vovi, ale horníci sú byli s králem Vácslavem. A to se stalo na den sv. Ippolyta ve žni [13. srpna]. Také toho léta umřel pan Václav s Veliše a potom Přibek z Smrko- vic, kterýž vedl válku s Veliše proti urozenému panu Janovi Bahnovi z Bydžova. [Lléta božieho 1405 u vigiljí sv. Jana, křtitele božieho [23. června), Zigmund z Orlíka, podkomoří královstvie Českého, sťat jest v Praze na síni na staroměstském rathúze. Téhož léta vývoda rakúský, hercuk,5) otec krále Albrechtuov a děd Ladislavuov, oblehl Znojmo; a na Znojmě bránili se Sokol a pan Hynek Suchý Čert. I leželi sú u města od svaté panny Markety [13. července až do sv. Václava [28. září]. I zabili sú před Znojmem kněze, vývodu rakúského, a potom všecko vojsko rakúské v noci odjeli sú, pobravše stany, a odběhli jsú tu tří pušek velikých a dvú prakuov a všech jiných příprav bojovných. A potom po polúročí měšťané znojemští, když Sokol a pan Hynek Suchý Čert sjeli s města doluov, tehdy měštané pustili na město Jošta, markrabí starého, i zjímali sú čeled Suchého Čerta, kterýmiž bylo město osazeno, ti kteříž sú na hrad byli vešli; i zvěsili sú jich ve třech dnech sedmdesát, mladých, krásných a vítězných lidí, a dvanácte jich sťali. [Lléta božieho 1407 v sobotu [28. května] na neděli po Božiem těle vyhořal Králové Hradec, město, kostel i hrad a krásný zvon Osanna shořal. A potom téhož léta byla tak tvrdá a ukrutná zima, že sú lidé po cestách mřeli i hovada domácí i lesní; a trvala od svatého Martina [11. listopadu] až do postu. [Lléta od narozenie Syna božieho 1408 svadili se mistři čeští z ko- leje s mistry německými o hlasy, neb Němci chtěli mieti tři hlasy, a Čechové aby měli toliko jeden hlas. Tak se bylo stalo, že, když ciesař Karel, otec krále Václavuov, zakládal a nadal to studium, to jest učenie pražské, a velikými milostmi rozšířil a obdaroval na věčnú pamět, i že nebylo mistruov českých v té chvíli v Čechách, leč se kto v jiné zemi učil a došel mistrovstvie, protož jich bylo málo, a clesař, chtě roz- množiti a rozšířiti pražské učenie, i napustil sprvu mnoho německých mistruov i dopustil jim, aby měli tři hlasy a čeští mistři toliko jeden tak dlúho, dokudž by se čeští mistři nerozmohli. Také v tom majestátu s zlatú pečetí, kterýž vydal ciesař na svobodenstvie pražským mistruom, psáno stojí, že to učenie vydává a vysazuje ku podobenstvie paříž- skému. I zdálo se mistruom českým, že jim to nejde podlé zápisuov ciesařských. O to se mnoho súdili před králem Václavem českým, jezdíc oboji k králi na Točník i jinam. Mezitiem němečtí mistři s stu- denty a bakaláři němečskými spikli se a smluvili pod přísahú a pod 273). 6) Albrecht IV Událost spadá do r. 1405 (J. Tenora v Hist. Sborníku III, 1885, 6