. č. 22., 24. 29. Eodem die.1 Já Klement Brandýs, sudie země Zátorské, ze všecknú lavicí známo činím, kterak jest před nás vystúpil slovútný panoše Stanislav Slupský, chcíc “ od sebe dosti učiniti a odpoviedati vedlé práva Vaňkovi Smo- lickému, i osvětčil se nám toho.2 a) chczicz. 1) Touž rukou jako u č. 1. dodáno: Inter Slupski et Smolicki. — 2) Srv. č. 19., 20., 23. Anno domini 1505 mezi suchémi dněmi svaté Lucie [18. pros. 1505] výroky a nálezy pánóv zeman v zemským právě. 30. Istr. 81 Páni zemané našli: Jakuož pana Jana Plazuov výmluvčí roz- kázal volat pánóv Radvanóv, a vystúpil pan Jan Porubski ode pánóv Rad- vanóv řekúc, že jsau nemocni oba a býti nemohú. I dal pan sudí na pány zemany, i našli jsau, když je věc vědoma, že jsau nemocni a býti beze lsti nemohú, jmají rok do rokuov.1 1) Srv. č. 25. 31. Eodem die, quo supra.1 Jakuož knieže J. Mst vedlé nálezu pánóv ze- man ráčil připozvat pana Petra Myškovského, pana vévodu, švrtým “ pozvem ku skázaní, páni zemané jsau našli, kdy starosta ode pana vévody přistúpil a řekl, že pána doma pozev nezastal, a deprúv švrtý b den, jakuo pozev dán. Protuož páni zemané našli, že pan vévoda na přišlé suché dni za tiemže po- zvem jmá státi a skázaní suchati a to skázaní trpěti jmá, kteréž nynie býti jmělo.2 a) Rkp. swrtym. — b) Rkp. swrty. 1) V nadpise dodáno touž rukou jako u č. 1: Inter ducem Osw. et Myszkowski. 2) Srv. č. 16. 32. Eodem die.1 Panna Dorota, dcera neboščíka Petra, fojta zátorského, jest vzdala řeč svú vhóru i doluov ku strátě i ku zisku až do přetočení práva panu Petrovi Porubskému, ujci svému. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Inter Dorotheam et Porubski. 33. Eodem die. Jakuož pan Petr Porubski od své sestřenice jest pohnal ku právu zemskému Jana, fojta, a pan Porubski kázal volat pana fojta,“ i vystúpil pan Jan Tomickib a odložil rok nemocí, že nemuož býti. I našli páni zemané, že jmá ruok do druhých rokóv.c 1 a) fojta nadepsáno. — b) Tomicki nadepsáno. — c) Pod zápisem připsáno: Eodem die, quo supra. Začátek zápisu, dále však nepokračováno. 1) Srv. č. 32. 168

Strana 169
[str. a) Anno domini 1506 mezi suchémi dněmi popel- covémi [5. března 1506]. 34. Jakuož pan Porubski pan Jan předložil nemoc pánov Radvanóv vě- domú, že býti nemohli, protuož páni zemané našli, že jmají ruok do druhých rukuov.“ 1 a) sic. 1) Srv. č. 25., 30. 35. Eodem die, quo supra. S strany panny Dorotě, sestřenice pana Petra Porubského, páni zemané jsau našli: jakuož pan fojt, strýc jejé,“ se odvolal a vzal sobě na výmluvčého, že jmá ruok do druhých ruokuov.1 a) sic, rkp. gege. 1) Src. č. 32., 34. 36. Eodem die. Jakuož knieže J. Mst pohnal ku právu zemskému mnoho- muožného pana Petra Myškovského, vévodu lucického,“ z Městca i ze všeho jiného zbožá, které v Zátorské zemi již psaný pan vévoda jměl, prvním pozvem, druhým, třetím, na které tři pozvy poslušenství pan vévoda nic nečinil vedlé práva, a tak jsau páni zemané našli, že knieže J. Mšt již psané jměl již psaného pana vévodu švrtým b pozvem připozvat ku skázaní. Jakuož pak J. Mst jest to učinil vedlé práva a obyčeje a zemského nálezu, na který švrtý« připozev pan vévoda svrchupsaný vedlé práva a poslušenstva též nic nečinil ani žádný od něho a J. Mst vždy práva hleděl vedlé vobyčeje, a protuož již psaný pan Petr vévoda pro dosti nečinění a neposlušenství práva proti J. Mstí kniežeti svú při ztratil. ") sic. — b) Rkp. swrtym. — c) Rkp. swrty. 1) Srr. č. 16., 41. [stř. 101 Annoa domini 1506 mezi suchémi dněmi, v čvrtek po svatém duchua sv. [4. června 1506]. 37. Sě páni Radvané posvolili proviese všecku cěnu prociv panu Plaze a prociv opravě jeho i prociv žalobě i pozvóm jeho, že Petr Radvan nihdá rozumu neměl, že Pavel Radvan při tem vzdáňú k něbyl, na které vzdánie Jan Plaza kniežecé J. Mstí listy jmá, něbyl, ani na ten čas lét němial, protož páni zemané našli, že páni Radvanovie vedluh podzvolěná jich doviese“ to mají na přišlé roky. a) Anno — duchu napsáno na konci strany 9 a opakováno znovu na počátku str. 10. — b) Rkp. wzdanu. — c) Rkp. dowiescz. 1) Srv. č. 25., 30., 3. 38. Eodem die, ut supra. Jakuož páni zemané našli, že pan Petr Po- rubský jmá čtvrtým pozvem pozvaci“ lanfojta na roky přišlé ku skázaňú.? a) Rkp. pozwaczi. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpís: Inter Porubski et advocatum. 2) Srv. č. 32., 33. 169

Strana 170
Anno,1 quo supra ve švrtek mezi suchémi dněmi svaté Lucie [17. pros. 1506]. 39. Páni zemané našli mezi panem Plazú a Radvany ruok do ruokóv na zjednání. Pakli by se pánové Radvanové se panem Plazú nezjednali do při- šlých rokóv, tehdá pánové zemané na přišlé suché dni výrok učiniti jmají to, co právo drží.2 1) Touž rukou jako u č. 1. dodáno: Inter Plaza et Radwany. 2) Srv. č. 25., 30., 34., 37. 40. Anno 1 et die, quo supra. Jakuož pan Jan Skědenski i s jinými přá- tely přijeli s připozváním, aby při pana Porubského před právem umlúvali, pánóm zemanóm se zdálo, že mocnosti nedostatečnú jměli, protuož jmají ruok do rokóv. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodáno: Iter Skidzienski et Porubski. 41. Eodem die ex parte domini Georgi Ssassowski. Páni zemané našli, že jmá býti paní Zofia Polanská ode pana Jiříka pohnaná ku právu švrtým pozvem ku skázaní “ podlé práva, poněvadž podlé výroku dřevnějšého se ne- zjednali.1 a) ku skázaní nadepsáno nad řádkou. 1) Srv. č. 8., 9., 11., 12. [str. 111 Annol domini 1508 ve čvrtek mezi suchémi dněmi svatého Ducha [15. června 1508]. 42. Osviecené knieže a pán, pan Hanuš, knieže osvětimské a zátorské etc. J. Mst, ustál ruok podlé pozvóv na pana Jana Komorovského a podlé práva a obyčeje země. Tu páni zemané nalezli s práva J. Msti čvrtý pozev na ská- zaní, neb právu poslušenství neučinil, aniž rokóv přijal, ani sám skrz žádného posla svého. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Dux Oswiec. contra Komorowski. Annol quo supra, ve čtvrtek mezi suchémi dněmi svatého kříže [21. září 1508]. 43. Jakuož osviecené knieže a pán, pan Hanuš, knieže osvětimské a zá- torské, s nálezu pánóv zeman připozval čvrtým póhonem ku skázaní pana Jana Komorovského, kdež pan Komorovski za všemi pozvy žádného poslu- šenství neučinil aniž koho s svú mocností poslal, protuož páni zemané jsau nalezli, že jmá dán býti kniežeti J. Msti služebník na uvázaní v to zbožie, s kterého J. Mst pana Komorovského ku právu připozval, a k tomu list sú- dový s práva jmá býti J. Msti vydán.2 1) Touž rukou poznamenáno jako u č. 1: Iidem inter se. — 2) Srv. č. 42. Mezi Stančikem a Gěraltovským. Anno, quo supra, feria, quinta infra quatuor tempora sancte Lucie [14. pros. 1508]. 44. Pan Stančik jakuo strana póvodná dobyl sobě roku u kniežete J. Mstí pána zemského, kterýž ruok knieže J. Mst jemu byl položil na čas svrchu- 170

Strana 171
psaný. Pan Gěraltovski jakuožto strana odporná odvolal se na osedlost podlé obyčeje. Knieže pak J. Mst, vezmúc na to radu, ráčil jej k tomu připu- stiti, a pan Stančík, tu stojíc, takovú věc přijal. [str. 121 Anno,1 quo supra, ve čvrtek mezi suchémi dněmi svaté Lucie [14. pros. 1508]. 45. Pan Gěraltovski podlé toho, jakuož jej jměl pan Stančík ku právu připraviti, ačkolvěk toho nic neučinil, však vždy von chcíc panu Stančikovi práv býti na čas nadepsaný stál a ruokóm dosti činil, a pan Stančik nestál, aniž koho s mocností svú poslal. Protuož pan Gěraltovski jest se osvěčoval kniežeti J. Mstí napřed i všemu rytířstvu země Zátorské, že chtěl panu Stan- čikovi práv býti a od sebe dosti učiniti.“2 a) Pod zápisem připsáno: Mězi Stančikem a panem Gěraltovským. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Inter Stanczyk et Gieraltowski. 2) Srv. č. 14. 46. Eodem die. Pan Jiřík Šašovski s Polanek jest před pány zemany vystúpil a jest na se přijal při pana Gěraltovského, i zastúpil, i chce v ta- kové při zastupovati, která se týče pana Stančika. 1) Srv. č. 44., 45. 1509. Acta rerum circa jus terrestre gestarum districtus ducatusque Zatoriensis conscripta per Michaelem Guorski protunc notarium. Anno domini 1512 feria quinta infra quatuor tem- pora sancte Lucie [16. pros. 1512]. 47. Pánové zemané kniežeti J. Msti, pánu zemskému jsú nalezli z práva, že čtvrtým pozvem Jana Strúsa J. Mst jmá ku zkázaní na suché dny najprv příští připozvati. Istr. 131 Annol domini 1513 ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po popelci [17. února 1513]. 48. Jakuož osviecené knieže a pán, pan Hanuš, knieže osvětimské a zá- torské, z nálezu pánuov zeman připozval čtvrtým póhonem ku skázaní pana Jana Strúsa, když pan Strús za všemi pozvy žádného poslušenství vedluh práva a obyčeje země neučinil aniž koho s svú mocností poslal, protuož páni zemané jsú nalezli, že má dán býti kniežeti J. Mstl služebník zemský na uvázanie v to zbuožé, z kterého J. Mst pana Strůsa ku právu připozval. A k tomu list súdový s práva má býti J. Mstí vydán, že J. Mst svú při ob- držel, oč jeho ku právu připozval.2 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Inter ducem et Strus. — 2) Svv. č. 47. 49. Acta et termini terrestres generales certi Zatoriensis terre celebrati feria quinta infra qua- tuor tempora sancte Lucie anno domini 1513 [15. pros.], quo eciam magnificus dominus Andreas de Kosczye- 171

Strana 172
lecz, castellanus Woyniciensis et regni Polonie (str. 141 thesaurarius, Scepusiensis, Osviaczimiensis et Za- toriensis, Sandocensis, Inovladislaviensis, Bydgod- tiensis etc. capitaneus, suppariusque et magnus procurator Cracoviensis, Zatoriensem capitaneatum feliciter ex commissione et mandato serenissimi principis domini et domini Sigismundi, dei gratia regis Polonie, magni ducis Lituanie, Russie, Prussie etc. domini et heredis suscepit et ingressus est coram generosis et nobilibus Stanislav Starzechow- sky, vicecapitaneo castri Zatoriensis, Joanne Strzalka de Belssnycza, judice generali terre Zato- riensis, Petro Gyeraltowsky, Joanne Fridrikowsky et aliis fide et honore dignis circa premissa existen- tibus. Istr. 151 Annoi domini 1514 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi svátečními [8. června 1514]. 50. Jakuož jest pan Stanislav Vitanovski pohnal ku právu zemskému pana Jana Strúsa, i vystúpivše pan Jan Strús odvolal se na zachodci před pány zemany. Tu páni zemané našli jsú z práva, že pan Jan Strús má rok a do druhých rokóv na zachojdci. a) Rkp. zachoydczy; na zachojdci připsáno jinou rukou. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Inter Witanowski et Strus. Anno,i quo supra, ve čtvrtek mezi suchémi dněmi povýšenie svatého kříže [21. září 1514]. 51. Jakuož jest pan Petr Ořezski pohnal ku právu zemskému pana Aleksého, pana Stanislava, pana Mikuláše Brandýsy, páni Brandýsové vy- stúpivše před pány zemany jsú se volali na přietele, že na ten čas nemají, kto by od nich řeč mluvil, i prosili jsú roku delšého. Tu páni zemané našli jsú, že pánové Brandýsové mají rok do druhých rokóv. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Orzeski contra Brandysy. 52. Eodem1 die. Jakož pan Jakub Palčovski pozval prvém, druhým i tře- tím pozvem pana Jakuba Radvana vedlé práva zemského ku právu, tu pan Jakub Palčovski položil žalobu vedlé pozvóv na pana Jakuba Radvana. 1str. 161 Tu pan Jakub Radvan pozvy i žalobu přeslyševši na pozvy a na jeho žaloby podlé práva žádné správy neučinil. Tu po druhé pánové zemané pýtali pana Radvana, má-li co proti té žalobě molviti“ a k těm pozvóm od- poviedati. Tu pan Radvan žalobu učinil na pana Palčovského, že by jemu smlúvě a výroku dosti nečinil, a prosil, že by při listu a výroku pana pod- skarbieho J. Mstl zóstaven byl. Kdež páni zemané jsú ten list při moci zó- stavili, a chtie-li též Jakub Radvan voč viniti pana Palčovského, aby též jeho právem hleděli. A co se těch pozvóv pana Jakuba Palčovského dotýče, ten výrok jsú páni zemané na ten čas při sobě zachovali do druhých rokóv, aby se v tom času strany přátelsky zjednaly. Pakliž by se do toho času 172

Strana 173
zjednati nemohly aneb nechtěly, tehdy ten výrok, který by se nynie byl stát měl, bude stranám na on čas pověděn vedlé obyčeje a práva zemského. a) sic. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Inter Palczowski et Radwan. 53. Eodeml die. Jakuož pan Jakub Radvan pozval pana Jakuba Palčov- ského ku právu zemskému, pan Jakub Palčovski vystúpivše před pány ze- many volal se na přietele, že neměl, kto by od něho řeč mluvil, i prosil o rok pánóv zeman do suchých dní. Páni zemané našli jsú jmu s práva, že má rok do druhých rokóv. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nudpis: Radwan contra Palczowski. 54. 1str. 171 Anno et die, quo supra. Jakož se jest pan Strús na roky přišlé na zachodci před pány zemany odvolal za pozvy pana Stanislava Vi- tanovského a žalobu jeho, tu páni Komorovščí na roky zemské poslali slu- žebníka svého jménem Jazona. I prosil jest od pánóv Komorovských o rok do rokóv. I našli jsú páni zemanie, že pánové Komorovščí mají rok do dru- hých rokóv.1 1) Srv. č. 50. 55. Eodem die. Jakuož pan Jan Střalka, sudie země Zátorské, pozval prvým, druhým i třetím pozvem ku právu zemskému pana Petra Gěraltov- ského, pan Petr Gěraltovski, vystúpivše před pány zemany, vzal sobě a prosil rok do rokóv na řečníka. Páni zemané jsú jemu našli s práva, že má rok do druhých rokóv. 56. Rodem die. Jakuož paní Mandlena Hajnalová pohnala prvým, dru- hým i třetím pozvem pannu Barboru Pudruhovskú ku právu zemskému, tu panna Barbara nestanula, aniž koho svú mocností poslala. I našli jsú páni zemanie, že paní Madlena má čtvrtým póhonem pannu Barbaru připozvati na roky přišlé. 57. 1str. 181 Anno et die, quo supra. Jakuož opatrný Stanislav Kychlar, meščenín z Kazimířa, jest pozval od ženy své, jménem Barbary, kněza opata mogilského i s jeho konventem ku právu zemskému prvým, druhým i tře- tím pozvem, i prosil jest pana sudieho a pánóv zeman, aby jemu dali služeb- níka zemského volat ku právu, což jest obdržel. Služebník volal kněza opata prvé, druhé i třetí, aby stál a jemu vedlé práva odpoviedal. Tu kněz vopat nestál aniž koho s svú mocností poslal, kto by od něho odpíral. I našli jsú páni zemané s práva, že má čtvrtým pozvem připozvat kněza opata k ská- zanie na prvnie roky. [str. 191 Anno domini 1514 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svaté Lucii [14. pros. 1514]. 58. Pan Petr Ořezski, vystúpivše v roky zemský před pana sudieho a před pány zemany, kteří v lavici seděli, prosil jest, aby jemu s práva služebník zemský byl dán volat ku právu pánuov Brandýsuov. Tu služebník zemský volal jest první, druhý krát pánóv Brandýsóv ku právu zemskému. 173

Strana 174
Pan Jan Porubski z Kosové vsi, vystúpivše před právo zemské jako prošený od pánuov Brandýsóv, že pro nemoc stát nemohli, prosil od pánóv Bran- dýsóv o rok do rokóv. Páni zemanie našli jsú, že pánovie Brandýsovie mají rok do rokóv přišlých.] 1) Srv. č. 51. 59. [str. 20] Anno et die, quo supra. Jakuož pan Petr Gěraltovski v roky prominulé na žalobu a pozvy pana Jana Střalky, sudieho kniežestvie Zátor- ského, vzal sobě na přietele jako na roky dněšejšé zemské, tu pan Gěral- tovski, vystúpivše před pány zemany, odvolal se jest na krále J. Mst. že když králi J. Msti Pán Buoh šťastně a ve zdraví do Krakova pomóže se vrátiti, že ve čtyřech nedělích po šťastným krále J. Mstí do Krakova vjechání pan Gěraltovski má krále J. Mst o to starat a panu Střalce den a čas toho oznámit. 1) Srv. č. 55. 60. Anno et die, quo supra. Jakuož pan Jakub Radvan byl pozval třemi pozvy pana Jakuba Palčovského ku právu zemskému, kdež páni zemanie byli na roky přišlé nalezli na žádost a odvolání pana Jakuba Palčovského, že měl rok na přietele do rokóv ninějších, tu v tyto roky vystúpivše pan Pavel Radvan od pana Jakuba Radvana mluvil řeč. Tu pan Jakub Palčovski vystúpivše prosil Istr. 211 pánuov zeman, aby jemu našli, má-li pan Pavel Radvan řeč proti jemu mluvit od pana Jakuba Radvana, nebudúc řečníkem zapsaným a ustaveným vedlé obyčeje a práva zemského. Páni zemané našli jsú panu Jakubovi Palčovskému, že má rok do rokóv přišlých, a pan Jakub Radvan ustavil sobě řečníka pana Pavla Radvana před právem zemským a jemu svú při mocně poručil. 1) Srv. č. 54. 61. Eodem die. Páni zemané sú našli panu Stanislavovi Vitanovskému, že pánovie Komorovščí po ščastným krále J. Mstí do Krakova příjezdu mají krále J. Mst starat ve čtyřech neděléch o komisaře, a pana Vitanovského pánové Komorovščí obvěščit“ mají a den oznámit, když by a kterého dně komisaře od krále J. Mstí sesláni byli ku rozeznání takové řeči mezi jimi.1 a) Rkp. obwiesszczyt. 1) Srv. č. 50., 54. 62. 1str. 221 Eodem1 die. Jakuož pan Jakub Palčovski pohnal prvým pó- honem, druhým, třetím vedlé zemského práva a obyčeje Jakuba Radvana z Břežnice, i jest za těmi pozvy ku právu zemskému přivolán skrze služeb- níka zemského. I jest nadepsaný Jakub Palčovski žaloval vedlé pozvuov před právem zemským na Jakuba Radvana z Břežnice. Tento Jakub Radvan vyslyšal žalobu, požalovati se dal před zemským právem, kdež pan Radvan žádného odporu ani odpovědi neučinil ani se spravil vedluh práva nadepsa- nému Jakubovi Palčovskému z Břežnice. Tenž Jakub Palčovski podal na pány zemany a na právo zemské, jestli svú při obdržel, oč pozval. Páni zemanie smluvivše se jsú výrok učinili, poněvadž se pan Jakub Radvan 174

Strana 175
dal požalovat a žalobu vyslyševši odpovědi neučinil vedluh práva, že svú při stratil a pan Jakub Palčovski svú při obdržel, vedlé pozvóv, oč pozval pana Jakuba Radvana, tak jako pozvy šířej omlúvají. [str. 28) I našli jsú k tomu páni zemanie, že panu Jakubovi Palčovskému z Břežnice má být dán služebník zemský z úřadu ku uvázanie vedlé pře zisku a pře obdržení a k tomu súdový list panu Palčovskému s práva má být vydán.2 1) Touž rukou jako u č. 1 dodáno: Palczowski contra Radwan de Brzeznica. 2) Srv. č. 60. Istr. 241 Anno domini 1515 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi popelcovými« [1. března 1515]. 63. Jakuož pánovie Komorovščí z naulazu " pánóv zeman na přešlé roky panu Stanislavovi Vitanovskému našli, že po ščastným krále J. Msti do Kra- kova příjezdu ve čtyřech neděléch měli krále J. Mstl o komisaře starati, tu v roky zemské pánovie Komorovščí přislali komisii krále J. Mstl, v kteréž král J. Mst psáti ráčil, a takovú věc před se J. Kská Mst vzieti i rok tomu J. Kská Mst složiti ráčil a to první úterý po svatým Jiřím najprv přišlém [ 24. dubna], tu, kdež by kolvěk král J. Mst s svým dvorem na ten čas býti ráčil, jakož toho komisia J. Kské Mstí šířej světší.1 a) Za slovem popelcovými škrtnuto Jakož pánovie Komorovščí podrobili se byli. — b) sic. 1) Srv. č. 61. Eodem die. ve čtvrtek mězi suchémi dněmi popel- covými [I. března 1515]. 64. Pan Alexí Brandýs jest vystúpil i s bratry svými s Stanislavem a Mikulášem i jest vyznal sám od sebe i od bratróv svých před pány zemany v roky zemské, že poručil jest a vzdal s bratry svými při svú před právem zemským mluviti panu Janovi Fridrichovskému a panu Janovi Kosov- skému, a také jest vyznal sám od sebe i od bratróv svých čtyřaceti zlat. jim dáti za jich práci. Istr. 251 Anno quo supra, ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po hodu svatého Ducha [1. června 1515] v roky zemské. 65. Páni zemané našli jsú panu Petrovi Ořezskému, že má rok do rokóv a pozvy jeho při moci zóstavili jsú, a to pro tu příčinu, že v roky prominulé mocnosti roku zapsati sobě nedal.1 1) Srv. č. 51., 58. 66. Eodem die. Pan“ Jan žibřidovski, vystúpivši před pány zemany, prosil jest, aby byl slyšán a potřebu b pana Stanislava Kromolovského po- věděl. Páni zemané dopustili jemu mluviti. I ptal se před právem zemským pan Jan žibřidovski, jestli jemu při svú poraučí před právem zemským. Pan Kromolovski vyznal, že poraučí, a mocného jeho učinil ve všem pře své vzhóru i nadól na ten čas. a) Po slově pan škrtnuto Stanislav. — b) Zápis je psán tak, že věta a potřebu pana Stanislava Kromolovského pověděl je psána za větou i ptal se před právem zemským. 175

Strana 176
67. Eodem die. Jakož pan Stanislav Kromolovski pohnal pana Petra Gěraltovského v tyto roky ku právu zemskému, tu pan Gěraltovski, při- stúpivše před právo, prosil a volal se na přítele, že na ten čas neměl přítele při sobě, který by jeho řeč před právem zemským mluvil, prosil o rok do rokóv. Páni zemané našli jsú, že pan Petr Gěraltovski má rok do rokóv. 68. Eodem die. Páni zemané našli jsú panu Janovi Střalce, sudiemu země zátorskému,“ jakož jest pře mezi ním, panem Petrem Gěraltovským o vodu, jakož póhonovie šířej omlúvají, které páni zemané při moci zósta- vují do rokóv přišlých. A pan Gěraltovski krále J. Mstí starat jmá vedlé odvolání. ") sic. Anno quo supra 1515, ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po povýšení sv. kříže [20. září 1515]. 69. Pan Stančik, vystúpivše před pány zemany a právo zemské, vzdal jest řeč a při svú na ten čas panu Janovi Žibřidovskému, aby jeho potřebu před právem zemským pověděl a spravoval. 1) Srv. č. 68. 70. Rodem die. Jakuož pan Stančik pohnal ku právu třemi póhony pana Petra Gěraltovského ku právu zemskému, když služebník zemský volal ku právu pana Gěraltovského, vystúpivše pan Mikuláš, syn jeho, 1str. 27] po- věděl před právem zemským, že votec jeho pro nemoc státi nemohl, i prosil pánóv zeman o rok do rokóv. Páni zemané našli jsú jemu, že má rok do rokóv. 71. Eodem die. Jakož pan Stanislav Kromolovski pohnal třemi póhony pana Petra Gěraltovského ku právu zemskému, služebník zemský volal ku právu pana Gěraltovského vedlé póhonóv. Pan Mikuláš, mladý Gěraltovski, vystúpivše před právo zemského,“ pověděl, že otec jeho pro nemoc státi ne- mohl, i prosil jest od ojce svého pánóv zeman o rok do rokóv. Páni zemané našli jsú, že pan Gěraltovski má rok do rokóv přišlých. a) sic. 1) Srv. č. 67. 72. Kodem die. Jakuož pan Jan Fridrichovski domlúval se před právem zemským od pánóv Brandýsóv na panu Ořezkým rukojemstva za gvér, páni zemané našli jsú s práva zemského, že pan Ořeski má gvér zaručit pánóm Brandýsóm čtrmi“ dobrými lidmi osedlými, totiž dvěma s země Zátorské a dvěma s země Osvětimské. Pan Osvětimský od pana Ořezského přijal vý- rok tento i šukal rukojmí vedlé nálazu zemského v tom času, pokýž súd a právo sedělo. Tu jich najít nemohl. Pan Fridrichovski volal se a mienil při obdržet, když pan Ořezski vedlé nálazu a výroku zemského tomu dost ne- učinil. Pan a Osvětimski volal se před právem od pana Ořezského a prosil o rok do rokóv.“ A b páni zemané, smluvivše se vespól, pověděli stranám, že sobě berú tu věc a nálaz do rokóv přišlých b [str. 281 rokóv pro tu příčinu, že na ten čas nebylo všech pánóv zeman pohromadze, kteří v lavici sedají. 176

Strana 177
A tam na ten čas, totiž v roky přišlé zemské, když všetsi páni zemané budú pohromadze, poradivši se vespól, výrok mezi stranami učiní.1 a) Rkp. cztrmi. — b) Pan — rokóv připsáno pod zápisem. V těkstu zápisu škrtnuto vzali sobě do druhých. — c) A — přišlých připsáno dole pod zápisem. — d) síc. 1) Srv. č. 51., 58., 65. 73. Eodem die. Vystúpivše pan Jan Střalka, sudie země Zátorské, před súd a právo zemské, poručil při svú na ten čas před právem zemským panu Janovi Žebřidovskému, aby potřebu jeho před pány zemany pověděl, i prosil jest pan Žibřidovski pánóv zeman od pana sudieho, aby jemu služebník zemský s práva byl dán. Tu pan Jan Koldikovskia sedícb na místě pana Petra, sudieho,b dal služebníka,aby volal pana Gěraltovského ku právu zem- skému vedle póhonóv. Služebník zemský volal pana Gěraltovského, aby ku právu zemskému stál. Tu vystúpivše pan Mikuláš, syn pana Gěraltov- ského, dal list krále J. Mstl pánóm zemanóm. Páni zemané přijavše list krále J. Mstí a jej přeslyševše zóstavili jsú všecky výroky i pozvya v moc- nosti pana sudieho do rokóv přišlých a ten výrok, který se nynie panu su- diemu stát měl, zachovati jsau do rokóv, tam se na on čas v roky přišlé staně. A páni zemané, poradivše se vespól, smluvili se a rok sobě položili, že se ve dvú neděléch spuolu sjeti mají a potom vsevši“ poradu mezi sebú mají jet ku králi J. Msti a jeho králevskú milost starat a prosit, aby J. Mst ne- ráčil takových větcí dopustit a s práva zemského vynímat neráčil. a) Za slovem pan, které opraveno z páni škrtnuto zemané, nadepsáno sudie a nad tím nadepsáno Jan Koldikovski. — b) sedíc — sudieho přípsáno po straně. — 6) Za slovem přeslyševše škrtnuto zřekli se. — d) pozvy nadepsáno. — ) sec. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Strzalka contra Gieraltowski. 2) Srv. č. 68. 74. [str. 291 Panl Petr Palčovski přistúpivše před súd a právo zemské vzdal jest a poručil na ten čas při svú panu Jakubovi, bratru svému. Tu pan Jakub před právem zemským ptal se pana podstarostieho a pana su- dieho od bratra svého, jestliž pan Géraltovski roky přijal vedlé práva zem- ského. A oni odpověděli, že o tom nitc nevědí. Tu pan Jakub Palčovski položil jest týž póhony před právem zemským, aby póhony čteny byly a slyšeny, kterými pana Gěraltovskýho pohnal ku právu zemskému. Když póhony před právem zemským čteny byly, pan Gěraltovski nestál před právem zemským a pan Jakub Palčovski od bratra svého stojíc před právem zem- ským řekl takto, že „já buohdá tudy míním při svú obdržet a pozískat vedlé póhonóv, oč jsem jeho pohnal ku právu zemskému“. Tu pan Mikuláš, syn pana Petra Gěraltovského, vystúpivše před právo zemské, řekl takto, že já přijímám rok na místu ojtce svého“. Kdež pan sudie od pánóv zeman jest kázal pana Palčovského zavolat i ptal se jest pana Palčovského, když při- stúpil ku právu, jestliž tomu místo dává. Tu pan Palčovský tomu místa dáti nechtěl, než žádal výroku pánóv zeman, neb ne vedluh práva roky při- jímá. Páni zemané, smluvivši se vespól, dali prótah stranám do rokóv při- šlých a ten výrok, který nynie učinit měli, zachovali jsú do rokóv přišlých, aby se přátelsky v tom času smlúvali. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Palczowski contra Gieraltowski. 177 12

Strana 178
Anno quo supra, 1515 ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po sv. Lucii [20. pros. 1515]. 75. Pan Stanislav Kromolovski přistúpivše před právo zemské vzdal jest při svú Janovi žibřidovskému na ten čas.1 1) Srv. č. 67., 71. 76. Eodem die. Jakož mězi panem Petrem Palčovským, panem Petrem Gěraltovským přa se točí, jakož toho póhonovie šířej světší, tu v roky zemské vzali sobě na přátelskú smlúvu, jestli by se mohli přátelsky smluvit. Pakliž- by se v tom času do rokóv příštích nesmluvili, pánovie zemanie v tej moc- nosti póhony jsú zóstavili, vedlé kterých pan Palčovski bude moc pana Gěraltovského hledět.1 1) Srv. č. 74. Eodem die ve čtvrtek mezi suchémi dmi po svaté Lucije [20. pros. 1515]. 77. Jakuož pánovie zemanie v roky zemské prominulé vzali byli sobě prótah do rokóv dněšejších zemských na poradzení pro nebytnost pánóv zeman na on čas, kteří v lavici na právě zemským sedají, co se pře, kteráž se točí mezi panem Petrem Ořezským s jednej a pány Brandýsmi s strany druhé dotýče, tu pánovie zemané, poradivše se vespól, našli jsú s práva zem- ského, že pan Petr Ořezski má gvér uručit pánóm Brandýsóm vedlé prvněj- šého výroku, a při tom také páni zemané našli jsú, že pan Petr Ořezski má se o rukojmě starat v tom času, pokut právo sedí. Pakli by pan Petr Ořezski rukojmě mět nemohl, páni zemané smluvivši se výrok mají učinit.1 1) Srv. č. 72. 78. [str. 311 Eodem die. Páni zemané našli jsú s práva zemského, že pan Stanislav Kromolovski má gvér uručit panu Petrovi Gěraltovskému čtyrmi dobrými lidmi osedlými, totiž dvěma z země Zátorské a z země Osvě- timské dvěma, poněvadž osědlosti v zemi Zátorské okázati nemohl. Při tom také páni zemané našli jsú s práva, že pan Stanislav Kromolovski má se starat o rukojmí, kterými gvér má uručit potud, pokud právo zemské sedí, a ti rukojmě, kteří mají být z země Osvětimské, ti listovně gvér mají ručit a z země Zátorské, ti se mají v kniehy zemské zapsat.1 1) Srv. č. 67., 71., 75. 79. Eodem die. Jakuož pan Stanislav Kromolovski s nálezu pánóv zeman gvér čtrmi dobrými lidmi osedlými panu Petrovi Gěraltovskému měl uručit i prosil jest pan Jan žibřidovski od pana Stanislava Kromolovského pánóv zeman o rok do rokóv přišlých pro krátkost času, že k tomu přít nemohl, aby rukojemstvu tomu vedlé výroku pánóv zeman dost učinil. Páni zemané našli jsú s práva zemského, že pan Stanislav Kromolovski má rok do rokóv.1 1) Srv. č. 67., 71., 75., 78. 80. [str. 321 Eodem die. Jakuož se pře mězi panem Janem Střalkú, sudiem země Zátorské, s jedné a panem Petrem Gěraltovským s strany druhé točí, 178

Strana 179
pánové zemanie pro krátkost času vzali sobě tu věc a prótah první den po Novém létě [2. ledna 1516], že se všetci pánovie zemanie na ten čas do Zátora sjeti mají, póhony v mocnosti zachovávajíc a ten výrok, který se nynie stát měl panu Janovi sudiemu, tomu sě na ten čas stanú, totiž na zajtří po Novém létě.1 1) Srv. č. 68., 73. 81. Eodem die. Co se pře mězi panem Petrem Ořezským s jedné a pány Brandýsy s strany druhé dotýče, páni zemanie, obávajíce se toho, aby které straně neukrátili, vzali jsú sobě prótah na ptánie do rokóv přišlých, aby mězi stranami tím širší a dostatečnější spravedlnost učinili. A ten výrok, který nynie učinit měli, zachovali jsú do rokóv přišlých. A tomu na ten čas již konečný výrok a rozsudek pánové zemanie učiní.i 1) Srv. č. 51., 58., 65., 72. 82. [str. 331 Rodem die.1 Pan Jan Osvětimski, přistúpivše před súd a právo zemské, od pana Petra Ořezského volal se na dvory i penieze kladl a pan Jan Fridrichovski od pánóv Brandýsóv toho spýtal pravíc takto, že se tú větcí pan Osvětimski obmeškal, volajíce se k výroku tomu, který páni zemanie učinili v roky prominulé,“ a mluvíc takto, že „já bohdá tím výrokem miením při svú obdržet“.2 a) Za slovem prominulé škrtnuto volajíce se. 1) Zápis celý mřežován. — 2) Srv. č. 51., 58., 65., 72.. 81. 83. Panl Jan Osvětimski, přistúpivše před súd a právo zemské,“ prosil jest od pana Petra Ořezského, poněvadž rukojmí mět nemohl, kteří by za gvér zaň ručili, volal se na slib, že chce slyšet jako dobrý člověk zase tu práv být, oč jemu kto vinu dal, i kladl penieze na dvoryb o takovú větc, má-li gvéru slibem odbýt. A pan Fridrichovski od pánóv Brandýsóv volal na pány zemany pravíc, že se pan Osvětimski již tím voláním na dvory obmeškal, neb k výroku přivolil, který našli páni zemané, že má čtyřmi dob- rými lidmi osedlými b pan Petr Ořezski gvér uručiti, čemu dost neučinil. a) Za slovem zemské škrtnuto od pana Petra Ořezského. — b) Za slovem dvory škrtnuto má-li to jemu již. — C) voláním na nadepsáno. — d) osedlými nadepsáno. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodáno: Ioannes Oswiecimski contra Orzeskie. 2) Srv. č. 51., 58., 65., 72., 81., 82. 84. [str. 341 Eodem die. Páni zemané našli jsú s práva panu Stančikovi Vyšotě pro krátkost času, že má rok první den po Novém létě, co se jeho pře, která se mezi ním a panem Petrem Gěraltovským točí, dotýče a ten výrok, který se jako dnes státi měl, ten se na ten čas, totiž na zajitř po Novém létě [2. ledna 1516], staně. A pozvy při moci zóstavili jsú. 1) Srv. č. 70. Anno domini 1516 ve středu první po Novém létě [2. ledna 1516]. 85. Jakuož páni zemanie v rok prominulý našli byli a čas i den panu Stančikovi Vyšotě jako dnes položili se pánem Petrem Gěraltovským, tu pan 179

Strana 180
Jan žibřidovski, přistúpivše před pány zemany, prosil jest Stančika, pánóv zeman, aby jemu služebník zemský byl dán s práva volac“ pana Gěraltov- ského ku právu zemskému. Když služebník zemský volal ku právu pana Gěraltovského, pan Gěraltovski přistúpivše před pány zemany prosil jest o rok do rokóv přišlých zemských pro tu příčinu, že neměl přítele, který by od něho jeho potřebu a řeč před právem mluvil. A páni zemané poradivše se vespól našli jsú, že pan Gěraltovski má rok do rokóv přišlých.] a) Rkp. wolacz. 1) Srv. č. 70., 84. 86. [str. 351 Eodem die. Jakuož pánovie zemanie v roky prominulé vzali byli sobě prótah do prvního dně po Novém létě [2. ledna 1516], co se dotýče pře, kteráž se mězi pánem zemanem Střalkú, sudiem země Zátorské, a panem Petrem Gěraltovským točí, pro nebytnost na ten čas pohromadě všech pánóv zeman, aby se stranám nestalo ukrácenie, takovéž toho dně vzali sobě do najprvnějšého spolu sjechání do Zátora a páni zemanie, budúc pohromadě, smluvivší se a poradu mězi sebú vsevši“ tam na ten čas panu sudiemu bude dáno naučenie. ") sic. 1) Srv. č. 68., 23., 80. Anno quo supra, ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po popelci [14. února 1516] v roky zemské. 87. Jakož pan Petr Ořezski jest pohnal pány Brandýsy prvním, druhým i třetím póhonem ku právu zemskému, a tu, když se na on čas pře stočily, podali jsú pánovie Brandýsovie na pány zemany, jestliž má pan Petr Ořezski gvír uručit. Pánovie zemanie našli jsú s práva zemského, že pan Petr Ořezski má gvír uručit pánóm Brandýsóm čtyrmi dobrými lidmi osedlými, totiž dvěma z země Osvětimské a dvěma z země Zátorské. Kterýž nález pan Osvě- timski od pana Petra Ořezského jest přijal, a přijavše nález ten jemu dost neučinil, a pan Fridrichovski od pánóv Brandýsóv volal se a mienil při obdržet, když 1str. 36] pan Petr Ořezski vedlé nálezu zemského tomu dost neučinil. Tu pan Osvětimski volal se před právem zemským od pana Petra Ořezského a prosil o rok do rokóv. Tu páni zemanie vzali sobě rok do rokóv pro tu příčinu, že pánóv zemanóv všech vespól na ten čas v lavici nebylo. A když druhé roky přišly, tu páni zemanie, poradivše se vespól, našli jsú s práva zemského, že pan Petr Ořezski má gvír uručit vedlé prvního ná- lezu pánóv zeman vedlé toho, jakož se na to táhl pan Osvětimski od pana Ořezského, že žádal roku do rokóv. A takž se pan Petr Ořezski měl starat o rukojmě v tom času, v ty roky, pokud právo zemské sedí. Pakliž by tomu pan Ořezski dost neučinil vedlé toho nálezu, tehdá páni zemanie mají výrok učinit, čemuž vždy pan Petr Ořezski dost neučinil. A poněvadž pan Petr Ořezski vedlé prvního i druhého nálezu tomu dost neučinil, i svému také podvolení, proto vyřekámy, že pan Ořezski své póhony tudy upustil, avšak se právo nikomu nezamyká.1 1) Srv. č. 51., 58., 65., 72., 81. 180

Strana 181
88. [str. 371 Eodem die. Po tom výroku pan Jan Fridrichovski od pánóv Brandýsóv prosil jest pánóv zeman o nález, poněvadž pan Petr Ořezski pó- hony své upustil, kterými pány Brandýsy ku právu zemskému pohnal a je k škodám a nakládání tudy připravil, má-li pan Petr Ořezski tu škodu a útratu napravit pánóm Brandýsóm, ku které je připravil. A páni zemané. poradivše se vespól, našli jsou pánóm Brandýsóm, že pan Petr Ořezski ne- bude moc “ pánóv Brandýsóv zase pohnat ku právu zemskému, až prvé na- uklady a útraty pánóm Brandýsóm opraví, ku kterým je připravil.1 a) Rkp. mocz. 1) Srv. č. 51., 58., 65., 72., 81., 87. 89. Eodem die. Jakuož jest pře mězi panem Janem Střalkú, sudiem, a panem Petrem Gěraltovským, o kterú v právě zemským stojí vedlé póhonóv, tu pan starosta J. Mst pan Vojničski ráčil to vzít a odložit do druhých rokóv a v tom času, jestliže by J. Mst mezi nimi konce a porovnánie ne- učinil, tehdá na ty roky přišlé mají se právem zemským před se hledět, zó- stavujíc póhony i všecko právo jich v mocnosti. 1) Srv. č. 68., 73., 80., 86. 90. [str. 381 Eodem die. Jakož pan Stančik Vyšota přistúpil jest před súd a právo zemské i poručil při svú panu Janovi žebřidovskému, a pan Jan Žibřidovski, vystýpivše před právo, dal volat pana Petra Gěraltovského ku právu zemskému vedle póhonóv i položil póhony před pány zemany, aby byly čteny a slyšeny, za kterým slyšením póhonóv jest žádal, aby jemu bylo vepsáno v knihy zemské to, což sobě pan Stančik Vyšota v póhonóch zó- stavil, že by pan Petr Gěraltovski práv byl před právem zemským panu Stančikovi, oč by jemu ještě vinu dal. A páni zemanie poradivše se vespól našli jsú, že to panu Stančikovi Vyšotě má být, čehož žádal. 1) Srv. č. 70., 84., 85. 91. Item pan Zykmunt, kancléř kniežetstvie Ratiborského, od pana Petra Gěraltovského domlúval se toho na panu Stančiku, aby gvír uručil, a pan Jan žebřidovski od pana Stančika protiv tomu odpor učinil, že by panu Stančikovi nebyla potřeba gvíru ručit o gvalt a o nájazd domový, a nad to že ne jest obyvatelem země tejto, než kdy slíbí jako dobrý člověk, že by tudy gvérovi dost činil vedlé práva. Tu páni zemanie poradivše se našli jsú, [str. 39] poněvadž pan Stančik ne jest obyvatel země tejto, že pan podstarostie i s lavicí mají slibem ujistit pana Stančika, jestliže pan Petr Gěraltovski při svú obdrží a pan Stančik by při svú stratil, že by panu Gěraltovskému zase práv byl v tom právě, oč by jemu vinu dal v tejto při o náklady a škody jeho.1 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90. Stančikóv slib.1 92. Anno domini 1516. Slib pana Stančikóv Vyšoty a gvéru dostičinění vedlé nálezu pánóv zeman a práva zemského. Já Stančik Vyšota z Sulkova slibuji k své cti a vieře jako dobrý člověk panu Janovi Třétězskému, na ten čas podstarostiemu zátorskému, panu Ja- 181

Strana 182
novi Střalce, sudiemu, i všej lavici súdu zemského kniežetstvie Zátorského, jestliž bych při svú proti panu Petrovi Gěraltovskému, o kterú v právě zemským s ním stojím, vedlé póhonóv stratil, že jmám a slibuji jako dobrý člověk rytírský panu Petrovi Gěraltovskému pod svú ctí a věrú dobrú jeho všecky náklady a útraty opraviti vedlé nálezu lavice kniežecství Zátor- ského. A což by mi kolvěk nálezem lavice tejto a kniežecství Zátorského na- jdeno bylo, chci všecko a slibuji pod svú ctí a dobrú věrú jako dobrý člověk panu Petrovi Gěraltovskému od práva neodstupujíce napraviti vedlé práva zemského.2 a) sic, za slovem tejto škrtnuto slavné. 1) Nadpis napsán jinou rukou než ostatní záps. — 2) Srv. č. 70., 84., 85., 90., 91. [str. 401 Anno domini 1516 inter dominum Stanczyk et dominum Petrum Gieraltovski ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po popelci [14. února 1516] v roky zemské. 93. Jakož řečník od pana Stančika žalobu položil na pana Petra Gěral- tovského vedlé póhonóv, řečník pana Gěraltovského, v sloviech širokých odpor činíce, v tom odporu řekl: „Již tomu dvanádcte let, jako se stalo“. A řečník od pana Stančika pamětným založil, i žádal aby jemu to v kniehy zemské uvedeno bylo.1 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90., 91., 92. 94. Eodem die inter eosdem. Řečník od pana Stančika v tej žalobě za tím zapsáním a pamětí v knichy zemské uvedení řekl, že „za kniežeta slavné paměti ne jest to Vám tajno, že pan Stančik nařékal, a žádná spravedlnost jemu se stát nemohla“. Řečník od pana Gěraltovského pamětným založil i žádal, aby jemu to zapsané bylo v knichy zemské.1 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—93. 95. Eodem die inter eosdem. Řečník od pana Stančika mluvil, že pan Petr Gěraltovski za takovými nároky pana Stančika volal se na osedlost za kniežeta slavné paměti, že jemu chtěl práv býti, za kterými slovy řečník od pana Gěraltovského dal to sobě v kniehy zemské uvésti.1 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—94. 96. Eodem die inter eosdem. Jakož řečník od pana Stančika žaloval vedlé póhonóv na pana Petra Gěraltovského a řečník pana Gěraltovského odpor učinil, že pan Stančik o gvalt přemeškal gvaltovné právo a jeho neužíval, k tomu mluvíce, že pan Gěraltovski jemu osedl ku právu. A řečník od pana Stančika volal se, že nic neobmeškal dávností a jest se toho podvolil dóvod učinit vedlé nálezu pánóv zeman. A strana odporná k tomu přivolila a zá- pisu žádala.1 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—95. 97. 1str. 411 Anno domini 1516 inter dominum Stani- slaum Kromolovski et dominum Petrum Gieraltovski 182

Strana 183
ve čtvrtek mezi suchémi dněmi svátečními [15. května 1516] v roky zemské. Vystúpivše pan Jan Střelka, sudie země Zátorské, zasednuvše místo své v lavici jiným dobrým člověkem, a pan Jan Přetičovski před lavici a saud zemský, ručili jsú panu Petrovi Gěraltovskému rukú společnú a ne- rozdielnú, totiž rukúdáním za pana Stanislava Kromolovského za gvér, jestli by pan Stanislav Kromolovski svú při vedlé póhonóv stratil a pan Gěral- tovski svú při by obdržel a pozískal v právě zemským, že všecky škody a náklady panu Petrovi Gěraltovskému to, což by kolvěk lavice kniežetstvie Zátorského nález vyřkla, mají a slíbili jako dobří lidé pod svú dobrú věrú napraviti a všemu dost učiniti.! 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—96. 98. Eodem die inter eosdem. Jakož řečník od pana Stanislava Kromolov- ského póhony před súd zemský položil, i žalobu učinil za póhony, že pan Gěraltovski gvaltem a mocí to zbožé drží a požívá a řečník pana Gěraltov- ského před súdem pamětným založil, kdež řečník od pana Stanislava řekl, „a snad se to najde, že svévolně držíš“.! 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—97. 99. Eodem die inter eosdem. Řečník od pana Kromolovského, za odpor mluvíce, proti panu Gěraltovskému řekl, že paní Kromolovská, pokud pan Jiřík byl živ a syn jeho, potud tam právo jej žádné nepříleželo. A když bratr jejé a syn jeho zemřeli, tehdá paní Kromolovská práva svého ne- obmeškala a pohnala ku právu pana Gěraltovského jako pravá dědička. A řečník od pana Gěraltovského pamiatným založil a žádal, aby to jemu zapsáno bylo. 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—98. 100. 1str. 321 Eodem die inter eosdem. Jakož se řečník od pana Kromo- lovského volal a žádal o výrok vedlé póhonóv a žaloby své, a řečník od pana Gěraltovského jest se táhl na dóvod vedlé zápisu, který položil, aby gvaltu dovodil, tu páni zemanie smluvivše se nemohli toho uznat, aby vedlé toho zápisu bylo které podvolení ku dóvodu gvaltu. 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—99. 101. Eodem die inter eosdem. Jakož se pře točí před súdem zemským mezi panem Stanislavem Kromolovským a panem Petrem Gěraltovským vedlé póhonóv, proti kterým póhonóm pan Gěraltovski listy a právo své kladl a okazoval, mieníc nebo pravíce, že by jich ještě víc měl, ku kterým tak prudce přít nemohl, a páni zemané jsú to do druhých rokóv přišlých odložili, aby pan Géraltovski na ten čas všecky listy a právo své, které miení mět anebo má společně, položil před súdem zemským. A pan Kromo- lovski tam na ten čas proti těm listóm a právu pana Géraltovského, má-li také co, má ukázat. A jestli by která strana tomu dost neučinila, bude sebe vinna vedle práva.1 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—100. 183

Strana 184
102. Eodem die. Inter dominum Mathiam Mozgo- wiecz et dominum Petrum Gieraltowski. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi svátečními [15. května 1516] v roky zemské. Jakož pan Matěj Mozg pohnal ku právu zemskému pana Petra Gěral- tovského, když pan Mozg, před pánem zemským stojíc, prosil pana su- dieho o služebníka zemského, [str. 43] aby jemu s práva dán byl volat ku právu pana Gěraltovského, i volán jest. Tu pan Gěraltovski přistúpivše před právo pověděl, že nemá přietele, co by od něho řeč a potřebu před súdem mluvil a pověděl. I prosil o rok do druhých rokóv. Páni zemané našli jemu, že má rok do druhých rokóv přišlých vedlé práva. 103. Eodem die.1 Paní Magdalena, manželka pana Mozgovcova, vystú- pivše před súd a právo zemské, vyznala přez pana Jan Přetěšinského dobro- volně s veselú tváří a smějícími ústy, že všecko své právo poručila a vzdala před právem zemským panu Matějovi Mozgovcovi, manželovi svému, a panu Petrovi Porubskému, sudiemu země Osvětimské vzhóru i nadól ku dobývání práva jejé v právě zemským proti panu Petrovi Gěraltovskému potud, po- kudž právo se nepřetočí.2 1) Dodán nadpis touž rukou jako u č. 1: Mozgowczowa marito et Porembski cedit. 2) Srv. č. 102. 104. Eodem die. Inter dominum. Joannem Strzalka, judicem ducatus Zatoriensis, et dominum Petrum Gieraltowski. Jakož panu sudiemu odtahy a listy najjasnějšého krále Sigmunta polského etc. J. Msti i také psáním pana starosty zátorského J. Msti, ku lavici a právu zemskému učiněny, právo bylo zavřeno, když roky druhé zemské přišly, právo se zase panu sudiemu odevřelo vedlé listu a psání pana starosty J. Mstl.1 1) Srv. č. 68., 74., 8o., 86., 89. 105. 1str. 441 Anno domini 1516. Eodem die inter eosdem. Jakož se pře točí v právě zemským mezi panem Janem, sudiem, a panem Petrem Gěral- tovským, kdež řečník od pana sudieho volal se jest před súdem zemským, poněvadž pan Gěraltovski vedlé táhnění jeho, kterým se na krále J. Mst táhl, tomu dost nečinil vedlé nálezu zemského, že tudy mienil při svú vedlé póhonóv obdržeti, a pan Gěraltovski táhl se na pány zemany i žádal jejch nálezu, jestli by již tudy pan sudie při svú obdržeti měl a von při svú stratit, čili má odpoviedat na póhony, kterými jeho pohnal ku právu zem- skému. Tu páni zemané poradivše se vespól vzali sobě na ptánie do druhých rokóv, jako se taková věc zachovává. A na roky přišlé páni zemané mají výrok učiniti.1 a) Rkp. sobe. 1) Srv. č. 68., 73., 80., 86., 89., 104. 184

Strana 185
106. Eodem die. Inter dominum Petrum Palczovski et dominum Petrum Gieraltovski. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi svátečními [15. května 1516] v roky zemské. Vystúpivše pan Petr Gěraltovski se panem Petrem Palčovským, jsú vyznali před právem zemským, že sobě a berú rok do rokóv zachovávajíce póhony v mocnosti, zápisy i výroky zemské. a) Rkp. sobe. 107. Anno, quo supra. Inter Kromlovski et Gieral- tovski. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [18. září 1516] v roky zemské. Jakož se pře točí v právě zemským mězi panem Stanislavem Kro- molovským jako póvodem s jednej a panem Istr. 461 Petrem Gěraltovským jako stranú odpornú s strany druhé vedlé póhonóv, kdež s výroku prominu- lých rokóv pan Gěraltovski jako strana odporná listy a právo své položil před právem zemským, a když listy čteny byly před právem zemským, pó- vodná strana také listy a právo své položila, kdež také čteny jsú před prá- vem zemským. Kdež pak póvodná strana táhla se na výrok podlé prvnějších výrokóv a vedlé listóv svých prosila výroku a uvedení v statek podlé pó- honóv, tu pak strana odporní přistúpivše nečekajíc uznání s listóv, mienila to dávností obdržet, jako by to u pokoji dávností zemskú obdržela. A pó- vodná strana toho spírala, táhnúce se k výrokovi prvnějšímu, nedávajíce místa dávnosti a žádajíc výroku a uvedení v statek. A odporní strana, chtíc ten statek dávností obdržet, položila penieze a táhla se na dvory. A právo zemské našlo jim, že strana straně má hovět vedlé obyčeje země.! 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—101. 108. Eodem die. Inter dominum judicem et dominum Gieraltovski. Jakož se“ jest pře mezi panem Janem Střalků a panem Petrem Gě- raltovským v právě zemským, kdež páni zemané v roky prominulé vzali byli sobě b tu věc a pře tej, která se mězi nimi točí, na ptánie, kterak se taková věc zachovává, kdež pak žádné roky nebyly drženy v tom času, totiž v Tě- šíně, zkudž toho zprávu a nauku mieti měli, z té příčiny ponědž nauky tam na ten čas pánové zemané dosáhnúti nemohli, položili tomu čas do druhých rokóv. [str. 46] A vzali sobě o túž věc na ptánie a tam na druhé roky bude nauka stranám odevřena.1 a) sic. — b) Rkp. sobe. 1) Srv. č. 68., 73., 80., 86., 89., 104., 105. 109. Eodem die. Inter dominum Mozgoviecz et do- minum Petrum Gieraltovski. Pan Petr Porubski, sudie země Osvětimské, přistúpivše před súd a právo zemské se panem Matějem Mozgovcem jakožto mocní poručníci od paniej Mahdaleny Mozgovcové, prosil, aby jemu služebník zemský z práva 185

Strana 186
byl dán volat ku právu zemskému pana Petra Gěraltovského vedlé póhonóv, kterými jeho paní Mahdalena pohnala ku právu zemskému. I dán jest slu- žebník zemský z práva pana Gěraltovského volat ku právu zemskému. Tu pan Petr Gěraltovski přistúpivše ku právu zemskému řekl tymi slovy: „Rád bych viděl mocnost pana Petra Porubského od paniej Mahdaleny Moz- govcové. I prosím, aby mi zemské za mé penieze čteny byly“. Kdež pak kniehy jsú čteny toho poručenství. A potom pan Gěraltovski jest podal na pány zemany, jestliže má odpoviedat, „poněvadž o to zbožé s jiným v právě zemským stojím“, kdež voni pospolu s nimi vedlé něho stojí. A páni ze- manie našli jsú z práva, poněvadž se pan Gěraltovski jest vročil v právo zemské, že povinen odpoviedat. Tu pan Gěraltovski výroku místa nedá- vajíc jest se volal na dvory a penieze položil, aby jemu to z dvoróv najdeno bylo, má-li odpoviedat čili ně. Kdež pan Porubski řekl tými slovy od paniej Madaleny,“ že ta záclona pona Gěraltovského nemóže buohdá škodit pó- honóm (str. 47l paněj Mahdaleny, nebo vona svými zvláštními póhony pohnala ku právu zemskému pana Gěraltovského. Tu pánové zemané našli z práva, že strana straně má hovět. a) sic. 1) Srv. č. 102., 103. 110. Anno domini 1516. Inter dominum Stanislaum Kromolovski et Petrum Gieraltovski. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po svaté Lucie [18. prosince 1516] v roky zemské. Jakož listy z práva zemského na tři dvory psané jsú v roky pro- minulé za voláním stran před právem zemským o pře, kteréž se točí mězi panem Stanislavem Kromolovským a panem Petrem Gěraltovským i také panem Mozgovcem se panem Gěraltovským, jakož toho výroky prominulých rokóv šířej světčí, tu řečník od pana Kromolovského domlúval se a chtěl slyšet z dvoróv nauku vedlé volání na dvory. Pan sudie sědíc v lavici odpo- věděl, že z dvoróv žádné nauky pánové zemané ještě nemají, a řečník od pana Kromolovského žádal o nauku, na čim by věc pana Kromolovského zó- stat mělo. Pan sudie od pánóv zeman pověděl, že mají strany rok do rokóv až do přinesení a zběženie dvoróv.! 1) Srv. č. 102., 103., 109. 111. Eodem die. Inter dominum Joannem Strzalka et dominum Petrum Gieraltovski. Pan Jan Střelka, sudie, vystúpivše před súd zemský prosil a chtěl slyšet nauku z lavice práva pánóv zeman kniežetstva Těšínského, jakož se k tomu páni zemané jsú svolili a odvolali o tu při, která se mezi nimi [str. 481 a panem Petrem Gěraltovským v právě zemským točí. Páni zemané dali za odpověd, že ještě žádné nauky a odpisu nemají, i pověděli panu sudiemu, že má rok se panem Gěraltovským do druhých rokóv až do přinesení tej nauky od pánóv zeman kniežetstva Těšínského. 1) Srv. č. 68., 73., 80., 86.. 89., 104., 105. 186

Strana 187
112. Eodem die. Inter dominum Stanczyk et domi- num Gieraltovski. Řečník od pana Stančika, totiž pan žebřidovski, přistúpivše před právo zemské okázal list věřicí od mnohomožného pana Mikoláše Jordána, ka- stellána vojničského etc., J. Mstí starosty zátorského, i tudiež písař zemský list J. Msti okazoval před právem zemským, v kterým J. Mst jemu psáti ráčil, aby jménem J. Msti pánóm zemanóm pověděl, že pan Stančik jest obovázán službú pospolitého dobrého, nemohl být na tyto roky zemské. Túž věc a potřebu pan žebřidovski od J. Mšti poviedal a mluvil. Za věřicím listem pana J. Msti páni zemané na žádost J. Mstí jsú to učinili a ten rok jsú odložili do druhých rokóv, který pan Stančik na ten čas mieti měl se panem Petrem Gěraltovským. 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—100. 113. Anno domini 1517 feria quinta intra quatuor tempora cinerum [5. března 1517]. Inter dominum Stan- czyk et dominum Petrum Gieraltovski. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi popelcovými [5. března] v roky zemské. Jakož se pře točí v právě zemským mezi panem Stančikem IStr. 33) z jednej a panem Petrem Gěraltovským strany druhé, jakož toho zápisy v kniehách zemských šířej světčí, řečník pana Stančikóv, totiž pan Jan Že- břidovski jako od strany póvodné pokládal minuty před právem zemským, za který se táhl od kněh zemských, i k tomu ještě póhony krále J. Msti. kterými pan Stančik před krále J. Mstí pana Gěraltovského přitahoval, i potom póhony, kterými jeho vedlé země obyčeje, který se v zemi a knie- žeství Zátorským zachovává, k právu zemskému pohnal, pravíc pan žebři- dovski takto a toho takovými póhony dovodíc, že pan Stančik žádné dávnosti neobmeškal. A pánové zemané za odpověd jemu dali, že málo na tym oka- zování těch póhonóv, než má-li čím jiným dovodic“ pan Stančik, aby do- vodil. A pan Žebřidovski od pana Stančika řekl takto, že pan Stančík chce toho dovést tak, jako by jemu přez pány zemany najdeno bylo. Tu pan Fri- drichovski od pana Gěraltovského proti tomu odpor učinil takový: „Pane sudí a páni zemané, poněvadž pan Stančik žádného dóvodu o gvaltovné právo neučinil a nedovedl, pan Gěraltovski jmiení, že pana Stančika tudy odbyl, voč jeho ku právu zemskému pohnal. I podal toho na pana sudieho, aby podal na pány zemany, že již tudy pan Gěraltovski při svú bohdá miení obdržet. A páni zemané poradivše se vespól odložili tu věc do rokóv přišlých a tam na ten čas mězi stranami výrok učiní. a) Rkp. dovodicz. 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—100., 112. 114. [str. 501 Annoi domini 1517. Inter dominum Stan- czyk et dominum Petrum Gieraltovski. Ve čtvrtek 187

Strana 188
mezi suchémi dněmi svátečními [4. června 1517] v roky zemské. Jakož pánové zemané v roky prominulé popelcové odložili byli na dnějšešé “ roky svátečné výrok mezi panem Petrem Gěraltovským a panem Stančikem učiniti o tu při, kteráž se mezi nimi v právě zemským točí, jakož o tom výroky v kniehách zemských samy v sobě šířej zavierají a světší, tu na ty roky, když pan Gěraltovski jako strana odporná stojíc před prá- vem zemským prosil o výrok pánóv zeman výroku prominulých rokóv uči- něného, pan Stančik jako strana póvodná stojíc před právem zemským řekl, že řečníka nemá, který by od něho řeč mluvil před právem zemským. I prosil pánóv zeman, aby jemu z lavice dva dobrá člověky, jeden ku poradě a druhý, který by od něho řeč mluvil, dáni byli. A pánové zemané, slyšíc takovú věc, která se za jejch paměti nihdá nepřidávala v právě jejich, vzali sobě tu věc do druhých suchých dní na ptánie na jiné dvory, kterak se taková věc jinde zachovává, a ty všecky věci a výroky pánové zemané při mocnosti jsú zachovali.2 a) sic. 1) Touž rukou jako u č. 1 dodáno pod nadpisem: Deliberatia. 2) Srv. č. 20., 84., 85., 90.—100., 112., 113. 115. Istr. 511 Anno domini 1517. Inter dominum Stan- czyk et dominum Petrum Gieraltovski. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [17. září 1517] v roky zemské. Jakož pan Stančik Vyšota pana Petra Gěraltovského třemi póhony vedlé země obyčeje ku právu zemskému pohnal, jakož o tom póhonové i zápisy v kniehách zemských nebo výroky šířej omlúvají a vyslovují, pan Stančik jako póvodná strana, která má být vždycky hotova, tu v roky svátečné prominulé pan Petr Gěraltovski jako strana odporná, stojíc před právem zemským, volal se a prosil, poněvadž pan Stančik jako strana pó- vodná tomu dost nečiní vedlé póhonóv, voč pohnal ku právu zemskému, aby pánové zemané jemu vedluh práva zemského výrok učinili i pokoj přiká- zali. Pan Stančik proti tomu jiného nečinil, jediné list od pana vajvody kra- kovského J. Msti přinesl v roky prominulé svátečné, v kterým J. Mst psát ráčil ku všemu rytírstvu v lavici na právě zemském sědícím žádajíc, poně- vadž jest na posluze krále J. Msti, že by od takové aktie na ten čas volen byl, až do vrácení do země, jestliž by se v tom právě ten obyčej zachovával. Tu pak v tyto suché dni a roky zemské dnějšešé a pan Petr Gěraltovski, přistú- pivše před súd a právo zemské jako strana odporní, osvětčoval se před prá- vem zemským, opoviedajíce se, že hotov jest uspravedlivit se panu Stanči- kovi, voč jeho obviňoval. I prosil jest, aby jemu služebník zemský z práva dán byl volat ku právu pana Stančika, kdež služebník volal pana Stančika jednúc, po druhé i po třetie, činíc právu dost, voč jest pohnán [str. 52] ku právu zemskému od pana Stančika, aby stál ku právu jako póvodná strana. Tu pan Stančik nestál aniž koho svú mocností poslal, kdož by od něho řeč mluvil aneb jednal před súdem zemským. Pan Petr Gěraltovski jako od- 188

Strana 189
porní strana stojíce před právem zemským prosil o výrok, aby jemu z práva zemského najdeno bylo, poněvadž stojí ku právu a dost právu činí zem- skému, voč jest pohnán, aby jemu pokoj učiněn a skázán byl z práva zem- ského od pana Stančika, nebo tudy miení při svú obdržet jako poslušný, voč jeho pan Stančik pohnal ku právu zemskému. A pánové zemané našli jsú z práva zemského a zkázali jsú, že, poněvadž pan Stančik jako póvodná strana právu zemskému dost nečiní vedlé póhonóv, voč stranu odporní po- hnal ku právu, že pan Petr Gěraltovski svú při v právě zemským obdržel jako poslušný práva protiv panu Stančikovi. A pan Stančik svým právu dost nečiněním svú při stratil. I k tomu pánové zemané našli jsú, že list súdový panu Petrovi Gěraltovskému z práva má býti vydán ku obdržení té pře.1 a) sic. 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—100., 112., 113. 116. Anno, quo supra. Inter dominum Mathiam Mozgoviecz tanquam comissarium dominorum Vilczkonum et dominum Petrum Gieraltovski. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svaté Lucie [17. pros. 1517] v roky zemské. Pan Matěj Mozgověc přistúpivše před sůd a právo zemské položil list, totiž mocnost a poručenství nebo dobrú vuoli od pana Arnošta u jiných dobrých lidí, jakož tato mocnost nebo dobrá vuole šířej Istr. 541 sama v sobě vyslovuje před právem zemským. Když pak tato dobrá vuole před právem zemským čtena a slyšena byla, pan Matěj Mozgověc prosil jest pana su- dieho, aby jemu služebník zemský s práva byl dán volat ku právu zem- skému pana Petra Gěraltovského. Když služebník zemský volal pana Petra Gěraltovského ku právu zemskému, jeden, druhý i třetí krát, pan Petr Gěral- tovski, přistúpivše před saud a právo zemské, poručil panu Janovi Fridri- chovskému v právo nevstupujíc, aby jeho potřebu před právem zemským pověděl. Tu pak pan Jan Fridrichovski mluvíc od pana Petra Géraltovského řekl takto, že pan Matěj Mozgověc pana Petra Gěraltovského ne vedluh obyčeje práva dal volat ku právu zemskému a pan Matěj Mozgověc řekl, že „buohdá vedlé práva za túto mocností a dobrú vuolí, kterú před vaše milosti jsem položil i podal toho na pana sudicho a na pány zemany, aby to bylo najdeno, má-li tato dobrá vuole mocnost míti čili nie, aby to bylo najdeno“. Tu pánové zemané poradivše vespól a na to dobrú bačnost majíc, že za jejch paměti nihdá takové mocnosti a dobré vuole před súd a lavici jejch nepřicházela aniž se kdy přidávala, vzali sobě o tu věc na ptánie, kterak se takové mocnosti nebo dobré vuole zachovávají a stranám dali a pověděli, že mají rok do druhých rokóv.1 1) Src. č. 102., 103., 109. 117. [str. 541 Anno domini 1518. Inter dominum Sta- nislaum Kromolovski et dominum Petrum Gieral- 189

Strana 190
tovski. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi popelco- vými [25. února 1518] v roky zemské. Jakož se pře v právě zemským točí mezi panem Stanislavem Kromolov- ským s jednej a panem Petrem Gěraltovským s strany druhé, o kterúž při na dvory strana odporní, totiž pan Gěraltovski, jest se odvolal, kdež straně póvodné, totiž panu Stanislavovi Kromolovskému, najdeno, aby straně odporné hověl a na dvory penieze také kladl. Když se dvory zběhly a při- neseny, tehdá pan Stanislav Kromolovski v tyto roky přistúpivše před lavici a súd zemský prosil, aby dvory byly odevřené a čteny, za tož také i strana odporní žádala. Tu pak, když dvory čteny a slyšeny byly, pan Stanislav Kro- molovski nečekaje výroku z práva zemského odvolal se a prosil, aby do komory nejjasnějšího krále Sigkmunta, krále polského etc. J Msti jakožto pána vrchnieho, puštěn byl. I položil penieze před právem zemským a podal toho na pana sudieho, aby dal na pány zemany, má-li jemu odporní strana hovět. A pánové zemané našli z práva, že strana straně má hovět vedlé práva. 1) Srv. č. 102., 103., 109., 110. 118. Eodem die. Inter dominum Mozgoviecz et do- minum Gieraltovski. Jakož pan Matěj Mozgověc v roky prominulé pana Petra Gěraltov- ského dal volat ku právu zemskému, a tako v tyto lstr. 551 roky pánové zemané z práva nález učinili, že ne vedluh póhonóv pan Matěj Mozgověc dal volat ku právu zemskému pana Petra Gěraltovského. I při tom také našli jsú s práva, že tyto póhony mocnosti nemají ku právu zemskému, nebo tyto póhony nejsú obyčejné. Avšakž bude-li pan Matěj Mozgověc zase pana Petra Gěraltovského znovu jinými póhony pohnat ku právu zemskému, to se jemu nezavierá. 1) Srv. č. 102., 10s., 109., 116. 119. Eodem die. Inter dominum Endricum Porub- ski, dominum abbatem. Jakož pan Jindřich Porubski třetím póhonem pohnal ku právu zem- skému velebného kněza Stanislava, opata tyněckého, i se vším jeho kon- ventem na tyto roky zemské dnejšejšé, tu pan starosta zátorský J. Mst listem svým tomu odtah učiniti ráčil, a to s rozkázání krále J. Mstí. Nebo mězi ně J. Kská Mst komisaře dáti ráčil. Avšakž páni zemané póhony pana Jindřichovy Porubského při moci zóstavili jsú do druhých rokóv v tejž mocnosti. 120. Eodem die. Inter dominum judicem et domi- num Gieraltovski. Jakož nauka s dvoru těšínského přinesena jest na ptánie pánóv zeman o při, která se v právě zemským mezi panem Střelkú, sudím a panem Petrem Gěraltovským točí, tu pan sudie přistúpivše před [str. 561 lavici a saud zemský prosil, aby jemu tato nauka z dvoru těšínského byla odevřena a čtena, kdež se to tam zavierá, že povinna jest strana odporní soud trpěti 190

Strana 191
tu na tom místě, kdež“ k tomu póhonem připravena jest beze všeho delšího odvolání. I prosil pan Jan sudie pánóv zeman, aby jemu z práva výrok najden a vyrčen byl, a pan Petr Gěraltovski prosil panóv zeman, aby jemu bylo dáno na jednání se panem sudiem, k čemu pan sudie přivolil. Tu pánovie zemané panu Petrovi Gěraltovskému toho dopustili a to právo i výrok, který učiniti měli, v mocnosti zóstavili a zachovali do druhých rokóv, jestliž by se v tom času přátelské b nesmluvili a nesjednali. a) V rkpe opakováno kdež. — b) sic. 1) Srv. č. 68., č.., 80.. 86., 89., 104., 105., 111. 121. Inter dominum Nicolaum Strzala dominum prepositum et conventum de Svierzyniecz, anno domini 1518. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po svaté Lucie v roky zemské [16. pros. 1518]. Jakož pan Mikoláš Střala z Sosnovic pohnal třemi póhony vedluh zvyk- losti země Zátorské velebného kněze Matěje, probošta, a paní Dorotu Ba- linskú, apatyši se vším konventem kláštera zvěřiněckého ku právu zem- skému, stojíce před právem, prosil pana sudieho, aby jemu služebník zemský s práva byl dán volat ku právu. Kdež služebník volal ku právu zemskému probošča a panny Doroty Balinské se vším konventem zvěřiněčským.“ I po- ložil před právem póhony pan Mikoláš Střala prosíc, aby čteny byly. Když pak póhony čteny před právem zemským Istr.d7l a kněz probošč se pannú Dorotú Balinskú, apatyší, a konventem ku právu nestáli aniž koho s úplnú mocností na svým místu vedluh obyčeje práva zemského neposlali, kto by od nich řeč před právem spravoval a odpíral, než nějakový člověk jménem Stanislav, přišedše před lavici a súd zemský, řekl, že „já mám poručenství od kněze probošča zvěřiněckého, kněžný jejé milosti s konventem, abych potřeby jejch před V. Mstí rytierským právem spravoval nevročujíce se v žádný súd ani právo. I pokládám před Vašemi Mstni prokurácii za pečeti krále J. Msti toho poručenství, kto by tomu viery přidati nechtěl“. I čtena tato prokurácia před súdem. Tu pan Mikoláš Střala stojíc před právem prosil pana sudieho, aby podali na pány zemany, aby bylo uznáno, jestliž taková prokurácia jest vedluh běhlosti práva tohoto. Pánové zemané po- radivše se vespól dali za odpověď, že není vedluh zachovávaní práva našeho, jako běhlost práv našich zachovává a nese. I zavolal se tenž Stanislav od kněze probošča do krále J. Msti, kdež pan Mikoláš Střala žádal a prosil výroku pánóv zeman, jestliž to mocen učiniti čili ně. A páni zemané vyřekli, b poněvadž ten Stanislav na jedním moci dostatečné nemá aniž se vročici chtěl od toho probošča a konventu, tehdá i na druhým moci nemá. Tu pan Mikoláš Střala mienil, že již tudy při svú obdržel proti knězu proboščovi s konventem zvěřiněckým, voč je pohnal ku právu pro jejich nestánie a právu dost nečinění. I prosil pana sudieho a pánóv zeman, aby jemu s práva výrok učiněn a vyrčen byl. A Istr. 551 páni zemané našli s práva, že pan Mikoláš Střala má čtvrtým póhonem připohnat kněze probošča a pannu Dorotu Balinskú s konventem ku skázaní na roky zemské přišlé. a) Rkp. svěřiněčským. — b) Rkp. wrocziczi. 191

Strana 192
122. Sigismundus, dei gracia rex Polonie, Magnus dux Lituanie, Russie, Prussie etc. dominus et heres. Significamus tenore presencium, quibus ex- pedit universis, quod de consensu et voluntate nostra speciali Dorothea Ba- linska abbatissa cum suo conventu de Zvierzyniecz fecit, constituit et so- lemniter ordinavit suum verum et legitimum procuratorem hunc videlicet, qui presens procuratorium duxerit demonstrandum in omnibus suis causis, quas habet vel habiturus est cum quibuscunque personis coram quocunque iudicio seculari regni nostri promitens ratum, gratum atque firmum tenere et inviolabiliter observare, quitquid per dictum presens procuratorium actum, factum, ordinatumve fuerit in premisis a data presencium anni decursum dumtaxat valiture. Datum Cracovie feria quinta incrastino Epi- phaniarum [7. ledna] Anno domini 1518, regni nostri anno undecimo. 1) Srv. č. 121. Annol domini 1519 ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po popelci [10. března] v roky zemské. 123. Jakož jest pře v právě zemským mezi panem Mikolášem Střelú s jednej a velebné poctivosti knězem Matějem, proboščem, a pannú Dorotú Balinskú, apatiší, a konventem kláštera zvěřiněčského s strany druhé, jakož o tom zápisy na vrchuší řeč omlúvají, aby pan Mikoláš Střala téhož kněza s konventem čtvrtým póhonem Istr. 591 ku skázaní připohnal, což jest pan Mikoláš Střala tak učinil a připohnal čtvrtým póhonem vedlé nálezu pánóv zeman z práva zemského. Tu pak v roky jako dnejšejšího dně, když pan Střala póhon, kterým toho kněza probošča s apatyší i s konventem kláštera zvěřiněčského připohnal a pohnal ku skázaní před súdem zemským, položil prosil, aby čten a slyšán byl. Tu pak po slyšení toho póhonu Stanislav nějakový, vystúpivše před lavici a súd zemský, od tohož kněza probošča kázal list před právem anebo súdem zemským krále J. Msti, totiž inhibicii, de J. Kská Mst přikazovat tímto listem svým ráčil, aby probošč s apatyšú i s konventem svým v týmto právě sauzeni nebyli a tak že tu věte J. Kská Mst před se a na svój saud vzieti ráčil tak, jakož o tom tato inhibica J. Kské Msti šířej sama v sobě zavírá. Páni zemané, přeslyševše list tento J. Kské Msti, za takovými J. Kské Msti psáním skázali jsau, že pan Mikoláš Střala má rok v své větci do rokóv přišlých zachovávajíc všecky větci, totiž póhony při moci, a tam na ten čas i ten výrok, který jako dnes učiněn a vyrčen býti měl, ten zachován jest do toho času. A co se na tyto roky nestalo, to se státi má na roky přišlé a výrok z práva učiněn a vyrčen býti má.2 1) Touž rukou jako u č. 1 dodán nadpis: Inter Strzalka et conventum Zwierzinie- censem. — 2) Srv. č. 121., 122. 124. Eodem die. Pan Petr Gěraltovski přistúpivše před súd a lavici zemskú opoviedal se a osvětčoval před pány zemany, že jakož v právě zem- ským při rozsudkem proti panu Stančikovi Vyšocě“ obdržel, že stojí a hotov jest panu Stančikovi se všeho se uspravedliviti, oč by ho vinoval před súdem anebo buď jakžkolvěk buď. I prosil, že by jemu toto osvětčovánie jeho v knihy zemské bylo zapsáno.1 1) Rkp. Wyssoczye. 1) Srv. č. 70., 84., 85., 90.—100., 112., 113. 192

Strana 193
125. [str. 601 1519. Inter dominos Skalicza et fratres germanos Brandysy. Přistúpivše pan Skalica před lavici a právo zemské, prosil přez přietele svého, aby jemu služebník zemský byl dán z práva volat ku právu zemskému pánóv Brandýsóv. I přistúpili pánové Brandýsové před právo zemské, položili póhon, kterým je pohnal, i prosili jsau pánové Brandýsové pana sudieho, aby podal na pány zemany, aby uznáno a najdeno bylo, že tu pan Skalice jedním póhonem pohnal, a ten póhon položen jest na jiným zboží anebo gruntě nežli na tym, o který nařéká, jestli ten póhon jest vedlé obyčeje práva a zvyklosti kniežetství Zátorského. A pan Skalice skrze přietele svého k tomu mluvíce řekl, „ačkolvěk nevidí pan Skalica v la- vici Vašich Mstí těch dobrých pánóv a jiných kniežetstv, kteří k tomu při- dáni býti měli s výroku a rozkázaní krále J. Mstí, připauští toho na Vaší Mstí spravedlivý rozsudek a pan Skalice chce na tom vším přestati, cožkolvěk jemu z práva najíti a skázati ráčíte v tej při se pány Brandýsy“. A přítel od pánóv Brandýsóv prosil o výrok a o uznánie, jestli takový póhon má držen a v mocnosti zóstaven býti. Pánové zemané poradivše se vespól našli jsau s práva zemského, že pan Skalice neobyčejně pohnal pány Brandýsy k právu a že ten póhon moci nemá. 126. Eodem die. Inter dominos Stanczyk Vyssota et Petrum Gieraltovski. Pan Stančik přistúpivše před lavici a právo zemské položil jest“ mandát krále J. Msti před právem zemským a prosil, aby vpuščen Istr. 611 a postaven byl zase na stopni práva se panem Petrem Gěraltovským. Pan sudie od pánóv zeman pověděl z práva zemského, že pánové zemané vděčně a povolně přijali listy krále J. Msti. který od J. Kský Msti oddal, jako tak rok, a poněvadž pan Stančik za tymi listy krále J. Mstl v právě nečinil a ne- postupuje jako póvod, i nynie nite nečiní vedlé práva, páni zemané nemají co soudit.1 a) jest opraveno z list, pak následuje škrtnuté pana Vojnického starosty zátor- ského. 1) Srv. č. 70., 84., 90.—100., 112., 113., 114. 127. Inter dominos Joannem Chelmsky et Petrum Gieraltovski. Anno domini 1519 ve čtvrtek mezi su- chémi dněmi po sv. Lucie [15. pros.] v roky zemské. Jakož pan Jan Chelmski pohnal ku právu zemskému pana Petra Gěraltovského šestí póhonóv z Gěraltovic, Věpře i ze všecko jiného zboží, kterékolvěk má v zemi Zátorské, kdy služebník volal pana Petra Gěraltov- ského, aby stál ku právu zemskému proti panu Janovi Chelmskému, a pan Petr Gěraltovski vystúpivše před lavici a právo zemské pověděl, že nemá na ten čas přietele, který jeho potřebu před právem zemským mluvil, i prosil o rok do rokóv, pánové zemané našli z práva, že pan Petr Gěraltovski má rok do rokóv zemských přišlých vedlé práva. 193 13

