vali. A potom se k Praze hnuli. A kterakž koli na cestách silně na ně bylo osazeno i na brodiech, však pod Jílovým v noci přes řeku Sá- zavu se přibravše, nazajtří ráno jidechu pravú mocí k Praze mimo nový hrad Kundratice, na němž králová Zofia té chvíle byla. To sem proto prodlil, aby věděli potomní, kterak se jest ta válka počala k skáze a k záhubě vší koruny české v tak slavném královstvie po smrti krále Vácslava. Toho času měsíce listopadu Racek z Ryzmberka s svými pomocníky kněze jednoho, řečeného Nákvasa, jal, kterýžto, chodě k nemocným po vsech, kteřížto milovali tělo a krev Pána Ježíše Krista, těm poslu- hoval; kteréhožto týž Racek vydal Němcuom Bavorčíkuom, a ti Němci, probodše jemu ruce, provlékli provazy, a k dřevu uvázavše, upálili, obkladše vuokol ploty a slámu. [Plak prvé, než tento lid do Prahy přitáhl, až Pražané staroměští i novoměští tu sobotu [4. listopadu] před sv. Martinem vpadli a útok učinili na Malú stranu, neb mnoho žoldnéřuov na dvoře arcibiskupově i jinde bylo položeno a silně osazeno; nebo král Zigmund, uherský král, žold všem dával po polu kopy gr. na týden na kuoň ještě prvé, nežli jest do země přijel. Ty žoldnéře Pražané ten den svrchupsaný zlúpili a koně jim pobrali i odění a velikú škodu jim učinili a dvuor arcibiskupuov vypálili i jinde na Malé straně. A tak tu Malú stranu po- malu pálili jednak Pražané, jednak oni s hradu, až ji všicku vypálichu. Pak Pražané hned osadichu Saský duom na Malé straně konec mosta a držali jej až do skonání těch všech válek. A takž Pražané, uvázavše se v to a v ty kořisti Malostranských, všecko do Starého i Nového města pobrali. A tu celú noc k šturmu zvonili k napomínanie a nabádanie kněží, a zvláště kněze Ambrože, kterýžto vypovědín z Hradce. K tomu Táboruov množstvie veliké s ženami ku pomoci Pražanuom přijelo s množstviem oděncuov, majíce za hajtmana Mikuláše, kdežto s hradu královští z pušek na ně střieleli. I byla jest ta noc zamútcení, úzkosti a lkání i truchlosti jako k súdnému dni přirovnána, takže králová česká Zofia s Oldřichem z Rožmberka v noci s hradu velikým strachem preč utekla. Však žoldnéři sotva hrad zachovali; a při desáté hodině v noci nětco málo Pražanuov na Malé straně zuostalo. Žoldnéři pak královští, sstekše s hradu a rathúz Malé strany vybravše, klénoty a kniehy spálivše, i domy zkazili, kteřížto při hradu byli. Při těchto všech věcech nahoře psaných, zkaženie té Malé strany, tu jest najprv Žižka vzat na slovo ot lidu a tu jest byl najprvnější po- čátek jeho bojovánie. A odtud hned táhl do Plzně a tu s města Plzně mnohé šermice mieval s panem Bohuslavem z Švamberka, jenž válku vedl od krále Zigmunda uherského a veliké zboží za to bral. Ten pan Bohuslav, když jednu chvíli z Plzně vytrhl Žižka k Nekmeři, maje lidu ke třem stuom pěšího a sedm vozuov, na nichžto hady vezl, jimiž zdi 24