potom biskupem vratislavským. A toho zboží volyňského těžce se ještě pan Jošt dosúdil v Praze, položiv dva tisíce. A proto hned Přibík Klenovský proti králi Jiřiemu vzal jest zlú vuoli a jednal proti němu tajně všecko zlé. A skrze toho zboží zbytie veliká jest příčina válek v Čechách, neb jest proti němu pány před svú smrtí1) velmi nadýmal. Hádaní mistruov. Téhož léta mistr Příbram měl hádaní s mistrem Petrem Englišem u Praze de non remanencia panis in sacramento altaris. [Lléta božieho 1427 Sirotci i Táboři táhli do Sléz a tam dobývali měst Lubna a Koldperka a Břehu; a Hradčané, Jaromiřští a Dvořští s panem Matisem Salavú (a) obehnali byli Červenú Horu. A tak, když Sirotci a Táboři táhli zase do Čech s velikým lúpežem od zlata, střiebra i od rúcha i od rozličných klénotuov, od knih i od jiných rozličných věcí drahých, a tak mnoho hnali s sebú krav a voluov, že kupovali 16 krav za dvě kopě gr., a tak tu Sirotci zuostanú u Červené Hory, až i dobyli Červené Hory; a Táborští předce táhnú k Jaromiři, a tak, že osadí Jaromiř svými a k své rutce; i káží knězi Sirotčiemu pryč, a svého kněze tu zuostavíce, i táhnú s velikým plenem pryč do svých krajuov. A Sirotci s Hradčany, dobudúce Červené Hory, i oboří hrad Červenú Horu. Téhož léta na Nové léto umřel pan Viktorin na Pardubicích, otec páně Jiříkuov. Téhož léta dobývali Zlebuov, přijevše z Sléz, i dobyvše obořili. Také toho léta stalo se veliké pobitie u Světlé, kdežto Čechové jsú Němce zbili a město vypálili. Kněz Zigmund z Prahy vyveden. Téhož léta kněz Zigmund litevský u Veliký čtvrtek [17. dubna] zra- zen jest v Praze ve dvoře kniežeciem skrze některé kněží, a zvláště z ponuknutie a úkladu mistra Jana z Rokycan, kazatele v ty časy u Mat- ky boží před Týnem, i také skrze některé panoše, a zvláště Svojši z Za- hrádky a Rozvodu] Ramše, těch zrádcí; neb ti z Prahy jej v noci vy- nesli, vstrčivše naň kuklu opak na hrdlo, nesli jej na hrad pražský a potom jej z Čech vyhnali. Toť jemu Pražané službu a pomoc proti jich nepřáteluom zaplatichu! Nenechal toho Pán Buoh bez pomsty, neb Rozvoda Rameš brzo potom od svého pacholka zastřelen a Svojše před smrtí2) smysla zbyl a jiní také šeredně zhynuli. 1) Přibík z Klenového zemřel 1465. 2) Svojše ze Zahrádky zemřel v letech padesátých (R. Urbánek, Věk Poděbrad- ský II, 26). 52