Strana 194
128. Anno domini 1520. Inter dominos Joannem Chelmsky et Petrum Gieraltovski. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po popelci [22. února] v roky zemské. Jakož pan Jan Chelmski pohnal pana Petra Gěraltovského vedlé obyčeje v roky prominulých rokóv ku právu zemskému, tu pak dnějšejších rokóv pan Jan Chelmski, přistúpivše před lavici a súd zemský, dal volat ku právu pana Petra Gěraltovského, a tak pan Mikoláš, syn pana Petra Gěral- tovského, přistúpivše před právo (str. 62] zemské pověděl, že votec jeho pro nemoc svú, kterú jeho Pán Bóh navštieviti ráčil, na tyto roky ku právu státi nemohl, i prosil od ojtce svého o rok do rokóv. Tu páni zemané našli z práva zemského, že pan Petr Gěraltovski má mět rok do rokóv přišlých vedluh práva.1 1) Srv. č. 127. 129. Inter dominos Petrum Orzesky et Brandysy germanos. Anno quo supra v pátek před hodem sva- tého Jana Křtitele Božího [22. června 1520] v roky zem- ské, které na ten čas ve čtvrtek suchých dní promi- nulých [31. května] jsou přeloženy. Jakož pan Petr Ořezski žaloval jest před mnohomožným panem Mikolášem Jordánem, kastelánem vojničským, starostú zátorským J. Mstí, před panem sudím a pány zemany, kteří na právě zemským seděli, na pana Aleksého Brandýsa vedlé svých póhonóv, pan Jan Fridrichovski od pana Brandýsa podal toho na pana starostu J. Mst, na pana sudieho a pány ze- many, že by to bylo najdeno, poněvadž pana Aleksieho Brandýsa póhony na zboží a na gruntě jeho nepřistihly a že von jest odjel zase na své místo a na potřebu krále J. Msti, z kterého byl vyjel, jestliže by na tym roku vedlé póhonóv pan Aleksí Brandýs měl odpoviedati. Pan starosta J. Mst se pány zemany našli jsau z práva zemského, že pan Petr Ořezski má mieti rok na přišlé roky zemské s panem Brandýsem, póhony jeho na ten čas při mocnosti zóstavujíc. Při tym pan Stanislav a pan Mikoláš Brandýsové, bratří vlastní, jsú k tomu také přivolili a k tomu roky přistály dobrovolně a přijali jsú ten rok na ty roky zemské přišlé vedlé bratra svého staršého. 130. 1520. Inter dominos Joannem Chelmsky et Petrum Gieraltovsky. Eodem die, quo modico supra. Přistúpivše pan Jan Chelmski jako póvodná strana se panem Petrem Gěraltovským, odporní stranú, před pana starostu J. Mst, před pana sudieho a před pány zemany v roky zemské, svo- livši se vespolek dobrovolně, prosili o rok do rokóv zemských přišlých v tej při vedlé póhonóv, o kterú pan Jan Chelmski pohnal pana Petra Gěraltov- ského ku právu zemskému. Pan starosta se pány zemany dopaustili jsau jim toho, že mají rok do rokóv přišlých v tej mocnosti jako i dnes.1 1) Srv. č. 127., 128. 194

Strana 195
131. Inter dominos Petrum Orzesky et Brandysy germanos. Anno quo supra, ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [20. září 1520] v roky zemské. Přistúpivše pan Petr Ořezský před súd a právo zemské prosil, že by jemu výrok ten prominulých rokóv z kněh zemských čten byl, čehož jemu pan sudie se pány zemany jsau dopustili. Přeslyševše výrok prosil, aby jemu služebník zemský z práva byl přidán volat ku právu zemskému pánóv Brandýsóv. Vystúpivše pan Jan Fridrichovski před lavici a súd zemský, prosil pana sudieho a pánóv zeman, poněvadž pana Aleksého Brandýsa, bratra staršího, v zemi nenie a jest na potřebě krále J. Msti v Prusiech, že by panu Brandýsovi jiný rok pro jeho nebytnost byl složen. Pan sudie se pány zemany, poradivše se vespolek a zvláště znamenajíce nebytnost bratra staršého, kterého v zemi není, který jest na krále J. Mstí potřebě, že má rok do rokóv zemských přišlých pan Aleksí Brandýs i jiný bratr jeho při ním.1 1) Srv. č. 129. 132. [str. 641 Inter dominos Joannem Chelmski et Petrum Gieraltovski. Anno quo supra, ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [20. září 1520]. Pan Mikoláš Chelmski, stojíc ve při se panem Petrem Gěraltovským, mluvíc řeč a prokurácii vedúc od svého syna proti slovóm pana Jana Frid- richovského, které mluvil od pana Gěraltovského, řekl před súdem zem- ským, že „syn mój žádného práva přirozeného k tomu statku polaneckému nemá, jedné právo nabyté, a za tím právem ten statek obdržel“. Tu pan Jan Fridrichovski prosil od pana Gěraltovského, pana sudieho a pánóv zeman, že by to jemu bylo zapsáno a uvedeno v knichy zemské. 1) Srv. č. 127., 128., 130. 133. Eodem die. Jakož pan Jan Chelmski měl rok jako strana póvodná se panem Petrem Gěraltovským jako odpornú stranú, který byl padl na dnějšejší den vedlé výroku prominulých rokóv zemských, když ve při stáli před právem zemským, pan podstarostie se panem sudím povstali a pozdvihli se jsau s lavicí, a to pro roztyrk a rušení lavice, kdy pan Petr Gěraltovski obtěžoval sobě na pana Jana Porubského, že von vstavše z lavice měl radit proti panu Petrovi Gěraltovskému panu Janovi Chelmskému a tak z obú dvú stranú jeden na druhého sahali slovy utrhlivými. Tu pak potom pan podstarostie se panem sudím i se pány zemany za takovú příčinú odložili sú ten rok do rokóv zemských přišlých, vtej všej mocnosti pře jejich zacho- vávajíc jako i dnes.1 1) Srv. č. 127., 128., 130., 132. 134. [str. 65] 1520. Inter dominos Petrum Orzesky et Brandysy, germanos. Anno quo supra, ve čtvrtek 195

Strana 196
mězi suchémi dněmi po svaté Lucie v roky zemské [20. pros. 1520]. Přistúpivše pan Petr Ořezski před súd a právo zemské žaloval se na pány Brandýsy vedlé póhonóv svých, kterými je pohnal ku právu zem- skému pan Alexí starší Brandýs. Vystúpivše před právo zemské spral toho, že by nebyl povinen panu Ořezskému odpoviedati za těmi póhony, a to pro tu příčinu, že ho póhony nezastihly na zboží i také že jest na potřebě krále J. Msti, ačkolvěk tam z místa svého vyjel z Prus, ale že zase tam na to místo jeti má, z kterého vyjel. A také že by král J. Mst všecky dobré lidi a rytířstvo poddané své od všeliakých práv vyníti a vysvoboditi ráčil, kteří by na potřebě jeho královské Msti byli. A pan Rudský, přietel pana Petra Ořezského, prosil pana sudieho, aby podal na pány zemany, aby to bylo najdeno a uznáno, poněvadž tu pan Brandýs Aleksí obličně před súdem stojí, má-li panu Ořezskému odpoviedati čili ně. Páni zemané našli z práva zemského, že pan Aleksí Brandýs má podlé práva postupovati proti panu Ořezskému. A tak v tom páni zemané dopoustili a dali jsú stranám svrchu- psaným na jednánie a na přátelské porovnánie, aby z obú dvú stran dobré lidi posadili nazajitř ráno a zda by se přátelské smluvili a shodili. Jestliž by pak skrze dobré lidi nemohli porovnáni býti, tehdá mají rok do rokóv zem- ských přišlých, póhony pana Petra Ořezského v tej mocnosti zachovávajíc jako i dnes. A ten výrok, který dnes z práva zemského stranám měl pověděn býti, ten pan sudie se pány zemany při sobě zachovávají do rokóv zemských přišlých, který stranám svrchupsaným tam na ten čas bude pověděn a oznámen.1 1) Srv. č. 129., 131. 135. [str. 661 1520. Inter dominos Joannem Chelmsky et Petrum Gieraltovsky. Anno quo supra, v pátek suchých dní po svaté Lucie [20. prosince] v roky zemské. Přistúpivše pan Ondřej Pilava jako mocný poručník od pana Jana Chelmského před súd a právo zemské, žaloval se na pana Petra Gěraltov- ského vedle póhonóv o škody, kterými ho pohnal ku právu zemskému. A při tym také položil dekrety napřed pánóv kommisaří J. Mstí, za kterým de- kretem J. Mst zbožé, totiž Starú i Novú Polanky, obdržel, i také potvrzenie toho dekretu za pečetí krále J. Mstí. A pan Jan Fridrichovski jako poručník a přietel od pana Petra Gěraltovského proti žalobě a póhonóm pana Chelm- ského položil listy úřadové před právem zemským, pravíc a spírajíc tej ža- loby tymi listy, že by pan Gěraltovski nebyl povinen žádných škod opravo- vat panu Chelmskému a iže v ten statek a zbožé, jmenovitě Starú i Novú Po- lanky, všel za úřadem dostatečným. A pan Ondřej Pilava od pana Chelm- ského vždy se toho před právem zemským domlúval, poněvadž grunt toho zboží svrchupsaného, totiž Staré i Nové Polanky, pan Chelmski za takovými dekrety pánóv komisaří jejch milostí dosáhl a obdržel, že ty listy, které pan Jan Fridrichovski klade od pana Petra Gěraltovského, žádné moci ne- mají. Tu pak pan sudie se pány zemany, znamenajíce takové vspory v tej při mězi stranami svrchupsanými o znamenitú summu i také nebytnost po- 196

Strana 197
hromadě pánóv zeman na ten čas v lavici, obávajíce se toho, aby se tudy které straně nestalo ukrácení, vzali jsau sobě tu věte mězi stranami na ptánie do rokóv zemských přišlých v tej všej mocnosti, póhony pana Jana Chelmského jako i dnes zachovávajíc [str. 671 a při moci zóstavujíc. Při tym pan Jan Chelmský napomínal pana Petra Gěraltovského o listy, které slúží a světčí na zbožé svrchupsané Polanky, poněvadž grunt, na který ty listy světčí, právem obdržel, že se mají navrátit zase k tomu gruntu. Pan Petr Gěraltovski podvolil se toho dobrovolně před panem sudím a před pány ze- many, jestliž to jemu najdú páni zemané, že by ty listy, které by von na ten grunt svrchupsaný měl panu Chelmskému dáti měli, že se chce vedlé nálezu pánóv zeman ve všem povolně zachovati.1 1) Srv. č. 127., 128., 130., 132., 133. 136. Eodem die. Inter dominos Beness Hazlaski et Joannem Chelmsky. Jakož pan Beneš Velopolski pohnal ku právu zemskému vedlé oby- čeje a zvyklosti kniežetstvie Zátorského pana Jana Chelmského, jakož pó- honové sami v sobě šířej omlúvají, když pan Chelmski těmi póhony a slu- žebníkem zemským před súd a právo zemské připraven a přitáhněn, stojíc před právem odvolal se na přítele, že nemá na ten čas přietele, který by od něho potřebu před súdem pověděl a spravoval. I prosil o jiný rok pana su- dieho i pánóv zeman a páni zemané našli z práva zemského, že pan Jan Chelmski má rok do rokóv zemských přišlých. 137. [str. 681 Anno domini 1521. Inter nobiles Petrum Orzesky et fratres germanos Brandysy. Anno do- mini 1521, ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po popelci [14. února] v roky zemské. Pan Vojnicki a starosta zátorský J. Mst se panem sudím a se pány zemany, kteří na právě zemským s J. Mstí na ten čas seděli, ve při, která se před J. Mstí točila mězi panem Petrem Ořezským jako póvodnú stranú a pány Brandýsy, totiž panem Aleksím, panem Stanislavem, panem Mikolá- šem, bratry vlastními jako stranú odporní vyřekli jsú, že pánové Brandý- sové vedlé nálezu a výroku pánóv zeman prominulých rokóv mají odpovie- dati panu Petrovi Ořezskému vedlé jeho póhonóv zítra ráno o čtrnátdeté hodině. A tak potom tohož dně málo potym strany svrchupsané vzaly a svo- lily jsú sobě přátelské jednánie, i přišedše před lavici před pana starostu, pana sudieho a pány zemany, s obú dvú stran obapolné vyznaly, že se přátel- ské jsú porovnali a smluvili o tu róznitci a při, o kterú v právě stáli, i také, že učinili jsú mězi sebú s obú dvú stran jeden druhému jistoty dostatečné i přijal jest jeden od druhého zadostučiněnie, i listy tak pan Ořeski všecky, kteréžkolvěk měl na ten statek u Tomic, který pánové Brandýsové drží, vrátil a jim je v jejch moc a ruce úplně a cele vydal jest. 1) Srv. č. 129., 131., 134. 197

Strana 198
138. [str. 691 1521. Inter nobiles Benesium Hazlazsky et Joannem Chelmsky. V sobotu suchých dní v roky zemské po popelci [14. února]. Přistúpivše pan Beneš Hazlaski se panem Janem Chelmským před lavici před pana starostu, před pana sudieho a před pány zemany, kteří v lavici na právě seděli, i prosili jsú obapolně, že by jim bylo dáno na přá- telské porovnánie a smluvenie, jestliž by se mohli přátelské smluvit bez súdóv. Pan starosta J. Mst se panem sudím i se pány zemany jsú jim toho dopustili, póhony i práva jejch z obú dvú stran ve všé mocnosti zachovávajíc. A jestliž by se nemohli přátelské smluvit a porovnat, tehdá mají před se rok na roky zemské přišlé v tej mocnosti jako i dnes.1 1) Srv. č. 136. 139. Eodem die. Inter nobiles Joannem Chelmski et Petrum Gieraltovski. Přistúpivše pan Ondřej Pilava se panem Janem Chelmským před pana starostu J. Mst a před pana sudieho a pány zemany, kteří na ten čas při panu starostě J. Mstí seděli, chtíce proti panu Petrovi Gěraltovskému mlu- vit vedlé póhonóv, kterými ho pohnal ku právu zemskému pan Chelmský o při, o kterú s ním stojí v právě zemským, i ptal se toho na panu starostě J. Mstí, jestliž by jemu pan Gěraltovski měl odpoviedat čili ně. Pan sta- rosta J. Mst poradivše se se pány zemany pověděl panu Janovi Chelmskému, [str. 701 že pana Petra Gěraltovského na ten čas tu není, nebo odjel na jinú svú potřebu s vuolí a opovezením“ panu starostě J. Msti. A také, že pan Chelmski rokóv zemských jako na čtvrtek prominulý obmeškal pro potřebu krále J. Msti, na kterú byl z rozkázaní J. Kské Msti poslán, že již dnějšejší den to súzeno býti nemóž pro nebytnost pánóv zeman pohromadě, kteří v la- vici sedají. I ráčil pan starosta se panem sudím a se pány zemany najíti, že pan Chelmski má rok do rokóv zemských přišlých se panem Gěraltov- ským, póhony i práva jejch při mocnosti zachovávajíc v tej všé mocnosti, jako ve při stojí v právě zemským.1 a) sic. 1) Srv. č. 127., 128., 130., 132., 133., 135. 140. Inter nobiles Alexium Brandys et Dorotheam Kolaczkovska. Anno domini 1521 ve čtvrtek mezi su- chémi dněmi po svatým Duše [23. května] v roky zemské. Přistúpivše pan Aleksí Brandýs před lavici a súd zemský, dal jest volat vedluh práva zemského paniej Doroty ku právu zemskému, aby stála před súd a panu Aleksému Brandýsovi vedle prvního, druhého i třetího póhonu práva byla. Tu pan Jan Kolačkovski, manžel vlastní svrchupsané paniej Do- roty, vystúpivše před súd a právo zemské řekl tymi slovy: „Milý pane sudí a páni zemané Vaše Mst, slyším, že se zde zboží a gruntu mého, totiž Luka- vice dotýče, které jest mé vlastní dědictví. I prosím, milý pane sudí, podaj na pány zemany, že by [str. 71] to bylo najdeno, má-li má manželka z mého 198

Strana 199
dědictví odpoviedati v právě zemském panu Aleksému Brandýsovi“. I podal tu věte pan sudie na pány zemany a páni zemané našli jsau z práva, že pan Jan Kolačkovski má toho dovést a okázat na roky zemské příštie, jako to jest jeho zboží a dědictví, rok také ten dnějšní pana Aleksého Brandýsa v tej mocnosti zóstavujíc a zachovávajíc i póhony jeho, tak jako i dnes do rokóv zemských přišlých. 141. Eodem die. Inter nobiles Beneš Hazlasky et Joannem Chelmsky. Jakož jest pan Beneš Hazlazski přitáhl pana Jana Chelmského služeb- níkem zemským před súd a právo zemské, kdež pan Beneš položivše póhony své před právem zemským prosil, aby byly čteny, za kterým póhonóv čtením a slyšením žaloval se jest pan Beneš před právem zemským vedlé svých póhonóv tak, jakož póhonové sami v sobě šířej omlúvají, na pana Jana Chelmského, a pan Ondřej Pilava od pana Jana Chelmského stojíc se panem Chelmským před právem zemským pověděl tymi slovy: „Milý pane sudie a páni zemané V. Msti, pan Jan Chelmski prosí V. Mstl, že se k tomu na ten čas neopatřil a přihotoval na tyto roky. Nebo potřeb svých i přátel k takové své potřebě nemá ani se přietelem opatřil, který by jeho potřebu před súdem a právem v milosti spravoval, i prosí V. Mstl [str. 72) pan Chelmski a já vod něho o rok do rokóv přišlých, až by se k tomu připravil a zhotoval, poněvadž to v právě V. Mstl jiným dobrým lidem jide a při tym je zacho- vávat ráčíte. Pan Jan Chelmski také V. Mstí prosí i věří, že jeho také při tym zachovat ráčíte. I rač podat, pane milý sudie, na pány zemany, má-li to jemu tak jíti panu Chelmskému.“ A pan Jan Fridrichovski jako mocný poručník tej pře od pana Beneše stojíc před právem zemským řekl tymi slovy: „Pane milý sudie a páni zemané, poněvadž tu na tym roku pan Jan Chelmski vedlé obvinění nitc nečiní proti panu Benešovi Hazlaskému a ne- postupuje vedlé práva a ten statek pan Chelmski drží a jeho užívá ku krát- kosti a ku škodě panu Benešovi Hazlaskému, za tym vzdavkěm a odstup- kem dědiček, které jemu to jsú vzdaly a odstúpily, nemajíc pan Chelmski k tomu žádného práva k té jejch spravedlnosti i prosí pan Beneš Hazlaski, že by byl puščen a uveden v ten statek a spravedlnost, těch dědiček, který jemu jsú oddaly a zapsaly z Polankách v zemi Zátorské.“ I podal na pana sudieho, aby podal na pány zemany, že by jemu výrok tej pře učiněn, vržen byl. A páni zemané, slyševše jejch pře i odpory z obú dvú stran i také zapsánie v knichách zemských prominulých rokóv, které sobě dali zapsat, kterého strany žádaly [str. 73] o čtenie a slyšenie, našli jsau z práva, že pan Jan Chelmski má rok do rokóv zemských přišlých. A tam již má od- poviedat na roky přišlé pan Jan Chelmski panu Benešovi Hazlazskému vedlé práva před súdem a právem zemským.1 1) Srv. č. 136., 138. 142. Eodem die. Inter nobiles Joannem Chelmsky et Petrum Gieraltovsky. Pan Jan Chelmski jako póvodná strana a pan Petr Gěraltovski jako strana odporní přistúpivše obapolně před súd a právo zemské svolili 199

Strana 200
jsú sobě dobrovolně rok přátelský na přátelské smluvení a porovnání o ty róznitce, o které v právě zemským stojí vedlé póhonóv. A jestli se vždy nesmluví přátelské a neporovnají, svolily sobě jsú předse rok na roky zem- ské, práva obě dvě straně ve všé mocnosti ku právu zachovávajíc jako i dnes, i prosily jsau, aby jim to v kniehy zemské bylo uvedeno, čehož pan sudie se pány zemany jsú jim toho dopustili a v kniehy zemské uvésti a za- psati rozkázali i ten rok, který sobě v tej mocnosti, jakož se nadpisuje, pozóstavili a zachovali jsú.1 1) Srv. č. 127., 128., 130., 182., 133., 135., 139. 143. [str. 741 Inter nobiles Alexium Brandys et Doro- theam Kolaczkovska. Anno domini 1521 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [19. září]. Jakož pánové zemané v roky prominulých rokóv za žalobú pana Aleksého Brandýsa vedlé póhonóv, kterú učinil na paní Dorotu, man- želku pana Jana Kolačkovského mladšého, našli z práva zemského, že pan Jan Kolačkovski měl dovést a okázat na roky dnějšnie, že to jest jeho vlastní grunt a zbožé, totiž Lukavica, z kterého zboží pan Aleksí Brandýs svrchupsanú paní ku právu zemskému pohnal, kdež to pan Jan Kolačkovski okázal a dovedl toho právem dostatečným, že to jest jeho vlastní grunt a zbožé vedlé skázaní pánóv zeman. A tak páni zemané našli jsú z práva zemského, že pan Aleksí Brandýs neobyčejně panu Dorotu svrchupsanú ku právu zemskému pohnal, nebo nikt nikoho z jiného dzuzého“ zboží a gruntu pohánět nemuož.1 a) sic. 1) Srv. č. 140. 144. Eodem die. Inter nobiles Alexium Brandys, Joannem Tomiczki et Trzetieski. Jakož pan Aleksí Brandýs se panem Janem Tomickým pana Jana Třétěského pohnali ku právu zemskému vedlé obyčeje zemského, když byl volán ku právu zemskému pan Třétězski [str. 75] skrze služebníka vedlé póhonóv, vystúpivše před súd a právo zemské pan Jan, syn tohož pana Třé- tězského svrchupsaného, prosil za slyšenie i pověděl, že votec jeho pro nemoc na ten rok státi nemohl. I prosil o rok do rokóv zemských přišlých pánóv zeman od ojtce svého. A tak páni zemané našli z práva, že Jan Třétězski má rok do rokóv zemských přišlých vedlé obyčeje a zachovánie práva. 145. Eodem die. Inter nobiles Beness Hazlasky et Joannem Chelmsky. Anno et die, quibus supra. Přistúpivše pan Beneš Hazlaski před súd a právo zemské prosil, aby jemu služebník zemský z práva byl dán volat ku právu zemskému pana Jana Chelmského vedlé jeho póhonóv. A tak pan Jan Chelmský přistupivše před právo zemské se panem Ondře- jem Řešovským, přátelem svým, neslyšéce žádné žaloby od pana Beneše Haz- laského, aniž chtěl slyšeci,“ než upřímo zavolal se pan Řešovski od pana 200

Strana 201
Chelmského do krále J. Mstí. Tu páni zemané, slyšéce takové odvolání pana Chelmského nad obyčej práva a zvyklost země Zátorské, pověděli stranám, že mají rok do rokóv přišlých, póhony pana Beneše Hazlaského v tej moci zachovávajíc jako i dnes, a to pro tu příčinu, že pan Chelmski, nemajíc žádné těžkosti od práva ani ukrácení, zavolal se skrze pana Ondřeje Řešovského do krále J. Mstí 1 a) Rkp. slysseczy. 1) Srv. č. 136., 138., 141. 146. [str. 76] Inter nobiles Joannem Chelmsky et Petrum Gieraltovsky. Anno domini 1521 ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [19. září] v roky zemské. Jakož pan Jan Chelmski stojí v právě zemském se panem Petrem Gěraltovským o škody tak, jakož póhonové sami v sobě šířej omlúvají, kterými ho pohnal ku právu zemskému, i také nálezy anebo výroky v knie- hách zemských oslavují,“ pánové zemané, slyšice z obú dvú stran svrchu- psaných pře i vodepře, a zvlášče co se listóv dotýče, které slúží a světčí na grunt a na zboží, jmenovitě Starú a Novú Polanky, o které pan Chelmski pana Petra Gěraltovského před právem zemským nařékali, a to páni ze- mané takto vyřéci a skázati ráčili, že pan Jan Chelmski má panu Petrovi Gěraltovskému jistotu učiniti listovnú za pečetmi čtyřech dobrých lidí rytíř- ských osedlých, totiž dvěma z země Zátorské a dvěma z země Osvětimské a to ve dvú neděléch pořád zběhlých ode dně dnějšejšého takovým oby- čejem, že má pana Petra Gěraltovského zastupovat od všech osob, kteří tento statek Polanky blízkostěmi nařékají anebo kteří by kolvěk nařékati chtěli, že pan Gěraltovski nemá proto žádné škody vzieti pro žádné nauroky. Jestliž by ho ktožkolvěk o takové listy nařékal a jestliž by kterú škodu pan Gěraltovski [str. 771 vzal anebo podjal, že to jemu pan Chelmski bude po- vinen napraviti, nebo pan Gěraltovski k tomu sám dobrovolně přistal. I také zase pan Chelmski toho se jest dobrovolné podvolil učiniti. Co se pak o škody dotýče, pánové zemané, majíce takové prótahy a odtahy, které sobě strany obě dvě“ protahovaly tak, jakož výroky prominulých rokóv v knie- hách zemských omlúvají, vzali tu věte na ptánie do rokóv zemských přišlých, a v tom času že by se přátelské jednali. Pakliž by se přátelské nesmluvili, páni zemané učiní výrok mězi stranami svrchupsaný vedluh práva v roky přišlé zemské.1 a) sic. — b) Rkp. dve. 1) Srv. č. 127., 128., 130., 132., 143., 145.. 149., 142. 147. Inter nobiles Magdalenam Mozgova et domi- num Laurencium Mysskovsky. Anno domini 1521 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svaté Lucie [19. pro- since] v roky zemské. Jakož pan Jan Fridrichovský od paniej Mahdaleny, manželky pana Matěje Mozgovce, i také od tohož samého pana Mozgovce dal volat služební- kem zemským ku právu zemskému pana Vavřince Myškovského, pan Myš- 201

Strana 202
kovski stojíc před právem zemským pověděl, že ješče nehotov k odporu proti póhonóm paniej Mahdalény i manžela jejéj, a poviedal, že má fryšt do večera. A pan Jan Fridrichovski podal na pana sudieho, aby podal na pány zemany, aby bylo uznáno, má-li to pánu Myškovskému jíti čili nic. A páni zemané našli, že pan Myškovski má fryšt potud, pokud páni zemané v lavici sedí do slunce záchodu. 148. [str. 78] Inter nobiles Joannem Chelmsky et Petrum Gieraltovsky. Anno quo supra, ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svaté Lucie [19. prosince 1521] v roky zemské. Jakož pan Jan Chelmski, stojíc v právě zemským se panem Petrem Gěraltovským vedlé póhonóv, kterými ho pohnal ku právu zemskému, a tak v tyto roky dnějšnie“ přistúpivše pan Jan Chelmski před súd zemský po- ručil jest při svú panu Vavřincovi Myškovskému, aby von jeho při a po- třebu vedl a spravoval před súdem zemským. A za tím poručenstvím a pře vzdáním pan Vařiněc Myškovski stojíce se panem Chelmským před súdem zemským prosil jest pana sudieho a pánóv zeman od pana Chelmského, že by jemu výrok prominulých rokóv z kněh zemských byl čten. A tak sly- šíce výroky pan Vavřiněc Myškovski žádal jest od pana Jana Chelmského, pana sudieho a pánóv zeman, aby panu Chelmskému výrok učiněn, vržen byl vedluh toho výroku. A proti tomu strana odporná, totiž pan Jan Fridri- chovski, od pana Petra Gěraltovského jako mocný poručník jeho v tej při položil póhon najjasnějšého knížete a pána, pana Sigmunda, z božé milosti krále polského etc. J. Msti za jeho králevské Mstl pečetí před právem zem- ským, kterým póhonem pan Jan Chelmski pohnal pana Petra Gěraltovského před J. Ksků Mst o túž věte, o kterú s ním stojí v právě zemským, prosíce pana sudieho a pánóv zeman Istr. 79 o nauku a o nález, kterak by se pan Petr Gěraltovski proti panu Janovi Chelmskému zachovati a kde by jemu odpoviedati měl, jestliž před králem J. Mstí vedlé J. Kské Msti póhonu, čili zde v tym právě, ku kterému ho sobě prvé póhony svými připravil, i také jestliž pan Jan Chelmski činí a postupuje v právě vedluh práva a obyčeje zachování tejto lavice. Tu pak pánové zemané, slyšíce takové pře i odpory stran svrchupsaných i také póhon krále J. Msti vyslyševše a jemu dobře vyrozumějíce, nechtěli toho na se přijíti aniž sauditi, a to pro tu příčinu, že se taková věte v jejch právě a lavici za jejch paměti nihdá nepřidávala aniž taková dótklivost, jakož jeden artikul v póhonu J. Kské Mstí sám v sobě šířej zní a osahuje za správu pana Jana Chelmského, že by ry- tierstvo a dobří lidé, kteří v lavici sedají na právě zemským, měli býti jedné straně příchylnější nežli druhé. I vzali sú sobě tu věte pánové zemané do krále J. Mstí jako do pána vrchnieho, avšakž práva a póhony stran svrchu- psaných i také jiných všech stran, kteří b jsú se póhony ku právu připravili a v právě zemským stojí, v mocnosti pánové zemané zóstavují a zachovali jsau do rokóv zemských přišlých.1 a) Rkp. dniejsnie. — b) sic. 1) Srv. č. 127., 128., 180., 182., 133., 135., 139., 142., 146. 202

Strana 203
149. Anno domini 1522. Inter nobiles Beness Haz- lasky et Joannem Chelmsky. Anno domini 1522 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po popelci [6. března] v roky zemské. Jakož panu Benešovi Hazlaskému páni zemané výrok prominulých rokóv jsou z práva učinili, že pan Jan Chelmski již měl jako dnějšních« rokóv v právě zemským odpoviedati vedlé jeho póhonóv, tu pánové sta- rostové J. Msti ráčili psáti ke všemu rytírstvu kniežetství Zátorského, kteří v lavici na právě sedají oznamujíce a svědečstvie vydávajíce, že pana Jana Chelmského Pán Buoh všemohúcí velikú nemocí navštieviti a obtiežiti ráčil pravdivě, pro kterú nemoc svú nám obličně státi nemohl ku právu zem- skému. Kdež jejch Mst pánové starostové ráčili psáním svým rozkázat, aby ten rok dnějšní a právo bylo odloženo do rokóv zemských přišlých pro takovú nemoc pana Chelmského. A tak pánové zemané za takovú příčinú odložili jsou ten rok do rokóv přišlých a tamže již pan Jan Chelmski na roky přišlé nemá, aniž moc b bude žádné odvloky aniž záclony činiti v tej při, než upřímě panu Benešovi Hazlaskému v právě zemským odpoviedati vedlé jeho póhonóv jako na zavitým roku, póhony pana Beneše Hazlazského při moci ostavujíce.1 a) Rkp. dnějsních. — b) Rkp. mocz. 1) Srv. č. 136., 138., 141. 150. [str. 811 Eodem die. Item. Pan Petr Gěraltovski se panem Janem Chelmským také mají rok do rokóv přišlých, v tej mocnosti póhony osta- vujíc pana Chelmského vedluh psání pánóv starost jejch milosti. 1) Srv. č. 127., 128., 130., 182., 133., 135., 139., 142., 146. 151. Inter nobiles Petrum Gieraltovski, Matheum Mozg. et Laurencium Mysskovski. Eodem die. Jakož pan Petr Gěraltovski se panem Matějem Mozgovcem pohnali jsou pana Vavřince Myškovského ku právu zemskému vedlé obyčeje a zvyklosti kniežetství Zátorského o vsi a o zbožé, jmenovitě Polanky, a tak v roky dnějšnie, dada volati pana Vavřince Myškovského ku právu zem- skému vedlé póhonóv, činili žaloby. A vystúpivše pan Jan Myškovski, ka- stellán osvětimský, před súd a právo zemské, maje mocnost dostatečnú od pana Vavřince Myškovského, odvolal se a prosil od pana Vavřince Myškov- ského, že by jemu bylo dáno na zachydci“ do rokóv zemských přišlých. A páni zemané našli z práva, že pan Vavřiněc má rok do rokóv zemských přišlých na zachodci, avšakž póhony svrchupsaných pana Gěraltovského a pana Matěje při mocnosti zachovajíc. a) sic. 152. [str. 82) Inter nobiles Johannem Tomyczky, Ale- xium Brandys et Trzecziezsky. Anno domini 1522 ve 203

Strana 204
čtvrtek mezi suchémi dněmi po popelci v roky zem- ské [6. března]. Jakož pan Jan Tomický se panem Alexím Brandýsem pohnali jsou pana Jana Třétězského ku právu zemskému, tak jakož póhony samy o sobě osahují, i dali jeho volat služebníkem zemským ku právu zemskému. A pan Třétězský přistúpivše před lavici a právo zemské volal se na přietele, že na ten čas přietele nemá, který by jeho potřebu spravoval před soudem zemským. I prosil o rok do rokóv přišlých, a páni zemané našli s práva, že pan Třétězský má rok do rokóv zemských přišlých druhým rokem, póhony pánóv svrchupsaných při moci zóstavujíc.1 1) Srv. č. 144. 153. Inter eosdem. Penthecostes. Anno quo supra, ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svatým Duše v roky zemské [12. června 1522]. Jakož pan Jan Tomický se panem Aleksím Brandýsem v domluvě mluvili jsou skrze pana Jana žebřidovského, žalobu činíce proti panu Janovi Třétězskému vedlé svých póhonóv před právem zemským, a jeho vinili jsou v své žalobě o kúty, o lúky, kterak pan Třétězský jim toho gruntu, totiž vsi Laskové, která jemu zástavním obyčejem od dědicóv byla uvedena, vzavše [str. 83] vod nich zouplatu úplnú vedlé listu svého, který měl na tu zoustavu, súplna a cele“ neoddal. I také ješče jsú ho vinovali, že by pan Třétězský některé listy při sobě zachoval, které by slušely a světčily tam na tu zástavu, a jich jim nevydal. A tak pan Jan Třétězský, činíce odpor proti prvnie žalobě, kterú učinili pan Jan Tomický se panem Aleksím Bran- dýsem, pověděl před právem zemským, že o tom nic nevie aniž se k tomu zná, aby von tam co vod toho zboží a vsi svrchupsané Laskové oddálil, a jestli by toho pánové svrchupsaní dovedli, že jim na to chce odpovředati. Kdež pan Tomický se panem Aleksím Brandýsem stojíc před právem zem- ským jsú se toho podvolili učiniti a toho tak dovésti, jakož by jim s práva zemského bylo najdeno. Co se pak listóv dotýče, o které ho obviňovali, proti tomu pan Třétězský tak odpor učinil, že se v tom nepamatuje, aby takový který list měl. Avšakž, jestliž by mězi svými listy takový list našel, že se dobrovolně podvolil panu Tomičskému se panem Brandýsem vydati. Tu pak pánové starostové J. Mst se panem sudím a pány zemany vyslyševše pře i odpory stran svrchupsaných takový výrok mězi nimi učinili a vyřekli jsou, že pan Tomický se panem Aleksím Brandýsem mají listy dědičnými, které mají od dědice, toho dovésti. [str. 841 A jestliž by jim na listovním svědomí co odešlo, tehdá mají samo třetí lidmi dobrými rytířskými sobě rovnými v rodu pod přísahami dovésti i k tomu všecku dědinu vsi Laskové před roky zemskými přišlými, jako by ty lúky kúty byly a světčily ku vsi a gruntovi, Loukovskému zboží, vedlé jejich obviňování, které by přez pana Třétězského od dědičství Laskovského byly oddáleny. Co se pak o listy dotýče, pan Třétězski má na roky přišlé zemské panu Tomičskému a panu Brandýsovi listy položiti, které by slušely na tu zástavu, kterú měl a držel od dědicóv Loukovských. Pakliž by pověděl, že by takových listóv neměl, 204

Strana 205
má za to právo vedlé obyčeje a zachování práva na ten čas v roky zemské učiniti, jako listu žádného nemá, i k tomu vyznati před lavicí, že von žádných takových listóv nemá, i k tomu ješče, jestliž by kdy jakové listy povznikly a vynořily se, které by ješče jemu anebo jeho erbóm na tu zástavu slušely, kterú měl a držel, že nemají mieti žádné moci ani žádné vážnosti býti a že je umářé a prázdné činí nynie i na věky.1 a) Rkp. czelije. 1) Srv. č. 144., 152. 154. Eodem die. Inter dominos Petrum Gieral- tovski et Stanczyk Vyssota. Přistúpivši pan Stančik před pány starosty jejch Mst a pány zemany, kdy [str. 85] na právě seděli, žaloval se proti panu Petrovi Gěraltovskému chtíce, aby jemu odpoviedal v právě zemským. A pan Gěraltovski pověděl skrze pana Jana Fridrichovského, že na ten čas nemá roku složeného se panem Stančikem. A tak pánové starostové jejch Mst se pány zemany našli jsú, že, kdy bude pan Stančik měl rok se panem Gěraltovským, že pan Gěraltovski bude povinen odpoviedat panu Stančikovi v právě zemským vedluh práva. 155. Eodem die. Inter nobiles Alexium et Doro- theam Kolaczkovska. Anno domini 1522 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svatým Duše [12. června] v roky zemské. Jakož pan Aleksí Brandýs stojíc před pány starostmi a před právem zemským žaloval se jest na paní Dorotu Kolačkovskú, vinujíce ji o ně- jakové větci, které by vona po smrti vojtce jeho pobrala, ku kterým by práva neměla, za kterú žalobú pan Jan Kolačkovski, manžel svrchupsané paní Doroty, přistúpivše před pány starosty jejch Mst a před právo zem- ské pověděl, že manželka jeho pro nemoc na ten čas tu státi nemohla k tomu roku skrze pány zemany prominulých naznamenanému. A na to pověděl přez pana Jana Kolačkovského, přietele svého, táhnúce se na osedlost, že manželka jeho dobře osedlá v zemi Zátorské, které slova přietel od pana Brandýsa pamětným jest založil i táhl se jest do kněh zemských, kde pan Jan Kolačkovski toho listy svými dědičnými dovedl, že to zboží a grunt jeho samého vlastný dědičný, s kterého pan Brandýs prvé byl pohnal ku právu zemskému paní Dorotu svrchupsanú, ku které osedlosti se dnes volá a táhně. A tak přietel od pana Brandýsa prosil na pánoch starostoch jejch Msti a na pánoch zemanoch o nauku, kterak von má paní Dorotu k tomu připraviti, poněvadž nemá osedlosti, aby jemu práva byla. A tak pan Jan Kolačkovski stojíc před súdem zemským pověděl přes pana Kosovského, že von zastupuje svú manželku ve všem proti panu Brandýsovi.1 1) Srv. č. 140., 143. 156. Iteml ve při mezi panem Benešem Hazlaským a panem Janem Chelmským, o kterú v právě zemským stojí, pánové starostové jejch Mst 205

Strana 206
se pány zemany, súdíc v lavici na súdu, slyšíce žalobu pana Beneše Haz- laského, našli jsú s práva, že pan Chelmski má odpoviedat panu Benešovi a postupovat vedluh práva před právem zemským zítra o desáté hodině, a to proto, že již dnes čas súdu netrpí.2 1) Zápis tento je zapsán na str. 84—85 dole pod tekstem zápisů ostatních tak, že je psán přes obě stránky. — 2) Srv. č. 136., 138., 141., 149. 157. Anno quo supra post crucem. Inter nobiles Beness Hazlasky et Joannem Chelmsky. Anno do- mini 1522 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po pový- šení svatého kříže [18. září] v roky zemské. Jakož pan Beneš Hazlaski stojí ve při v právě zemským se panem Janem Chelmským, kdež pan Beneš přistúpivše jako dnějšních rokóv před lavici a soud zemský prosil o slyšení. Kdež v tom list pana starosty Zátor- ského kniežetství J. Msti oddán jest panu podstarostiemu, panu sudiemu a všemu rytírstvu, kteří v lavici na právě seděli, oznamujíc J. Mst [str. 87] všeho rytírstvie králevstvie Polského vzhóru rušení za rozkázaním najjas- nějšého kniežete a pana pana Sigmunta, z boží milosti krále polského etc. J. Mstí, kdež také pan Jan Chelmski tam, kde i jiní dobří lidé jsú, jeti muosěl, aby na ten čas v tyto roky souzen nebyl, než aby to právo zacho- váno bylo v celosti bez škody obú dvú stran. A tak pánové zemané znajíc takovú řeč a potřebu krále J. Msti zachovali jsú právo a výroky ve všé moci té tak, jako v kniehách zemských výroky samy v sobě omlúvají, do rokóv zemských přišlých.1 1) Srv. č. 136., 188., 141., 156. 158. Eodem die. Panu Volfovi z Drahotic se panem Vavřincem Myš- kovským páni zemané jsú také rok dnějšní odložili do rokóv zemských při- šlých, póhony pana Volfovy při jejch moci ostavujíc. 159. Eodem die. Item. Páni zemané panu Petrovi Gěraltovskému rok dnějšní se pánem Vavřincem Myškovským jsú také odložili do rokóv zem- ských příšlých, v tej mocnosti póhony pana Gěraltovského zachovávajíc jako i dnes. 160. [str. 88) Inter nobiles Stanczyk et Petrum Gie- raltovsky. Anno domini 1522 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po povýšení sv. kříže [18. září] v roky zemské. Přistúpivše pan Stančik Vyšota před lavici a súd zemský prosil o sly- šení a o služebníka zemského, aby jemu byl přidán volat ku právu zem- skému pana Petra Gěraltovského, a v tym položil póhon před právem zem- ským, kterým připohánie ku právu pana Petra Gěraltovského. A tak páni zemané znamenajíce nebytnost všech pánóv pohromadě na ten čas v tyto roky, kteří v lavici na právě zemským sedají, vzali jsú sobě tu věte do rokóv zemských přišlých, a to pro tu příčinu, že jedni dobří lidé jeli jsú ku potřebě králi J. Msti pánu svému milostivému, a druzí nemocí svázáni od Pána Boha, kteří v lavici sedají. A tak v roky zemské přišlé, kdy všichni 206

Strana 207
pánové zemané pohromadě budú, tu větc vážiti budú potud, pokudž právo a spravedlnost káže.1 1) Srv. č. 154. 161. Eodem die. Inter nobiles Tomyczki, Brandys et Joannem Trzietiezsky. Přistúpivše pan Jan Tomicki a pan Jan Fridrichovski jako mocný poručník [str. 891 od pana Aleksého Brandýsa a pan Jan Třétězski před lavici a súd zemský pověděli, že berú a sválají sobě dobrovolně na přátelské porovnánie a smlúvu přátelskú a že by se chtěli přátelské o tu róznitci a při, o kterú v právě zemským stojí, smlúvati a jednati, avšakž póhony a výroky z obú dvú stran při tej všé moci sobě jsú pozóstavili jako i dnes. Jestliž by se pak v tom času do rokóv zemských přišlých přátelské nepo- rovnali anebo nesmluvili, tehdá mají rok na roky zemské přišlé. A ty výroky, které mězi nimi jsú, pánové zemané z obú stran v tej všé mocnosti ostavují a zachovávají jako i dnes na roky zemské přišlé ku právu.1 1) Srv. č. 144., 152. 162. Eodem die. Inter nobiles Alexium Brandys et Joannem Kolaczkovski. Jakož pan Aleksí Brandýs pohnal ku právu zemskému vedlé obyčeje pana Jana Kolačkovského mladšého, a tak pan Jan Fridrichovski jako mocný poručník od pana Brandýsa dal volat ku právu zemskému služební- kem zemským pana Jana Kolačkovského, kdež vystúpivše pan Jan Brodcski před právo zemské za věřicím listem pověděl, že pan Jan Kolačkovski pro nemoc ku právu státi nemohl. I našli pánové zemané, že pan Kolačkovski má rok do rokóv zemských přišlých.1 1) Srv. č. 140., 143., 155. 163. [str. 901 Inter nobiles Stanislaum et Joannem Poremskye germanos. Anno domini 1522 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [18. září] v roky zemské. Pan Stanislav Porubský a v Tlučani přistúpivše před lavici a právo zemské položil skrze pana Jana Třétězského póhony, kterými pana Jana Kosovského pohnal ku právu zemskému i prosil o slyšení. A tak pánové zemané přeslyševše póhony dali stranám na přátelské jednánie, a to pro tu příčinu, že pan Jan Kosovski položil list stupčí paniej mateře své, který měla s neboščíkem panem Jindřichem, mužem svým. A jestliž by se přá- telské v tom času do rokóv zemských nezjednalí, tam pánové zemané najdú v roky přišlé, má-li pan Jan Kosovski panu Stanislavovi, bratru svému, odpoviedati vedle póhonóv čili ně. 164. Eodem die. Inter nobiles Katherinam Radva- novnam et Jacobum Palczovsky. Jakož panna Kateřina Radvanovna pohnala ku právu zemskému pana Jakuba Palčovského, a tak pánové zemané dali jsú jim na přátelské 207

Strana 208
jednánie. Pakliž by se v tom času do rokóv zemských přátelské nezjednali, tehdá pan Jakub Palčovski v roky přišlé má a bude povinen postupovat před súdem zemským proti panně Radvanovně podluh práva. 165. [str. 911 Inter nobiles Beness Hazlaski et Joan- nem Chelmski. Anno domini 1522 ve čtvrtek mězi su- chémi dněmi po svaté Anně“ v roky zemské [18. prosince]. Jakož pan Beneš Hazlaski stál v právě zemském se panem Chelm- ským, a tak jako dnějšních rokóv zemských pan Beneš Hazlazski položil póhony, kterými pohnal pana Jana Chelmského před právo zemské, i k tomu výroky prominulých rokóv, kdež se tam v prvnějších výrokóv zavieralo a osahovalo s nálezu pánóv zeman, že pan Jan Chelmski již měl odpoviedati panu Benešovi Hazlaskému v právě zemským vedlé jeho póhonóv bez všech dalších odtahuov, nezamietajíce se nitčím ani žádnými záclonami. Kdež pak proti žalobě a póhonóm pana Beneše Hazlazského žádného slušného odporu pan Jan Chelmski nečinil ani postupoval vedluh práva, než tolik prostými slovy zamietal se a odvolával, aby jemu bylo dáno na listy, a táhnúce se na obranu, kdež po druhé i po třetie pánové zemané z práva panu Janovi Chelmskému to pověděli a oznámili, aby odpoviedal a vedluh práva postu- poval v právě zemským proti panu Benešovi Hazlaskému vedluh jeho pó- honóv a žaloby, kdež vždy pan Jan Chelmski jiného nitc nečinil, jedné se táhl na obranu a na listy. A tak pánové zemané, znamenajíce své prvnějšé výroky a pana Jana [str. 92] Chelmského dost nečinění, našli a zkázali jsú z práva, že pan Beneš Hazlazski při svú obdržel proti panu Janovi Chelm- skému, voč ho pohnal ku právu zemskému vedluh práva a póhonóv svých a pan Jan Chelmski že svú při upustil a stratil pro své dost právu ne- činěnie.1 a) sic. 1) Srv. č. 136., 188., 141., 156. 166. Pře i odpory sepsané mězi stranami těmiž. Anno domini 1522 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svaté Lucie [18. pros.] v roky zemské. Přistúpivše pan Beneš Hazlazski před lavici a právo zemské prosil jest skrze přietele svého, aby jemu pan Chelmski byl volán služebníkem ku právu zemskému, i prosil o slyšení. A tak pan sudie od pánóv zeman pověděl, aby spravoval svú potřebu před súdem a právem zemským. I položil jest pan Hazlaski póhony své před pány zemany, kterými pohnal ku právu pana Jana Chelmského, i prosil o čtení a slyšení póhonóv, které páni zemané sly- šeli jsou. Při tym pan Beneš Hazlaski položil jest žalobu přez svého přietele před pány zemany proti panu Janovi Chelmskému vedluh svých póhonóv, kterak se pan Jan Chelmski vložil v blízkost a spravedlnost přirozenú paniej Anny, manželky jeho, a paniej Barbory, súdně těšínské, totiž v Staré i v Nové Polánkách v kniežetství Zátorským, [str. 931 jakož póhonové sami v sobě a šířej omlúvají. I k tomu také tenž pan Beneš Hazlazski položil výroky prominulých rokóv před pány zemany, které také čteny i slyšeny jsou, i prosil jest, aby jemu výrok učiněn a vyrčen byl v tej při, v které stojí 208

Strana 209
v právě zemským se panem Janem Chelmským, táhnúce se na prvnější výrok. A tak pan Jan Chelmski stojíce před pány zemany pověděl přez prokurátora svého před právem tymi slovy: „Nežli ve při vstúpím i také nežli na žalobu odpoviedati budu, všetky nedostatky proti straně póvodné soběa za- chovám, ku kterým mluvit budu, času potřebí tyle, ileb bude slušelo vedle práva. A straně pozvanej, panu Janovi Chelmskému, pravuji i zachovávám všecky odmovy, všecky odvody i všecky dóvody, tako listové jako i jiné, kterými by kolvek mohl podepřét své řeči vedlé práva, žádného dóvodu i odvodu neopúščejíc, tak listovného jako i kterého jiného, tak jako na který bude příslušelo vedluh práva.“ A stojíc při tymto zachovávání oprav svých žádal jest pana sudieho od pana Jana Chelmského a pánóv zeman, aby jemu ráčili dát na listy, a zvláště že jest pohnán o grunt zemský o vsi Polanky, kterého gruntu zemského pan Chelmski došel právem, jakož toho ukazoval listy přísudové, jeden pod krále jeho milostí pečetí a druhý pod pečetí pánóv komisaří J. Mstí. I ukázal také Istr. 941 póhon pod krále J. Mstí pečetí, kterým pohnal pana Gěraltovského o listy na to zboží příslušejícé, kterými se má bránit o přeřečené zbožé. A proto zde obličně stojíc žádá vedlé práva na listy, aby jemu bylo dáno tak, jako běh práva jide přes roky na roky, že by on dosávše listóv svých, řeči sviej pomocných, odpoviedal panu Benešovi Hazlaskému. A pan Hazlazský odpověděl, že pan Jan Chelmský nemá mět již žádné delšé odvlaky v tej při vedlé prvnějšého výroku pánóv zeman, kdež pánové zemané panu Benešovi Hazlazskému našli jsou z práva, že má a povinen bude odpoviedat a vedluh práva postupovat v právě zemským pan Jan Chelmski. I jsú to jemu páni zemané pověděli a oznámili po jednú, po druhé i po třetie, aby panu Benešovi Hazlazskému odpoviedal, a jestliž by neodpoviedal anebo vedlé práva nepostupoval proti panu Benešovi Hazlaz- skému, že to učiní pánové zemané, co vedluh práva spravedlivě povinni jsú s práva učiniti. Kdež vždy pan Chelmski jiného nite nečinil ani postupoval v právě vedluh obyčeje a zachovávanie práva proti panu Hazlaskému, jedné se táhl a žádal, aby jemu bylo dáno na listy, čehož se pánóm zemanóm učiniti nezdálo pro mnohé odtahy, které se dály od druhých časuov pánu Hazlaskému v právě zemským, [str. 95) které sami sebú činili berúc sobě« na jednánie přátelské i také jinými odtahy, kdež páni zemané znamenajíce práva sehnánie a pana Jana Chelmského neodpoviedanie, které k tomu na žalobu pana Hazlaského vedluh práva příslušelo, ukázali jsou panu Benešovi Hazlaskému zisk a a pře obdržení vedlé jeho póhonóv proti panu Chelmské- mu, kterého dekretu pan Chelmski přijíti nechtěl. Za kterým dekretem místa jemu nedávajíc zavolal se jest do komory krále J. Mstl, aby jemu dáno bylo, i položil penieze vedlé obyčeje práva. A tak pánové zemané učinivše dekret dali jsú jemu do komory J. Kské Msti vedlé odvolání i položili rok stranám svrchupsaným XIIo dně po ščastným příjezdu krále J. Mstl do Kra- kova, aby tam před J. Ksků Mstí stály strany vynímajíce den vjechání J. Kské Mstí. A tam strany svrchupsané aby hleděly nauky od krále J. Mstl.1 2 a) Rkp. sobe. — b) Rkp. tylle, ylle. — c) Rkp. oblycznie. — d) Rkp. zizsk. 1) Srv. č. 136., 138., 141., 156., 165. 2) K tomu srovnati lze dekret krále Sigmunda, který se zachoval v opisu v rkpe Czart. č. 1427, str. 326—330. 209 14

Strana 210
Sigismundus, dei gratia rex Poloniae, magnus dux Lithuaniae, Rusiae, Prusiae etc. Significamus tenore presentium, quibus expedit universis harum noticiam habentibus, quia quemadmodum nobilis Ioannes Chelmski, terrigena noster certas literas magnifici et generosi Nicolai de Schidlowiecz, castellani Sandomiriensis et regni nostri thesaurarii etc. ac Ioannis Boner, zuparii et burgrabii Cracoviensis, capitaneorum Osvianczimien- sium nobis sincere dilectorum in iudicium et scabellum iudicii terrae Zathoriensis attu- lisset, in quibus literis dicti capitanei nostri testificati sunt Ioannem Chelmski gravi aegritudine correptum esse et ob hoc terminum tunc cadentem in causa et lite, quae vertitur inter ipsum Ioannem Chelmski ex una et nobilem Benessium Hazlaski, partibus ex altera occasione propinquitatis et iuris, quam et quod ipse Benesius se habere prae- tendit in villis et haereditatibus Nova et Veteri Polanka in terra Zathoriensi sitis proro- gandum fore ad terminos terrestres proxime tunc venturos, prout dicti iudices terminum praefatum ex causa praescripta prorogarunt ad ipsos terminos proximos terrestres ibique Ioanni Chelmski terminum peremptorium se motis omnibus exceptionibus et dila- tionibus alias bez wszytkiej odwloki a zaslony ad procedendum ulterius in causa prae- fixerunt ipso et eius legitimo procuratore absente. Terminis autem terrestribus advenien- tibus Ioannes Chelmski peciit in iudicio sibi dari ad assequendum certas literas et proba- tiones ad causam et litem huiusmodi necessarias. Dicti autem iudices et scabellum iudicii terrae Zathoriensis non obstante petitione Ioannis Chelmski sententiam diffinitam in causa ipsa pro parte Benessii ac contra et adversus Ioannem Chelmski tulerunt. A qua quidem sententia idem Ioannes Chelmski ad nos velut dominum superiorem provocavit et appellavit asserens se esse gravatum tam eo arcto termino sibi in eius absentia et eius procuratoris assignato, quam etiam sententia ex ipso arcto termino secuta. In ter- minis igitur appellationis coram nobis constitutae partes proposuit Ioannes Chelmski per fratrem procuratorem illam sentenciam et decretum contra se latum esse minus iustum et non legitimum eoque sibi non est terminus prorogatus ad assequendas literas desuper necessarias et oportunas, iudicio scabelloque terrae Zathoriensis respondentibus, quod illud decretum iuste et de iuris forma ac secundum consuetudinem terrae Zathoriensis tulerunt, offerentes se coram nobis id legitime et iuridice probare et deducere, quod illam sententiam et decretum praefatum iuste et legitime ac de iure tullissent. Nos auditis ad longum utriusque partis propositionibus et responsis et habita desuper cum consiliariis nostris lateri nostro assidentibus deliberatione decrevimus et decernimus praesidentibus, quod iudex et ipsum iudicium terrae Zathoriensis debent coram nobis hic Cracoviae vel, ubi tunc cum curia nostra feliciter erimus constituti, feria secunda proxima post festum sancti Iacobi proxime venturi una cum partibus ad id interesse habentibus comparere et in illo termino coram nobis iuste et legitime secundum iuris formam docere et dedu- cere, quod illam sententiam et decretum, de quo supra fit mencio, tulerunt et promulga- verunt inter partes praefatas iuste et legitime et prout de iure et consuetudine terrae Zathoriensis tulisse et promulgasse debuerunt. Et nos protunc auditis et intellectis eorum deductionibus et documentis, id faciemus, quod iuste et iuridice facturi sumus. Harum quibus sigillum nostrum est subimpressum testimonio litterarum. Datum Cracoviae feria quinta in octava Ascensionis domini. Anno eiusdem millesimo quingentesimo vigesimo tercio, regni vero nostri anno decimo septimo. [20. května.] Relatio magnifici Christophori de Schidlowiecz, palatini et generalis capitanei Cracoviensis ac regni Poloniae cancellarii. 167. Eodem die. Inter nobiles Joannem Chelmski et Petrum Gieraltovski. Anno domini 1522 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po sv. Lucie [18. pros.] v roky zemské. Jakož pan Chelmski učinil jest žalobu před právem zemským na pana Petra Gěraltovského o škody vedluh svých póhonóv, na kterú žalobu pana Jana Chelmského [str. 96] pan Petr Gěraltovski jiného odporu nečiníc na ten čas před právem zemským žádal a domlúval se jest toho na panu Chelmským, aby jemu prvé gvér uručil předkem, nežli by jemu odpoviedati 210

Strana 211
měl na jeho žalobu. A pan Jan Chelmski toho učiniti se zbráněl pravíc a tu příčinu tomu dávajíc, že pan Kromolovski uručil jest gvér pojednú v tej při panu Petrovi Gěraltovskému. Kdež pan Petr Gěraltovski toho zase spíral pravíc, že ho pan Chelmski snovu o svú vlastní řeč pohnal ku právu zemskému, i ptal se jest a žádal pana sudieho, aby podal na pány zemany, že by jemu z práva bylo najdeno, poněvadž pan Jan Chobniský“ o svú vlastní řeč znovu pohnal ku právu zemskému pana Petra Gěraltovského, má-li jemu také pan Jan Chelmski prvé gvér uručiti čili ně v tomto právě před túto lavicí zase práv býti o škody a útraty, jestliž by při svú upustil a stratil pan Jan Chelmski proti panu Petrovi Gěraltovskému. A tak pan Jan Chelmski za těmi slovy pana Petra Gěraltovského také žádal a prosil na panu sudím a na pánoch zemanoch těmi slovy: „Páni milí a rytírstvo lavice tejto V. Mstí, prosím, račte mne při tym ostavit a zachovat tak, jako i jiné dobré lidi v právě vaším zachováváte, že chci [str. 971 slíbit jako dobrý člověk a v tom se tak zachovat, jako obyčej a právo nese. I věřím, že mne toho práva také užiti a při tym mne zachovati ráčíte, poněvadž ne o grunt, ale o jinú věte pana Petra Gěraltovského pohániem.“ Tu páni zemané slyšíc pře i odpory stran svrchupsaných našli jsú z práva, že pan Jan Chelmski má gvér předkěm ručit panu Petrovi Gěraltovskému anebo se ujistit, totiž slíbit tak, jakož obyčej a zvyklost zemí Slezských nese a zachovává, jestliž by na ten čas rukojmí mieti nemohl. A tak pan Petr Gěraltovski stojíc před právem zemským za tym výrokem položil penieze a odvolal se na dvory o tu větc, výroku pánóv zeman nehanieci, má-li pan Jan Chelmski jemu gvér ručiti čili ně. I žádal pana sudieho, aby podal na pány zemany, aby najdeno bylo z práva, má-li strana v tom straně folgovat. A páni zemané skázali, že má.1 a) sic. 1) Srv. č. 127., 128., 130., 132., 133., 135., 139., 142., 146. 168. Eodem die. Inter nobiles Stanczyk Vyssota et Petrum Gieraltovski. Jakož pan Stančik Vyšota připohnal jest pana Petra Gěraltov- ského ku právu zemskému vedlé přivrácení zase na první stopeň“ práva, ku kterému zase přivrácení jest s osoblivého mandátu krále J. Mští a skrze pány zemany na J. Kské Mstí rozkázanie připuščen. A tak jako dnějšních rokóv pan Stančik přitáhl jest pana [str. 98] Gěraltovského služebníkem ku právu zemskému i položivše póhony před pány zemany žádal za čtení a za slyšení. Páni zemané přeslyšíce póhony, proti kterým pan Gěraltovski po- ložil jest list súdový, který byl z práva prvé proti panu Stančikovi obdržel, kterým mienil póhonóv sepřeti panu Stančikovi, kdež pan Stančik toho zase spíral, že ten list žádné moci nemá ani vážnosti, pověděli páni zemané panu Gěraltovskému, že to právo a první přezisk práva král J. Mst jako pan svrchní umrtviti a prázdný učiniti ráčil za příčinú a potřebú, na které na ten čas pan Stančik byl J. Kské Mstl. I našli jsou páni zemané, že pan Stančik má žalovati vedlé svých póhonóv a pan Gěraltovski jemu odpovie- dati vedlé práva. A tak pan Gěraltovski, nečiníte zase jiného žádného od- 211

Strana 212
poru proti panu Stančikovi v tej při, žádal, aby mu dáno bylo do krále J. Msti, a páni zemané znajíc a slyšíce takové odvolánie dali jsú jemu vedlé jeho volánie do J. Kské Mstl. I položili čas dvanáctého dně po J. Kské Msti ščast- ným do Krakova příjezdu, aby strany před J. Kskú Mstí stály a tam roz- pravu vzaly před J. Ksků Mstí.1 2 a) Rkp. stopen. 1) Srv. č. 154., 160. 2) K tomu srv. opis král. listu v rkpe Czart. 1427, str. 325—326: Sigismundus, dei gratia rex Poloniae, magnus dux Lithuaniae, Rusiae, Prusiaeque, dominus et heres. Generosis Strzalka de Belcznicze et Nicolao Milanowski, vicecapitaneo Zathorien., fidelibus dilectis gratiam nostram. Generosi fideles dilecti propter nostras summas occupationes, quibus in adventu nostro Cracoviam distinemur, omnes et singulos terminos quarumlibet causarum, quae ad duodecimam diem, quae sequitur feria tercia proxima post nostrum felicem Cracoviam adventum sive ex citationibus, appellationibus et revisionibus sive quomodocunque alias pendebant per nos iudicandas et decidendas suspendimus et prorogamus praesentibus ab illo die, scilicet feria tercia ad duas septi- manas, si hic Cracoviae fieri nos contingat, ubi vero ad conventum generalem Piotrko- viam profecti erimus, ex tunc eosdem omnes et singulos terminos suspendimus et proro- gamus ad duodecimam diem post nostrum Cracoviam ex Pietrikovia faelicem reditum proxime futurum, diem ingressus notri Cracoviam exludendam. Committimus igitur vobis mandatum, ut istam prorogationem et suspensionem terminorum huius modo ad omnium et singulorum notitiam per publicas proclamationes deducant et aliter non fac- turi pro gratia nostra. Datum Cracoviae, feria sabbato intra octavas Epiphaniarum domini, anno eiusdem millesimo quingentesimo vigesimo tercio, regni vero nostri anno decimo sexto. [10. ledna 1523.] Commisio propria Sacrae Regiae Majestatis. 169. Eodem die. [str. 991 Inter dominos Volf, Petrum Gieraltovsky et Laurencium Mysskovsky. Jakož pan Volf se panem Petrem Gěraltovským pohnali jsú pana Va- vřince Myškovského ku právu zemskému, každý z nich zvláště, z Polanek o blízkosti, a tak přistúpivše společně tito páni před súd a právo zemské, svolivše se obapolně vespolek dobrovolně tím obyčejem, pověděli jsú před právem, jesliž by pan Jan Chelmski zástupu nečinil panu Volfovi a panu Gěraltovskému za pana Vavřince Myškovského na tyto roky zemské přišlé, že pan Vavřiněc Myškovski má a bude povinnen postupovat v právě zem- ským proti svrchupsaným panu Volfovi a panu Gěraltovskému vedluh práva vo to, voč ho jsú pohnali ku právu zemskému.1 1) Srv. č. 158., 159. 170. Eodem die. Inter nobiles Alexium Brandys et Joannem Kolaczkovsky. Item, pan Aleksí Brandýs přistúpivše před lavici a súd zemský přitáhl k súdu a ku právu zemskému služebníkem zemským pana Jana mladšého Kolačkovského, a tak pan Kolačkovski přistúpivše před pány ze- many pověděl, že jemu přietel nepřijel, který jeho potřebu spravovati měl před súdem zemským. I žádal pana sudieho, aby podal na pány zemany, má-li jemu dáno býti na přietele. Istr. 1001 A tak páni zemané našli z práva, že pan Kolačkovski má rok do rokóv zemských přišlých na přietele, póhony pana Brandýsovy při moci ostavujíc.1 1) Srv. č. 140., 148., 155., 162. 212

Strana 213
171. Eodem die. Inter nobiles Stanislaum et Joa- nem Porebskye germanos. Anno domini 1522 ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po sv. Lucie [18. pros.] v roky zemské. Jakož pan Stanislav Porubski a v Tlučani pohnal jest pana Jana Porubského, bratra svého, ku právu zemskému, a tak přistúpivše před súd a právo zemské dal volat služebníkem ku právu pana Jana Porubskieho. A páni zemané stranám dali jsou pověděti, že mají rok do rokóv zemských přišlých, a to pro tu příčinu, že čas již súdu na ten čas netrpěl, i také pro nebytnost všech pánóv zeman v lavici, kteří na právě sedají, avšak póhony pana Stanislavovy při moci ostavujíce. 172. [str. 101] Anno domini 1523. Inter nobiles Alexium Brandys et Dorotheam Kolaczkovska. Anno domini 1523 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po popelci [19. února] v roky zemské. Přistúpivše paní Dorota Kolačkovská před lavici a právo zemské učinila jest žalobu skrze prokurátora svého na pana Aleksého Brandýsa o testament neboščíka pana Klementa starého Brandýsa, kterým testamen- tem mienila obranu činit před právem zemským proti tomuto panu Aleksému Brandýsovi v tej při, o kterú s ním v právě stojí. Pravíc tato paní svrchu- psaná, že vona tento testament jemu v jeho ruce a moc dala chovat a jemu ho svěřila k věrné ruce, a tak že by jé zase věrná ruka byla otevřena a ten testament zase v jejé moc a ruce od pana Brandýsa byl vydán. A pan Aleksí Brandýs odpor činíce proti žalobě paniej Doroty Kolačkovské odpo- věděl, že von na vonen čas, když ho pan Mikoláš Kazanovski slal ku svrchu- psané paniej Dorotě Kolačkovské o takový testament s penězmi, které vona byla dala, kdy testament vykupovala, že vona ty penieze vzala vod něho a testament vydala, který testament tento pan Aleksí Brandýs tak jako posel súdný u svrchupsaného pana Kazanovského v jeho opěce a moci na ten čas jemu ji jest oddal a tak při tym odvolal se jest na osedlost. Bude-li co svrchupsané panie co vinen, že se jej chce tímto právě, v kterým zasedí, uspravedliviti, i žádal pana sudieho, aby podal na pány zemany, aby bylo uznáno, má-li to jemu jíti čili ně. A páni zemané našli jsú z práva: [str. 102) Poněvadž se pan Brandýs táhne na osedlost, že to jemu má jíti, a to pro tu příčinu, poněvadž pan Brandýs ne sám k své osobě ani k věrné ruce, jakož toho spíral, toho testamentu přijímal, než jako posel tu věte spravoval. Při tym také zase pan Brandýs Aleksí obviňoval paní Dorotu Ko- lačkovskú o šestdesáte zlat., kterúž věte anebo rozpravu páni zemané od- ložili jsou k tomu času, když budú mět o testament rozpravu, tehdá i o svrchupsanú summu peněz, totiž o šesdesáte zlat. rozpraveni býti mají. 173. Item, jakož pan Jan Kolačkovski v roky prominulé zastupoval před lavicí a súdem zemským paní Dorotu, manželku svú vlastní, proti panu Aleksému Brandýsovi na jeho póhony, kterými ji byl pohnal ku právu 213

Strana 214
zemskému, nemajíce k tomu žádné mocnosti od své manželky, aniž také sama svú osobú před súdem zemským stála na ten čas a tak jako dnějšních rokóv zemských, když pan Aleksí Brandýs dal volat ku právu pana Jana Kolačkovského vedlé svých póhonóv, aby jemu odpoviedal na jeho póhony, a paní Dorota, manželka pana Kolačkovského, vystúpivše před lavici a súd zemský pověděla, že vona zastupuje pana Jana Kolačkovského, manžela svého, proti panu Brandýsovi pro tu příčinu, poněvadž se tato všecka větc a obviněnie v póhonech jejé samy osoby dotýče, že vona sama chce postu- povat v právě zemským a panu [str. 10s1 Brandýsovi se uspravedliviti jako ta, která šířej spósob té větci a položenie vie. I k tomu ukázala osedlost před pány zemany. A tak páni zemané slyšéce takové pře i odepře stran svrchupsaných našli jsú z práva: Poněvadž paní Kolačkovská osedlosti do- vedla a okázala, že vona móže manžela svého v tym zastúpit proti panu Brandýsovi a jeho póhonóm a proti němu vedlé svého podvolení v právě zemským postupovat vedluh práva a že již má odpoviedat panu Brandýsovi, pokud právo sedí, poněvadž póhony vzala a přijala od svého manžela před lavicí a právem zemským.1 1) Srv. č. 140., 143., 155., 162., 170. 174. Item, při tym, když pan Alekší Brandýs vinoval paní Kolačkovskú před právem vedlé svých póhonóv o pobránie větcí nějakových po smrti vojtce jeho, kdež paní Dorota Kolačkovská stojíc před právem zemským ne- znala se k ničemu vedlé obvinění pana Brandýsova. I pověděl prokurátor jejé, že toho chce všeho odjíti a práva býti vedlé nálezu a skázanie pánóv zeman. 175. Item. Jakož prokurátor od paniej Doroty Kolačkovské pověděl a podvolenie jejé oznámil před súdem zemským, že vona chce tomu dost uči- niti a na tím přestati, což by jé nálezem pánóv zeman bylo najdeno. A tak páni zemané našli z práva a skázali jsú, že paní Dorota Kolačkovská má za to právo sama učiniti a přisáhnúti pozdvihna dva prsty k svatým na vschod slunce, (str. 1041 že vona takových řečí po smrti pana Brandýsově nepobrala aniž vo něch vie, z čeho ji pan Aleksí vinoval vedlé póhonóv a své žaloby vedlé obyčeje a zachovánie práva. A to učiniti má první pátek na zajitř po rocéch najprv přišlých po svatým Duše [29. května 1523] o XIIIIté hodině, tam, kdež jé místo takové přísaze v roky přišlé pověděno a ukázáno bude. 176. 1523. Quatuor temporibus post pentecostes. Inter dominos Volf de Drahoticz et Laurencium Mysskovsky. Anno domini 1523 ve čtvrtek mězi su- chémi dněmi po svatým Duše [28. května] v roky zemské. Jakož pan Volf z Drahotic pohnal jest pana Vavřince Myškovského ku právu zemskému vedlé obyčeje a zvyklosti kniežetství Zátorského, a tak jako dnějšních rokóv pan Volf dal volat služebníkem zemským ku právu zemskému pana Vavřince Myškovského. A tak když služebník volal ku právu pana Vavřince Myškovského, v tym pan Jan Přetičovski oddal jest 214

Strana 215
listy krále J. Mstí, totiž inhibicii panu sudiemu i všemu rytírstvu, kteří v lavici na právě seděli, kdež J. Kská Mst zakázati jest ráčil, aby na týmto roku ta větc, o kterú pan Volf pohnal jest pana Vavřince Myškov- ského, nebyla slyšena ani súzena, než aby zachována byla do rokóv [str. 105] zemských přišlých. Nebo, by dobře pánové zemané co soudili a skazovali, že král J. Mst toho držeti neráčí a to jestliž by co skázali a vyřekli, vniveč a prázdné J. Mst obrátit ráčí. A tak páni zemané odložili jsou ten rok dnějšní do rokóv zemských vedlé psánie J. Kské Msti. 177. Eodem die. Anno domini 1523 ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po svatým Duše [28. května] v roky zemské. Jakož pan Petr Gěraltovski dal jest volat ku právu zemskému slu- žebníkem pana Vavřince Myškovského vedlé svých póhonóv jako dnějšních rokóv, kdež pan Vavřiněc Myškovski nestál, než pan Přetičovski oddal jest list a inhibiciji krále J. Mstí panu sudiemu a všemu rytírstvu, kteří v lavici na súdu sedají, kterým listem J. Kská Mst zakázati jest ráčil, aby na tyto roky dnějšnie, co se polanského zbuoží dotýče, páni zemané nitc nesoudili, jakož tato inhibicia J. Kské Msti sama v sobě šířej omlúvá, než aby zachovali tu věc a soud do rokóv zemských přišlých. Nebo, by pak pánové zemané mimo toto psánie J. Kské Msti co soudili a skazovali, že J. Kská Mst toho držeti neráčí, a jestliž by co soudili a skazovali, to v niveč všecko obrátiti ráčí a za prázdné mieti. A tak pánové zemané odložili jsú [ str. 196] ten rok dnějšní do rokóv zemských přišlých vedlé psánie J. Kskč Mstl kdež pan Gěraltovski stojíc před súdem řekl a pověděl, že takové inhibicje krále J. Msti nedává místa, a to proto, že taková inhibicja panu Vavřincovi Myškovskému od J. Kské Mstí neměla vyjíti aniž je slušně a spravedlivě měl obdržeti u J. Kské Mstl. I jest to sobě pozóstavil, že by se mohl na dvory táhnúti a volati, ač mu toho potřeba bude o tu věte na roky zemské přišlé, i prosil jest pan Petr Gěraltovski, že by to jemu bylo uvedeno a zapsáno v knichy zemské, čeho jmu jsú přivolili a dopustili pánové zemané a toho v kniehy zapsati dopustili. 178. Anno domini 1523. Inter dominos Volf et Lau- rencium Myškovsky. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [17. září] v roky zemské. Jakož pan Volf pohnal jest ku právu zemskému pana Vavřince Myš- kovského vedlé země obyčeje, a tak jako dnějšních rokóv pan Volf psal jest listem svým ku rytírstvu a lavici súdu kniežetství Zátorského ozna- mujíc, že sobě vzali jsú do dvú neděl na přátelské zjednánie túž větc. Také pan Vavřinec Myškovski přistúpivše před súd a právo zemské pověděl a oznámil, že to sobě berú na přátelské porovnánie, voč ho pohnal pan Volf ku právu zemskému, kdež pan Jan Chelmski sto- [str. 1071 jíce před súdem dal také k tomu svú dobrú vuoli jako ten, který má a jest povinnen bránit a zastupovat pana Vavřince Myškovského v té při. Pakli by se v tom času přátelské nesmluvili, tehdá mají rok na roky zemské přišlé v té mocnosti 215

Strana 216
jako i dnes, póhony i také obrany s obú dvú stran bez škody v mocnosti zachovávajíc. A tam na roky zemské přišlé pan Chelmski podvolil se před lavicí zástup učiniti za pana Vavřince Myškovského proti panu Volfovi a jeho póhonóm.1 1) Srv. č. 176. 179. Eodem die. Inter nobiles Joannem Kolaczkov- sky et coniugem suam cum Alexium Brandys. Přistúpivše paní Dorota, manželka pana Jana mladšého Kolač- kovského, před súd a právo zemské učinila jest mocným poručníkem pana Jana žebřidovského pře své proti tomu panu Aleksému Brandýsovi ku právu, a tak pan žebřidovski stojíc před právem a dal volat vedluh práva pana Aleksého Brandýsa od paniej Doroty Kolačkovské, aby stál ku právu zemskému vedlé prvního, druhého, třetího i čtvrtého póhonu. Tak pan Aleksí Brandýs stojíc před právem zemským na prvnie volánie za prvním póhonem ku právu, za druhým, za třetím i za čtvrtým žádal pana sudieho, aby podal na pány zemany, aby jemu bylo najdeno, má-li mět rok do rokóv zemských na přietele. A páni zemané skázali, že má rok pan Brandýs do rokóv zemských přišlých vedlé práva.1 1) Srv. č. 172. 180. [str. 1081 Eodem die. Inter nobiles Katharinam Radvanovna et Petrum Palčovsky. Přistúpivše panna Kateřina Radvanovna před súd a právo zemské připravila jest skrze prokurátora svého služebníkem zemským pana Petra Palčovského ku právu zemskému vedlé svého póhonu, kterým ho pohnala. A tak pan Petr Palčovský stojíc před právem zemským pověděl, že na ten čas nemá přietele, který by potřebu jeho před súdem zemským spravoval, i žádal pana sudieho, aby podal na pány zemany, ač má mět rok do rokóv přišlých. Páni zemané našli jsú s práva, že pan Petr Palčovský má rok do rokóv přišlých na přietele. 181. Eodem die. Inter Stanczyk et dominum Petrum Gieraltovsky. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [17. září] v roky zemské. Přistúpivše pan Stančik Vyšota před stolici a súd zemský přitáhl jest skrze služebníka zemského pana Petra Gěraltovského ku právu vedlé svých póhonóv prvnějších i také nového připohnánie, kterým ho za rozká- zaním krále J. Mstí ku právu zemskému jest připohnal. A tak strana pó- vodná, totiž pan Stančik, skrze svého prokurátora učinil jest žalobu před námi na pana Petra Gěraltov- [str. 109] ského vedlé svých starých póhonóv i také minut anebo zápisóv v knichách zemských zaleželých, kterak by pan Petr Gěraltovský nájazd gvaltovný na jeho dóm učinil, pravíc, že se k tomu pan Gěraltovský přiznal, a to v tym, poněvadž se dávností v té větci za- kládá a, a kto se dávností zakládá, ten se již zná. A toho se tento Stančik tuze držel a při tym stál žádajíc, aby jemu najdeno bylo, kterak by toho 216

