a že práva nejdú, jakož sú za staradávna vysazena v zemi české; také že rozdává sirotčí i vdovské statky proti řádu a právu; také, že pá- nuov nepojímá do raddy, ale měšťany. Vydánie klatby od papeže na krále Jiřího. Téhož léta ut supra [1467] kněží římské strany v městech papežo- vým rozkázaním klatbu učinili na krále jakožto v Plzni, v Budějovi- cích Českých, v Hradci Jindřichově, v Jihlavě, v Brně, v Holomúci i jinde, aby krále českého za krále neměli, a to proto nazývajíce jeho kacieřem, že přijiemal tělo božie a krev boží pod obojí zpuosobú a jiným v svém královstvie dopustil a toho ustúpiti nechtěl, jakož slíbil při korunovánie biskupuom, ale nesplnil. A proto války veliké vznikly v zemi. O ten artikul král Jiří učinil jest poselstvie do Říma ku papeži, aby jemu dal slyšenie; toho jest papež učiniti nechtěl, a tak ty věci k žádnému konci slušnému dokonány nebyly. Tehdy kněží římské strany mší neslúžili, nekřtili, nezvonili, nepochovávali, řáduov nečinili, jediné aby lidu proti králi Jiřímu pozdvihli, že jest přijemal tělo boží a krev boží pod obojí zpuosobú. Dobývanie zámkuov. Potom léta božieho 1467 král Jiří, znamenav to, že páni již jmeno- vaní, což sú pod přikrytiem práv a jiných věcí světských jemu vinu dávali, urozuoměl jest a poznal [býti] skrze papeže i biskupy olomúc- kého, niského i kněží jinú, ani již zjevně káží v kosteléch a kaceřují krále i jiné Čechy i Moravany pro přijiemanie pod obojí zpuosobú, netbal jest na to ani ustúpiti chtěl. A vida těch pánuov proti sobě zlú vuoli, tehdy ihned stalo se jest ten týden po sv. Jiří [23. dubna]: král Jiří český s pány svými věrnými sebrav pole, již déle jich nepravosti nad sebú trpěti nemoha, i obhání zámky panu Zdeňkovi Stermberkovi Rúdnici, Kostelec na Sázavě, Konopiště, Leštno pojednú; jichžto pod časem zdobývav, neb u Raudnice málo více než čtvrt léta leželi, až jí i dobyli; město byli sami vypálili s hradu a na hradě sú se bránili. Potom Kostelce dobyli a vypálili; potom Štemberka na Sázavě dobyli a zbořili jej. Pak, když měl Konopiště ztracen býti a již neměli na něm co jísti, tehdy Poláci, radda krále polského, přijevše, učinili stánie mezi stranoma Královú Milostí a stranú protivnú až do sv. Jiří; a tak toho hradu nedobýváchu v tom stání, než osadivše bašty královi, i na nich tu leželi. Ale Zdeněk nižádné smlúvy nezdrželi), což radda pol- ská učinila; neb hradu neměli špihovati, ani pak zatiem špihovali vel- mi všemi těmi potřebami. Téhož léta král Jiří dobyl Chvatěrub. Také Hradečtí dobyli Vřeš- ťova. Také Písečtí, Vodňanští dobyli hradu Mladějovic Janovi Vráb- skému. 132