naši Čechové vracují se z Němec a kterak markrabie mladý2) je opustil a odjel od nich, nechav jich u veliké chudobě a úzkosti. A potom při- jel Sádlo3) s svým haufem dosti velikým, jiezdnými a pěšími, pravíce divné věci, kterakú bídu měli ve vší potravě i v nápoji, též i koňové jich hladem mřeli, a všecko utratili, kde co měli, oděnie, kuše, meče i koně, přimlúvajíce Holickému mladému, panu Petrovi, že velikú [ne- věru] jim učinil, odjel od nich. Ale pan Jindřich Kolovrat trval s ostat- kem a vede s sebú jako holé bez oděnie. Téhož času po Veliké matce boží [15. srpna] ostatní díl boljovní- kuov vrátilo se, 17 vozuov s nemocnými, raněnými; a jiní vozové mnozí špihovní a naplnění lúpežem a jiní prázdní. Přijeli také i Moravané ja- kožto sirotci, zbaveni jsúc netoliko přátel, ale statkuov i koní. Item ve čtvrtek [17. srpna] po Veliké matce boží byla obec staro- městská pohromadě. I vstúpili na rathúz pan Jindřich Libštajnský a pan Sádlo a jiní žoldnéři s pacholky svými; prosili sú vstúpení před kon- šely a před obec. I učinili na markrabí míšeňského žalobu, pomlúvajíc jeho, kterak jim velikú nepravost učinil a u veliké škody a nebezpe- čenstvie uvalil jest skrze lest a zradu. Toho času jeli kramáři a kupci na jarmark do Vysokého Mýta a mladý Kolda, zvěděv to, oblúpil je a všecko jim pobral. Téhož léta v pátek [25. srpna] po sv. Bartoloměji Táborští přitáhli jezdecky a pěšky před Vyšehrad blíž od brány a stříleli na branného a jiní zajímali stáda a dobytek i lidi vuokol. Přišla ta pověst ku pá- nuom; tehdy hned kázali šturmovati na rathúze a honiti je v uoděnie s vozy a s děly; a Staroměští spolu jednomyslně shromáždivše se, ho- nili je dva dni, alevšak oni ujeli s stádem, nebo Pražané blíže k Táboru nesměli se vydati. Tehdy Pražané vracujíce se vpadli do jich městečka Domašína a všecko zebrali sú. Potom na cestě, jdúce domuov, sami mezi sebú učinili puotku a zabili několik. Téhož léta vypáleno jest město Poznanie neštěstíem. A tehdáž král polský měl sněm s kniežaty, vejvodami, hrabiemi etc., a ledva hrad obránili, jináč byl by tu král shořal; a kto mohl, ten utekl, a kto ne- mohl, ten tu ostal. A tak mnoho tu sboží shořalo spolu s lidmi, s koňmi i jinými věcmi, neb město téměř všecko z gruntu vyhořalo. Téhož léta vypáleno jest městečko Rataje z neopatrnosti páně a čeledi. Toho léta v Praze vytáhli mnoho suduov s vínem před domy, i vo- sekávali sudy, neb víno bylo zkažené a vláčkovaté; a teklo po uliciech jako potok veliký. Téhož léta na den sv. Michala [29. září] král římský nedržel sněmu u Vídni, kterýžto byl Čechuom uložil, ale vzkázal Čechuom skrze Pro- 2) Vilém. 3) Jan Sádlo z Kostelce. 110