Strana 217
dovésti měl vedlé póhonóv, výrokóv a zápisóv svých. A proti tomu odporná strana totiž, pan Petr Gěraltovski, odpor učinil, že von nihdá na dóm pana Stančikóv neposílal ani jemu aniž nikomu gvaltóv nečinil. I toho svědomie za hejšunky vedlé řádu a zvyklosti kniežetství Zátorského kladl i jiné od- vody listovné k tej větci příslušející, které svědomie a odvody světčí za tímto panem Petrem Gěraltovským, mienítce jeho v té větci vedlé obvi- něnie pana Stančikova nebyti vinného. A takto b nade všecko tento pan Petr Gěraltovský jest se podávalal,« ač by jemu toho potřeba byla, že by toho chtěl odjíti tak, jakož by jemu námi s práva najdeno bylo. A proti tomu strana póvodná toho spírala, tomu svědomí, které pan Gěraltovský kladl, místa jemu nedávajíc, pravíce, že to svědomí jest novo nabyté a tak nemá aniž móž býti ke škodě panu Stančikovi, prosíce jako i prvé, [str. 1101 aby temu panu Stančikovi najdeno bylo, kterak by toho dovésti měl vedlé svých póhonóv i výrokóv prvnějších, totiž o gvalt a o dávnost tohoto gvaltu. A strana odporná, totiž pan Petr Gěraltovský, vedlé svého prvnějšého od- poru při tym stál a prosil, aby při tym byl zachován vedlé takového svě- domie hejšunkového i jiného listovného. A k tomu, jestli by bez toho býti nemohlo, že by chtěl toho popravit tak, jakož by jemu námi s práva na- jdeno bylo. A my znajíc všechni spuolu, kteří v lavici na súdu sědámy, že taková řeč jest vysoká a vážná, odkládáme tu věte v té moci do rokóv zem- ských přišlých jako i dnes obú stranám svrchupsaným bez škody. a) Za slovem zakládá škrtnuto: a toho se tento Stančik tuze držel. — b) Rkp. tadto, sic. — c) sic. 1) Srv. č. 154., 160., 168. 182. Eodem die. Inter nobiles Alexium Brandys et Dorotheum Kolaczkovska. Přistúpivše pan Aleksí Brandýs před lavici práva našeho přitáhl jest služebníkem zemským ku právu paní Dorotu Kolačkovskú vedlé svého póhonu. A tak paní Dorota Kolačkovská stojíc před právem žádala skrze svého prokurátora pana sudieho, aby podal na pány zemany, má-li mět rok do rokóv zemských, a my jsme našli s práva, že paní Dorota má rok do rokóv přišlých zemských vedlé práva. 183. Eodem die. Inter nobiles Stanislaum Brandys et Dorotheam Kolaczkovska. Přistúpivše pan Stanislav Brandýs před stolici práva našeho [str. 111 přitáhl jest skrze prokurátora svého služebníkem zemským paní Dorotu Kolačkovskú vedlé svého póhonu. A paní Dorota Kolačkovská stojíc před právem žádala skrze prokurátora svého, aby jé s práva najdeno bylo, má-li mět rok do rokóv. I našli jsme s práva, že paní Dorota Kolačkovská má rok do rokóv zemských přišlých vedlé práva. 184. Eodem die. Inter nobiles Nicolaum Przyb- kovsky et Stanislaum Zebrzydovsky. Přistúpivše pan Mikuláš Přibkovský se panem Stanislavem žebři- dovským před stolici súdu našeho, kdy jsme na právě seděli, ukázavše 217

Strana 218
póhon, kterým jeden druhého připravili ku právu, i jsú se dobrovolně svolili obapolně před námi na přátelské smluvenie zachovávajíc sobě póhon i jiné odvody anebo potřeby v celosti bez škody do rokóv zemských přišlých, jestliž by se přátelské v tom času nesmluvili. I jsou nás prosili, že by jim takové jejch dobrovolné svolenie v knichy naše zemské bylo uvedeno. 185. Eodem die. Inter nobiles Joannem Zem- brziczsky, Petrum Gieraltovsky, Palczovsky. Přistúpivše pan Jan Zubřički před stolici práva zemského dal jest volat ku právu služebníkem pana Petra Gěraltovského a pana Jakuba Pal- čovského vedlé svých póhonóv, tak pan Petr Gěraltovský se panem Jaku- bem Palčovským stojíc před právem žádali o rok do rokóv na přietele. Páni zemané skázali, že mají rok do rokóv zemských přišlých vedlé práva. Istr. 1121 Anno domini 1523 quatuor temporum post Lucie [17. prosince]. 186. Inter Stanczyk et dominum Gieraltovsky. Anno quo supra, ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svaté Lucie [17. prosince] v roky zemské. Jakož jsme sobě, my lavice, kteří na právě sedány, na ptánie byli vzali do dnějšních rokóv ve při, která se před naším právem točí mězi panem Stanislavem jako póvodem a panem Petrem Gěraltovským jako od- pórcí, a tak pro odjezd a nebytnost krále J. Msti i jiných pánóv, pro který odjezd a nebytnost J. Kské Mstl i jiných pánóv k takovému ptánie přijíti jsme nemohli, pro tu příčinu béřeme sobě ješče tu věte do rokóv zemských přišlých, aby jsme k takovému ptání přít mohli, stranám oběma bez škody.1 1) Srv. č. 154., 160., 168., 181. 187. Eodem die. Inter nobiles Alexium Brandys et Dorotheam Kolaczkovska. Přistúpivše pan Aleksí Brandýs před stolici práva našeho přitáhl jest služebníkem zemským vedlé svého póhonu paní Dorotu Kolačkovskú před právo. A tak pan Aleksí Brandýs položil jest před námi póhon i prosil, aby byl čten. Pan Jan žebřidovský stojíc před právem naším jako mocný prokurátor paniej Doroty Kolačkovské žádal, aby pan Aleksí Brandýs gvér uručil prvé, nežli by ve při s ním vstúpil od paniej Kolačkovskej, proti kterým slovóm pan Aleksí Brandýs odpověděl, že „jsem bohdá osedlý a tak nejsem povinen gvéru v tej při paniej Kolačkovskej ručiti“. A pro- kurátor od paniej Kolačkovskej vždy se domlúval, aby gvér anebo pokoj od jiných osob, které také k tomu (str. 113] právo anebo blízkost miení mieti, oč pan Brandýs paní Kolačkovskú pohnal. I žádal pana sudího, aby podal na pány zemany, aby bylo najdeno s práva, má-li pan Aleksí Brandýs gvér ručiti čili ně. A my za takovými domluvami našli jsme s práva, že pan Alekší má pokoj uručit od bratróv svých, totiž pana Stanislava a pana Mi- koláše, i od jiné každé osoby o tu při, jakož póhon sám v sobě šířej omlúvá, jestliž by při tuto proti paniej Kolačkovské obdržel, aby vona od nich o tu 218

Strana 219
věc nebyla víc naříkána. A to má dvěma dobrýma člověkoma rytířskými uručiti ten pokoj pan Aleksí Brandýs, čemuž jest dost učinil a stojíc před právem zaručil jest panem Janem Zubřičským a panem Mikolášem Přib- kovským ten pokoj paniej Dorotě Kolačkovské tak, jakož se nadpisuje. 1) Srv. č. 182. Anno, quo supra, v pátek suchých dní posvaté Lucie [18. prosince 1523] v roky zemské. 188. Jakož pan Aleksí Brandýs žalobu učinil před námi a před právem stolice našé vedlé svých póhonóv proti paniej Dorotě Kolačkovské dávajíce jej vo to vinu, kterak by vona XXXXU zlat. vzala po smrti jeho vojtce, které penieze mienil byl dáti na záduství. I také při tym jé vinu dal o XXti zlat., které byl votec jeho ostavil na pohřeb, že by vona ty penieze po smrti vojtce jeho vzala, i také zase, že by tato paní Kolačkovská tomuto panu Aleksému Brandýsovi byla dlužna XIIII1/2 zlatého za plod anebo pědníky, které sadil do rybníkóv Grabyzských, když vona za svú polovici vzala s úplnú záplatú od pana Mikoláše Kazanovského, ujce jeho, i také o XIIte zlat., o které paní obviňoval, kterak by vona jich u jeho ojtce bratru svému [str. 1141 panu Janovi Tropce vyručila. Na tyto čtyři artykuly takto jsme skázali s práva i skazujeme, že paní Dorota Kolačkovská má se odvést sama svú osobú proti tej žalobě pana Aleksého Brandýsa, jako těch peněz svrchupsaných po smrti jeho ojtce nepobrala, a přísahu učinit první pátek na zajitř po rocéch zemských přišlých před poledněm v Zátoře vedlé obyčeje o šestnádcté hodině. Co se o dva zlatá dotýče, o které pan Aleksí Brandýs tuto paní Dorotu Kolačkovskú před právem naším obviňoval, kterak by vona ty dva zlatá od Stanka z Grabišic po jeho ojtce smrti vzala, které tento člověk jeho vojtci byl dlužen, proti které žalobě prokurátor od paněj Kolačkovské odpověděl a podal cug před námi panu Brandýsovi, smie-li toho právem podepřít, že by paní ty dva zlatá vzala od toho člověka po smrti jeho vojtce, že vona chce ty penieze dáti. To také my jsme našli a skázali, jestli toho pan Brandýs právem podepře v pátek po rocéch při- šlých, paní povinna bude jemu to napraviti. Co se pak o přepasku, o prsteně a o prly dotýče, to se nám zdá a najdujeme, že to pan Brandýs neboščík mohl učiniti a ji tym darovati, jako tato paní pověděla a v tym se seznala stolka, poněvadž toho daru nedovedla před právem, má toho podepřít prá- vem. Co se pak o meč dotýče, o který pan Brandýs paní Kolačkovskú ob- vinil, který sobě vážil a šacoval jako X zlat. za podáním cugu, který podala strana odporná straně žalobné, to tak najdujeme a skazujeme, jestli pan Brandýs toho právem popraví, [str. 115] jako ten meč za to stál, paní Kolač- kovská povinna bude jemu ji zaplatiti. A o tyto všecky řeči svrchupsané paní Dorota Kolačkovská jednu přísahu v pátek na zajitř po rocéch přišlých má odbyti, i také zase pan Aleksí Brandýs, a to z tej příčiny, že ty svedo- mia, které pan Brandýs Aleksí kladl, nejsú dostatečné, i také testamentu toho kopii, který také prokurátor od paniej Kolačkovské před námi kladl a ukazoval, nezdála se nám řeč dostatečná.1 1) Srv. č. 182., 187. 219

Strana 220
189. Eodem die. Inter nobiles Dorotheam Kolacz- kovska et Alexium Brandys. Přistúpivše paní Dorota Kolačkovská před náš súd, kdy jsme na právě seděli, přitáhla služebníkem zemským ku právu pana Aleksého Bran- dýsa vedlé svých IIII póhonóv, a pan Brandýs stojíc před námi pověděl, že přátel svých k své takové potřebě mieti nemohl, a to proto, že ti jeho přátelé k jeho potřebě pro velkost vod býti nemohli, i žádal pana sudího, aby podali na pány zemany, má-li mieti rok do rokóv přišlých. I našli jsme, že pan Aleksí Brandýs má rok do rokóv zemských vedlé práva.1 1) Srv. č. 172., 179. 190. Eodem die. Inter dominos Volf, Laurencium Mysskovsky, Joannem Chelmsky. Jakož pan Volf z Drahotic pohnal jest pana Vavřince Myškovského ku právu stolice soudu našeho se zbožá vsi Staré i Nové Polanek v kniežet- ství Zátorským zaleželých vedlé obyčeje a zvyklosti země Zátorské o ně- jakovú letr. 1161 blízkost od své manželky i také od sestry tejto jeho man- želky vlastní, kterú mienili mieti na všech svrchupsaných Polankách, které vsi a zbožé pan Jan Chelmski odprodal jest tomuž panu Vavřincovi Myškov- skému za jistú summu peněz. Kdež tento pan Volf se panem Vavřincem Myškovským za takovým pohnáním a připravením ku právu našemu brali jsú sobě od práva našeho na přátelské jednánie, tú mírú a tím spósobem, jestliž by se v tom času, jako do dnějšních rokóv od prominulých rokóv, přátelské o to nesmluvili, voč pan Volf pohnal pana Vavřince Myškovského, že sobě“ byli zachovali předse úplné právo jako na dnějšnie roky s při- volením k tomu pana Jana Chelmského, který ten statek svrchupsaný Po- lanky panu Vavřincovi Myškovskému obvázal se svobodit, i také pana Va- vřince Myškovského v tej při proti panu Volfovi zastúpit a v právě postu- povat proti němu vedluh práva. A tak jako dnějšních rokóv pan Vavřiněc Myškovský stojíc před právem naším napomínal pana Jana Chelmského mluvíc k němu, aby ho zastúpil vedlé svého podvolenie ku právu proti panu Volfovi a jeho póhonóm. Kdež pan Jan Chelmski vystúpivše před naše právo vyznal, že to právo všecko a tu při na se přijímá a to břémě na se béře proti panu Volfovi, chtíce jemu se všeho práv býti a jemu se na místu pana Vavřince Myškovského ze všeho uspravedliviti vedlé práva před [str. 1171 sou- dem naším, z čehož by ho kolvěk viniti chtěl, poněvadž se přátelské vo to neporovnali, tak jakož sobě byli svolili. I dal volat služebníkem zemským pana Volfa ku právu po jednú, druhé, třetie i po čtvrté,b anebo jestliž by vod něho kdo byl, aby přistúpil před súd. A tak pan Volf budúc póvodem nestál ku právu aniž koho na svým místu neposlal, kto by jeho věc před právem spravoval, kdež pan Jan Chelmský stojíc před právem naším řekl: „Pane milý, sudí a páni V. Mst, teďť d já stojím před súdem V. Mstí chtíc práv býti a uspraviti se panu Volfovi vedlé svého zástupu za pana Vavřince Myškovského. A pan Volf budúc póvodem nestojí aniž koho s mocností na svým místu poslal. I miením tím buohdá tuto při proti panu Volfovi ob- držeti i prosím, pane milý, sudí, rač podat na pány a sudie stolice V. Mstí, 220

Strana 221
ač jsem při tuto obdržel“. Kdež pan sudí jest na nás toho podal. My tehdy slyšíce takovú řeč našli jsme s práva i skazujeme takto: Poněvadž pan Volf budúc póvodem tej pře ku právu nestojí aniž koho s mocností na svým místu neposlal, kto by vod něho jeho řeč vedl a spravoval před právem, že tudy svú při upustil a stratil svým nestáním a právu nečinění a panu Ja- novi Chelmskému pře tejto obdrženie.1 a) Rkp. sobe, sic. — b) Za slovem čtvrté škrtnuto mimo právo. — c) Rkp. vec. — d) Rkp. tedt. 1) Srv. č. 176. 191. Inter dominos Zembrzyczky, Petrum Gieral- tovski, Palcz ovski. Tohož dně pan Jan Zubřičský s panem Petrem Gěraltovským jsú sobě do rokóv přišlých rok odložili na přátelské jednánie lstr. 118] v tej moc- nosti jako i dnes póhon při moci ostavují pana Zubřičského vedlé práva.1 1) Srv. č. 185. 192. Eodem die. Inter nobiles Zambrziczky et Ni- colaum Przybkovsky. Pan Jan Zubřicki s panem Mikolášem Přibkovským přistúpivše před stolici práva našeho vzali a svolili jsú sobě rok do rokóv zemských na přátelské sjednánie, dekret krále J. Msti při moci ostavujíc. Pakliž by se v tym času nesmluvili, tehdá pan Přibkovski bude povinen přísahu učinit v pátek na zajitř po rocéch přišlých [12. února 1524] o čtrnádcté hodině vedlé dekretu krále J. Msti. Anno domini 1524 quatuor temporum post cinerum. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po popelci [II. února] v roky zemské. 193. Jakož paní Dorota Kolačkovská přitáhla jest služebníkem zemským pana Aleksého Brandýsa“ před súd stolice práva našeho vedlé svého pó- honu skrze prokurátora svého pana Jana Zubřidovského,b kdež tento pan Žebřidovský učinil jest žalobu od paniej Doroty Kolačkovské vedlé jejé pó- honu o testament, který, pravila, panu Aleksému k věrné ruce jest dala, neboščíka pana Brandýsa starého. I jest se toho podvolila skrze prokurá- tora svého paní Kolačkovského “ dovésti. A pan Brandýs stojíc před právem naším, slyšíce takové podvolenie paniej Kolačkovské, založil pamětným i pustil jest cungd paniej Kolačkovské ku dóvodu vedlé nálezu pánóv zeman tej pře a při tym [str. 1191 pověděl, že von ne k věrné ruce toho testamentu vod niej přijímal, než jako posel od ujce svého, u kterého na ten čas byl v opěce, jie vzal a tam ji oddal, poň t byl poslán. A tak my znajíc to, že pan Brandýs pustil jest cug paniej Kolačkovské ku dóvodu a paní Kolačkovská skrze svého prokurátora podvolení, našli jsme s práva i skazujeme, že paní Dorota Kolačkovská má toho právem popravit, jako ten testament muže 221

Strana 222
svého neboščíka pana Brandýsa a ojtce jeho panu Aleksému Brandýsovi k věrné ruce dala a ne jináč.1 a) pana Alekšeho Brandýsa připsáno po straně. — b) Zubřidovského opraveno z Zubřického. — c) sic. — d) Rkp. czung. — e) sic. — f) Rkp. pon. 1) Srv. č. 172., 179., 189. 194. Eodem die. Inter nobiles dominam Kolacz- kovska et Alexium Brandys actio. Jakož paní Dorota Kolačkovská pohnala jest pana Aleksého Bran- dýsa o pět zlatých dluhu za pědníky i učinila žalobu skrze svého prokurá- tora před právem naším o ten dluh pěti zlatých proti panu Brandýsovi, a pan Brandýs stojíc před právem naším pověděl, že ten dluh jest zaplacen paniej Dorotě Kolačkovskej. I táhl se na to, že by jemu bylo dáno do rokóv zem- ských přišlých na dóvod, nebo miení toho dovést. A tak my našli jsme s práva, že pan Brandýs má rok do rokóv zemských na dóvod. A jestliž by toho na roky přišlé neokázal a nedovedl, jako ten dluh paniej Kolačkovskej jest zaplacen, tehdá bude povinnen jé zaplatiti těch pět zlat. v roky, o které pohnala. 195. Eodem die. Inter nobiles Katerinam Radva- novna et Petrum Palczovsky. Přistúpivše před právo naše, kdy jsme na súdu seděli, panna Kate- řina [str. 120] Radvanovna se panem Petrem Palčovským odložili jsú sobě ten dnějšní rok do rokóv zemských přišlých v tej mocnosti jako i dnes.1 1) Srv. č. 180. 196. Eodem die. Inter nobiles Stanislaum Brandys et Dominam Kolaczkovska. Mězi panem Stanislavem Brandýsem a na jeho místu panem Aleksím Brandýsem jako mocným poručníkem jeho a paní Dorotú Kolačkovskú našli jsme, že má paní Dorota Kolačkovská odpoviedati na póhony panu Brandýsovi, a co se gvíru anebo pokoje dotýče, který byl pan Aleksí Brandýs v prvnější při anebo aktii“ své, který s ním v té řeči uručil, zdá-li se jej k rukojmiem o to mluviti, právo se jej nezavierá. Při tym za žalobú pana Brandýsa, kterú učinil vedlé póhonu pan žebřidovski od paniej Ko- lačkovskej, pověděl, že toho chce odjíti, tak jako by jej s práva bylo na- jdeno. A tak našli jsme, že má toho právem odjít a popravit v pátek po rocéch o XIIIté hodině tím obyčejem, jako i prvé o túž při učinila. a) sic. 197. Eodem die. Inter nobiles Stanczyk et Petrum Gieraltovsky. Jakož pan Stančik stojí v právě zemským se panem Petrem starším Gěraltovským o gvaltovný nájazd domový, o který ho pan Stančik jest obviňoval vedlé póhonóv a žalob svých, jakož zápisy v kniehách našich zemských šířej osahují, kdež jsme [str. 121] v prominulé roky zemské byli 222

Strana 223
vzali sobě na ptánie od pana starosty našeho zátorského etc. J. Msti, co se výroku a skázaní učiněnie v tej při mězi stranami svrchupsanými dotýče. A tak jako dnějšního dně a rokóv našich zemských, když pan starosta náš J. Mst ráčil s námi v lavici na súdu seděti, kdež jsme jeho tu při, která se mezi stranami svrchupsanými před námi zdávna vedla a točila, i na čím postavena, dostatečně oznámili, J. Mst ráčil tu věc před se vzieti a tu věte na ptánie do krále J. Msti sobě vzieti ráčil. A tak maje J. Mst v té řeči nauku od krále J. Mstí, J. Mst pan starosta ráčí nám psáním svým nauku dáti před roky zemskými přišlými, a my, maje od J. Msti správu a nauku dostatočnú, oznámíme stranám na konec v roky přišlé, při čím kto bude měl ostaven a zachován býti.1 1) Srv. č. 181., 186. 198. Eodem die. Inter nobiles dominam Kolacz- kovska et Alexium Brandys. Jakož paní Dorota Kolačkovská pohnala jest pana Aleksého Brandýsa před náš súd a právo dávajíce jemu vinu o škody vedlé svých póhonóv, na ptánie i ráčil pan starosta J. Mst rok o tu věte sobě vzieti do Kské J. Msti a nám oznámiti na tyto roky bližně přišlé J. Kské Msti nauku, co za výrok mězi stranami v tej při vyrčen a učiněn má býti. 199. [str. 122] Eodem die. Inter nobiles Joannem Zam- brziczki, Petrum Gieraltovski, Jacobum Palczovski. Item. Mězi panem Janem Zubřickým s jednej a pány Petrem Gěral- tovským, Jakubem Palčovským strany druhé, i takéž zase mězi pány Petrem Gěraltovským, Jakubem Palčovským s jednej a pány Jiříkem Blu- dovským, Mikulášem Hynvaltským, rukojměmi pánóv Jana Tomičského a Petra Rokovského etc., ti všichni nahořepsaní jsú se smluvili a zrovnali, mězi kterými výroky jsú umořeny přátelskú smlúvú. 1) Srv. č. 191. 200. Eodem die. Anno quo supra. Inter dominam Kolaczkovska et Alexium Brandys. Jakož paní Dorota Kolačkovská pohnala byla pana Aleksého Brandýsa před súd stolice našé, kdež se jemu o mateřiznu uspravedlivila, o kterú ji vinoval, dávajíc jemu v tym vinu za tím jeho naurokem, že by to mělo býti proti jej dobré pověsti, když se jemu spravila. A my jsme našli s práva i skázali, že to paniej Dorotě Kolačkovské jejé dobré a zachovalé pověsti žádné škody nésti nemá aniž také pan Brandýs nemá jé žádné nápravy činiti za to. 201. Eodem die. Inter Joannem Zambrziczky, Petrum Gieraltovsky et Jacobum Palczovsky. Jakož pan Jan Zubřický pohnal jest ku právu našemu zemskému pana Petra staršého Gěraltovského a pana Jakuba [str. 123] Palčovského o gvaltovné pobránie jako rukojmí i o jiné řeči vedlé póhonóv svých, kte- 223

Strana 224
rými každého s osobna jest pohnal, kteří zaň“ jsú ručili za nějakovú jistú a pevnú summu peněz, totiž pana Jana Tomičského a Petra Rokovského, a tak jako dnějšních rokóv přišedše mladý Zubřicki před pana starostu našeho zátorského etc. J. Mst a před nás, kdy jsme v lavici na súdu s J. Mstí seděli, totiž syn vlastní tohož pana Jana Zubřického, i pověděl jest před J. Mstí panem starostú a před námi, že votec jeho na tyto dnějšnie roky pro svú chorobu, že jest nemocen, zde k súdu býti nemohl, prosíc o rok do druhých rokóv. A tak pan Jakub Palčovski i pan Gěraltovski vystúpivše před pana starostu J. Mst a před nás, dali jsú volat služebníkem zemským pana Jana Zubřického jako póvoda, aby stál ku právu po jednú, po druhé i po třetie, že se jemu tento pan Gěraltovski a pan Jakub Palčovski hotovi jsú uspravedliviti každý s nich s své osoby a v právě postupovati vedlé práva vo to, voč je pohnal jest ku právu. A syn tohož pana Jana Zubřičského tu stojíc pověděl jako i prvé, že votec jeho pro nemoc býti nemohl. Tu jsú se toho pan Jakub Palčovský a pan Gěraltovski doptávali, má-li moc- nost vedlé obyčeje zachovánie od ojtce svého. A von, když jest ptán co to, pověděl, že žádné mocnosti nemá jiné, stolka tak jest poslán od ojtce svého, aby pověděl o jeho chorobě, což Istr. 1241 jsú osvětčili pan Palčovský se panem Gěraltovským i mienili tudy každý s nich svú při obdržeti proti panu Zubřičskému pro jeho nestánie, žádajíc pana sudieho, aby podal na pány zemany, poněvadž pan Zubřičski budúc póvodem ku právu nestojí, aby uznáno a najdeno bylo s práva, již-li tu při obdrželi jako poslušní práva čili ně a má-li jim pokoj skázán býti. I jest jim s práva pověděno, aby shovenie měli v té řeči, pokud právo sedí. A tak málo po hodině anebo déle tenž syn pana Zubřického přinesl list, totiž mocnost za pečetí ojtce svého, pravíc, že votec jeho tu mocnost za ním do Zátora poslal. Kdež pan Palčovski s panem Gěraltovským stojíc žádali, aby to bylo s práva najdeno, má-li taková mocnost moc mieti čili ně, poněvadž se jej po prvé byl zapřel. A tak pan starosta J. Mst i s námi vespolek našli jsme s práva takto, že pan Zu- břičski starší má za to právo učinit v roky přišlé a přisáhnút, jako von ten list a tu mocnost za svým synem do Zátora poslal, kterú von oddal jest před panem starostú J. Mstí a před súdem naším, i k tomu také jako von na ten čas tak byl nemocen, že pro tuto nemoc svú na roky dnějšnie k súdu státi nemohl.1 a) Rkp. zan. 1) Srv. č. 191., 199. 202. [str. 125] Quatuor temporum Penthecosten. Inter nobiles dominum Petrum Gieraltovsky et Stanczyk. Anno domini 1524 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svatým Duše [19. května] v roky zemské. Jakož pan starosta J. Mst co se pře dotýče, která se vede mězi panem Stančikem jako póvodem s jedné a panem Petrem Gěraltovským jako odpórcí s strany druhé, kdež jsme J. Msti tu při, která se mězi stra- nami svrchupsanými před námi s dávna vedla a točila i na čím postavena, dostatečně oznámili, J. Mst ráčil byl sobě o tu věc vzieti na ptánie do krále 224

Strana 225
J. Mstí pána našeho milostivého, kdež pak jako dnějšních rokóv našich zemských otevřena jest tato nauka stranám svrchupsaným, která jest čtena stranám, kdež se tam v tej nauce zavierá: Poněvadž pan Petr Gěraltovski, protiv kterému pan Stančik žaloval, za svížím účinkem gvaltu nebyl při- stižen, tehdá ten obviněný bliší jest se odvodit a odbývat svej nevinnosti tak a tím obyčejem, že takového nájazdu ten obviněný neučinil sám přes svú osobu aniž skrze jiného žádného jeho jménem aniž s jeho vědomostí ani vuolí ani radú učiněn jest, že pan Gěraltovski má toho právem samo sedm v rodu sobě rovnými podepřét a tú přísahú se uspravedliviti. A tak strany stojíc před súdem naším vyslyševše takovú nauku a skázanie, pro- kurátor od pana Stančika pověděl jest, že takovému skázaní místa nedává, pravíc, že by to byla panu Stančikovi ku škodě a ku křivdě, i zavolal se [str. 126] před námi na dvory, aby jemu bylo dáno na dvory vedlé obyčeje a za- chovánie práva tohoto kniežetstvie, položivše penieze vedlé obyčeje i se vším, postupem práva, jako s počátku ku právu jsú se strany připravily. A pan Gěraltovski vždy se volal, aby byl zachován vedlé obyčeje země, a my sly- šíce takovú řeč a odvolánie na dvory, ještě sme jim dvoróv dopustili.! 1) Srv. č. 181., 186., 197. 203. Eodem die. Inter nobiles Katherinam Radva- novna et Petrum Palczovsky. Ve čtvrtek mězi su- chémi dněmi po svatým Duše [19. května 1524] v roky zemské. Přistúpivše panna Kateřina Radvanovna před stolici súdu našeho vzdala jest při svú panu Janovi žebřidovskému a mocným jeho učinila ku právu proti panu Petrovi Palčovskému. A tak pan žebřidovski dal jest volat služebníkem zemským pana Petra Palčovského ku právu, a tak pan Petr Palčovski přistúpivše před právo vzdal jest a mocným učinil také pana Osvětimského, aby jeho řeč spravoval před právem. Kdež pan žebřidovski počal žalobu činiti od pany Kateřiny Radvanovny proti panu Petrovi Pal- čovskému, a stojíc pan Osvětimski pověděl od pana Palčovského, že ješče nehotov žaloby slyšeti pan Palčovský, a to pro tu příčinu, že by prvé tato panna Radvanovna gvér v tej při uručila, a pan žebřidovski od panny Rad- vanovny pověděl, že má osedlost v zemi Zátorské. Kdež pan Osvětimski zase od pana Petra [str. 127) odpověděl, že by o jejé osedlosti nevěděl, i žádal na panu sudím, aby podal na pány zemany, aby s práva bylo najdeno, má-li panna Radvanovna gvér ručiti anebo osedlost svú okázat. A my slyšéce ta- kovú řeč od stran svrchupsaných našli jsme takto i skazujeme, že panna Radvanovna má dobrými lidmi uručit, aby osedlosti dovedla a okázala do čtyr neděl, a jestli by osedlosti nedovedla a neokázala, tehdá ti rukojmie, kteří budú ručiti, mají v tym rukojemství místo gvéru státi až do přetočení práva mězi stranami. Kdež pan Jan Kolačkovski, vystúpivše před nás, ručil jest za pannu Radvanovnu, že má osedlost do čtyr neděl ukázati a dovésti anebo dobrými lidmi uručiti a to ujistiti, kteří mají v tym rukojemstvě za gvér anebo miesto gvéru v tom času státi až do přetočení práva. Pakliž by tomu tak, jak se nadpisuje, dost neučinila, podvolila se jest před námi skrze 225 15

Strana 226
prokurátora svého svú při stratiti. Při tym prokurátor od panny Radva- novny učinil jest žalobu před námi proti panu Petrovi Palčovskému, kterak by von držel jejé blízkost v Smolicéch po ojtci i po mateři jej ku škodě a ku krátkosti, i kladl jest prokurátor od panny Radvanovny list opravy, kterú byl učinil neboščík pan Jan Radvan jejé mateři, proti které žalobě přietel od pana Petra Palčovského odpor učinil, že pan Palčovski ten statek Smolice s dávna po svým ojci obdržel a jeho spokojně užíval. I kladl také před námi list a právo své, za kterým ten statek drží, pravíc, že varunky [str. 128] vedlé země obyčeje v pokoji bez nárokóv vydržel, varunky pro- minuly a že ten statek dávností za tím právem obdržel. A co se listu toho věnného dotýče, tomu místa přietel od pana Palčovského nedávajíc řekl, že tato panna Radvanovna dávností blízkosti přeměškala. A prokurátor od panny Radvanovny řekl, že vona v ničím práva svého neobmeškala vedlé toho listu i podvolila se toho listu před námi podepřéti tak, jakož by jé námi s práva bylo najdeno, jestliž by toho byla potřeba. A my slyšéce takové řeči mězi stranami vzali jsme a odložili tu věc do rokóv zemských přišlých, a to pro tu příčinu, až by osedlost panna Radvanovna okázala anebo tomu dost učinila, jakož se nadpisuje. Při tym jsme s práva našli a skázali, že služebník zemský má být poslán se dvěma dobrýma člověkoma, kteří mají osedlosti panny Radvanovny dosvětčiti.1 1) Srv. č. 180., 195. 204. Eodem die. Inter nobiles Joannem Krzeczun- sky et Stanislaum Mucharsky. Jakož pan Jan Křečunski pohnal jest vedlé země obyčeje pana Sta- nislava Mucharského před stolici súdu našeho, a tak pan Stanislav Mu- charski, když byl služebníkem zemským ku právu přitáhněn a přivolán, stojíc před súdem odvolal se “ žádajíc, že by jemu dáno bylo na přietele. I našli jsme s práva, že má rok do rokóv přišlých vedlé svého odvolání a vedluh práva. a) Za slovem odvolal se škrtnuto na přietele. 205. Inter nobiles Petrum Gieraltovsky, Jacobum Palczovsky et honestam Annam Masstelanka. Jakož pan Petr Gěraltovski se panem Jakubem Palčovským pohnali jsou paní Annu Maštelanku ku právu stolice súdu našeho i dali jsou volat služebníkem tejto paniej Anny Maštelanky vedlé svého póhonu. A tak v tym zanesen jest list anebo inhibicia krále J. Msti, pána našeho milosti- vého, a k súdu stolice práva našeho oddán, kterým listem J. Kská Mst to za- kázati a zastanoviti ráčil, aby nebyla súzena, pokud to volnost a svoboda jé trvá a světší J. Kské Msti tejto paniej Anně Maštelaně. A tak my přijavše list J. Kské Msti s tú poctivostí, která k tomu příslušé, ostavili jsme póhon těch pánóv Petra Gěraltovského a Jakuba Palčovského při mocnosti do rokóv zemských přišlých tím spósobem, aby tito páni jednali v tymto času listy k lavici súdu našeho u krále J. Msti, aby právo před se jim mohlo jíti s túto paní vedlé póhonu. Pakliž by takového listu u J. Kské Msti tito páni nevy- pravili, nebude námi souzena ta věte v roky přišlé. 226

Strana 227
206. Anno, quo supra, quatuor temporum post exalta- cionem sancte crucis inter nobiles Katherinam Rad- vanovna et Petrum Palczovsky. Ve čtvrtek mězi su- chémi dněmi po povýšení svatého kříže [15. září 1524] v roky zemské. [str. 130] Panna Kateřina Radvanovna přistúpivše před súd stolice práva našeho učinila mocným poručníkem a prokurátorem pana Mikoláše Plazu ku právu proti panu Petrovi Palčovskému.1 1) Srv. č. 180., 195., 203. 207. Eodem die. Inter Krzeczinsky et Mucharsky. Přistúpivše před súd práva našeho syn pana Stanislava Muchar- ského pověděl, že votec jeho pro svú chorobu ku právu na ty dnějšnie roky státi nemohl proti panu Janovi Křetinskému, i žádali o rok do rokóv, a my našli jsme s práva, že pan Mucharski má rok do rokóv zemských přišlých vedlé práva.1 1) Srv. č. 204. 208. Eodem die. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po povýšenie svatého kříže [15. září 1524] v roky zemské. Jakož panna Kateřina Radvanovna stojí v právě zemským se panem Petrem Palčovským a tak v tej při, která se mězi stranami před súdem naším točila jako dnějšních rokóv toho střehúc, aby se které straně ne- ukrátilo, vzali jsme sobě tu větc do rokóv zemských přišlých na roz- myšleniea bez škody obú dvú stran svrchupsaných. A ten výrok, který jako dnějšních rokóv v tej při měli jsme učiniti, ten v roky bližně příštie stranám svrchupsaným s práva našeho bude učiněn a oznámen vedlé jejich pře a odporóv.1 a) Rkp. rozmyslenie. 1) Srv. č. 180., 195., 203., 206. [str. 1311 Quatuor temporum post festum sancte Lucie [15. pros. 1524]. 209. Inter nobiles Joannem Krzeczunski et Stani- slaum Mucharsky. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svaté Lucie [15. pros. 1524] v roky zemské. Pan Jan Myškovský, kastelán osvětimský, jako mocný poručník od pana Jana Křečunského přistúpivše před stolici súdu našeho, kdy jsme na právě seděli, dal jest služebníkem zemským volat ku právu pana Stani- slava Mucharského vedlé práva a póhonu, kterým tento Jan Křečunski tohož pana Mucharského jest pohnal, a tak za tímto voláním služebníka přistúpivše pan Stanislav Mucharski, neslyševše žaloby tohož pana Křečunského, do- mlúval se skrze pana Jana Fridrichovského, přietele svého, že von toho nevie, aby ten Křečunski měl osedlost, i jest se toho domlúval a žádal po ním varunku ujiščenie. I jest to jemu námi s práva najdeno, že má a po- vinen jest tento Křečunski varunk ujistiti vedlé obyčeje práva. A tak pan 227

Strana 228
Osvětimski pověděl jest, že tento pan Křečunski, budúc cuzozemcem a ne- majíc zde v tej zemi přátel, prosil jest, aby při tym zachován a ostaven, jako i jiní dobří lidé při tym v právě súdu našeho bývají zachováváni za slibem, kdež pan Fridrichovski od pana Mucharského pověděl, že von nevie, jestliž by tento Křečunski byl rytírského řádu čili ně. A pan Osvětimski položil jest troje svědomie listovné, jedno za pečetí pana sudieho kniežet- stvie Zátorského práva našeho, [str. 132] pana Petra Osinského a za pečetí města Bohumína. Kdež pan Fridrichovský pověděl jest od pana Muchar- ského, že von takovému svědomí místa nedává a to pro tu příčinu, že není toto svědomie vedlé obyčeje a zachovánie práv zemí Slezských. I jsú toto na nás podali, aby to námi jim s práva najdeno bylo, ač to svědomie při moci ostaveno býti má čili ně. A my slyšéce takové pře i odpory stran svrchu psaných našli jsme takto s práva našeho, že toto svědomie není oby- čejné a zvlášče, poněvadž tento dobrý člověk pana Mucharského póhonem sobě k soudu a ku právu zemskému přitáhl a připravil jesti, že takové svě- domie v takové řeči jeho má býti obyčejné vedlé práva a obyčeje zem Slez- ských, totiž za hejšunskym.“ 1 a) sic. — 1) Srv. č. 204., 207. 210. Eodem die. Inter nobiles Nicolaum Przyb- kovsky et Joannem Zembrziczky. Jakož král J. Mst, pán nás najmilostivější, ráčil jest pana Mikoláše Přibkovského se panem Janem Zubřičským do súdu stolice práva našeho odeslati, aby jemu přísaha byla najdena vedlé obyčeje a zachování země Zátorského a tu pak s obyčeje práva našeho našli jsme a skázali takto: že pan Mikoláš Přibkovski měl za to právo sám přes svú osobu učiniti proti panu Zubřičskému vo to, voč ho vinoval před králem J. Mstí, za kterým skázaním naším pan Mikuláš Přib- [str. 1331 kovski vedlé nálezu našeho svěččil se před úřadem a před mnoho dobrými lidmi, že chtěl i hotov byl tomu ná- lezovi dost činiti, a póvodná strana nebyla aniž s mocností svú k tomu na svým místu neposlala, totiž pan Jan Zubřičski. A pro tu příčinu pana Miku- láše Přibkovského ostavujeme při dostiučinění proti straně póvodné, totiž panu Janovi Zubřičskému. a) sic. 211. Eodem die. Inter nobiles Katherinam Radva- novna et Petrum Palczovski. Jakož se přa točí před súdem stolice práva našeho mězi pannú Kate- řinú Radvanovnú s jedné a panem Petrem Palčovským strany druhé, a tak jako jsme sobě byli vzali v prominulé roky zemské do dnějšních rokóv po svaté Lucie, že jsme mězi stranami svrchupsanými výrok dnějšního dně učiniti a jim jej oznámiti a pověděti měli, kdež s slušné příčiny, a to s tej, jakož i po prvé byla na prnějšé roky prominulé, že strana odporní nedávala místa listóm strany póvodné, a tak i podnes se na to volala strana odporní, i že také ten statek, o který se přa vede, dávností obdržela, čehož také strana póvodná spírala, jakož výroky prvnější tej pře sám v sobě šířej osa- 228

Strana 229
huje. Kdež my znamenajíc řeč vážnú, vysokú a znamenitú, která se týče krále J. Msti kancelarie, i béřeme sobě tu věc do jeho králevské Msti pána našeho milostivého na ptánie a ty listy, které Istr. 131l strany svrchupsané před súdem naším jsú položily, ty zachovány býti mají v zemské truhlici až do širšé nauky J. Kské Msti pro potřebu a správu širší obú dvú stran, a strany mají rok do rokóv zemských přišlých.1 1) Srv. č. 180., 195., 203., 206., 208. 212. Anno quo supra quatuor temporum post cinerum. Inter nobiles Katherinam Radvanovnam et Petrum Palčovsky. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po popelci [2. března 1525] v roky zemské. Jakož páni zemané země Zátorské, kteří v lavici na soudu sedají, vzali byli sobě a odložili v prominulé roky zemské do dnějšních rokóv na ptánie a porazenie do krále J. Msti a do pana starosty zátorského J. Mstl mězi pannú Kateřinú Radvanovnú a panem Petrem Palčovským v tej při, která se v právě zemským točí i také o listy, pro nikteréa slušné a zname- nité potřeby. A tak i dnes ješče berú sobě páni zemané a odkládají ten dnějšní rok do rokóv přišlých, a to pro nebytnost pana starosty zátorského i pro jiné slušné příčiny. A tam na ten čas v roky přišlé strany svrchupsané budú mět rok v tej mocnosti, který na dnějšnie roky mieti jměli, i listy také, které jsú při súdu v truhlici zemské ostaveny a zachovány obú dvú stran, ty do rokóv přišlých ješče v truhlici zemské býti mají.! a) sic. 1) Srv. č. 180., 195., 20s., 206., 208., 211. 213. Anno domini 1525. Eodem die. Pan Vavřinec Myškovski skrze přietele svého dal jest volat ku právu zemskému kněza opata mogilského s jeho konventem vedlé póhonu, kterým ho pohnal jest, kdež páni zemané našli rok do rokóv zemských přišlých na přátelské jednánie v tym času. Anno quo supra, quatuor temporum post Penthe- costes [8. června 1525]. 214. Inter nobiles Katerinam Radvanovna et Pe- trum Palczovsky sentencia. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po sv. Duše [8. června 1525] v roky zemské. Jakož se před súdem stolice práva našeho pře točila mézi pannú Kate- řinú Radvanovnú s jednej a panem Petrem Palčovským s strany druhé, s práva takový výrok a zkázanie sme učinili a vyřekli: Najprv co se listóv panny Radvanovny a pana Petra Palčovského dotýče, které jsme při súdu naším přez nikterý« čas byli obstanovili pro slušné příčiny, to jsme byli učinili i vzali jsme sobě byli do krále J. Msti, pána našeho najmilostivejšého na ptánie a do pana starosty našeho zátorského etc. J. Msti. o to pokládáme stranám rok před krále J. Mst. pána našeho milostivého, po prvním ščastným příjezd u do Krakova pana starosty zátorského etc. J. Msti dvanádctého dné, vynímajíce ten den příjezdu J. Mstl do Krakova, aby tam před J. Ksků Mstí 229

Strana 230
strany svrchupsané stály s listy a právy svými, které před námi kladly je položily a ukázaly. Co se pak a okazovaly, stály a tam před J. Ksků Mstí pře mězi stranami svrchupsanými dotýče, kdež předkem přietel od panny Kateřiny Radvanovny učinil jest žalobu před námi protiv panu Petrovi Pal- čovskému, kterak by von držel jejé [str. 1361 u Smolicéch po ojtci i po mateři jej ke škodě a ku krátkosti. I kladl jest prokurátor od panny Radvanovny list, za kterým listem mienila tuto blízkost svú obdržet a právo své vokázat, protiv které žalobě přietel od pana Petra Palčovského odpor učinil, že von ten statek Smolice s dávna po svým dědu i po ojtci obdržel a jeho spokojně užíval bez všech nárokóv. I kladl také list před námi a právo své, za kterým ten statek drží s dávných časuov pravíc, že varunky vedlé země obyčeje za těmi listy v pokoji bez naurokóv vydržel. A my přeslyševše listy obapolných stran i dóvody, dávnosti, pře i odepře stran svrchupsaných, takový výrok a skázanie vedlé práva a zvyklosti staradávné toho kniežestvie jsme učinili i vyřékáme mězi stranami svrchupsanými, že pana Petra Palčovského při staradávným držení toho statku Smolic ostavujeme vedlé jeho listóv a pró- vodóv i staradávného a spokojného držení. A panně Kateřině Radvanovně věčné mlčenie o ten naurok, který učinila na Smolice, poněvadž tak dlúhý čas milčala a naň rokóv vedlé země obyčeje nečinila ani toho dovedla žád- ným dóvodem, proč by tak dlúhý čas milčala. Jakož pan Plaza od panny Kateřiny Radvanovny volal se jest po vý- roku týmto naším do komory krále J. Msti a strana odporná, totiž pan Petr Palčovski, jest odpověděl, že to jemu nemá jíti vedlé obyčeje zachovánie země pravíc, že strana póvodná nemá mieti ani muož žádných odtahóv. A k tomu zavolal se jest na dvory i penieze položil vedlé obyčeje zachovánie [str. 1871 země i tu řeč podal na pány zemany, aby bylo uznáno, ač mu to má jíti vedlé obyčeje zachovánie země. A my tak najdujeme a skazujeme, že strana póvodná má v tym folgovat straně odporné vedlé práva panně Kateřině, kdy nauka z dvoróv bude přinesena, do komory krále J. Msti také se nezavierá vedlé jejé volání.1 a) sic. 1) Srv. č. 180., 195., 208., 206., 208., 211. 215. Eodem die. Jakož pan Vavřinec Myškovský pohnal jest kněza opata mogilského s jeho konventem ku právu zemskému vedlé země oby- čeje, a tak strany svrchupsané mají rok do rokóv zemských přišlých v tej mocnosti jako i dnes ku právu s obapolným stran svrchupsaných k tomu přivolením skrze obapolné přátely jejch, kteří tu věc od nich spravovali.1 1) Srv. č. 213. 216. Eodem die. Inter nobiles Joannem Krzeczun- sky et Stanislaum Mucharsky. Ve čtvrtek mězi su- chémi dněmi po svatým Duše [8. června 1525] v roky zemské. Páni zemané našli jsú s práva, že má rok do rokóv zemských přišlých se panem Stanislavem Mucharským bez škody obú dvú stran ku právu zemskému v tej mocnosti jako i dnes.1 1) Srv. č. 204., 207., 209. 230

Strana 231
217. Anno quo supra, inter nobiles Joannem Krze- czunski et Mucharsky. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [21. září 1525] v roky zemské. Jakož se jest pře točila před súdem stolice práva našeho mězi panem Janem Křečunským s jednej Istr. 138] jako póvodnú stranú a panem Stani- slavem Mucharským strany druhé jako odpornú stranů, kde pan Jan Křečunský učinil jest žalobu proti panu Stanislavovi Mucharskému, kterak by von odprodal jeho diel ojtčizny spuolu s dielem svej ženy v Křečuni za dvě stě zlatých, i dával jemu vinu o sto zlatých, že by to při týmto panu Mucharským bylo zóstalo a že jeho v zemi nebylo. I kladl toho svědomie hejšunkové pana Osinského takového prodání za pečetí kniežete Kazimíra těšínského etc. J. Msti. A strana odporná proti tomu odpor učinila, totiž pan Stanislav Mucharský, přes svého přietele, že von nitc toho pána Křečunského, žádné blízkosti ani práva neodprodával stolka blízkost a právo ženy své i k tomu že za takovým prodáním toho práva ženy své o takovú řeč od třech a XXXti let v pokoji byl bez všech naurokóv. A my vyslyševše stran svrchupsaných pře i odepře takový výrok mězi nimi jsme učinili a vyřekli: Panu Stanislavovi Mucharskému pokoj a panu Janovi Křečunskému věčné mlčenie o tu při anebo obvinění. A to pro tu příčinu, poněvadž pan Jan Křečunski mlčel přez tak dlúhý čas, přez tři a XXX“ let, a to, jakž se nad- pisuje, pana Stanislava Mucharského nevinil a nenařékal, a tak po výroku odvolal se tenžto Jan Křečunski na dvory skrze přietele svého o takové pe- níze, že pan Stanislav Mucharski jeho dávností odbýti nemóž podlé práva, i podal toho na uznání naše, aby najdeno bylo, má-li jemu v tím strana odporní folgovat. I našli jsme, že má vedlé práva a peníze klást na dvory. 1) Srv. č. 204., 207., 209., 216. 218. [str. 139] Inter nobiles Joannem Zembrzyczky et Jacobuum Jassczorowsky. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svaté Lucie [14. pros. 1525] v roky zemské. Pan podstarostie se panem sudím a pány rytířstvem, kteří na súdu sedají, našli jsú, že pan Jakub Jaščorovski proti tomu obvinění pana Jana Zubřičského za póhonem, kterým ho pohnal a jeho vinoval podlé póhonu, že má přísahu učiniti na zajitř po rocéch zemských přišlých, jako von v lesoch pana Zubřičského nerúbal a rybníka nepřekopal. Anno domini 1526, ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svatým Duše [24. května] v roky zemské. 219. Páni zemané za dobrovolným pana Aleksého Brandýsa i vod kněza opata mogilského poručníka jsú rok do rokóv zemských přišlých odložili bez škody obú dvú stran v tej mocnosti, jako i dnes ten rok zachovávajíc. 220. Item na roky po povýšení svatého kříže [20. září 1526] i také na roky po svaté Lucie [20. pros. 1526] pro morové protivné povětřé roky nebyly zemské spravovány ani souzeny. 231

Strana 232
Anno domini 1527 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po popelci v roky zemské [7. března]. 221. Pan Aleksí Brandýs vystúpivše před stolici práva našeho dal volat služebníkem zemským ku právu velebného kněze Erazma, opata mogilského, se vším konventem vedlé svého póhonu za odložením roku na prominulé svrchupsané roky po svatým Duše [24. května 1526], kdež pak kněz opat ku právu nestáli aniž koho [str. 140] jiného žádného na svým místu ku právu s mocností na svým miestu neposlal. A tak pan Brandýs podal a žádal pana sudího, aby podal na pány zemany, poněvadž kněz opat mogilský s konventem svým ku právu nestál aniž žádného jiného s mocností svú neposlal, že by jemu výrok s práva učiněn a vyrčen byl. A my znajíc nestání kněza opata s jeho konventem aniž žádného odeslánie ku právu v takové řeči, našli jsme s práva panu Aleksému Brandýsovi čtvrtým póhonem pohnat kněza opata s jeho konventem ku skázaní na roky zemské přišlé ku slyšení s práva skázaní.1 1) Srv. č. 219. 222. Eodem die. Inter nobiles Joannem Zem- brziczky et Jacobum Jassczorowsky. Pan podstarostie se pány zemany za opoviedaním a osvěčováním pana Jana Zubřického proti panu Jakubovi Jaščorovskému za jeho prvněj- ším výrokem, že jemu dost neučinil a nepřisáhl, páni zemané pro slušné příčiny jsú ten dnějšní rok v tej mocnosti zachovali do rokóv zemských přišlých jako i dnes.1 1) Srv. č. 218. 223. Anno quo supra inter dominum Alexium Brandys et dominum abbatem et conventum suum monasterii Mogylla. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svatým Duše [13. června 1527] v roky zemské. Jakož pan Aleksí Brandýs (str. 1411 připohnal jest čtvrtým póhonem ku skázaní velebného kněza Erazma, kláštera mogilského opata, s jeho kon- ventem na dnějšnie roky zemské, kdež pak s vuolí tohož pana Brandýsa vzali jsme a odložili tu věte do rokóv zemských přišlých na přátelské jed- nání, avšakž bez škody právu pana Brandýsovu, ten rok v tej mocnosti zachovávajíc do rokóv zemských přišlých jako i dnes. Jestliž by přátelské se nesmluvili anebo mězi sebú nenarovnali, právo se panu Aleksému Bran- dýsovi předse nezavierá vedlé jeho připohnání, nebo ten odtah stal se na žádost a psání pana starosty J. Msti, ten výrok dnějšní v moci zachovávají do druhých rokóv.1 1) Srv. č. 219., 221. 224. Eodem die. Inter nobiles Joannem Zem- brzyczky et Jacobum Jassczorovsky. Páni zemané mězi panem Janem Zubřickým s jednej a panem Ja- kubem Jaščorovským s strany druhé o tu přísahu, která se jest panu 232

Strana 233
Jaščorovskému protiva panu Zubřičskému s práva skázána vedlé prvnějších výrokóv, dali jsú ješče stranám rok do rokóv zemských přišlých na přá- telské sjednánie. Pakliž by se v tym času nesmluvili, tehdá ten výrok, který se mězi nimi státi měl, ten jim v roky zemské přišlé bude oznámen.1 1) Srv. č. 218., 222. 225. Anno quo supra 1527. Inter nobiles dominos Porembskye et dominum Bernardum Rusoczki. Ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po povýšení svatého kříže [19. září 1527] v roky zemské. Jakož páni Porubščí, totiž pan Jan, pan Stanislav a pan Petr, bratří vlastní, [str. 142] dali jsú volat služebníkem zemským pana Bernardýna Ru- sočského ku právu zemskému vedlé póhonu svého, tu pak pan Bernardýn Rusočski přes přítele svého pověděl jest, že se na ten čas přietelem k tomu neopatřil, který by jeho potřebu pověděl, i žádal o rok do rokóv zemských přišlých na přietele. I našli jsme s práva, že pan Bernardýn Rusočski má rok do rokóv zemských přišlých.1 1) Ostatní str. 142 prázdná, str. 143—163 rovněž prázdná. 1str. 1641 Statutum terrestre 1508 feria quarta post diem Sancti Mathei [27. září 1508]. 226. S rozkázaní kniežetě J. Mstl páni zemané země Zátorské mezi sebú takovú ústavu a spósob učinili takto, kterýž by kolvěk na rocéch zemských před poludněm nebyl, kterýžtokolvěk s těch, kteří by jměli v zemi Zátorské, ten aby propadl kuopu groší do truhlice zemské vynímajíc zvláštnie příčiny, pro které by beze lsti býti nemohli. I to každý se opovědět má dobrým člověkem sousedem svým.1 1) Tištěno Kutrzeba, Prawa, str. 247, č. 10; Bostel, Sądownictwo, 1101—1102, č. III. Aliud. Anno domini 1524, ve čtvrtek mězi su- chémi dněmi po popelci [II. února 1524] v roky zemské. 227. Mnohomožný pan Mikoláš z Šidlovce, kastellán sudomirský, naj- vyší podskarbie králevstvie Polského, osvětimský a zátorský etc. starosta J. Mst, ráčil takový spósob a zřízenie mězi pány a rejtírstvem kniežetství Zátorského učiniti a jim s úřadu staroství svého přikázati všem obyvatelóm tohož kniežetstvie a zvláště těm, kteří k lavici a k soudu rejtírskému jsou vybráni a vystaveni, aby se v létě do lavice o XIIté hodině sešli a na soud sedli, item v jeseni o XIIIIté hodině, v zimě o sedmnácté, na vesnu o XIIIIté hodině, a to pod přepadkem třech gřiven, ktož by kolvěk do lavice na ty časy v čas k soudu nebyl, propadně úřadovi J. Mstí tři gřivny na zámek zátorský.1 č. VI. 1) Tištěno Kutrzeba, Prawa, str. 275—6, č. 14; Bostel, Sądownictwo, l. c. 110.3—4, 233

Strana 234
[str. 166) Léta Páně tisícého pětistého čtrnáctého počítajíc ve čtvrtek mězi suchémi dněmi poplco- vými [2. března 1514] v roky zemské. 228. Stalo se svolení mězi pány zemany a vším rytírstvím kniežetstvie Zátorského a zřízení jednostajné, kteréž jsú sobě svolili a sřekli se jeden proti druhému zdržeti a zachovati, co se dědicóv zběhlých a sluh ujednaných a najatých dotýče, a to takovým obyčejem, že žádný dědic, kteréhož by kol- věk zemanína byl, nemá aniž móž nikdež bez vuoli a vědomosti pána svého se vyhoščovati, až by jeho pán dobrovolně s svého dědictví svobodno pro- poustil a své právo na takovým jinému dal. A jestli by komu, který utekl anebo zběhl, kdež by jej pán jeho v zemi a v kniežetství Zátorským svěděl a přistihl, má jemu beze všé obtiežnosti a výmluvy vrácen a vydán býti. Jestliže by pak ktožkolvěk takového zběhlého člověka vrátiti nechtěl, má propást úřadovi staroství zátorského deset gřiven na kuchyň tolikrát, koli- krát toho se dopauští,“ avšak proto toho člověka vrátiti má. Co se pak sluh dotýče najatých, kdyby kterému zemanínovi ušedl do druhého, kdež by ho kolvěk jeho zvěděl, že má jemu zase vrácen a vydán býti. Pakliž by ho ten vydati nechtěl tomu, čí by sluha byl, a bylo to naň před úřadem dovedeno, propadne takovéž tenž pokup, jako se svrchu píše o dědici, a předse sluhu vydati.1 a) Rkp. dopausti. 1) Tištěno Kutrzeba, Prawa, str. 273—274, č. 12; Bostel, Sadownictwo, l. c. 1102, č. IV. Tom. Zat. 11. [str. 111 Acta judiciorum terrestrium duca- tus Zatorien. ex citacionibus propositionum et res- ponsionum videlicet partis actoree cum parte ad- versa coram iudicio scabeli eiusdem ducatus iure experientium. Incipiunt feliciter sub officio judi- catus generosi domini Nicolai Strzala de Sosno- vicze, judicis eiusdem ducatus Zatorien. Michaelis Gursky notarii terrestris. Actus primus. Anno domini 1531 ve čtvrtek mězi suchémi dněmi po svatým Duše [I. června] v roky zemské. 229. Tohož dně mezi panem Janem Porubským s jednej jako póvodem a panem Stanislavem, bratrem jeho, jako odpórcí a, co se tej pře mezi nimi dotýče vedlé póhonu a výrokóv prvnejších v kniehách anebo regestře starým již zavřeným,1 kde pan Jan Porubský [str. 121 přistúpivše před pana starostu J. Mst zátorského a súd stolice práva zemského domlúval se jest výroku vedlé své žaloby, kterú jest učinil protiva panu Stanislavovi Porubskému, bratru svému vedlé póhonu svého. A pan Stanislav tuž stojíc před J. Mstí panem starostú a pány zemany pověděl jest, že „já mám ten dóvod protiva panu Janovi, bratru svému, vedlé svého podvolenie, kde se von učinil jest holotú, a že jse jemu na takový jeho póhon nepovinen odpoviedati.“ I po- ložil jest nějakové kopije listóv, vedlé kterých tenž pan Jan Porubský měl 234

Strana 235
by statek svój a dědičství odprodati obcé persóně. Tu pan Jan pověděl pro- tiva těm slovem b: „Ač jsem já statek odprodal, avšakž jsem sobě porustvie a volnost v dědičství pozóstavil“. Tu pak J. Mst pan starosta se pány ze- many slyšíce mezi stranami v jejch (str. 131 širokých slovích pře i odepře, smluvivše se se pány zemany pověděn jest stranám výrok na ten čas okolo tej pře, že pan Jan již za těmi příčinami pana Stanislava o grunt poháněti nemóž, než o jiné škody, které by od něho mieti se mienil na tím« gruntě, pokud ho byl neodprodal. To se jemu nezavierá o to ho právem hleděti. a) Rkp. odprczy. — b) sic. — c) sic. 1) Zápis, na nějž je tu odvoláváno, v předchozích zápisech není. Anno quo supra, feria quinta infra quatuor tem- pora post exaltacionis crucis 1531 [21. září]. 230. Tohož dně v roky zemské přistúpivše před súd stolice práva na- šeho zemského pan Jan Vítkovski jako mocný opěkun dietek svých prvnějšé manželky svej paniej Barbory, nebožičky, a paní Maruše Písařová, paní Hled- viga Rygulská, fojtovny zátorské, Istr. 131 učinili jsú mocným poručníkem pana Jana Porubského ve při, kterú mají se panem Janem Tomičským vedlé póhonu vzhóru i na dól do přeštie práva. Anno domini 1531 feria quinta post Exaltacionis sanete crucis [21. září]. 231. Tohož dně v roky zemské, jakož dal jest volat pan Mikoláš Géral- tovský ku právu zemskému pana Jana Tomičského a pana Petra Rokov- ského vedlé svého póhonu, tu pak pan Tomicki se panem Rokovským při- stúpivše před lavici súdu našeho i žádal jest toho na lavici, poněvadž všechni páni, kteří v lavici na súdu sědají, nejsú vedlé prvnějšé úchvaly, pravíc, že by souzeno být nemělo, kdyby těch pánóv lavičníkóv nejmenij osmi v lavici na súdu nebylo. A tak my tu věc znamenajíc, že lavica spuolu všecka není, odložili (str. 15] sme, kteří jsme na ten čas byli, ten rok dnějnišní do rokóv přišlých v tej mocnosti jako i dnes, i ten póhon pana Mikuláše Gěraltov- ského, a tak i jiných osob póhony. A na přišlé roky znajemy, že by taková úchvala na potomné časy stranám mohla ku krátkosti býti, chcme okolo toho jiný pořádek a spósob učiniti a toho střéc, aby žádnému v soudu ukrácení nebylo. A od toho času tím se napotom žádný víc zakládati moci nebude. Anno quo supra infra quatuor tempora post festum s. Lucie virginis [14. pros. 1531]. 232. Tohož dně v tejže při mezi panem Mikulášem Géraltovským s jednej a panem Janem Tomičským s panem Petrem Rokovským s strany druhé dnějšních rokóv, kde se strany parly jsú okolo toho, má-li stranám právo jíti před se, poněvadž pánóv lavičníkóv i dnes všech vedlé promi- nulých rokóv výroku v lavici [str. 16] vespól tak není, a zvlášče strana pó- vodná držala se toho ostatního artikulu výroku prominulých rokóv učině- ného, že od toho času již žádný neměl se tím zamietati ani zakládati takovým 235

Strana 236
pánóv lavičníkóv nebytností a že tomu měl jiný spósob a zřízení učiněno býti, avšakž proto my, kteří jsme starší lavičníci na těch rocéch dnějšních byli, znamenajíc, že se s nás starších pro nebývanie na rocech ta věc tudy tak ty takové prótahy stranám na právě dějí, spósobili jsme se v tym takto: že všechni páni a rytírstvo kniežetství Zátorského na Nové léto bohdá příštie budiž na který jiný krátký pevný čas před těmi poplcovými roky do Zátora sjeti máme a tam již ten pořádek a spósob skončiti, jakž svrchu v tymto výroku prominulých rokóv učiněným jest dotčeno a doloženo, avšakž bez škody póhonóm [str. 171 stran, které se ku právu pohnaly, i také těch, kteří v právě stojí, póhony při moci ostavujíc do rokóv zemských přišlých jako i dnes.1 1) Srv. č. 231. Anno domini 1532 feria quinta post cinerum [15. února 1532]. 233. Tohož dně roky zemské nejsú držány, a to pro smrt mnohomožného pana Mikuláše z Šidlovce, kastellána sudomirského, podskarbieho království Polského etc., J. Msti pana starosty zátorského. Anno domini 1532 feria quinta post penthecostes in terminis terrestribus [23. května]. 234. Tohož dně, jakož paní Maruše Písařová se paní Hedvigú Rygulskú, fojtovny zátorské, s dietkami paniej Barbory Goškové, sirotkami po niej po- zóstalými, přez pana Jana Porubského, poručníka svého, daly jsú volat slu- žebníkem zemským ku právu pana Jana Tomičského vedlé jejch póhonu, kde pan Jan Tomický přistúpivše ku právu pověděl, že na ten čas přietele nemá, který by [str. 13] jeho potřebu před súdem spravoval, i žádal jest na pánoch súdcech o rok do rokóv, aby jemu dáno bylo na přietele. A tak za tú příčinú panu Tomičskému dán jest rok do rokóv vedlé práva na přietele prvním rokem.1 1) Srv. č. 230. 235. Eodem die, inter dominos Poremskye, fra- tres germanos de Poremba. Tohož dně přistúpivše pan Jan Porubský před pana starostu J. Mst a před stolici práva našeho zemského dal jest volat služebníkem zemským ku právu vedlé svého póhonu pana Stanislava Porubského, bratra svého, kdež pan Stanislav Porubský vystúpivše před J. Mst pana starostu a před nás pověděl jest, že panu Janovi Porubskému, bratru svému, na ten póhon nepovinen odpoviedati, a to těmi příčinami, které prvé dal a pověděl jest, které v prvnějších výrokóch se vyslovují, i též že jemu ten póhon jest odrčen a o grunt, které slyšeli jsme čtúc. I učinili jsme mezi stranami takový výrok: Poněvadž pan Jan Porubský za tímž výrokem prominulých rokóv, když jemu póhon o grunt odrčen, o škody bratra svého pana Stanislava tuž stojíc před súdem nevinil a [str. 19] nenařékal, že již ten póhon upustil za takovým svým obmeškáním, tak že již i o škody na ten čas za tím póhonem 236

Strana 237
pana Stanislava viniti nemóž, než zdá-li se jemu jiným póhonem pana Sta- nislava o škody pohnati a jeho právem hleděti, to se jemu nezavírá.1 a) sic. 1) Srv. č. 229. 236. Eodem die, inter dominos Nicolaum Gieral- tovsky et Joannem Tomiczky cum Rokovsky. Tohož dně pan Mikuláš Gěraltovský přistúpivše před súd stolice práva našeho dal jest volat služebníkem ku právu pana Jana Tomičského a pana Petra Rokovského vedlé svého póhonu. Tu pak pan Jan Tomický před právem stojíc žádal jest o rok do rokóv na přietele. I dáno jest jim na roky přišlé na přietele vedlé práva prvním rokem. 1) Srv. č. 231., 232. Anno quo supra, feria quinta infra quatuor tem- pora post exaltationis s. crucis [19. září 1532]. 237. Tohož dně mezi pány Porubskými, totiž Janem a Stanislavem, za připravením ku právu pana Stanislava přez pana Jana vedlé póhonu dru- hého, kterým ho pohnal vedlé prvnějšého výroku o škody, tam J. Mst pan starosta se pány zemany ráčil s práva najíti a výrokem svým (str. 201 mezi stranami vyřéc, že vedlé prvnějšého výroku pan Jan Porubský již víc o grunt chrastovský “ pana Stanislava, bratra svého, pohánět nemá, stolka o škody, o ty jemu pan Stanislav bude povinen odpoviedat a před súdem vedlé práva postupovat.1 a) sic. 1) Srv. č. 229., 235. 238. Eodem die. Mezi těmiž pány Porubskými, jakož pan Jan pohnal pana Stanislava o škody i žádal o slyšení póhonu před J. Mstí panem starostú i před pány zemany, a tak za přeslyšením póhonu pan Stanislav žádal o rok do rokóv na přietele. A páni našli jsou s práva, že pan Stanislav má rok do rokóv přišlých na přietele vedlé práva prvním rokem.! 1) Srv. č. 229., 235., 237. 239. Eodem die. Jakož pan Stanislav Porubský pohnal jest pana Jana Porubského, bratra svého, ku právu, za kterým póhonem dal jest služeb- níkem zemským volat ku právu pana Jana Porubského, kde pan Jan Po- rubský přistúpivše před stolici práva našeho žádal na lavici o rok do rokóv na přietele. A my súdci vedlé práva našli jsme, že pan Jan má rok do rokóv přišlých na přietele prvním rokem. [str. 211 Anno domini 1532 feria quinta post exalta- tionis sancte crucis [19. září]. 240. Jakož pan Mikuláš Gěraltovský pohnal byl pana Petra Rokovského a pana Tomičského o vnesenie sta gřiven české mince a dvú set zlatých črvených paniej Anny nějakové na zbožé a na grunt, jmenovitě do Lhoty 237

Strana 238
a do Vitanovic, tak, jakož o tom šířej tento póhon pana Mikuláše Gěraltov- ského omlúval a osahoval, v kterým póhonu pan Mikuláš Gěraltovský toho nevložil a nevyobrazil ani jmenoval sumy, která by jemu na jeho diel anebo počástek spravedlivě náležeti měla s tej sumy svrchupsané sta hřiven i dvú set zlat. črvených. A tu přistúpivše tito páni Petr Rokovský a Jan Tomický před stolici práva našeho, žádali jsú toho skrz přietele svého pana Alexého Brandýsa prvé nevdajíc se ve při se panem Mikolášem Gěraltovským před J. Mstí panem starostú a před námi súdcemi, aby gvér pan Mikoláš Gě- raltovský učinil a ujistil vedlé práva a zachování zvyklosti země této. Kde pak pan Mikoláš Gěraltovský proti tomu pověděl jest, že mu se toho učiniti nezdá i také že by toho nebyl povinen, aby von za jich osoby takové gvér ručiti anebo jistiti jměl, které také kterýž sumě svrchu jmenované jako i von právo aneb blískost jmíti se Istr. 221 miení, než co by se osoby jeho dotýkalo, že tomu chce dost činiti. A tak přietel od pánóv Petra Rokovského a Jana Tomického podal jest na pana J. Mst starostu a na nás soudce, aby jim s práva najdeno bylo, poněvadž pan Mikoláš Gěraltovský o všecku sumu pohnal jest, má-li také od všech osob, kteříž by kolvěk k té sumě právo a blískost jmíti mienily, takový gvér ručiti čili ne. I našli jsme takto s poradú J. Msti pana starosty: Poněvadž pan Mikoláš Gěraltovský v pó- honu toho nedoložil a jmenoval, co by na jeho diel s té sumy svrchupsané přijíti jmělo spravedlivě, než o všecku sumu pořád strany pohnal, že také povinen gvér od všech osob jistiti anebo znovu strany jiným póhonem po- hnati o svój počiatek.1 1) Srv. č. 281., 232., 236. Anno domini 1532, feria quinta infra quatuor tem- pora post Lucie [19. prosince]. 241. Tohož dne mezi pány Porubskými, totěž panem Janem a panem Stanislavem, na dnešních rociech zemských, jakuož tenž pan Jan byl pohnal druhým póhonem pana Stanislava, [str. 231 bratra svého, vedlé kterého pó- honu přitáhl jest služebníkem zemským pana Stanislava a tak etc. A v tom pan sudie kniežetstvie Zátorského, pan Mikoláš Střala, pan Vavřiněc Mila- novský, podstarostie zátorský, pan Jan Přetičovský, pan Jakuob Palčovský jako obapolní přátelé pánuov Porubských, totěž pana Jana a pana Stani- slava, bratróv vlastních, nedopuštějíc jich k zbytným útratám vzali jsú mezi jimi na přátelské porovnání, póhony mezi nimi na stranu odloživše z oba- polným k tomu stran dobrovolným přivolením pod základem patdesáti zlat. I složili jsú stranám k stání rok na den sv. Vojtěcha [23. dubna 1533] do Chrústovic tam na dědinu, aby se tam strany stavily po ránu. A to dali jsú mocno těmto smlúvcám v moc, cuožkolvěk těmito pány přátely obapolními mezi nimi o ty ruoznice, o které se poháněli, svým výrokem našli a vyřkli, že strany mají a jsú se podvolily ten výrok mocno a neporušitedlně držeti pod základem svrchupsaným. Která by strana tomu dost neučinila a nestála aneb výroku nedržela, propadne strana spuorná straně poslušné polovici [str. 241 základu svrchupsaného XXV zlat. a pánuom přáteluom a smlúvcám svrchupsaným tolkéž strana neposlušná dát bude povinna beze 238

Strana 239
všech odmluov, jakž toho dobrým slovem i ruky dáním každý s nich panu sudiemu a panu podstarostiemu jsú popravili.1 2 1) Srv. č. 229., 235., 237., 2.:8. — 2) Za zápisem č. 241 následuje zápis č. 243 na str. 24. Na str. 25 je zápis č. 242, znaménkem je označeno, že zápisy přehozeny. 242. [str. 251 Inter oppidanos Wadovicenses et no- bilitatem ducatus Zathoriensis. A. dom. 1532. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po sv. Luciji [19. prosince] v roky zemskie. Páni rycierstvo, pan sudie i z jinými pány zemany kniežecstvie Zátorského, kteří v lavici sedají, o tu věc, co se dekretu J. Kské Mšti dotýče z měštěny vadovskými, odložili tu jsú správu aneb exekucii na tento dekret J. Kské Msti a vzali jsú sobě na širšé rozmyšlení do přišlých rokuov zem- ských toho střehúc, aby které straně ukrácení jimi jse nestalo. A tam na ten čas stranám, totiž těm pánuom zemanuom, které měštěné vadovští o své krátkosti jsú obviňovali, bude správa a nauka dána, kterak protiva těmž měštěnuom tito páni za dekretem J. Kské Msti budú mět postupovat a správu činit vedlé odeslání J. K. Msti. A při tom vystúpivše pan Jan starší Fridrichovský a pan Mikoláš Gě- raltovský, pověděli jsú vymlúvajíc se s takové správy pravíc, že by statky a zbožá jejich od Vadovic déle nežli v míli byly, domlúvajíc se toho, aby Vadovčanie prvé dóvod učinili, aby Istr. 261 míle vyměřena byla. A tak kdy se to stane, že se s toho vymlúvat nebudú vedlé jiných tomu dost činiti. A v tom panu Mikolášovi Gěraltovskému pan sudie se pány zemany našli jsú, že má pana kastellána žarnovského, starostu zátorského J. Mst vo to starati o vyvedenie a vyměřenie míle mezi městečkem Vadovicemí a vsí Vepřem tohož pana Mikoláše Géraltovského, kdo by jměl té míle do- hlédnouti a jej vyměřiti v tom času do rokóv zemských přišlých po svatým Duše. Anno domini 1533 feria quinta infra quatuor tem- pora post cinerum in terminis terrestribus [27. února]. 243. Tohož dne, jakuož páni Gěraltovščí, totěž pan Jakuob, pan Mi- koláš, pan Petr, bratří vlastní, dali jsú služebníkem zemským volat ku právu vedlé póhonu svého pana Petra Rokovského a pana Jana Tomického, tu pak tito páni, přistúpivší před soud stolice práva našeho, totěž pan Petr Rokovský se panem Janem Tomickým, žádali jsú o rok do rokuov zemských na přietele. I našli jsme s práva, že tito páni, pan Petr Rokovský se panem Janem Tomickým, mají rok do rokuov zemských na přietele prvním rokem vedlé práva.1 1) Srv. č. 231., 232., 2.56., 240. Anno domini 1533. Ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po popelci [27. února 1533] v roky zemské. 244. Jakuož pan sudie i z jinými pány a rytierstvem kniežecstvie Zá- torského, kteří s ním na ten čas v lavici seděli v prominulé roky zemskie 239

Strana 240
po svaté Luciji [19. pros. 1532], vzali byli sobě do dnešních rokóv na roz- myšlenie co se exekucii na dekret krále J. Msti dotýče, který J. Kská Mst mezi měštěny vadovskými z jedné a pány zemany, které byli o své krát- kosti před J. Ksků Mstí obviňovali, z strany druhé, kde král J. Mst tyto všecky [str. 271 osoby ukázati a odeslati jest ráčil k soudu lavice kniežestvie Zátorského, kteří v jedné míli od toho městečka Vadovic zbožá a statky své mají, kteří volnostěmi a svobodami piva vaření i šinkování chtí se veseliti, že jeden každý z osobna s těch dobrých lidí a zeman obviněných z své osoby má toho právem popravit i přisíc “ na dávnost a starodávné uží- vaní piva vaření i šinkování tak, jakož o tom dekret J. Kské Msti v té řeči mezi stranami učiněný šíře zní a osahuje. A to na roky zemskie přišlé po svatým Duše [5. června].1 a) Rkp. przysicz. 1) Srv. č. 242. Anno domini 1533, feria quinta infra quatuor tem- pora post pentecostes in terminis terrestribus [5. června]. 245. Jakuož páni Gěraltovščí, totěž pan Jakuob, sudie osvětimský, pan Mikoláš, pan Petr, bratří vlastní, dali jsú služebníkem zemským volat ku právu pana Jana Tomického a pana Petra Rokovského vedlé svého póhonu, tu pak přistúpivše před stolice práva našeho tento pan Jan Tomický a pan Petr Rokovský žádali jsú o rok do rokuov na přítele. A páni Gěraltovščí pověděli jsú, že [str. 281 již brali tito páni v prominulé roky sobě na přietele, i jsú toho na nás podali, aby jim najdeno bylo, poněvadž tito páni v pro- minulé roky jsú sobě brali prvním rokem na přietele, má-li jim to takový prótah po druhé na přietele druhým rokěm dáno bejti čili co za obyčej v zemi se zachovává v takové řeči. I našli jsme takto, že pan Jan Tomický se panem Rokovským mají jmíti rok do rokuov druhým rokem vedlé práva zachování. A třetím rokem již budú pánuom Gěraltovským povinni odpo- viedati před soudem na jejich póhon.1 1) Srv. č. 231., 232., 236., 240., 243. 246. Tohož dne. Jakuož pan Mikoláš Brandýs dal jest volat služebníkem zemským pana Jiříka Blandovského, “ aby stál ku právu soudu našeho vedlé svého póhonu, kde pak pan Jiřík Bludovský přistúpivše žádal o rok do ro- kuov na přietele. I našli jsme, že pan Bludovský má rok do rokuov přišlých prvním rokem vedlé práva. a) sic. 247. Tohož dne. Jakuož pan Tomek Radocký dal volat služebníkem zemským pana Jiříka Bludovského, aby ku právu stál vedlé póhonu, a tak [str. 29] pan Jiřík Blandovský přistúpivše před stolici práva našeho žádal, aby jemu bylo dáno na přietele do rokuov zemských přišlých. I jest jemu najdeno, že má rok do rokuov zemských přišlých prvním rokem vedlé práva. 240

Strana 241
248. Tohož dne. Pan sudie kniežecstvie Zátorského vzal jest o tu věc mezi měštěny vadovskými a pány těmi iné obviňované na přátelskie po- rovnání. Pakliž by jich nemuoh zhodití, teda před se mají dost činiti na přišlé zase roky zemskie.1 1) Srv. č. 242., 244. Anno domini 1533, feria quinta infra 4 tempora post exaltationis sanete crucis [18. září]. 249. Tohož dne přistúpivše pan Mikoláš Gěraltovský před soud stolice práva našeho dal jest volat služebníkem zemským ku právu sám od sebe i od pana Jakuoba a pana Petra Gěraltovských, bratróv vlastních, vedlé póhonu pana Jana Tomického a pana Petra Rokovského, kde přistúpili jsú tito páni před soud. A v tom pan Mikoláš Gěraltovský položivše póhon před soud žádal jest o čtení a slyšení póhonu, a kdy bylo po vyslyšení (str. s0] póhonu, v tom přietel od pánuov Jana Tomického a Petra Rokovského po- věděl jest, že „v póhoně stojí tři osoby a tu jedním před soudem V. Msti sám pan Mikoláš Gěraltovský stojí. A tak páni milí, soudci, poněvadž tu před V. Mstí soudem druhé osoby, které v póhoně jmenované jsú, nestojí, že pan Jan Tomický se panem Petrem Rokovským nejsú povinni na ten póhon odpoviedati a že ten póhon jest mrtvý a žádné vážnosti slušné bejti nemá.“ Proti kterým slovám a odmluvě pana Brandýsově poveděl jest a žádal tako nás o nauku, že by se chtěl proti panu Janu Tomickému a panu Rokovskému zachovati vedlé rady a nauky naší, co se póhonu dotýče i bra- tróv jeho. Kde pan Brandýs, přietel pana Jana Tomického a pana Rokov- ského, předse žádal a podal to na uznání naše, aby jim výrok o to, jak se nadpisuje, učiněn a vyrčen byl. A my vyslyševše stran obú dvú při i odepři v sloviech jejich širokiech učinili jsme výrok takový: Poněvadž pan Mikoláš Gěraltovský mocnosti od druhých bratruov svých pana Jakuoba a pana Petra tu před soudem naším neokazuje, [str. 31) kteří v póhonu jsú postaveni a jmenováni, aniž sami osobami svémi nestojí, že póhon svuoj jsú upustili a všecky pře své netratí. A zdá-li se jim znovu pohnati strany svrchupsané, to se jim nezavírá. A po tym výroku naším přietel od pana Jana Tomického a pana Petra Rokovského domlúval se jest na nás o škody, aby jim pan Mikoláš Gěral- tovský škody opravil, ku kterým je připravil, ponevadž póhon upustil. I žádal jest nás o výrok v té řeči. I skázali jsme takto: Ponevaž pánuom Gěraltovským oderčen jest póhon a najdeno jim znovu pohnati, že panu Janovi Tomickému ani panu Rokovskému o škody nepoviněn odpoviedati až do přetočení této pře mezi stranami. A v tom přietel od pánuov Jana Tomického a Petra Rokovského zavolal se jest o to na dvory i podal to na právo naše, aby jim najdeno bylo, má-li jim v tom strana póvodná folgo- vati. I našli jsme s práva, že má strana straně v tom hovět a na dvory peníze klást.1 1) Srv. č. 241., 242., 226., 240., 243., 245. 250. Tohož dne. Pan Tomek Radocký přistúpivše před súd [str. 32] práva našeho dal volat služebníkem zemským ku právu vedlé póhonu pana Jiříka 241 16

