k, zachránil před zkázou nepochybně i vzácný list Žižkův do Skalice Náchoda a sirotčího kněze Ambrože Žižkovi,34) které tu najdeme. ednal si tím zásluhu obzvláštní. Jsouť to takřka poslední pozůstatky tního podání o Žižkovi. Tehdy, asi půlstoletí po Žižkově skonu, vy- íráním přímých pamětníků již dožívalo a brzy na to zaniklo s nimi vždycky... Podíl tohoto posledního spolupracovníka o Letopisech v období voluce a husitského krále se nedá již arci přesněji odlišit od podílu uže, od něhož pochází konečná redakce. To, co přičítáme našemu lečníku, připadá již možná na vrub tohoto redaktora. Jeho osobnost niká v kronice na neštěstí skoro úplně. Jsa již příliš vzdálen časů voluce i krále Jiřího, nemohl doplňovat práci dřívějších kronikářů vlastní zkušenosti, takže ho může prozradit jedině výběr látky, které il. Poněkud je nám to však přece usnadněno tím, že mu smíme skoro jistotou přičíst ustálení kronikářského svodu, jehož jsou Staré leto- sy od té doby součástí. Vedle Letopisů, které pak pokračují dále době jagelonské, dostupují tu největšího rozmachu a náhle ustávají nastoupením prvého Habsburka, zahrnuje tento svod kroniku Pul- vovu a pak, jako přechod k Letopisům, vypsání vlády krále Jana a saře Karla (1330—1378). Základem tohoto sepsání je příslušná partie m již známé13) kroniky štrasburského kanovníka Twingera z Kö- gshofen v zpracování Beneše z Hořovic, které je tu však doplněno jí vložkou. Dvě z nich by nasvědčovaly tomu, že kompilace o letech 30—78 vznikla ještě v době předhusitské. Vkládáť do svého vypra- vání bulu Innocence VI. o zřízení zvláštního svátku říšských svátostí žádost Karla IV. r. 1354 a pak životopis arcibiskupa Arnošta z Par- bic z pera kladského převora Jana.35) Ale třetí vložka, výklad o za- žení Nového města pražského, přenáší nás rázem až na sám sklonek by poděbradské, tedy do blízkosti našeho redaktora; jeť vyňat traktátu novoměstského písaře Prokopa,36) který nevznikl před ro- m 1465. A jiný výňatek z Prokopova traktátu najdeme ještě jednou i v polovici Letopisů,37) k r. 1436. Obojí ta vložka sotva může po- ázet od někoho jiného než od měštana Nového Města, jehož práv a obod horlivě a prudce hájí. Sem, na Nové Město, ukazuje však ště jiná výrazná vložka,38) dvojí dokument o tragickém konci Jana 34) Data o jejich dochování a vydáních má V. Novotný, Katalog Žižkovy výstavy. 14. 35) Originál buly vydal Podlaha-Šitler, Chrámový poklad u sv. Víta (1903) str. 29, jemuž srov. A. Blaschku, Die St. Wenzelslegende Kaiser Karls IV. (1934) str. 151, ginál života Arnoštova tvoří samostatnou přílohu pražské edice Mariale Arnesti .1651, o níž M. Dvořák v ČČH VII, 1901, 451 a d. 36) V otisku v Čas. Čes. musea 10, 1836, 299—301. O Prokopově traktátě Jar. Če- ovský ve Sborníku příspěvků k děj. m. Prahy I, 2, 1921, 144 a d. 37) Str. 77; v uv. otisku se čte na str. 311—2. Ruk. G (viz pozn. 29) sahá zde podle sku až ke str. 322. 38) Str. 40—44.