byly (vzhledem k jejich důležitému úkolu) přísné. Bylo to vyobcování z cír- kve, anebo zápověď vstoupiti do kostela. Generální kapitula si vyhradila (1350)1 trestání všech visitátorů, kteří by se dopouštěli úplatnosti. Co do roz- sahu pravomoci měl visitátor právo zasahovati do všech záležitostí klášterních, ať duchovních nebo finančních. K nejdůležitějším úkolům visitátora náleželo provedení volby nového opata. Zemřel-li opat, oznámil převor jeho úmrtí opatovi-otci, prose ho za udělení nutných pokynů. K listu přiložil pečet opatovu zapečetěnou pečetmi jiných opatů.2 Pater-abbas vzal truchlivou zprávu na vědomí a poněvadž dle charty caritatis spadlo smrtí opatovou vedení synovského kláštera na něho, nařídil převorovi, by se do zvolení nového opata všemožně staral o udržení řádové discipliny i o hmotné blaho kláštera. Pater-abbas také určil den volby a na- pomenul kapituláry, aby sobě vyvolili muže takových vlastností, jak před- pisuje charta caritatis.3 Zatím doma sepsal převor s podpřevorem, cellariem a se 3—4 seniory inventář po zesnulém opatovi,4 bratří pak se radili, koho by měli vybrati k úkolu tak odpovědnému. Docházelo-li někdy k roze- přím, zasáhnul pater-abbas napomenutím k bratrské lásce a svornosti. 5 Dle kanonických předpisů měla se volba opata provésti nejdéle do tří měsíců,“ aby dlouhým interregnem nehynula domácí kázeň. Před volbou měl někdo ku všem shromážděným kapitulárům řeč, v níž jim ještě jednou připomenul důležitost okamžiku a vlastnosti, jakými se má vyznačovati před- stavený kláštera. Taková volební promluva se nám zachovala ve Vyšším Brodě.7 Kazatel radí konventuálům, aby si zvolili takového muže, který by byl přísným k sobě samému, k druhým pak aby byl mírným a který by všem svítil vzdělaností i ctností. Zajímavo jest, že zároveň i zdůraznil svo- bodu volby, t. j. její neodvislost od vlivů vnějších. Považoval totiž za ne- hodna každého, kdo by hleděl působiti na voliče nátlak nějakými doporu- čovacími listy představitelů moci světské. Takový kandidát netoliko nemá býti zvolen, nýbrž má býti ze seznamu volitelů vyloučen.8 Pak se přikročilo k volbě, o jejímž průběhu se dovídáme ze Zlaté Koruny (1370).9 Volbě předsedal pater-abbas z Plas, volilo se pomocí volitelů. Konvent totiž zvolil ze svého středu celkem devět členů, jejichž jména byla veřejně v kapitulní 1Novela v rkpe. oseckém č. 68. 2 Čís. 22. 3 Čís. 23. 4 Akta gen. kapitul 3 roku 1330, rkp. vyšnobrodský XLVI, fol. 2b. 5 Cis. 25. 6 Čís. 27. 7 Rkp. 92, fol. 139a — 141b. s Rkp. vyšnobrodský, č. 92, fol. 139: „Indignum autem dico ad prelaturam, qui sub orna- cione vel induccione, suggilacione vel falsa suggestione vel literarum procuracione a principi- bus vel quocumque modo se eligi procuraverit vel fecerit procurari, ymo talis non solum debet non eligi, sed est ab eleccione facienda tamquam dissensum membrum secundum apostolum removeri.“ 9 Cís. 27. 99