Strana 242
Bludovského, a v tom přistúpivše před právo pan Jan, syn tohož pana Blu- dovského, poveděl jest, že pro svú chorobu na ten čas stát nemuohl, i žádal o rok do rokuov zemských přišlých. I našli jsme, že pan Jiřík Bludovský má rok do rokuov zemských přišlých druhým rokem podlé práva.1 1) Srv. č. 247. 251. Tohož dne. Pan Mikoláš Brandýs vedlé póhonu svého dal volat služebníkem zemským a ku právu pana Jiříka Bludovského, kde pan Blu- dovský poslal jest syna svého k soudu vymlúvajíc se, že pro chorobu svú k tomu roku na ten čas státi nemuohl, žádajíc o rok do rokuov zemských přišlých. I našli jsme s práva, že pan Bludovský má rok do rokuov přišlých druhým rokem vedlé práva.1 a) Rkp. zemských. 1) Srv. č. 246. Nazajitř v pátek v suchodní po rociech zemských [19. září 1533]. 252. Jakuož páni zemané, kteříž od měščan vadovských jsú obviňováni o své krátkosti, 1str. 33) které od nich jmíti se mienili vedlé dekretu krále J. Mstl, od sebe dost jsú učinili, totěž pan Petr Rokovský, pan Rusocký, pan Mikoláš Gieraltovský, pan Jan Tomický, pan Stanislav Brandýs, pan Jan Střala, a přísahami svémi jsú odešli Vadovičan. I žádali jsú tito páni ze- mané takového dost učinění z úřadu listovného svědomí na pergameně. Při tom pan Jiřík Bludovský přeslal jest dne toho syna svého opoviedajíc, že pro svú chorobu, kterú ho Pán Buoh složit ráčil, na dnešný den bejti nemuohl tomu vedlé jiných dobrých lidí od sebe dost také učiniti. A tak pan sudie i se panem podstarostím i z jinými pány zemany našli jsú, že pan Bludov- ský má a poviněn bude na zajitř po rociech přišlých zemských po sv. Luciji [19. prosínce] také tomu od sebe vedlé jiných dobrých lidí a dekretu i ná- lazu pana sudieho dost učiniti, avšekž“ proto má a poviněn bude to sluš- ným svědomím vyvésti, jako chorobú byl obtiežen na dnešný den.1 ) sic. 1) Srv. č. 242., 244., 248. istr. 311 Anno domini 1533 feria quinta post Lucie intra quatuor tempora in terminis terrestribus [18. prosince]. 253. Jakuož pan Tomek Radocký připravil jest póhonem ku právu zem- skému pana Jiříka Bludovského a tak, jak tento póhon sám v sobě osahuje, i přistúpivše obě dvě straně svrchupsané před soud stolice práva našeho jsú se opověděly pánuom a súdcóm, kteří na soudu seděli jako dnešných rokóv, že sobě tu věc, oč jest jeden druhého ku právu pohnal, berú na přá- telskie jednánie do rokuov zemských přišlých po popelci [19. února], avšekž bez škody póhonu, póhon při tejž moci zuostavujíc a zachovávajíc jako i dnes.1 1) Srv. č. 247., 250. 242

Strana 243
Anno domini 1534, feria quinta infra quatuor tem- pora post cinerum in terminis terrestribus [19. února]. 254. Jakuož pan Petr Porubský pohnal jest vedlé řádu rytierského ku právu zemskému pana Bernardýna Rusockého, a tak jako dnešních rokuov pan Bernardýn Rusocký přez přietele svého k soudu poselstvie učinil [str. 351 oznamujíc, že pro chorobu svú bejti nemuohl. I jest skázáno s práva, že pan Bernardýn Rusocký má rok do rokuov vedlé práva. Anno domini 1535 feria quinta infra quatuor tem- pora post crucis in terminis terrestribus [16. září]. 255. Jakuož přitočila se jest pře před soud stolice práva našeho, kde přietel od pana Stanislava Vepřovského dal jest volat služebníkem zem- ským pana Jakuba Fridrichovského ku právu vedlé svého póhonu, kterýmž ho jest pohnal, za kterým voláním služebníka zemského tenž pan Jakuob Fridrichovský přistúpil jest ku právu. A v tom přietel od pana Vepřov- ského položil jest póhon, vedlé kterého učinil jest žalobu proti tomu panu Jakuobovi Fridrichovskému o šestdesáte zlat. dluhu mateřizného, jakuož tento póhon sám v sobě šíře zní. I k tomu také tenž přietel od pana Vepřov- ského položil jest a okázal před právem troje svědomí hešunkové dobrých rytierských lidí, dovodíc toho [str. 361 dluhu svrchupsaného. A v tom svrchu- psaný pan Fridrichovský, vyslyševšíi žalobu i tato svědomie, nečiníc jiného žádného odporu, žádal jest, aby jměl rok do rokuov zemských přišlých vedlé obyčeje země této. A proti tomu straně odporné strana póvodná po- věděla, totěž panu Fridrichovskému, že mu to slušně vedlé práva jíti nemá, ponevadž žalobu i svědomie slyšel jest, s těch příčin má odpoviedati. A mimo to všecko ten přietel od pana Vepřovského podal jest jemu toho, chtěl-li by toho právem popraviti, jako o tom dluhu otce svého neboštíka nevěděl anebo nevie i z bratry svémi, že ho chtěl volno s toho dluhu i z jeho bratry propustiti. I podal toho na súd žádaje o výrok a opatření, kterak by se v tom jměl zachovat tento pan Vepřovský, a má-li jemu pan Jakuob Fridrichovský odpoviedat na jeho póhon. Kde pan Fridrichovský, nic nečiníc, než na tom upřejmě stojíc, žádal na právě, aby jemu odtah byl dán do rokuov přišlých na přietele. A v tom bratr jeho Istr. 371 pan Šimon Fridri- chovský přistúpivše před soud a právo zemskie položil jest list pargamenový za pečetí kniežete J. Mstí Hanuše Zátorského slavné paměti vyřečitý,“ kte- rým se paní Dorota Vepřovská z ojčizny i z mateřizny vyřkla, chcíc tudy za takovým listem toho dluhu pana Stanislava Vepřovského prázdný bejti. A proti tomu přietel od pana Vepřovského pověděl jest, že pan Stanislav Vepřovský o otčiznu i mateřiznu nic nemluví, stolka o dluoh mateře své puojčený, kterého dluhu i listu toho vyřečistého neboštíkovi panu Janovi Fridrichovskému, bratru svému, svěřila jest, jakuož toho slušným svědomím hešunkovým pan Stanislav Vepřovský dovodí. To my slyšíc stran svrchu- psaných pře i odepře, v širokiech sloviech to zvláště znamenajíc, poněvadž pan Jakuob Fridrichovský žalobu i svědomie, jak se svrchu o tom píše, vyslyševše a jiného odporu nečiníc než na přietele sobě bral, že mu to jíti nemá pro takové obmeškání, že se k tomu hnet po (str. 38 prvé žaloby 243

Strana 244
nesluchaje netáhli, aby vedlé pořádku práva odtah byl muohl jmíti do rokuov druhých na přietele. I skázáno jest s práva, aby odpoviedal panu Stanislavovi Vepřovskému na jeho póhon a žalobu, nechce-li toho cugu přijíti, kterého jemu jest přietel od pana Vepřovského podal, kde před se pan Jakuob Fridrichovský ani toho přijíti ani žádného jiného odporu činiti chtěl. I skázali jsme, poněvadž pan Jakuob Fridrichovský v té při jiného žádného odporu nečiní ani činiti chce, že má svuoj ancal panu Stanislavovi Vepřovskému toho dluhu svrchupsaného, totěž dvatceti zlat., vydat b a za- platiti. A v tom tento pan Jakuob Fridrichovský po tomto výroku odvolal se jest do J. Mstí pana kastellána žarnovského, starosty osvětimského i zá- torského etc., co jsme jemu dopustili. 4) Rkp. wyrzeczyty. — b) Rkp. vydal, sic. 256. Tohož dne. Jakuož pan Stanislav Vepřovský skrz přietele svého dal jest služebníkem zemským volat ku právu pana Šimona Fridrichovského [str. 391 vedlé svého póhonu, kde pan Šimon Fridrichovský žádal jest o rok do rokuov přišlých na přietele, i našli jsme, že má rok do rokuov prvním rokem vedlé práva. 257. Tohož dne. Jakuož pan Stanislav Vepřovský přez přietele svého dal jest služebníkem zemským volat ku právu pana Petra Fridrichovského vedlé póhonu svého, kde pan Petr Fridrichovský žádal jest o rok do rokuov přišlých na přietele, i našli jsme, že má rok do rokuov prvním rokem vedlé práva. Anno domini 1535, feria quinta infra quatuor tem- pora post Lucie in terminis terrestribus [16. prosince]. 258. Přistúpivše před stolici práva zemského pan Mikoláš Střala, sudie niežectvie Zátorského, zasadivše miesto své jiným dobrým rytierským člo- věkem, jménem panem Jakuobem Palčovským, dal jest volat služebníkem zemským velebného Lajštofa, probošče, a zakonice “ panny Kateřiny Bošov- ské, přeoryše, i se vším konventem klášteru zveřineckého zákona [str. 49] sva- tého Augustina, aby stáli ku právu vedlé dvú póhonuov a jemu právi byli vedlé těch póhonuov, za kterým voláním služebníka zemského vystúpivše před soud stolice práva našeho pan Stanislav Borovský, maje kredencii od tohož kněze probošče, bratra svého, od pany Kateřiny Bošovské, přeoryše, i všeho konventu tohož kláštera zveřineckého, poveděl jest, že na ten čas přietele jmíti nemuohli, který by jich potřebu před právem zemským po- veděl a spravoval. I žádal jest o rok do rokuov na přietele. I dáno jest jim vedlé obyčeje a zachování práva na přietele prvním rokem. ") sic. 259. Tohož dne. Vystúpivše urozený pán pan Mikoláš Vlček před soud práva našeho od přietele svého pana Stanislava Vepřovského, žádal pana Mar- tina Šikovského, maršálka, který by na ten čas seslán na miestě J. Mstí pana kaštellána běckého, osvětimského a zátorského etc. starosty, a pana podsta- rostieho, pana sudieho i všé lavice. Jakuož [str. 41l se jest stal výrok v pro- 244

Strana 245
minulé roky zemskie mezi panem Stanislavem Vepřovským a panem Ja- kuobem Fridrichovským, že se tomuto panu Stanislavovi Vepřovskému vedlé výroku jest dost nestalo, žádajíc za opatření v té věci, aby mu se vedlé výroku dost stalo. Kde pak vystúpivše pan Alexí Brandýs od přietele svého, pana Jakuoba Fridrichovského, poveděl jest, jakuož na přešlé roky jest se V. Msti výrok stal mezi stranami, tu pak nehaníc výroku toho pan Jakuob Fridrichovský ani přijímajíc, volal se jest do J. Mstí pana kaštellána běckého, starosty zátorského etc. J. Mstí s tímto výrokem. Tu na dnešné roky pan Brandýs jest poveděl od přietele, kdy se apellacia u J. Mstl nevykonala, tehdá pan Jakuob Fridrichovský jest se táhl na dvory, položivše to, co právo jest. A prosil jest o nález, aby ráčili nalézti, má-li jemu v tom strana folgovat. A my slyšíc těch obú stran svrchupsaných v širokiech sloviech pře i odepře a maje na bačnosti “ apellaciji do J. Msti, kterúž strana opustila a na 1str. 42] peníze " položila, odsíláme takovú věc do J. Mstl na prvšé roky zemskie, kteréž budú drženy v Zátoře po popelci [2. března]. a) Rkp. bacznosti. — b) sic. 1) Srv. č. 255. 260. Tohož dne. Jakuož pan Stanislav Vepřovský přez přietele svého dal jest služebníkem zemským volat ku právu pana šimona Fridrichovského vedlé póhonu svého, kde pan šimon jest pánuom soudcém J. Mstem odeslal listem pod pečetí svú, že pro chorobu k takovému roku a póhonu před J. Mstí stát nemuož, než že sobě o rok prosil do rokuov přišlých vedlé práva, i našli jsme jemu, že má rok do rokuov přišlých vedlé práva. 1) Srv. č. 256. 261. Tohož dne. Jakuož pan Stanislav Vepřovský přez přietele svého dal jest služebníkem zemským volat ku právu pana Petra Fridrichovského vedlé póhonu svého, kde pan Petr jest panu sudiemu i všé lavici J. Mstem list pod pečetí svú poslal, že pro chorobu svú k takovému roku a póhonu před J. Mstmí stát nemuož, než že sobě za rok prosie [str. 431 do rokuov přišlých vedlé práva, i našli jsme jemu s práva, že má rok do rokuov přišlých zemských druhým rokem vedlé práva. 1) Srv. č. 257. 262. Tohož dne. Jakuož pan Petr Rokovský dal jest volat služebníkem zemským za póhonem svým ku právu paní Annu Lhotskú a Mikoláše Borkov- ského, tu pak pan Jan Zubřický od přietele svého pana Rokovského za moc- ností žádal jest pánóv soudcí, aby byl póhon čten. Kde jest žalobu učinil tak, jakuož póhon sám v sobě sní, “ v kterým póhoně jest suma dluhu všeho pól- třetieho sta za minci. Tu urozený pan Vlček jest vystúpil před právo z moc- ností, jest odpověděl proti té žalobě od přietele svého pana Mikoláše Bor- kovského, že pan Zubřický od pana Rokovského póhonu svého ničím nepro- vozí vedlé práva. A pověděl pan Zubřický jest od pana Rokovského, že jest pan Rokovský té věci hoden tak, jak pan Borkovský, i žádal jest toho o naučení. A pan Vlček od pana Borkovského jest jemu cug dal, aby toho pan Rokovský dovedl tak, jako po umrlé ruce Istr. 441 právo jse zachovává. A pan Zubřický jest pověděl od pana Rokovského, že nepřijde panu Rokov- 245

Strana 246
skému dovoditi, než panu Borkovskému odvoditi. I připustili jsú tu při na lavice, aby jim bylo najdeno, která strana má dovoditi aneb odvoditi. Tu páni rytierstvo a soudci stolice znajíc pře velkie a v tom právě od dávných časuov nebývalých, jsú tu při odložili a zavesili do rokuov přišlých zem- ských, kteréž v Zátoře drženy budú po popelci [2. března], póhony v tejž mocnosti zachovávajíc. a) sic. Anno domini 1536, feria quinta infra quatuor tem- pora post cinerum terminis terrestribus [2. března]. 263. Urozený pán, pan Mikoláš Vlček, přistúpivše před stolici a soud zemský urozeného Martina Šikovského, maršálka J. Mstí, který byl na ten čas k rokuom “ zemským seslán, žádal jest a také pana podstarostieho i všé lavice, aby se tomuž panu Stanislavovi Vepřovskému vedlé nálezu [str. 43] a výroku dosti stalo. Kde pan Brandýs od pana Jakuoba Fridrichovského jest za to žádal, aby jemu vedlé té appellaciji do J. Msti pana kastellána běckého, osvětimského a zátorského etc. starosty rok byl dán. A pan Vlček jest pověděl od přietele svého a za to žádajíc, že se J. Mst v tom výroku a nálezu omýliti neráčí. I pověděl jest po druhé pan Brandýs od přietele svého, aby byl vedlé appellaciji té do J. Msti předse zachován. My slyšíce pře i odepře tento výrok jsme učinili: Poněvadž vedlé té appellaciji. kterúž jměli do J. Mstl pana starosty, J. Mst v tom pan Brandýs od přietele svého nestaral a nepracoval, že pan Stanislav Vepřovský nemá toho věnt- ších b škod a útrat vésti a trpěti, že jemu má dosti od sebe učiniti do ro- kuov přišlých. Pakliž by mu dosti neučinil, tehdá“ má jmíti uvázaní od úřadu v statek jeho, tu kde bylo 1 kopa gr. jeho platu vedlé země obyčeje. č) Rkp. rokuov, sic. — b) Rkp. wientssych. — c) Rkp. theda. 1) Srr. č. 255., 259. 264. Tohož dne. Přistúpivše před soud zemský pan [str. 461 Brandýs od pana Jakuoba Fridrichovského volal se jest do krále J. Msti. I kdež jest panu Jakuobovi Fridrichovskému puštěno, jestliže mu se zdá jakie ublížení v tomto výroku, prvnímu má pan Jakuob Fridrichovský dosti činiti. A pan Jakuob Fridrichovský má pana sudieho o to starati, aby jměl v té věci rok složený od krále J. Msti. 265. Tohož dne. Přistúpivše urozený pan Vlček před stolici a soud zem- ský prosil jest pana sudieho, aby jemu služebník zemský ku právu volání pana Šimona Fridrichovského vydán. Za kterýmžto voláním služebníka zemského ku právu pana Šimona učinil jest pan Vlček žalobu od pana Stani- slava Vepřovského, vinujíc pana Šimona Fridrichovského z bratrem pana Vepřovského z dluhu mateři jejich, kdež jest póhon před právo položil, v kte- rýmžto póhoně stojí dluhu šestdesáte zlat., kterýž póhon [str. 471 sám v sobě sní a šíře ukazuje. A k tomu svědomie na takový dluoh za hešunkem pěti dobrých lidí rytierských vedlé země obyčeje. I jest pověděl pan Alexí Bran- dýs od pana Šimona Fridrichovského, že jest pan Šimon vo takovým dluhu nikdá neveděl aniž vie, ani toho nikdá pan Vepřovský nehledal, dokudž 246

Strana 247
nebyli v statek a grunt od úřadu služebníkem zemským uvázáni, než že on uvázán jest služebníkem zemským v ten grunt a zboží a vo dluhu tako- vým nic neveděl vedlé země obyčeje. A také poveděl pan Brandýs, že o ta- kových věcách zemských a plat brání z lidí pana Fridrichovského jměl jmíti list od úřadu tak, jak se vedlé práva a obyčeje zachovává. Kdež jest list pan šimon ukázal za pečetí osvieceného kniežete Januše, někdy kniežete zátorského J. Msti slavné paměti, v kterýmžto listu psáno stojí vyrčení paní mateře Vepřovského z mateřizny a otčizny. I kdež pan Vlček od pana Stanislava poveděl, že on k tomu listu nic nemluví a jeho s toho nevinuje než z dluhu toho, 1str. 481 jak se svrchu píše. A my slyšíce pře i odepře v širokiech sloviech omlúvajíc, jsme jim tento výrok a nález učinili, aby toho pan Vepřovský svědomím sám sedmý v rozeji sobě rovnými tak, jakž po umrlým náleží, dovodil vedlé práva kniežetstvie tohoto. A to má učiniti po rociech na zajitř najprv příštích o XIIII hodině na den před domem pana podstarostieho, tu kde lavice a soud zemský sedá. A kdy toho dovede, tehdá mu má pan Šimon Fridrichovský ten ancal položiti, totěž dvatceti zlat., po puol kopy v každý zlatý počítajíc.! 1) Srv. č. 256., 260. 266. Tohož dne. Vystúpivše urozený pan Vlček před soud stolice práva našeho zemského, žádal jest pana sudieho, aby jemu služebník zemský s práva byl vydán, pana Petra Fridrichovského ku právu volati. Za kterýmžto voláním služebníka zemského pověděl jest pan Vlček od pana Vepřovského, že za to na “ pro delší zanepráždnení jemu se panem Fridrichovským (str. 49] takovýmž obyčejem výrok učiněn bude, jak panu šimonovi Fridrichovskému. A pan Brandýs od pana Petra Fridrichovského jest pověděl, že též na ty slova pan Petr přestává, které sám před V. Mstmi od pana Šimona Fridri- chovského pověděl. My pak to slyšíc ten výrok jsme učinili tak, jakž panu Šimonovi Fridrichovskému svrchupsanému jsme učinili. a) sic. 1) Src. č. 257., 261. 267. Tohož dne. Jakuož jest pře se točila ony roky předešlé mezi panem Petrem Rokovským z jedné a mezi paní Hlotskú “ a Mikolášem Borkovským strany druhé, co se dluhu nejaké summy dotýče, i my páni všechni, lavica, byli jsme to sobě vzali na rozmyšlení až do těchto rokuov přišlých, komu přijde dovoditi nebo odvoditi. A tak jsme ten výrok učinili, aby pan Rokovský takového dluhu dovedl sám sedm v rozeji sobě rovných tak, jak po umrlé ruce jse zachovává, na zajitř po přišlých rociech zemských o XIIII hodině na den před domem pana podstarostieho, (str. 50] tu kdež lavice soudu zem- ského osedá. A když by již toho dluhu pan Rokovský dovedl, tehdá jemu mají paní Anna Lhotská a pan Borkovský ten dluoh od onych rokuov při- šlých na druhé roky platiti. Pakliž by jemu neplatili, tehdá b má jmíti od úřadu služebníkem zemským uvázaní v statek, tak jak se v zemi a knie- žecstvie tomto zachovává.1 a) sic. — b) Rkp. theda. 1) Srv. č. 262. 247

Strana 248
268. Tohož dne. Vystúpivše před soud a stolici zemskú paní Maruše Fri- drichovská, někdy manželka pana Jana Fridrichovského dobré paměti, jest skrz svého poručníka pana Jiříka Králického pověděla, že vedlé póhonuov svých, kterými jest pohnala urozené panoše pana Jakuoba a pana Petra Fri- drichovské, bratry vlastné z Fridrichovic, tu všecku svú při vedlé těch svých póhonuov jest vzdala ku právu zemskému se všeckú mocností, totěž urozeného pana Mikoláše Vlčka a pana Jindřicha Gěraltovského, sudieho země Osvětimské, jednomu jak dvěma, dvěma jak jednomu, že jeden bez druhého muož činiti vzhóru i na duol až do skončení práva. 1) Srv. č. 268. 269. [str. 51) Tohož dne. Dal jest volat služebníkem zemským pan Mikoláš Vlček ku právu zemskému od paní Maruše Fridrichovské, za kterýmžto voláním služebníka zemského odvolal se jest pan Jakuob Fridrichovský prvním rokem do druhých rokuov zemských vedlé práva na přietele. 1) Srv. č. 268. 270. Tohož dne. Dal jest volat služebníkem zemským pan Vlček ku právu zemskému od paní Maruše Fridrichovské pana Petra Fridrichovského, za kterýmžto voláním služebníka zemského jest vystúpil pan Petr před právo odvolávajíc se na přietele prvním rokem do druhých přišlých zem- ským vedlé práva. 271. Tohož dne. Vystúpivše pan Mikoláš Střala, sudie kniežecstvie Zá- torského, osadivše miesto své jiným, totěž panem Jakuobem Gěraltovským, dal jest volat služebníkem zemským ku právu velebného kněze probošče Kryštofa Zvěřineckého, velebnú přeoriši i všeho konventu, za kterýmžto voláním služebníka (str. 52] zemského vystúpil pan Stanislav Borovský, tohož probošče bratr vlastní, majíc list věřicí, jest za to žádal, aby jemu rok byl dán do rokuov zemských druhým rokěm vedlé práva poviedajíc, že pro chorobu tento probošč k takovému roku státi nemuohl, kdež pak jest jemu rok dán do rokuov druhých vedlé práva. 272. Tohož dne. Přistúpivši před soud a právo zemské pan Petr Kolač- kovský dal jest volat služebníkem zemským tohož svrchupsaného velebného kněze probošče i všeho konventu, za kterýmžto voláním služebníka zemského odvolal se jest a tenž pan Stanislav Borovský do druhých rokuov prvním rokěm vedlé práva, totěž pro nemoc a chorobu kněze probošče, kdež jest jemu rok dán do druhých rokuov prvním rokem vedlé práva. ") sic. 273. Tohož dne. Šlechetný Mikoláš Šaltamý pohnal jest velebného kněze opata mogělského ku právu, za kterýmžto pohnáním ku právu [str. 531 vy- stúpil Stanislav, služebník tohož kněze opata mogělského, před soud a právo, žádal jest o rok do druhých rokuov vedlé práva. Kdež jest jemu rok dán do druhých rokuov prvním rokem vedlé práva obyčeje zachovávaní. 274. Tohož dne. Vystúpivše před soud a právo zemské šlechetný Běněk z Linčóv dal jest volat služebníkem zemským vedlé práva pana Stanislava Ovsěnského ku právu zemskému, za kterýmžto voláním služebníka zemského 248

Strana 249
jest se odvolal ten Ovsěnský rokem prvním do rokuov druhých, kdež jest jemu rok dán do rokuov přišlých vedlé práva. Anno domini 1536, feria quinta infra quatuor tem- pora post pentecosten in t. t. [8. června]. 275. Přistúpivše urozený panoše pan Jakuob Gieraltovský, sudie osvě- timský, před soud a právo zemskie, žádal jest pana sudieho, aby jemu služebník zemský s práva byl istr. 541 vydán k potřebě jeho, kde za jeho voláním ku právu zemskému pana Jakuoba Fridrichovského pověděl pan Jakuob Fridrichovský, žádajíc za to pánuov zeman, že jest hotov odpovie- dati, než aby jemu přietel, který by od něho mluvil, totěž pana Alexého Brandýsa, z stolice byl propuštěn. Na kterúžto řeč pan Jakuob Gěraltovský pověděl žádajíc za to, aby takový rok rokem druhým do rokuov přišlých odložen bejti muohl, totěž pro příčinu tu, že jest paní Fridrichovská za řečníka v své při žádala urozeného pana Mikoláše Vlčka a on že k tomu roku složenému pro chorobu svú tu býti nemuože. Kdež pan Brandýs od pana Jakuoba Fridrichovského jest pověděl, že pan Jakuob Gěraltovský ne vedlé zvyklosti práva kniežecstvie tohoto pana Jakuoba Fridrichovského ku právu zemskému volat dal, totěž nejmenujíc nic té mocnosti, od koho zmoc- něn jest, než všecko spravujíc od osoby své, zase že vedlé práva mocnosti té, kterúž má od paní Fridrichovské, a vedlé zvyklosti (str. 55] kniežecstvie tohoto neukázal, totěž že jest prvé póhon ukázal a položil nežli mocnost tu, kterúž jest zmocněn od sestry své. A tak ten v niveč póhon obracajíc, než aby póhonem druhým na roky přišlé pohnán byl. My pak vyslyševše řeč obú stran v jejich širokiech sloviech, jsme takto vyřkli, aby póhonem jiným, totěž na roky přišlé, pana Jakuoba Fridrichovského pohnala paní Maruše Fridrichovská, sestra pana Jakuba Gěraltovského. 276. Tohož dne. Dal jest služebníkem zemským volat pan Mikoláš Gě- raltovský ku právu zemskému od paní Fridrichovské, sestry své, pana Petra Fridrichovského, za kterýmžto voláním služebníka zemského pan Gěral- tovský jest póhon před pány zemany položil, kterýžto póhon v sobě osahuje, že panu Petrovi Fridrichovskému paní Fridrichovská vinu dává. Kde pan Alexí Brandýs jest pověděl od pana Petra Fridrichovského, že se jemu na takový póhon a žalobu, kterúž učinil pan Mikoláš Gěraltovský (str. 561 od sestry své, odpoviedati nezdá, a to proto, že pan Petr Fridrichovský té věci míní jmíti velkú a znamenitú škodu. A tak ona nebudúc osedlá v tomto kniežecstvie, nevěděl by, kde jej hledati, než aby taková věc uručena byla štyrmi dobrými lidmi rytierskými v ten spuosob, aby paní Fridrichovská panu Fridrichovskému potom na jeho póhon a o ty škody, kteréž k ní ne- malé jmíti míní, před právem zemským tohoto kniežecstvie odpoviedala a práva byla s toho, s čeho by jej vinu dal. Což my vyslyševše v takové řeči při, odepři v širokiech sloviech jejich omlúvajíc, jsme vyřkli takto: aby paní Maruše Fridrichovská uručila a to ujistila práva bejti před právem zem- ským tohoto kniežecstvie. Kdež pak pan Jakuob Gěraltovský a pan Mikoláš, bratří vlastní, za paní Maruši, sestru svú, za takovú věc, jak se svrchu píše, jsú ručili. 249

Strana 250
277. [str. 571 Tohož dne. Jakuož jest dal volati služebníkem zemským pan Mikoláš Gěraltovský od pana Jakuoba, bratra svého, a od paní Maruše, sestry své, pana Petra Fridrichovského ku právu zemskému, za kterýmžto voláním služebníka zemského učinil jest žalobu pan Mikoláš Gěraltovský proti tomu panu Petrovi Fridrichovskému v širokiech sloviech omlúvají- ciech, a tolkiež pan Brandýs od pana Petra Fridrichovského odpoviedal též v širokiech sloviech svých, kladúc listy úřadové smluvčí před právo zemskie z obú dvú stran. A tak my slyšéc věc dobře povážnú i v té zemi za paměti naší nebývalú, jsme stranám svrchupsaným oběma rok dali a v té věci po- ložili v tejž vší mocnosti a zachování pře od těchto rokóv do přišlých také do rokuov zemských zátorských. A to pro rozmysl a poradu širší v takové věci. 278. Tohož dne. Tak jako na dnešný den jměl rok položený před roky zemskie urozený panoše pan Mikoláš Střala, sudie zátorský, [str. 58] z veleb- ným knězem proboščem zveřineckým i se vším konventem tohož klášteru, ku kterémužto roku pan Stanislav Borovský se vší mocností byl poslán, že tento rok na žádost J. Msti pana vajvody krakovského jest na třetie roky najprv přišlé zátorské odložen a že tam již má panu sudiemu bez věntšícha všeljakých odtahóv odpoviedati.1 ") Rkp. wientssich. 1) Srv. č. 271. 279. Tohož dne. Jakuož jest pan Petr Kolačkovský dal volati služeb- níkem zemským ku právu velebného kněze probošče zvěřineckého, za kte- rýmžto voláním služebníka zemského přistúpil před právo pan Stanislav Borovský jsa poslán z mocností, jest žádal o rok do rokuov přišlých, a to pro příčinu choroby jeho, kdež jest jemu rok dán rokem druhým do rokuov přišlých. 1) Srv. č. 272. 280. Tohož dne. Jakuož jsú našli páni súdci mezi panem Vepřovským z jedné (str. 59] a Jakuobem Fridrichovským z strany druhé, co se té appel- laciji dotýče do krále J. Mstl, ta má se vší mocností a celostí zuostati a těch dvútceti zlat. má jemu do dvú neděl dáti. Pakliž by nedal, tehdá “ má jmíti uvázaní vedlé práva v lidi pana Fridrichovského, tu kde by byla jedna kopa hroší platu. a) Rkp. theda. Anno domini 1536, feria quinta infra quatuor tem- pora exaltacionis s. crucis [21. září]. 281. Vystúpivše pan Jakuob Gěraltovský, sudie osvětimský, před právo a soud zemský, žádal jest o služebníka zemského pana Jakuoba Fridri- chovského volat ku právu zemskému. Za kterýmžto voláním ku právu pan Jakuob Fridrichovský přistúpivše žádal o rok do rokuov druhých přišlých, totěž že přietele na ten čas nemuohl jmíti. Kdež jsme vyřkli rok rokem druhým do rokuov třetích na přietele, že jemu dán jest.1 1) Srv. č. 275. 250

Strana 251
282. [str. 601 Tehož dne. Vystúpivše tenž pan Jakuob Gěraltovský dal jest služebníkem zemským volat od paní Maruše Fridrichovské ku právu zemskému pana šimona Fridrichovského, za kterýmžto voláním přistúpivše pan Šimon žádal o rok složení rokem prvním do rokuov druhých na přietele. Kdež jemu jest dán rok rokem prvním do druhých přišlých na přietele. 283. Vystúpivše před soud a právo pan Mikoláš Střala, sudie zátorský, osadivše miesto své jiným dobrým rytierským člověkem, panem Jakuobem Palčovským, dal jest skrz pana Alexého Brandýsa služebníkem zemským volat ku právu zemskému velebného kněze Krištofa probošče a zákonna,“ panny Kateřiny, přeoriši, se vším konventem kláštera zvěřineckého zákonu sv. Benedikta premostratensis. I položil póhon a prosil, aby čten byl. A po čtení póhonu prosil přez přietele svého, aby vedlé žaloby [str. 61] na póhoně osazené jemu se dosti stalo, a chtěl viděti, jestliže strany všecky podlé póhonu stojí. A potom kněz Kamešovský prokurátor jest se opověděl jmé- nem kněze probošče svrchupsaného, který jemu řeči své nevzdal, i také spolku prokuracii, která u práva zdejšého moci nemá, od panny Kateřiny i s konventem svrchupsaným. I ptal se na panu sudím i na lavici, jestliže muož tu řeč spravovati za tú prokuracijí. Tu pak přietel pana sudieho jest poveděl, poněvadž panna Kateřina přeoryša s konventem tu před soudem nestojí ani žádného z mocností vedlé řádu a zachování práva neokazuje, prosil jest pana sudieho i lavice za spravedlivé v tom opatření. Páni a lavice jsú otázku učinili na kněze probošče i ku prokurátorovi jeho, jestliže by jměli co vedluh práva činiti a postupovati, aby činili a postupovali. Tu pak prokurátor jest učinil otázku k soudu, jestliže by jměl odpuor činiti od kněze probošče samého, čili co by soudem jemu [str. 62] najdeno bylo. A la- vice jemu jest pověděla, tomužto knězi proboščovi, aby podlé práva postu- poval. A přietel od pana sudieho jest prosil, poněvadž panna Kateřina přeo- riša i s konventem nestojí, aby spravedlivým nálezem opatřen byl. My pak znajíc vedle zachování práv a obyčeje skazujime, když ten póhon jest ne- rozdielný a panna Kateřina přeoriša s konventem nestojí, ani žádného z moc- ností vedlé práva neokázala, že pan sudie při svú obdržel vedlé póhonu svého.1 a) sic. 1) Srv. č. 271., 278. 284. Tohož dne. Vystúpivše před soud a právo zemskie Petr Kolač- kovský, jest rok jemu složen s knězem proboščem zvěřineckým rokem třetím do rokuov štvrtých.1 1) Srv. č. 279. 285. Tohož dne. žádal jest pan Jakuob Palčovský služebníka zemského o svědomie, jakým obyčejem kněz Kamešovský kladl penieze na dvory. Kde služebník zemský [str. 631 vyznal, že ten kněz Kamešovský takové peníze kladl na dvory. Již pan Jakuob Palčovský byl vstal z miesta pana sudieho, čehož jsú povědomi urozený pan Martin Šikovský, maršálek J. Mstí, pan Michal Górský, podstarosta zátorský, pan Bernardin Rusocký, pan Stani- 251

Strana 252
slav Porubský, pan Alexí Brandýs, pan Jan Kolačkovský, pan Petr Palčov- ský, pan Mikoláš Gěraltovský, pan Alexí Fridrichovský. 286. Tohož dne. Vystúpivše před soud a stolici zemskú paní Maruše Fridrichovská jest skrz svého poručníka pana Jana Karvata poveděla jest, že vedlé toho póhonu, kterým jest pana šimona Fridrichovského pohnala, tu všecku svú při vedlé toho póhonu jest vzdala ku právu zemskému za všeckú mocností, totěž urozenému panoši panu Jakuobovi Gěraltovskému, bratru svému, že móže učiniti vzhóru i na duol prosúdit, vysúdit až do zkončení práva.1 1) Srv. č. 282. Istr. 641 Anno domini 1536, feria quinta infra qua- tuor tempora post Lucie in terminis terrestribus [14. prosince]. 287. Tak jakuož se jest přitočila pře před soud a lavici zemskú mezi panem Petrem Kolačkovským z jedné a velebným knězem Krištofem, pro- boščem, a velebnú paní Dorotú Balinskú, přeoriší, i všém konventem zvěři- neckým z strany druhé, že opustivši soud strany svrchupsané jsú sobě volily rok přátelský z obú stran po dvú člověkú k takovému roku vysadit, čeho jsme stranám na takové přátelskie jednání dopustili. A jestli by se ne- muohly zhoditi, tehdá“ mají předse rok na roky zátorské přišlé vedlé práva a obyčeje soudovního postupovati před stolicí práva našeho zemského v tejž mocnosti práva, jak jsú byly počaly k soudu zemskému. a) Rkp. theda. 1) Srv. č. 272., 279. [str. 651 Anno domini 1537, feria quinta infra qua- tuor tempora post pentecosten [24. května]. 288. Jakuož král. J. Mst pán náš milostivý ráčil odeslat k soudu zem- skému paní Maruši Fridrichovskú z strany jedné a pány Fridrichovskie z strany druhé, tu pak přietel od této paní Fridrichovské žádal jest na panu sudím o služebníka zemského ku volání pana Petra Fridrichovského. Kdež pak za voláním služebničím jsú učinily strany obě pře i odepře mezi sebú. A v tom Pán Buoh všemohúcí ráčil chorobú složiti pana sudieho na súdě sedúcího a tak páni všetci rytierstvo a lavice jsú mezi sebú rozmluvu okolo toho činili, kterak a co v tom činiti jměli, ponevadž pana sudieho při sobě na súdě neměli. I zdálo se nám všem za právo a spravedlivé, že žád- ných soudóv ani pře dále přijímati neměli ani mohli pro nemoc pana sudieho. A tak tu při i jiné všecky pohnané odkládají [str. 661 v tejž všé mocnosti do rokuov bližně přišlých každé straně bez škody. Anno domini 1537, feria quinta infra quatuor tempora exaltationis crucis [20. září]. 289. Jakuož pan Jakuob Palčovský pohnal jest pana Jana Porubského z Markové Poruby k soudu zemskému, i jsú se strany svrchupsané zvolily a rok sobě do rokuov přišlých odložily v naději srovnání přátelského v tejž mocnosti. 252

Strana 253
290. Tohož dne. Mezi stranami, totěž paní Maruší Fridrichovské a pány Fridrichovskými, vzata jest ta věc na přátelské jednánie z dozvolením stran obú dvú, a to na najprv příští sobotu po hodu sv. Lukáše [20. října] v Osvětimu, tam aby obě strany se najíti daly a takového přátelskieho srov- nání pokusily rok ten, který dnes jměly jmíti ve všé mocnosti zachovávajíc oběma stranama na přišlé roky.1 1) Srv. č. 288. [str. 671 Anno domini 1537, feria quinta infra qua- tuor tempora post Lucie in terminis terrestribus [20. prosince]. 291. Vystúpivše před lavici zemskú paní Kateřina a Barbora, sestry vlastnie, dědičky z Linčóv, i Kašper, bratr jejich, i jsú vyznaly, že jsú vzdaly, podaly všecku svú spravedlnost, kterúž by jměly po mateři jejich v dědičstvie a gruntě Vitanoviciech, opatrnému Stanislavovi, měštěnínu z Křenovic, vzhóru i na duol dobývati a dotahovat. Anno domini 1538, feria quinta infra quatuor tem- pora post cinerum [7. března]. 292. Vystúpivše pan Petr Rokovský před lavici zemskú na miestě paní Zofiji, manželky své, dal skrz služebníka zemského volat ku právu pana Jiříka Lhotského a pana Mikoláše Borkovského podlé póhonu, kde mu ta odpověd jest dána: Poněvadž Pán Buoh pana sudieho na ten čas chorobú nav- [str. 1551 štíviti ráčil, že roky souzeny nebudú, všekž proto rok ten do druhých rokuov přišlých v tejž mocnosti zavěšen jest. Anno domini 1538, feria quinta infra quatuor tempora post pentecostes [13. června]. 293. Vystúpivše paní Zofia Rokovská dala volat ku právu zemskému pana Jiříka Lhotského a pana Mikoláše Borkovského služebníkem zemským podlé póhonu svého, kde přistúpivší pan Lhotský a pan Borkovský žádali o rok do rokuov přišlých na přietele. A tak jim rok do rokuov přišlých jest dán rokem prvním podlé práva.1 1) Srv. č. 292. 294. Tohož dne. [str. 69] Vystúpivše před soud zemský paní súdina Střalková dala skrz služebníka zemského volat ku právu pana Bernardýna Rusockého podle póhonu svého, kde pan Rusocký žádal o rok do rokuov přišlých podlé práva, při kterýmž zuostaven jest rokěm prvním do druhých rokuov najprv příštích. 295. Tohož dne. Vystúpivše před soud zemský pan Stanislav Brandýs dal služebníkem zemským volat ku právu pana Jiříka Lhocského a pana Mikoláše Borkovského podlé póhonu svého. A pan Lhocký se panem Bor- kovským odvolali se rokem prvním do rokuov druhých žádajíc, aby při ním zuostaveni byli, kdež jim rok jest dán do rokuov přišlých podlé práva. 253

Strana 254
296. Tohož dne. Vystúpivše před soud zemský paní súdina Střalková jest pověděla vyznávajíc, [str. 70] že vedlé toho póhonu, kterým jest pana Bernardýna Rusockého pohnala, tu všecku svú při jest vzdala ku právu zemskému za všeckú mocností panu Janovi Střalce, synovi svému, jenž muož učiniti vzhóru i na duol, prosúdit, vysúdit až do skončení práva.1 1) Srv. č. 294. 297. Tohož dne. Vystúpivše před soud a právo zemskie paní Zofia Rokovská jest poveděla vyznávajíc, že vedlé toho póhonu svého, kterým jest pana Jiříka Lhockého a pana Mikoláše Borkovského pohnala, tu všecku svú při vzdala ku právu zemskému za vší mocností panu Janovi z Moščenice, jenž muož učiniti, vzhuoru i na duol prosúdit, vysúdit až do skončení práva.1 1) Srv. č. 292., 293. 298. Tohož dne. Vystúpivše pan Petr Rokovský před soud a stolici zemskú, budúc ku právu skrz [str. 711 pana Stanislava Kořenského póhonem pohnán, opoviedal se, že jako poslušný ku právu stál za tímto jeho póhonem, při tom prosíc, poněvadž strana póvodná nestála, toho za opatření podlé práva. Kdež pan sudie jest pověděl, že póhon tratí. Anno domini 1538, feria quinta infra quatuor tempora post crucis [19. září]. 299. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Stanislav Brandýs, dal služebníkem zemským volat ku právu pana Jiříka Lhotského a pana Mikoláše Borkovského podlé póhonu svého. Kdež pan Jiřík Lhotský a pan Borkovský učinili jsú psání ku panu sudiemu a lavici žádajíc o rok do rokuov, a že pro choroby své na ten čas býti nemohú. A tak ponevadž pó- vodná strana nic k tomu nepostupovala, mají rok do rokuov přišlých dru- hým rokěm podlé práva. 300. 1str. 72) Tohož dne. Tak jak jsú Jiřík Lhotský a pan Mikoláš Bor- kovský od paní Zofiji Rokovské před soud a právo pohnáni, tehdá“ za tú příčinú výš jmenovanú, že se chorobú vrchnímu póhonu vymluvili, mají rok druhým rokem do rokuov přišlých podlé práva.1 a) Rkp. theda. 1) Srv. č. 292., 293., 297. 301. Tohož dne. Také panu šebastiánovi Plockému, jenž“ pana Jiříka Lhotského i pana Mikoláše Borkovského ku právu a soudu jest póhonem pohnal, mají rok do rokuov přišlých rokěm prvním podlé práva. a) Za slovem jenž škrtnuto pana Petra Rokovského. 302. Tohož dne. Vystúpivše před právo a soud zemský pan šebestián Plocký, dal jest služebníkem zemským volat ku právu pana Petra Rokov- ského podlé póhonu svého, kdež pan Petr Rokovský žádal o rok do rokuov na přietele. A tak mu jest dán rokěm prvním podlé práva. 254

Strana 255
[str. 73) Anno domini 1538, feria quinta infra qua- tuor tempora post Lucie, termini celebrati [19. pros.]. 303. Inter dominum Plocki et dominum Rokovski. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan šebestián Plocki, dal slu- žebníkem zemským volat ku právu pana Petra Rokovského podlé póhonu svého, kdež za voláním služebničím pan Petr Rokovski skrz přietele svého žádal za odtah do rokuov přišlých a že pro chorobu svú k tomu roku stát nemuohl. A tak mu jest dán rok do rokuov najprv přištiech zemských rokem druhým podlé práva.1 1) Srv. č. 301. 304. Tohož dne. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Mikoláš Borkovski a pan Jiřík Lhotski, dobrovolně vyznali, že podlé těch póhonuov, jimiž od třech osuob, totiž od paní Sofiji Rokovské, od pana Stanislava Brandýse, od pana Šebestiána Plockého, od každého osoblivě podlé obyčeje tohoto kniežecstvie Zátorského ku právu zemskému jsú pohnáni, dali úplnú moc ku odpoviedaní [str. 741 i obdržení pře panu Alexému Fridrichovskému, jenž bude muohl za takovú mocností před súdem zemským postupovat, spírat i učinit vzhóru i naduol až do skončení práva. A že ty všecky tři póhony pan Alexí Fridrichovski na se a osobu svú jest přijal, za kterýmž přijitím buď zisk, buď stracení pře své, to, cuož mu s práva najdeno bude, již trpěti má.1 1) Srv. č. 292., 293., 297., 299., 300., 301. 305. Inter dominum Plocki ex una et dominos Bor- kovski, Georgium Lhotski parte ab altera. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Šebestián Plocki dal slu- žebníkem zemským volat ku právu pana Mikoláše Borkovského a pana Jiříka Lhotského podlé póhonu svého, kde pan Alexí Fridrichovski za ta- kovým té pře na se přijítím žádal o rok do rokóv přišlých na přietele. A tak mu jest dán rok rokem druhým podlé práva. 1) Srv. č. 301., 303., 304. 306. Inter dominam Zophiam Rokovska et dominos Nicolaum Borkovski et Georgium Lhotski. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Zema, budúc zmocněn od paní Zofiji [str. 75] Rokovské v póhonu jéj, kterým pohnala pana Miko- láše Borkovského a pana Jiříka Lhotského, dal služebníkem zemským volat ku právu pana Alexého Fridrichovského, podlé póhonu toho. A tak pan Alexí Fridrichovski přistúpivše pověděl, že není pohnán žádným póhonem od paní Rokovské, to podávajíc na pana sudieho a pány zemany, když není pohnán, má-li jej odpoviedat. Pan Zema od paní Rokovské pověděl, že pan Alexí Fridrichovski ten póhon jest na se přijal, leč toho ničím nedovodil. Pan sudí pak, poradivše se pánuov zeman a lavice, našel to, když pan Zema 255

Strana 256
od paní Rokovské nedovodí toho, že by od ní pan Alexí Fridrichovski po- hnán byl, nemá pan Fridrichovski na ten čas odpoviedat póhonu škodno nebudúc.1 1) Srv. č. 292., 293., 297., 300., 304. 307. Tohož dne. Paní Zofia Rokovská podlé první mocnosti, kterúž vzdala panu Země v póhoně svým protiva panu Mikoláševi Borkovskému a panu Jiříkovi Lhotskému za vší mocností vzhóru i naduol, tolkiež protiva panu Alexému Fridrichovskému, jenž jest na se ten póhon přijal, tohož pana Zemu zmocnila vzdávajíc [str. 76l tu všecku svú při jemu prosúdit, vysúdit až do skončení práva.! 1) Srr. č. 292., 294., 297., 300., 304, 306. 308. Tohož dne. Jakuož pan Zema podlé té mocnosti, kterúž mu vzdala paní Zofia Rokovská podlé póhonu svého, dal volat služebníkem zemským pana Mikoláše Borkovského a pana Jiříka Lhotského ku právu zemskému podlé póhonu toho, který“ čísti dal.“ Pan Alexí Fridrichovski vystúpivše tak, jak na se jest ten póhon přijal, pověděl, že dvě prsoně? v tom póhoně jsú dotkněné, s kterých tolko od jedné, zvláště od paní Zofiji Rokovské, mocnost má a že to není podlé obyčeje, že by dvě prsoně o jednu věc v jed- nom póhoně pohánět jměly, na který póhon, má-li odpoviedat, podal na pana sudieho a pány zemany. Proti tomu pan Zema pověděl, že to jest vlastnost paní Zofie Rokovské, o kterúž vona pohání, a pan Rokovski, jakžto manžel jej, tolko poručníkem jest. Pan sudie i se pány zemany znaje neúplnú lavici vzal tu věc do rokuov přišlých na poradzení, v moci té zachovyvajíc [str. 77) póhony, a ten výrok, který se jako dnešních rokuov mezi stranami stát jměl, tam na ten čas zvláště v ty přišlé roky stát se má. a) který čísti dal připsáno po straně. — b) sic. 1) Srv. č. 292., 293., 293., 300., 304., 106., 307. 309. Tohož dne. Paní Zofia Rokovská zmocnila pana Petra Rokovského, manžela svého vlastního, v tom póhoně svým, jakožto najvyzšého poručníka svého. 1) Srr. č. 292., 29.i., 297., 300., 304., 306., 307., 308. 310. Eodem die, inter dominum Stanislaum Brandis ex una et Nicolaum Borkovski Georgiumque Lgocki parte ab altera. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Stanislav Brandýs vyznal, že vedlé póhonu svého, kterýmž jest pana Mikoláše Borkovského a pana Jiříka Lhotského pohnal, tu všecku svú při vzdal ku právu zemskému za vší mocností panu Janovi Země, jenž bude muohl učiniti vzhóru i na duol, prosúdit, vysúdit až do skončení práva. Vystúpivše pan Zema za tú mocností, kterúž mu pan Stanislav Bran- dýs vzdal podlé póhonu svého, dal služebníkem zemským volat ku právu pana Mikoláše Borkovského a pana Jiříka Lhotského, za kterýmž voláním dal póhon čísti. Istr. 781 Pan Alexí Fridrichovski přistúpivše před soud 256

Strana 257
a právo zemskie tak, jak na se ten póhon jest přijal, pověděl, že ten póhon není řádný, neb škuod v ním dotýká, v kterých se sám soudí opúštějíc soud i právo zemskie, a že, jestli by při svú podlé póhonu obdržel, muohl by na ním škuod dobyti, to na pana sudieho a pány zemany podávajíc, má-li na ten póhon odpoviedat, že by to jemu s práva najdeno bylo. Protiva tomu pan Zema od pana Stanislava Brandýsa poveděl, že jest obyčej v pó- honě umejnšiti i přičiniti. Pan sudie pak i se pány zemany znaje neúplnú lavici vzal tu věc do rokuov přišlých zemských na poradzení, póhonu škodno nebudúc.1 1) Srv. č. 299., 304. [str. 791 Anno domini 1539, feria quinta infra quat- tuor tempora post cinerum, termini celebrati [20. února]. 311. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Alexí Brandýs dal volat služebníkem zemským ku právu zemskému velebného otce kněze Era- zima, opata mogilského, i všeho konventu jeho podlé póhonu svého. A tak vystúpivše služebník toho kněze opata mogilského, jménem Michal Skře- tušovský, ukázal jest póhon, kterýmž jest kněz opat pohnán, a při tom po- věděl, že ten póhon není obyčejný. Neb tak, jak jest rok v ním dotkněn, k němu stál, kdy roky drženy nebyly, i osvětčoval se v tom před úřadem. Druhé pověděl, opustivši tu při první a nečekajíc na skázaní tak, jak tomu póhonu příčinu dal, prosíc od kněze opata, aby ten rok byl odložen do dru- hých rokuov na přietele. Pan Brandýs Istr. 80l potom ptal se, jestli tento služebník kněze opata na odtah roku tak, jak jest jeho žádal, čili na póhon, kterému příčinu dal, odpoviedat má, podávajíc to na pana sudieho a pány zemany, že by“ to jemu s práva najdeno bylo. A ten služebník kněze opata opustil tu při okolo toho póhonu a žádal za rok do rokuov tak, jak se svrchu píše. Kde pan sudie a páni zemané tak, jak se táhl na odtah roku, dal jest rok do rokóv zemských přišlých jemu na přietele rokem prvním podlé práva. a) V rkpu opakováno že by. 312. Tohož dne. Vystúpivše před soud a právo zemské pan Alexí Brandýs pověděl od pana Stanislava Brandýse, bratra svého, že se panem Alexím Fridrichovským tak, jakuož na se ten póhon jest přejal, kterým byl pana Mikoláše Borkovského a pana Jiříka Lhotského pohnal, vzal sobě na přátelskie jednání s přivolením strany druhé, [str. 81l všekž, jestli by tím přátelským jednáním ku konci v té při nemuohli přijíti, že sobě pozuosta- vují ten rok v té mocnosti dnešnejší do druhých rokóv najprv příštiech, cuož jim správa dopuščeno jest. 1) Srv. č. 299., 304., 310. 313. Tohož dne. Tak jakuož se jest přitočila pře před soud a lavici zemskú mezi panem šebestiánem Plockým z jedné a panem Alexím Fridri- chovským z strany druhé, že opustivše soud strany svrchupsané jsú sobě volily rok přátelský z obú stran, čeho jsme stranám na takové přátelské 257 17

Strana 258
jednání dopustili. A jestli by se nemuohly zhoditi, tehdá a mají předse rok na roky zátorské přišlé vedlé práva a obyčeje soudovního postupovati před stolicí práva našeho zemského v tejž mocnosti tak, jak jsú byly počaly, rok ten dnešnejší zachovávajíc.1 a) Rkp. theda. 1) Srr. č. 301., 303., 304., 305. 314. [str. 82] Tohož dne. Jakuož pan Šebestián Plocký pohnal ku právu našemu zemskému pana Petra Rokovského, pak ty strany svrchupsané volily sobě, opúštějíc soud, rok přátelský, na kterýmž chtí porovnány bejti, v tom se opoviedajíc. I jsme jim toho s práva našeho dopustili, všekž to pozuosta- vujíc, jestli by tím přátelským jednáním nemuohly porovnány bejti, že mají předse rok ten dnejšnejší do druhých rokuov najprv přieštích v tejž moc- nosti zachovány.! 1) Srv. č. 302. Anno domini 1539, feria quinta infra quatuor tem- pora post pentecosten termini celebrati [29. května]. 315. Inter dominum castellanum Sandecensem et dominam Wielunska cum domino Jacobo filio suo. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Jan Zema jest list okázal Jéj Milosti Istr. 831 paní Zuzany z Laska, pozuostalej vdovy po neboščíku panu kastellánu Vělunskiem, v kterýmž psát ráčila ku panu sudiemu a všej lavici, že tak jakuož jest pohnána i z synem svém“ od J. Mstí pana Vavřince Myškovského z Mirova a na Spytkoviciech, kastellána sandeckého, b v přá- tely se k tomu nepřičinila spolu i z syny svémi a tak, když to jest za právo rok takový dle tej příčiny do druhých rokuov odložili prosila Jéj Milost, aby při tom i z syny svémi s práva zachována byla. Pan Brandýs Alexí maje mocnost od J. Mstl pana Sandeckého pověděl, když se Jéj Milost i z syny svými k tomu zná, že jest od Jeho Milosti pohnána, dal předse podlé postupku práva Jéj Milosti paní Vělunskou i Jéj Milosti syna slu- žebníkem zemským ku právu volati, kde i póhon dal čísti pana“ Jakuoba, to na 1str. 84l pana sudieho a pány zemany podávajíc, má-li ten rok odložen býti. A tak jsú našli, že Jéj Milost i z synem svém má rok do rokuov při- šlých na přietele prvním rokem podlé práva. “) Opraveno z syny svémi. — b) Před slovem sandeckého škrtnuto běcké. — c) pana Jakuoba připsáno pod zápisem. 316. Inter dominum Petrum Mysskowski et filios domine Wielunska. Vystúpivše pan Petr Myškovský před súd zemský dal služebníkem zemským volat ku právu zemskému pana Jakuoba, pana Stanislava, pana Ondřeje, pana Jana, pana Martina Myškovskie, bratry své strýječné, podlé póhonu svého, jimiž je o mateřiznu pohnal. A tak za takovým psaním svrchu jmenovaným, v kterým se vymluvili, že přietele jmíti nemohli, jest jim dán rok rokem prvním do druhých rokuov přišlých na přitele podlé práva. 258

Strana 259
317. Inter dominum Petrum Mysskowski et domi- nam Wielunska. Pan Petr Myškovský dal volat ku právu [str. 85] Jéj Milost paní Vělun- skou, a tak za tú příčinú, že se táhne na přietele, tolkiež Jéj Milosti jest dán rok do rokuov přišlých rokem prvním na přietele podlé práva. 318. Inter dominum Petrum Mysskowski et domi- num Joannem filium domine Wielunska. Tenž pan Petr Myškovský dal také volat ku právu pana Jana Myškov- ského, bratra svého strýčného, o dluch, a tak za tú příčinú jest panu Janovi dán rok do rokuov přišlých na přietele podlé práva rokem prvním. 319. Inter dominum Alexium Brandys et abbatem Mogilen. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Alexí Brandýs dal volat ku právu velebného otce, kněze Erazima, opata mogilského, podlé póhonu svého. A tak vystúpivše pan Stanislav s Krakova, úředník pana Kačic- kého, jest okázal list otevřistý, podlé kterého prosil od toho kněze opata mogilského, (str. 861 že by ten rok byl odložen do druhých rokuov přišlých pro jeho chorobu, dle kterej sám k tomu roku byl nemohl. A tak má rok do rokuov přišlých druhým rokem podlé práva.1 1) Srv. č. 411. 320. Inter dominum Campanowski et Jacobum Fridrichowski. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Martin Kampanovský dal volat ku právu pana Jakuoba Fridrichovského podlé dvú póhonuov svých. A tak vystúpivše pan Šimon Fridrichovský, bratr jeho, jest pověděl, že ho Pán Buoh chorobú navštíviti ráčil. I prosil o rok do rokuov. Pak jest mu dáno rok do rokuov přišlých prvním rokem podlé práva, póhony v svej moci zachovávajíc. 321. Inter dominum Nicolaum Przibkowsky et dominum Stanislaum Porembski. Vystúpivše před soud pan Mikoláš [str. 871 Přibkovský dal volat ku právu pana Stanislava Porubského podlé dvú póhonóv svých, kde tento pan Stanislav Porubský učinil psaní ku lavici oznamujíc příhodu svú dle kterej sám k tomu roku být nemohl, prosíc o rok do rokuov. A tak mu jest dán rok do rokuov prvním rokem podlé práva. 322. Inter dominum Sebastianum Ploczki et Pe- trum Rokowski. Pan šebastián Plocký vystúpivše před súd a právo dal skrz přietele svého volat služebníkem zemským pana Petra Rokovského podlé póhonu svého, který čísti dal, v nimž vinil pana Petra Rokovského o statek pozuo- stalý tak, jakž póhon sám v sobě zní a omlúvá. Pan Petr Rokovský také 259

Strana 260
skrz přietele svého dal list úřadový čísti pod pečetěmi, že toho zbuoží Vita- novic a Lhoty neužívá za žádnú blískostí, leč za kupnem, jakož pak toho list sám v sobě šířej omlúvá. A tak pan sudie [str. 88] i se pány zemany našli jsú: Poněvadž pan Rokovský toho statku za kupnem užívá a list ob- mlúvá, že ten statek zaplacen jest, má při kupně svým zuostaven býti. A strana chce-li nad póhon ho oč jiného viniti, to se jej nazavírá podlé práva. Jakuož v tej při pan Rokovský jest se toho domlúval skrze přietele svého, aby pan šebastián Plocký, poněvadž není zdejší obyvatel, gvér jemu uručil, pan Šebastián Plocký za nálazem naším, že to poviněn učiniti jest, takový gvér uručil panem Mikolášem Přibkovským a panem Brnatem Ry- gulským.1 1) Srv. č. 302., 314. 323. Inter dominum Stanislaum Brandys et domi- num Alexium Fridrichowski. Jakuož pan Stanislav Brandýs při svú podlé póhonu svého se panem Alexím Fridrichovským jako dnes za třetím rokem jměl soudem roze- příti, i vzali sobě po druhé na přátelskie porovnání, [str. 89) to puozuostavujíc, jestli by skrz to přátelskie porovnání ku konci přijíti nemohli, že mají ta- kový rok v tejž mocnosti do přišlých rokuov zachovaný, čehož pak jim s práva jest dopuščeno póhonu bez škody.1 1) Srv. č. 299., 304., 310., 312. Anno domini 1539, feria quinta infra quatuor tem- pora post Lucie termini celebrati [18. prosince]. 324. Inter dominum Laurencium Misskowski, castellanum Sandecen, filiumque ipsius dominum Petrum ex una et dominam Wielunska cum filiis suis in primis terminis nominatis parte ab altera. Pan Jan Zema, vystúpivše před soud a právo od Jejej Milosti paniej Vělunskej i od synóv Jej Milosti, kteříž sú od J. Msti pana kastellána san- deckého i od syna J. Mstl pana Petra Myškovského pohnáni, pověděl, že pro chorobu svú k tomu roku stát nemohli, k čemu J. Mst pan Sandecký [str. 90] přivolit ráčil. A tak mají rok podlé těch póhonuov rokem druhým za jejich domluvú a přivolením strany druhej.1 1) Srv. č. 315. 325. Inter dominum Alexium Brandys et dominum abbatem Mogilensem cum toto conventu suo. Tak jakož pan Alexí Brandýs za postupkem práva našeho dal póhon čísti protiva velebnému knězi Erazimovi, opatovi mogilskému, i všemu konventovi tohož kláštera, kterým ho ku právu našemu pohnal, tenž pan Alexí Brandýs po čtení póhonu svého chtěl viděti tohož kněze opata i všecek konvent tohož kláštera. Jeho milost, kněz opat mogilský, jest stál i se dvěma bratry od všeho konventu, kde při tom přietel kněze opata pověděl, že mu kněz opat řeč svú vzdává. A pan Brandýs protiva tomu řekl, že ne dvú 260

Strana 261
tolko bratruov, ale všecek konvent při knězi opatě jest pohnal. A když ne- stojí konvent všecek, podal na pana sudieho a pány [str. 911 zemany, jestli ve při svej nejsú upadli. Přietel kněze opata zas pověděl, že se tak všudy zachovává, kdy dva bratří při knězi opatě k jakej správě stojí jako všecek konvent. A pan Brandýs poveděl, že tomu přieteli kněze opatovému ne- potřebí na nic odpovídati, když nepořádně postupuje, že mu řeč není od něho vzdána. Přítel kněze opata zas pověděl, že mu kněz opat řeč svú vzdal ku spravování, a zatym kněz opat vyznal, že příteli svému řeč svú vzdal i vzdává se vším konventem. V tom pan Alexí Brandýs osvětčoval to před soudem, že ne včas řeči svej vzdává. I jsú straně obě podaly pře své na uznání pana sudieho a pány zemany. A tak pan sudie i se pány zemany takovú řeč svú, znaje neúplnú lavici, zavešují a tam na ty jejich pře svrchu- psané stranám výrok učiněn i vyjíti má, který se dnes stát jměl.1 1) Srv. č. 311., 319. 326. [str. 92] Tohož dne. Vystúpivše před soud a právo zemskie velebný otec kněz Erazim, opat mogilský, z zákonnými, totiž Stanislavem Myšnarem a Jakuobem Rymarem, bratry dvěma, kteříž byli od všeho konventu při knězi opatě poslání tohož kláštera mogilského, vyznal spolu s nimi, že podlé toho póhonu, kterýmž jest od pana Alexeho Brandýse pohnán, tu všecku svú při za vší mocností vzhóru i na duol vzdal ku právu zemskému i sic v jiných každých spravách svých, kteréž by kolvěk v právě naším jměl se vším konventem svým, panu Stanislavovi, správci svému v Kačicách, jenž bude muohl za takovú mocností i jiného zmocniti, který by řeč kněze opata i všeho konventu toho kláštera mogilského před soudem práva našeho jměl vésti, prosúdit, vysúdit až do skončení práva.1 1) Srv. č. 311., 319., 325. 327. [str. 931 Eodem die inter dominum Joannem Zel- czinski et dominum Laurencium Milanowski. Pan Jan Zelčinski dal služebníkem zemským volat ku právu pana Vavřince Milanovského, podstarostieho osvěntimského, podlé dvú pohonuov svých, za kterým voláním služebníka zemského pan Milanovski prosil o rok do rokuov na přietele, který mu jest dán do rokuov najprv přištiech rokem prvním podlé práva. Při tom tenž pan Jan Zelčinski vyznal před soudem, že podlé těch dvú póhonuov svých tu všecku svú při za vší mocností vzdal ku právu zemskému vzhóru i naduol panu Floriánovi žebřidovskému i tudiež v jiných svých spravách, kteréž by kolvěk před právem naším jměl, jenž za takovú mocností bude muohl v jeho při, v tej i v jinej každej před soudem naším postupovati, prosúdit, vysúdit až do skončení práva. 328. [str. 941 Eodem die inter dominum Nicolaum Przibkowski et dominum Stanislaum Porembski. Pan Mikoláš Přibkovski dal služebníkem zemským volat ku právu pana Stanislava Porubského podlé dvú póhonuov svých, za kteýmž voláním 261

Strana 262
pan Stanislav Porubski prosil o rok do rokuov najprv příštích na přietele, který mu jest dán rokem druhým podlé práva.1 1) Srv. č. 321. 329. Eodem die inter dominum Martinum Kam- panowski et dominum Jacobum Fridrichowski. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Martin Kampanovski dal služebníkem zemským volat ku právu pana Jakuoba Fridrichovského podlé dvú póhonuov svých, za kterýmž voláním pan Jakuob Fridrichovski prosil o rok do rokuov najprv přístiech rokem druhým podlé práva.1 1) Srv. č. 320. 330. [str. 951 Eodem die. Při tom tenž pan Martin Kampanovski vyznal před soudem, že tu všecku svú při podlé těch dvú póhonuov svých vzdal ku právu zemskému za vší mocností vzhóru i na duol panu Janovi Palčovskému z Břežnice, jenž bude muohl za takovú mocností při jeho před soudem vésti, vysúdit, prosúdit, až do skončení práva.1 1) Srv. č. 320., 329. 331. Eodem die. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Jan Slupski starší budúc pohnán ku právu našemu od paní Maruše Slupskej, jest se opovídal, že von jakžto poslušný k roku pohnanému stál na stranu očeká- vajíc, která, budúc stranu póvodní, k tomu roku není stála. [str. 961 Anno domini 1540, feria quinta infra quatuor tempora post cinerum [11. února]. 332. Inter dominum Alexium Brandys et domi- num abbatem Mogilensem. Tak jakuož jminulých rokuov panu Alexému Brandýsovi z veleb- ným knězem Erazimem, opatem mogilským, i se vším konventem jeho za předložením pří jejich podlé póhonu jest výrok zavešen do dnejšnějších ro- kuov, který se dnes stát jmel, pan Alexí Brandýs prosil, aby byl učiněn a s práva našeho otevřen. V tom kněz opat mogilský jest dodal listu J. Kskej Msti, podlé kterého aby byl zuostaven, o to prosil. A tak pan sudí i se pány zemany přečetše list krále Jeho Msti a jemu vyrozuměvše, že ta věc jest protiva právuom jejich, zvláště pány assesory, které Jeho Králevská Milost poslat ráčil, v lavici svú přijíti a je připustiti ku [str. 971 rozsudku těch pří stran svrchupsaných, nejsú žádného výroku učinili, ale jej do najprv přištiech rokuov zemských zavesili v tejž vší mocnosti, a v tom času lavica chce u J. Kské Msti býti o takovú věc.12 1) Srv. č. 311., 319., 325., 326. — 2) Srv. o této otázce ustanovení královského pri- vilegia z 12. března 1540, čl. 1. Kutrzeba, Prawa, l. c., str. 289. 333. Inter dominum Joanem Zelczynsky et do- minum Laucencium Milanowsky. Vystúpivše před soud a právo pan Florián žebřidovský, budúc zmocněn od pana Jana Zelčinského vedlé dvú póhonuov jeho, kterými pana Vavřince 262

Strana 263
Milanovského, podstarostieho osvěntimského, jest ku právu našemu pohnal, dal služebníkem zemským volat ku právu tohož pana Vavřince Milanov- ského, podstarostieho osvětimského, kde pan Petr Starověski z Pisařevic vystúpivše z mocností dostatečnú jest oznámil chorobu jeho, pro kterú k tomu roku stát nemuohl, prosíc o rok do rokóv, který mu jest dán do rokuov najprv příštiech rokem druhým podle práva.1 1) Srv. č. 327. 334. [str. 981 Inter dominum Petrum Mysskowsky et dominam Wielunska etc. Přitočila se jest taková pře před stolici práva našeho: Pan Petr, syn mnohomožného pana Vavřince Myškovského, kastellána sandeckého, dal volat služebníkem zemským urozenú paní Zuzanu z Laska, kastellanku vělunskou, ku právu našemu podlé póhonu svého, který čísti dal, v nímž viní Jej Milost paní Vělúnskú o mateřiznu, kteráž mu po neboščitce, slavnej paměti, paní Sandeckej, mateři svej, vlastní blískostí napadla, tak jakuož póhon sám v sobě šíře zní a obmává. Jej Milost paní Vělunská skrz přietele svého poveděla, že tam v těch Chřastovaciech nic nemá a že jie odevzdala panu Rozdrazovskému, zěnti“ svému, i dceře svej, čeho podpírala listem Jeho Královskej Milosti, který čísti dala a prosila, že by při takovým listu J. Kskej Msti zachována byla. Přietel zas pana Petra Myškovského do- mlúval se toho podlé póhonu svého, jestliž kdo jiný jest Istr. 991 s toho statku na póhon odpovídati, aby odpovídal. Přietel od Jej Milosti paní Vělunskej mínil, že Jej Milost nemá nic odpovídati, když tam v těch Chřastoviciech nic nemá, všekž aby se pan Rozdrazovský za právo své nestydil, když bude k tomu pořádně připraven, že s toho statku bude odpovídati. Přietel pana Petra Myškovského na to poveděl, poněvadž paní Vělunská prosila za od- tah rokem i druhým a vdala se v ten póhon, že povinna Jej Milost na to odpovídati. Přietel Jej Milosti paní Vělunskej poveděl, že jeden každý má svobodu na rok i na druhý neodpovídati podlé zachování práva, a tolkiež i Jej Milost paní Vělunská za tú slušnú příčinú, že přátel jmíti nemohla, prosila za odtah rokem i druhým, avšekž jako na dnešním roku třetím, ač nebyla povinna toho učiniti a k tomu soudu státi, stála, aby to potvrzení Jeho Králevskej Milosti okázala. Přietel pana Petra Myškovského zas po- věděl, že takové potvrzení J. Kskrj Mstl Jej Milosti paní Vělunskej ku pomoci [str. 1001 být nemá, když ten, kdo statek drží od Jej Milosti za od- stupkem, skrz služebníka zemského v ten statek není uvázán tak, jak se zde zachovává. A přietel paní Vělunskej poveděl, by to potvrzení J. Kakej Msti gruntovné nebylo, nebyl by král Jeho Milost toho potvrzovat ráčil. A za tím přietel od pana Petra Myškovského poveděl, když ten, kdo v statku sedí, za takovým listem J. Kkel Mstl sobě nepořádně učinil a Jej Milost paní Vělunská poviedat ráčí, že tam v těch Chřastovicích nic nemá a žádný odpoviedat na póhon nechce, prosil toho za opatření podávajíc to na pana sudieho a pány zemany, jestliž pře svej na straně není obdržel. Pan sudí pak i se pány zemany kázal se stranám stúpiti a poradivše se s ním i zdálo se jim stranu, totiž Jej Milost paní Vělunskú v tom odpovědeti, vyrozuměvše 263

Strana 264
dobře tomu listovi J. Kskej Msti, má-li ješče protiva tomu póhonovi co činiti, aby činila. A paní Vělunská přetse se v to dát [str. 101] nechtěla, aby protiva tomu póhonovi co činit jmela. Všekž nakonec prosila, jestliž by mimo ten list J. Kskej Mstí na ten póhon odpovídat jmela, aby v tom na- učena byla, jestliž by jej to najdeno bylo, že odpoviedat bude. Pan sudí i se pány zemany našli, když Jej Milost paní Vělunská ten statek od god do god ve čtyřech stech zlatých zastavila a dědičstvie nezavedla, aniž pan Rozdrazovský v tenž statek skrz služebníka zemského není uvázán, aby Jej Milost na póhon odpovídala. V tom Jej Milost na póhon odpovídat nechtěla, ale se s tím listem k Jeho Královskej Milosti jest táhla. Potom páni sudí i se pány zemany jsú takový výrok učinili: poněvadž Jej milost paní Vě- lunská vedlé nálezu našeho neráčila protiva tomu póhonovi nic činiti ani vedlé zachování práva postupovati, že pan Petr Myškovský vedlé póhonu svého jest obdržel, Jej Milosti paní Vělunskej s takovým listem k Jeho Kskej Msti nezavírajíc. 1str. 102] Za takovým výrokem v přítomnosti strany pan Petr Myškov- ský prosil jest pana podstarostieho i všeho soudu, aby mu za tím pró- vodem práva byl list soudovní vydán a služebník zemský k uvázaní s práva dán, podávajíc to na pány soudce, ač mu to vedlé práva jíti má. I jest najdeno, jestliže paní Vělunská tomu panu Petrovi Myškovskému do rokuov najprv příštiech od sebe dosti neučiní, že jemu list soudovní i služebník zemský s práva na uvázaní bude dán, čeho strana nespírala.1 a) Rkp. zienti. 1) Srv. č. 315., 324. 335. Tohož dne. Vystúpivše před soud urozený páni pan Mikoláš, stol- ník J. Kské Msti, pan Stanislav a pan Petr Myškovščí, synovie J. Msti pana Sandeckého, vyznali jednostajně, že ve všech spravách svých, kteréž- kolvěk před soudem zemským zátorským i před Jeho Milostí panem sta- rostou mají nebo jmíti budú, zmocnili vzhóru [str. 1031 i na duol protiva každej osobě, tak světskej jako duchovnej mnohomožného pana Vavřince Myškovského, kaštellána sandeckého, pana otce svého, pana Floriána že- břidovského a pana Alexého Brandýse, všech spolu i každého zvláště, že každý svých přez se i přez jiného přietele svého jejich při vésti, spravovati i ku konci přivésti moci budú, jak by sami při tom byli. 336. Tohož dne. Vystúpivše před soud a právo třej páni Myškovščí, pan Mikoláš, pan Stanislav a pan Petr, synovie J. Msti pana Sandeckého, prosili, poněvadž se pan Rozdrazovský i se paní manželkú svú ohlašuje na tento grunt chřastovský práva některé jmíti,, na kterým se také oni jmíni jmíti mateřiznu svú, o kterúž oni s těmi osobami, které prvé ten grunt drží, právem postupují, a když ty osoby s toho gruntu nejsú vyvedeny, že by panu Rozdrazovskýmu i se paní manželkú jeho k uvázaní toho statku služebník zemský [str. 1041 z úřadu dán nebyl, dokad se prvé s póhonuov nerozepří, které již zašly, zvláště za próvodem práva pana Petra Myškov- ského, bratra svých jednoho. Kde potom přistúpivše pan Rozdrazovský i se paní manželkú svú pro- 264

Strana 265
sili o služebníka zemského, aby vedlé práva, které mají, v statek uvázáni byli. V tom páni Myškovščí prosili, že by při prvním zápisu a zápovědi zůstaveni byli a služebník aby jim vydán nebyl, dokud by se prvé právem o to nerozepřeli, podávajíc na pány soudce, ač jim to vedlé práva jíti má. I jest přes soud najdeno, poněvadž každé právo skutek svuoj bere “ skrz služebničé uvázaní, že nemá být služebník vydán, dokud se prvé o to nerozepří.1 a) sic. 1) Srv. č. 334. 337. Eodem die inter dominum Petrum Mysskov- sky et filios domini Wielunsky. Vystúpivše před soud a právo zemské pan Petr Myškovský, syn mnohomožného [str. 1051 pana Vavřince Myškovského, kaštellána sandeckého, dal volat služebníkem zemským ku právu pana Jakuoba, pana Stanislava, pana Ondřeje, pana Jana, pana Martina, syny J. Mstí pana Vělunského, podlé póhonu svého, který čísti dal. Viní pány Myškovskie o mateřiznu ve vsi Chřastoviciech, tak jakž póhon v sobě šířej zní a obmává. Za kterým čtením přietel od pánuov Myškovských ve při se nedávajíc dal tu příčinu póhonu tomu, že pět osuob v ním dotkněno a že toho v ním nedoloženo, že nejsú bratří nerozdielní, a že takový póhon miesta nemá, prosíc, aby toho póhonu volni byli učiněni. Na co jest pan Petr Myškovský skrz přietele svého po- veděl, že přietel od pánuov Myškovských jest k soudu přistúpil budúc zmocněn od nich póhon i žalobu slyšel.“ A ponevadž póhon i žalobu slyšel, podal na pana sudieho i pány zemany, má-li na póhon a žalobu strana od- poviedat, a že se jemu zdá, že má slušně odpovídat, [str. 1061 neb jest póhon slušně a pořádně napsán, v nimž osoba každá zvláště jmenována jest a jestli se co v ním nedoložilo, že nejsú bratří nerozdielní, toho nevie diel aniž vie, neb se to před úřadem zdejším nestalo. A proto všecky jedním póhonem pohnal, že jedním muož pohnat dvú o jednu věc společně. A jestli dvú, tehdá“ i deset, a tak i pět, a když páni Myškovščí ten grunt spuolečně drží, musil ich o to spuolečně všecky pohnat, jakuož by to učinit musil, by pak i dielní byli, když by jedno ten statek spuolečně, jako i po dnes drží, drželi. A poně- vadž to sobě v póhoně pozuostavil, že muož pře svej přičiniti i umejšiti, jakož to, co není v póhoně spraveno, v žalobě svej doložil, že jě pohnal jako bratry nerozdielné, to ku pánuom soudcóm také připuštějíc. Přietel od pánuov Myškovských zas po druhé v ta slova odpuor první proti tomu učinil, že takový póhon miesta nemá, když pět osuob v nim dotkněno, [str. 1071 neb každá osoba zvláštní o řeč také zvláštní vždycky pohnána bývá tak, jak se jinde v Slezce zachovává. A jestli v Slezku, tehdá b i tu, to podávajíc na pana sudieho a pány soudce, má-li na takový póhon odpovídati. Přietel zas pana Petra Myškovského poveděl, že stojí vedlé první při svej, a když strana póhon i žalobu slyšela a odpovídat nechce, jestliž na ni pře svej není obdržel, to také na pány soudce podávajíc. Pan sudí pak i se pány zemany vysly- ševše pře i odepře v jejich širokých sloviech našli jsú: Poněvadž pan Petr neobyčejně pohnal, totiž jedním póhonem pět osuob, a toho nedoložil v pó- 265

