z 200 stránek
Titul
Ia
Ib
Úvod
Ic
Id
Předmluva
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
Připomenutí vydavatelovo
151
152
153
154
Slovníček
155
156
157
158
159
Index
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
- s. 14: … z havéřuov šli na posviecenie do Malína, městečka blíž od Hory Kutny, z nichžto někteří šli na lusky, a ti malínští sehnali…
- s. 16: … královstvie českém. Téhož léta3) král Vácslav poslal Racka Kobylu do Hory Kutny, aby jemu nětco z platu svého peněz udělili. To zvěděvše…
- s. 69: … praž- ského, Pavel, měštěnín Nového města pražského, Ambrož, měštěnín od Hory Kutny, mistr Vácslav z Sušice, kněz Pavel, farář od Sv. Jiljí,…
- s. 69: … Sv. Štěpána z Nového města pražského, kněz Vít, farář z Hory Kutny, kněz Voldřich, farář z Čáslavě, kněz Bartoš, farář z Laun,…
Název:
Staré letopisy české z vratislavského rukopisu novočeským pravopisem
Autor:
Bartoš, František Michálek; Šimek, František
Rok vydání:
1937
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
200
Počet stran předmluvy plus obsahu:
XXI+179
Obsah:
- Ia: Titul
- Ic: Úvod
- I: Předmluva
- 1: Edice
- 151: Připomenutí vydavatelovo
- 155: Slovníček
- 160: Index
Strana 16
neznal pravě, že sú jemu změnili a že jest jim přidáno nebo ujato. Pra-
vých nechtěl ustúpiti, co jest v Praze neb v Čechách kázal, leč by
jemu lepším Písmem bylo pokázáno. A tak praví, že se jemu to stalo
za krále Zigmundovým, římského a uherského krále, glejtem. Král Vác-
slav s svými dvořany i s jinými mnohými lidmi urozenými velmi se
z toho rozhněval, a pravíce, že se jest jemu to nemělo státi za takovým
ubezpečenstviem a ku potupě české země a koruně. A tak velikú zlobu
vzeli proti kněžstvu lidé pravíce, že sú oni toho jeho upálení veliká
příčina skrze své křivé svědečstvie, které sú proti němu vydali psané,
a někteří tam osobně jakož Michal de Causis, jinak z Netolic, farář od
sv. Vojtěcha z Smradař, a proto se do Čech nikdy nesměl vrátiti i jiní
jeho nepřítelé. Kto pak chce o tom dále věděti, kterak sú s ním tam
v Konstancí nakládali, ten čti Život mistruov Husuov,2) kterýž jest sepsal
mistr Petr z Mladěnovic z Moravy, jenž jest v ty časy byl v Konstancí,
jsa piesařem u pana Vácslava z Leštna nahoře psaného.
Téhož léta třímezcietmého dne měsíce července koncilium konstan-
ské psalo listy pánuom kněžím i jiným šlechetným a slovutným pá-
nuom a panošém královstvie českého pod čtyřmi pečetmi čtyř jazy-
kuov, odsuzujíce mistra Jana Viglefa a mistra Jana Husi i jich učenie
za kacířské a za bludné, tak aby takových lidí i jich učenie nedo-
púštěli, ale kazili, pokudž na nich jest, v královstvie českém.
Téhož léta3) král Vácslav poslal Racka Kobylu do Hory Kutny, aby
jemu nětco z platu svého peněz udělili. To zvěděvše havéři, zúfalci,
zlí, nešlechetní lidé, i sebrali se velmi silně i učinili útok na ten duom,
(a) kdež ten Racek hospodu měl, i svržechu s toho domu Racka se
všemi jinými služebníky a zmordovali a zbili všecky kromě Bořity
z Ostředka; ten se byl skryl v nějakém kakáči a tak ušel toho, že zabit
s jinými nebyl. Král Vácslav, uslyšav to, rozhněval se velmi, a postro-
jiv se tam jeti a toho pomstiti, vzav dary stříbrné od homiekuov, i od-
pustil jim a nechal toho tak. Toliko sami horníci kázáchu pro to na
očistu dva z havéřuov stíti, aby král řekl, že jest jim toho žel.
O upálení mistra Jeronyma.
[Ljéta pak od narození Syna božieho 1416 v sobotu po Vstúpení
Pána Jezukrista na nebesa [30. května] mistr Jeronym z Prahy upálen
jest také v Konstancí od toho zboru obecného kněžského, proto naj-
více, že chválil a tvrdil, že sú mistra Husi nevinně umučili a že jest té
smrti hoden nebyl, až pak chválil stav a svatost mistra Jana Husí pravě,
že »z mladosti znal sem jej a že jest nebyl smilník, ožralej ani jiný hříš-
2) Mladoňovicovo vypsání Husova kostnického procesu i skonu (Prameny děj.
čes. VIII.).
3) Stalo se až 2. února 1416.
16