Strana 266
honu, že pohnal jako bratry nerozdielné, že páni Myškovščí jsú volni od toho póhonu, nech se jiným póhonem popraví. V tom pan Petr Myškovský jest sobě to vzal na dvory i peníze položil, cuož mu jest s práva dopuščeno. a) sic. — b) Rkp. theda. 338. [str. 108] Eodem die inter dominum Petrum Mys- skovsky et dominum Joanem filium domini Wie- lunsky. Vystúpivše před soud a právo zemské pan Petr Myškovský, syn mnohomožného pana Vavřince Myškovského, kaštellána sandeckého, dal služebníkem zemským volat ku právu pana Jana Myškovského vedlé pó- honu svého, který ku čtení jest položil. V tom pan Jan Myškovský skrze správci svého jest list okázal J. Kske) Mstí, o který prosil, aby čten byl před póhonem. A tak z nálezu pana sudieho a pánuov zeman jest prvé póhon čten, v nimž viní pana Jana Myškovského o dluoh s toho statku chřastov- ského, při tom také jest list Jeho Královskej Milosti čten, v kterým pan Jan Myškovský počástek svój v Chřastoviciech vzdal, daroval, věčně a dě- dičně paní Zuzaně Rozdrazovskej, sestře svej vlastní. A když pan Jan Myš- kovský tam již nic nemá, [str. 109] prosil, aby od toho póhonu volen byl. Přie- tel od pana Petra Myškovského jest pověděl, že ten list Jeho Královskej Mi- losti póhonovi škoditi nemá. Neb takový odstupek není vykonán to skrz služebničé uvázaní tak, jak se zde zachovává, a tak paní Zuzana, sestra jeho, není počítána za državci, ale pan Jan, jehož pohání. Pan Jan zas Myškovský poveděl, že jej žádného uvázaní není potřebí, neb jej tím daroval jako sestru svú vlastní a neprodal ani zastavil, jejž tím spuosobem není potřebí bylo uvázaní bráti. Přietel zas od pana Petra Myškovského poveděl ty příčiny: Najprv, že pan Jan Myškovský přijal rok jeden, i druhý, i třetí, za kterými že by neměl odpovídati, proč tej nevinnosti na prvním roku neoznámil? Druhé, že ten list panu Petrovi Myškovskému ku škodě býti nemá, když za takovým odstupkem ta paní Zuzana, sestra jeho, skrz služebníka zem- ského v statek uvázána není tak, jak jmela, [str. 110] neb to v listu J. Kské Mstl stojí. Třetí, že ta paní Zuzana, sestra jeho, dědičit nemuož, tak jak se zde zachovává. štvrté, že právem cizím nemuož se brániti, za kterými příčinami povinna by strana odpovídat, a když neodpovídá a póhon i žalobu slyšel, podal na pány soudce, jestliž pře svej na straně není obdržel. Pan Jan Myškovský zas poveděl, že takové přijití rokuov nemá být ku škodě, neb to volno každému na právu i na druhý rok neodpovídati podlé zachování práva. A poněvadž ten počátek jeho v těch Chřastovieciech již jinému slouží a že tam již nemá nic, prosil, aby také od póhonu volen byl, to připustě již na pány soudce. Pan sudí pak i se pány zemany vyslyševše pře i odepře stran svrchu- psaných jsú takový výrok učinili: Poněvadž pan Jan Myškovský paní sestře svej počástek svuoj v tej vsi [str. 111) Chřastoviciech daroval věčně a dědičně a není zástava, ačkolvěk se strana na uvázaní táhla, leč takové uvázaní 266

Strana 267
paní Zuzaně, sestře jeho, potřebné bylo a ne jemu, tehdá “ pan Jan Myškov- ský jest volen od póhonu. a) Rkp. theda. Anno domini 1540, feria quinta infra quatuor tem- pora post pentecosten termini celebrati [20. května]. 339. Tak jakuož pan Alexí Brandýs má při zapohnanú z ve- lebným otcem knězem Erazimem, opatem mogilským, i se vším konventem jeho, na kterú jako dnes jmel výrok učiněn býti, i jest taková pře jejich zavešena a odložena na přišlé roky zemskie za pana Brandýsovým a pana Stanislava, úředníka z Kačic kněza opata mogilského, jenž takovú mocnost jmel, dobrovolným přivolením v tejž vší mocnosti. A výrok ten, který se dnes stát jmel, má se mezi stranami na roky přišlé státi, jestliž by se v tom času přátelskie v tej při nesrovnali.1 1) Srv. č. 311., 319., 325., 326., 332. [str. 1121 Anno domini 1540, feria quinta infra quat- tuor tempora post crucis [16. září]. 340. Inter dominum Alexium Brandys et dominum abbatem Mogilensem cum toto conventu suo. Tak jakuož pan Alexí Brandýs má při zapohnanú z velebným otcem knězem Erazmem, opatem mogilským, i všém konventem jeho tohož klá- štera, i jest taková pře jejich zavešena a odložena na přišlé roky zemskie, kteréž ted po svatej Lucii drženy budú za pana Brandýsovým a pana Sta- nislava, úřadníka z Kačic tohož kněze opata mogilského, jenž takovú moc- nost jmel, dobrovolným přivolením. A že J. Mst pan starosta takovú při jejich v tom čase bere chcíc a strany ku přátelskému jednání přivésti, však nestane-li se v tom času mezi stranami konec přátelský, tehdá“ před se maj rok v tejž mocnosti na najprv [str. 1131 přišlé roky zemskie. Tam se stranám výrok ten, který se dnes stát jmel, stane se, póhon bez škody zachovávajíc. a) Rkp. chcziez. — b) Rkp. theda. 1) Srv. č. 311., 319., 325., 326., 332., 339. Anno domini 1541, feria quinta infra quatuor tem- pora post crucis termini celebrati [22. září]. Od toho času počínají se správy zemskie duole psané za novovybráním skrz J. Mst pana Běckého, jakžto pana starostu, i pány zemany urozeného pana Jakuoba Šašovského s Palčovic a v Břežnici na súdzství toho knížecství Zátorského. 341. Inter dominum Janussium Strzala ex una et dominum abbatem Zwierzinecensem cum eius toto conventu parte ab altera. Vystúpivše před soud zemský pan Januš Střala dal volat služeb- níkem zemským velebného otce, kněze Ondřeje, probošče“ zvěřineckého, i pannu [str. 1141 Kateřinu Bošovskú, abatyši, b i všecek konvent jeho vedlé 267

Strana 268
třech póhonuov svých ku právu zemskému. V jednním póhonu tento pan Januš Střala viní, že hranic držeti nechcí,“ v druhým viní o gvalt a o moc, v třetím pak o vkročení v Sosnovice, dědičství jeho, tak jakož samy póhony v sobě šíře učí. Za kterým voláním služebníka zemského vystúpivše přietel tohož kněze opata zvěřineckého jest prosil za odtah rok do rokuov, který mu jest dán rokem prvním z soudu do rokuov najprv příštiech vedlé práva, póhonuom bez škody. a) Rkp. probosscze. — b) Rkp. ablatyzssy. — c) Rkp. nechczy. Anno domini 1541, feria quinta infra quatuor tem- pora post Lucie, termini celebrati [15. prosince]. 342. Inter dominum Janussium Strzala et conven- tum Zwierzinensem. Vystúpivše před soud a právo zemskie [str. 1151 pan Januš Střala dal služebníkem zemským volat ku právu zemskému velebného kněze Ondřeje, probošče zvěřineckého, i konventu všeho vedlé pohonuo svého, kde vystú- pivše pan Jeronym Groněcký prosil za odtah do rokuov, vymlúvajíc je cho- robú, pro kterú stát nemohli. A při tom jest položil mocnost od konventu, která ne k tej při, ale ku jinej i k jinšej osobě příslušela. Všakž pan sudí i se pány zemany toho u sebe nevážíc, ale se vedlé práva zachovávajíc stranu odpornú jako konvent všecek při tom zuostavují, že mají rok do přišlých rokuov pro chorobu vedlé práva bez škody póhonuov všetkých třech. Neb i na jiné póhony jeho mají takovýž odtah rokem druhým vedlé zachování práva.1 1) Srv. č. 341. Anno domini 1542, feria quinta infra quatuor tem- pora post cinerum, termini celebrati [23. února]. 343. 1str. 116] Vystúpivše před soud a právo zemskie urozený panoše pan Januš Střala z Sosnovic dal volat služebníkem zemským ku právu zemskému kněze Ondřeje, probošča a zvěřineckého, i všeho konventu jeho vedlé póhonu svého, který čísti dal, a při tom se žalujíc, že kněz probošč i s konventem svým hranic držeti nechce mezi Křťatínem z jednej a Sosnovicemi z strany druhej, mezi kterými Soviněc hraničí. A to dovodil listem za pečetěmi pana sudieho i podsendka země Krakovskej, kde konvent všecek vyznal a dal k tomu před J. Mstí Ksků vuoli svú, aby tento Soviněc mezi temi grunty hra- ničil. Za kterú žalobú kněz Ondřej, probošč zvěřinecký, i s konventem svým nečinil na póhon odporu žádného, tolko prosil za revisiji, aby takovóm b hra- nicím ohledáno bylo z úřadu. Pan sudí i se pány zemany na takovú žalobu i na odpuor také ten výrok činí, že list ten, kterým pan Januš Střala dovodil hranice toho Sovinca, [str. 117] zuostavují při moci svej a jemu dávají místo. A co se dotýče odporu kněz probošče zvěřineckého, který prosí za revisí, toho také straně nezavírají vedlé práva. Za takovým výrokem kněz probošč zvěřinecký, nepřihanějíc jemu, jest se táhl ku králi J. Msti, strana sas, jako pan Hanuš Střala podal na právo, jako se vedlé práva zachovává. A pan sudí i se pány zemany jest straně odpuorný poveděl, že se tak nezachova- 268

Strana 269
vali, kdo jmel prvé ku králi J. Mstí appellovati mimo dvory. I jest položil peníze na dvory, čemu strana musila zhoviti.1 a) Rkp. probosscza. — b) sic. — c) sic. 1) Srv. č. 341., 342. 344. Tohož dne mezi těmiž stranami na vrchu psanými. Vystúpivše pan Hanuš Střala vedlé póhonu svého druhého žaloval se na kněze Ondřeje, probošče zvěřineckého, i na konvent všecek jeho, že mu se vložil a vpal v jeho dědičství Sosnovskie, co on sobě pokládá v tom škuod jako dvě stě hřiven, [str. 1181 tak jako póhon opisuje, prosíc pan Hanuš Střala vedlé vrchního výroku, ponevadž jeho soud zóstavil při Soviňcu, jenž mezi nimi hraničí, a konvent vkročil za Soviněc ku Sosnovicám, za spra- vedlivé opatření. Proti tomu kněz probošč zveřiněcký od sebe i od konventu všeho jest poveděl, že se k tomu nezná ani kázal orati, všakož pustil toho straně do- voditi. Kde pan Hanuš Střala v tom se dal slyšeti, že hotov dovoditi. I do- vodil služebníkem zemským, který tolko vyznal, že viděl rolí zorání, ale nevie, kto pooral. Pak ponevadž služebník zemský nevie, kto pooral, a strana odporní, jako konvent zvěřinecký, pustil panu Hanušovi Střale dobrovolně takový dóvod, pan sudí i se pány zemany najdují, aby pan Hanuš toho do- vodil, a to takovým dóvodem, že v pátek na zajitř po rociech zemských zá- torských najprv přišlých [2. června] má tento pan Hanuš Střala sám setm, z lidmi svém z Sosnovic víry hodnými přísahu učiniti, jako (str. 113) se jemu konvent zvěřinecký aneb kto z rozkázaní jeho vložil a vkročil v dědičství Sosnovskie, v tom času jim přátelského jednání nezavírajíc.! 1) Srv. č. 341., 342., 343. Anno 1542, feria quinta infra quatuor tempora post pentecostes [1. června]. 345. Mezi panem Hanušem Střalú a konventem zvěřineckým. Vystúpivše před soud a právo pan Hanuš Střala dal volat služebníkem zemským kněze probošče zvěřineckého i všeho konventu jeho ku právu zemskému, kde vystúpivše pan Ondřej Věřejský od konventu zvěřineckého dal přetkem lístek prostý čísti, v kterým se žádný nepodepsal a k tomu není zapečetovaný, který při soudu zuostal, ale jemu soud místa nedával ani mocnosti tej, kterúž kladl od konventu zvěřineckého. Neb tomu panu Věřejskému v takovej mocnosti dávají moc, aby tak spravoval, co by slušného bylo a bez jejich útraty [str. 120], a k tomu také sám poveděl, že není od nich poslala v žádnej prokuráciji, aby jmal obyčejem proti panu Hanušovi Střale postupovati. A tak jeho soud k správě soudovní není přijal. Pan Hanuš Střala vie, kterak dále má postupovati v správě svej.1 a) sic. 1) Srv. č. 341., 342., 343., 344. 269

Strana 270
346. Tohož dne mezi těmiž stranami svrchupsa- nými. Tenž pan Hanuš Střala dal služebníkem zemským ku právu veleb- ného otce, kněze“ Ondřeje, probošče zvěřineckého, i všeho konventu vedlé póhonu svého, ku kterému póhonu nebyl ani stál žádný s konventu jeho ani sám ani z mocností. Všakž pan Hanuš Střala dal předse póhon čísti a po čtení jeho, ponevadž strana nestojí a neodpírá, prosil za spravedlivé opatření. A tak pan sudí i se pány zemany, obačujíc to b a že nedovodil toho póhonu rok na dnešné roky v tej všej mocnosti zachovaný, tehdác ten nález zachovávají do rokuov najprv přišlých, kteréž po svatým [str. 121) kříži drženy budú na širší poradu, aby se žádnej straně ublížení nestalo, neb na ten čas mnoha dobrých lidí není z lavice.1 a) Rkp. knize, sic. — b) Za slovem to škrtnuto: že pan Střala ten póhon třetí v roky prominulé opustil. — () Rkp. theda. 1) Srv. č. 341.—345. Anno domini 1542, feria quinta infra quattuor tempora post Lucie termini celebrati [21. prosince]. 347. Inter dominum Joannem Palčovský de Brzez- nicza et dominos Komorowsky. Vystúpivše před soud šlechetný panoša Petr Bočkovský i z jinými slu- žebníky J. Mští pánuov Komorovských, podali list od pánuov svých panu podstarostiemu i jiným pánóm z lavice protiva panu sudiemu zemskému obtěžujíc sobě, že by je pan sudí k tomu súdu knížeství Zátorského po- hnat jměl, když jinde k osvěncinskému úřadu náležou.a A proto žádali pá- novie Komorovščí, aby jim pan sudí škody a útraty napravil, nač pan sudí zemský poveděl, že o tom nic nevie. [str. 1221 A tak pan Jan Palčovský mladý z Břežnice hnet zatym dal služebníkem zemským po třikrát volat jich milost pány Komorovskie k soudu zemskému vedlé póhonu svého, který čísti dal, a v tom póhonu ne pan sudí, ale pan Jan Palčovský pány pozývá. Tu po tom služebníci J. Mstí pánóv Komorovských ukázali vi- dimus listu Jeho Královskej Milosti, v kterým J. Kská Mst přivláščat ráčí pány Komorovskie z jejich statky a državami k osvětimskému úřadu, a proto prosili od J. Mstí pánuov Komorovských, aby pánovie jejich při tom listu zuostaveni byli. Ale pan Jan Palčovský na ten čas k listovi nic ne- mluvíc poveděl, že ten list a mocnost pánuov Komorovských slúží protiva panu sudiemu, a ne k jeho osobě, který pány pozývá. A proto, poněvadž páni Komorovščí ani sami stáli, ani žádného z mocností poslali protiva jeho osobě, prosil o zisk vedlé póhonu svého. Co pak [str. 123] pan sudí i se pány zemany u sebe pováživše, znaje věc povážnú, odkládá nález stranám do rokuov příštích, které po popelci budú drženy, tam stranám bude výrok zem- ský učiněn i oznámen. a) Rkp. nalezau. — b) Rkp. przywlassczat. 270

Strana 271
348. Tohož dne mezi panem Mikulášem Přibkov- ským a panem Stanislavem Slupským. Vystúpivše před soud pan Mikoláš Přibkovský dal volat služebníkem zemským pana Stanislava Slupského vedlé póhonu svého, kterým ho pohnal za rúbaní lesu. Ale že pan Slupský prosil o rok do rokuov na přítele, po- něvadž jest obyčej, má pan Slupský rok do rokuov prvním rokem vedlé práva póhonu bez škody. Anno 1543, feria quinta infra quatuor tempora post festa pentecostes [17. května]. 349. Mezi panem Mikolášem Přibkovským a pa- nem Stanislavem Slupským. Pan Mikoláš Přibkovský vedlé póhonu svého dal volat služebníkem zem- ským pana Stanislava Slupského [str. 1241 k soudu zemskému, kde pan Sta- nislav Slupský skrz přítele svého prosil o rok druhý do třetích rokuov zem- ských vedlé práva dávajíc k tomu některú příčinu, když sám k tomu roku osobú svú stál, kterému se chorobú vymluviti jmel. A toho pan Přibkovský jemu spíral, ale to soud opúščá, když to jejich právo nese, třetím rokem jeden druhému být práv i odpovídat, ten póhon stran svrchupsaných teprov má druhý rok, neb popelcové roky drženy nebyly pro chorobu pana sudieho zemského. A tak pan sudí i se pány zemany zachovává pana Slupského vedlé práva, že má rok rokem druhým do třetiech rokóv příštích, kteréž po svatým kříži drženy budú. 1) Srv. č. 448. 350. Tohož dne mezi panem Janem Palčovským a pány Komorovskými. Vystúpivše před soud zemský pan Jan Palčovský z Břežnice žádal, aby byl zápis čten vedlé jeho póhonu, kterým J. Mst pány Komorovskie připohnal za obviněním svým, kde že zápis ukazuje, kterak na prvším roku pan sudí i z lavicou vzal jejich při do rokuov teď nyní prominulých popelcových na širší (str. 125) poradu. A ty roky nebyly souzeny pro chorobu pana sudieho zemského. Pak ponevadž se byly všecky správy zemskie na dnešné roky odložily ve všej mocnosti, teda pan Jan Palčovský dal volat služebníkem zemským J. Mst pány Komorovskie, kde za voláním slu- žebničím strany nebylo. A proto pan Jan Palčovský prosil za opatření a zvlášče o zisk vedlé při svej. Ale že strany nebylo, soud skázal očekávat vedlé obyčeje. Kde poněvadž páni Komorovščí ten celý den nestáli, teda pan Jan Břežnický má připohnat pány Komorovskie ku skázaní. 1) Srv. č. 347. Léta paně 1544, ve čtvrtek mezi suchémi dněmi popelcovými [28. února] v roky zemskie. 351. Mezi těmiž stranami svrchu psanými. Jakož urozený pan Jan Palčovský z Břežnice jest pohnal mnohomož- ného a urozené pány, pana Jana s Komorova a na živci, kaštelána osvěntim- 271

Strana 272
ského, a pana Vavřince také s Komorova, sekretáře Kské Msti, bratry vlastné, po dvakrát Istr. 1261 k soudu našemu zemskému jedním póhonem o to, co póhon duole vyobrazený osahuje, a druhým ku skázaní pro J. Msti pá- nuov Komorovských nestání, kde sami osobami svémi nestáli, poslušenství nezachovali ani žádného od sebe podlé postupku práva neposlali, jako i na ten druhý póhon, který byl panu Janovi Palčovskému s práva najden, pány Komorovskie připohnati ku skázaní, podlé kterého póhonu pan Jan Pal- čovský dal J. Mst pány Komorovskie volat služebníkem zemským po tři- krát i po čvrté mimo právo i soud očekával ten celý den podlé obyčeje. a Kde poněvadž páni Komorovščí i na prvší póhon i na druhý nestáli, tehdá pan Jan Palčovský prosil v tom za opatření a zvlášče o zisk podlé póhonóv svých, v kterých pan Jan Palčovský viní pány Komorovskie, že přišli aneb poslali mocně a svévolně na grunt a dědictví jeho vlastnej otčizny vsi Vy- sokej, kde jemu dali porúbat les vlasný jeho na tomž gruntě v otčizně jeho. Tam pak davše les porúbat, dali vyvésti ku póžitku svému, kde pánuov Komorovských vuole byla, [str. 1271 kterú pak svévolnú moc váží sobě pan Jan Palčovský jako dvě stě zlatých uherských škuod, neopúščejíc tak mnoho, aneb co by právo uznalo. Za kterým pak obviněním, poněvadž J. Mst páni Komorovščí na oba póhony nestáli, poslušenství nezachovali ani podlé práva zemského nepostupovali, maje statek v tom knížecství Zá- torským pod tím úřadem, tehdá“ soud náš najduje a skazuje, že pan Jan Pal- čovský podlé póhonóv svých při svú obdržal spravedlivě. Tu pan Jan Palčovský za takovým skázaním jest získal listu soudov- ného a při tom uvázaní v statek pánuov Komorovských. A proto má být dáno panu Janovi Palčovskému list soudovní i uvázaní v takových přeziskoch v statek J. Mstí pánóv Komorovských, kteříž tu v knízecství Zátorským mají, jehož pan Jan Palčovský má užívati potud, pokud páni Komorovščí panu Janovi Palčovskému těch přežiskóv podlé póhonóv nezaplacou a ne- opravjou.b1 a) Rkp. theda. — b) Rkp. nezaplaczau a neoprawyau. 1) Srv. č. 348., 350. 352. [str. 128] Mezi paní Annú Brandýsovú vdovú z jednej a panem Jakuobem Radockým z strany druhej. Léta Páně 1544 ve čtvrtek mezi suchémi dnemi po svatým Duše [5. června]. Vystúpivše před soud a právo zemskie urozená poctivost paní Anna Brandýsová, vdova s Janovic, s přítelem svým, kterého ku právu ve při svej zmocnila, dala služebníkem zemským volat urozeného Jakuoba Radoc- kého ku právu podlé dvú póhonóv svých, v kterých viní tohož pana Jakuoba Radockého v jedním o skotnici, v druhým o pustinu Bogvicovskú, že by se jej v to vkládat jměl. Tu pan Jakuob Radocký ku právu nestál, poslu- šenství nezachoval ani osobú svú ani skrze jiného žádného tak, jak se podlé práva zachovává. A paní Anna vdova svrchupsaná, prosila skrze přítele svého, aby v tom byla soudovně opatřena, kde pro takové neposlušenství 272

Strana 273
tohož pana Jakuoba Radockého pan sudí s dobřími a lidmi z lavice najduje paní Anně Brandýsovej pana Jakuoba Radockého připohnat ku skázaní. a) sic. 353. [str. 1291 Mezi paní Kateřinú Kamenecků z jed- nej a paní Izabelú Vloškú z Jaščorovej z strany druhej. Léta Páně 1544 ve čtvrtek mezi suchémi dnemi po svatým kříži [18. září]. Vystúpivše před soud a právo zemskie urozená poctivost paní Kate- řina Kamenecká z Zembřic, dala služebníkem zemským volat urozenú pocti- vost paní Izabelu Vlošku z Jaščorovej ku právu zemskému podlé póhonu svého, v kterým paní Izabelu pohání o otčiznu svú, v ktorú by se jej vklá- dat měla, a zvláště v hory, lesy etc. Tu paní Izabela budúc obličně“ prosila o rok do rokuov na přítele. A tak paní Izabela má rok prvší do rokuov najprv příštiech na přítele podlé práva, póhonovi bez škody. a) Rkp. oblicznie. 354. Tohož dne mezi paní Annú Brandýsovú a pa- nem Jakuobem Radockým. Tak jakuož v roky prominulé paní Anně Brandýsovej, vdově, vyšel nález s práva, že jměla pana Jakuoba Radockého připohnat pro jeho nepo- slušenství ku skázaní, které na [str. 180] roky zemskie připadlo, tu strany svrchupsané volily sobě odklad do druhých rokóv najprv příštích dle přá- telského porovnání. A tak za jejich svolením zapisuje se stranám rok ten do rokuov příštích ve všej mocnosti, jestli by se přátelskie nesrovnaly.1 1) Srv. č. 352. 355. Tohož dne mocnost paní Kameneckej. Vystúpivše před soud a právo paní Kateřina Kamenecká, i jest před soudem vyznala, že v tej při, o kterú paní Izabela z Jaščorovej zapohnala, činí mocného na místu svým urozeného pana Alexého Fridrichovského z Radoče, dávajíc jemu úplnú moc vzhóru i na duol, při jej protiva paní Izabeli před soudem vésti, spravovati, kde ku poradě svej muož k sobě přistaviti, koho by se mu zdálo, i jiného na místu svým zmocniti. A že cokolvěk pan Alexí Fridrichovský spraví i jaký konec od soudu vezme, ke všemu svú vuoli dává na tom přestati, jako by sama při tom byla.1 1) Srv. č. 353. [str. 1311 Anno domini 1545 feria quinta infra qua- tuor tempora post cinerum termini celebrati [19. února]. 356. Tohož dne mezi paní Kateřinú Kameneckú a paní Izabelú Vlošků z Jaščorovej. Mezi stranami svrchupsanými, paní Kateřinú Kameneckú z jednej a paní Izabelú Vloškú z strany druhej, mají rok druhý ku třetiemu pro cho- 273 18

Strana 274
robu paní Izabely Vlošky, kterú skrze pana Jakuoba Gřibovského právu zem- skému oznámila. Neb právo zemské strany při tom zuostavuje podlé oby- čeje práva, kde mají rok druhý ku třetiemu ve všej mocnosti zachovaný.1 1) Srv. č. 353., 355. 357. Tohož dne mezi paní Annú Brandýsovú a pa- nem Jakuobem Radockým. Mezi stranami svrchupsanými, a zvlášče paní Annú Brandýsovú a pa- nem Jakuobem Radockým, podlé prvšého zápisu poslednieho, strany sobě volily odklad do rokuov zemských najprv příštích ve všej mocnosti podlé jich póhonu, a to dle přátelského porovnání. Jestli by se v tom času přátel- skie nesrovnali, mají rok na roky přišlé podlé prvnějšého zápisu ve všej mocnosti zachovaný.1 1) Srv. č. 354. 358. [str. 132] Tohož dne mezi urozenými panem Ja- kuobem šašovským z Gěraltovic a panem Mikolá- šem Tikovským, fojtem bochenským. Jan Jakuob šašovský z Gěraltovic budúc póvodem póhonu svému, kte- rým pohnal pana Mikoláše Tikovského, fojta bochenského ku právu zem- skému. I oznámily stolici obě strany choroby své listovně, pro kterú chorobu nemohly státi, všakož prosily za odklad roku. A tak strany mají rok rokem druhým do rokuov druhých najprv příštích podlé toho póhonu jejich, jak se obyčej práva zachovává. Anno domini 1545, feria quinta infra quatuor tem- pora post cinerum [19. února]. 359. Mezi panem sudím osvětimským a panem Mi- kolášem Tikovským, fojtem bochenským. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Jakuob Šašovský z Gěral- tovic, sudí osvěntimský, dal služebníkem zemským volat ku právu pana Mikoláše Tikovského z Vojislavic, fojta bochenského, podlé póhonu svého. Kde pan Alexí Fridrichovský od pana Mikoláše (str. 1831 Tikovského prosil o rok do rokuov na přítele za mocností J. Mstí pana Běckého, osvěntimského a zátorského starosty, kterú mocnost pan sudí osvěntimský vyslyševše po- dal lavici na uznání, jestliž pan Fridrichovský muož za takovú mocností J. Msti pana Běckého postupovati od pana Mikoláše Tikovského. A pan Alexí Fridrichovský tolkiež podal. Tu pan sudí i se pány zemany vyroz- umněvše mocnost, že jest datu starší nežli póhon, kterým pan sudí osvěn- timský pohnal pana Mikoláše Tikovského, tehdá s tej příčiny najduje soud: Taková mocnost neslúží k tomu póhonovi.1 a) Rkp. theda. 1) Srv. č. 358. 360. Tohož dne mezi paní Kamenecků a paní Iza- belú Venecianú. Vystúpivše před soud zemský paní Kateřina Kamenecká z Zembřic, dala služebníkem zemským volat ku právu paní Izabelu Venecianu, dědičku 274

Strana 275
z Jaščorové, podlé póhonu svého, za kterým voláním služebníka zemského paní Isabela stála s přítelem svým a tam strany v tej při, kterú póhon ukazuje, protiva sobě [str. 184l postupovaly. Co pan sudí se pány zemany obačivše mezi stranami řeč povážnú a že dobrých lidí z lavice pro choroby jejich nekolko osuob nebylo, tehdá “ tu při a ten rok pan sudí se pány zemany odkládají stranám na přišlé roky zemskie, které po svatým kříži budú drženy ve vší mocnosti bez škody póhonu, a to pro dosáhnění širší porady. A tam strany mají státi se všemi potřebami svémi.1 a) Rkp. theda. 1) Srv. č. 353., 355., 356. Anno domini 1545 feria quinta infra quatuor tem- pora post crucis [17. září]. 361. Mezi panem Jakuobem Gěraltovským a panem Mikolášem Tikovským. Vystúpivše pan Jakuob Gěraltovský, sudí země osvěntimskej, před soud zemský jest prosil o služebníka zemského, aby mu byl dán služebník podlé práva. I volal jest služebník zemský pana Mikoláše Tikovského, sekre- taře J. Kskej Mstí, aby stanul ku právu podlé póhonóv pana Gěraltov- ského. Tu vystúpivše před právo zemskie služebník pana Tikovského, Stan- ček, jest podal list krále J. Mstí panu sudiemu i všem pánuom v lavici, aby pan (str. 135) Mikoláš Tikovský nebyl souzen na těch rociech, neb jest na posluze a na potřebě Jeho Kské Mstl v řeči pospolitej.a A tak pan sudí se pány zemany jsú ten rok odložili do rokuov příštích v tej všej mocnosti bez škody póhonu.1 a) Rkp. rzeczy pospolitey. 1) Srv. č. 358., 359. 362. Tohož dne mezi paní Kamenecků a paní Iza- belú Venecianú. Vystúpil jest před soud zemský pan Aleksí Fridrichovský jako člověk mocný od paní Kateřiny Kameneckej, jest prosil pana sudieho o služebníka zemského, aby mu byl dán služebník podlé práva. I volal jest služebník zemský paní Izabele Venecianky z Jaščorovej, aby stanula ku právu a sou- dovně odpovídala podlé póhonóv paní Kateřiny Kameneckej, kde pan Alexí Fridrichovský položil žalobu podlé póhonu paní Kameneckej širokými slovy i dóvody, kladl i list kúpný na Jaščorovú, co její otec kúpil. A vystúpivše pan Lazinski jako člověk mocný od paní Izabele, jest odpor učinil naproti žalobě slovy širokými. A položil jest list krále J. Msti i minutu listu zdavčého, co vzdala mužovi svému paní Kamenecká. [str. 136] A pan sudí se pány ze- many slyšíc žalobu i odpuor dosti v šerokých sloviech, znajíc, že to věc vážná a nemalá, a majíc list a dekret krále J. Mští před očima, jsú takovú řeč odložili do rokóv příštích na poradu v tej všé mocnosti rok zachovávajíc podlé póhonu, a strany povinny budú a mají pře i odepře dáti nám sepsané, které před právy činily a mluvily, i listóv těch kopije, které kladly před 275

Strana 276
právem, i dóvody, které ty všecky řeči sepsané mají oddati od dnešného dně v týden v ruce vlastné pana sudieho zemského v domu jeho vlastným.1 1) Srv. č. 353., 355., 356., 360. Anno domini 1545, feria quinta infra quatuor tem- pora post Lucie [17. prosince]. 363. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Jakuob Gěraltovský, sudí osvěntimský, dal volat služebníkem zemským ku právu pana Mikoláše Tikovského, J. Kské Mstí sekretáře, podlé póhonu svého. Tu panu Gěraltov- skému byl list čten J. Kskej Mstí, který v roky přešlé jest lavici podán, kde J. Kská Mst mandátem svým ráčí rozkazovat, aby souzen [str. 137] nebyl v jeho nebytnosti, poněvadž jest od krále J. Mstl v poselstvie poslán ku césaři tureckému o řeč pospolitú“ všej koruny a zvláštče, že teprov rok druhý připadl. Tehdá “ pan sudí i se pány zemany odkládají ten rok do rokóv zemských příštích, které po pepelci budú drženy, bez škody póhonu zachová- vajíc obyčej práva zemského.1 a) Rkp. rzecz pospolitu. — b) Rkp. theda. 1) Srv. č. 358., 359., 361. 364. Mezi paní Kateřinú Kamenecků a paní Iza- belú Venecianú. Tohož dne, jakuož paní Kateřina Kamenecká z Zembřic jest pohnala ku právu zemskému paní Izabelu Venecianu z Jaščorové, kterú paní Ka- menecká jako póvuod skrze přítele svého za postupkem obyčeje práva jest obvinila, že se jej paní Izabela vkládá v jej otčiznu, jako v hory, v lesy, doubravy i jiné póžitky v Jaščorové, k její nemalým škodám, vyvodzouc otčiznu svú, tudíž užívaní přetkóv svých mnohým svědomím, kde při tom položila list, v kterým zapsala věčně a dědičně panu Jindřichovi [str. 138] Kameneckému, manželovi svému, otčiznu svú, to sobě v ním pozuostavujíc, že do života svého mocna toho užívati, tej žalobě soud dobře vyrozuměl. Na kterú žalobu paní Izabela skrze přítele svého poveděla, nedávajíc se s ní ve při, že nemá na co odpovídat paní Kameneckej i s tej příčiny, že pan Kamenecký, manžel její, upustil to, voč ona pozývá před J. Ksků Mst, do- vodzouc toho dekretem J. Kské Msti, kde J. Kská Mst pro nestání k roku pana Kameneckého ráčil to všecko paní Izabeli přisouditi. A tak jest opo- vídala s takovým dekretem J. Kské Mstí, toho dokládajíc, že kdy manžel její, pan Kamenecký, byl zapohnán před J. Kskú Mst. tehdá “ žádnej přípovedi ne- činila ani toho bránila, než dopustila vyjíti dekretovi J. Kské Msti, jestliž které ukrácení znala. Co se doživotí její dotýče, na které doživotí to týž přítel paní Izabelin poveděl, že paní Kamenecká jako paní doživotní nemuož o grunt činiti, než ten, komu grunt a [str. 139] dědictví příleží, jako panu Kameneckému podlé její odevzdavku. Zatím přítel paní Kameneckej po- veděl, že paní Kamenecká k takovému dekretovi J. Kské Mstí nebyla při- pohnána, kde míní, že to jej škoditi nic nemá. Neb po dekretě takovým J. Kská Mst hned se k úřadu grodskému utekla, kde jej úřad našel, kdy se paní Izabela k osedlosti táhla, aby jej paní Kamenecká právem hleděla. A tu také míní přítel paní Kameneckej, že tím táhněním k osedlosti paní 276

Strana 277
Izabela v právo se jest vdala tak, jakuož to šíře žaloby i odpory jejich sepsané ukazují, kterým pan sudí se pány zemany vyrozuměvše a list strany póvodnej, tudiež dekret J. Kské Msti strany odpornej u sebe pováživše, našli jsú za spravedlivé, nekazouc jiných listóv, že paní Kateřinu Kameneckú při právě její zachovávají. Za takovým nálezem přítel paní Izabelin appelloval k J. Mstl panu Běc- kému, osvěntinskému a zátorskému starostě, co paní Kamenecká skrze pří- tele svého na právo [str. 140] podala, má-li straně taková appellacia od práva zemského, kde přítel paní Izabelin ukázal dekret J. Kské Mstl, který ukazuje, že v prvší při, kterú paní Izabela se panem Kameneckým vedla, appellacia šla od soudu k J. Mstl, panu starostě. Než takový soud nebyl za póhonem zemským, a proto paní Izabeli pověděno jest, aby sobě podlé práva postu- povala. Tu potom přítel paní Izabelin položil peníze na dvory, kterým strana hověti musila.1 a) Rkp. theda. 1) Srv. č. 353., 355., 356., 360., 362. Anno domini 1546, feria quinta infra quattuor tempora post cinerum [11. března]. 365. Vystúpivše před soud a právo zemskie urozená paní Anna s Kru- žlovej, pozuostalá vdova po neboštíku panu Jakubovi Gěraltovským, sudím osvěntimským, i jest před soudem vyznala, že činí mocného pana Petra Sta- rověského z Pisařovic protiva panu Mikolášovi Tikovskému z Vojislavic po- stupovat soudovně podlé póhonuov neboštíka pana Gěraltovského, manžela její, vzhóru i na duol, při takovú vésti, spravovati až [str. 1411 do přetočení pře, a že cokolvěk pan Petr Starověský před soudem spravovat bude i jakož konec od soudu vezme, ke všemu paní Gěraltovská svú vuoli dává na tom přestati i za mocné držeti, jako by při tom sama byla. 1) Srv. č. 358., 359., 361., 363. 366. Tohož dne v tejž při neboštíka pana Jakuoba Gěraltovského, sudieho osvěntimského. Tak jakuož urozená paní Anna Gěraltovská, pozuostalá vdova po neboš- tíku panu Jakuobovi Gěraltovským, sudím osvěntimským, jest se před sou- dem zemským opověděla s póhony neboštíka pana manžela svého, že je na se bere podlé nich postupovati protiva panu Mikoláševi Tikovskému z Voji- slavic, tu pan Petr Starověský jako mocný člověk od paní Anny Géraltov- skej dal volat služebníkem zemským pana Mikoláše Tikovského ku právu zemskému podlé těch póhonóv neboštíka manžela její, kde takové póhony byly čteny, kterým soud vyrozuměvše a zvláště pan sudí se pány zemany tehdá a to najdují, poněvadž paní Gěraltovská odpovídá se s takovými pó- hony a chce je na se vzíti, že pana Mikoláše Tikovského má zvláštním póhonem připohnati k těmto póhonuom manžela svého.1 a) Rkp. theda. 1) Srv. č. 358., 359., 361., 363., 365. 277

Strana 278
[str. 1421 Termini celebrati feria quinta infra quat- tuor tempora post pentecostes. Anno domini 1546 [17. června]. 367. Vystúpivše před soud a právo zemské urozený pan Mikoláš Ti- kovský z Vojislavic, fojt bochenský a krále J. Mstl sekretář, budúc pohnaný od urozenej paní Anny s Kružlovej, pozuostalej manželky po neboštíku panu Jakuobovi Gěraltovským, sudím osvěntimským, za voláním služebníka zem- ského jest se toho přetkěm domlúval před soudem, nedávajíc se v žádnú při, aby paní súdiná mocnost neboštíka manžela svého prvé ukázala, po- něvadž ho jest ku póhonuom neboštíkovým připohnala. Kde přítel od paní Anny Gěraltovskej, súdinej osvěntimskej, jest pověděl, že prvé žaloba její má být slyšena, kterej pan Tikovský spíral, chcíc“ prvé mocnost viděti. A proto taková věc jest na lavici podána, co pak stranám jest z lavice po- věděno, že paní súdiná osvěntimská svrchupsaná póhony neboštíka manžela svého vstúpila a k nim pana M. Tikovského připohnala. Tu přítel od paní Anny Gěraltovskej, súdinej osvěntimskej, jest před lavicou položil list krále J. Msti, v kterým že neboštík pan [str. 1431 Jakuob Gěraltovský zapsal jej, jako manželce svej, všecko právo své a ty škody staly se za živnosti neboštíka manžela její, kterých odumřel od soudu konce nevzavše. Tehdá b se zdá paní súdinej, že těch škod nevinna trpěti, když jej všecko právo své pozuostavil a zapsal a zvláště statek všecek i ten, kde se škoda stala. Prosil přítel od paní súdinej za takovým právem napadlým, aby byla slyšena žaloba její. Na co pan Mikoláš Tikovský jest poveděl, že ku opravě její nic nemluví, než ku póhonuom, které poněvadž na se bere, aby k nim mocnost ukázala takovú, která k soudovi zemskému příleží. Přítel pak paní súdinej mínil, že ten list správy její, majestátem K. J. Mstí potvrzený, jest za dostatečnú mocnost, kterú podal na lavici, aby uznána byla. Tu lavica strany vyslyševše a listovi krále J. Msti vyrozuměvše najduje, že paní Anna Gěraltovská, súdiná, podlé toho listu krále J. Msti a práva svého má mocnost ku póhonuom manžela svého. Za takovým ná- lezem pan Mikoláš Tikovský jest appelloval [str. 1441 na dvory, kterej appel- laciji strana bránila dávajíc tu příčinu, poněvadž se přa hlavná ješče ne- počala ani se výrok gruntovný stal, že ta appellacia nemá jíti panu M. Ti- kovskému. A pan Mikoláš Tikovský poveděl, že ten nález má za výrok a od výrokóv každých bývá appellacia. Tu zas z lavice stranám pověděno na jejich podání, že právo takových appellacij nedrží, pokud se přa nevykoná a se pře výrok gruntovný nebude učiněn. Opustivše pan Tikovský takovú appellaciji, stal se nález stranám svrchupsaný. Tak jakuož urozenej paní Anně Gěraltovskej s Kružlovej, súdinej osvěn- timskej, jest z lavice najdeno, že podlé listu krále J. Msti, v kterým jest správa její, má mocnost ku póhonuom neboštíka pana Jakuoba Gěraltov- ského, manžela svého, jich odumřel konce navzavše z urozeným panem Mi- kolášem Tikovským z Vojislavic, krále J. Msti sekretářem a na ten čas držitelem statku Gěraltovského, tu přítel od paní Anny Gěraltovskej, sú- dinej, protiva tomuž panu Mikoláševi Tikovskému dal póhony čísti i svě- 278

Strana 279
domia kladl na to [str. 1451 dřevo, o které jest v póhoniech obviněn. Kde urozený pan Mikoláš Tikovský nechcíc nic dědicóm utratiti vzal sobě na munimenta. I dáno jest správa rok stranám na roky přišlé, které po po- dvižení svatého kříže [16. září] budú drženy na munimenta, na které se bere.1 pan Mikoláš Tikovský a) Rkp. chczycz. — b) Rkp. theda. 1) Srv. č. 358., 359., 361., 36./., 365., 366. 368. Mocnost pana Mikoláše Tikovského. Tohož léta i dne, jak se svrchu píše, vystúpivše urozený pan Mikoláš Tikovský z Vojislavic, fojt bochenský a krále J. Mstí sekretář, před soud zemský, jest od sebe zmocnil urozené pana Aleksého Fridrichovského, pana Jana Střalku a při tom Stanislava Klichmana a Stancla Novakovského, dvú služebníkóv svých, ve všeckých spravách potřebu jeho před soudem zem- ským vésti, spravovati i na všeliakie žaloby odpovídati, spírati, provoditi i jiného viniti a protiva jemu soudovně postupovati potud, pokud toho bude potřebí, až do přetočení pře jeho každej, kterú ti dobří lidé zmocněni budú moc vésti všechni spolu i jeden každý s nich zvláště, kde i jiné osoby budú moc ku poradě svej přivzíti, koho se jim zdáti bude, i ony na místech svých zas zmocniti ku spravování istr. 136! všech sprav tohož pana Mikoláše Tikov- ského. A co cokolvěk spravovati budú i jaký konec od soudu vezmú, tak všetci jako jeden ke všemu pan Mikoláš Tikovský vuoli svú dává na tom přestati i za mocné držet, jako by sám osobú svú při tom byl.1 1) Srv. . 358., 359., 361., 363., 565., 366., 367. Termini celebrati feria quinta infra quattuor tempora post crucis. Anno domini 1546 [16. září]. 369. Tak jakož urozená paní Anna Gěraltovská s Kružlovej jest připo- hnala ku právu zemskému urozeného pana Mikoláše Tikovského z Vojislavic, fojta bochenského a krále J. Mstl sekretáře, na ten čas držitele statku Gě- raltovského, ku póhonuom neboštíka pana Jakuoba Gěraltovského, někdy sudieho osvětimského, manžela svého, kde tento neboštík pan Jakuob Gě- raltovský jest toho pana Mikoláše Tikovského obvinil o porúbaní lesu glou- bovského, tak jakož to póhony šířej v sobě osahují, i jest s práva dáno v roky prominulé tomu panu Mikoláševi Tikovskému na munimenta, na které se bral do dnešních rokuov. A tu přítel zmocněný od tejž paní Anny Gěraltovskej jest se toho domlúval, aby strana munimenta a listy ukazo- vala, [str. 1471 kde přítel od pana Mikoláše Tikovského také zmocněný jest ukázal a kladl takové munimenta svědomí pod městskú pečetí, kde vyzná- vají lidé sedlščí z Gěraltovic, na ten čas pana Mikoláše Tikovského poddaní, že v lesech glambovských z staradávna vždycky jim bylo volné lesóv rúbaní ku dvorskej i sedlskej potřebě i ku všem budování a pastvy tolkiež. Než takovému svědomí přítel od paní Anny Gěraltovskej místa nedával a po- věděl, že ti, kteří rúbali, sami svědomí dávají. A tak paní Gěraltovská nemá za dosti takových muniment a vývodóv prosíc, aby v tom byla opa- třena, když podvolení svému strana dosti nečiní. A tak pan sudí i se pány zemany vyslyševše od stran při a odepři našli s práva, že takové svědomí 279

Strana 280
nepříleží ku právu, neb sám sobě žádný vyznávat ani světčiti nemá. A proto, poněvadž přítel od pana Mikoláše Tikovského za upomínaním lavice se ne- zachoval podlé nálezu posledního a muniment takových nekladl, které by ku právu slúžily a zvláště podle podvolení tohož pana Mikoláše Tikovského, tehdá“ pan sudí i se pány zemany najdují a to za nález činí, že paní Anna Gěraltovská jest obdržela [str. 148] při svú podlé póhonuov manžela svého neboštíka, kterým pan Mikoláš Tikovský má dosti činiti ve čtyrech nedě- léch pořád zběhlých. Tu přítel od pana Mikoláše Tikovského jest od toho nálezu zemského appelloval na dvory i peníze položil, čemu strana hověti musila.1 a) Rkp. theda. 1) Srr. 358., 359., 361., 36., 365., 366., 367., 368. Termini celebrati feria quinta infra quattuor tempora post cinerum. 370. Et primo inter d. Annam Gieraltovska et do- minum Czikovski.« Léta Páně 1548 ve čtvrtek mezi suchémi dněmi po poplci [16. února] dálo se v roky zemskie. Tak jakuož mezi urozenú poctivostí paní Annú Gěraltovskú z Kruž- lovej, súdinú osvětimskú, z jednej a urozeným panem Mikolášem Ti- kovským z Vojislavic, krále J. Mstí sekretářem, na ten čas držitelem statku Gěraltovského, z strany druhej, vyšel nález od soudu zemského za póhony, v kterých paní Anna Gěraltovská tohož pana Mikoláše Tikovského o porú- baní lesu obvinila, tak jako nález zemský šířej břmí, od kterého pan Mikoláš Tikovský budúc stranú odpornú na dvory appelloval. A ty dvory tepróv na dnešné roky jsú se zběhly, (str. 1591 které za prozbú tejž paní Anny Gě- raltovskej byly čteny v přítomnosti urozeného panoše pana Jana Střalky, který se ohlásil být z strany pana Mikoláše Tikovského. Kde pan sudí se pány zemany vyrozuměvše, že se dvory zhodily z zemským nálezem, tehdá zuostavují svój nález při moci, co stranám z lavice jest pověděno. Tu pan Jan Střalka vyslyševše takové dvory i potvrzení soudové jest appelloval do komory krále J. Mstí na místu pana Mikoláše Tikovského, co se straně od soudu nebrání. A tak, poněvadž appelluje, tehdá b táž strana od- porná má sobě rok jednati u krále J. Mstí, na který pak čas takový rok od krále J. Mstl bude vyjednán, má táž strana odporná straně póvodnej rok takový obvěstiti i panu sudiemu zemskému.1 a) sic. — b) Rkp. theda. 1) Srv. č. 358., 359., 361., 363., 365., 366., 367.—369. 371. Tohož dne mezi panem Aleksím Fridrichov- ským a pány Rigulskými. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Aleksí Fridrichovský dal služebníkem zemským volat pana Stanislava a pana Bernata Rigulskie podlé póhonu svého, kde pan Stanislav Rigulský prosil [str. 1501 o rok do rokuov pro chorobu pana Bernata, bratra svého. A tak strany mají rok do rokuov přišlých rokem druhým podlé práva. 280

Strana 281
Termini celebrati feria quinta infra quattuor tempora post exaltaciones crucis [20. září 1548]. 372. Et primo inter d. Allexium Brandys et d. Sta- nislaum Misskovski. Léta Páně 1548 ve čtvrtek mezi suchémi dnemi po povýšení sv. kříže dálo se v roky zemské. Kde vystúpivše před soud a právo zemskie urozený pan Aleksí Bran- dýs z Grabišic, na ten čas podstarostí osvěntimský, dal služebníkem zem- ským volat ku právu urozeného pana Stanislava Myškovského z Mirova podlé póhonu svého, kde pan Stanislav Myškovský poslal služebníka svého z listem oznamujíc chorobu svú, pro kterú k tomu roku nemuohl státi. A tak pan Stanislav Myškovský má rok do rokóv přišlých rokem druhým podlé práva bez škody póhonu. 373. Tohož dne mezi panem Alekším Fridrichov- ským a pány Rigulskými. Vystúpivše před súd a právo zemskie urozený panoša, pan Aleksí Fri- drichovský z Radotče, dal služebníkem zemským volat ku právu pány Ri- gulskie Stanislava a Bernata podlé póhonu svého, [str. 1511 kde páni Ri- gulščí prosili o rok na přítele. A tak mají rok rokem třetím do přišlých rokóv podlé práva. 1) Srv. č. 371. 374. Tohož dne mezi panem Stanislavem Radockým a panem Jakuobem Fridrichovským. Výstúpivše před súd a právo zemskie urozený panoša pan Stanislav Radocký, dal služebníkem zemským volat ku právu pana Jakuoba Fridri- chovského podlé póhonu svého, kde pan Jakuob Fridrichovský prosil o rok na přítele. A tak má rok rokem druhým do přišlých rokóv podlé práva. 375. Mocnost tohož pana Stanislava Radockého. Vystúpivše před súd a právo zemskie pan Stanislav Radocký jest vyznal, že činí mocného urozeného panoše pana Aleksého Fridrichovského z Radotče protiva panu Jakuobovi Fridrichovskému postupovat soudovně podlé póhonu svého vzhóru i na duol při takovú vésti, spravovati až do přetočení pře, a že cokolvěk pan Aleksí Fridrichovský před súdem bude spravovati i jaký konec od soudu vezme, ke všemu pan Stanislav Radocký svú vuoli dává na tom přestati i za mocné držeti s jako by při tom sám byl. 376. Tohož dne mezi panem Janem Střalkú a paní Reginú Noskovskú. Vystúpivše před súd a právo zemskie urozený panoša (str. 152] pan Jan Střalka dal služebníkem zemským volat slovútnú poctivost paní Reginu Noskovskú, na ten čas držitelkyni statku na Rudzách i na Babici po nebo- štíku panu Noskovským, manželu svým, podlé póhonu svého. Tu paní Regina Noskovská prosila o rok skrze pana Aleksého Fridrichovského na listy a na obrony, kde jej dán jest rok rokem druhým podlé práva. 281

Strana 282
377. Tohož dne mezi paní Gěraltovskú a panem Mikolášem Tikovským. Přitočila se jest taková věc před soud a právo naše zemskie, kde paní Anna Gěraltovská z Kružlovej, súdiná osvětinská, jest se před súdem zem- ským opovídala za tú appellacijí, kterú urozený pan Mikoláš Tikovský z Vo- jislavic, krále J. Mstl sekretář, na ten čas držitel statku gěraltovského, učinil do komory J. Mstl; není dán do toho času rok žádný prosíc v tom za opatření. Tu služebník pana Mikoláše Tikovského položil dva mandáty, jeden svatej paměti krále J. Mstí, někdy pána našeho milostivého, s toho světa sešlého, kde J. Kská Mšt ráčil byl rok v tej appellaciji na sujem a po- ložiti, který není straně oznámen ani přijat, protože jest protiva právóm našim. Druhý mandát nynějšého pána našeho milostivého krále J. Mstí, kde J. Mst ráčí zastanávěti, [str. 158] v tej při mezi stranami nic nespravovati, pokud J. Kská Mst stran v tej appellaciji neráčí rozsúditi, pokládajíc J. Kská Mst rok stranám na dvacétý i šestý den po ščastným příjezdu svým do Krakova. A za těmi mandáty králí J. Mstí tento služebník pana Tikovského opovídal to od pána svého, že nemlčel v tej appellaciji. A tak já sudí se pány zemany v lavici, slyšíc takové opovídaní stran svrchupsaných, dali jsme to stranám znát, že máme o to starat krále J. Mst a žádati jako pána našeho milostivého, že by J. Kská Mst neráčil rozkazovat takových inhibicij vydávati, které jsú protiva právom našim. A co se roku dotýče, který J. Kská Mst ráčí stranám pokládati na den jistý po ščastným příjezdu svým do Krakova, paní Anna Gěraltovská vie, kterak se má v tom zachovati. 1) Rkp. ruyem. 1) Srv. č. 358., 359., 561., 36.., 365., 366., .62.—470. Roky zemskie drženy ve čtvrtek mezi suchémi dnemi po svatej Luciji, léta paně 1548 [20. prosince]. 378. Najprv mezi panem Aleksím Brandýsem a panem Stanislavem Myškovským. Vystúpivše před soud a právo zemskie pan Aleksí Brandýs, podstarostí osvěntimský, dal služebníkem zemským volati ku právu pana Stanislava Myškovského [str. 1541 z Mirova podlé póhonu svého, tu pan Jan Střalka jako posel prosil od pana Stanislava Myškovského o rok na přítele, kde pan Aleksí Brandýs chtěl viděti mocnost, kterej pan Jan Střalka neměl ani žádného listu od něho. A tak pan Brandýs prosil za opatření, poněvadž pan Stanislav Myškovský nepostupuje podlé práva, že by mu byl přisouzen zisk podlé póhonu svého. Pan sudí se pány zemany z lavicí za takovým po- stupkem strany póvodnej, jako pana Aleksého Brandýsa, který, poněvadž brání takového odkladu panu Stanislavovi Myškovskému, že sobě toho ne- jednal za listem ani z mocností, najdují, že pan Aleksí Brandýs, pod- starostí osvěntimský, má pana Stanislava Myškovského připohnat ku ská- zaní.1 1) Srv. č. 372. 282

Strana 283
379. Mezi panem Aleksim Fridrichovským a pány Stanislavem a Bernatem Rigulskými. Tohož dne i léta, jak se svrchu píše, dálo se před súdem zemským. Tak jakuož za postupkem práva zemského pan Aleksí Fridrichovský byl slyšen se panem Stanislavem a panem Bernatem Rigulskými podlé póhonu svého, v nímž tento pan Aleksí Fridrichovský pány Rigulskie obvinil o dvě rolí, [str. 155] janašovskú a vepřkovskú, které by zástavním obyčejem na gruntě lgotským držeti měli, chcíc“ je vykúpiti jako své dědictví. Pánovie Rigulščí Stanislav a Bernart ve při svej ten odpuor dali, že voni o žádnej zástavě nevědí, tolko o dědičství, které mají se vším právem na gruntě lgotským, tak jakož toho podpírali listem kupna svého dědičného. Pan Aleksí Fridri- chovský kladl také listy své dědičné i svědomia, s kterých dóvodóv i od- vodóv soud nemuohl tej pře rozeznati okrom přísahy mezi stranami. A proto pan sudí s pány zemany našel bližší odvod pánuom Rigulským na držení jejich, kde po těchto rociech najprv příštích popelcových nazajitř v pátek [8. března] mají oba bratři, jako pan Stanislav a Bernat b Rigulščí, za to přisáhnúti, že těch ruol dvú, janašovskej a vepřkovskej, nedržou v žádnej zástavě, tolko v dědičství svým po přetkoch svých. 6) Rkp. chczycz. — b) sic. — () Rkp. nedrzau. 1) Srv. č. 474. 380. Tohož dne. Mezi panem Stanislavem Radockým a panem Jakuobem Fridrichovským stal se odklad rokem třetím na přišlé roky dle choroby tohož pana Jakuoba Fridrichovského, bez škody póhonu svrchu psaného pana Stanislava Rudockého, a to podlé práva. 1) Srv. č. 37.. 381. Istr. 156) Tohož dne. Pan Jan Střalka dal služebníkem zemským volat ku právu paní Reginu Noskovskú podlé póhonu svého, kde paní Re- gina Noskovská poslala list ku lavici oznamujíc chorobu svú, kterú i služeb- níkem zemským obvedla, prosíc o rok do rokuov. Kde pan Jan Střalka po- veděl, že jej již žádný prótah nemuož jíti proto, že na prominulých rociech vzala sobě na listy a na obrony, co také lavica podle práva zná, že paní Regině Roskovskej neměl by delší prótah jíti, že sobě v prominulé roky na listy a na obrany vzala. Než že se chorobú vymlúvá pravdivú, tehdá“ má rok třetí podlé práva do rokóv přišlých tím obyčejem, že v roky přišlé má prvé za to právo učiniti, jako pravdivě jest chora. A potom hnet panu Ja- novi Střalce na jeho póhon odpovídati bude povinna. Tohož dne konec póhonuom. a) Rkp. theda. 1) Srv. č. 476. Roky zemskie drženy ve čtvrtek mezi suchémi dnemi po poplci, léta Páně 1549 [7. března]. 382. Mezi panem Aleksím Brandýsem a panem Stanislavem Myškovským. Kde v tej při, v kterej pan Aleksí Brandýs z Grabišic připohnal pana Stanislava Myškovského z Mirova a na Bachoviciech ku skázaní, pan Sta- 283

Strana 284
nislav Myškovský, krále J. Msti dvořanín, podal lavici dva listy krále J. Mstí, kde v jedním král J. Mst ráčí lavici rozkazovat dne jistého vyjeti tam na tu lúku, o kterú pan Aleksí Brandýs pana Stanislava Myškovského pohnal, aby byla uznána, strany v jich potřebách vyslyševše. V druhým pak listu J. Kská Mst ráčí přikazovat, aby lavica nic v tej při nesúdila, pokud to ohledáno a uznáno nebude podlé širšej kommisiji J. Kské Msti. A takové listy kdy byly čteny, pan Aleksí Brandýs položil připohnání své a podlé toho prosil, aby byl zachován. Tu pan podstarostí na místě J. Msti pana starosty, pána svého, a pan sudí z lavicou takové listy J. Msti jako pána svého milostivého uctivě přijavše a jim vyrozuměvše, že by to bylo straně ku ublížení, jako panu Aleksému Brandýsovi, který podlé póhonu svého pro- vedl právo protiva panu Stanislavovi Myškovskému, kde by byl pan Sta- nislav Myškovski takové listy včas u J. Kské Msti sobě vyjednal, byla by se lavica v tom povolně zachovala za rozkázaním J. Kské Msti, pána svého milostivého. Ale že ne včas jsú vyjednané, tehdá pan podstarostí, pan sudí z dobrými lidmi z lavice (str. 158] znají za potřebné takovú věc vznésti na J. Mst pána Sandeckého, pana starostu svého, i J. Mstí v radě ku králi J. Msti užiti, že by právu svému neublížili. A proto stranám tu při zachová- vají do rokóv přišlých v tej všej mocnosti.1 2 1) Srv. č. 378. 2) Listy tyto zachovaly se nám v opise v rkpu Czart. č. 1427, str. 331—3.3—835. I. Mandatum de componenda lite inter Stanislaum Misskowski de Bachowicze et Alexium Brandis de Grabissicze racione foeni defalcati de prato neutrali. Sigismundus Augustus, dei gratia rex Poloniae, magnus dux Lithuaniae, Russiae, Prussiae, Masoviac dominus et heres. Magnifico Severino Boner de Balicze, castellano Sandecensi, zupario, burgrabio et magno procuratori Cracoviensi, ducatuum Oswien- czimiensis, Zathoriensis, tum Bieczensi, Rapstenensi et in Ocziess capitaneo, in absentia eius vicecapitaneo Zathoriensi ac generosi Iacobo Palczowski, iudici et caeteris scabinis iudicio ducatus Zathoriensis praesidentibus sincere et fidelibus dilectis gratiam nostram regiam. Magnifici generosi sincere et fideles dilecti, tametsi causa et actio inter gene- rosum Stanislaum Misskowski de Mirow et in Bachowicze haeredem ex una et nobilem Alexium Brandis de Grabissicze parte ab altera ratione defalcastri graminis in prato inter villam Grodzisko ipsius Misskowski et villam Alexii Brandis Grabissicze nuncu- patam coram iudicio s. et f. vestrarum agitari caepta sit, sed quoniam antequam aliquid in hac causa ipsa constituatur et decernatur, pratum illud, utri villae memoratae perti- neat, exposcit, ut oculis primum subiciatur s. et f. vestris, quorum dexteritatem, iuris- prudentiam et integritatem plurimum compertam habemus, id negotiis commitendum duximus, committimusque praesentibus mandatis eis etc., ut habita mutua inter vos intelligentia feria sexta post dominicam rogationum proxima ad locum dicti prati descendant vocatisque ad sui praesentiam partibus ipsis, quarum interest, auditis earum propositionibus et responsis aliisque legitimis et autenticis documentis adhibito etiam hominum servientium fidedignorum suficienti testimonio, utri villae superius recensitae pratum illud pertineat, cognoscant atque in eadem causa neutri partium favore aut odio adducti, sed solum deum et iustitiam prae oculis habentes, in quo vestrae conscientiae oneratae sint id, quod aequm et iustum fuerit inter partes ipsas constituant et decernant faciendum, quidquid in praemissis constitueritis, a partibus inviolabiliter observari, unius duorum aut trium vestrum absentia minus obstante, pro gratia nostra facturi. Datum Cracoviae feria secunda post dominicam invocavit. [11. března.] Anno domini M°DOXLIX" Regni nostri XX°. Commissio Sacrae Regiae majestatis propria. II. Sigismundus Augustus, dei gratia rex Poloniae, magnus dux Lithuaniae, Rus- siae, Prussiae, Masoviae etc. dominus et haeres. 284

Strana 285
Magnifico Severino Bonar de Balicze, castellano Sandecensi, zuppario, burgrabio et magno procuratori Crac. ducatuum Oswieczimensis et Zathoriensi necnon Bieczensi, Rapstinensi et in Ocziecz capitaneo, in absentia eius vicecapitaneo Zathoriensi ac gene- rosi Iacobo Palczowski, judici et ceteris scabinis iudicio ducatus Zatoriensis praesiden- tibus sincere et fidelibus dilectis graciam regiam. Magnifici et generosi s. et f. dilecti, exposuit nobis generosus Stanislaus Miskowski de Myrow et in Bachowicze haeres aulicus noster, quod habeat causam et actionem isthic coram iudicio s. et f. vestrarum ducatus Zathoriensis cum nobili Alexio Brandis de Grabissicze ratione defalcastrati graminis in prato inter villam Grodzisko ipsius Misskowski et villam Alexii Brandis dictam Grabissicze. Quod negotium quoniam exposcit ut antequam in eo aliquid consti- tuatur et decernatur, prius pratum illud, utri villae praefatae pertineat, oculis subiciatur, qua in re commissarios nostros iam deputavimus. Mandamus itaque s. et f. viris ut a iudicando haec ipsae causae penitus supersedeant tam diu, quoad prius in ea per commis- sarios nostros diffinitum erit et constitutum, secus per gratiam nostram non facturi. Datum Cracoviae feria secunda post dominicam invocavit proximam. Anno domini M°DOXLIX° Regni nostri 20. [11. března.] Ad mandatum Sacrae Regiae Maiestatis proprium. 383. Tohož dne mezi panem Janem Střalkú a paní Reginú Noskovskú. Tak jakož pan Jan Střalka za postupkem práva zemského obvinil paní Reginu Noskovskú jako opěkadlničku statku i dietek neboštíka pana Hiero- nima Noskovského, že drží otčiznu i mateřiznu jeho na Rudzách a v Babici nevěda za kterým právem, neb míní, že jej žádnému neodstupoval. A tu žalobu pan Jan Střalka učinil podlé póhonu svého, na který póhon paní Regina Noskovská dala ten odpuor skrze přítele svého, že není vinna naň odpovídati, když pan Jan Střalka dědičky, jako dcery neboštíka pana No- skovského, manžela její, opustil, neb vona jest paní věnná. Pan Jan Střalka poveděl, že paní Regina Noskovská nemuož se tím ani žádnú příčinú jinú s toho póhonu vymlúvati, [str. 1591 když sobě na listy a na obrany vzala. Tu potom paní Regina Noskovská položila list opravy svej věnnej, kde i opěku neboštík jej zapsal. A tak podlé toho listu prosila, poněvadž pan Jan Střalka dědiček v tom opustil, aby od toho póhonu byla volna učiněna. Pan Jan Střalka na ten list poveděl, že by taková oprava v ním neměla být na svobodným, a tak když gruntovně toho neukazuje, za kterým prá- vem sedí, a na póhon neodpovídá, tehdá“ prosil, aby mu byl zisk přisouzen podlé póhonu, kde paní Regina Noskovská pustila to na uznání lavici, jestliž nemá býti volna od toho póhonu s těch příčin, které ve při svej staví. Neb míní, že od sebe dosti učinila, když list svój věnný položila. Tu pan sudí se pány zemany v lavici vyslyševše takovú při mezi stranami najdují, poněvadž paní Regina Noskovská list opravy svej položila a straně od sebe dosti učinila, že ukázala, za kterým právem statku po neboštíku panu Noskov- ským, manželu svým, v Rudzách i v Babici užívá tak, jako jest o to po- hnána, aby právo ukázala, za kterým drží, že paní Regina Noskovská jest volna od toho póhonu; panu Janovi Střalce právo se nezavírá o blískost, kterú se sám míní jmíti.1 a) Rkp. theda. 1) Srv. č. 376., 381. 285

Strana 286
[str. 1601 Roky zemské drženy ve čtvrtek mezi suchý- mi dňami po povýšení svatého kříža,“ léta božého 1549 [19. září]. 384. Mezi panem Alexím Brandýsem s Grabišic podlé póhonóv jeho a panem Stanislavem Myškovským z Mirova stal se odklad do rokóv zem- ských přišlých, který sobě strany volily podlé přátelského porovnání rok stranám v jejich při ve všej mocnosti zachovávajíc, jesli by se v tom času přátelské neporovnali.1 a) Rkp. kriza. 1) Srv. č. 378., 382. 385. Tohoš dne. Mezi panem Janem Střalka“ a paní Reginú Noskov- skab stal se odklad do rokóv zemských najprve přišlých, který sobě strany volily dle přátelského porovnání, póhon pana Střalkóv i rok dnešní ve všej mocnoscic zachovávajíc, jesli by se v ton d čas přátelské neporovnali.1 2 a) sic. — b) sic. — c) Rkp. mocnosczy. — d)sic. 1) Srv. č. 276., 381., 383. — 2) Nad zápisem touž rukou jako u č. 1.: Inter Strzalka et Noskowska. 1str. 1611 Roky zemské drženy ve čtvrtek mezi suchý- mi dňami, které bývají drženy po svatej Lucie 1549 [19. pros. 1549]. 386. Tak jakuož jest připozval pan žebřidovský pana Jakuba Fridri- chovského, J. Mst pan starosta odkládá do rokóv přišlých zemských, které budú drženy v postě, neb sobě béře pan Jakuob Fridrichovský na přítela." 1) Nad zápisem touž rukou jako u č. 1. Zebrzidowski przeciw Frydrychowskiemu. 387. Tohož dne. Mezi panem Floriánem žebřidovským a panem Stani- slavem Klichmanem odklad se stal do rokóv zemských najprv přišlých, které sobě strany volily v tej všej mocnosti zachovyvajíc, avšak sobě tenž pan Klichman na přítela. 388. Tohoš dne. Mezi panem Janem Střalkú a paní Noskovska“ stal se také odklad do rokóv přišlých zemských v tej všej mocnosti zacho- vyvajíc.1 a) sic. 1) Srv. č. 376., 381., 383., 385. [str. 1621 Roky zemské držány byly ve štvrtek po po- pelci mezi suchémi dnemi léta páně 1550 [20. února]. 389. Tak jakuož ty roky měly býti držány dněšního dně, než že páni zemanie někěří pro chorobu svou a někěří pro vylání vod velikých nezjeli se byli, a proto podlé zvyklosti staradávnej že ne jest lavica splná,“ ne- mohli dojeti, neb nebylo osob osmi, než stolka šest, a tak ty všecky věci póhonné odkládáme v tejže mocnosti na roky najprv příštie. a) sic. 286

Strana 287
Roky zemské drženy byly po svatým Duše ve čtvrtek mezi suchémi dněmi [29. května 1550]. 390. Tak jakuož J. Kská Mst ráčil k nám písat list za panem Floriánem Žebřidovským, sekretářem a referendářem J. Kské Msti, aby ty pře, které na [str. 1631 ty roky zemské tu měl, totiž vedlé póhonóv, budúc sám aktorem, totiž se panem Jakuobem Fridrichovským a panem Stanislavem Klich- manem z Radotčí, byly odložené do rokóv příštích zátorských, které budú drženy po svatým křížu ve čtvrtek, mezi suchémi dněmi [18. září 1550]. My přislyševše a list J. Kské Mstí a příčiny ty, které J. Kská Mst ráčí nám písat, pře které příčiny odkládáme takuové ty věci póhonné do rokóv pří- štiech zátorských, v tej všej mocnosti, jakžto dnes byly připadly ty póhony.1 2 a) sic. 1) Srv. č. 386. — 2) Nad zápisem touž rukou jako u č. 1.: Zebrzidowski z Klich- manem. 391. Tohož dně. Pan Jan Střalka z Ruc se paňú Reginam“ Noskov- skam b také z Ruc odkládaj tu věc póhonnú v tej všej mocnosti, a to na psání J. Msti pana vojevody krakovského, které učinil do pana Střalky Jana, dla přátelského porovnání mezi sebú totiž do rokóv najprv příštích zátorských, které budú drženy po svatým křížu [18. září].1 2 a) sic. — b) sic. 1) Srv. č. 376., 381., 383., 385. — 2) Nad zápisem touž rukou jako u č. 1.: Strzalka z Noskowskam. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po pod- výšení svatého kříže mezi suchémi dněmi. Léta Páně 1550 [18. září]. 392. [str. 1641 Mezi panem Floriánem žebřidovským a panem Jakuobem Fridrichovským. Tak jakuož urozený pan Florián žebřidovský dal jest volat skrze slu- žebníka zemského vedlé póhonu svého, který póhon potom byl čten, uroze- ného pana Jakuoba Fridrichovského, a také pan Jakuob Fridrichovský skrze přítele svého pana Bludovského po vyslyšení tohoto póhonu poveděl jest, že se pan Jakuob Fridrichovský v žádnú při nevdávají se panem Floriánem Žebřidovským, než prosí v tom V. Mstí o naučení, že se to něhdá“ nezacho- vává, aby kto měl v póhoně jedním o věli b věcí pohnat a také i o škody, A pan Florián žebřidovský pověděl, poněvadž póhonu toho přislúchal pan Jakuob Fridrichovský, aby odpoviedal na ten póhon, „neb jsem já jeho ne o mnoho věcí, než o jednu mateřiznu těch paň« pohnal, že jsem mnoho věcí v ním jmenoval, to jsem musel učinit, aby věděl, s čeho ji vinuji a co pod sebú tý mateřizny jejich drží.“. A tak J. Mst pan starosta se pány soudími ráčil nalést, že ten póhon není o mnoho věcí, než o jednu, a jiže jest naň povinen odpoviedat pan Fridrichovský. A tak potom pan Jakuob Fridri- chovský skrze přítele svého pověděl, že pan Florián Žebřidovský ne jest osedlý v tomto [str. 165] knížetství Zátorským, neb se vyněsl do polského práva. A také jest povinen vedlé obyčeje práv všelaciech se ujistiti, kvér 287

Strana 288
ručit a právu dostát panu Jakuobovi Fridrichovskému, jestliž by jeho ku kterým škodám a připravil. A tak potom J. Mst pan starosta se panem sou- diem i se pány z lavice našel, že se povinen ujistit pan Florián Žebřidovský. A tak jest postavil rukojimě urozené pány, pana Januše Střelu s Socnovic a pana Jeroníma Gěraltovského z Gěraltovic. A tak pan Florián žebřidovský budúc stranú póvodní, podpírajíc póhonu svého, ukázal jest list úřadový, že mu jsou spoustily šlechetné dcery, totiž pana Jiříka Bludovského, svú všecku blískost, kterúžkolvěk měly v Radotči otčizny i mateřizny své. A protiva též tomu nadepsaný pan Jakuob Fridrichovský ukázal jest práva a listy své, které má na to všeckuo zbuožie v Radotči, najprv list, v kterým pan Tomek Radocký zapsal jest synovi svému Jakuobovi všecek svojie diel, který měl v Radotči, potom druhý list, v kterým jest tento pan Jakuob Radocký tenž svoji statek odprodal panu Jakubuovi Fridrichovskému, po- tom jest položil třetí list, v kterým šlechetný něhdá Jiřík Bludovský jest odstúpil toho mlýna Radockého, o který pozývají, tomu svrchupsanému Tomkovi Radeckému, potom položil čtvrtý list zástavní na 1str. 166] vrchní právo, v kterým tento Tomek Radocký zóstavil byl čést! vrchnieho práva svého šlechetnému něhdá Mikoláši Brandýsovi, potom položil pátý list, v kte- rým nějaká něhdy Kateřina Václavkovna diel svoji, který měla v Radotči, jest prodala nějakému Abramovi, dovodíc těmi listy, že jest v ten statek všel za koupnem, které jest dostatečně ukázal. Co se pak dotýče rolí fla- činské a poustiny kozubovské, pověděl, že to drží koupnem od pana Stani- slava Stezického " aneb zámenú, čeho jest listem, který jest v zápovědi, dovodil, poviedajíc, že pan Florián žebřidovský se panem Stanislavem Ste- zickým vo túž věc právo vědě, které dokužd se neskončí mezi nimi, ne- povinen jest na to pan Fridrichovský odpoviedat. Protiva tomu pan Florián Žebřidovský pověděl, že s těch listóv nezná žádného gruntu, než se ta všecka věc gruntuje na odstupku něhdá pana Jiříka Bludovského, který toho mlýna jest odstúpil nemajíc sám k němu žádného práva, a čeho jest nemohl učinit ke škodě těm sirodkóm, od kterých já právo maji, i dovodíc toho, že ten statek byla a jest vlastná mateřizna těch sirotkóv. Položil jest list dědičný radocký, kterým jest dovodil, že puol vsi Radotči s krčmú i s mlýnem jest vlastná mateřizna i otčizna těch sirodkóv, od kterých právo mají. I potom jest 1str. 1671 položil druhý list, v kterým paní Maruše Bludovská všecek diel svoji, který měla v Radotči, zapsala muži svému, pod tiem spósobem, jestliže by jejé živnosti protrval, všakž tak, že by toho statku od dietek, které by spolu měli, oddáliti nemohl, jako o tem listy šířeji z obú stran omlúvají, dovodíce toho těmi listy, že tento Jiřík Bludovský něhdá nemohl toho statku na věčnost utratiti ani od těch sirodkóv oddáliti, maje tolko toho statku sám v užívanie do své smrti. A budúc opekadlníkem těchto dietek, v tym statku nemohl jim nic utratiti. „A když jest strana ve všem listovi mému, který mám dovodit blískostí, místo dala, a protiva tomu nic nemluvila a jám dostatečně dovedl, že teho statku pan Bludovský těm sirotkóm utratiti nemohl jako opekadlník, teda já prosím, aby mi statek, o kterým pohnal, byl přisouden a při svú vedlé póhonu svého abym obdržel. Což se pak rolí flačinské a poustiny kozubovskej dotýče, pan Fridrichov- 288

Strana 289
ský neokazuje, za kterým by to právem pan Klichman, od kterého on to má, obdržel ani se na zachojice, “ který by jeho v tiem zastúpil aneb brániti měl, nebéře, tehdá to právu mému nic škodit nemóž, aneb bych toho, kdyby k tomu přišlo, pokázati mohl, že ani pan Klichmann ani žádný jiný protiv právu mému prvšému [str. 168] na těch rolích práva žádného nabývati ne- mohl, než když strana nic neokazuje ani mne toho nepotřeb pokazovati, než, kdyby se tiem vždy bránil, že to od pana Klichmanná má, tehdá já list po- kládám úřadový, že on mne jest všického práva svého dědičného i zástav- ného, kteréžkolvěk od pana Klichmanna v Radotči měl, na věčné časy vzdal a odstúpil, jakuož jest pokládal toho list úřadový, vedlé kterého prosil, aby byl zachován. A co poviedá, že bych já o túž věc pana Klichmana pohnal, to se nihdá okázati nemóž.“ I táchnul se jest do póhonu, kterým jest pana Klichmanna pohnal, v kterým ty rolé jmenované nejsou opsané. Na co jest pan Fridrichovský skrze přítele svého nadepsaného pověděl, že odstupek toho mlýna stal se jest frýmarkem skrze pana Bludovského, který frýmark, jestliže se nelíbí panu žebřidovskému, a praví, že toho pan Bludovský udě- lati nemohl, teda on rád chtí při svým diele zuostati vedlé listu svého sta- rého, který jest ukázal, s kterého mienil, že předkovie jeho čtvrtú čést toho mlýna jměli. I prosil, aby tam úřad vyjechal a čtvrtú čést vedlé listu jeho vydělil. Na co jest pan žebřidovský pověděl, že jest toho dostatečně dovedl listem svým dědičným, že ta krčma i mlýn náleží všecek zúplna k jeho poloviti k vší, dovoditi toho i jeho vlastním listem, který jest položil, že nebo- [str. 1691 štík Bludovský ne třech čéstí mlýna, které by tam byl měl mět, ale všeckého mlýna zúplně jest jemu odstúpil, čeho jest jakžto opekadl- ník ku škodě těm sirodkóm učinit nemohl. A co praví, že by to zámenú přijíti aneb se odstúpiti mělo, toho strana pokázat nemóž, neb se z jeho vlastního listu, který pokládá, okazuje, že ne žádným frýmarkem neb zá- menú, než zhola dobrovolně jest jemu toho mlýna odstúpil. A co se táchně! ku některým rozdielům, o to tu s ním také žádného roku nemají, a zdá-li se jemu v rozdiele nějaká křivda, „nech mne do toho právem přitáchně, tak jakž jsem já jeho přitáchnul, neb von za mým pó- honem nic na mne nemóž pozískati, prosíce za to, aby při svú vedlé póhonu svého za svými slušními dóvody obdržel“. My pak znajíc tu věc být povážnú a rádi vidúc mezi stranami v tej při přátelské porovnánie, odkládáme tu věc ku slyšení výroku našeho do rokóv příštiech zátorských, které budú drženy po svatej Lucii ve čtvrtek [18. prosince].1 a) sic. — b)Rkp. wiely. — c) Rkp. pan. — d) Rkp. škadóm, sic. — 2) sic. — 1) Rkp. czest. — g) Rkp. Stezyczkeho. — h) Rkp. mem. — i) sic. — k) sic. — 1) sic. 1) Srv. č. 386. 390. 393. Tohož dně. Mezi panem Janem Střelkú a paní Reginú Noskovskú. Urozený pan Jan Střelka z Ruc se paní Reginú Noskovskú odkládají mezi sebú tu věc póhonnú v tej všej mocnosti, jakžto byly ty póhony na dnějšní [str. 170] připadly, a to do rokóv najprv příštích zátorských, které 289 19

Strana 290
budú drženy po svatej Lucii ve čtvrtek mezi suchémi dněmi [18. prosince 1550], a to dla přátelského porovnání mezi sebú z obú stran v tom času. Dálo se leta i dně, jakž se nahoře píše.1 1) Srv. č. 376., 381., 383., 385., 391. Roky zemské drženy byly ve čtvrtek po svatej Lucii mezi suchémi dněmi léta Páně 1550 [18. prosince]. 394. Mezi panem Floriánem žebřidovským a pa- nem Jakubem Fridrichovským. Tak jakuož jest pohnal urozený pan Florián žebřidovský, krále J. Mstl sekretář a velikého knížetství Litevského i zem Podlaských referen- dář etc., urozeného pana Jakuoba Fridrichovského z Radotči a v Přibyrazi ku právu zemskému vedlé zvyklosti tohoto knížetství Zátorského o blískost šlechetných Maruše Tomášovej Rozumkovej a paniej Kateřiny Stanislavo- vej Ondřejíkovičovej, dcer šlechetného tehdy pana Jiříka Bludovského, šle- chetnej něhdá paní Maruše z Fridrichovic, manželkóv narozených, která na ně, jakžto na dcery vlastní po mateři jejich svrchupsanej spravedlivém nápadkěm a pobožným spadkěm připadla, kterúž blískost a právo své po mateři svojí, kterú měli ve vsi Radotči, jmenovitě mlýn moučný v Radotči na Zá- [str. 1711 lavščí i s tiem Zálavčím, k tomu Kúty za Skavú, Mlýnčiska rčené i z jejich jispy a k tomu a Kút podle Gaček, od tomické hranice i nad to všecko, rolí flačinskú osedlú i poustinu kozubovskú rčené, z vlastní ma- teřiznú svrchupsaných paň. Na kterých zdavek a odstupek pan Florián Žebřidovský svrchupsaný jest ukázal list úřadový, co mu zdaly a odstúpily svrchupsané panie, i jiné listy, které jsú ve při i odepři šířeji a dostatečně jmenované. A protiva tomu nadepsaný pan Jakuob Fridrichovský jest položil list úřadový na tenže statek, o který jest pohnán, jakžto Jiřík Bludovský jest vzdal a odstoupil statku toho svrchupsaného Tomkovi Radockému i erbuom jeho i jiné listy, které listy jsú šířeji jmenované ve při i odepři. A tak J. Mst pan starosta se panem soudiem i se pány z lavice jsú našli a najidujimy, ponevažd« pan Jakuob Fridrichovský ničím nedovedl, aby pan Jiřík Bludovský byl mocen toho statku odevzdat a odstúpit od svrchupsaných paňď mateřizny, že svú při opustil a stratil a pan Florián Žebřidovský svrchupsaný svú při jest obdržel a získal vedlé póhonu vy- jímajíc škody na ten čas, které stojá v póhoně opsané.1 a) Zatím opakováno a k tomu. — b) Rkp. pan, sic. — c) sic. — d) Rkp. pań, sic. 1) Srv. č. 386., 390., 392. 395. [str. 172) Tohož dně. A vedlé toho výroku nadepsaného domlávial se jest pan žebřidovský nadepsaný, aby mu byl dán služebník zemský s ouřadu ku uvázaní toho statku pozískaného. Co J. Mst se panem soudiem i se pány z lavice jsú mu přidali služebníka zemského ku uvázaní v ten statek v vý- roku opsaným a právem pozískaným.1 1) Srv. č. 386., 390., 392., 394. 290

Strana 291
396. Tohož dně. Mezi panem Janem Střelků z Ruc a paní Reginú Noskovskú. Urozený pan Jan Střelka se paní Reginú Noskovskú odkládají mezi sebú tu věc póhonnú v tej všej mocnosti, jakžto byly ty póhony na dnejšní den připadly, a to do rokóv najprv příštích zátorských, které budú drženy po popelci ve čtvrtek mezi suchémi dněmi [12. února 1551], a to dla přátel- ského porovnání mezi sebú z obú stran v tom času.1 1) Srv. č. 376., 381., 383., 385., 391., 393. 397. Tohož dne. Mezi urozeným panem Janušem Střelú a Valentýnem Kleinerem. Valentýn Kleiner pohnal póhonem prvým na dnejšné roky zemské uro- zeného pana Januše Střelu s Sosnovic. A tak pan Januš Střala na ten prv- [str. 173] vnější póhon jest se vymlavil chorobú vedlé práva obyčeje, a to skrz urozeného pana Střelku Jana. Dálo se na Zátoře v pátek po svatej Lucii v roky zemské léta Páně 1550 [18. prosince]. 398. Vystoupivše před J. Mst pana starostu i před lavicu a soud zemský urozený pan Januš Střala s Socnovic učinil jest takovú přípověd: jestli by pan Jan Slupský s Trišova chtěl zavodit zbuožie a stadky aneb na nich zá- pisy nějakové činil komužkolvěk, totiž na Ostalovce, Dabrovšce, Marcovce, Zágořú v knížetství Zátorským zaleželé, otčizně i mateřizně svojí, na které stadky svrchupsaný pan Januš Střala méní se právo jmíti, aby takové zá- pisy nebyly přímovány od ouřadu ku škodě jemu. Dálo se, jakž na vrchu psáno jest. 399. Tohož dně. Vystúpivše před J. Mst pana starostu i před lavicu a soud zemský urozený pan Januš Střala s Socnovic dobrovolně jest vyznal, že v tej při, kterú má z Valentovicem Klejnerem před soudem zemským knížetství Zátorského, činí moc- [str. 1741 ným urozeného pana Jana Střalku, švagra svého, dávajíc jemu úplnú moc protiv tomu Valentemu Klejnerovi soudovně postupovati vzhóru i na dól podlé všeji potřeby. K tomu také že bude moci tenž pan Jan Střalka na místu svým jiného ustaviti aneb k sobě užiti, koho vůle jeho bude. A tenž každý túž moc bude jmíti takž, jakž sám pan Januš Střala svrchupsaný neb pan Střelka. Dálo se na zámku zátor- ským v pátek po sv. Luciji mezi suchémi dněmi v roky zemské, léta Páně 1550 [18. prosince].1 1) Srv. č. 397. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek mezi suché- mi dněmi po popelci, léta Páně 1551 [12. února]. 400. Mezi urozeným panem Janušem Střelú a Va- lentýnem Klejnerem. Vystúpivše před soud a právo zemskie urozený panoša Valenty Klejner dal služebníkem zemským volat ku právu pana Januše Střelu podlé póhonu svého, kde pan Januš Střala prosil o rok na přítele, a to skrz urozeného 291

Strana 292
pana Jana Střelku, jakžto zmocněného v tej věci na místu svým. A tak má rok rokěm druhým do přišlých rokuov podlé práva.1 1) Srv. č. 397., 399. 401. [str. 175] Mezi urozeným panem šimonem Fridri- chovským a Stanislavem Ondřejíkovicem. Vystúpivše před soud a právo zemskie šlechetný panoša Stanislav On- dřejíkovic dal služebníkem zemským volat ku právu pana šimona Fridri- chovského podlé póhonu, kde pan Šimon Fridrichovský prosil o rok na přítele. A tak má rok rokěm prvním do přišlých rokóv podlé práva. Dálo se na Zátoře ve čtvrtek po popelci v roky zemské léta 1551 [12. února]. 402. Vystoupivše před soud zemský šlechetné Maruše Tomková, Ro- zumková a Kateřina Ondřejíkovicová, Stanislavová, s přivolením manželóv svých svrchu jmenovaných skrz urozeného pana Jana Bludovského, dvořa- nína J. Mstí Kské, bratra svého, též přivolením těch manželóv, vzatego “ opě- kuna vyznaly, že čiňú b mocným člověkem šlechetného Stanislava Ondřejí- kovica z Linčóv, manžela svrchujmenovanej Kateřiny, v tej při, kterú mají mět za póhony svémi, se panem šimo- [str. 1761 nem Fridrichovským, kte- rými jeho pohnali o mateřiznu svú v Fridrichoviciech, dávajíce jemu zúplnú moc za těmi póhony postupovat, zisk i strate“ obdržet, toť jest vzhóru i na duol, takže von sám i každý jiný, koho by von od sebě ustavil, bude mohl v tej věci postupovat tak, jakž by vony samy při tym byly. a) sic. — b) Rkp. czynyu. — c) sic. Roky zemské drženy byly ve čtvrtek po povýšení sv. kříže mezi suchémi dněmi léta Páně 1551 [17. září]. 403. Vystoupivše před soud a právo zemské šlechetný panoša Stanislav Ondřejíkovic dal služebníkem zemským volat ku právu vedlé póhonu svého urozeného pana Šimona Fridrichovského, kde pan Zigmunt Palčovský od pana Fridrichovského prosil o rok do rokuov druhých pro chorobu pana Šimona Fridrichovského. A tak strany mají rok do rokóv přišlých rokem druhým podlé práva.1 1) Srv. č. 401. 404. Tohož dně. Mezi urozeným panem Janušem Střalú a slavným Valentym Klejnerem. Istr. 1771 Vystoupivše před soud a právo zemské urozený pan Januš Střala, budúc stranú odpornú, dal jest volat ku právu vedlé póhonu svého skrz služebníka zemského první, vterý, třetí i čtvrtý ráz mimo právo slo- vútného Valenteho Klejnera, stranu póvodnou. Tu nadepsaný Valenty Klej- ner k tomu roku nestál, budúc stranú póvodnú. A tak nadepsaný pan Jan Střala skrz pana Jana Střalku prosil jest, aby pan Klejner svou při stratil, vo co poháňá, a póhon jeho aby byl v niveč obrácen, poněvadž budúc sám stranú póvodní k tomu roku nestál. Tu J. Mst se panem soudiem i se pány 292

Strana 293
z lavice jsou našli výrokem svým, že pan Klejner jakžto strana póvodná, ačkoli k tomu roku vedla póhonu svého nestál, tehdá vedlé staradávnej zvyklosti tohoto práva póhon jeho má bejt zniščen a v niveč obrácen, avšakž pře svej neupoustil a nestratil.1 1) Srv. č. 397., 399., 400. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po hodu svatej Luciji mezi suchémi dněmi léta Páně 1551 [17. prosince]. 405. Mezi urozeným panem šimonem Fridrichov- ským a Stanislavem Ondřejíkovicem. [str. 1781 Vystúpivše před soud a právo zemskie urozený pan Šimon Fri- drichovský, budúc stranú odporní, jest se opoviedal, že stojí na roku dnějš- ním vedlé póhonu, kterým jest pohnán od šlechetných paň Maruše Rozum- kovej s Skaviny a paní Kateřiny Ondřejíkovicovej s Linčóv, dcer něhdá šlechetného Jiříka Bludovského z Radotčej, a paní Maruše s Fridrichovic, manželkóv narozené, s strany póvodnej. A tak nadepsaný pan Šimon Fridrichovský skrz pana Aleksého Fridri- chovského, přietele svého, prosil jest, aby nadepsané paní svú při stratily, vo co poháňají, a póhon jejich aby byl v niveč obrácen, poněvadž k tomu roku nestály. A tak pan soudie rozkázal služebníkovi zemskému volat těch paň« i toho, kdož by měl mocnost od nich. A když těch paň nebylo ani nikoho jiného žádného od nich, tu pan soudie se panem podstarostiem i se pány z lavice jsú našli výrokěm svým, že nadepsané paní, jakžto strana póvodní, poněvadž k tomu roku vedla póhonu svého nestály, tehdá vedlé staradávnej zvyklosti tohoto práva póhon jejich má bejt zniščen a v niveč obrácen.1 a) Rkp. pan. 1) Srv. č. 401., 402., 403. [str. 1791 Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po podvýšení sv. kříže mezi suchémi dněmi léta Páně 1552 [22. září]. 406. Mezi šlechetným Tomášem Ptašinským s Kra- kova a Jiříkem Ovsianským. Vystúpivše před soud a právo zemské šlechetný panoša Tomáš Pta- šinský z Krakova dal služebníkěm zemským volat ku právu urozeného pana Jiříka Ovsianskieho podle póhonu svého, kde pan Jiřík Ovsianský skrz pana Jana Střalku prosil o rok do rokuov druhých pro chorobu svú. A tak strany mají rok do rokuov přišlých rokěm prvním vedle práva bez škody póhonu. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po sv. Lucii mezi suchémi dněmi léta páně 1552 [15. prosince]. 407. Mezi šlechetným Tomášem Ptašinským a uro- zeným panem Jiříkem Ovsianským. Vystúpivše před soud a právo zemskie šlechetný panoša Tomáš Pta- šinský s Krakova dal služebníkěm zemským volat ku právu urozeného pana 293

Strana 294
Jiříka Ovsianského podlé póhonu svého, kde pan Jiřík Ovsianský sám před sě prosil o rok do rokuov druhých běrúc sobě na přietele. A tak strany mají rok do rokuov přišlých na přietele rokěm druhým vedlé práva bez škody póhonu.1 1) Srv. č. 406. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po popelci mezi suchémi dněmi léta 1553 [16. února]. 408. Mezi šlechetným Tomášem Ptašinským a uro- zeným panem Jiříkem Ovsianským. Vystoupivše před soud a právo zemskie šlechetný panoša Tomáš Pta- šinský s Krakova dal jest služebníkěm zemským volat ku právu na třetím roku urozeného pana Jiříka Ovsianského z Mar- Istr. 1811 kovej Poruby podlé póhonu svého. A potom učinil jest žalobu protiva jemu vedlé póhonu svého žádajíc, aby byl čten, a který byl čten. Tu urozený pan Jiřík Ovsianský na roku stojíc osobú svú zmocnil jest před soudem zemským v tej při svej urozeného pana Jana Palčovského z Břežnice, dvořanína J. Kské Mstl, protiva tomuto Tomáševi Ptašinskému. A tak pan Jan Palčovský zmocněný žádal jest od pana Jiříka Ovsianského prvé, nevdávajíce se v žádný při z nade- psaným Tomášem Ptašinským, aby von jakžto neosedlý v tímto kniežetství prvé ručil gvér vedlé obyčeje práva panu Jiříkovi Ovsianskému. A protiva tomu nadepsaný Tomáš Ptašinský pověděl jest, že „mne není potřebí gvéru ručiti panu Jiříkovi Ovsianskému, protože jsem jest a osedlým v tymto knie- žetství od kolkadesáte b let. A to že mám Ovsianku, kterú jsem zavedl panu J. Ovsianskému i listóv a práv zvěřil, voč tu jeho pohnal před ouřad zemský, neb von teho nemůž pokázati, abym mu vo ně ouřadně [str. 182] odevzdal. A protiva tomu pan Palčovský pověděl jest, že když to slušně pokáže Tomáš Ptašinský, že tu jest osedlým, tehdá jemu nebude potřebí gvéru ručiti, co jsú strany připustily na uznání pana soudieho i vší lavice. A tak pan soudie i se pány z lavice jsú našli, že Tomáš Ptašinský po- vinen jest gvér ujistiti panu Jiříkovi Ovsianskému vedlé obyčeje práva, poněvadž nepokazuje toho, aby tu měl jakovú osedlost v tymto kniežetství. Tu Tomáš Ptašinský pověděl jest, „žem se tu na ten čas v takového přétela neopatřil, který by za mne měl ručiti, neb jsem se toho nespodíval“, žá- dajíc v tom o prodlenie roku širšého až do rokóv druhých, až by se v přétela takuového opatřil. A tak pan soudie i se pány z lavice jsú jemu ten rok v tej všé mocnosti odložili do rokóv zemských bližně přišlých po svatým Duše [25. května] bez škody póhonu jeho. A tam již na ten čas, Tomáš Ptašinský má [str. 183] ujisticd gvér panu Jiříkovi Ovsianskému vedlé obyčeje práva. I také, aby tam již na ten čas byl hotov ze všeckemi potřebami svémi ku podparcíe svej při.1 a) sic. — b) Rkp. dessate. — c) Rkp. theda. — d) Rkp. ujisticz. — e) Rkp. pod- parczy. 1) Srv. č. 406., 407. 294

Strana 295
Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po hodu sv. Ducha mezi suchémi dněmi léta Páně 1553 [25. května]. 409. Mezi slavným Tomášem Ptašinským a uroze- ným panem Jiříkem Osvianským. Tak jakuož slavnému panoši Tomáševi Ptašinskému, stolařevi s Kra- kova, na dnějšný den byl rok odložen od soudu zemského v tej všé mocnosti bez škody póhonu jeho, a to v tej při, kterú vede soudovně se panem Jiříkěm Ovsianským s Markovej Poruby, že měl gvér ujistiti jemu vedlé obyčeje práva a čeho se domlávial po ním vedlé výroku pan Ovsianský skrze uro- zeného pana Jana Palčovskieho s Břežnice, dvořanína J. K. Msti, kterého zmocnil ve při svej na místu svým, kde nadepsaný Tomáš Ptačinský vedlé výroku neměl rukojmí ani základu, kterým by měl gvér ujistiti panu Ovsian- skému, na což mu bylo s těch prominoulých prvnějších rokóv odloženo do dnějšních rokóv. A tak pan Jiřík Ovsianský skrze pana Jana Palčovskieho žádal v tom za opatření od soudu zemskieho, poněvadž Tomáš Ptašinský budúc stranú póvodnú dosti od sebě nečiní výrokovi soudovnému i také ne jest pohotový s munimenty svémi, aby již svú při stročil a a pan Ovsianský byl volen od pře i od póhonu jeho. A tak pan soudie i se pány z lavice, znajíc tu věc býti nemalej povahy, odkládají ten rok v tej všé mocnosti stranomb, běrúc sobě v tom na poradu, a to do teho vúterý bližně přišlého [30. května], když tu všecka zemia Zátor- ská i Osvětimská má se zjeti, jakuo by se v tem měli zachovati a zvláště protiva takuovej osobě stanu prostého řádu.“ A tam v tej věci mají již výrok učiniti mezi stranami tamž na ten čas, co se týče toho gvéru, a tam strany mají býti pohotové s potřebami svémi. a) sic. — b) sic. — c) Rkp. v tekstu podtrženo. 1) Srv. č. 406.—408. (str. 1851 Dálo se na Zátoře v úterý po svatej Trojici léta Páně 1553 [30. května]. 410. Tak jakuož s těch rokóv zemských bližně prominulých po sv. Duše [25. května] ten rok byl odložen v tej všé mocnosti od soudu zemskieho na dnějšný den mezi slavném Tomášem, stolařem z Krakova,“ stranú pó- vodní, a urozeným panem Jiříkěm Ovsianským s Markovej Poruby, stranú odporní, totiž o jištění gvéru tehoto nadepsaného Tomáše, stolaře, protiva panu Jiříkovi Ovsianskému, jakž se okolo toho šířej osahuje a zní v prvněj- ších výrociech soudovních nahoře opsaných, že měl ten Tomáš gvér jistiti, a tak pan soudie z nálezu J. Msti pana starosty i těchto dvú lavic, zátorskej i osvětim., které se tu byly na ten čas vespuol zjely, učinil jest takový nález a výrok, že poněvadž nadepsaný Tomáš, stolař,b výrokovi soudovnému dosti od sebě neučinil a gvéru nejistil, ani základu nepoložil nadepsanému panu Jiříkovi Ovsianskému vedlé zvyklostí tohoto kniežetství na těch rociech prominalýchc zemských čtvrtých, jakuož mu bylo [str. 186] dáno od soudu zemskieho na třetiech rociech zemských již nad obyčej práva, a svémi po- třebami budúc stranú póvodnú hotov nebyl, tehdá již všej při upadl, voč 295

Strana 296
poháňal vedlé póhonu svého protiva panu Jiříkovi Ovsianskému, a svrchu- psaný pan Jiřík Ovsianský od toho póhonu, kterým ho byl obvinil, i ode při má býti volen nyní i na potomné časy. a) V rkpsu podtrženo. — b) V rkpsu podtrženo. — c) sic. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po poplci mezi suchémi dněmi léta Páně 1554 [8. února]. 411. Mezi urozenou poctivostí paní Reginú Nos- kovskú a panem Janem Střalkú. Vystoupivše před soud a právo zemskie urozená poctivosti paní Regina Noskovská z Rudz skrze urozeného pana Jana Palčovského z Břežnice, dvořanína J. Kské Mstí, zmocněného na místě svým, dala služebníkém zem- ským volat ku právu podlé póhonu svého urozeného pana Jana Střalky. Tu pan Střalka, neodávajíce se v žádný a při se paní Noskovskú a zachovávajíc sobě všecky dilacije póhonné při moci, pověděl jest, že mu ten póhon nepo- řádně jest položen, teho dovodíc služebníkem [str. 1871 zemským i také datú tohoto póhonu, že mu jest oddán v pátek z jitra, budú čtyři něděle, neb každý póhon zemský má býti položen ve čtyři neděle před roky vedlé zvyklosti a obyčeje, žádajíc, aby byl volen od tohoto póhonu. A tak J. Mst se panem soudiem i se pány z lavice jsou našli, že pan Jan Střalka má býti volen od toho póhonu, poněvadž mu ten póhon nepořádně jest položen.1 a) Rkp. zadní. 1) Srv. č. 376., 381., 388., 385., 391., 398., 396. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po podvý- šení sv. kříže mezi suchémi dněmi léta Páně 1557 [16. září]. 412. Mezi vělmožným panem Osvěnc. etc. a panem Matyášem Gěraltovským. Vystúpivše před soud zemský urozený pan Matyáš Gěraltovský z Gla- bovic dal jest služebníkem zemským ku právu volat vedlé obyčeje práva vělmožného pana Kryštofa Myškovského z Mirova a na Polankách, kastelána osvěnc., že byl stál a že mu byl práv, voč jeho vinuje vedlé póhonóv svých, kde nadepsaný pan (str. 1881 Osvěnc. skrze urozeného pana Jana Milanov- skieho s Zelčiny pověděl jest prvé, nevdávajíce se v žádnú při s vrchupsaným panem Gěraltovským, že von tu před tímto úřadem nepoviněn jest odpo- viedati a práv býti nadepsanému panu Gěraltovskému na ty jeho póhony, neb před osvícenú osobú, a to vedlé přivileje svého starého předkuov svých, který položil jest před úřadem žádajíc, že by čten hlasice“ přede všemi, ažeby každý o tym dobrú vědomost měl, že tu před tímto právem nepoviněn se jest nikomu uspravědliviati, neš před osobú osvícenú, tam kde toho jest místo, žádajíc, že by vedlé toho přivileje svého byl zachován. A protiva tomu svrchupsaný pan Gěraltovský pověděl jest, že pan Osvěnc. povinen jest tu, před tímto úřadem jemu odpoviedati a práv býti na žalobu jeho nejprv s teji příčiny, že jest póhony přijel, kterými ho jest pohnal, druhé, že předkovie jeho s Polanky zavše tu před tímto úřadem jed- 296

Strana 297
nemu každému odpoviedali a právi byli, chtiec toho kniehami zemskiemi do- vésti a žádajíc, že by byly čteny a odevřeny, a tak že by pan Osvěnc. jemu odpoviedal a práv byl vedlé póhonóv jeho. Istr. 189) Kde pan soudie se panem podstarostiem i se pány z lavice přeslyševše v tom strany svrchupsané i také ten list, který jest položil pan Osvěnc. přeslyševše a dobře jib u sebě po- váživše, běrú sobě v tom na poradu do J. Mstí pana kancléře koruného, kra- kovskieho, osvěntimského, zátorského etc. starosty, pána svého milostivého v ščestlivým? J. Msti tu přijechání. A tyto póhony svrchupsané pana Ma- tyáše Gěraltovského odkládají v tej všé mocnosti do rokuov zemských zátorských bližně přišlých po sv. Lucii [16. prosince]. a) Rkp. hlassicze. — b) sic. — c) Rkp. ssczstliwym. — d) Rkp. przygiechany. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po sv. Lu- ciji mezi suchémi dněmi léta 1557 [16. prosince]. 413. Vystúpivše před soud a právo zemskie urozený pan Matyáš Gě- raltovský z Glabovic dal jest služebníkěm zemským volat ku právu podlé póhonóv svých vělmožného pana Křistofa Myškovského z Mirova a na Po- lankách, kastellána osvěnc. etc., kde pan soudie se panem podstarostiem i se pány z lavice tyto póhony svrchupsaného pana Matyáše Gěraltov- skieho odkládají v tej (str. 1901 vší mocnosti do rokóv zemských zátorských bližně přišlých po popelci [24. února 1558]. A to proto týmž spósobem se odkládají, jakž se tak i prvé byly odložily z rokóv zemských po podvýšení sv. kříže na dnějšné roky zemskie.1 1) Srv. č. 412. 414. Tohož dně mezi urozeným panem Matějem Gněvkem a panem Janem Gěraltovským v Věpři. Vystúpivše před soud a právo zemskie urozený pan Matějib Gněvek s Koňčisk a v Věpři dal jest služebníkem zemským ku právu volat vedlé póhonu svého urozeného pana Jana Gěraltovskieho v Věpři, kde urozený pan Šebestián Pisařovský s Pisařovic jakuo zmocněný budúc mocností dostatečnú úřadovú vod svrchupsaného pana Jana Gěraltovského ve vše- ckých spravách jeho v nebytnosti jeho tu na ten čas v domu, prosil o odklad roku toho vedlé obyčeje práva. A tak má rok rokěm druhým do přišlých rokuov podlé práva. a) Rkp. Wiesprzi. — b) Rkp. Matieyi. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po popelci mezi suchémi dněmi léta 1558 [24. února]. 415. [str. 191) Vystúpivše před soud a právo zemskie urozený pan Matiáš Gěraltovský z Glabovic dal jest služebníkěm zemským volat ku právu podlé póhonóv svých vělmožného pana Křištofa Myškovskieho z Mirova a na Polankách, kastellána osvětimského etc., kde pan soudie se panem podstarostiem i se pány z lavice tyto póhony svrchupsané pana Matyáše Gěraltovskieho odkládají v tej všé mocnosti do rokóv zemských zátorských bližně přišlých po sv. Duše [2. června], běrúc sobě před se v tom času na 297

Strana 298
poradu do J. Mstí pana kancléře korunného, krakovského, osvěntimskieho, zátorskiého etc. starosty, pána svého milostivého, z strany listu J. Msti pana Osvěnc., který jest pokazyval na prvších rociech, tak jakž byli sobě prvé vzali na prvších i druhých rociech bližně prominulých, ponevadž tu J. Mst teraz nedlúho ráčil býti v těch starostvích po svým ščestným přijechání. A v tom tak na prudce nemohli J. Msti dosáhnouti.1 1) Srv. č. 412., 413. 416. Tohož dně mezi urozeným panem Matějem Gněvkěm a panem Janem Gěraltovským v Věpři. Istr. 192] Vystúpivše před soud a právo zemskie urozený pan Matěj Gněvek s Koňčisk a v Věpři a dal jest služebníkem zemským volat ku právu vedlé póhonu svého urozeného pana Jana Gěraltovskieho v Věpři, kde uro- zený pan Šebastián Pisařovský s Pisařovic jako zmocněný budúc moc- ností dostatečnú úřadovú vod svrchupsaného pana Jana Gěraltovského ve všeckých správách jeho, v nebytnosti jeho tu na ten čas v domu, prosil o od- klad roku toho vedlé obyčeje práva. A tak má rok rokěm třetím do přišlých rokuov zemských podlé práva.1 a) Rkp. Wiesprzi. 1) Srv. č. 414. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po sv. Duše mezi suchémi dněmi léta Páně 1558 [2. června]. 417. Mezi urozeným panem Matyášem Gěraltov- ským a panem Osvěnc. Kterak přišedše a vystúpivše před soud a právo zemskie urozený pan Matyáš Gěraltovský z Glabovic žádal jest, že by mu kniehy zemskie byly odevřeny tak, jakž se toho domlával na prominulých rocích zemských i co mu od soudu oběceno, [str. 193] za kterým oběcáním s prominoulých rokóv dně dnějšného jsou jemu odevřené i čteny skrze písaře zemskieho toho, čeho von potřeboval protiva J. Msti panu Osvěntinskému, kde pak na tenž den s póhonóv jeho připadl byl jemu rok z J. Mstí panem Osvěnc. A tuž stojíc urozený pan Jan Milanovský z Zelčiny opoviedal se jest z mocností úřadovú na místu J. Mstí pana Osvěnc. A žádajíc pana soudieho i jiných všech pánóv s soudu, že se von v žádní při vdáti nechce na místu J. Msti pana Osvěnc. se panem Matyášem Gěraltovským potud, pokud na list J. Mstí pana Osvěnc, před soudem zemským okázaný výrok učiněný nebude, jestliž má býti při moci zóstaven aneb ně. Tu také stojíc svrchupsaný pan Matyáš Gěraltovský žádal jest pana soudieho i se pány soudci, aby žádného výroku nečinili na ten list, „neb ještě mám co k němu mluviti“. A svrchu- psaný pan Milanovský pověděl, že „se já předse v žádnú při nechci vdávati se panem Matyášem Gěraltovským, aže uslyším výrok od V. Msti na ten list, neb ta všecka věc na tom stojí a jest zavešena.“ Tuž stojíc svrchu- psaný pan Gěraltovský pověděl jest: „Pane [str. 1941 milý sudie, nevím, jestli pan Milanovský má mocnost úřadovú jemu vzdanú od J. Msti pana Osvěc. čili se tak sám v to vsčipia,“ a chtib viděti tu mocnost. Kde pan 298

Strana 299
Jan Milanovský jest pověděl, „že jej mně vám, pane Gěraltovský, teraz nepotřebí okazovat, neb jsem já tu mocnost v roky prominulé před všemi pány soudci sedícími v soudu okazoval a vám se toho, pane Gěraltovský, správiati nebudu“. A potom svrchupsaný pan Gěraltovský poustil se těmi slovy na svrchupsaného pana Jana Milanovského: „Fůkáš na mne, ne- vím proč, ale by bylo kde jinde, dal ci c bym na to jinšú odpověd.“ A pan Jan Milanovský, slyšíc to, jest prosil pana podstarostieho, pana soudieho i pánóv soudcích, aby v tom byl opatřenď od pana Gěraltovskieho za ta- kuovémi jeho pozceškami,e které mluví tu před soudem V. Msti, abym já byl přespěčen, poněvadž tu ne jest osedlý v tímto kniežetství a pod tímto úřadem. A potom pan podstarostie se panem soudiem i z jinémi pány kázali se stranóm odstoupit chtíc se spolu na to poradit. A tu spolu poradivši se, kázali stranom přistoupit. I jest povědeno stranom skrze pana soudieho: [str. 195] „Pánovie milí a zvlášče vy, pana Gěraltovský, abyste věděli, kterak se máte zachovat před tímto soudem, neb vám toho napotom trpět nebudú a na J. Mst pana starostu to vložiti chceme takové vaše neučtenie tohoto soudu a místa J. Kskej Msti i J. Mstí pana starosty našeho“. A tuž stojíc pan Gěraltovský jest pověděl panu soudiemu i jiným pánóm: „Pane milý soudie, žaluji se V. Mstí na pana Jana Milanovského, žech mu se já všeckých svých správ zvězil, i to mne bolí, že von zvědíc všeckno ode mně v i prvé ode mně o mluvil a teraz protiva mne mluví od pana Osvěnc.“ A pan Milanovský to uslyševše, jest prosil pana podstarostieho v tom za opatřenie, ponevaž slyší takuové dótklivé slova, a které se týkají jeho dobrej pověsti, aby byl opa- třen. Potom pan soudie upomínal jest pana Gěraltovskieho: „Pane Gěral- tovský, zanechajte toho a spravujite, co máte spravovat, neb to k tomu nepříslušé ani vo to roku nemáte.“ A svrchupsaný pan Gěraltovský předse slova své povtářal k po druhé i po třetie, „že mu já to řéci chti“ nejednom tu, před V. Mstěmí; ale i před králem Istr. 1961 J. Mstí pánem svým milostivým i před panem starostú.“ A svrchupsaný pan Milanovský předse nepřestával prosit v tom za opatřenie pana podstarostieho. Potom pan podstarostie kázal se stranom stoupiti a poradivši se v tom pana soudieho i jiných pánóv soudcóv rozkázal stranom přistoupit, i pověděl pan podstarostie nadepsa- nému panu Gěraltovskému: „Pane Gěraltovský, pan soudie i z jinémi pány i se mnú na místu J. Msti pana starosty, pána mého milostivého, nevděčně to od vás přimujíme, iže jste vy neuctili místa J. Kské Msti i tudiež J. Msti úřadu pana starosty, pána mého milostivého, i také, že jste se trchneli slovy dótklivémi na pana Jana Milanovskieho. A proto vám rok pokládám s ním před osobu J. Msti pana starosty, pána mého milostivého, čtvrtého dně po ščestným přijechání J. Msti tu do Zátora, vyjímajíc ten den J. Mstí příjezdu. A tam před J. Mstí abyste vo to právi byli panu Janovi Milanovskému.“ A pan Jan Milanovský prosil jest pana podstarostieho, „ponevaž mne jest dotekl na poctivosti mej, aby se ním ujistil, aby tu byl práv mne vo to [str. 1971 před J. Mstia panem starostú, pánem mým milostivým, ponevaž tu osedlosti nejmá v tímto kniežetství a pod úřadem J. Mstl.“ A tak pan pod- starostie poradivši se se pány rozkázal panu Gěraltovskému, aby přiřekl dobrým slovem i rukú dáním panu podstarostiemu, aby se postavil na tenž 299

Strana 300
den svrchu jmenovaný před osobú J. Msti a práv byl panu Milanovskému, čeho se pan Gěraltovský zbránil jest a učiniti nechtěl, kde mu potom pan podstarostie pověděl: „Pane Gěraltovský, jestliže toho nebudete chtěli uči- niti, tehdá s zámku nezjidete, až to učiníte“. Co jest potom pan Gěraltov- ský učinil, že přiřekl slovem i rukú dáním panu podstarostiemu. A tak pan soudie i z jinémi pány s teji příčiny i že pan Matyáš Gěraltovský jest dotknal slovy pana Milanovskieho, odkládali póhony svrchupsaného pana Matyáše Gěraltovskieho, kterými jest pohnal J. Mst pana Osvěnc. v tej všé mocnosti do těchto rokuov zemských zátorských bližně přišlých po podvýšení sv. kříže [22. září]. A potom vystúpivše svrchupsaný pan Jan Milanovský prosil jest za naučení v tom pana podstarostieho [str. 1981 i jiných pánóv, jestliže s nimi má v soudu sedět čili ně, poněvadž jest narčen od pana Matyáše Gěraltovskieho. A tak pan podstarostie i z jinémi pány poradivši se dali jemu tu odpověd, že nejmá sedět dotud, pokud ta řeč mezi nimi nebude rozeznána přes J. Mst pana starostu. Kde svrchupsaný pan Jan Milanovský toho všeho žádal o signifikatoriji, což se mu jest dalo na jeho slušnú žádost. Dálo se na Zátoře léta i dně, jakž se nahoře píše.1 a) Rkp. wsczypia. — b) sic. — c) Rkp. czy. — d) Rkp. opatrzon sic. — e) Rkp. pozczesskami. — 1) Rkp. przespieczen. — 9) sic. — h) Rkp. povtarzal. — 4) Rkp. chti. 1) Srv. č. 412., 413., 415. 418. Tohož dně mezi urozeným Matějem Gněvkěm a panem Janem Gěraltovským Věpři. Vystoupivše před soud a právo zemskie urozený pan Matěj Gněvek z Věpře“ jakuo zmocněný budúc mocností úřadovú na místu urozenej po- ctivosti paniej Helišky, manželky svej vlastní, dal jest služebníkem zemským ku právu volat urozeného pana Jana Gěraltovského z Věpře “ vedlé obyčeje práva. A tak se jest potom naň žaloval od svrchupsanej paniej manželky [str. 199] svej o blískost jéj, kterú na nie příslušé po Vrochňoch tamž v Věpři,“ vedlé póhonu svého. Tu urozený pan šebestián Pisařovský s Pisa- řovic, budúc také zmocněný mocností úřadovú od svrchupsaného pana Jana Gěraltovského, na místu jeho, v nebytnosti tu jeho na ten čas v domu, po- věděl jest, že tu nadepsaná paní Heliška Gněvková pohnala jest nadepsa- ného pana Jana Gěraltovského o tu věc póhony dvěma, prvším i také to třetím dnějšním, které póhony se nezházají v jednyb slova, a rózné jsú od sebě daleko, žádajíc, že by byly čteny. I které byly čteny i obačeny, že jsou nezhodilé a ne v jedny slova psané, žádajíc pan Pisařovský, že by pan Gěraltovský byl volen na ten čas od těchto póhonóv nadepsanej paniej He- lišky, ponevaž se v jedny slova nezházají prvší s třetím, připuštějíc to na uznánie soudovné. A tak pan soudie i se pány z lavice jsou našli výrokěm svým, že svrchupsaný pan Jan Gěraltovský od takovýchto póhonóv svrchu- psanej paniej Helišky má býti volen na ten čas, ponevadž se ty póhonovie [str. 200] prvší s třetím v jedny slova nezházají. A též se to v soudu tu na- šeho nezachovyvá v tímto kniežetství, aby o jednu věc němá poháněti dvěma aneb třema póhony v zemstvě, než jedním póhonem, který jide aže do tře- tieho roku. Avšakž proto svrchupsanej paniej Helišce Gněvkovskej z úřadu 300

Strana 301
nezavírá se znovu pohnati svrchupsaného pana Jana Gěraltovskieho o ta- kovúto blískost svou nadepsanú.1 a) Rkp. Wiesprze. — b) Rkp. wiedny. 1) Srv. č. 414., 416. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po podvý- šení sv. kříže mezi suchémi dněmi léta Páně 1558 [22. září]. 419. Vystúpivše před soud a právo zemskie urozený pan Matyáš Gěral- tovský z Glabovic dal jest služebníkem zemským volat ku právu podlé pó- honóv svých vělmožného pana Krištofa Myškovskieho z Mirova a na Po- lankách, kastellána osvěntimskieho etc. A tak potom pan soudie pověděl jest stranom, že jakuož von se panem podstarostiem i z jinémi pány soudci, kteří v lavici zemskej sedají, vzali [str. 2011 byli sobě na poradu v tom, že vělmožný pán Osvěnt. nedávného času na rociech protiva týmž póhonóm pana Matyáše Gěraltovského opověděl se jest před soudem zemským, že von před tímto soudem tu s Polanky něpoviněn jest odpoviedati a práv býti nadepsanému panu Matyášovi Gěraltovskému na ty jeho póhony, než před osvícenú osobú, a to vedlé přivileje svého starého předkuov svých, který byl položil před úřadem žádajíc, že by vedlé toho přivileje svého byl zachován. A protiva tomu zase svrchupsaný pan Matyáš Gěraltovský po- věděl byl, že pan Osvěnc. povinen jest tu před tímto úřadem jemu odpovie- dati a práv býti na žalobu jeho nejprv s teji příčiny, že jest póhony přijel, kterými ho jest pohnal. Druhé, že předkovie jeho s Polanky tu před tímto soudem jednemu každému odpoviedali a právi byli, chtíc toho kniehami a zemskými dovésti. I čeho jest dovedl těmiž kniehami zemskými na rociech zemských bližně prominoulých, neb jest za to žádal, že by byly čteny a [str. 2021 odevřeny. „A tak já se panem podstarostiem i se pány soudci poradivši se, najdúc, že vělmožný pan Osvěnc. poviněn jest s Polanky tu před tímto soudem zemským odpoviedati a práv býti nadepsanému panu Matyášovi Gěraltovskému na póhony jeho, kterými ho jest pohnal, ponevaž tu před- kovie pana Osvěnc. a državci Polanky před tímto soudem jednemu každému odpoviedali a právi byli, čeho jest kniehami zemskiemi svrchupsaný pan Gěraltovský slušně dovedl a nikdá se tímto přivilejem svým nadepsaným nebránili . A od tehoto výroku pan Osvěnc, appelloval jest do J. Kské Mstl, pána našeho milostivého, což se mu jest od úřadu nebránilo, kterej appel- lacjej z úřadu pokládá se rok jistý panu Osvěnc. před J. Ksků Mstl třinács- tého dně po sčestlivým přijechání krále J. Msti do Krakova, vyjímajíc ten den příjezdu J. Kskej Msti.1 a) Rkp. kniechami. 1) Srv. č. 412., 413., 415. [str. 2031 Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po sv. Duše mezi suchémi dněmi, léta 1559. [18. května.] 420. Vystúpivše před soud a právo zemskie urozený pan Jakuob Ra- docký, syn neboštíka pana Jana Radockieho z Radoče, dal jest služebníkěm zemským ku právu volat urozených panoší Aleksého, Stanislava, Jana a Še- 301

Strana 302
bestiána Fridrichovských mladých, pozuostalých sirotek po neboštíku panu Janě Fridrichovským, otci jejich vlastním v Tomiciech, i také opekadlnikóv jejich nebližších, urozených panoší Jana a Stanislava Fridrichovských, bra- tróv vlastních v Fridrichoviciech, podlé póhonu svého, kterým vony jest pohnal, kde pan soudie pro nebytnost na ten čas pánóv lavěčníkuov do lavice, jednom pět, a roky zemskie nemohú býti drženy, aže by jich přinaj- méni bylo osm v lavici vedlé o tom úchvaly zemskej. Tehdá takuový póhon nadepsaný odkládá v tej všé mocnosti do rokuov zemských zátorských bližně přišlých po podvýšení sv. kříže. ta (str. 2041 Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po svatej Luciji mezi suchémi dněmi léta Páně 1559 [21. prosince]. Od tohoto času počínají se správy zemskie duole psané za novovybráním skrze J. Mst pana kancléře korunnieho etc. jakžto starosty na ten čas budúcého i také pánóv zeman urozeného pana Jana Palčov- skieho z Břežnice a v Stanislavi na soucství tohoto kniežeství Zátorskieho. 421. Vystúpivše před soud a právo zemskie urozený pan Jakuob Ra- docký, syn neboštíka pana Jana Radockieho z Radotčej, skrze urozeného pana Mikoláše Brandýsa, také z Radotčej a v Kletci, bratra svého, dal jest služebníkěm zemským ku právu volat urozených panoší Aleksého, Stani- slava, Jana a šebestiána Fridrichovských mladých, pozuostalých sirotek po neboštíku panu Janě Fridrichovským, otci jejich vlastním v Tomiciech, i také opekadlníkuov jejich nejblišších, urozených pánóv Jana a Stanislava Fridrichovských, bratróv vlastních v Fridrichovi- [str. 205] ciech, totiž vony vinujíc o otčiznu svou vlastní v Radotči a v Fridrichoviciech, kterú voni drží a kterú von blišší jest obdržeti po otci svým, neboštíku panu Janě Ra- dockým, anižli voni. A to podlé póhonu svého, kterým vony jest pohnal, v kterým se to šířej osahuje. Kde protiva tomu svrchupsaný pan Jan Fri- drichovský pověděl jest, nejprv že tito sirotkuovie nadepsaní ještě let ne- mají svých dospělých, i kterým von jakuo opekadlník jejich jeden budúcí nemůž nic utratiti tohoto statku, žádajíc, že by jim dáno bylo s práva do let jich dospělých. Druhé, že von také tohoto statku v Radotči i také v Fri- drichoviciech, vo který jest pohnán vod nadepsaného pana Radockieho, i s tě- mito sirotkami ne jest v držení za tuto opěku jemu s práva vzdanú, než jeho urozené poctivosti paní Regina Fridrichovská, manželka vlastní bu- dúce svrchupsaného Jana Fridrichovskieho neboštíka a matř a těch sirotek, jest v držení a v užívání za opravu svou věnnú, (str. 2061 která zakročila jest tento všecek statek, žádajíc, že by byl volen od tohoto póhonu, ponevadž ne jest v držení tohoto statku. Kde pan soudie se panem podstarostiem i se pány soudci z lavice, které měl při sobě na ten čas, s poradú jejich pře- slyševše v tom strany svrchupsané našel jest výrokěm svým, že nadepsaní pánovie Jan a Stanislav Fridrichovščí, jakuo opekadlníci nejvyšší budúcí těchto nadepsaných sirotek, mají býti volni na ten čas od tohoto póhonu 302

Strana 303
svrchupsaného pana Jakuoba Radockieho, ponevadž voni nejsou v držení tohoto statku nadepsaného v Radotči a v Fridrichoviciech za tuto opěku z úřadu vzdanú, než nadepsaná paní Regina Fridrichovská za opravu svou věnnú jest v držení a v užívaní jeho.1 a) Rkp. mattrz. 1) Srv. č. 420. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po podvý- šení sv. kříže mezi suchémi dněmi léta Páně 1560 [19. září]. 422. [str. 2071 Vystoupivše před soud a právo zemskie urozený pan Ja- kuob Radocký z Radotčej, syn vlastní neboštíka pana Jana Radockieho, skrze urozeného pana Jana Střalku z Rudz, přietele svého, dal jest služeb- níkem zemským ku právu volat prvé, vtuoré, třetie i čtvrté vedlé obyčeje práva urozených panoší Aleksého, Jana, Stanislava a Šebestiána Fridri- chovských, mladých bratróv vlastních a pozuostalých sirotek po neboštíku panu Janě Fridrichovským, otci svým vlastním v Tomiciech, totiž vony vi- nujíc o otčiznu svou vlastní v Radotči, o folvrk i z lidmi k němu přísluše- jícími i také v Fridrichoviciech o tři rybníky v tímto kniežetství Zátorským, kterýžto nadepsaný statek voni drží nad právo jeho přirozené i spravedlnost a blískost jeho, kterú má k tomuto statkuovi nadepsanému jakuo ku otčizně svej vlastní, pozuostalej po neboštíku svrchupsaným panu Janě Radockým, otci svým vlastním, kteréhožto statku že by jemu postoupili jakžto dědicovi vlastnímu. [str. 208] A jestliže by jakuovú sumu peněz na tomto statku gruntovně a dostatečně vedlé práva zapsanú pevným a jistým dóvodem vokázali, to jim von hotov jest odložiti obdržujíc otčiznu a blískost spra- vedlivú svou, kteréžto takuové drženie a užívanie statku nadepsaného a otčizny jeho nad právo jeho přirozené, které má k tomuto statku, váží sobě a šacuje protiva nadepsaným pánóm Fridrichovským mladým jakuo šest set zlatých červených ve zlatě. A stud má tolkiež škuod aneb jakuož soudem uznáno bude. A to vedlé póhonu svého, kterým jest pohnal, v kte- rým se to šířej opisuje, žádajíc s nich v tom o spravedlnost. A tak potom vystoupivše před soud a právo zemskie urozený pan Jan Fridrichovský s Fridrichovic, jakuo strýc a opekadlník vlastní budúcí těchto sirotek nade- psaných, za právem svým přirozeným a za tú opěkú jemu s práva nad nimi danú nevdávajíce se v žádnú při se panem Jakuobem Radockým, pověděl jest, že tito sirotkuovie (str. 2091 nadepsaní ještě nemají let svých dospělých a kterým von jakuo opekadlník jejich jeden budúcí nemůž nic utratiti to- hoto statku nadepsaného, žádajíc, že by jim dáno bylo s práva do let jich dospělých a na ten čas že by byli volní vod tohoto póhonu nadepsaného Jakuoba Radockieho. Kde pan soudie se panem podstarostiem i se pány soudci z lavice, které měl při sobě na ten čas, s poradú jejich přeslyševše v tom strany svrchupsané našel jest výrokěm svým, že na ten čas svrchu- psaní sirotkovie mají býti volni vod tohoto póhonu pana Jakuoba Radoc- kieho. A dává se jim s práva do let dospělých vedlé v tom žádosti a do- mluvy svrchupsaného pana Jana Fridrichovskieho, strýce jich, ponevadž ještě nemají let svých dospělých, a kterým také svrchupsaný pan Jan Fri- 303

Strana 304
drichovský nemůž nic utratiti tohoto statku nadepsaného aniš také nemůž nic činiti soudovně vo ten statek až do let jich dospělých.1 1) Srv. č. 420., 421. [str. 210) Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po sv. Luciji mezi suchémi dněmi léta páně 1560 [19. pro- since]. 423. Vystoupivše před soud a právo zemskie urozený pan Mikoláš Hyn- valdcký z Hynvaldu skrze urozeného pana Jana Střalku z Rudz, dal jest služebníkem zemským ku právu volat vedlé póhonu svého urozeného pana Jana Lgockieho ve Lgotě, kde svrchupsaný pan Jan Lgocký skrze psánie své listovné do pana soudieho zemskieho i také pánóv soudcí v lavici žádal jest o odklad tohoto roku vedlé obyčeje práva. A tak má rok rokem dru- hým do přišlých rokuov podlé práva. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po sv. Duše mezi suchémi dněmi léta Páně 1561 [29. května]. 424. Vystoupivše před soud a právo zemskie urozený pan Jan Hynvald- cký mladý z Hynvaldu, zmoc- [str. 2111 něný budúc na místu pana otce svého, urozeného pana Mikoláše Hynvalckieho, skrze urozeného pana Jana Střalku z Rudz dal jest služebníkem zemským ku právu volat vedlé póhonu svého urozeného pana Jana Lgockieho ve Lgotě, kde potom svrchupsané strany za zvolením jejich k tomu z obú dvú stran odkládají mezi sebú ten póhon rokěm třetím již zavitým na roky přišlé zemskie dle zhody přátel- skej v tom času mezi sebú.1 1) Srv. č. 423. 425. Tohož dně mezi šlechetným Vincentem Ondřejíkovicem a šlechetným Janem Chvalkěm z Linčóv. Vystoupivše před soud a právo zemskie šlechetný Vincenty Ondřejí- kovic dal jest služebníkem zemským ku právu volat vedlé póhonu svého šlechetného Jana Chvalka, kde nadepsaný Jan Chvalek skrze urozeného pana Šebastiána Pisařovskieho z Tomic žádal o odklad tohoto roku druhým rokěm vedlé obyčeje práva. A tak má rok rokěm druhým do přišlých rokuov podlé práva. 426. [str. 213] Tohož dně mezi šlechetným Stanisla- vem Ondřejíkěm a šlechetným Martinem Čajam“ z Linčóv. Vystoupivše před soud a právo zemskie šlechetný Stanislav Ondřejí- kovic dal jest služebníkem zemským ku právu volat podlé práva a vedlé póhonu svého šlechetného Martina Čaje, kde svrchupsaný Martin Čaja skrze psánie své listovné do pánóv soudcóv v lavici žádal jest o odklad tohoto roku vedlé obyčeje práva. A tak má rok rokěm druhým do přišlých rokuov podlé práva. a) sic., rkp. Czayam. 304

Strana 305
Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po podvý- šení sv. kříže mezi suchémi dněmi léta 1561 [18. září]. 427. Vystoupivše před soud a právo zemskie urozený pan Jan Hyn- valdcký mladý z Hynvaldu, zmocněný na místu pana otce svého, urozeného pana Mikoláše Hynvaldckieho, skrze urozeného pana Jana Střelku z Rudz dal jest služebníkem zemským ku právu volat podlé práva a vedlé [str. 213] póhonu svého urozeného pana Jana Lgockieho ve Lgotě, kde potom svrchu- psané strany za zvolením jejich dobrovolným k tomu z obú dvú stran od- kládají mezi sebú ten rok třetí zavitý v tej všé mocnosti do rokuov zem- ských bližně přišlých po sv. Lucijej [18. prosince], a to dle zhody přátel- skej v tom času mezi sebú.1 1) Srv. č. 423., 424. 428. Tohož dně mezi šlechetným Stanislavem Ondřejíkěm a šlechetným Martinem Čajam z Linčóv. Vystoupivše před soud a právo zemskie šlechetný Stanislav Ondře- jíkovic dal jest služebníkem zemským ku právu volat podlé práva a vedlé póhonu svého šlechetného Martina Čaje, kde svrchupsaný Martin Čaja stojíc osobú svou vlastní žandala jest o odklad tohoto roku vedlé obyčeje práva. A tak má rok rokěm třetím do přišlých rokuov podlé práva.1 a) Rkp. zandal, sic. 1) Srv. č. 426. 429. Tohož dně mezi šlechetnými Vincentym Ondřejíkěm a šlechetným Janem Chvalkěm z Linčóv. Istr. 2141 Vystoupivše před soud a právo zemskie šlechetný Vincenty Ondřejíkovic dal jest služebníkem zemským ku právu volat podlé práva a vedlé póhonu svého šlechetného Jana Chvalka, kde svrchupsaný Jan Chvalek stojíc osobú svou vlastní žádal jest od odklad tohoto roku vedlé obyčeje práva. A tak má rok rokěm třetím do přišlých rokuov podlé práva.1 1) Srv. č. 425. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po sv. Lu- ciji mezi suchémi dněmi léta Páně 1561 [18. prosince]. 430. Vystoupivše před soud a právo zemskie urozený pan Jan Hyn- valdcký z Hynvaldu na místu pana otce svého, dal jest služebníkem zem- ským ku právu volat urozeného pana Jana Lgockieho vedlé póhonu svého, kde potom svrchupsaný pan Lgocký skrze urozeného pana Jakuoba Palčov- skieho s Smolic domlúval se jest mocnosti viděti vod pana Jana Hynvald- ckieho, za kterú by tu věc spravovati měl od pana otce svého. A tak potom svrchupsaný pan Jan Hynvaldcký pokázal jest mocnost za pečetí úřadovú pana podstarostieho, (str. 215] kterej takuovej mocnosti svrchupsaný pan Lgocký místa nechtěl dáti pravíc, že o zemskie věci mají také býti moc- nosti dávané zemskie za pečetí zemskú pana soudieho, a ne za pečetí úřadovú pana podstarostieho vedlé v tom starodávnej zvyklosti a zachování. A tak pan soudie i se pány soudemi přeslyševše tu věc odkládají stranom ten rok 305 20

Strana 306
v tej všé mocnosti do rokuov zemských zátorských bližně přišlých po poplci [12. února 1562], a to dle lěpšej a dostatečnějšej správy jejím vokolo zachování takuových mocností, jakž by se měli zachovati v zemstvě.1 1) Srv. č. 428., 424., 427. 431. Tohož dně mezi šlechetným Stanislavem Ondřejíkěm a šlechetným Martinem Čajam z Linčóv. Vystoupivše před soud a právo zemskie šlechetný Stanislav Ondřejí- kovic z Horních Linčóv dal jest služebníkem zemským volat ku právu vedlé póhonu svého šlechetného Martina Čaje, také z Horních Linčóv, žalujíc se naň o svévolné jemu vloženie se v grunt jeho vlastní, jmenovitě [str. 216] v Křínoviskách, toho dovodíc svědomím dobrých lidí. A protiva tomu nade- psaný čaja pověděl, že to jest jeho vlastní grunt, jmenovitě šumovskie duoly a ne Skřínoviska, dovodíc také toho výrokem úřadovým liněckým, že se již stal výrok od úřadu o tento grunt medzi Ondřejíky a medzi nimi bratry. A tak pan soudie i se pány soudemi odkládají stranom ten rok v tej všé mocnosti a že do viosny bližně přišlej. A tam úřad zátorský vyjede na revisiji tohoto gruntu ku výrokovi úřadovému již tam učiněnému v tej věci mezi stranami. A svrchupsané strany mají tam již býti pohotovy v tej moci ze všeckémi potřebami svými, k tomu příslušejícími.1 1) Srv. č. 426., 428. 432. Tohož dně mezi šlechetným Vincentym Ondřejíkěm a šlechetným Janem Chvalkěm z Linčóv. Vystoupivše před soud a právo zemskie šlechetný Vincenty Ondřejí- kovic z Horních Linčóv dal jest služebníkem zemským ku právu volat vedlé póhonu svého šlechetného Jana Chvalka, jeho vinujíc [str. 217) o svévolné jemu zasenie nivy Mogilničí, kde svrchupsaný Jan Chvalek žádal jest, aby byl volen na ten čas vod tohoto roku, protože jeho bratra vlastnieho na ten čas není v domu, vo kterýto grunt nadepsaný nemůž von sám tu věc činiti bez bratra svého druhieho, poněvadž ještě mezi sebú nejsou rozdielni otčiznú svou. A tak pan soudie i se pány soudemi ten rok odkládají stra- nom v tej všé mocnosti do rokuov zemských bližně přišlých po poplci [12. února 1562]. A tam nadepsaný Jan Chvalek má toho slušně a úřadně do- vésti, jakuo von ne jest rozdielný otčiznú s bratrem svým. A jestliž by pak koho nedovedl, má škuody a útraty nahraditi nadepsanému Ondře- jíkovi. A výrok se potom má státi od úřadu vo takuovúto nivu nadepsanú na těchže to rociech zemských bližně přišlých.1 1) Srv. č. 425., 429. Roky zemskie drženy byly ve čtvrtek po popelci mezi suchémi dněmi, léta Páně 1526 [12. února]. 433. Vystoupivše před soud a právo zemskie urozený pan Jan Hyn- valdcký z Hynvaldu na místu pana Istr. 218] otce svého, dal jest služební- kěm zemským ku právu volat urozeného pana Jana Lgockieho ve Lgotě vedlé póhonu svého, kde potom pan soudie i se pány soudemi v lavici tak, 306

Strana 307
jakuož byli odložili ten rok stranom svrchupsaným v tej všé mocnosti do dnějšních rokuov zemských sprominoulých rokuov dle lepšej a dosta- tečnějšej správy jejim vokolo zachovávaní mocnosti, jakž by se měli zacho- vyvati v zemstvě, a to vedlé pře i odepře v tom zapsanej stran svrchu- psaných a na rociech zemských prominoulých, kde se to tam šířej opisuje. A tak pan soudie i se pány soudemi jsou našli výrokem svým, vzavše v tom správu obyčej a zvyklost staradávnú, že mocnosti do zemstva mají býti do kněh zemských vpsané a potym, když by kto takuovej mocnosti potřeboval, má jemu býti vyjenta s kněch zemských za vlastní pečetí pana soudieho zemskieho. A co se pak dotýče o věci grockie, tehda“ za pečetí zvláštní úřa- dovú pana podstarostieho takuové mocnosti mají býti vod úřadu vydávané. A tak svrchupsaný pan Jan Lgocký na ten čas má býti volen od tohoto roku, ponevadž nadepsaný pan Jan Hynvaledký nejmá mocnosti dostateč- [str. 219] nej zemskej vzdanej vod pana otce svého v tejto při, vedlé pó- honu jeho.1 a) Rkp. theda. 1) Srv. č. 424., 427., 430. 434. Tohož dně mezi šlechetným Vincentym Ondřejíkěm a šlechetným Janem Chvalkěm z Lincóv. Vystoupivše před soud a právo zemskie šlechetný Vincenty Ondřejí- kovic z Horních Linčóv dal jest služebníkem zemským ku právu volat prvé, vturé, třetie i čtvrté mimo právo vedlé póhonu svého šlechetného Jana Chvalka, kde svrchupsaný Jan Chvalek k tomuto roku nestál osobú svou ani také nikoho na místu svým od sebě z mocností neposlal. A tak pan soudie i se pány soudemi z lavice jsou našli výrokěm svým, že svrchupsaný Jan Chvalek má škuody a útraty nahraditi nadepsanému Ondřejíkovi, po- nevadž tu k tomuto roku dnějšnému nestál a nedovedl toho, na co se jest bral na rociech zemských bližně prominoulých, jakž se to tam šířej opisuje. A vo tuto nivu, vo kterú ho svrchupsaný Ondřejíkovic vinuje, má se potom výrok z úřadu mezi nimi státi.1 1) Srv. č. 425., 429., 432. 307

Strana 308

Strana 309
REJSTŘÍK JMENNÝ. V rejstříku uveden jest různý pravopis jmen osobních i místních. O a Z značí knihy osvětimské a zátorské, číslo značí číslo zápisu. Čísla kursivou uvedená značí stranu úvodu. U jmen míst uvedeno čtení u Pawiňského, Polska XVI wieku pod wzgledem geogra- ficzno-statystycznym, Žródla dziejowe, tom XIV. (zkr. Paw.). P značí polský překlad knih osvět. a zátor. v Terr. Zator č. 12. Abram nějakový Z 392. Abštach, Abstach, Absstach O 13, 85, 92, 98, 237; syn Jindřich O 13; Jan O 101; Jiří O 218; Adam a Jiřík z Grodce 20, O 175, 179, 198, 199, 204, 211, 214; Jiřík, Mikuláš a Adam O 184; Adam z Grodce O 1, 218, 231, 234, 235, 240, 242; Jiřík z Grodce O 487, 489; Abštachová Jiří- ková O 530, 531, 532, 533, 534, 538, 539, 540, 542; synové její Jan, Pavel a Petr O 534, 542. Adam, písař zem. osvět. 21. Alexander, král polský O 487. Anna, nějaková Z 240. Anna, podkomořina krakov. O 387. Babice, Babicze, Paw. 97 Babicza Z 7, 10, 376, 383. Balcar, Baltcsar, Baltcar z Kobérnic O 252, 254, 487; z Dubovce a na Oseku O 293, 302, 303, 491, 492, 498. z Balic v. Bonnar z Balic. Balinská Dorota, abatyše, přeoriše v kláš- teře zvěriněckém, Z 121, 122, 123, 287. Barbara, žena Stan. Kychlara Z 57. Barbara, súdina těšínská Z 166. Barbara, Joštova sestra O 104. Barbara, kněžna blščinská O 105, 107, 141. Barbora Bošková, manželka p. Jana Vít- kovského Z 230, 234. Barut Mikuláš z Staré Vsi Z 28; Barut O 1, 237. Bécky pan v. Bonar Severin. Belsko, Bélsko O 356. Bérava, Bierava, Byrova O 30, 83, 93, 115, 116, 121, 122, 133. Bérkova Ruza O 157. z Bértoltovic Vaclav O 282, 286, 487; v. Kysel Matěj z Bértultovic. Běrtultovice, Biertultowicze, Běrtovice Paw. 96 O 315, 477. Běstvina, Biestwina, Bestwina Paw. 104, 20, 45; O 71, 72, 491. Biberský Mikoláš z Bogišóv 20. Blada Petrus O 91. Blasius, plebanus de Kanthi O 53 Blodský Mikolaj O 74. Bl&nice, Belsnice O 317 Bludovsky, Blandovsky Jiffk z Radotcéj Z 199, 246, 250, 252, 253, 392, 394, 405; Bludovská Maruše, manželka Z 392; Bludovský Jan, syn, dvořanín král. Z 402; O 362; Bludovský Kašpar O 518, 519; Maruše Rozumková z Skaviny, Ka- teřina Ondřejíkovicová z Linčóv, dcery Z 405. Bočkovský, Boczkowsky Petr Z 347 Bogišovský Mikuláš O 421, 443. Bohumín Z 209. Bojšovský Jan O 51, 68, 70; Buojšovský Petr O 78. Boleslav, těšínský 7. Borkovský Mikoláš Z 262, 267, 292, 293, 295, 297, 299, 300, 301, 304, 305, 306, 307, 308, 310, 312. Borovský Stanislav Z 258, 271, 272, 278, 279. Bošovská Kateřina, zákonice, abatyše Z 258, 341. Bonar, Bonner Severin z Balic, a z Oseku, kastellán žarnovský, sandecký a běčský, starosta osvětimský a zátorský a rab- štýnský purkrabí, župník a velkořadca krakovský O 437, 454, 456, 457, 459, 461, 463, 465, 467, 468, 471, 480, 481; Z 341, 359, 364, 382; Boner, Bonar Jan, purk- rabí a župník krak., kastellán osvětim- ský, kastellán chelmský Z 167; O 514, 309 

Strana 310
515, 516, 530, 533; Bonar Stanislav, starosta échoveki о 514, 515; Bonarové O 508, 509, 510, 511, 514, 516. Borunský O 13. Brandýs Klement z Radové, sudí zátor. Z 26, 28, 29; Brandys Alexi z Grabyśic, podstarosti osvèt. O 345, 376, 377, 384, 385, 398, 400, 401, 402, 406, 407, 408, 409, 410, 411, 412, 414, 415, 416, 418, 419, 420, 424, 426, 432, 437, 438, 449, 455, 458, 459, 460, 463, 465, 466, 469, 520, 521, 522, 524, 525, 526, 530, 531, 582, 633, 534—540, 542; Z 64, 129, 131, 140, 143, 144, 152, 153, 155, 161, 162, 170, 172, 173, 174, 176, 179, 182, 187, 188, 193, 194, 196, 198, 200, 219, 221, 223, 240, 259, 263, 264, 266, 275, 276, 283, 28b, 311, 312, 315, 319, 325, 326, 332, 335, 339, 340, 372, 378, 382, 384; Brandýs Klement, starý, otec Alexého Z 134, 172, 193; Stanislav a Mikuláš, bratři jeho Z 64, 183, 187; Brandýs Mikoláš z Radotčej a v Kletči, písař zemský a zámku osvčt. Z 246, 251, 392, 421, O 523, Brandýs Stanislav Z 196, 252, 295, 299, 304, 310, 312, 323; Bran- dýsové Z 51, 58, 72, 81, 82, 87, 88, 125, 129, 131, 134, 137; Brandýsová Anna z Janovic Z 352, 354, 357. Břežnice, Brzeznice, Paw. 102; O 74; Z 62, 330, 347, 350, 351. Břežče, Brzezcze, Brzeszcze, Brzescze, vesnice 8 Przyborem a Niedzielańcemi, Paw. 97; O 105, 107, 145, 1 149. Bfezinsky Jan, Brzezinsky, Brzeszynsky O 1, 13, 19, 20, 21, 25, 28, 62, 63, 65, 88, 99, 106, 132, 141, 144, 146, 150, 163, 170, 171, 172, 177, 237. Březinka, Brzezinka O 99, 106; Marcišová z Březinky; z Březinky Jan 20, Sigmund 23. Brodský O 70. Brodeckÿ Janus z Cañce, sudf osvèt. 20; O 455, 458; Brodcski, Brodczski Jan Z 162; Borský Januš O 466. Bublo Matěj, měštěnín osvět. O 263, 264, 265. Bujakuov 35. Bujakovský Mikoláš, Buyakowski, O 342, 844, 407, 417, 433, 436, 439, 445; Bujakovský Jiřík O 518, 519. Bulevská O 58, Bulevsky filius O 127. Bulovice 35; O 524, 530, 533, 534, 542; z Bulovice Jiffk O 237. Bulovsk$, Bulowsky O 13, 79. z Bulovic Jan a Matěj, panoše z Cańce O 190, Bulovský Mikuláš O 300, Bulov- ský Jindřich O 520; Bulovsci póni O 522, 526, 535; Bulovský Pavel, syn paní Jiříkové Abštachové O 538; Bar- bora Bulovská, manž. Jindřicha Bulov- ského O 406, 408, 409, 419, 420. Burkart, Purkart O 45, 47, 48, 50; Bur- kartovi synové O 41, 42, 44, 45, 47; dcery jeho O 47. Bytomsko 14. Cracovia Z 166?, 168? v. Krakov. Cygan Jan, sudie blśtinsk$ O 373. Gaja, Czaya Martin Z 426, 428, 431. Cak, Czak O 55 v. Javiśovsky. Canéc, Czaniecz Paw. 97; 35; O 3, 385, 455, 460, v. Brodecký Janus. Canécky, Cenétskf, Czenietsky Jan O 3, 13; Jakub 24; Canéésky Michal O 54; z Čaňce Mikolaj O 199, 217; z čaňce Jan a Matěj z Bulovic, panoše z č. O 190; Čaněcký Petr O 111; Сепёс О 13; ča- něcký Januš O 458 v. Brodecký; z Cańce Barbora O 182. Cantavsk$ Jan O 80. Čechy 11. Čelnik, Czelnik Hanuš O 168, 169. Čelo, Czelo Jan z Komorovic, kancléř a sudí knížetství Těšínského O 282, 286, 287, 312, 313, 314, 315, 316, 488. СепёсКу т. СапёсКу. Cijan, pán O 491. Dabrovśce, Dabrowszcze, Dambrówka Paw. 103; Z 398. Dankovice, Damkovice, Dankowicze, Dań- kowicc Paw. 96; 20; O 302, 320, 329, 352, 434, 438, 445, 486; z Dankovic Pavel O 274, 275, 284, 296, 297, 298, 301, 304, 307, 308, 342, 343, 344, 345, 346, 486; z Dankovic Jan O 180, 417, 421, 423, 426, 433, 435, 436, 438, 439, 445, 486; dédic z Dankovic O 434, 451, 503; Dorota, Żena Jana z Dankovic О 180; Dankovská Václavová, matka Pavla O 275; Anna, manželka Václava Kropa z Dankovic O 486 v. Krop z Dankovic. Dembénski, Debinski Walenty O 524. Dětmarovský Bartoš O 362, 496; Jan O 362, 496, 497, 498; Détmarovská Anna, dcera Barto&e, sirotek O 496. Dobek O 6, 7, 10, 11, 12, 14, 22, 26, 27, Dorota, dcera Petra, fojta zśt., sestfenice p. Petra Porubského Z 32, 35. z Dorsu pán O 465. z Drahotic Volf Z 158, 176, 178. 310 

Strana 311
Dubenský, kancléř korunní O 65. z Dubovce Kuna O 517, 518, 519. z Dubovce, z Dúpovce Mikoláš řečený Mar- šálek, kastelán osvět. 20; O 139. Dubovsky Jan O 208. z Dubna Jakub, najv. podskarbí král. Pol- ského, starosta krakovský a osvět. 20; O 140, 158. Dzema v. Zema. Erazmus, Erazim, opat mogilský Z 221, 311, 319, 325, 326, 332, 339, 340. Fogelwider Leonardus, consul Cracoviensis O 393 Fochs Pavel O 275. Fridrichovice, Frydrychowicze Paw. 103; Z 268, 402, 420, 421, 422. Fridrichovsky Michal O 88; Jan Z 13, 49, 64, 72, 82, 87, 88, 113, 129, 131, 132, 135, 141, 147, 154, 161, 162, 209, 242; O 360, 364; synovć Jan Alexi, Stanislav, Jan a Sebestian Z 420, 421, 422; Fridri- choviti pani Z 288, 290; Petr Z 257, 261, 266, 270, 276, 277, 288; Alexi z Ra- dotée O 470, 471, 474, 481; Z 285, 304, 305—8, 310, 312, 313, 359, 362, 368, 371, 373, 375, 376, 379, 401; Jakub z Radotée a z Pfibyrazi Z 255, 259, 263, 264, 268, 275, 280, 281, 320, 329, 374, 375, 380, 386, 390, 392, 394; Fri- drichovsky Simon Z 255, 256, 260, 265, 266, 282, 286, 320, 401, 402, 403, 405; Fridrichovská Maruše, sestra pana Gč- raltovského Jakuba a manželka Jana Fridrichovského Z 6, 268, 269, 270, 275, 276, 277, 282, 286, 288, 290, 394, 405; O 360; Fridrichovská Regina Z 421. Franti3ovsk$ Jakub O 291; z Franci&uovic Margofata 242; Františovská dědina O 283, 285. Géraltovice, Gieraltowicze, Gierałtowice O 543, 544; Z 369. Géraltovsky Jakub z Hlubovic, Gierałtow- ski, sudí osvět. O 355, 358, 359, 360, 363, 364, 370, 371, 372, 376, 377, 382, 447, 449, 450, 451, 453, 454, 456, 457, 459, 465, 469, 471, 474, 541, 544; Z 245, 271, 275, 276, 277, 281, 282, 286, 365, 366, 369; Petr z Géraltovic a z Věpře Z 13, 44, 45, 46, 49, 55, 59, 67, 70, 71, 76, 78, 79, 80, 84, 85, 86, 89—91, 93— 103, 105—108, 110, 111—118, 120, 124, 126—128, 130, 132, 133, 135, 139, 146, 148, 150, 151, 154, 159, 160, 167, 168, 169, 177, 181, 185, 191, 197, 199, 201, 202, 205; Géraltovití Jakub, Mikolés a Petr mladší, bratří a synové Petra Z 243, 245, 249; Petr, mladší O 349, 350, 351, 355; Mikoláš O 353, 372; Z 74, 231, 232, 236, 240, 242, 252, 276, 285; Jan v Věpři Z 416; Prokop O 289, 290; Jeronym z Géraltovic Z 392; Ma- tyáš z Glabovic Z 412, 413, 415, 417, 419; Jindřich, sudí osvět. Z 268; Géral- tovská Anna z Kružlovej, kancléřová ratiborská, man£. Jakuba Géraltovského star. O 371, 372, 517, 518, 519; Z 365, 366, 367, 369, 370, 377; Králická Ag- neška z Gěčraltovic, manželka Jakuba Géraltovského mlad. O 371, 372, 378, 376, 377, 382. Gesulchay Johannes O 91. Gilovice, Giliowice, Gilowice Paw. O 251. Gilovski, Gilevský Piotr O 403, 405; Ka- tařina, jeho žena O 403. Glambovice v. Hlubovice. Glambovski, Glumbovský v. Hlubovský. z Globička, Globiczka (Gloubiczk, Glaus- nitz?) Dorota O 378. Gněvek Matěj z Vepře a z Koňčisk O 520, 521, 524, 536, 537; Z 414, 416, 418; Gněvková Helška, Elška z Vepřa O 418, 521, 524, 525. Goblický, služebník pana Jana Bonara O 533. Górski, Guorski Janus, Hanuš v Caci O 384, 385, 460, 466, 528; Górski Michal, písaf, notarius, podstarostie zátor. 30; O 459, 463; Z 47, 285; Guorská To- biášová O 506. z Górek Rameš O 189. Gošková Barbora Z 234. Gotard, Gotart z Přecešína, soudce země osvět. 20; O 1, 13, 44, 51, 53, 68, 79, 134, 171, 237. Grabyšice, Grabissicze, Graboszyce Paw. 98; O 345, 520, 542; Z 382? v. Brandýs Alexi. Grabyzské rybnfky Z 188. Grodzisko, villa, Grodzisko Paw. 98; Z 3822 Grodzecz, Groděc, Grojec Paw. 97; 35; O 59, 97, 190, 237; v. Abštach. Groněcký Jeronym Z 342. Gřibovský, Grzibowsky Jakub O 454, 456, 459; Z 356. 106 Hajnalová Mandlena Z 56. Halcnov, Haicznow, Halczniow, Halcnów Paw. 96; O 286; Michal O 30, 53, 66, 68, 88, 93, 116, 121, 123, 133; Ota O 79; 311 

Strana 312
Jan, Lenart a Petr, synové Michala O 123; Lenart O 1, 13, 237; Jan O 441, 444, 541, 543, 544; Petr O 441, 543, 544. Halčnarovice, Halcznarowice, Hecznaro- wicze O 187, 309, 490; Halčnarovský, šoltys pana Komorovského O 487. Halikovna Barbora z Cańce O 183. Hanuš, kníže osvét. a zátor. Z 1, 2, 13, 16, 42, 43, 48, 265 v. Janus. Hanus, puskaf# osvét. O 61, 135, 153, 158; Barbora, žena Hanuše, puškaře O 158. Hancel, Hanczel O 61, 153, 168, 169. Hazlaský, Hazlazský Beneš Z 138, 141, 145, 149, 156, 157, 165, 166. Hlubovice, Glambovice, Glqbowice Paw. 107; O 371, 372. Hlubovský, Glumbovský, Glambovský Mi- kuláš O 13, 156, 157, 161, 164, 166, 182, 183, 185, 217, 237, 239, 240, 241, 244, 245, 249, 250, 255, 256; Michal O 1, 133, 156, 157; Jan z Čaňce O 316, 491, 492. Holub Mikuláš O 192. Hřehoř, poddaný z Gilovic O 251. Hynvaldcký, Hynvaltský Mikuláš Z 199, 423, 424, 427, 430; Jan Z 424, 433. Charmuz, Charmezy, Charmezi, Harmenzy Paw. 97; 35; O 430, 508; grunt Charmu- ský O 411, 416. Charmuskÿ, Charmeskÿ, z Charmuz Ondfej O 53, 55, 77, 78, 79; Jindřich O 325, 327, 332, 335, 340, 341, 347, 357, 367, 874, 378, 381, 383, 411, 412, 414, 415, 416, 422, 424, 425, 427, 428, 429, 430, 431, 487, 499; Stanislav O 410, 411, 412, 413, 414, 415, 416, 424, 425, 427, 428, 430, 431, 499; Jakub, bratr Jin- dřichův O 336; Vavřinec O 219, 223, 224; Hedvika, matka Jindřichova O 336; Barbora, manželka Jindřichova O 357, 868, 379, 413, 429. Charbaszky Vavrek O 133, Laurencius O 132. Chelmsky Jan, burgkrabé krakov. O 417; Z 127, 128, 130, 132, 133, 135, 136, 137, 139, 141, 145, 146, 148, 149, 150, 156, 157, 165, 166, 166?, 167, 169, 178, 190. Anna, jeho manž. Z 166. Chobnický Jan Z 167 v. Chelmský. Chocinský Mikoláš O 382. Chranstovice, Chrzastovice, Chrüstovice, Chrząstowice Paw. 98 O 2, 6, 7, 9, 10; Z 241, 334, 337, 338. Chvalek Jan Z 425, 429, 432, 434. Jagoda Vojtśch O 499; Jagodzianky O 381, 383, 499; Jelena, máti Jagodzianek O 499. Jachny O 13, 29, 79, 81, 88, 93, 97, 112, 115. Jaklová 20. Jan, jméno příkladné O 134. Jan Albrecht, král polský 29. Jan, král uherský O 399. Jan II. kníže osvět., zát. a tožecký 7. Janek, opat O 41. Janek, služebník pánóv Komorovských O 326. Janovice Z 352. Januš, kníže zátor. 8; O 356, 495; Z 1 v. Hanuš. Jaroš O 65. Jaščorová, Jassczorowa, Jasczorowka, Jaszczuruwka Paw. 104; Z 353, 362, 364. Jaśćorovsk$f Jakub, Jassczorowski Z 218, 222, 224. Javišovice, Jevišovice, Jawissowicze, Ja- wiszowice Paw. 104; O 144, 216, 299. Javišovský Martiš O 1, Mikoláš O 2, 6, T, 8, 10, 14, 22, 136, Čák (Czak) O 53; Zbynčk O 151, 159, 176, 188, 191, 193, 196, 205; Jan Matěj O 202, 203, 209, 212, 216; Dorota, žena jeho O 191, 193, 196, 202, 209, 212; Michal O 213; Kate- řina O 15, 26; Machna O 191, 196; Bar- bora O 188, 193, 196, 202; Markéta O 205, 216, manželka Michalova O 203, 258, 259, 260. Jazon, služebník panü O 288, Z 54. Jindfichovsky Jirík O 55, 68. Jordán Mikoláš, kastellán vojnicky, sta- rosta osvétimsky a zátorský O 494; Z 112, 129. Jordán Stanislav 21, O 524. Jordán Zikmund z Zakličína O 491, 492. Jordán Jan z Zakličína, řance krak. O 487. Jošt O 104. Komorovských Kačice, Kaczicze (v okres. Fryštátském) Z 326, 339, 340. Kačický pán Z 319. z Kačic, Stanislav, úředník opata mogil- ského Z 339, 340. Kamešovský, kněz Z 283, 285. Kampanovský Martin Z 320, 329, 330. Kamenecký Jindřich Z 364; Kamenecká Kateřina z Zembřic Z 353, 355, 356, 360, 362, 364. Kančuga, Kanczuga, Kanczida, Kancudza, Paw. 98; O 187, 273, 487, 490, 524, 537. Kani páni O 173, 174. 312 

Strana 313
Kanthi v. Kúty. Karvat Jan Z 286. Karvinski Nicolai uxor Katherzyna O 125. Kasper, knéz, bratr Jana Cela z Komorovic O 316. Kateřina, přeoriše Z 283. Kazanovský Mikuláš Z 172, 188. Kazimír, Kazmíř, král polský O 113; Ka- zimír Spravedlivý 7; Kazimír těšínský 7; Kazimír, kníže těšínské O 273, 314; Z 217. Kazimíř, město O 76; Z 57. Kladsko 12. Klara (v. P. Cłuja) O 53, 55, 68, 129. Klejner Valenty Z 397, 399, 400, 404. Kletéa, Kletcza, Klecza, Paw. 99 O 387, 421, 498 v. Brandys Mikolaś, Rusocki Bernardyn. Klichman Stanislav, slużebnik p. Tikov- ského Z 368, 387, 390. Kloch Jan 20; O 51, 71, 72, 171, 237; déti Klochovy O 71. Kloz Kodzbial z Méstea O 17, 18, 19, 20, 21, 24, 25. Kobérnice, Kobiernice Paw. 102 O 252, 254, 487 v. Balcar. Kolaczkowski Jan, notarius Z 18; Jan, mladsi Z 140, 143, 155, 162, 170, 173, 179, 285; Petr Z 272, 279, 284, 287; Jiřík, Ondřej a Jan O 294, 295, 306, 493; Dorota. manželka Jana mladšího Z 140, 143, 155, 172, 173, 174, 175, 179, 182, 183, 187, 188, 189, 193, 194, 196, 198, 200. Koldikovski Jan Z 73. Kolučkovský Kryštof O 435. Komorovice, Komorowicze, Komorowice 21; O 488; Komorovský Jan O 219, 222— 224, 226, 228, 241, 243, 245, 249, 250, 254, 261, 265, 267, 268, 269, 270, 272, 273, 274, 278, 279, 280, 288, 289, 290, 292, 326, 330, 331, 333, 334, 337, 338, 339; Z 1, 2, 42, 43; Komorovsky, fojt zátorský O 263; Komorovský Jan z Halč- narovic O 252, 276, 281; Petr O 181, 187; Jan z Komorova a na Živci, kastel- lán osvět. O 293, 353, 375, 380, 480, 481, 487,490, 491; Z 351; Vavřinec, sekretář král. O 293, 375, 380, 395, 498; Z 351; Bernart, syn Jana Komorovského O 292; z Komorova El3ka, pani marsalkova král. polského O 225, 228; Komorovští, Komorovščí O 292, 305, 391; Z 54, 61, 63, 347, 350. Kopčiovski Stanisl. O 530. Kornice (okr. ratibořský) O 292, 490. Kořenský Stanislav Z 298. de Kosczyelecz Andreas, castellanus Woy- niciensis et regni Polonie thesaurarius, Scepusiensis, Osviaczimiensis et Zato- riensis, Sandocensis, Inovladislaviensis, Bydgostiensis etc. capitaneus, supparius et magnus procurator Cracoviensis, Zator. capitaneus Z 49. Kosová, Kossowa Paw. 93; Z 58; Kosovskf Jan O 291, 314, 315, 356; Z 64, 1565, 156; Jindfich Z 163. Kovalsky, Kovalovsky Jan O 294, 295, 305, 493. Koza, Goza Mikolaj O 32, 33, 53, 55, 95, 102, 103, 113, 114; Koza Jaroš, syn 20; O 62, 162; Zacharka, Zena Mikolaje O 32, 95. Kozy, Dvé Kozé, Kozy Paw. 101, 35; O 497, 543, 544. Kozina, paní O 60. Kozlovský Bartoš O 497, Kozlovská Bar- bora O 497, 498. Kozub Matěj, Macej O 135, 143, 153, 158, 168. Krakov 8; O 254, 380, 393, 424, 427, 438, 487, 492; Z 59, 61, 63, 166, 168, 214, 319, 406, 407, 408, 409, 410, 419; Kra- kovsko 7. Krakovský pán O 76, 220, 235. Králický, Králičski Jiřík O 373, 377, 382; Z 268; Králická Agneška v. z Géraltovic. Kranc, Kranz Marek O 284, 489. Kravz Jan z Polanky O 487. Krištof, probošč Z 283, 287. Krnovsko 11. Kromolovski Stanislav Z 66, 67, 71, 75, 78, 79, 97, 98, 99, 100, 101, 107, 110, 117; Jiří Z 99; Kromolovská paní Z 99. Krop, Crop Jan O 1, 13, 47, 55, 57, 68, 79, 85, 88, 89, 92, 98, 101; Mikolaj O 1, 4, 16, 23, 34, 35, 36, 37, 80, 87, 88, 89, 92, 95, 108, 118, 119, 136, 142, 147, 148, 167; Kropi, bratří O 237; Krop z Dankovic O 137, 486; Krop Ota O 47; Markuá O 89; Vianéek 20; O 210; Václav O 486; Kropová Margareta O 89; Kropová Ka- teřina O 294, 295, 305, 306, 493. Kružlová, Kruszlowa, Kružlowa O 517, 518, 519; v. Géraltovská Anna. Kfecun, Krzeczun, Krzeczin, Krzecin Paw. 100; Z 217. Křečunski, Krzeczunsky, Krzeczinsky, Kře- tinský Jan Z 204, 207, 209, 216, 217. Křenovice, Krzenowicze, Krzanowice, Chrzanowice u Ratibofe Z 291. Křínovský Z 431. Křťatín, Krztiatin, Krzeczin, Krzecin Paw. 100; Z 343. 313 

Strana 314
Kuběla Jan O 482, 483. z Kulovic Mikuláš O 487. Kuozki, Kózki O 518, 519. Kót podle Gaček Z 394. Küty, Kanthi, Kety, Kenthi Paw. 102; O 53, 68, 147; kútské fojtství O 187, 274, 278, 490. Küty za Skavü Z 394. Kvasňovský Mikuláš O 415, 421, 422, 423, 431. Kychlar Stanislav, móśtśnin z Kazimiła a "Matěj z Běrtultovic O 282, 312, 813, 314, 315, 316, 396, 476, 477, 487; synové 'Matějovi Jan, Petr, Michal, Jiřík, Pavel a Mikoláš O 477, 478, 479; Michal O 478; Machna, Kyselovského dcera O 74. Kyznar Michal O 261. Lacno O 186; Lacnovś Anna O 185. Lajśtof, probość Z 258. Lanéany, Ląnczani, Łączany Paw. 104; O 16, 23, 34, 37. Lankawicza, Lenkowica Paw. 99; O 79. Lanky, £eky Paw. 98; O 397. Lariš O 13; Lariš Jan, fojt osvétinskf O 192, 487; Larisová Agne&ka O 112. z Laska Jeronym, palatin sieradsky O 399; z Laska Zuzana, kastellánka vělunská Z 315, 334. Lasková, Liaskowa, Laskowa Paw. Z 153. z Laskovic Michal, sudie zemský O 38, 40, 51; Z 13. Lazinský Z 362. Lenče, Horní Linče, Lincze, Lecze Paw. 107; O 39; Z 431, 432; z Lenčóv Petr O 39; z Linčóv Běnek Z 274; Kašpar Z 291; Kateřina a Barbora Z 291. Lgocki Jan a Lgota v. Lhotský a Lhota. Lhota, Lgota Paw. 99; Z 240, 322. Lhotský, Lhocký, Lgocki J. Stanislav Z 18, 21, 27; Jiřík Z 292, 293, 295, 297, 299, 300, 301, 304, 305, 306, 307, 308, 310, 312; Jan Z 423, 424, 427, 430; Lhotská, Hlotská Anna Z 262, 267. Lipa O 399. Lipnik, Paw. 107; O 84, 86, 93, 119. Lipnické šoltistvo O 29. Litva O 393, 424; Z 16, 49, 122, 1662, 1682, 3822. Lory O 93. Loukovsky grunt Z 153. Lukavica, Lenkavica, Lenkawica, Łękawica Paw. 99; Z 140, 143. 105; Lukavský Stanislav Z 3, 5, 7, 10, 13, 22, 2 28; Anna, manželka Stanislavova 7. Macian, Maczian, choruzi krakov. O 465. Machný O 8, 9, 10, 11, 12, 15, 26, 130, 138, 139; Machný Jan Jakub O 124. Machna z Nové Polanky O 160, 167. Malec, Malecz, Malec Paw. 98; O 187, 384, 490; zboží malečské O 293, 490. Malečský, Malecký Jiřík O 287, 289, 490; Bernart O 289, 290; Mikuláš z Kornic, syn Jiřího O 288, 289, 292, 490; Maleččí O 290; Jordán Stanislav z Kančudze O 536, 537; Malečská Kateřina O 348, 350, 351, 353, 354, 355, 356, 361, 365, 495. Marcovce, Marczowka, Marcówka Paw. 103; Z 398. Marec, Marecz Matej O 251. Marek O 85, 92, 98; Marková paní O 43, 117, 120, 128. z Markovy Poruby Mikolaj O 156. Maršálek, Mikoláš řečený Maršálek, ka- stellán osvét. 30; O 1, 119, 140, 145, 149, 166; v. z Dubovce. Marcišová Barbora, Marcissová, Marti- šová z Polanky a z Březinky O 94, 100, 106, 163, 176, 188, 191, 205. Masovia O 393; Z 3822. Maštelánka Anna Z 205. Matěj, probošt Z 121, 123. Matys, šoltys O 254. Mazancová Maruša O 320. Mečéř Jan z Vítkovic O 404, 418, 426, 432, 482, 483, syn Mečéřův O 483. Melchar O 194, 195, 197, 217; Melcharová Markreta z Vítkovic O 197. мене Miesce, Miejsce u Zátora O 19; 16. Měšek, kníže tešínský 7. Micolaus, baccalarius, plebanus de Ossek 53. Michalová v. Javišovská Markréta. Milanovský Vavřinec a v Brodiech, pod- Starostie zátorsk$ O 498; Z 241, 327, 333; Mikuláš, vicekap. Zátor Z 1682; Milanovský Jan z Zelčiny Z 412, 417. Mirov, Miróv Z 315. Mlošovský Stanislav O 359, 363, 369, 370; Marta O 538. Mlynéiska Z 394. Morava 11. Moślenica, Moszczanica, Moszczenice Paw. 106; O 403, 493; z Moäéenice Jan Z 297. Mozgovec, Mozg Matěj Z 102, 103, 109, 110, 116, 118, 147, 151; Arnošt Z 116; 314 

Strana 315
Magdalena, manželka Matějova 103, 109, 147. Mucharský Stanislav Z 204, 207, 209, 216, 217. Myškovský Mikuláš 20, 39; O 1, 139, 171, 173, 174, 195, 197, 201, 207, 225, 228, 237; synové Mikulášovi Mikuláš, Jan, Petr a Pavel O 207; Mikuláš mladší O 202, 203; kastellán radomský, starosta osvétimsk$ O 523; Bernart O 299; Jan, kastellśn osvśtimsk$, starosta ku- felovsk$ O 273, 293, 287, 302, 309, 310, 319, 398, 487, 488, 491, 498; Z 151, 209, 318, 338; Anna a Hedvika, dcery Ja- novy O 319; Lenhart, syn Jana Myškov- ského O 302; Myškovski Vavřinec, ka- stellán osvět., běcký, sandecký O 398, 399, 400, 401, 402, 437, 457, 461, 464, 465, 467, 468, 469, 470; Z 147, 148, 151, 158, 159, 169, 176, 178, 190, 213, 2106, 315, 335, 336; Martis, stolnfk krakovsky O 320, 321, 322, 323, 324, 328, 329, 348, 352, 491, 492; Petr, vévoda lucicky Z 16, 31, 36; Petr, syn Vavřince, ka- stellána osvět. Z 316, 317, 318, 334, 337, 338; Stanislav, dvořanín král., kastellán osvét. Z 372, 378, 382?, 384, 412, 413, 415, 419; Jakub, Stanislav, Ondřej, Jan a Martin, bratří strýječní Z 316; Mi- koláš, Stanislav a Petr, synové p. Va- vřince, kast. sandeckého Z 335, 336; Anna, žena pana Myškovského mladšího O 178, 181, 187. Myšnar Stanislav, kněz Z 326. Něborovská Kateřina O 379, 416. Nič, Nicz Václav z Grodce O 59; Václav, syn jeho O 100, 189, 190. Niček z Březinky O 99; Ničková Kateřina O 51, 99. Nidek O 317, 494; Jan 21; Nidecký O 186; Nideččí O 229; Mikuláš O 185, 253, 487 v. Vrocheň. Noskovský Hieronimus Z 376, 383; No- skovská Regina Z 376, 381, 385, 388, 391, 393, 396, 411. Novi Ves, Nowa Wieś u Kęt O 102, 187, 273, 278, 487, 490. Novakovsky Stancl, služebník p. Tikov- ského Z 368. Ondřej, probošt zvěřinecký Z 341, 342, 343, 344, 345, 346. Ondřejíkovic Stanislav z Linčóv Z 401, 402, 403, 426, 428, 431, 434; Vincenty Z 425, 429, 432; Kateřina Stanislavová Z 394, 402, 405. Opavko 11. Opolsko 7. Orava zámek O 272, 273, 487. Orientová Barbora O 140, 141; dcery její Anna a Barbora O 141. Orlovský O 4; Orlovská z Polanky O 4, 66, 94, 108, 109, 110, 118, 126, 129. Ořezski Petr Z 51, 58, 65, 72, 77, 81, 82, 83, 87, 88, 129, 131, 134, 137. Osek, Osék, Ossek, Osziek Paw. 105; O 53, 62, 145, 149, 162, 454, 456, 459, 492, 514; Anna, 3oltysovń O 53, Bar- bora, její dcera O 53, Osčcký Mikuláš O 210, Jan O 390; Katařina a Helžka O 387, 388, 389, 392; v. Balcar. Osinský Petr Z 209, 217. Osolinský Jan O 267—273, 487. Osovský Petr O 122. Ostalovce, Ostalówka Paw. 103; Z 398. Osvětim, Oswantcem, Osswatim O 44, 73, 295, 305, 310, 484, 485. Osvětimský pán O 227, 230, 234, 273, 353, 397, 462, 487, 516; Z 72, 87, 203, 209, 412, 417; Osvétimsky Jan Z 82, 83. Ota O 43. z Oté&ína Jan, kancléř, starosta osvét. a zát. 20. Ovsénsky Stanislav Z 274. Ovsianka, Owsianka Paw. 102; Z 408. Ovsianský Jiřík z Markovy Poruby Z 406—410. Pakoš, synové jeho O 38, 40. Palčovský, Palezowski Jakub $1; O 275, 279, 281, 349—351, 353, 354, 356, 361, 365, 495; Z 52, 53, 60, 62, 164, 185, 199, 201, 205, 241, 258, 283, 285, 289, 382; Palčovski Jakub z Smolic Z 430; Petr, bratr Jakubův O 302, 303; Z 74, 76, 106, 180, 195, 203, 206, 208, 211, 212, 214, 285; Mikolaj Z 4, 13; Jan z Břež- nice, dvořanín král. 39; Z 330, 347, 350, 351, 408, 409, 411, 421; Zigmunt Z 403; Barbora, Maruše a Kateřina, dcery Mi- kolájovy Z 13; Zofie O 302. z Paňóv (Paniow) v. Předbor. Pelka Jan z Kojkovic, starosta skočanský O 314. Penüzek Mikolaj z Kútóv O 68. Pešek O 52, 53, 55, 68. Petr, jméno příkladem uvedené O 134. Petr, písať 31, O 299. Petr, kastellán osvět. O 231. Petr, vojt zátorsky 31; O 2323, 236, 288, 262; Z 1, 32. Petr, sudie zemé osvét. O 293; Z 73. Pilava Ondřej Z 135, 139, 141. 315 

Strana 316
Piotrkovia, Piotrków Z 1687. Pisafovice, Pisarzowice Paw. 96; 35; O 68, 101, 374, 441, 444, 464, 473, 475; Z 333. z Pisafovic JiHfk O 53, 77, T8, Mikoláš O 218; Petr, starší 21; O 342, 441, 444, 472, 473, 475, 478, 512; Adam O 487; Šebestián z Tomic Z 414, 416, 418, 425; PisaFovśti pani O 513; Kateřina O 85, Hy 98; Maruée, fojtovna zát. Z 230, 34. Plask$ Mikolaj O 31, 124, 138, 139; Pla- n paní Margareta O 31, 131; Jindfich 13. Plaza Stanislav z Mstyčova O 393, 424, 437, 438, 439; Plaza Jan Z 25, 26, 30, 37, 39; Mikoláš Z 206. Plockÿ šebastián Z 301, 302, 303, 304, 305, 313, 314, 322. z Pobčdra, Pobodra Mikuláš (Pobiódr, dnes část ves. Paszkówky) O 64, 167, Pobe- deská, Pobodrská Kateřina O 102, 165. z Podbřezu Krak. Jakub O 283. Polanky Nová a Stará O 300, 520; Z 135, 141, 146, 151, 166, 169, 190, 412. z Polanky Nové Jan O 1, 63, 170, 171, 172; Petr O 13, 66, 109, 110, 126, 129; Mikulaj O 253; Kateřina, matka Janova O 171, 172; Polanská Zofia Z 11, 41; v. Orlovský z Polanky; v. Machna z Po- lanky; v. Marcišová z Polanky. Polonia O 393; Z 3827. Poruba Marková, Marcy Poręba Paw. 102; O 524; Z 289, 408, 409, 410. Porubsk$ Mikulas 20, 23, 24; O 1, 68, 75, 79, 80, 85, 87, 89, 92, 98, 101, 133, 157, 206, 237; Jachco O 79; Petr, sudí země osvět. O 309, 311, 487, 492, 497, 498; Z 32, 33, 34, 38, 40, 103, 109, 225, 254; Jindřich Z 4, 119; Jan 21; O 524, 536, 537; Z 30, 34, 58, 133, 171, 225, 229, 230, 234, 235, 237, 238, 239, 241, 289; Stanislav v Tlučani Z 163, 171, 225, 229, 235, 237, 238, 239, 241, 285, 321, 328. Procopius O 79. Prussia, Prusy O 393; Z 49, 122, 131, 134, 1662, 168, 3827. Płecesin, Przecieszyn O 509; v. Gotard z Přecčšína. Předbor Adam z Paňóv, osvět. O 310, 423, 497. Pfemko 7. Přemek, kněz, O 81. Přetěšinský Jan O 285, Jan z Skedně 491, 494; Z 103. Přetěšinský Jiřík O 394, 396, 452, 506; z Přetěšína Jan a Marek, bratří O 487. podstarostie Přetíčovský Jan O 320, 324; Z 97, 176, 241; Anna, Agneška a Zofia, dcery jeho 320. Přezřikamen Hanuš O 61, 143. Přibkovský Bernart Z 6; Mikuláš 35; O 359, 363, 369, 370, 386; Z 184, 187, 192, 210, 321, 322, 328, 348, 349; Ka- teřina O 358, 359; Barbora, žena Ber- narta Z 6. Přibyraz, Przybradz Paw. 100; v. Fridrichovský. Příhoda Poloha Z 17. z Psinóv šoltysová (Psiska, dnes část Babic) O 111. Ptašinský Tomáš z Krakova Z 406—410. Pudelko, Pudilko Mikoláš, písař O 79, 81, 84, 86, 88. Pudruhovská Barbora Z 56. Z 394 Račkovská Halžka O 378. Radotča, Radocza O 133; Z 392. z Radoči Jan, soudce zátorský O 133; Radocký Tomek Z 247, 250, 253, 392; Stanislav Z 374, 375, 380; Jakub, syn Jana Z 352, 354, 357, 420, 421, 422. Radomský pán, starosta osvět. O 534. Radová v. Brandýs Klement z Radové. Radvan Jan z Břežnice O 136, 151, 156, 157, 159, 226, 227, 230, 231, 234, 235; Z 203; Pavel Z 37, 60; Petr Z 37; Jakub Z 52, 53, 60, 62; Radvané Z 25, 80, 34, 37, 39; Kateřina Radvanovna Z 164, 180, 195, 203, 206, 208, 211, 212, 214. Radzešovski Jan O 122. Raffalová Elžběta, paní maršálková pol- ská O 222. Rachñovskÿ, Rachnovsky Jan O 90; Ofka, jeho matka O 90; Dorota, dcera O 188, 189. Rajsko O 104. z Rajska Jost O 13; Mikuláš 64; Michal O 218, 220; Rajský Stanislav, sudí osvět. O 407, 417, 421, 433, 434, 435, 437, 438, 440, 442, 446, 447, 449, 450, 451, 453, 454, 503, 508, 509, 511, 523, 527; Jan, syn Stanislaviv 20; O 508, 509, 510, 529, 531, 534. Rakovský Martin O 299, 492. Ranist O 59. Ratibořské knížetství Z 91, Ratiborsko 14. Ročinský Jan O 239; Kateřina, Hedvika, sestry jeho O 239. Rogovský Mikuláš O 220. Rokovský Petr Z 199, 201, 231, 232, 236, 240, 243, 245, 249, 252, 262, 267, 292, 298, 301», 302, 303, 309, 314, 322; Zofie, 316 

Strana 317
manželka Petrova Z 292, 293, 297, 300, 304, 306, 307, 308, 309. Rokumberk Jeronym, Kazi O 140. Rozdrazovsk$ Z 334, 336; Zuzana Z 338. Rozumková Maruie z Skaviny Z 394, 402, 405. Rudze Z 376, 383. Rudsky Janek O 41, 126; Mikolaj O 45— 51, 66, 68; synové Mikolaje Rudského O 47; Václav O 232, 243; Stanislav O 60, 237; Erasmus O 336, 388, 389; Z 134. z Rudz Vojtěch, robotný O 317, 494. Rusoéski, Rusoczski, Rusocki Jan O 326, 330, 334, 337; Bernart, syn O 326, 330, 331, 333, 338, 375, 380, 382, 383, 387, 388, 390, 392, 393, 413, 481, 489; Z 225, 252, 254, 285, 294, 296. Russia 0 393; Z 49, 122, 1662, 1682, 3822, Rygulsky Bernat Z 322, 371, 373, 379; Stanislav Z 371, 373, 379; Hedvika, fojtovna zátorská 230, 234. Rymar Jakuob, knéz Z 326. Řešovský Ondřej Z 145. Sandecký pán Z 315, 324, 334; v. súdečský. Sboszkowa Brigisa O 132. Sedlecký Jan, podstarostí osvět. O 487. Sendrichovský Jan Z 26. Sěstřencová Margreta O 71, 72, 73; Jan, syn její O 73. Sigmund, Zigmund O 246, 248. Sikmund, král polský O 394; Z 49, 104, 117, 122, 148, 157, 1662, 1682. Sikmund, kancléř kníž. Ratibořského Z 91. Sigmund August Z 3822. Skalica Z 125. Skalica z Grodce O 152; Mikoláš O 154, 156, 157, 164; Elška z Grodce, manželka Mikolajeva Skalice O 156, 157; z Ska- lice Jiřík O 490. Skeděn, Skidzien, Skidzin Paw. 97; v. Ske- děnský. Skeděnský Marek O 394, 396; Petr O 395, 396, 452; Mikoláš O 395, 396; Stanislav O 395, 396, 506, 509, 540; Valentin 21; O 395, 396, 452, 527; Jan Z 40; Skeděn- ská Maruše O 394, 396, 452. Skřetušovský Michal, služebník opata mo- gilského Z 311. Skřínovská Z 431. Slezák Jan O 259. Slezsko, země Slezské 7, 11; O 465, 540; Z 167, 337; Slezsko Horní 11. Slupský Ondřej O 105, 107; Stanislav Z 3, 5, 6, 14, 15, 19, 20, 23, 29, 348, jeho žena 349; Jan, starší Z 331; Maruše Z 331; Kateřina Z 17. Smolice Z 203, 214; z Smolic Vaněk Z 19, 20, 23, 29. Soviněc Z 343, 344. Sosnovice Z 341, 343, 344. Sola O 147. Sošina z Lenčóv O 39. z Sprovy Stanislav a na Rohově, kastellán žarnovský, vojský krakovský a starosta opočinský O 498. Spytkovice Z 315. Sroczina Katharina O 57. Stanček, služebník pana Tikovskćho Z 361. Stanik Vysota Z 44, 45, 69, 70, 84, 85, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 112—115, 124, 126, 154, 160, 168, 181, 197, 202; Stan- &ikova Zofia Z 8, 9, 12. Stanek z Grabisic Z 188. Stanislav, opat tynécky Z 119. Stanislav, nějakový člověk Z 121, 123. Stanislav, služebník opata mogilského Z 273. Stanislav, měštěnín z Křenovic Z 291. Stanislav z Krakova, úředník pana Kačic- kého Z 319. Stanislávek z Spitkovic, krčmář Z 16. Stará Ves O 41, 42, 44, 443; Z 28; Jin- dřich z Staré Vsi O 487 v. Barut. Stafechovsky, Starzechowsky Stanislav, mistostarosta zator. Z 49. Starovesky, Staroviesky Petr v Pisafo- vicích 21, 35; O 321, 325, 327, 332, 335, 336, 340, 341, 347, 375, 386, 441, 444, 464, 472, 473, 475, 512; Z 333, 365, 366; Jindfich O 275, 318, 320, 322, 323, 324, 328, 329, 342, 343, 344, 345, 346, 348, 352; Mikuláš O 291, 296, 298, 301, 304, 307, 308; Z 22, 24; Helena, man- želka Jindřicha O 386. Stezicki Stanislav Z 392. Střala, Střela Mikoláš z Sosnovic, sudie kníž. Zátorského Z 121, 123, 241, 252, 258, 271, 278, 283; Januš Z 341—346, 392, 397, 398, 399, 400, 404. Střelka, Střalka z Blšnice, sudí osvět. a zátorský O 317, 318, 319, 494, 544; Z 49, 55, 59, 68, 73, 80, 86, 89, 92, 97, 104, 105, 108, 111, 120, 1687; Stfalková, südiná Z 294; Jan z Rudz, syn südinej Z 296, 368, 370, 376, 378, 381, 383, 385, 388, 391, 393, 396, 397, 399, 400, 404, 406, 411, 422, 423, 424, 427. Střečkovský Jan z Malce O 103, 113. Střelčina, Stračina z Jevišovic O 137, 201, 203, 209, 212, 213. Střež, Strzez, sudí zátorský O 126. 817 

Strana 318
Strik Jan O 240, 242, 258, 260. Strišov, Striszow, Paw. 103; Z 398. Strus Jan, starosta chmelnický O 293; Z 47, 48, 50, 54. Súdečský pán O 464, 465, 467, 469, 471, 474, v. Vavřinec Myškovský. Sulíkovský Jan, burgkrabí osvět. O 145, Sulkov Z 92 v. Stančik. Svěntek, šoltys O 251. Svétlovskÿ, Sviatlovskÿ Jan Burian z VI&- Nova a na Stfeèné O 397, 398, 399, 400—402. Šaltamý Mikoláš Z 273. Šašovský Mikuláš O 62; Mikuláš Gčraltov- ský O 221; šašovský Jan O 221, 233, 273, 276, 279, 280, 281, 293, 311, 487, 491, 492, 498; Jakub, sudí země osvět. O 437; Jakub z Gčraltovic a na Kozách O 543, 544; Jakub z Palčovic a v Břež- nici Z 841, 358, 359, 361, 363; Jiřík Z 8, 9, 11, 12, 41, 46. z Sidlovce, z Szydlowcza Mikolaj, král. pol. nejvyšší podskarbí, kastellán sandoměř., podskarbí a starosta osvět. 39; O 393, 399, 498; Z 1662, 227, 233. Šikovský Martin, maršálek Z 259, 263, 285. Šimek Kozub O 283, 285, 291. Šrámek O 112. Štčsný z Čaňce O 487. &umovskie duoly Z 431. Tanczynski Johannes, podkomoří krak. O 3893. Tarlo, Trdlo Mikolaj z Vítkovic O 33, 41, 42, 45, 46, 49, 60, 76, 198, 200, 211, 214, 229; Tarlové' о 95, 114; Adam O 311; Kateřina, sestra Tarlů o 96, 114. Těšín 7, 14; Z 108. Tikovský, Czikowski Mikuláš, fojt bochen- ský, sekretář král. Z 358, 359, 361, 363, 365, 366—370, 377. та, Tluczan, Tłuczań Paw. 98; Z 163, Tomice Z 137, 420, 421, 422. Tomický Jan 7 88, 144, 152, 153, 161, 199, 201, 230—232, 234, 236, 240, 243, 245, 249, 252. Tomková Maruše Z 402. Tožek, Tošek 7; O 24. Trnka Jan O 273, 487. Tropec Jan Z 188. Trees Jan, podstarostí zátor. O 317, , 332, 357, 366, 378, 379, 446, 471; z. 92, 144, 152, 153, 161; syn Jan Z 144; Barbora o 440, 442, 442, 446. Turzo Joannes de Blssczyna O 393. z Tychóv Mikuláš, Magdalena, jeho O 300. Ujec Jan, Johanka Ujcová, žena jeho 6, 14, 15. Üjezdsky, sudie zemé Séverské O 310. Urbanovsky Jan, knéz O 290. Václav, kníZe osvét. O 17, 23, 24, 25. Václavkovna Kateřina Z 392. Vadovice O 333; Z 242, 244; Vadovičané Z 252, měštěné vadovští Z 242, 244, 248, 252. Vavry O 13. Velopolský Beneš Z 136. Vepř ves O 521; Z 127, 242. z Vepřa, Vespřa, Vepřovský O 419, 520, 521; Stanislav Z 255, 256, 257, 259, 260, 261, 263, 265, 266, 280; Elška, manželka Matěje Gněvka O 520; Do- rota Z 255. Vělunský Petr O 246, 247, 248, 257; Vě- lunský pán Z 337; Vělunská paní Z 317, 324, 334 v. z Laska Zuzana. Věřejský Ondřej Z 345. Vianéek z Dankovic O 206, 207. Vidlák Pavel O 277, 278. Vilno O 393. Vitanovice Z 240, 291, 322. Vitanovski Petr Z 18, 27; Stanislav Z 50, 54, 61, 63. Vítkovice O 102, 197, 482. Vítkovský Jan z Rudultic O 404, 418, 426, 432; Z 230; Stanislav O 253, 487; Va- lentín о 489; Malcharová Markréta z Vítkovic O 194 v. Tarlo z Vítkovic. Vladislav Opolský 7. Vlatkové O 251. Vlček Mikoláš O 440, 442, 443; Z 259, 263, 265, 266, 268, 269, 270, 275. z Vlčňova v. Světlovský Burian. Vloška Izabela z Jaščorovej Z 353, 355, 356, 360, 362, 364. Vojčiková Kateřina 24. Vojnický pán, starosta zátorský Z 89, 1262, 197. - Vojtek, služebník zemský ze vsi Lank O 397. Vojslavice, Vogislavice Z 359. Vojtěch, člověk pana Mikoláše Vrochňa 494. Volf Z 169. Voščický, Vuoščický, z Vuoščic Mikoláš O 17, 19, dčti jeho Jan, Matěj, Sta- nislav, Kateřina a Dorota; Stanislav O 90, 104; Jan O 142, 147, 148, 185. 318 

Strana 319
Vratislavsko 15. Vrocheň Mikuláš z Nidku O 46, 253, 317, 318, 319; Jan z Nidku O 494; Vrochňové Z 418. Vyšota O 104. Zágořá, Zagorze, Paw. 103; Z 398. Zaiffret Severin O 514, 515, 516. Zajíčková Anna O 293, 295, 305, 306, 493. Zajpsar Hanuš 21. Zálavščí Z 394. Zavišovská Markréta O 257. Zátor, země Zátorská Z 72, 80, 121, 127, 141, 166, 188, 398, 422. Zborovský Martin, podčaší král. O 461, 465, 469, 503; Ondřej 21. Zelčina Z 412, 417 v. Milanovský. Zelčinski Jan Z 327, 333. Zema Jiřík z Grodce 20; O 1, 68, 79, 81, 88, 97, 175, 201, 218, 237, 262; Jan z Moščenice O 261, 262, 278, 288, 294, 295, 391, 395, 403, 405, 493; Z 306, 307, 308, 310, 315, 324; Zeminá paní O 117, 120. Zembřice, Zembrzice Paw. 104; Z 353, 355, 356, 360, 362, 364 v. Kamenecká Kateřina. Zíbrt Jiřík, měštěním v Krakově O 492. Zrdzavý Jakúbek (Rzdzavý) O 285. Zubřičský, Zubřicki, Zubrzyczski Jan z Zu- břic O 357, 366, 367, 368, 379, 492; Z 185, 187, 191, 192, 193, 199, 201, 210, 218, 222, 224, 262; Jan, syn Z 201. Zvěřina Pavel 21; O 476—479. Zvěřinecký Kryštof, probošt Z 271. Zvěřinecký klášter Z 122. Zymanová Jana, Jagoda, Katařina O 378. Žebrák, Žebracza Paw. 104, ves dnes ne- existující 35; O 491. Žibřidovský, Žebřidovský, Zibrzydowski, Ziebrzydowski Mikuláš O 278; Jan O 359; Ziebrziczski Jan O 495; Z 66, 69, 73, 75, 79, 85, 90, 91, 112, 113, 153, 179, 187, 193, 196, 203; Florian, sekretář a referendář král. O 464, 465, 468; Z 327, 333, 386, 387, 390, 392, 394, 395; Stanislav Z 184. Žídek Stanislav O 482. Živěc O 380, 481. 319

Strana 320
REJSTRÍK VĚCNÝ. abbas de Thynecz O 35, v. opat tynecký abatyše, abbatissa, apatyše Z 121, 122, 123, 341 acta seu inscriptiones juris terrestris O 209; acta et termini terrestres generales 49 actus, zápis O 497, 498 adoptování šlechty osvět. a zátor. 10 aegritudo Z 1667 achtel piva O 484 aktia, actia Z 115, 196 aktor Z 390 akty, acty 280, 281 ancal Z 255; polożiti Z 265 anfal, spadek O 336 anima, volens anime sue satisfacere O 53 anni, annos habere, invenire, léta míti, nalézti O 127 appellacia O 5635; Z 1662, 168%, 259, 263, 280, 264, 377, 419. appellovati O 516, 535; Z 343, 364, 419; ku króli O 540; na dvory Z 367, 369 artykuly O 314; artikul Z 232; artikul v póhonu Z 148 assesor Z 332 assignare odkazovati O 53 audire causam slyseti pri O 34 babizna O 317, 318, 494 baccalarius O 53 baćnost, bacznost O 438; Z 116, 259 běh práva O 405; Z 166 běhlost práva Z 121 blízek býti O 496 blízkošč, blízkost O 30, 44, 83, 93, 302, 808, 315, 352, 376, 382; Z 146, 169, 187, 190, 203, 214, 217, 240, 322, 334, 384, 892, 394, 418, 422; blízkost mateře O 482; blízkost pfirozenü odevzdati O 482; blízkost přirozená O 302; blíz- kost a spravedlnost přirozená Z 166; blízkost a právo Z 394 bohatý O 500 bráněnie spokojného drženie O 430 brániti Z 178; brániti se O 112, 514, 516 brat O 22, 206 brathevyszna O 132 bratr O 62, 80, 102, 114, 336, 353, 358, 360, 396, 452, 482; Z 229, 235, 238, 265, 271, 312, 320, 402; bratr strýčený O 320; bratři O 46, 81, 355, 479; Z 351, 420; bratři mladší O 514, 516; bratři rodzinie O 47; bratr vlastní Z 432; bratří nerozdielní Z 337; bratr strýčný Z 316, 318; bratr, mnich Z 325, 326 bráti penieze O 103 bratranec O 411, 424, 425, 430, 431 břímě Z 190 budování O 273; Z 369 burkrabí, burgrabí osvět. O 514; krakov. O 417, 516; Z 3822, starosty osvět. O 119 neúplné pánóv zeman při právě O 319; býti práv Z 45; v. právo, súd calost, v calosti pře zóstává O 427 cancellarius regni Polonie O 399 v. kancléř capitaneatus Z 49 capitaneus generalis Crac. O 399 capitaneus Radomiensis, Oswieczimensis, Zatoriensis, Olstynensis O 393; Oswiancz. Z166?; Biecz. Rapst. et in Ocziess Z 382? castellanus Cracov. O 399; Woyniciensis Z 49; Sandec. Z 382? causa, pře O 79; Z 122; causa et actio Z 382 césař turecký Z 363 citare, pohnati O 79 citationes, puhony O 125; Z 1682 claustrum O 10 cognicio cause O 393 commissarii regii Z 382? commissio Z 49 comparere, prijíti pred soud O 91 compos rationis O 53 consiliarii regis Z 166? consuetudo O 218 conventus generalis Z 168? 820 

Strana 321
cug, cung Z 188, 193, 255, 262 cuzozemec Z 209 čas súdu netrpěl Z 171; časy věčné Z 392 čest a víra, pode ctí a věrů O 113; Z 92 činiti, což sebú jmali činiti O 80, 87, 89; činiti dosti póhonu Z 28; činiti vedlé práva 126; činiti vzhóru i na duol Z 268; činiti soudovně Z 422 člověk, poddaný O 77, 275, 494; člověka propustiti O 275; člověk dobrý O 356, 484, 495; Z 83, 91, 92, 97, 116, 368; dva dobrá člověky z lavic Z 114; člověk dobrý, soused Z 226; člověk dobrý ry- tířský Z 92, 146, 187, 258, 283; v. lidé; člověk mocný O 321; Z 362, 366; člověk zběhlý Z 228 črvené zlaté uher. O 299, 399; ve zlatě O 356; Z 240, 422 čtení póhonu O 469, 517; Z 141, 249, 283, 338, 346; v. póhon; čtenie a slyšenie knih zem. Z 141 dac, dacz O 113 dalekost O 290 dampna O 79 dah O 251 dar O 523; Z 188; dar za dar O 356, 495 darovati Z 338 data Z 411 datí zápisu O 489 dávati daň O 251; místo výroku O 434; Z 211; dávati viny O 113 dávnost O 140, 315; Z 181, 211, 217, 244; dávnost zemská O 314; Z 107, 203; dávnost gvaltu Z 181; dâvnosti obmeë- kati Z 96, 113 dcera, dcery O 493; Z 334, 392, 394, 405 debitum O 399 decretum totius nobilitatis O 507 dekret král. O 413; Z 166, 192, 242, 244, 252, 362, 364; dekrety Z 135 den ku právu slozeny O 335 devolutio patrimonii O 79 déd O 148; Z 3, 214 dédic O 29, 136, 148, 275, 434, 480; Z 153, 367, 422; dédic pravy O 438; dédici osečtí O 387; dědici mocní a praví O 445; dědici zběhlí Z 228 dědičiti O 438; Z 338 dědičky O 231; Z 99, 141, 291, 383 dědičně O 293 dědictvie O 283, 299, 305, 486, 491, 524; Z 140, 153, 229, 341, 344, 351; dědictví po p Z 379 dědina O 275, 283, 285, 346; Z 241 děliti O 147; vespolek děliti O 53. dělníci Z 10 děti O 6, 10, 439, 499; dietě O 29, 30, 93, dietky O 445; Z 230, 383; dietě vysta- viti O 93 difiniciones O 13 diel, díl, dziel, O 3, 5, 17, 284; Z 337, 392; diel mezi bratry O 523, diel po ujci O 44; diel mlynářský O 655; díl pravý mateřizny O 51; dzial O 125; dziel O 113; diel anebo pocástek Z 240 dielen O 336 dyelnyeze dzielnica, díl pozemkü někomu oddělený O 4. dievka O 144; Z 13 dilacije póhonné Z 411 districtus Zatoriensis Z 1, 47 dluh O 112, 314, 362, 491; Z 3, 194, 255, 262, 265, 267, 318, 338; dluh spravedlivý O 139; dluh mateřizný Z 255; dluh vyznati O 493; z dluhu propustiti Z 255 dluhovati O 103 dlužník O 491 dobrá vuola v. vuole dobrá dobré pospolité Z 112 dobrovolně O 171, 172, 300, 351, 359; Z 399; duobrovolné O 242 dobře osedlý Z 155 dobří, mnoho jiných dobrých Z 13 w. člověk dobrý dobýti sobě roku O 21, 135, 153; Z 44 dobývání práva Z 103 dobývati summy dlužné O 399; vzhóru i na duol Z 291 documenta Z 382? dóchod roéní O 284, dóchody O 280, 497 dochoditi O 498 dojíti zemany O 485 dokázati O 4 dokládati O 415 dokonání O 438 dolożiti O 514; Z 240 dóm Z 181; dóm pana sudiho, kde zasedal soud zemsk$ Z 267, 362 doma zastati O 190 dominus Z 122 domlôvati se, domlûvati se O 272, 337, 342, 353, 388, 390; Z 91, 110, 187, 229, 249, 322, 344, 367, 369, 395, 409, 417, 430; domlüvati se pfed právem O 345, 355; Z 72, 135; domlóvati se škod O 535; domlüvati se vfroku O 340 domluva přátelská O 468; domluva Z 153, 187, 324, 422 doplacenie O 498 dopustiti O 304, 315, 319; Z 138, 287, 312; dopustiti podlé práva O 301; dopustiti na dvory O 329; na přátelské jednání 313 321 21 

Strana 322
dopytávati se O 323 dosáhnění širší porady Z 360 dostání práva O 524 dosti, doëci, dossezi jmieti O 158; se státi O 95, 300, 337; dosti učiniti O 32, 95, 275, 280, 410, 453, 496, 512; Z 29, 36, 45, 87, 92, 101, 175, 210, 383 dosv&dtiti Z 203 dotahovati Z 291 dótklivost Z 148 dotknouti se poctivosti Z 417 doubravy Z 364 dovédovati sé O 287 dovésti, provésti, dokázati O 314, 336, 356; Z 37, 113, 140, 153, 181, 188, 193, 194, 265 dovoditi O 282, 437, 451; Z 100, 113, 166, 229, 256, 262, 267, 344, 346, 392 dóvod O 336, 461, 466; Z 100, 113, 193, 194, 214, 344, 362, 379, 422; dóvod vesti O 356; dóvod učiniti Z 96 dozvolení obü stran Z 290 doživotí Z 364 državca Z 338, 419; državca z předkóv O 148; z dědóv a pradědóv O 148; državce prvší O 418 državy Z 347 drženie O 140, 278; Z 379, 421; drženie vody O 282; drženie spokojné O 430; drženie neslušné a ne podlé práva O 614, 516; starodávné Z 214 držeti O 68, 93, 113, 272, 317, 329, 418, 490, 494, 534, 535; Z 26, 176, 379; držeti statek O 524; Z 141, 214; zbožie O 292, 438, 494; grunt Z 336; vsy O 273; držeti svobodně a spokojně O 534; držeti věčně a dědičně O 445; držeti v pokoji O 494; za mocné Z 368, 375; drżeti roky O 510; Z 389; držeti za právo O 501, 507; výrok Z 241; která by strana toho nedržela O 88, 89; drzecz O 133; ne- držeti výroku J. Mst! O 172; spoleéné Z 337; svévolné Z 98 drzitel O 524, 525, 534; Z 369; dr£itelkyné 376 dfevo O 273; Z 367 ducatus Oswienc. O 393, 507; Z 3827; Zator. Z 47 ducere obermana O 66 duom O 310; dàm O 485 dvory 14; O 10, 127, 247, 272, 348, 353, 382, 434, 502, 535; Z 82, 110, 117, 167, 177, 217, 249, 259, 343, 364, 369; dvory kniežecí O 228; dvory slezské O 540; na dvory dáti O 10; na dvory posielati O 204; na dvory se volati O 446; Z 109, 202; táhnouti se na dvory Z 107; dvory se zběhly Z 370; dwory pfineseny t. j nález z dvorů Z 1 dvořanín král. Z 382, Tez, 411 dvůr O 484; dvůr král. Z 63; dvůr těšín- ský Z 120 dziel v. diel effectus O 438 electi O 529 electio iudicis O 528 erbi, dědici O 302, 498; Z 153, 394 exekucia, exekuce 17; Z 244 fideiussoria O 218 fojt osvětimský O 192, 487; zátorsky O 271; Z 35; bochenský Z 367, 368 fojtovny zát. Z 230, 234 fojtství O 274, 490; fojtství kutské O 276 folgovati O 248, 329, 376, 382, 446; Z 167, 217, 249, 259 folvark čaněcký O 530 folverk O 497; folvrk Z 422 frémark O 523; frýmark Z 392 fryšt Z 147 gbit O 295; gbít osvětimský O 49 v. kbit od god do god Z 334 grunt O 515, 523, 544; Z 146, 153, 166, 229, 235, 240, 265, 343, 351, 364, 392, 431; vlastní grunt dědičný O 380; grunt a zboží Z 143; grunt toho zboží Z 135; grunt Pisařevský O 513; chřastovský Z 237, 336; lgotsky Z 379 gruntovny Z 334 gruntovati se Z 392 gvalt O 205; Z 91, 96, 100, 202; gvalt a moc Z 98, 341 gvér, gvír O 46, 524, 536, 537; Z 72, 77, 92, 97, 167, 181, 196, 240, 322; gvér za- ručiti, uručiti O 265; Z 78, 87, 91, 187, 203, 392, 408; ujistiti Z 408, 409, 410; slibem gvér odbýti Z 83 haněti výrok Z 167, 259 hereditas O 59 heres Z 122, 3822 hešovati ve svědomí O 314; hejšunky, he- šunky Z 181, 265 hlas jednostajný O 484 hlasitě čísti před soudem Z 412 hledati Z 265 hleděti koho O 478; Z 76; hleděti práva O 375; hleděti před právo O 341; hle- děti právem Z 52 holota Z 229 holubek O 50 homo prober non suspectus O 66 honorabilis dominus O 53 322 

Strana 323
hory Z 353, 364 hosté O 290 hotov býti O 272, 540; hotov přijíti O 419 hověti strana straně Z 107, 109, 117, 249, 364, 369 hranice O 426, 432; Z 341, 343 hraničiti Z 343, 344 hřivna Z 10 choroba O 511, 517, 539, 541; Z 201, 207, 250, 251, 252, 254, 260, 261, 272, 275, 279, 288, 292, 299, 300, 303, 319, 320, 324, 333, 342, 349, 356, 358, 360, 371, 380, 381, 389, 397, 403, 406; chorobü se zakladati O 508; choroba pana sudího Z 349, 350 chorużi krakov. O 465 chovati v moci a v ruce Z 172 lle, yle O 317 infirma O 53 inhibicia Z 123, 176, 205, 377 inscriptiones O 299 interpretovati O 438 intromissio 35 iudicare O 35 iuvamen O 79 iz, yz, że O 449, 496, 523 izdba, yszdba O 133 Jednánie, na jednánie vzíti O 357; Z 120, 134; pfe pfipusténa na jednání O 333; jednánie přátelské O 250, 279, 284, 308, 316, 324, 328, 335, 351, 360, 394, 460, 475; Z 137, 163, 164, 190, 191, 213, 223, 253, 287, 290, 312, 313, 314, 340, 344 jednati se O 333; Z 5; přátelské jednati O 344, 412 jenstvie O 88 jeseń Z 227 jimene, jmění O 113 jispy Z 394; v. yspy jist byti O 375 jistec O 382, 449, 450 Jistiti O 289; Z 240 jistina O 64 jistota O 365, 523; 137; listovní Z 146 jíti podlé práva, podluh práva O 321, 543 jmenovati a postaviti komisaře O 497 judex O 177, 528; judex terrestris O 79; judex generalis terrae Zator. Z 49 judicium O 13, 34, 35, 125, 177; judicium banitum terrestre O 79; judicium terre- stre O 11, 29, 127; Oswienc. O 393; iu- dicium et scabellum iudicii terrae Zator. Z 166?; iudicium ducatus Zator. Z 382? jistota dostatečná Z jus et acta castren. capitanalia Crac. 399 jus O 53, 399; jus dixit O 79; jus forensis O 13; jus terrestre O 299; Z 1, 47 kámen mlyný O 38 kancelaria O 336, 523; Z 211 kancléř O 172; korunní Z 412, 415, 421; kancléř kníž. ratibořského Z 91 kasovati pozev O 345; póhon O 519 kastellán běčský O 454, 456, 457, 459, 461, 463, 465, 468, 480, 481; Z 259, 263; chelmsky O 530, 533; osvétimsky O 166, 333, 398, 399, 400, 415, 498, 514, 515, 516, 532; Z 151, 209, 351, 419; radom- ský O 523; sandomésky, südeésky O 457, 461, 498; Z 227, 315, 324, 334, 337, 338; vélunsky Z 315; vojnick$ O 494; Z 112, 129; Żarnovsk$ O 437, 498; Z 242, 255 kázati, rozkázati O 174; Z 344 kbít osvétimsky O 434, 491, 492 kladenie věna O 498 klásti pozvy O 164, klásti své právo, glad své právo O 52; klásti peníze, clascz penyesze na dvory O 130, 131; Z 249, 285 klášter O 26, 453, 495; klastor O 133; mo- gilsky Z 326 klejnoty O 498 klejt, glejt O 478 klüénfk O 397 kmet O 113 kniehy zemské O 113, 523; Z 90, 93, 113, 131, 141, 146, 148, 155, 157, 177, 181, 184, 197, 229, 411, 412, 417, 433; knihy zámkové 19; O 429; zapsati v knihy zemské Z "8, 124, 132; knihy zemské čteny za peníze Z 109 kněz Z 119; kněz opat Z 213, 273, 319, 325, 332; kněz opatový Z 325; kněz probošč Z 121, 284 kněžna O 105, 107; Z 121 kníže osvět. O 11, 16, 23, 27; kněžá milost O 76, 89; zátorský Z 7, 31, 36, 45, 94, 95, 226, 265; kníže těšínský O 487 knížetství osvět. O 432, 501, 524; zátor. Z 92, 125, 149, 157, 178, 190, 227, 228, 242, 244, 248, 351, 392, 417; knížetství těšínské Z 111 komisař král., komisaři O 276, 280, 301, 426, 432, 487, 493, 497; Z 61, 63, 119, 135 komise král., komisija králevská O 273, 280, 281, 375, 488, 497; Z 63, 382 komora král. O 268, 348; Z 117, 166, 370, 377; komora panská O 260 konec vzítí O 141; konec učiniti Z 89; konec přátelský vzítí O 352; Z 340 828 

Strana 324
konvent kláštera Z 57, 119, 121, 123, 213, 215, 221, 258, 271, 278, 283, 287, 311, 825, 326, 332, 339, 840—346 kopie testamentu Z 188; kopie listóv Z 229, 362 koruna polská O 272, 301, 304, 500, 528; Z 363 koup O 523; koupno O 584; Z 392; kupno Z 322; kupno dědičné Z 379 koupiti, kúpiti O 282, 418 krajina živěcká O 295 král polský, krol polski O 107, 113, 290, 804, 500, 504, 505, 507, 516, 528; Z 59, 63, 73, 121, 210, 211, 212, 214, 264, 288, 882, 417, 419; král, pán vrchní Z 148; krále starati O 305; Z 377; volati se ku králi O 333; na krále se táhnouti Z 105 království polské O 272, 493; Z 157, 227 krátkost a křivda, krátkost stran O 344, 882, 523; Z 141, 203, 214, 231, 242, 244, 252; krátkost času Z 79, 80, 84 kráva O 484 krčma Z 392; krčmář Z 16 kredencia Z 258 krunt O 380; královský O 339, 375 křivda O 317; Z 202 kuchyň Z 228 kuopa gr. Z 226 kusy O 88 kúty Z 153 kvartnik, kwartnik, drobný peníz O 134 lancuch zlatý O 354, 356 landfríd slezský 11—138; v zemích čes. 12 lanfojt Z 38 lanfret O 540 laudum O 523 lavice O 340, 354, 356, 413, 414, 424, 432, 453, 466, 512, 516, 520, 528, 529, 530; Z 26, 29, 58, 72, 91, 92, 114, 135, 138, 148, 149, 171, 176, 178, 186, 227, 239, 242, 259, 261, 262, 267, 283, 288, 299, 815, 321, 332, 346, 347, 350, 352, 367, 378, 381, 382, 398, 420; lavice kníž. Osvět. O 462, 508, 523; lavice kníž. Zá- torského Z 28, 97; lavice zátorská i osvě- timská Z 410; lavice práva O 392, 397, 399, 400, 401; Z 182; lavice a právo zemské Z 104, 125, 126, 152, 163, 166, 172; lavice na soudu Z 156; lavice soudu Z 212, 231, 267; lavice a soud zem. Z 97, 123, 128, 140, 157, 160, 161, 170, 173, 265, 399; lavice zemská Z 292; lavice není osedlá O 448; lavice neúplná Z 87, 308, 310, 325; lavice úplná O 426, 482; lavice spolu všecka není Z 281, lavice splná Z 389; v lavici sedati O 407, 502; lavici podati O 871, lavice má vyjeti na láku Z 382 lavičníci, lavečníci 15; Z 231, 232, 420 léno čes. 7, 8 lehkost a škoda práva O 337; lehkost O 495; lehká pověst O 495 lest O 300; Z 30, 226; lstí svedení O 320 lesy, les O 426, 432; Z 218, 351, 353, 364, 369 léta dietěte O 93; sirotčí O 497; dospělá Z 421, 422; léta míti O 29, 71; Z 13, 37 lidé Z 10; lidi z Gilovic O 251; lidé dobří Z 134, 209, 210, 252, 360; lidé dobří osedlí O 284, 289, 498; Z 72, 78, 83, 87; lidé dobří rytířští Z 153, 255, 265, 276; lidé sedlščí Z 369; v. člověk lístek prostý Z 345 list O 22, 44, 46, 62, 68, 101, 168, 254, 302, 330, 336, 350, 354, 363, 385, 395, 399, 418, 465, 471, 482, 498, 512, 516, 533; Z 52, 115, 119, 123, 153, 157, 178, 201, 214, 315, 347, 378, 381, 390, 412, 415, 417; listy O 147, 273, 333, 383, 419, 429; Z 101, 104, 107, 110, 137, 146, 165, 211, 212, 369, 376, 383; list dědičný, dze- dziczny O 111, 274, 486, 523; Z 153, 155, 379, 392; list drżebny O 162; list gvé- rovy O 49, 50; list hlavní a vzdavčí O 293; list knížecí O 25, 168; Z 37; list král. O 225, 274, 338, 339, 380, 393, 437, 438, 514; Z 73, 126, 176, 205, 332, 334, 338, 362, 367, 382; list králevského ma- jestátu Ó 337; list král. a pana starosty O 393; list kupna O 494; Z 362, 379; list úřadový koupna O 534; list otevři- st$ Z 319; list opravy Z 203, 383; list mocnosti O 399; listy pfísudové Z 166; list pargamenovy Z 255; list smluvéí O 282; Z 277; list správy Z 367; stupčí Z 163; list súdový, soudovný O 103, 162, 187; Z 2, 43, 48, 62, 115, 168, 334, 351; list úřadový O 438, 499, 523, 534; Z 135, 265, 322, 392, 394; list vénny O 202, 205, 275, 386, 492, 498, 523; Z 203; list věřící O 224; Z 112, 271; list vyfelit$ Z 225; list zastavny O 523; Z 392; list zavřený O 488; list vzdavčí O 379; Z 862; list pod početí Z 261; list položiti před právem O 24; Z 116; list ukázati O 37; list vydati O 50; Z 2; list zapo- věděti O 103; listy světčí a slúží na coli svrchupsané Z 135; l zkaziti 49 listovné Z 358; listovné gvér ru&iti Z 78 litterae O 34, 899; Z 1663; litteram de- monstrare O 35 lovení rybníků 21 324 

Strana 325
ad lucrum et ad perditionem, k zisku a k ztrátě O 125 lúky pokosené O 339; lúky Z 153, 382 majestát král. O 393, 497; Z 367 maldr ovsa O 485 mandát král., mandatus, O 338, 339, 380, 407; Z 49, 126, 168 1682, 363, 377 mandatum totius nobilitatis O 497 manžel O 373, 376; Z 364, 383; vlastní Z 140 manželé O 359 manželka O 357, 363, 364, 369, 377, 382, 416, 428, 429, 433, 445, 492, 520, 524; Z 140, 155, 190, 230, 336, 367, 418; manželkóv narozený Z 394, 405 maršálková král. Polského O 228 masz, zs maszem szwym, muž O 131 mateř O 2, 99; Z 163, 203, 214, 265, 291, 394; matř 421 mateřizna, maczyeryzna O 31, 44, 51, 99, 132, 293, 300, 315, 017, 318, 336, 382, 494, 499; Z 200, 255, 265, 316, 334, 336, 337, 383, 592, 398, 402 matka O 63, 80, 336, 497 meć Z 188 méniti O 536, 540 mens O 53 méstecka O 272 měščenín, měščené O 168; Z 57, 242, 244, 248, 252 milčeti, mylczel O 256 v. mlčeti míle Z 242, 244 mince česká Z 240 ministerialis 36 minuty Z 113, 181, 362 mládenec, mladý člověk O 451 mlčenie O 445; mlčenie věčné O 494; Z 214, 217 mlčeti O 534; Z 214, 377 mluviti O 141, 292; Z 4; mluviti od nékoho O 78; mluviti potřebu Z 66; mluviti ku právu O 254; molviti Z 52 mlýn O 38, 55, 113, 282; Z 392; kútský O 55; mlýn moučný Z 394 míra mlynářská O 55 místo dáti pozvu O 344; místo dávati O 520; Z 202; místo v lavici Z 97; miesto pana sudího Z 285 moc O 25, 49, 254; Z 171; moc dostatečná O 268; Z 121; moc plná, úplná O 107, 274, 399 490, 509, 518; Z 304, 355, 399, 402; moc a vážnost Z 168; moc svévolná Z 351; moc dźvati Z 345; miti moc O 162, 463, 507; nemiti moci O 292; míti v moci O 388; s moci poslati O 400, 488: Z 24; pti moci zóstaviti O 335, 351, 380, 449; Z 123, 129, 170, 191, 253; za- chovati O 471 mocen býti O 114, 299, 380; mocný býti O 74; mocné činiti O 509; mocně přijíti O 171, 172; mocně držeti O 507; za mocné a vděčné mieti O 463, 464 mocnost O 281, 331, 333, 342, 343, 359, 401, 402, 407, 415, 416, 418, 420, 448, 459, 465, 468, 479, 481, 490, 508, 519, 524; Z 16, 27, 48, 73, 89, 106, 109, 114, 115, 121, 133, 134, 138, 148, 150, 151, 161, 178, 191, 195, 201, 210, 216, 219, 221, 262, 268, 277, 279, 283, 286, 290, 292, 304, 307, 308, 310, 312, 315, 323, 326, 330, 339, 342, 345, 346, 347, 354, 357, 359, 367, 368, 375, 378, 384, 387, 389, 430, 431, 432, 433, 434; mocnost listovní O 372; mocnost od manželky O 520; Z 173; mocnost póhonóv O 414, 510, 511; Z 118, 205, 385, 412; mocnost roku O 450; Z 65; mocnost dostatečná Z 151, 553, 367, 414, 416, 417, 418; nedo- stateśna Z 40 mocnost úřadová O 520; mocnost míti O 376, 478; Z 116, 405; mocnost a právo k sirotkům O 507; s mocností postaviti někoho O 419; s mocností poslati Z 45, 56, 57; mocnost a poručenství nebo dobrá vuole Z 116; mocnost za pečetí Z 201; mocností zmoc- nén Z 275; v mocnosti zachovati Z 139, 222, 223, 382; mocnost do zemstva má býti zapsána do kněh zemských Z 433 mocný O 317, 364; Z 355; mocní O 369; mocným, mocného učiniti O 3b6, 373; Z 66, 121, 203, 365, 375; mocným ku správě řečí učiniti O 336; mocný pečeti knížete J. Mst! O 314; za mocné držeti Z 365 moneta polská O 523 morové protivné povětří Z 220 mos terrestris O 218 munimenta O 465; Z 367, 369, 409 muž, manžel O 112, 212, 446; muž vlastní O 194 nájazd domový Z 91; gvaltovný Z 181, 197, 202 nájem, nedopuštěnie nájmu O 430 najíti, zemané našli O 209, 247, 265, 315, 386, 407, 508, 524; Z 4, 134; najíti po- dle práva O 488; najíti z práva O 451, 472; Z 1, 11, 12, 50, 57, 121, 118, 156, 173, 175, 183, 190, 237; oni mezi sebú jednání najíti nemohli O 284; najíti a uznati Z 134; najíti a zkázati Z 165; v. nalézti, nález © náklad O 280, 437, 451, 503, 534; Z 91, 92, 97; nakládání Z 88 325 

Strana 326
nález, nález práva 9, 16, 17, 32; O 33, 113, 289; Z 30, 63 (naulaz), 87, 105, 148, 175, 210, 252, 259, 265, 338, 346, 354, 364, 367, 370, 410; nález zemský O 278, 314, 487; Z 36, 72, 370; nález lavice kníž. Zát. Z 92; nález komisařský O 498; nález O 50, 290, 325, 356, 401, 486; nález a výrok Z 263, 410; nález a zká- zanie Z 174; nálezy anebo vyroky Z 146; nález spravedlivý Z 283; nález pánóv O 336, 344; Z 31, 43, 48, 79, 92, 96, 123, 137, 165, 193; na nález připu- stiti O 353; nález přijmouti Z 87; od- ložiti Z 347; nález učiniti Z 118; o nález prositi Z 88 nalézti O 29, 41, 71, 72, 78, 87, 88, 89, 92, 105, 108, 111, 124, 140, 158, 162, 163, 175, 183, 184, 188, 191, 246, 254, 269, 272; Z 53, 194; nalézti z práva zem- ského Z 77, 209; v. najíti, nález nápadek Z 394 napadnouti Z 334 napomínati O 399, 487; Z 190; napomínati sč práva O 145, 498 napominuti rukojmi O 273 napraviti Z 92, 188 náprava O 437; Z 200 naříkati, nařékati O 278, 300, 386; Z 94, 125, 146, 187, 217, 235; nařékaný, nena- řékaný O 494 nárok O 99, 491, 534; Z 7, 95, 203, 214; nároky soudovní O 534; nárok učiniti O 99 narovnati se O 542; Z 223 nafknouti Z 417 nauditi O 147, 334 naučenie O 271, 287, 290, 305, 306, 307, 339, 493, Z 262, 392, naučenie z dvoróv O 829, 348, 382 nauka Z 108, 111, 120, 148, 155, 166, 202, 212, 242, 249; nauka z dvoróv 14; Z 110; od krále Z 197; nauku odevříti Z 108 naurok Z 146, 200, 214, 217 navracovati se O 300 nebezpečenství O 446 neboštík, něboščík O 9, 10, 72, 292, 294, 305, 316, 336, 353, 355, 362, 386, 493, 496, 506, 520; Z 163, 172, 188, 193, 203, 334 nedielen s bratry O 369 nebytnost pánóv zeman v lavici Z 77, 86, 171, 135, 139, 160; nebytnost pánóv la- vičníkóv Z 232; nebytnost před soudem Z 131; v nebytnosti jiné osoby O 518; nebytnost v domu Z 418; nebytnost pana starosty Z 212 nedostatek zdravie O 490; nedostatky sobé zachovati Z 166; v. choroba, nemoc nehotov žaloby slyšeti Z 203 nemoc O 88, 98, 116, 117, 206, 268, 297, 298, 309, 313, 321, 330, 350, 363, 367, 372, 385, 395, 405, 408, 435, 452, 456, 458, 476, 483, 485; Z 9, 18, 33, 58, 70, 71, 128, 144, 149, 155, 160, 162, 272; nemocí svázati Z 23; nemoc prostá Z 14; nemoc pana sudího Z 288; nyemocza odbycz O 128, nemocí odložiti O 301; nemoc předložiti Z 34 nemocen O 69, 167, 173, 174, 212, 221, 232, 240, 252, 254, 261, 264, 274, 285, 288, 296, 318, 327, 381, 396, 421, 423, 439, 484; Z 19, 27, 30, 201 neodbyta ze zboží O 99 neosedlý O 289, 498 neposlušenství O 481; Z 36, 354; nepo- slušná O 420, neposlušní O 444 nepřipuzený O 320 neškodno pozvóm O 175; právu O 69, 139, 196 nesnadnosti O 171, 172 nesnáze O 336 nestanutie před právem O 295 nestáti k rokóm O 173, 174, 540 nestání strany póvodné O 323, 481; ne- stání Z 121, 190, 201, 221, 351 neučtenie soudu Z 417 neustánie O 458 nevědomost žaloby O 291 nevinnost Z 202, 338 neznalost O 290 nic nemíti v zemi O 248, 444 niva Z 434 nobilitas ducatus Oswiecz. O 507 notariatus Z 18 notarius 36; O 79 novovybrani Z 421 oba jako jeden a jeden jako oba zmocniti O 463, 464, 518 obačiti O 333, 340, 354, 356, 361, 393, 465, 467, 497; Z 360, 418; obacovati O 337, 466; Z 346 obapolné, obapuolné O 87, 89, 113, 171, 172, 183, 243 obderžati při O 535 obdržeti O 183, 228, 229; Z 105; obdržeti při O 140, 488, 499; Z 62, 82, 115, 187, 804; obdržeti právo O 174; obdržeti u práva O 384; obdržeti právem Z 135; obdržeti po svým dědu i po ojtci Z 214; obdržeti dávností zemskú Z 107 oberman O 51, 66, 126, 133 obeslati O 6, 238, 246, 485, obeslati k soudu O 487 326 

Strana 327
oběcání Z 417 obitie vyznánie O 336 obličně Z 353; obličně státi Z 134, 149, 166 obmávati O 508, 532, 534, 535; póhon obmává O 516, 518, 520, 522, 526, 536, 538, 539, 542; v. obmlávati obmeškati O 276, 280, 290; Z 82; obmeš- kati právo Z 99; obmeškati rokóv zem- ských Z 139 obmeškání výjezdu pánóv, úřadu O 342; obmeškání Z 235, 255 obmlávati O 519 obnoviti řeč svú O 146 obovázati službů Z 112 obraceti v niveč O 337, 433, 519; obrátiti póhon v niveč Z 275 obrany O 465, 466, 468, 469; Z 165, 172, 178, 383; obrany sobě zachovati O 469 obrony Z 376, 381 obšar O 513 obtiežnost Z 228 obtinere causam O 79; obtinere terminum O 79 obyčaj, obyčej O 173, 174, 274, 276, 285, 288; Z 44, 115, 128, 146, 162, 266, 310, 348; obyčej země Z 13, 113, 144, 178, 204, 214, 215, 263, 265; obyčej a právo země O 264; Z 60, 167; obyčej práva O 515; Z 358, 363, 408, 422, 412, 428; obyčaj knížetství Osvět. O 542; Zátor. Z 304; obyčej země, zemský O 238, 254, 293, 314; obyčej a zvyklost kníž. Zátor. Z 136, 145, 151, 176; obyčej a zvyklost starodání Z 433; obyčej a zachovávání práva Z 144, 166, 202, 209, 210, 258; obyčej v zemi se zachovává Z 245, obyčej zástavní Z 153, 379 obyvatelé země osvět., knížetství osvět. O 523, 534; země Zátor. Z 91; zdejší Z 322 obvázati se Z 190 obvésti Z 381 obvěščit, obwiessczyt Z 61, 370 obvinění O 314, 516; Z 173, 174, 217, 218, 350, 351 obviniti O 20, 147, 148; Z 379, 382 obviňovati Z 188, 197, 244, 252; obviňo- vání Z 153, 248 obvolánie, obvolati roky služebníkem zem- ským O 540 obžalovati O 289 očekávati Z 350 odbýti právem O 289; Z 17, 18, 113, 202; odbytie póhonóv O 323; odbýti nemocí Z 19; odbyta z otčizny a mateřizne O 336; v. neodbyta oddáliti Z 153, 392 oddati O 87 oddiel rukojemský O 273, 487 odepisovati O 220 odepře v. pře. odeslání O 542; Z 242; odeslání někoho ku právu Z 221 odeslati O 254, 296, 331; odeslati na prvé roky O 254; odeslati s mocí O 288 odevzdati O 293, 299; odevzdánie O 302 odevzdavek Z 364 odjezd a nebytnost krále Z 186 odjíti Z 174, 181, 196 odklad O 532; Z 354, 357, 358, 378, 380, 384, 385, 387, 388, 423, 425, 428, 429; odklad roku Z 414, 416 odkládání pühonü 17 odkládati, vodkládati O 238, 318, 400, 506; Z 386, 393, 413, 424, 432; odkládati rok O 511; Z 212, 431; rok do rokóv O 413; odkládati rok do rokóv O 244; odkládati při O 532 odloZiti, odluożiti O 69, 98, 145, 147, 150, 274, 305, 306, 307, 309, 310, 311, 323, 327, 328, 333, 336, 337, 340, 341, 360, 365, 368, 403, 406, 412, 414, 416, 421, 453, 467; Z 89, 113, 149, 158, 172, 176, 177, 195, 212, 231, 242, 262, 275, 289, 311, 340; odloŻiti rok O 41, 47, 117, 138, 155, 241, 334, 452, 459, 475, 541; Z 15, 112, 191, 219, 221; odlożiti roky O 387; odložiti roky na jiný čas O 344, 367; od- loZiti rok do rokóv O 41, 347, 383, 420; odlożiti pfi do rokóv O 314, 354, 525, 531; do druhých rokóv Z 101; odlożiti póhon O 517, 524; odlożiti v6c O 214; odloZiti na roky pfiślć O 356; odložiti do krále O 493; odlożiti nemoci O 152; odloZiti do zeman O 42 odmluovy Z 241 odmlüvati O 465 odmovy Z 166 odnoviti O 356 odpírati, otpierati O 5, 22, 29, 81, 92, 98, 101, 107, 112, 119, 141, 268, 269, 277, 334, 339, 418; odpírati právem O 101, 228; odpírání O 281 odpis Z 111 odpor O 289, 314, 340, 434; Z 62, 91, 93, 96, 99, 113, 147, 153, 166, 167, 181, 225, 283, 337, 343, 364, 379, 383; odpory O 337, 344, 361; odpor slušný Z 165; odpor učiniti Z 362 odpórce, odpórcí Z 186, 202, 229 odpoviedati, odpovédéti O 48, 50, 54, 231, 272, 274, 290, 291, 315, 319, 354, 388, 390, 438, 477, 516, 525, 540; Z 23, 27, 29, 52, 109, 134, 139, 148, 149, 154, 156, 165, 229, 276, 310, 311, 325, 337; odpo- 327 

Strana 328
vídati se Z 331; odpoviedati před prá- vem O 488; Z 27; vedlé práva Z 57; pfed soudem O 382, 446; odpoviedati na póhon O 292, 449; Z 105, 196, 235, 334; odpoviedati südovné O 134; Z 362; od- poviedati na Zalobu O 376; ze statku Z 334; odpovídání O 314, 542; Z 24, 304 odpověd O 50, 265, 282, 471, 522; Z 62, 111, 113, 121, 292; odpověd na žalobu O 494 odprodati, odprodávati O 530; Z 190, 217, 229, 392 odřéci sě O 32, 95 odstupek Z 141, 334, 338, 392 odstúpiti O 293; Z 392, 394 odstupovati Z 383 odtah O 254, 274, 301, 308, 315, 319, 322, 332, 334, 374, 378, 383, 384, 385, 389, 391, 396, 417, 421, 422, 423, 434, 457, 461, 465, 469, 478, 497, 531; Z 104, 119, 146, 166, 223, 266, 278, 303, 311, 334, 841; odtah rok do rokév O 405; odtah do rokév O 436, 447; Z 342; odtah dati O 450; odtah žádati O 289 odumrzlina O 44 odumříti Z 367 odvésti, a toho se podvolila odvésti, jako jej právo najde O 356; odvésti se svû osobû Z 188 odvloky O 68, 365; Z 11, 149, 166, 166? odvoditi Z 202, 262, 267 odvody O 461, 466; Z 166, 184, 379; odvod bližší Z 379; odvod listovní Z 166, 181 edvolání O 268, 270, 290, 304; Z 60, 68, 120, 145, 166, 168, 204; odvolání na dvory 14; odvolśnie na dvory nepřipu- štěno O 434 odvolati se, odvolávati se O 23, 28, 77, 94, 106, 107, 109, 115, 129, 224, 247, 261, 264, 276, 281, 295, 304, 305, 326; Z 35, 44, 50, 54, 111, 117, 151, 204, 255, 269, 274, 295; odvolati se na dvory knieżeci O 225; odvolati se na dvory O 248, 382, 434; Z 167, 217; odvolati se na króle O 225, 226, 280, 301; Z 59; do komory król. Z 117; odvolati se na řečníka O 108, 142, 154, 227, 236, 238, 258, 259; na přítele Z 136; na výmluvčího Z 25; odvolati se na sirotka O 493 ohledání krátkosti O 344; róznic 375 ohledati Z 343, 382 okázání pozvóv, póhonóv O 291; Z 113; smlůvy O 291 okázati O 276, 280; Z 173; osedlost Z 203 omlüvati O 293, 339; Z 146, 157, 392; póhon omlüvá O 386; Z 136, 187; v. obmlávati omyliti O 312, 322 opat, opat kněz O 36; opat tynecký O 34. 85, 37; Z 119; mogilský Z 57, 213, 215, 219, 221, 273, 311, 319, 325, 326, 332, 339, 340 opatfiti soudovné Z 352; spravedlivě O 481; opatriti se Z 141 opatfenie O 390, 507; Z 255, 259, 283, 377, 378, 409, 417; opatřenie spravedlivé O 478; Z 344, 346; opatření podlé práva Z 298 opatrný (měštěnín) Z 57, 291 opatrovati O 507 opěka Z 172, 193, 383, 421, 422 opěkadlník Z 392, 420, 421; opěkadlník nemóż utratiti statku sirotkóv Z 421; opékadlnicka statku i dietéte Z 383 opekun O 316, 388, 497; opékun Z 402; opěkun mocný Z 230 opiekati O 5 oppory, odpory O 113 oprava, oprava věnná O 386, 498; Z 37, 203, 367, 383, 421 opraviti nauklady a ûtraty Z 88; opraviti opovédéti nemoc O 321; opoviedati se Z 124, 226, 419; opovédéti se s pôhony Z 366 opoviedání, opovézenf Z 139, 222, 377 orati Z 344 ort nebo urt, starý peníz polský, uvedený do Polska ze Švédska O 362 ošacovati O 284 osahovati O 494, 540; Z 240 osedéti O 494 osedlost O 289, 478, 498, 516, 524; Z 44, 95, 155, 172, 173, 203, 209, 364, 417; osedlost míti O 478; Z 408; okázati Z 78 osedlÿ O 289; Z 187, 276, 392, 408, 417 osednouti ku právu Z 96 osoba O 314, osoba hešovaná O 314; osoba pozvaná O 292; osoba světská a du- chovní Z 335; stanu prostého řádu Z 409; osoba ženská O 495; osobü svü O 268; osvícená Z 412, 419 osoblivé Z 304 ospévávati O 304, 318 ospy, dávka záležející v odvádění obilí O 497 ostatek summy O 273 ostaviti sobé O 254; ostaviti pti moci Z 149 ostendere ad jus O 58 osûditi O 113, 124, 158 osvédéiti, osvédéovati O 25, 377, 419; Z 29, 45; osvédéovati se pfed právem Z 115, 124, 311; osvécování Z 222 otázku učiniti Z 283 328 

Strana 329
otec, ojtec, vojtec, votec O 2, 41, 42, 295, 302, 315, 351, 353, 407, 477, 483; Z 128, 155, 174, 188, 203, 207, 214, 335, 424, 433 otec velebny (opat) Z 319, 339, 340, 341, 346 otčím O 90 otčizna, ojtčizna, ojčizna O 17, 104, 216, 293, 300, 336, 434, 438, 490, 498, 499; Z 217, 255, 265, 351, 353, 364, 383, 392, 398, 422, 432; otczyszna O 132, otčina O 31; otčisna O 51 otřímati O 81 ouřad O 523; ouřad zemský Z 408 oves, ověs fojtský O 277, 278, 485 oznámiti Z 175 pachole O 362 pakač, pakacz, háje(?) O 148 památka věčná O 523 památné J3; O 5; pamiatnye O 4; v. pa- métné pamét O 519; Z 114, 116; pamét v kniehy zemské uvedení Z 94 pamétné, pamiatne, pamétnie O 78, 102; Z 93, 94, 98, 99, 155, 193 pán urozený O 197; pán velmožný O 140; mnohomožný Z 36; pán zemský kníže Z 44, 47; pán vrchní O 496; Z 117, 168 (král) páni a rytierstvo O 412, 415, 416, 418, 420, 421, 423; Z 231, 232, 242, 244; páni súdci, soudci O 466, 481, 502, 533; Z 234, 262; páni soudci tejto lavice O 466; páni, kteří v lavici sedají O 415; málo pánů na soudě O 323; páni zemané O 488, 493, 500—503; Z 50; páni dobří Z 125 paní věnná O 275, 386; Z 388; doživotní Z 364 panose, slovûtnÿ panose O 44, 191, 193, 216, 336, 342, 379, 463, 489, 494; Z 373; šlechetný Z 347, 401, 407, 408; urozený Z 268, 275, 286, 343 pargamen O 46, 49 paricio, racione non paricionis O 79 pars O 127 paseky O 148 pastvy Z 369 patrimonium O 53, 79 pečet O 399, 498, 520; Z 146, 201, 209, 217, 255, 260, 265, 322; pečet král. Z 135, 148, 166; méstská O 534, Z 369; zemská Z 430; pecet starosty O 523; pana sudího Z 433; panóv komisaH Z 166; pečeti úřadové O 429; Z 430; úřa- dová pana podstarostího Z 433; pečeti zavěšisté O 46; pečet přidávati O 498 peníze, penieze, penyesze, penědě O 6, 10, 103, 130, 284, 410, 498; peníze hlavné O 489; peníze sirotčí O 489; peníze uher- ské O 399; peníze vénné O 498; penieze bráti služebníkem zemským O 103; pe- níze klásti O 248, 446; peníze sirotkovi před úřadem klásti O 496; penieze na dvory klásti O 10, 329, 376; Z 83, 117, 217; penieze pokládati O 353; Z 82; pe- níze na dvory Z 343, 364; penieze po- ložiti O 299; Z 109, 117, 166, 167, 202, 337; nepolożenie penéz O 427; summa penéz O 508, 520 persona obcá Z 229; prsona Z 308 pódnik Z 188, 194 pilen svého práva O 239 písať 16, O 134, písať zemský a zámku osvět. 34, O 523, písať zemský Z 112, 417 písaťství osvčt. knížetství O 504 pivo O 484 platiti Z 267 platovati, platiti O 489 platy O 497; platy zadržalé O 489; plat dávati O 534; plat brání Z 265 plebanus de Kanthi O 53 plenipotens O 399 plniti, plniti a dáti XVIII zlatých O 64 plod Z 188 pobrati Z 155; pobrati řeči Z 175, 188 pobránie věcí Z 174; gvaltovné Z 201 počástek Z 338; počiastek Z 240, podíl počet, počet učiniti O 284, počtu nečiniti O 496; počet činiti O 497 poctivost Z 205 poctivý O 192 podání Z 367 podati, podati k soudu, na soud O 449, 450; Z 209, 245, 337; podati při, řeč svü O 73, 74, 77, 78, 80, 356; podati na dvory O 329, 353; podati na nález O 323; po- dati ku uznání O 290; podati na zemany O 174, 248; Z 16, 62, 125, 134, 141, 201, 221; podati na prävo O 270, 287, 289; Z 249; podati na pana sudieho Z 113, 147 podčaší král. O 453, 465, 503 poddaný O 525; Z 134, 369 poddanost O 404 podepřít právem Z 188; své řeči Z 166 podepsati se Z 345 podkomoří O 388, 390, 392, 393 podkomořina krakov. O 387 podlug O 68 podparczy Z 408 podpírati Z 334, 379; podpírati póhon Z 392 podsendek Z 343 329 

Strana 330
podskarbie O 140, 245, 354; Z 52; pod- karbie królestwa polského O 393, 498; Z 227 podstarostie O 278, 275, 277, 368, 404, 427, 520, 523, 533; Z 74, 91, 133, 157, 218, 222, 252, 259, 263, 265, 267, 347, 382, 405, 412, 413, 415, 417, 419, 421, 422, 430; podstarostie osvět. O 487, 497; Z 327, 333, 372, 378; podstarostie zátor. o 459, 463, 498; z 92, 285 podvázati sé mluviti O 78 podvolenie, podzvolenie O 290; Z 37, 87, 173, 175, 190, 193, 229, 369; podvolenie ku dóvodu gvaltu Z 100 podvoliti se O 51, 68, 356, 404, 484, 493, 499; Z 7, 146, 153, 178, 203; podvoliti se dobrovolně Z 135 pohnání Z 190 pohnati, pohnati O 283, 285, 296, 312, 313, 318, 319, 323, 339, 344, 352, 380, 409, 490, 493, 494, 499, 524, 525, 526, 536, Z 19, 25, 33, 36, 50, 126, 128, 136, 151, 180, 198, 201, 209, 501, 508, 519, 522, 538, 539, 540, 542; 51, 56, 71, 102, 105, 162, 164, 169, 171, 241, 254, 273, 296, 310, 333; pohnan$ O 390; poháněti statek O 388; pohnati neobyčejně Z 125, 143, 337; pohnati ze všech statkóv O 524; pohnati s osobna každého Z 201; po- hnati po čtvrté nad právo O 540; po- hnati ku právu Z 253; pohnání ku právu Z 273; nikt nikoho z jiného cizího zboží a gruntu poháněti nemuož Z 143 póhon, pithon 16—17, 33; O 292, 318, 319, 321, 325, 327, 329, 331, 332, 335, 336, 337, 338, 339, 341, 342, 345, 346, 354, 355, 356, 357, 358, 369, 374, 375, 376, 386, 390, 394, 395, 396, 397, 400, 401, 402, 405, 406, 408, 411, 412, 418, 420, 421, 422, 423, 427, 432, 434, 437, 439, 440, 446, 447, 452, 455, 459, 461, 465, 468, 469, 471, 472, 473, 476, 477, 481, 483, 494, 506, 509, 510, 513, 514, 515, 516, 517, 518, 519, 521, 522, 524, 525, 531, 536, 537, 542, 543, 544; Z 87, 89, 90, 96, 97, 100, 101, 106, 109, 113, 115, 121, 135 140, 143, 146, 148, 152, 161, 163, 167, 179 175, 185, 193, 205, 213, 218, 229, 253, 256, 261, 265, 268, 283, 286, 296, 297, 299, 306, 308, 320, 322, 327, 346, 360, 363, 365, 371, 373, 378, 381, 384, 390, 397, 400, 406; pöhon prvni O 520, 527, 541; Z 62, 179; póhon druhý O 414, 416; póhon čtvrtý Z 98, 121, 123, 221, 223; póhon čtvrtý ku zkázání Z 24, 43; póhon nepořádný O 449; póhon obyčejný Z 311; póhony zvláštnie Z 109; póhon slušně a pořádně napsán Z 337; póhony neobyčajné ani slušné O 433; póhon mrtvý Z 249; póhony zemské 0 814; Z 364; póhon nerozdielný Z 283; póhon starý O 434; póhonem jiným se popraviti Z 337; póhony čísti O 375, 469, 481, 517; Z 121, 141, 310, 325, 343, 366, 392; póhon slyšet O 469; póhony přeslyšeti Z 163; póhony čteny a slyšeny Z 74, 166, 168; póhon ukázati Z 311; póhon vážen býti má O 459; póhon moci nemá O 428; Z 125; póhon nemá žádné vážnosti Z 249; póhon položiti před právem Z 74, 98, 125, 141, 166, 168, 187, 249, 276; póhon nepořádně položen Z 411, póhon položen na jiném zboží Z 125; o jednu věc nemá se poháněti dvěma póhony Z 418; póhon zóstaviti při moci O 449; Z 68, 76, 80, 119, 125; póhony vzíti a přijmouti Z 173, 412, 419; póhon šíře světčí Z 76; póhon omlüvá, neomlüvá O 346, 437, 502; pó- hon zní a omlüvá Z 68, 240, 253, 334, 351; podle póhonóv odpoviedat O 325; každý póhon zemský má býti položen ve čtyři neděle Z 411; dvě osoby v jednom póhonu pohánějí Z 308; v póhonu o více věcí pohnat Z 392; póhony kladeny před soudem O 481; póhonem pfipraviti Z 120; v póhonć umenśiti a přičiniti Z 310; póhon zkaziti O 524, 540; póhon obratiti v niveć Z 404, 405; póhony ne- pfistihly na zbożi Z 129, 134; póhon oderéen Z 249; póhonu volni Z 337; pó- hony upustiti Z 87; proti póhonu co Ciniti Z 334; póhon podpírati Z 392; póhony, póhon O 336; pohoní Z 28 pohromadze všech pánóv nebylo Z 72 pohřeb Z 188 pojednati O 308, 335, 347; pojednati strany O 341; pojednati se O 351, 460 pójčiti O 495; pojičiti O 356, 498 pokázání O 407 pokazovati Z 392 pokládati O 390; pokládati škody Z 344 pokazovati O 466 pokoj O 118; Z 203, 217; pokoj dobr$ O 280; pokoj pfikazati Z 115; zkazati Z 201; pokoj ručit Z 187; gvír anebo pokoj Z 196 pokup propadnouti Z 228; pokusiti, pokusiti přátelské úhody O 513, 531 pokuta O 88 polovice O 302, 303, 434, 516 položenie věci Z 173 330 

Strana 331
položiti O 113, 299; položiti listy O 46, 49, 50; položiti póhony podle žaloby O 382; položiti před právem O 188; položiti penieze O 410; položiti svědomie O 314, 356 pomníti dobře O 251 pomoc O 344 pomoci O 266 poorati Z 344 popisovati pře O 10 poprava, oprava O 365 popraviti, popraviti právem, opraviti O 217, 531; Z 13, 181, 188, 193, 196, 241, 255 popříti O 288 porada, poradu vzíti O 314; Z 73, 86, 114, 350, 368, 412, 415, 419, 421, vzíti na po- radu Z 409; porada pana starosty Z 240 poradení, poradzenie O 88, 266, 315, 486, 524, 531; Z 77, 212, 308, 310; vziti na porazení O 353 porovnati se přátelsky Z 134, 137, 314 porovnánie přátelské O 531; Z 89, 134, 138, 161, 178, 241, 248, 323, 354, 357, 384, 385, 391, 392, 393, 396 porúbání lesu Z 369 porübati Z 351 poručiti O 93, 144, 157, 194, 275, 277, 320; Z 6, 74; porutiti pri O 263; Z 73, 90, 148; poručiti při mocno před právem O 382, 437; poručiti komisařóm O 301; po- ručiti a vzdáti při, své právo Z 64, 103 poručení O 402 poručník O 30, 229, 284, 294, 376, 377, 407, 434, 449, 531; Z 135, 234, 268, 286, 308; poručníci O 294, 373, 467, 493, 497; poručník mocný O 363, 382, 388, 892, 393, 398, 400, 401, 402, 406, 412, 413, 415, 417, 418, 421, 422, 423, 424, 426, 432, 437, 438, 439, 440, 442, 443, 494; Z 109, 141, 148, 161, 162, 196, 206, 209, 230; poručníci před soudem O 446, 449 poručenství O 497; Z 109, 121; poručen- ství a pře vzdání Z 148 porustvie Z 229 pořádek Z 231; pořádek práva O 506, 517, 522, 534, 535, 536, 537, 538, 539, 541, 543 posaditi dvú přátel O 87, 88, 133 posadzenie přátelské, z obů stranú vzali na přátelské posadzenie O 234 posag, posah O 2, 6, 10, 14, 315, 336; puosah, polepšiti puosahu Z 13; posah mateře O 499; posah mateřizny O 315 posel, posěl O 221, 233, 238, 245, 246, 254, 261, 264, 268, 274, 292, 385; Z 42, 193, 378; posli O 276, 278; posel súdný Z 172 poselství Z 363 poslati Z 201; s mocí koho od sebe O 323; s mocností Z 43 posluha krále Z 115, 361 poslušenství právu, podle práva Z 36, 42, 48, 351, 352 poslušný práva, ku právu Z 115, 201, 298 pospolité dobré O 528 postanovení O 523 postanoviti O 523 postaviti zachodce O 143; postaviti před súdem O 439; postaviti před pány ze- many Z 4; postaviti na místu svým Z 399 postup präva Z 202 postupek präva Z 315, 325, 351, 378, 379, 383; postupek obyčeje práva Z 364 postupovati O 508, 509; Z 299, 327, 345; postupovati od někoho O 520; postupo- vati v právě O 339; Z 169, 173, 190, 201; vedlé práva O 445; Z 165, 283; právem Z 336; postupovati soudovně O 518, 535; Z 375; postupovati podlé práva; v Zalobé podluh práva O 382; Z 134, 164, 378; postupovati pfed soudem Z 287, 304; postupovati soudovné Z 365, 399 posvoliti Z 37 potoéne, potoczne O 523 potomci Z 7 é potřeba O 298, 314, 322, 326, 452, 464; Z 66, 73, 102, 139, 141, 148, 177, 184, 212, 275, 360, 368, 431; potřeba panská O 88, 265, 297, 298, 301; potřeba pilná O 471, 519 potřeba, potřeby královské O 459, 467; Z 16, 129, 131, 134, 139, 160; potřeba dvorská, sedlská Z 369; potřeba uka- zuje O 271; potřebu spravovati Z 152, 166, 170, 180, 234, 258; potřebu před právem pověděti a spravovati Z 69, 136; potřebu mluviti před právem Z 85, 127 potvrzenie král. O 399, 534; Z 334; potvr- zení soudové Z 370 pouština Z 392, 394 povědzení pana starosty O 427 pověst dobrá Z 200, 417 povinen, povinna O 292, 299, 355, 514; povinen býti Z 134, 245 póvod, póvuod Z 107, 126, 186, 190, 201, 229, 358, 364 povodí O 344, 345 povstahovati při O 337 povzniknouti Z 153 pozev O 4, 18, 28, 33, 44, 60, 65, 84, 85, 86, 97, 114, 120, 134, 137, 141, 142, 149, 150, 163, 181, 188, 202, 208, 212, 214, 331 

Strana 332
217, 219, 220, 221, 224, 225, 226, 228, „ 240, 242, 243, 248, 249, 264, 265, 2170, 274, 278, 285, 294, 296, 298, 305, 818, 844, 345, 382, 488, 490, 493; Z 1, 16, 52, 54, 55, 57, 59, 65, 73, 84; pozev prv$ O 41; pozev druh$ O 343; pozev čtvrtý O 98, 222, 223, 224, 254, 264, 294, 295, 488; Z 1, 16, 38, 42, 47; pozvy tři O 165; pozvy při moci zóstaviti O 306, 807; pozvové omlúvají O 326; Z 62; pozev v niveč obraceti O 345; umofiti, umafati O 291, 303; pozvovć ukazuji O 182, 212, 232, 233, 256, 257, 259, 272, 274, 282, 287, 289, 294, 304; pozvy uká- zané O 291; pozvy klásti O 140; pozvy poloZiti O 163, 178; pozvy vrátiti O 231; pozvy vzíti O 141; pozvy nemají moci O 256; pozvy ku skázahü O 193; pozev pána doma nezastal Z 31 pozískati O 538, 539; pozískati právem O 101; pozískané O 105 pozóstati O 399 pozuostaviti Z 177, 367 pozvati, pozyvati O 4, 16, 17, 18, 29, 34, 36, 37, 42, 44, 49, 60, 71, 102, 106, 159, 170, 181, 182, 186, 196, 202, 204, 208, 216, 217, 219, 232, 239, 244, 247, 249, 252, 254, 256, 259, 264, 268, 278, 281, 287, 294, 295, 297, 298, 301, 343, 360, 488; Z 16, 38, 53, 57; pozvati pozvem O 261; pozvanć O 488; pozjvati zboZie O 140, 230; pozván ze zboZie, kde zasedí O 272 108, 110, 112, 113, 114, 118, 123, 128, 134, 136, 144, 146, 148, 151, 152, 153, 155, 157, 162, 163, 164, 165, 167, 168, 169, 171, 176, 178, 180, 197, 201, 208, 215, 254, 269, 270, 274, 276, 281, 304, 308, 310, 311, 313, 314, 329, 330, 356, 361, 369; právo a stolice země osvět. O 493; právo stolice soudu Z 188, 190, 205; soud stolice práva Z 253; právo duchov- né O 208; fojtovské O 60; gvaltovné Z 96, 113; méstské O 61, 168; svfchné O 52; vrchní Z 392; právo a soud Z 302; právo kníž. Zátor. Z 265; právo úplné Z 28; právo nalezlo O 50, 356; právo sedí Z 173; právo je zavřeno Z 104; právo skáže něco O 481; ku právu státi Z 201; právo naučí O 444; káže O 339; v právo vstüpiti O 156; bytí neúplné pánóv zeman při právé O 319; vystou- piti pfed právo zemské O 22; právo sedí Z 77, 87; práva patřiti O 70; dá- vati se v právo O 338; z práva dáti O 235; právo se nezavírá O 292; právo třetí, rok třetí O 402 právo, právní nárok, právní předpis, , právní řád O 25, 27, 31, 100, 101, 102, 111, 490; právo zemské Z 52, 62; právo a obyčej země O 225, 252, 253, 254, 276, 318, 336, 487, 488, 491, 492; Z 1, 16, 36, 42, 48, 265; právo rytierské Z 121; právo polské O 514, 516; právo a obyčej soudovní Z 287, 313; právo a zvyklost Z 125; právo a zachovávání zvyklosti požalovati, dáti se požalovati Z 62 požívati O 272, 489; požívati práva O 156 póžitek O 280, 284; Z 353, 364; póžitek sirotka O 497 práce O 280 praděd O 148 práv býti O 107, 113, 248, 289, 421, 422, 544; Z 11, 45, 90, 91, 95, 167, 190, 258 v pravdě najíti O 484 právo, soud O 1, 6, 16, 18, 20, 23, 29, 37, 89, 44, 45, 49, 51, 55, 63, 68, 71, 73, 77, Z 240; právo a obyéej starodávní O 270, 272; právo & zvyklost starodávní Z 214; práva osvét. a zátor. kníZetství potvrzená O 516; právo heśunkovć O 495; právo přirozené Z 132, 422; právo dědičné, zástaní Z 392; právo koupné O 534; právo napadlé Z 367; nabyté Z 132; mocnost a právo O 507; právo do- statečné Z 143; za právo držeti O 523; právo, práva hleděti O 229, 301, 347, 851; právem hleděti Z 235; se vším 78, 80, 88, 89, 92, 93, 126, 129, 132, 225, 233, 319, 323, 336, 345; Z 4, 6, 16, 52, 173, 195, 256, 325; právo anebo súd zemský Z 123; právo zemské 15, 17, 19, 20, 24, 25, 26, 41, 61, 99, 104, 128, 140, 141, 145, 146, 147, 149, 150, 157, 162, 164, 168, 169, 174, 199, 201, 205, 238, 240, 241, 242, 268, 269, 270, 278, 280, 283, 285, 289, 294, 295, 296, 297, 298, 313, 323, 32 8, 337, 352, 398, 463, 464, 465, 488, 489, 493, 494, 540, 543; Z 30, 33, 36, 50, 51, 53, 56, 57, 60, 62, '67, 69, 70, 71, 75, T, 78, 85, 87, 89, 90, 97, 102, 832 právem klásti Z 379; právo klásti Z 101; právo před se jde Z 232; právo míti O 31, právo mieti ku statku O 477; právo lepšé míti O 524; právo obdržeti O 102, 187; práva okázati O 295; právu dostáti Z 392; právo nalézti O 50; právo položiti Z 107; právo ustáti O 400, 401, 402; právem odpírati O 228; právo odstüpiti O 19; své právo pro- vésti Z 382; právo učiniti O 486, 498; práva zemského užívati O 314; právo míti Z 155, 336; právo se zavírá O 498; Z 196; právo se nikomu nezamyká Z 87; 

Strana 333
právu nečinění Z 190; právo získati O 187; právo skutek svuoj bere skrz slu- žebničí uvázání Z 336; právo zachovati v celosti Z 157, 190 pravovati Z 166 prázden býti O 231; Z 255 prestolare (sic) O 58 princeps dominus O 79 privilegia osvět. a zátor. 9 prly O 498; Z 188 probatio Z 166? probość Z 123, 271, 278, 279, 283, 342, 344, 345, 346 proclamationes Z 168? procuratorium Z 122 prokuracia Z 121, 132, 283, 345 prokurator 34, 57, 225, 226, 228; Z 122, 166, 1662, 172, 174, 175, 180, 182, 183, 188, 193, 194, 202, 203, 206, 283; proku- rátor mocný Z 187; prokurátor knížete Z 16; procurator magnus Z 49 prodání statku O 525 prodati O 282, 302, 491, 492, 520; Z 338; prodání Z 217 prodlenie O 453; prodlenie roku širšího Z 408 propadnouti O 88, 89; propadnouti ve při O 437; kopu gr. Z 226 propositiones Z 166? propouštěti volno O 352 propustiti ze stolice Z 275 prorogare Z 1662, 1682 prosba O 293; prosby pokorné O 429 prositi O 101; Z 265 prosúditi Z 296, 297, 307, 326, 327, 330 prótah Z 80, 81, 146, 245, 381; prótah dáti stranám Z 74; prótah vzíti Z 77, 86 protahovati Z 146 protivný, odporující O 337 protočení práva O 509 provésti svědomím O 217; provésti pti O 380; právo Z 382; cenu Z 37 próvod práva Z 334, 336 provozovati Z 262 prsteny O 356, 495; Z 188 pruotahy O 486 přátelsky jednati Z 12, 146; přátelsky se smluvit Z 76, 120; přátelsky zjednati Z 163; v. jednání přátelské pře O 73, 100, 118, 126, 175, 255, 307, 312, 314, 321, 347, 376, 391, 464, 471, 497, 509, 516, 531; Z 40, 89, 123, 196, 202, 255, 327, 379, 402; pře a odepře O 411, 412, 415, 427, 430, 438, 465, 466, 524; Z 146, 214, 249, 255, 259, 263, 265, 276, 288, 337, 338, 362, 369, 394; pře a odpory Z 148, 208; pře zapohnaná Z 839, 340; pře gruntovná O 502; pře hlavná Z 367; pře přitočné O 502; při vésti Z 335, 409; v při se vdáti Z 411, 417; pře se točí O 333, 341, 345, 347, 348, 364, 368, 502; Z 3, 76, 77, 80, 84, 86, 87, 103, 105, 108, 110, 111, 113, 114, 117, 120, 137, 186, 202, 208, 211, 212, 214, 217, 287, 313; pře točená mezi stranami O 337; při klásti na dvory O 272; ve při se dávati Z 337; při obdržeti O 493; Z 48, 62, 72, 74, 87, 91, 97, 105, 113, 121, 124, 190, 201, 283, 310, 334, 338, 351, 369, 392; při ztratiti O 49, 90; Z 36, 62, 91, 115, 165, 167, 404, 405; při pozískati Z 97; pře ztracení O 113; při opustiti Z 311; při spravovati O 358, 434; při stročiti Z 409; při podati k rozeznání O 465; ve při státi Z 133; ve při vstúpiti O 434; pře odložena Z 839; při upustiti Z 190, 404; při vzdáti Z 310, 329, 330; pře zavěšena Z 339; při poroučeti Z 60, 66; při přičiniti a umenšiti Z 337; přetočení pře Z 249, 368 předati O 104 T pfedek O 148, 282, 418, 512 pfedkové, pfetkové Z 364 pfedrZeti O 534; pfedrZení varunku O 534 pfekopa O 282 předstúpiti před právo O 141 překaza O 66, 133, 159, 282, 430 přemeškati Z 203 přeminulý, předminulý O 270 přeoriše Z 271 přepadek O 64, 113, 427, 466, 484, 502; Z 227 přepadnouti O 422 přepasek Z 188 přepásti O 64, 424 přepověděti O 290 přepis listu O 254 přepovědati se, przepowyeda szye O 83, 84, 86 přeslyšení pře O 404; póhonu Z 238 přeslyšeti O 487 přestati O 158, 336; Z 175; přestati na něčem Z 125 přeštie práva O 320, 392; Z 230 přetočení pře O 446; Z 365, 375; přetočení práva Z 32, 203 převésti O 30 přezisky O 228; Z 168, 351 příčina O 267, 294, 326; příčiny O 319; příčina slušná O 310, 365; příčína zna- menitá potřebná O 484; příčinu dávati O 524 pfidávati se v právu Z 114 938 

Strana 334
příhoda Z 321 ptihotoviti se Z 141 příjezd král. O 203, 204, 211, 295, 380, 424, 427, 493; Z 61, 63, 214 přijíti před právo, před soud O 74, 88, 113; přijíti na přietele O 87, 88; přijíti k létóm O 489; přijítí ku konci Z 312, 823 přijietí, přijíti, přijmouti O 270, 290; Z 266; přijíti rokuov Z 338 pfijímati roky O 228 ptijmouti roky O 326; Z 338; pftijmouti roky pozvané O 222; pfijmouti póhony na se Z 304; roky zavité O 54; pfi Z 46; výrok 540; nepfijem rokóv O 295 pfikázání král. O 134, 333, 380 pfikázati, pfikazovati O 65, 69, 134, 337, 380; Z 123, 227 pfileżeti, pfileżi ku právu O 317, 333; Z 369; k súdu O 295, 305 přinesení a zběženie dvoróv Z 110 připadnouti O 100, 350 připoháněti Z 160 připohnánie Z 181, 223, 382 připohnati O 441; Z 28, 121, 123, 350, 352, 364, 366, 367, 369, 378, 381; připohnati ku sentenciji O 481; připohnati ku ská- zání Z 378; připóhon Z 28 připověděti se, připovídati se O 99, 104, 278, 302 přípověd 33; O 310; Z 364, 398 připozev O 190; Z 36 připozvání Z 40 připozvati O 63, 97, 98, 105, 120, 124, 162, 163, 238, 239, 333, 355, 488, 544; Z 31, 43, 48, 56, 57; připozvati póhonem O 477; ku právu Z 48; připozvati ku zká- zání O 224, 331; Z 36 připravení Z 190 připraviti Z 155, 334; připraviti ku právu Z 2, 45, 148, 180, 237, 253; připraviti póhony k súdu Z 148, 184; připraviti a přitáhnouti před právo zemské Z 136; připraviti ku škodám Z 249 připraviti k místu O 280; připraviti před právo O 47; připraviti podle práva O 497 pfipuditi O 300 pfipytovati sé O 112 płipustiti O 270; Z 44; na dóvod O 336; ku króli O 301 pfifeknouti dobrým slovem a rukü dáním 417 přísaha O 251, 419, 429, 453, 486, 495, 500, 503, 512; Z 153, 188, 192, 202, 210, 218, 224, 252, 344, 379 prisahati, pfisahnúti O 500, 503, Z 10, 175, 201, 222, 379 prísedící zem. soudu 15 przysiega O 528, 529, przysiegam O 505, 528 prisíc Z 244 pfislüchati Z 392 příslušenství O 272, 273, 293, 299; příslu- Éenství zámku O 487 pfislyseti Z 390 přistáti Z 146 pfistaviti O 509; pfistaviti k poradé Z 355 pfistüpiti k nálezu pánóv O 356; pristü- piti ku právu O 356, 506; Z 74; před právo Z 90, 125; pfed süd Z 190, 250 pfisouditi Z 378; prisüditi sirotka O 496 pfitáhnouti ku právu, k soudu Z 168, 170, 182, 187, 189, 193, 204, 241; pfitáhnouti koho póhony pfed krále Z 113 přítel, pfietel O 87, 269, 283, 285, 298, 301, 312, 326, 32", 332, 334, 344, 349, 358, 366, 371, 374, 378, 382, 384, 391, 403, 406, 417, 431, 434, 440, 441, 447, 452, 454, 455, 472, 473, 490, 495, 534, 540, 543; Z 51, 53, 59, 60, 67, 85, 102, 125, 127, 134—136, 145, 152, 155, 166, 170, 179, 180, 185, 204, 209, 213, 214, 217, 225, 234, 236, 238, 239, 240, 245— 247, 254—257, 259, 261, 262, 270, 275, 281—283, 302, 305, 311, 315—318, 322, 325, 327, 328, 335, 337, 338, 341, 348, 349, 352, 353, 359, 360, 364, 373, 374, 383, 386, 387, 400, 402, 405, 407, 408, 422; přietel blízký O 30; přátelé, přé- telé, przyatele O 88, 89, 100, 133 249, 284, 295, 333, 389, 393, 394, 409, 436, 482; Z 40, 141, 241; přátelé mocní O 88; přítel zmocněný Z 369; přátely posaditi O 89, 100, 156, 333; přítelem se opatřiti Z 225; neměnie přítele O 334; na přé- teloch dosti méti O 51, 89; bráti sobě na přietele Z 245 přitočiti se Z 225 přivésti O 147; přivésti ku konci Z 335 přivilej O 534; předkuov Z 412, 419 přivlaščat Z 347 přivolání ku právu O 382 přivolati O 314, 319; Z 62 přivolení Z 215, 312, 324; přivolení oba- polné O 459; přivolení dobrovolné Z 241, 889, 340; přivolení manželóv Z 402 přivoliti O 467; Z 129 přivrácení na první stupeň práva Z 168 přivzíti Z 368 přodkové O 534 334 

Strana 335
psání O 90, 504, 508, 517, 519, 523, 541; Z 104, 123, 149, 223, 321, 391; psánie král. Z 177; psánie listovné Z 423, 426; psání učiniti Z 299 pstruzi O 273; pstruzi suší O 487 ptánie O 244, 278, 286, 518; Z 81, 108, 116, 120, 146, 186, 197, 198, 211, 212, 214; beremy tu věc na ptánie O 344; ptánie mezi sebů O 345; ptánie jiných zeman O 244; ptánie jiných dvoróv O 337; Z 114; ptánie a naučenie jiných dvóróv O 334; ptánie do krále Z 202; ptánie do rokóv Z 105, 135 puer O 58, 127 puoští O 438 purkrabí O 28 pustina Z 352 pustiti věc na komisaře O 426; pustiti a uvésti ve statek Z 141 pýtanie O 305, 306, 307, 308, 493; pýtanie jiných dvoróv O 304; pýtanie na dvór O 361; pýtanie ku králi O 424 pýtati O 140, 320, 356; Z 52 guittovati O 431 rada Z 44, 202; rada a opatření úřadu osvět. O 497; rada prostranšá a dosta- tečnějšá O 281 rádca O 50; rádce O 61 ráno O 484 recepce českého práva 15 recognoscere coram iure O 53 reditus in Cracov. O 393 referendář Z 394 regestrum O 496; registrum terrestre O 2; regestrum sive liber rerum, gue aguntur in iure Z 1; regestr Z 229 registr zemský O 135 resignare O 59, 125 respondere O 34 responsa Z 166? revisja Z 343; revisja gruntu Z 431; revisiones Z 168? revocare terminum ad procuratorem O 57 roboty O 497 robotný O 494 rok O 4, 5, 6, 7, 21, 28, 30, 60, 68, 69, 70, 71, 76, 77, 138, 187, 331, 375, 393, 445, 460, 467, 471, 476; Z 409; roky O 12, 24, 48, 65, 175, 216, 225, 387, 462, 484, 499, 501; Z 108, 123; rok do rokóv 17; O 78, 105, 111, 114, 115, 116, 121, 152, 162, 163, 165, 166, 173, 174, 179, 182, 190, 205, 206, 212, 219, 221, 232, 236, 240, 246, 254, 268, 285, 288, 296, 298, 312, 327, 330, 332, 336, 350, 358, 363, 364, 371, 372, 374, 381, 385, 389, 395, 335 396, 402, 408, 435, 439, 440, 441, 442, 444, 452, 455, 456, 460, 472, 473, 476, 478, 479, 517, 521, 522, 526, 538, 539; Z 8, 9, 14, 22, 25, 30, 40, 50, 54, 65, 67, 70, 71, 79, 87, 106, 127, 130, 131, 136, 139, 144, 150, 170, 182, 183, 194, 203, 207, 215, 234, 238, 245, 255, 256, 257, 260, 261, 271, 279, 289, 293, 294, 299, 300, 303, 317, 320, 321, 329, 333, 348, 353, 359, 371, 403, 406, 407; rok na řečníka, rok do roköv na Fecnika O 75, 78, 161, 166, 170, 184, 192, 198, 209, 210, 213, 216, 257, 259, 269; Z 55; rok na přítele O 270, 349; Z 878; rok na jednání Z 5; rok přátelský, přítelský O 70, 156, 243; Z 287, 313, 314; rok dobrovolný přátelský O 68; rok do rokóv pro nemoc O 193, 212; rok, roky zemské O 60, 97, 128, 135, 138, 280, 294, 314, 340, 344, 427, 429, 451, 453, 493, 508, 510, 511, 513, 514, 515; Z 6, 11, 16, 28, 58, 76, 77, 119; roky přišlé Z 12, 74, 89, 123, 149, 208, 212, 236; roky zemské přišlé Z 138, 151, 159, 160, 162, 186, 220, 269, 270; rok do rokóv zemských Z 134, 178, 247, 250; rok prvší, roky první O 134, 238, 254, 274, 307, 327, 334, 506, 508, 510, 511, 515, 517, 522; Z 14, 302, 341; rok do prvních rokóv O 98, 145, 269; rok první do rokóv druhých Z 274; rok do druhých rokóv O 108, 265; Z 18, 20, 27, 33, 51, 53, 55, 102, 116, 201, 272, 292, 319; rok rokem druhým Z 281, 305, 414; rok, roky druhé O 69, 81, 109, 110, 156, 167, 238, 274, 276, 280, 321, 322, 363, 471, 516, 521, 526, 531, 539, 543; Z 12, 89, 108, 152, 333, 363; rok druhý do roköv O 537; rok druhý do třetích rokuov Z 349; rok, roky třetí O 43, 238, 280, 334, 402, 524, 544; Z 323; rok třetí do rokuov čtvrtých Z 284; roky tři O 105; rok, roky čtvrté O 107, 287, 301, 304, 331, 333, 487; rok do rokóv přišlých O 191, 283, 483; Z 128, 141, 152, 171, 287, 299; rok do rokóv přišlých na přítele Z 180, 185, 258, 318, 327, 328; roky přišlé, příštie O 14, 21, 147, 149, 255, 261, 274, 289, 294, 305, 308, 309, 310, 333, 334, 335, 351, 360, 361, 383, 390, 441, 448, 449, 457, 467, 474, 475, 477, 498, 524, 525, 527, 532; Z 4, 37, 163; rok dnešní O 514, 515, 519, 535; Z 149, 157, 208, 231, 405; roky minulé O 145; roky pro- minulé O 315; Z 149; rok před krále Z 214; roky zavité O 54, 76, 81, 478; Z 149, 424, 427; roky dáti Z 277; roky 

Strana 336
držeti O 417; odloZiti O 270, 350, 385, 468, 487, 527; Z 33, 319, 360, 410; roky souzeny nejsou Z 292; jmiti o 72; ode- slati O 345; položiti O 12, 37, 466, d Z 44, 73; o rok prositi Z 53; O 277, 379, 417; přijmouti O 18, 43, 264, 276, 287, 294; z 42, 74, 129; roky při- jímati O 228; nepříjímati rokóv O 173, 174; ustávati, ustáti O 40, 42, 52, 81, 85, 92, 124, 166, 343, 390, 396, 445, 490, 515, 517, 520; Z 1, 42; neustánie roku O 344; rok složiti O 487; Z 63; rok slo- žený O 310; Z 154, 264, 275, 284; rok pohnaný Z 331; k roku státi O 435, 526; na roky stanouti O 287, 294; rok zavésiti Z 292; rok vzíti O 100; Z 8 role Z 379, 392, 394 rota O 502 rovný v rodě Z 202 rozdial, rozdiel O 336 rozdielni, nerozdielni Z 432 roze], v rozeji rovný Z 265, 267 rozepříti Z 323 rozeznání O 280, 465; rozeznání řeči Z 61; připustiti na rozeznánie O 311 rozeznati Z 379 rozkázání král. O 493; Z 119, 125, 168, 181, 226, 344, 382; rozkázání O 270; rozkázání úřadu O 362 rozkázati O 270; Z 30 rozmyšlenie O 465, 486; Z 208, 242, 244, 267 rozmluva Z 288 rozmysl a porada Z 277 róznice O 342, 513; roznitce Z 137, 161; róznice a pře se točí O 466 rozprava O 278; Z 172 rozpraviti, rozpraven býti Z 172 rozslyšeti řeči O 113 rozsudek O 274, 290, 382, 493; Z 81, 124, 832; rozsudek spravedlivý Z 128; roz- sudek připustiti O 469 rozsüditi O 220 roztyrk, rostyrk Z 133 rozum O 300; rozum najvyšší O 500; rozum míti Z 37 růbati Z 218, 348 ručiti O 88, 289, 293, 489, 524; Z 97; ručiti k ruce pana starosty O 437 ruka, zboží v jinej ruce jest O 162; ruka zmocněná O 519; ruka umrlá Z 262, 267; ruka věrná Z 193; otevřena Z 172; rukü spoleénü a nerozdílnú Z 97, rukú spolnú O 293, rukú dání, ruky dání Z 97, 241 rukojmě, rukojmí, rukojimě O 248, 273, 290, 451, 498; Z 77, 78, 83, 167, 196, 199, 201; rukojmě postaviti O 248; rukojmě propustiti O 487; rukojmí ručí za gvér Z 83 rukojemství, rukojemstvo SS; O 451, 487; Z 79; v rukojemstvo uvésti O 461 rušení lavice Z 133 rybník 20: O 282, 285, 426, 432, 497: Z 188, 218, 422 rytierstvo, páni a rytierstvo O 408, 496, Z 115, 134, 157, 176, 218, 227, 288; rytierstvo kníž. Osvět. O 432; rytířstvo země Zátor. Z 45, 227; rytířstvo a lavice súdu knížetství Zátor. Z 178; rytířstvo loupeZivé 8 řád rytířský, osoba řádu rytířského O 314; Z 209, 254; řád právní osvět. a zát. 11; řád a zvyklost kníž. Zátor. Z 181; řád a zachovávání práva Z 283 řád sv. Augustina Z 258 řanca, rzanca O 114; řance krakovský O 487 řeč, rzecz, věc 2, 8, 10, 45, 51, 61, 74, 80, 87, 89, 112, 122, 178, 203, 225, 226, 268; 334; Z 102, 123, 166, 175, 201, 244, 245, 275, 337; slušná O 408; vážná, povážná Z 211,360; duchovná O 208; řeč a potřeba krále Z 157; řeč vlastní Z 167; řeč pospolitá všej koruny Z 361, 363; řeč poručiti mocně O 317; řeč spravovati O 269, 320, 374, 441, 447, 472, 473; Z 121, 203; řeč vésti Z 190; řeč vzdáti O 15, 19, 197; Z 32, 325; řeč ztratiti O 217 řeč mluviti O 270, 283, 285, 301; Z 51, 53, 60, 67, 114 řečník O 21, 77, 92, 94, 106, 109, 121, 129, 135, 159, 192, 205, 212, 216, 265, 272; Z 8, 15, 93, 95, 96, 98, 99, 105, 110, 112, 113, 114; řečník zapsaný a ustavený podle obyčeje a práva zem. Z 60; odvolati se na řečníka O 110, 115; v. rok na řečníka řeťaz O 495 Sáhati na jmění O 113; sáhati slovy Z 133 a sedm Z 202, 265, 267, 344; samo třetí 153 sand zemski O 505; v. soud satisfacere animae et menti O 53 scabinus Z 382 scultecia O 53 scultetissa O 53 sendya O 4; sendzia Oswat. O 528; v. sudí sentencia Z 1662 seděti, právo zemské sedělo O 99; seděti u věži O 485; seděti na právě Z 209 sedlák O 418 336 

Strana 337
sekretář král. Z 351, 361, 367, 368, 390, 394 sepřeti póhonóv Z 168 sestra O 51, 99, 114; Z 190, 338; sestry O 46, 47, 378 sestřenčanta O 3; sestrenčeta O 284 sestřenec O 189 sestřenice O 294, 295, 305, 378, 493; Z 33 sex septimanae O 66 shoditi sě O 51; szgodzycz sza O 133 shovenie míti Z 201 signifikatorija O 515, 517, 518; Z 417 sirotek O 496, 497, 507; sirotci O 284, 393; Z 13, 392, 420, 421; sirotka postaviti před úřadem O 498 sjezdy šlechty 9; skončenie práva O 320 skot, kus dobytka O 493 skotnice Z 352 slepice O 497 slib Z 83, 92, 209; slibem ujistiti Z 91 slíbiti O 46, 47, 51, 491; Z 7; slíbiti jako dobrý člověk Z 167 slovo, slovo dobré Z 241; slova dótklivá Z 417; slova prostá Z 165; slova široká Z 93; slova utrhlivá Z 133 slożeni roku Z 282 v. rok sluha O 363; sluhy ujednané a najaté Z 228 sluchání výroku O 542 slušeti k našemu právu O 225 slušná věc, věc nezdála se slušná O 424 služba pospolitého dobrého Z 112 služebník O 18, 20, 23, 159, 187, 255, 268, 281, 285, 287, 296, 318, 363, 387, 456, 459, 484, 533; Z 2, 43, 377; služebník opatův Z 311 služebník zemský 16, 33; O 103, 326, 327, 897, 434, 435, 461, 465, 466, 469, 477, 488, 505, 515, 517, 522, 540; Z 48, 57, 58, 62, 70, 71, 73, 85, 102, 109, 115, 116, 121, 125, 127, 131, 141, 144, 145, 147, 152, 160, 162, 166, 168, 170, 171, 176, 177, 180, 181, 183, 187, 189, 190, 193, 201, 203, 204, 205, 209, 221, 225, 234, 235, 236, 241, 243, 245, 246, 247, 250, 251, 255, 257, 258, 260—262, 265, 266, 269—271, 274, 275, 277, 279, 285, 288, 292, 294—296, 299, 302, 303, 305, 306, 308, 310, 311, 315, 316, 322, 327, 328, 333, 334, 336, 338, 341, 342, 344, 345—347, 349, 350, 352, 353, 360—363, 366, 368, 871, 372, 378, 381, 392, 395, 401, 403, 405, 406, 407, 408, 411, 412, 413, 414, 415, 416, 418, 420, 421—425, 427—429, 431—434; služebníci zemští O 484; slu- žebník pana Komorovského O 267; slu- žebníkem volati ku právu O 339 sláziti O 362, 512 slyšeti, žalobu, pozvy O 94, 272; Z 337; slyšení Z 144, 157, 160, 163, 166; sly- šení póhonu Z 90, 123, 238; v. póhon, pozev; slyšení zkázání Z 221 smlüva O 78, 291, 243, 410, 416, 422, 427; Z 52; smlúva přátelská 20, 33; O 199, 293; Z 76, 161 smlüvca Z 241 smluviti sé O 78; Z 73, 134, 223, 224; smluviti Z 199; smluviti se na pfátely O 229; smlúvati se přátelsky Z 74, 178, 190; smlúvati a jednati Z 161; smlu- venie Z 138; přátelské Z 184 smrt O 118, 292, 487; Z 155, 188, 233; smrti uchovati Z 13 soud v. súd soudci O 524, 530, 531, 540 soudí země osvět. O 523, 527, 532, 533, 534; v. sudí souditi v. súditi soudovně O 535 soused Z 226 spadek, anfal O 336; spadek pobožný Z 394 spírati dávností O 315; spierati právem O 534 spolurukojmí O 457 správa Z 148, 327, 414, 433 správa řečí před právem O 336; správa veliká a pilná O 459; správy a potřeby O 463, 464; správa soudovní Z 345; správa, správy zemské Z 341, 350, 421; správa anebo exekucie Z 242 správcí ve při O 398; správce Z 338 spravedlivost O 147; spravedlnost O 305; Z 81, 94, 141, 160, 291, 422; spravedl- nosti O 404, 429; Z 61; spravedlnosti položiti O 277 spravení, rok k spravení O 76 spraviti, spravovati O 463, 491, 492, 524, 540; Z 26, 275, 355, 375; spravování Z 325; spravovati před súdem O 478; Z 190; spraviti se Z 62, 200; spravovati při O 312, 376, 398, 440; Z 335; spra- vování pře O 470; potřebu před súdem Z 141; spravovati řeč O 334, 371; spra- vovati zboží O 497; spravovati vzhuoru i nadól O 373, 374; spravovati věrně O 504 správy před soudem O 448 spustiti se na koho O 334 spusty rybníkóv 21 srovnání přátelské O 242, 280, 281; Z 289, 290; srovnati se přátelsky Z 339 stäni O 11; Z 241 starati kräle O 270, 274, 276, 280, 290, 295, 301, 304, 493 337 22 

Strana 338
staratí Z 73, 242; starati krále Z 61, 68; starati o rukojmě Z 87; starati pana su- dího Z 264 starost O 490 starosta 15; O 49, 50, 107, 140, 145, 158, 287, 245, 248, 314, 402, 413, 414, 418, 424, 426, 427, 428, 430, 431, 432, 433, 437, 466, 504, 505, 513, 531, 532; Z 31, 89, 130, 138, 139, 198, 201, 202, 223, 235, 237, 238, 240, 334, 340, 341, 382, 386, 892, 394, 398, 399, 417, 421; starostové O 507; Z 149, 150, 154, 155, 156; sta- rosta zemský O 119; starostva Z 412; starosta osvět. a zátor. O 393, 480, 481, 498; Z 227, 255, 259, 263, 359, 412, 415; osvét. O 354, 457, 471, 485, 487, 494, 523, 534; zatorsky Z 104, 112, 119, 129, 137, 157, 197, 212, 214, 229, 242; śchovsk$ O 514, 515; kufelovsk$ O 398; opodinsky O 498; kfepicsky O 498; radomsk$ O 498 statek O 275, 282, 386, 388, 418, 445, 507, 520, 522, 624, 525, 534, 535; Z 107, 132, 211, 229, 242, 244, 247, 263, 265, 338, 351, 383, 394, 398; statek pozemsk$ O 542; statek pozuostaly Z 322; statek právem pozískaný Z 395; statek zem- ský dědičný O 438 státi, stanouti před právem, ku právu 0 50, 92, 101, 102, 128, 137, 186, 323, 408, 54%, Z 56, 128, 283, 352; státi k roku Z 405; státi podle nálezu O 50; státi za tiemže pozvem Z 31 statut O 502 staviti se Z 241; staviti ku právu Z 179 stolař Z 409, 410 stolec vdoví O 275 stolice úřadu osvět. O 411; stolice soudu, práva Z 181, 184, 185, 187, 192, 205, 204, 209, 221, 235, 239, 247, 258, 263, 265, 275, 313, 358; stolice země osvět. O 493 stolnik krak. O 329, 348, 352, 491, 492 stopeń próva Z 126, 168 stoupky nevěčisté O 523 strana O 88, 100, 130; strany O 333, 356, 466; strana spuorná Z 241; strana pó- vodná O 306, 315, 323, 329, 361, 365, 375, 382, 390, 396, 420, 424, 434, 441, 453, 459, 460, 465, 467, 471, 474, 475, 498, 494, 514, 515, 516, 517, 519, 526, 538, 539, 540, 542; Z 44, 107, 113, 115, 117, 130, 133, 137, 166, 181, 210, 217, 232, 255, 298, 299, 331, 364, 378, 392, 404, 405, 410; strana póvodná vždycky hotova má býti O 519; Z 115; strana póhonná O 453; póvodná a zmocněná O 508, 510; odporná O 265, 314, 315, 323, 329, 340, 361, 365, 375, 382, 403, 404, 405, 406, 413, 415, 422, 424, 434, 445, 446, 453, 460, 474, 475, 481, 495, 522, 534, 540; Z 44, 96, 107, 114, 115, 117, 120, 130, 148, 181, 211, 217, 255, 342, 843, 344, 364, 404, 405, 410; strany od- porné (obě) O 536, 537; strana pohnaná O 353, 388, 396, 445; pozvaná Z 166; strana neposlušná O 400, 401, 444; po- slušná Z 241; strana žalobná O 265, 268, 272, 289, 443, 445; Z 188 strýc O 321, 411, 414, 415, 427, 428, 497; Z 35; strýc vlastní O 284, 507; strejci O 493 strykovizna, strykowiszna O 17, 125 stupiti se Z 334 succamerarius Crac. O 393 sud O 336, 387, 403, 419, 442, 459, 460, 466, 468, 471, 472, 477; Z 178, 189, 246, 249, 327; soud a právo Z 198, 300, 305, 322, 824; soud a právo zemské Z 73, 74, 82, 83, 103, 116, 131, 134, 135, 141, 145, 151, 169, 171, 274, 283, 297, 310, 312, 815, 319, 320, 338, 353, 359, 364, 372, 978, 400, 414, 419, 420, 423; súd lavice O 373, 380; süd stolice práva zemského Z 230, 266; súd zemský 9; O 305, 504, 508, 509, 516, 518, 520, 524, 530, 533, 540; Z 92, 101, 105, 111, 132, 264, 287, 289, 316, 335, 341, 349, 350, 351, 368, 377, 379, 398, 412; súd a lavice Z 124; súd stolice práva Z 193, 200, 206, 210, 211, 214, 229, 236, 255, 258, 268, 286, 287, 298, 313; súd osvětimský O 500; súd země osvět. O 490; soud královský Z 123; soud rejtírský Z 227; soud naj- duje Z 359; súd a právo sedí Z 72; soud opustiti Z 313 sudí, sudie, sudzi O 22, 24, 25, 31, 113, 119, 159, 265, 272, 345, 477, 481, 488, 518; Z 16, 57, 58, 86, 89, 92, 102, 104, 110, 111, 113, 116, 117, 121, 125, 126, 129, 130, 134, 137, 138, 139, 148, 157, 166, 167, 170, 172, 176, 180, 182, 218, 221, 240, 242, 244, 259, 261, 265, 266, 288, 292, 298, 299, 306, 308, 310, 315, 322, 325, 342, 343, 347, 382, 404, 410, 413, 415, 417, 419, 421—423; sudi zemsk$ 15; O 147; Z 30; sudí země Osvět., kniżet- ství osvět. O 318, 450, 451, 453, 456, 457, 459, 465, 487, 492, 497, 498, 484, 508, 509; Z 245, 268, 275, 359, 361, 366, 367, 869; sudí země Zátor., zátorský O 173, 174, 317; Z 55, 59, 68, 73, 86, 97, 103, 838 

Strana 339
209, 241, 248, 258; sudie těšínské O 314; sudí nemocen Z 288 súdiná Z 294, 367; osvět. Z 370, 377; tě- šínská Z 166 súditi O 168, 272, 333, 337; Z 148, 176, 177; súditi spravedlivé O 500 súdství kníž. zátor. Z 341, 421 sujem, suyem, ssutí Z 377 suchati skázaní Z 31 summa Z 267; summa dluhu Z 262; summa penéz Z 190, 201 supparius Z 49 suscipere terminum paricionis O 79 Süsed O 484, 485 suspendere O 393; Z 168? svak O 104, 189 sválati sobé Z 161 svédéiti O 25; svédftiti se Z 210 svědectví Z 149 svědomí O 81, 88, 93, 284, 361; Z 181, 265, 285, 364, 369, 379; svědomie dobrých lidí O 498; Z 431; svědomie dostatečné O 493; svědomie hešunkové O 314, 495, 534; Z 181, 217, 255; svědomie listovnie O 271; Z 153, 181, 209; listovné hešun- kové O 356; listovné na pergamené Z 252; novonabyté Z 181; slušné O 217; Z 252; úřadové O 454; živé O 271; svě- domie postaviti O 251; svědomie klásti za hešunkem O 424 svěřiti k věrné ruce Z 172; zvěřiti Z 408 svitky, všecky O 87 svoboda piva vaření Z 244 svoboditi O 491, 492; Z 190 svolenie Z 228, 354; svolenie dobrovolné O 484, 502; Z 184; přátelské O 90 svoliti O 89, 107; Z 228; dobrovolně Z 184; svoliti na přétele O 88; svoliti rok do rokóv zemských O 370; Z 192; svoliti se O 51, 345, 500; Z 111; svoliti se vespolek Z 130 syn O 39, 50, 73, 100, 407, 438, 476, 483; Z 4, 132, 251, 252, 315; syn, který ne jest vlastného manželstvie a lože O 438; synové O 46, 89; Z 18 synovci O 486; synovčata O 489; synovici O 139; od svých synoviot O 124 szandzya O 133 v. soudce šacovati Z 422 šinkování Z 244 škoda O 20, 29, 38, 105, 119, 226, 282, 284, 428; Z 141, 167, 178, 198, 202, 208, 214, 216, 232, 406; škody O 437, 451, 453, 469, 503, 535, 537, 538, 539, 540, 542; Z 88, 91, 97, 135, 146, 167, 229, 237, 238, 249, 263, 364, 367, 392, 422; škoda velká a znamenitá Z 276; věntší škody Z 263; škody rukojemské O 311; škody a útraty Z 347; škoda stran O 357; škodu opra- viti, napraviti 135, 146, 432; škody pro- padnouti a vzíti O 453 škoditi O 344, škoditi právu 63 šoltys, šoltysi O 251, 254, 485, 584; Bolty- sová O 111 Soltystvo O 29, 93, 111, 386, 492, 522, 526, 530, 531, 532, 534, 535, 538, 539; Z 7, 10 šukati rukojmí Z 72 švagr Z 399 táhnění Z 105, 364 tähnouti se Z 194; tähnouti se na starostu O 50; tähnouti se na dvory Z 177; na krále Z 334; táhnouti se na osedlost Z 172; do póhonu Z 392; táhnouti se na zachodce O 465 tajemnost O 504; tayemnost sandowa O 505 tčen, čten O 516 tele, tyle, tolik O 119 tělo O 300 terminus O 91; termini futuri O 57; ter- minus paricionis O 79; terminus perem- ptorius O 79; termini terrestres O 424, 427, 434, 514, 515, 516; Z 49; termini proxime venturi O 127 terra Zator. Z 1662 terrigenae O 82; Z 166?; terrigena nobilis 1 testament 33; Z 172, 193; testamentum O 393 testificari Z 166? testimonium Z 382? těžkost Z 145 thesaurarius O 393; Z 49 tieže O 484 tovařiš O 310; ve při O 353 transire ante se, jíti před se O 35 trh O 247 tribunal regis O 393 tři léta osmnácte neděl O 535 trpěti O 540 trudnost O 361, 456; trudnosti práva O 338 truhlice zemská Z 211, 212, 226 tutela pupillorum O 393 týden O 88, 90 tytul kruntu královského O 339 ubicie poddaného O 527 ublížiti O 524; ublížení O 504, 505; Z 204, 346, 382 ubohý O 500 účinek svíží gvaltu Z 202 učiniti dosti Z 23 úhoda přátelská O 513 339 

Strana 340
uhledati vfvody O 346 uchovati smrti O 292 úchvala O 276, 280, 485, 523; Z 221 uchváliti O 484, 502 ujec O 45, 284, 336; Z 32, 188, 193; ujec vlastní O 507 ujednánie O 196 ujovizna O 336 ujistiti O 289, 290; Z 376, 392; ujistiti varunk Z 209; ujistiti se Z 167 ujíti obvinění O 314; ujíti krávu O 484 ukázati, ukazovati O 140, 148, 208, 242; list O 111, 147, 228; pozvy O 304 v. pozvy ukazují; svědomie O 98; k roz- sudku O 290; ukázanie O 254 ukrátiti O 390; ukrátiti straně Z 208; ukrácení pfe O 465, 502 ukrásti O 429 úklad zemský O 134 ukrácení Z 135, 231, 364 ukvapiti O 444 uložiti z nálezu O 113 úmluva O 139 umlúvati při Z 40 umořenie pozvóv O 291; umořiti, umařati Z 153, 199; umařati zápisy O 126 umrtviti Z 168 umříti O 292, 477; umrlý Z 265 unio O 82 upadnouti ve při O 524, 540, 542 upomínati sé O 149, 150; upomínání Z 369 upustiti póhony Z 88, 235 uručenie O 498, 536 uručiti O 275, 496, 498, 524; Z 78, 91, 276; uruczyczy O 289; uručiti gvér Z 322; dobrými lidmi Z 203 úroky O 311 úřad, urzad, urzand O 342, 416, 427, 495, 496, 505, 507, 517, 518, 523, 528; Z 210, 227, 252, 263, 265, 267, 311, 337, 351, 392, 412; úřad grodský Z 364; osvět. O 466, 497, 498; Z 347; úřad země osvět. O 362; úřad zámku osvět. O 542; úřad a súd země O 498; úřad staroství Z 227, 228; u úřadu položiti penieze O 427 úřadník, úředník O 203. 254, 275, 333, 484a; úředník panský Z 16 uspravedliviti se Z 115, 172, 173, 190, 200, 201, 202, 412; uspravedliviti Z 124 uspraviti se Z 190 ustáti rok v. rok ústava Z 226 utéci Z 228 útrata, útraty O 503; Z 88, 92, 167, 241, 263, 345, 392; útraty zbytné Z 241 utracovnti statek O 284 utratiti O 275 uvázání O 273, 290, 487, 488, 493, 542; Z 2, 43, 48, 62, 263, 267, 334, 336, 351, 395; uvázání služebničí Z 336, 338 uvázati O 438; Z 265; uvázati v statek Z 334, 336 uvedení v datek Z 107 uvésti v kniehy zemské Z 95; uvésti za- stávním obyčejem ve ves Z 153 uznati O 311 uznání Z 217, 249, 325; pana sudieho i vší lavice Z 408; soudovné Z 418; z listóv Z 107 użiti, uzfvati O 282, 534; Z 351, 364, 421; užíti v pokoji O 386; Z 203, 214; do smrti Z 392; użfti pozvóv O 304, 305; statek Z 141, 364; užívání obydlí 21; užívání staradávní O 244 vajvoda v. vévoda vánoce O 424, 431 varunk, varung O 140, 218, 293, 491, 492; Z 209, 214; varunk obyčejný O 293; vedlé země obyčeje Z 203; varunek zem- ský O 534, 535 vaření piva Z 244 vázání, uvázání O 37 vážnost Z 153 vdáti se v odpověd O 522; vdáti se v pó- hon Z 334; vdáti se, vdávati se v pfi O 514, 516, 525, 526, 544; vdávati se v právo O 375, 382; Z 364 vdova Z 354, 365, 366 večer O 269 vejvoda O 183 ves O 272, 273, Z 151 veseliti se Z 244 vesna Z 227 vésti při před právem O 312 vévoda, vajvoda, vojevoda krak. Z 31, 115, 278, 391 věc O 14, 113, 176, 214, 220, 274, 280, 295, 301, 305, 329, 414, 508, 513, 524; Z 30, 44, 248; věci grockie Z 433; zemské Z 430; knížecí O 27; nepotřebné O 523; pilné O 245; póhonné O 462, 520, 540; Z 389, 390, 391, 393, 396; véc povażna Z 277, 347; věc vážná Z 362; věci zapo- věděné O 397; věci zemské Z 265 věčnost O 523 věčně O 293; věčně a dědičně Z 338 vědomí dobrých lidí O 493 vědomost míti O 523 věno O 71, 72, 73, 286, 446; Z 13; za- psánie věna O 498; věno do svého života aneb do výplaty O 275 vepsati v knihy zemské Z 90 věrnost zachovati O 504 840 

Strana 341
věřen býti, wyerzen bycz O 500, 504, 528 věziti O 275 věž O 485 vicecapitaneus Oswietm. O 393; vicecapi- taneus Z 3822; vicecapitaneus castri Zator. Z 49 vidimus listu Z 347 vina O 17, 29, 44, 106, 134, 329, 404; Z 91, 200; viny O 113; vinu dávati O 16, 411, 416, 419, 426, 432, 494, 495, 498; Z 198, 217, 276 viniti O 272, 275, 289, 359, 514, 534; Z 52; viniti nad póhon Z 322; vinen býti Z 101, 172 vinovati O 520, 544; Z 124, 153, 155, 175, 210, 218 víra Z 92 vjechání Z 59, 166 vjezd krále do Krakova O 438 vjíti ve statek ouředně O 534; Z 135 vkládati sě v statek O 113, 148, 305; Z 352, 364; v otčiznu Z 352 vkročiti Z 341 vlastnost Z 308 vložiti se Z 344, vložiti se ve při O 394; vložení v grunt Z 431 vnesenie Z 240 vníc, vnycz O 133 vnok, vnuk O 39 voda O 88, 267, 284; Z 68 vojski krak. O 498 vojtovstvo O 113 v. fojtství vojtová O 112 v. fojt. volati O 23, 137, 174, 327, 542; Z 30, 33, 152, 231, 251, 256, 261, 279, 311, 392; volati ku právu O 283, 285, 292, 301, 314, 334, 337, 338, 350, 353, 354, 356, 358, 366, 367, 369, 371, 372, 375, 376, 378, 380, 381, 382—6, 388, 391, 393, 394—6, 400, 401, 404, 406, 407, 408, 412, 414, 416, 417, 421, 423, 432, 434, 435, 436, 437, 439, 441, 442, 444, 446, 447, 449, 452, 455, 456, 457, 461, 465, 466, 471, 472, 473, 476, 477, 478, 483, 517, 520, 521, 543; Z 57, 109, 116, 125, 128, 131, 140, 144, 147, 151, 160, 166, 173, 176, 179, 185, 213, 243, 245, 257, 260, 266, 281, 293, 294, 295, 299, 316, 318, 327, 328, 338, 342, 360, 378, 381, 404, 408, 412, 413, 415, 416, 421—426, 429, 431—434; volať ku právu O 411, 418, 420; volati na krále O 295, 375; Z 168; volati se Z 72, 96, 211, 264; volati se na dvory O 502; Z 177; volati se na přietele O 406; volati se na slib Z 83; 363, 506, 247, 250, 845, 349, 378, 119, 124, 173, 326, 331, 332, 343, 246, volati za póhonem, druhým póhonem, vterým rokem O 167, 374, 405, 468; volat služebníkem zemským Z 348 volání O 444, 469; Z 179, 269, 329; volání na dvory Z 110; volání ku právu Z 265; volání služebníka zemského Z 255, 258, 270, 341; volání služebničí Z 288, 350; volání stran Z 110 volnost Z 244; volnost v dědictvie Z 229; volnost a svoboda Z 205 volný od póhonu Z 337, 411, 418, 422 vpadnouti Z 344 vrácení do země Z 115 vrátiti pozvy O 231 vročiti se Z 121; vročiti se v právo zem- ské Z 109, 121 vrotny O 50 vschod slunce O 484; Z 175 vtočiti se v právo O 337 vuol 484 vuole O 433; Z 202, 365, 368; vuole a přítomnost muže O 446; vuole dobrá O 249, 320, 335, 459, 460, 474, 47b, 518; Z 116, 178 vybrati a vystaviti k soudu Z 227 vydati sirotka O 496; vydati list Z 43 vyděliti Z 392 vydržeti varunk O 140 vydati list súdový O 187, vydati listy O 50; vydati z práva Z 62 vyderžati O 535 vydržeti Z 214 vyhoščovati se Z 228 vyhráti O 401; za vyhrané míti Z 16 vyjenczi z práva O 514; wyjety z prawa O 516 vyjeti na hranice O 432 výjezd pánóv O 342; výjezd O 466; vý- jezd na krunt O 375; výjezd úřadu O 344; výjezd na hranice O 426, 432 vyjímati od práv Z 134; vyjímati z práva zát. osvět. 10 vyklädati O 113, 438 vykonati pře O 466 vykoupiti O 3; vyküpiti Z 379 vykupovati testament Z 172 vylání vod Z 389 vyloZiti roky O 344 vyméfenie míle Z 242 výmluva O 301; Z 228 vÿmluvéf Z 19, 21, 25, 27, 30, 35 vymlûvati O 268 vymlüvati se Z 242; 261, 383; vymluviti se (vymlaviti se) O 298; Z 316, 397; póhonu Z 300 vynésti se do práva polského Z 392 vynímati z práva zemského Z 73 341 

Strana 342
vynořiti se Z = vyobraziti Z 20 výplata výplata věna % 275; výplata zboží O 302 vyplatiti O 302 vypójtiti O 356 vyréení O 523; vyréenie nálezu O 323; vyřčení z mateřizny Z 265 vyfknouti O 87, 88, 89, 254; Z 176; vy- řeknouti se z otčizny a mateFizny O 499 vyřéci O 51; Z 146, 237; vyřéci mocně O 89; wyrzecz O 133 výrok O 32, 95, 277, 284, 290, 304, 308, 311, 333, 337, 346, 350, 366, 376, 380, 402, 418, 418, 427, 428, 430, 431, 434, 446, 451, 465, 466, 494, 496, 502, 504, 512, 516, 528, 581——5; Z 52, "2, 73, 80, 81, '82, 84, 100, 105, 107, 113, 114, 115, 120, 123, 131, 134, 148, 149, 157, 165, 197, 198, 208, 214, 224, 229, 235, 237, 249, 255, 259, 264, 265, 267, 308, 325, 888, 339, 340, 344, 395, 404, 405, 417; vfroky Ó 338 341; Z 18, 30, 106, 114, 161; výrok pánóv o 340; výrok pánóv zeman Z 74, 79, 114, 121; výrok dosta- tečný 0 524; výrok jednostajný O 453; výroky v kniehách zem. Z 114; výrok mocný O 89, 133; výroky prominulých rokóv Z 110, 133; výrok z práva zem- ského Z 117, 221; výrok gruntovní O 502; Z 367; soudovný Z 409, 410; o škody Z 237; výrok zemský O 523, 542; Z 347; výrok spravedlivý O 420; výrokem nález učiniti O 429; vfroku dáti místo Z 109; výrok učiniti Z 12, 89, 62, 211, 148; k výroku přivoliti Z 83; vyroku se domlüvati O 361; v$ro- kem opatfiti O 479; oteviíti Z 332; výrok z úřadu Z 434; výrok určen jest Z 141, 148; výrok zavěsiti Z 332 vyručiti Z 188 vyseděti O 534 vyslyšení pře O 544; póhonu Z 392; v. póhon, pře vystaviti dítě před soudem O 93 vystoupiti před zemany Z 59 wystrzegacz O 528 vystüpiti pfed právo, soud, před zemany O 99, 101, 114, 173, 299, 302, 417, 423, 444, 460, 468, 475; Z 46, 51, 55; vystou- piti z glejtu O 478 vysüditi Z 296, 297, 307, 326, 327, 330; vysúdit až do skončení práva Z 286 vysvoboditi Z 134 vyvaditi z rukojemství O 273, 487 vyvésti, dokázati O 173, 193; Z 3; vyvésti při O 380 vyvedenie míle Z 242 vývod O 315, 346; Z 369 vyvoliti, osvoboditi Z 7 vyznati O 31, 70, 87, 88, 255, 286, 299, 800, 357, 360, 409; Z 64, 106, 327, 329; dobrovolně Z 304; pod přisahú O 251; před pány O 293; pod vérü O 397; vy- znati dobrovolně s veselú tváří a smějí- cími ústy Z 103 vyznánie O 336, 428 vzdáti Z 74, 291, 308, 338, 394; vzdáti moc úřadovú Z 417; vzdání Z 37 vzdáti řeč O 2, 31, 32, 39, 45, 89, 122, 123, 132, 157, 178, 179, 189, 194, 200, 262, 490; Z 69, 283; vzdáti při O 136, 201; Z 64, 75, 268, 286, 296, 297, 307; vzdání pře Z 148 vzdavěk Z 141 vzepříti se O 530 vzhóru rušení všeho rytírstvie polského Z 157 vzhóru i na dól O 197, 359, 376, 392, 398, 443, 446, 463, 465, 470, 518; Z 32, 66, 103, 230, 307, 326, 330, 355, 365, 399, 02 vziti Z 188; vzíti svědomí O 88; vzíti konec Z 367; vzíti rok O 242, 243, 253, 366; Z 192; vzíti na dvory Z 337, vzal jest sobě do jistce O 449; vzíti na po- radění O 266; vzíti na poradzenie do jiných zemí Z 5; vzíti před se O 211; vzíti sobě na listy a na obrony Z 381; vzíti při ku králi O 338 Yspa, ispa, ispina, duboví, srv. Linde Slow- mik sv. II., str. 218 O 148 zabitý O 334 zaclona, zaslona Z 109, 149, 165, 1662 záduství Z 188 záchod slunce Z 147 zachodce, zachydce, zachojice O 143, 153, 247, 461, 465, 469; Z 50, 54, 151, 392 zachování práva O 290; Z 121, 148, 334, 342, 338; zachovávání pře Z 277; za- chovávání obyčeje Z 201 zachovati při práviech O 295; zachovati z 26, 228; zachovávati vedlé práva 343 zachovávánie práva zemského O 493 zakázati Z 176 zákonna, jeptiška Z 283, 326 -základ O 100; Z 241, 410; základ vložiti O 113; základ jistiny O 64 zakládati se Z 231 zaležeti O 272, 434 založiti pamětným Z 93, 94 342 

Strana 343
zámek O 272, 287, 485, 504: osvčt. O 523; zátor. Z 399 zámena Z 392 zamietati se Z 165, 232 zanedbati O 274, 290 zanechati v právu O 386 zaneprazdňovati O 523 zaneprázdněn býti O 27; zaneprázdnění 66 zapečetiti Z 345 zápis O 231, 234, 281, 295, 399, 451, 489, 498, 504; Z 96, 100, 106, 123, 181, 197, 336, 350, 357, 398; městský O 168; zá- pisy v knihách zemských Z 113, 115, 141; do knih 24; prvé O 146; rukojem- ský O 451; zápis rokóv O 376; zápisy přijímati od ouřadu Z 398 záplata O 523 zaplacenie O 493 zaplatiti, zaplaczicz O 113, 273, 282, 453; Z 194 zapohnati Z 355 zápovčd O 278, 533, Z 336, 392; učiniti O 530 zapovčdčti O 278, list z. O 379, z. právem zemským O 103 zapříti Z 201 zapsati O 490, 491, 525; Z 367, 392; v kniehy zemské O 113, 353; Z 177; za- psati věčně a dědičně Z 364; zapsánie v knihy zem. Z 94 zaručiti O 265, 437 zaseděti O 498; Z 172 zastanavěti Z 377; zastanoviti Z 205 zastaviti Z 334, 338 zástava Z 338, 379 zastoupiti, zastůpiti O 4, 112, 231, 491; Z 46, 173, 178, 190; z. před právem O 230, 234; z. dluh O 112, z. z viery O 487 zástup Z 169, 178, 190 zástupce procesní 33 zastupovati Z 146, 155; — O 211; Z 262, 325; zavěšena pře Z 34 zavésti Biete Z 334; aby se oni tim zbo- žím zavésti mohli O 487 zavoditi O 205; Z 398 zavolati O 403; zavolati pfed soud Z 74; zavolati se do krále Z 145 zboží O 6, 41, 60, 93, 97, 99, 102, 107, 140, 225, 230, 268, 272, 273, 292, 293, 329, 333, 386, 438, 491, 515; Z 2, 16, 36, 48, 43, 146, 151, 177, 190, 240, 242, 244, 398; zboží muže O 275; královské z. 0 119, 333; zboží a grunt Z 140; z. dě- dičné O 375; svobodné O 282, 494; zboží držeti Z 98 zbráněti se Z 167 zdáti podlé práva O 93; zdálo se pánóm zemanóm Z 40 zdavek a postupek Z 319 zdráv O 173, 174; Z 13; zdráva na těle i na rozumě O 300 zemané, ziemanie O 10, 11, 22, 24, 25, 31, 41, 49, 50, 51, 68, 78, 92, 97, 98, 101, 105, 108, 113, 119, 124, 140, 141, 147, 149, 150, 152, 156, 158, 159, 163, 168, 175, 183, 184, 191, 192, 193, 202, 210, 212, 217, 219, 223, 241, 244, 246, 254, 265, 266, 268, 272, 275, 278, 280, 307, 313, 329, 334, 387, 453, 463, 484, 486, 487, 507; Z 1—7, 11, 12, 14, 17, 20—24, 34, 38, 39, 42, 43, 46—48, 56, 58, 60, 77, 90, 91, 121, 124, 129, 130, 131, 197—139, 143, 146, 149, 154, 170—172, 212, 216, 226—228, 242, 252, 2775, 308, 342, 361; zemané na soudé O 78 zemanín O 484, 485, zeman Střalka Z 86 země, v zemi nic nemá O 248; v zemi není Z 131; zemé jiné Z 5; z. Osvétimská O 107, 272, 289, 295, 438, 484, 487, 490, 497, 502; Z 72, 78, 87, 109, 146; z. Slez- ské O 438; Z 209; z. Zátorská O 446; Z 16; 28, 36, 718, 87, 146, 155, 212, 226; z. Krakovská Z 343; z. Te&ínská O 190; zemé Zátorská a Osvétimská má se sjeti Z 409 zemříti O 273 zemské zřízení těšínské 15 zemstvo O 504; Z 418, 430, 433 zent Z 334 zeznäni pravdive O 411, 505 zhoda přátelská O 341, 347, 409; Z 424, 427 zhoditi se Z 287, 313 zhotovati se Z 141 zhoviti Z 343 ziskati O 78, 228, 287, 488; ziskane O 76, 163, 166, 174, 294, 304, 493; z. při O 493 zisk Z 347, 350, 378; zisk pře Z 62, 16€, 304 zisk a ztráta, na zisk a ztrátu, ztracenie O 15, 73, 80, 132, 194, 195, 197, 490, 509; Z 6, 402; ku ztrátě i ku zisku Z 32 zjednati O 101, 156, 183; zjednati se přá- telsky O 70 zjednání přátelské O 253 zjechání do Zátora Z 86 zkázati, skázati, skazovati O 55, 225, 228; Z 115, 123, 146, 167, 175, 177, 179, 188, 210, 350; zkázati z práva Z 125, 255, 254; zkázán býti O 311, 314, 337 zkázanie 17; O 9, 14, 92, 98, 114, 150, 187, 222, 223, 225, 228, 238, 239, 254, 264, 281, 294, 295, 331, 333, 343, 344, 345, 343 

Strana 344
356, 361, 402, 488, 493; Z 1, 4, 16, 28, 31, 88, 42, 47, 48, 57, 121, 123, 143, 193, 197, 202, 210, 214, 223, 283, 311, 351, 852, 354, 378, 382; zkázanie zavité O 98; z. Żśdati O 101; zkázaní trpéti Z 31 Zkonéenie práva Z 268, 296, 297, 304, 307, 826, 327, 330 zkvapiti se vfrokem O 524, 531 zlaté O 523 zlaté uherské Z 351 zmocniti Z 326, 334, 352, 355, 408; zmoc- něn Z 306, 333, 400, 408, 411, 414, 418, 424, 427; zmocniti k súdu O 464, 465; ku při O 469; před soudem O 463, 518; z. vzhóru i na dól O 449 zmocněný O 468, 471, 474, 481, 519, 534, 543, 544 zmocnění O 520 znésti se O 535 zorání rolí Z 344 zóstavovati, zuostaviti O 498, 521, 535; Z 29b, 322 zouplata Z 153 zoustava Z 153 zpírati Z 172, 181, 211, 304, 349, 367; spírati žaloby Z 135 zpráva a nauka Z 108 zpráti, spráti Z 134 zpýtati, spýtati Z 82 ztráta v. zisk a ztráta ztracení pře O 51, 87, 133, 487; Z 304 ztratiti O 114, 119, 126, 159 zuparius Z 3822 zúplna v lavici býti, nebýti O 354, 356 zvolení Z 427, zvolení dobrovolné O 523; Z 427 zvoliti sobě O 63, 126, 346, 501 zvyklost O 522, 524, 535, 540; starodávní O 301, 523; Z 389, 404, 405, 430; zvyklost a pořádek práva O 521; práva O 471; Z 275; země Osvět. O 449; z. práva zemí slezských O 465, 516; země Zátor. Z 121, 275, 394, 410; zvyklost a obyčej Z 190, 411 žádati O 78; ž. díl. O 51; ž. před právem O 50; o rok do rokóv Z 236, 311; ž. na smlúvu O 78; ž. zkázaňá O 114; žandal, žádal Z 428 žádost O 354; Z 60; ž. k súdu učiniti O 465 žaloba O 21, 94, 265, 272, 290, 314, 329, 336, 340, 346, 354, 356, 361, 371, 382, 890, 434, 445, 482, 494; Z 37, 52, 54, 59, 93, 94, 98, 100, 135, 143, 151, 153, 156, 165, 167, 172, 175, 188, 194, 214, 229, 255, 265, 276, 383, 419; ž. učiniti O 319, 437; Z 203, 217, 277, 408; ž. klásti O 291; žaloba na póhoně osazená Z 283; ž. sly- šeti O 319; Z 62, 145, 367 żalovati O 77, 78, 205, 277, 487, 495; Z 11, 27, 62, 96, 154, 155; Żalovati se O 431; Z 134, 135, 343; žaloblivě pověděti O 429 žena O 178; Z 57 živnost O 446; Z 367, 392 život, za zdravého života poručiti O 93 

Strana 345
OPRAVY TISKU. Na str. 7 v 4. ř. sh. místo které čti která — v 6. ř. sh. místo do čti od. — Na str. 14 v 2. ř. sh. místo někteří čti některé. — Na str. 18 v 7. ř. zd. místo konzca čti koncza. — Na str. 18 pozn. 53 doplň: Srv. Kutrzeba, Zbiór aktów do historji sadów, Archiwum kom. praw. VIII., 2., str. 111. — Na str. 34 ř. 11. zd. místo strany, čti strany — Na str. 37 ř. 10. sh. místo 7) čti 7. — Na str. 38 ř. 10. sh. za slovem polský doplň překlad. — Na str. 39 ř. 18. sh. místo regestrze čti w regestrze. — Na str. 49 ř. 12. zd. místo na gvér čti za gvér. — Na str. 52 ř. 21 sh. místo Březinský“ slovútný čti Bře- zinský“ a slovútný. — Na str. 77 ř. 8. sh. místo javišovského čti javišovské. — Na str. 83 ř. 19. sh. místo leč každý svú čti leč každý osobú svú. — Na str. 85 ř. 11. sh. místo fojtstve čti fojtstvie. — Na str. 96 ř. 20. sh. místo ku odpoviední čti ku odpovie- daní. — Na str. 98 ř. 18. sh. místo umlúvají čti omlúvají. — Na str. 110 ř. 3. sh. místo odpoviedajíc čti opoviedajíc. — Na str. 119 ř. 17. sh. místo in iterminis čti in terminis. — Na str. 163 ř. 4. sh. místo ano čti anno. — Na str. 186 ř. 14. sh. místo pona čti pana. — Na str. 199 ř. 13. zd. místo z Polankách čti v Polankách. — Na str. 217 ř. 19. zd. místo Dorotheum čti Dorotheam. — Na str. 223 ř. 1. zd. místo jako čti jeho. — Na str. 225 ř. 12. sh. místo byla čti bylo. — Na str. 268 ř. 1. sh. místo jednním čti jedním. — Na str. 282 ř. 17. zd. místo paně čti Páně. — Na str. 296 ř. 13. sh. místo neodávajíce se čti nevdávajíce se. 345

Strana 346
OBSAH. Předmluva Úvod . . . . . . . . . . Strana 5—6 7—39 Přehled dějinného vývoje Osvětimska a Zátorska 7—10. Povaha právního řádu v Osvětimsku a Zátorsku 11—15. Zemské soudy v Osvětimě a v Zátoře a řízení před nimi 15—17. Popis knih osvětimských a zátorských 17—24. Zapisování do knih osvětimských a zátorských 24—34. Přehled rukou zapisovatelů 25—26. Chronologický pře- hled zápisů 26—30. Písařské poznámky v knihách osvě- timských 34—36. Popis filigránů 36—37. Popis jiných památek s knihami osvětimskými a zátorskými souvi- sejících 37—39. Soudní knihy osvětimské Soudní knihy zátorské Rejstřík jmenný Rejstřík věcný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opravy tisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41—159 161—307 309—319 320—344 345 1..6.2....dd loçonsburg

Strana 347
oſ beſhe ofcoanen S-He Sw af — bwyl HDeb apclaſic, )aſo-I. Oht, sw fc- tya, lta.toy opoceu) un vſ &lsI Ae to ſcxe etb ☞ apcſay Quaeſſereco Vo Taſ Iruepe ahanta.p orfaokSch cveag opw 8.ſ-6 vel y. y8pc wehſzweyeS g kele Haly ae 36 � sboaa moſiu 2.) 7 vzekez v Ppordce pafiſy vy uba c ycco30 .2 c. avrcAce Ts veßly waty vaßy po ſwla cyaze i c pc- H Fco ceſello 7a seſſoress kate, tarajso mesi stcee 3xl Cyb-r9 wckem1c. xe5 wun.y & ) PH yap )o 0ieocaſßy wa br6h) oFumuc01ſhate pc5c0.l vſ amdelpe�.92v0 s Le, rvOpa w coccra&-ttgěal/lu/ìŘUua Oyßwyk ßwwy cibokw y vcb6 PAne Gewdwa Ma ſkyſea bá ſß R�ß-áy g Hcwuyr Sow Owyßzyſy yrr wßyyy &a peuſka vpáw owſle dc vyp rbrw9 zPtany ſoc y vpola eſc cv ja péi Gluue gycya pe á ſucg bż Syce- g Acygby a byle gXſoyeBc& i ſm Qa punla � bye �c poyelp- vratpe Pcly ajioLáwy Jco. ßap-wßeſe H lebezafiá N52 ć, frow ſco wc &vel, yana ayague ot yAci kd áwaźw áiaß ſćy xahyne poſſes y et hNg bymb Crallem & Chen 2tfat (Ro 17 -poeu z a 2226 — kryae rln- dx. & &al eoocy apiolueCaoyac.) o �oſteſo veneſu. 6 R RuſhayemepIoá y 2o-oude eſe- Vane 2f or D I. Soudní knihy osvětimské, str. 2. a 3. Počátek nejstarších zápisů z r. 1440. Skutečná velikost 12x33 cm.

Strana 348
v rn pesSaave Aularevio-dr ſ.henea ent „Sa tivo y fll tha pLſne Fepa... Vak sBedor eifvem lene atynnn. 8 vino8 4insmí Pvn Deinemn .es Lv.. HAaran 2ymelnnetow Sacinc mnnic den Sempnt:p Jneoii smívýqarnčlí setpisys ve ctiví eafvrst řinní ptoseeniki ve vae portane slevech fitivede ne peetavnn- velmísstmony emuptm pon vt sinsí osd ttvaples leok vejššt asmnjnííe vho eyvyka skkovot jsiei —A — tv ervpísſ e spača8l ren stakateeřede ahl. v 1e cvthoe et vSev ni frmomevSenevsen t a nkcč- 9- u č0uu kue lu ysouna pe tšíi vunaío rlcrmu pustěk vvjjav- v Jlem. Zvaut vſw sſownt wi Seua fis v.n Sreme k78, Sts. vherk navame vel vyjsěl nvs s/-ám sevcpv2 vne- Sivn kduo vefmes vyzsíc kktu pyč 20— /— 164 Japane wyngm. ſver. se tusta vresudesi trm Ssci cust otryunu a Uan SS—A VISEvnuH9 asivnny méhe.st poſmsiwy več Av aio 0seeek yſes td v ragemts e á v Gt 3t íaSm aas kon povyj. peSéruesne výenev kyds volewa yyjsvou y liw 8. kbdylper ye Crene Vs ſwomy Kys-ane bup vvryseě. erloyslyby we VH. van Volkſky 1stn6. A Pa abrlact pa- pin d'sp kyl. v-Apáyky bákchyumhzýny v S pcjſwaw ri—ewyls v.stBrrun ves. Aor aue 1e vé (vvsti."k jpon, y Cw sKprſwe ww Ylwahucc e Seh tnke 1-e tppoa epřho ehrouoſe vVst vyvkmS. Ae aeeewc heene 1syw- hegusnanl kvla ale tabn necalo sauvrsnesiá.y —r pteme S (91.u.o 8.319e vn . c AAyus. .yyae e vA cio ovac(m. baby v wiyrue. tev sſy z u. 6. c. yn-Nc. v te vco 6.a. hala rcy IlaBya. tol &c &fcen..(voſea- a A C g00 l Biálza B bawa d&r- 6. vak eSL ſhawe. Rune S al Akvyc t y ußa 6tcza 6z brkur veſaſ- b nynákcy swávleycy be v Čy . 83— G uk éwaa hm. hara varna a toyo=�lly b &sy heusa. w-dvssel. evd- 67 h 6t w bſſy we- weſyc Bi Geava. ozkus vſcelewsce *č 19A G ve ☞ iwvocwy oel-liu l-ſtode by te vesér t l. toro Sz y vaa? vl vste II. Soudní knihy osvětimské str. 26 a 27. Konec prvé složky a počátek druhé. Na okraji str. 27. patrny zbytky odstřižených listů.

Strana 349
pro- bore A=rpn Smé libe (/ Romm qne Agiiux m in t vſci cvj Klebiliks mk Mſonlis Saenraenſie Cvy Lune ytr pinnsſſkm t inel & Qatter Ienine yLane Aims llouelekt ar Vlann mas dym lloci 74u dineklileſim Quam renfeſoro l l-nare ſno n - e8m.e2 e suGnale &5.9—.. .— Cs O 8.ſeepued. ryn... —reEmíěav oedí pene 3.s vmn v r3n1a.u,8 — 8— ...u— 75—1etr— Fam3 3 — 8AJ. Gufashoa- ve stae fute- 5 r £—t2 Ar rvp a 2 bgrum. . čta v lnec saní.e 898 1. gue— 6s—3— 1. G. 3 f lee5u l2. Stea.. f.fver—Q12 vis me ~ c2s 1u 8-s. — — 63L. Sín 6.. 2—v r.— 1—71 — l. rrbrrist, e ery ou ru Bs 371 — ae Frsuaauve roni 3.7 x —ssrſenme — —our— Pee8a 9. esee — sm eri g a laai IensR2mf- 3e� ſelie va. I vee3. s esle lele ſeevun a f. 6. 337re E. ywych tr peleua 817e III. Soudní knihy zátorské str. 1. Nejstarší zápisy z r. 1490. skutečná velikost 12xmanetm